Local view for "http://purl.org/linkedpolitics/eu/plenary/2009-11-11-Speech-3-165"

Predicate	Value (sorted: default)
rdf:type	lpv_eu:Speech⁶
dcterms:Date	"2009-11-11"^^xsd:date⁶
dcterms:Is Part Of	lp_eu:Aplicarea Directivei serviciilor (dezbatere)⁶
dcterms:Language	"sv"^^xsd:language⁶
lpv:document identification number	"en.20091111.17.3-165"⁶
lpv:hasSubsequent	lp_eu:2009-11-11-Speech-3-166⁶
lpv:speaker	lp:Anna Hedh⁶
lpv:spoken text	"Herr talman! Den nordiska arbetsmarknadsmodellen bygger på avtal mellan arbetsmarknadens parter. En sådan modell fungerar inte om en av parterna, i det här fallet en tjänsteutövare, inte har en representant på plats som man kan förhandla med. Vi var därför mycket nöjda med det beslut som fattades om tjänstedirektivet, som vi menar innebär att rätten att förhandla, ingå och tillämpa kollektivavtal samt vidta stridsåtgärder i enlighet med nationell lagstiftning och praxis inte skulle påverkas. Under implementeringen av tjänstedirektivet i Sverige så har det trots detta uppstått en debatt om huruvida det är tillåtet att ställa krav på en ansvarig representant för företaget, eller inte. Min fråga är således: Förhindrar direktivet på något sätt att värdlandet ställer krav på att tjänsteföretag har en representant på plats med mandat att förhandla och ingå avtal?"@sv²²
lpv:spokenAs	unknown; Arbetarepartiet- Socialdemokraterna (2009-07-14--2014-06-30)²³ member; S&D (2009-07-14--2014-06-30)²³ member; LIBE (2009-07-16--2012-01-18)²³ substitute; IMCO (2009-07-16--2012-01-18)²³ member; Delegation for relations with the Palestinian Legislative Council (2009-09-16--2011-02-15)²³ substitute; Delegation for relations with the countries of Central America (2009-09-16--2014-06-30)²³
lpv:translated text	"Pane předsedající, skandinávský model trhu práce je založený na dohodách mezi sociálními partnery. Tento model nefunguje, jestliže jeden z partnerů, v tomto případě poskytovatel služeb, nemá v místě představitele, s nímž lze jednat. Velmi nás proto potěšilo rozhodnutí, které bylo přijato k této směrnici o službách a jež, jak věříme, znamená, že právo vyjednávat, uzavírat a uplatňovat kolektivní smlouvy a právo přijímat protestní akce v souladu s vnitrostátním právem a praxí nebude dotčeno. Přesto se však ve Švédsku během uplatňování směrnice o službách objevila diskuse o tom, zda je, či není povoleno stanovit povinnost, aby v místě byl příslušný představitel společnosti. Moje otázka proto zní: brání směrnice nějak hostitelské zemi stanovit povinnost společnosti poskytující služby, aby měla představitele v místě, s mandátem k vyjednávání a uzavírání smluv?"@cs¹ "Hr. formand! Den nordiske arbejdsmarkedsmodel bygger på aftaler mellem arbejdsmarkedets parter. Denne model fungerer ikke, hvis en af parterne, i dette tilfælde en leverandør af tjenesteydelser, ikke har en repræsentant til stede med hvem, der kan afholdes forhandlinger. Vi var derfor meget tilfredse med den beslutning, der blev truffet i forbindelse med tjenesteydelsesdirektivet, og som, vi mener, betyder, at retten til at forhandle, indgå og anvende kollektive aftaler og gennemføre faglige aktioner i overensstemmelse med national lovgivning og praksis ikke vil blive berørt. I forbindelse med gennemførelsen af tjenesteydelsesdirektivet i Sverige opstod der imidlertid en debat om, hvorvidt det var tilladt at fastsætte et krav om, at virksomheden skulle have en kompetent repræsentant til stede i landet. Mit spørgsmål er derfor følgende: Forhindrer direktivet på nogen måde værtslandet i at fastsætte et krav om, at servicevirksomheden skal have en repræsentant til stede med mandat til at forhandle og indgå aftaler?"@da² "Herr Präsident, das skandinavische Arbeitsmarktmodell gründet auf Vereinbarungen zwischen den Sozialpartnern. Dieser Modelltyp funktioniert nicht, wenn einer der Partner – in diesem Fall ein Dienstleister – keinen Vertreter hat, mit dem die Verhandlungen durchgeführt werden können. Wir haben uns daher über die Entscheidungen zur Dienstleistungsrichtlinie sehr gefreut. Diese wird unserer Meinung nach das Recht auf Verhandlung, auf den Eintritt in Kollektivvereinbarungen, die Anwendung von Kollektivvereinbarungen und die Aufnahme eines Arbeitskampfes nicht beeinflussen. Dennoch entstand während der Umsetzung der Dienstleistungsrichtlinie in Schweden eine Debatte darüber, ob es zulässig oder unzulässig sei, das Vorhandensein eines bevollmächtigten Unternehmensvertreters als Vorschrift festzulegen. Daher frage ich: Verhindert die Richtlinie in irgendeiner Weise, dass das Gastland Anforderung für das Dienstleistungsunternehmen bestimmt, einen bevollmächtigten Vertreter vor Ort für die Verhandlung von und den Eintritt in Vereinbarungen zu haben?"@de⁹ "Κύριε Πρόεδρε, το σκανδιναβικό μοντέλο για τη ρύθμιση της αγοράς εργασίας βασίζεται σε συμφωνίες μεταξύ των κοινωνικών εταίρων. Αυτός ο τύπος μοντέλου δεν λειτουργεί, εάν ένας από τους εταίρους, σε αυτήν την περίπτωση ο πάροχος υπηρεσιών, δεν έχει ορίσει αντιπρόσωπο με τον οποίο να μπορούν να διεξάγονται διαπραγματεύσεις. Συνεπώς, είμαστε ιδιαίτερα ικανοποιημένοι με την απόφαση που ελήφθη για την οδηγία για τις υπηρεσίες, η οποία, κατά την άποψή μας, σημαίνει ότι δεν θίγεται το δικαίωμα διαπραγμάτευσης, σύναψης και εφαρμογής συλλογικών συμβάσεων και πραγματοποίησης εργατικών κινητοποιήσεων σύμφωνα με την εθνική νομοθεσία και πρακτική. Εντούτοις, κατά την εφαρμογή της οδηγίας για τις υπηρεσίες στη Σουηδία, ξεκίνησε συζήτηση για το αν επιτρέπεται ή όχι να θεσπιστεί απαίτηση να ορίζεται αρμόδιος αντιπρόσωπος της εταιρείας. Συνεπώς, η ερώτησή μου είναι η εξής: αποτρέπει η οδηγία με οποιονδήποτε τρόπο τη χώρα υποδοχής από τη θέσπιση της απαίτησης να ορίζει η εταιρεία παροχής υπηρεσιών αντιπρόσωπο με την εντολή να διαπραγματεύεται και να συνάπτει συμφωνίες;"@el¹⁰ "Mr President, the Nordic labour market model is based on agreements between the social partners. This type of model does not work if one of the partners, in this case, a service provider, does not have a representative in place with whom negotiations can be carried out. We were therefore very pleased with the decision taken on the Services Directive, which we believe means that the right to negotiate, enter into and apply collective agreements, and to take industrial action in accordance with national legislation and practice, would not be affected. Nevertheless, during the implementation of the Services Directive in Sweden, a debate arose as to whether or not it is permissible to lay down a requirement for there to be a competent representative of the company. Thus, my question is: does the directive in any way prevent the host country laying down the requirement for the services company to have a representative in place with the mandate to negotiate and enter into agreements?"@en⁴ "Señor Presidente, el modelo de mercado laboral nórdico está basado en acuerdos entre los actores sociales. Este tipo de modelo no funciona si uno de los actores, en este caso, el proveedor de servicios, no cuenta con un representante con el que se puedan llevar a cabo las negociaciones. No obstante, nos alegró bastante la decisión adoptada sobre la Directiva relativa a los servicios, que desde nuestro punto de vista significa que no se verán afectados el derecho a negociar, la entrada en vigor de los acuerdos colectivos ni la aplicación de los mismos, pero tampoco las acciones industriales de conformidad con las prácticas y la legislación nacional. Sin embargo, durante la aplicación de la Directiva relativa a los servicios en Suecia, se planteó un debate en lo que se refiere a si está permitido o no implantar un requisito para que haya un representante competente de la compañía. Por tanto, mi pregunta es: ¿impide de algún modo la Directiva que el país de acogida establezca un requisito para que las compañías de servicios cuenten con un representante con la capacidad de negociar y firmar acuerdos?"@es²¹ "Austatud juhataja! Põhjamaade tööturu mudel põhineb töösuhte poolte vahelistel kokkulepetel. Sedalaadi mudel ei toimi, kui ühel pooltest, praegusel juhul teenuseosutajal, ei ole esindajat kohas, millega saab läbirääkimisi pidada. Sellepärast olime väga rahul teenuste direktiivi kohta langetatud otsusega, mida me usume tähendavat, et ei kahjustata õigusi pidada läbirääkimisi, kollektiivlepinguid sõlmida ja neid kohaldada ning võtta tööstuslikke meetmeid kooskõlas riigi õigusaktide ja tavadega. Siiski tekkis teenuste direktiivi Rootsis rakendamise käigus arutelu, kas on lubatav sätestada nõuet, et seal peaks asuma ettevõtte pädev esindaja. Seega on mu küsimus järgmine: kas direktiiv hoiab mingil moel ära võimaluse, et asukohajärgne riik sätestab teenuseid osutavale ettevõttele nõude, et kohapeal viibiks esindaja, kellel läbirääkimiste pidamise ja lepingute sõlmimise volitus?"@et⁵ "− Arvoisa puhemies, pohjoismainen työmarkkinamalli perustuu työmarkkinaosapuolten välisiin sopimuksiin. Tällainen malli ei toimi, jos yhdellä osapuolista, tässä tapauksessa palveluntarjoajalla, ei ole edustajaa siellä, missä neuvotteluja käydään. Siksi olemme hyvin tyytyväisiä palveludirektiiviä koskevaan päätökseen, joka meidän mielestämme tarkoittaa, että oikeuteen neuvotella työehtosopimuksista, tehdä ja soveltaa niitä ja ryhtyä työtaistelutoimiin kansallisen lainsäädännön ja käytännön mukaisesti, ei puututa. Palveludirektiivin täytäntöönpanon aikana Ruotsissa kuitenkin heräsi keskustelu siitä, onko sallittua luopua vaatimuksesta, että yrityksellä on oltava toimivaltainen edustaja. Kysymykseni on siis seuraava: estetäänkö direktiivillä isäntämaata mitenkään luopumasta vaatimuksesta, jonka mukaan palveluyrityksellä on oltava paikalla oleva edustaja, jonka toimivaltaan kuulua neuvotella sopimuksista ja tehdä niitä?"@fi⁷ "Monsieur le Président, le modèle nordique du marché du travail repose sur des conventions entre les partenaires sociaux. Ce type de modèle ne peut fonctionner si l’un des partenaires - ici, un prestataire de services - ne dispose pas d’un représentant sur place avec qui il est possible de mener des négociations. C’est pourquoi nous étions très satisfaits de la décision prise concernant la directive Services, qui devait, selon nous, garantir que le droit de négocier, de conclure et d’appliquer des conventions collectives et de mener des actions syndicales conformément aux législations et aux pratiques nationales ne serait pas affecté. Néanmoins, lors de la mise en œuvre de la directive Services en Suède, un débat a été lancé quant à la question de savoir s’il était oui ou non permis d’exiger de l’entreprise qu’elle désigne un représentant compétent. Ma question est donc la suivante: la directive empêche-t-elle, d’une manière ou d’une autre, le pays d’accueil de prévoir l’obligation pour l’entreprise de services de disposer d’un représentant sur place, chargé de négocier et de conclure les conventions collectives?"@fr⁸ "Elnök úr, a skandináv munkaerő-piaci modell a szociális partnerek közötti megállapodásokon nyugszik. Ez a modell nem működik akkor, ha az egyik partnernek, jelen esetben a szolgáltatónak, nincs helybeli képviselője, akivel tárgyalni lehetne. Ezért nagyon örvendtünk a szolgáltatási irányelvről hozott döntésnek, amely megítélésünk szerint azt jelenti, hogy a tárgyalási jog, a kollektív megállapodások megkötésének és alkalmazásának joga, valamint a nemzeti jogszabályokkal és gyakorlattal összhangban történő szervezett fellépés joga nem csorbul majd. Ugyanakkor a szolgáltatási irányelv svédországi bevezetése során vita kerekedett arról, hogy megengedhető-e vagy sem előírni, hogy a gazdasági társaságnak rendelkeznie kell hatáskörrel rendelkező képviselővel. A kérdésem ezért a következő: az irányelv meggátolja-e bármilyen módon a fogadó országot abban, hogy előírja a szolgáltató társaság felé, hogy ennek tárgyalási és megállapodás-kötési joggal megbízott helyi képviselője legyen?"@hu¹¹ "Signor Presidente, il modello nordico di mercato del lavoro è basato sugli accordi tra le parti sociali. Tale modello non può funzionare se una delle parti, in questo caso un fornitore di servizi, non ha un rappresentante sul posto con cui condurre le trattative. Ci siamo quindi compiaciuti della decisione presa con la direttiva sui servizi, che, nella nostra interpretazione, non compromette il diritto di negoziare contratti collettivi, aderirvi e attuarli e di organizzare azioni sindacali in conformità con le leggi e le pratiche nazionali. Tuttavia, nella fase di recepimento della direttiva sui servizi in Svezia, si è aperto un dibattito sulla legittimità di prescrivere l’obbligo di presenza al rappresentante di un’azienda. Mi domando quindi: la direttiva impedisce in qualche maniera al paese ospitante di prescrivere alle società di servizi l’obbligo di avere sul posto un rappresentante con facoltà di negoziare e stipulare contratti?"@it¹² "Pone pirmininke, Šiaurės darbo rinkos modelis yra pagrįstas susitarimais tarp socialinių partnerių. Toks modelis neveikia, jei vienas iš partnerių, šiuo atveju paslaugų teikėjas, neturi atstovo, su kuriuo galima derėtis. Todėl mes buvome labai patenkinti Paslaugų direktyvoje priimtu sprendimu, kuris, mūsų nuomone, reiškia, kad nebus padaryta poveikio teisei derėtis, sudaryti ir taikyti kolektyvinius susitarimus ir, laikantis nacionalinių teisės aktų ir praktikos, imtis kolektyvinių darbuotojų interesų gynimo veiksmų. Nepaisant to, Švedijoje įgyvendinant Paslaugų direktyvą, kilo diskusija, ar galima nustatyti reikalavimą, kad bendrovė turėtų kompetentingą atstovą, ar ne. Taigi mano klausimas yra toks: ar šia direktyva kokiu nors būdu užkertamas kelias priimančiajai šaliai nustatyti reikalavimą, kad paslaugų bendrovė turėtų atstovą, įgaliotą derėtis ir sudaryti susitarimus?"@lt¹⁴ "Priekšsēdētāja kungs! Ziemeļvalstu darba tirgus modeļa pamatā ir sociālo partneru vienošanās. Šāda tipa modelis nestrādā, ja viens no partneriem, šajā gadījumā pakalpojumu sniedzējs, nav pilnvarojis pārstāvi, ar kuru var veikt sarunas. Tāpēc mūs ļoti iepriecināja lēmums par Pakalpojumu direktīvu, kas, mūsuprāt, nozīmē, ka netiks skartas tiesības apspriest, noslēgt un īstenot koplīgumus, kā arī veikt protesta akcijas saskaņā ar valsts tiesību aktiem un praksi. Tomēr Pakalpojumu direktīvas īstenošanas laikā Zviedrijā izveidojās diskusija par to, vai ir pieļaujams noteikt prasību, lai uzņēmums pilnvaro kompetentu pārstāvi. Tādējādi mans jautājums ir šāds. Vai direktīva kaut kādā veidā liedz valstij, kurā sniedz pakalpojumus, noteikt prasību, saskaņā ar kuru pakalpojumu sniedzējiem ir jāieceļ pārstāvis, kas pilnvarots apspriest un noslēgt līgumus?"@lv¹³ "Herr talman! Den nordiska arbetsmarknadsmodellen bygger på avtal mellan arbetsmarknadens parter. En sådan modell fungerar inte om en av parterna, i det här fallet en tjänsteutövare, inte har en representant på plats som man kan förhandla med. Vi var därför mycket nöjda med det beslut som fattades om tjänstedirektivet, som vi menar innebär att rätten att förhandla, ingå och tillämpa kollektivavtal samt vidta stridsåtgärder i enlighet med nationell lagstiftning och praxis inte skulle påverkas. Under implementeringen av tjänstedirektivet i Sverige så har det trots detta uppstått en debatt om huruvida det är tillåtet att ställa krav på en ansvarig representant för företaget, eller inte. Min fråga är således: Förhindrar direktivet på något sätt att värdlandet ställer krav på att tjänsteföretag har en repsentant på plats med mandat att förhandla och ingå avtal?"@mt¹⁵ ". Mijnheer de Voorzitter, het Scandinavische arbeidsmarktmodel is gebaseerd op overeenkomsten tussen de sociale partners. Dat soort model werkt niet als een van de partners, in dit geval de dienstverleners, ter plaatse geen vertegenwoordiger heeft waarmee kan worden onderhandeld. We zijn daarom zeer ingenomen met het besluit dat werd genomen met betrekking tot de dienstenrichtlijn, dat volgens ons betekent dat er niet zou getornd worden aan het recht om te onderhandelen over collectieve overeenkomsten en deze te sluiten en toe te passen, alsmede aan het recht om vakbondsacties te houden in overeenstemming met de nationale wetgeving en praktijk. Bij de uitvoering van de dienstenrichtlijn in Zweden is desondanks een debat ontstaan over de vraag of het al dan niet toegestaan is om eisen te stellen aan een verantwoordelijk vertegenwoordiger van de onderneming. Mijn vraag is daarom: verhindert de richtlijn het gastland op enigerlei wijze om aan dienstverleners de verplichting op te leggen om ter plaatse een vertegenwoordiger te hebben met het mandaat om overeenkomsten te onderhandelen en te sluiten?"@nl³ "Panie przewodniczący! Nordycki rynek pracy opiera się na porozumieniach pomiędzy partnerami społecznymi. Ten rodzaj modelu nie funkcjonuje w przypadku, gdy jeden z tych partnerów – w tym przypadku usługodawca – nie ma na miejscu swego przedstawiciela, z którym można negocjować. Dlatego z wielkim zadowoleniem przyjęliśmy decyzję w sprawie dyrektywy usługowej, która w naszym rozumieniu oznacza, że prawo do negocjowania, zawierania i stosowania układów zbiorowych, jak również do podejmowania akcji protestacyjnych zgodnie z prawem i praktykami krajowymi pozostanie nienaruszone. Niemniej w trakcie wdrażania dyrektywy usługowej w Szwecji rozgorzała dyskusja, czy dopuszczalne jest określanie wymogu obecności kompetentnego przedstawiciela przedsiębiorstwa. Dlatego moje pytanie brzmi następująco: czy przedmiotowa dyrektywa uniemożliwia w jakikolwiek sposób wprowadzenie przez państwo przyjmujące wymogu, zgodnie z którym przedsiębiorstwo świadczące usługi byłoby zobowiązane do ustanowienia na miejscu przedstawiciela, który byłby upoważniony do prowadzenia negocjacji i zawierania układów?"@pl¹⁶ "Senhor Presidente, o modelo do mercado de trabalho nórdico baseia-se em acordos entre os parceiros comerciais. Este tipo de modelo não funciona se um dos parceiros, neste caso um fornecedor de serviços, não tiver um representante com o qual se possam realizar negociações. Congratulamo-nos, portanto, com a decisão tomada sobre a Directiva "Serviços", que, a nosso ver, significa que o direito de negociar, celebrar e aplicar acordos colectivos e de empreender acções laborais em conformidade com a legislação e prática nacionais não será afectado. No entanto, durante o processo de transposição da Directiva "Serviços" na Suécia, surgiu um debate em torno da questão de saber se era ou não permissível impor um requisito no sentido de haver um representante competente da empresa. Assim, a minha pergunta é a seguinte: impede a directiva de algum modo que o país de acolhimento exija que a empresa fornecedora de serviços tenha um representante local com poderes para negociar e celebrar acordos?"@pt¹⁷ "Dle preşedinte, modelul nordic de piaţă a muncii se bazează pe acorduri între partenerii sociali. Acest tip de model nu funcţionează dacă unul dintre parteneri, în acest caz un prestator de servicii, nu are un reprezentant la faţa locului cu care să se poată desfăşura negocierile. Prin urmare, am fost foarte încântaţi de decizia adoptată cu privire la Directiva privind serviciile, ceea ce, în opinia noastră, înseamnă că dreptul de a negocia, de a semna şi de a aplica acorduri colective şi dreptul de a întreprinde acţiuni sindicale în conformitate cu legislaţia şi practica naţională nu vor fi afectate. Cu toate acestea, în timpul punerii în aplicare a Directivei privind serviciile în Suedia, a avut loc o dezbatere cu privire la măsura în care se poate admite cerinţa prezenţei unui reprezentant competent al întreprinderii. Astfel, întrebarea mea este: directiva împiedică în vreun mod stabilirea de către ţara gazdă a obligaţiei prezenţei la faţa locului a unui reprezentant al întreprinderii prestatoare, cu mandatul de a negocia şi a semna acorduri?"@ro¹⁸ "Vážený pán predsedajúci, nordický model pracovného trhu sa zakladá na dohodách medzi sociálnymi partnermi. Tento typ modelu nefunguje, ak jeden z partnerov, v tomto prípade poskytovateľ služieb, nemá zástupcu, s ktorým sa môžu uskutočniť rokovania. Preto nás veľmi potešilo prijatie rozhodnutia o smernici o službách, ktoré podľa nás znamená, že právo rokovať nadobudne platnosť a bude sa uplatňovať v kolektívnych zmluvách v súlade s vnútroštátnymi právnymi predpismi a postupmi a že právo na pracovné opatrenia v súlade s vnútroštátnymi právnymi predpismi a postupmi nebude ovplyvnené. Napriek tomu počas uplatňovania smernice o službách vo Švédsku sa viedla rozprava o tom, či je alebo nie je prípustné požadovať oprávneného zástupcu spoločnosti. Moja otázka teda znie: zabraňuje smernica o službách nejakým spôsobom tomu, aby hostiteľská krajina požadovala od spoločnosti poskytujúcej služby, aby mala zástupcu s oprávnením rokovať a podpisovať dohody?"@sk¹⁹ "Gospod predsednik, nordijski model trga dela temelji na sporazumih med socialnimi partnerji. Ta vrsta modela ne deluje, če eden izmed partnerjev, v tem primeru ponudnik storitev, nima predstavnika, s katerim se je mogoče pogajati. Zato smo bili zelo veseli odločitve glede Direktive o storitvah, ki po našem mnenju pomeni, da pravica do pogajanja o kolektivnih pogodbah, njihovi sklenitvi in uporabi ter pravica do stavke v skladu z nacionalno zakonodajo in prakso ne bi bila prizadeta. Kljub temu se je med izvajanjem Direktive o storitvah na Švedskem začela razprava o tem, ali je dopustno določiti zahtevo, da ima podjetje pristojnega predstavnika. Moje vprašanje se torej glasi: ali direktiva na kakršen koli način preprečuje državi gostiteljici, da določi zahtevo za storitveno podjetje, da ima to predstavnika s pravico do pogajanja in sklepanja pogodb?"@sl²⁰
lpv:unclassifiedMetadata	"Anna Hedh (S&D )."²² "Anna Hedh (S&D ). -"¹⁵ "in situ"²¹
lpv:videoURI	<go to Events_and_structure europarl>⁶