Local view for "http://purl.org/linkedpolitics/eu/plenary/2009-10-19-Speech-1-080"

Predicate	Value (sorted: default)
rdf:type	lpv_eu:Speech⁶
dcterms:Date	"2009-10-19"^^xsd:date⁶
dcterms:Is Part Of	lp_eu:Instituirea unui ecanism de evaluare în vederea monitorizării aplicării acquis-ului Schengen - Instituirea unui mecanism de evaluare în vederea verificării aplicării acquis-ului Schengen (dezbatere)⁶
dcterms:Language	"ro"^^xsd:language⁶
lpv:document identification number	"en.20091019.17.1-080"⁶
lpv:hasSubsequent	lp_eu:2009-10-19-Speech-1-081⁶
lpv:speaker	lp:Ioan Enciu⁶
lpv:spoken text	"Crearea unui mecanism de evaluare şi monitorizare în vederea verificării aplicării acquis-ului Schengen este o măsură importantă care vine să transpună în practică hotărârile privind spaţiul de libertate, securitate şi justiţie, în particular, prevederile programului de la Haga. Proiectele propuse pentru dezbaterile de astăzi reprezintă o variantă a unui mecanism de evaluare. Ele conţin prevederi specifice domeniului vizat şi o metodologie adecvată de control. O analiză mai detaliată scoate însă în evidenţă neglijarea unor principii de cooperare interinstituţională, atât la nivelul Uniunii Europene, cât şi între statele membre ale Uniunii. Din acest punct de vedere, propunerea prezentată conţine prevederi care limitează cooperarea dintre statele membre privind evaluarea rezultatelor aplicării acordului Schengen şi, în acelaşi timp, măreşte nepermis rolul Comisiei în cadrul acestui proces, în timp ce Uniunea European este ţinută în afara întregului mecanism de evaluare. Mai mult de cât atât, formularea unor articole din regulament lasă loc pentru interpretări diferite privind raportul între Comisie, Parlament şi Consiliu cu privire la accesul lor la informaţiile privind aplicarea acquis-ului Schengen. Astfel, articolul 14 din regulament, care vizează informaţiile sensibile, subliniază că „rapoartele întocmite ulterior efectuării vizitelor la faţa locului se clasifică drept documente cu acces limitat. Comisia, după consultarea statului membru în cauză, hotărăşte asupra părţii de raport care poate fi făcută publică”. În legătură cu aceste prevederi, vreau să menţionez că din articolul 16, care se referă la raportul prezentat Parlamentului European şi Consiliului, nu rezultă că raportul anual privind evaluările efectuate va conţine şi informaţiile cu acces limitat. Am putea deduce, prin urmare, că este la aprecierea Comisiei care informaţie va fi introdusă în raportul anual şi care nu. Acest fapt îi acordă Comisiei atribuţiuni care, în opinia mea, nu sunt justificate. Tratatul de la Lisabona va intra în curând în vigoare şi din acest moment codecizia va deveni procedura legislativă ordinară, inclusiv pentru spaţiul libertăţii, securităţii şi justiţiei. Propunerile legislative pe care le dezbatem acum conţin prevederi care sunt în discordanţă cu principiile cuprinse în Tratat. În consecinţă, aceste proiecte, dacă vor fi aprobate acum, vor trebui revizuite în momentul intrării în vigoarea a Tratatului de la Lisabona. Doamnelor şi domnilor, libertatea, securitatea şi justiţia reprezintă domenii de maximă importanţă pentru cetăţenii europeni ale căror interese sunt direct reprezentate de către legislativul european. Limitarea rolului unei instituţii cum este Parlamentul European este incorectă. În concluzie, eu susţin propunerea domnului Coelho, că acest proiect, în varianta lui actuală, trebuie respins şi returnat la Comisie. Vă propun să susţinem proiectul de rezoluţie."@ro¹⁸
lpv:spokenAs	unknown; Partidul Social Democrat (2009-07-14--2014-06-30)²³ substitute; LIBE (2009-07-16--2012-01-18)²³ substitute; Delegation for relations with the Palestinian Legislative Council (2009-09-16--2014-06-30)²³ member; S&D (2009-07-14--2014-06-30)²³ member; Delegation for relations with Canada (2009-09-16--2014-06-30)²³ member; ITRE (2009-07-16--2012-01-18)²³
lpv:translated text	"Vytvoření mechanismu pro hodnocení a sledování hodnotícího mechanismu k ověření uplatňování schengenského je důležitým opatřením, které uvede do praxe rozhodnutí týkající se prostoru svobody, bezpečnosti a práva, především ustanovení Haagského programu. Návrhy, které byly dnes předloženy k rozpravě, jsou obměnou hodnotícího mechanismu. Zahrnují konkrétní ustanovení ohledně cílené oblasti společně s přiměřenou kontrolní metodikou. Avšak bližší analýza poukazuje na skutečnost, že určité zásady interinstitucionální spolupráce jsou ignorovány, jak na úrovni Evropské unie, tak mezi členskými státy EU. Z tohoto pohledu předložený návrh zahrnuje ustanovení, která omezují spolupráci mezi členskými státy týkající se hodnocení výsledků uplatňování Schengenské dohody. Současně nepřijatelně zvyšuje úlohu Komise v tomto procesu, zatímco Evropská unie je vyčleněna z celého hodnotícího systému. Kromě toho znění některých článků v nařízení ponechává prostor pro různé interpretace vztahu mezi Komisí, Parlamentem a Radou s ohledem na jejich přístup k informacím o provádění schengenského . Článek 14, který se zaměřuje na citlivé informace, proto zdůrazňuje, že „zprávy vypracované v návaznosti na návštěvy na místě jsou klasifikovány jako důvěrné. Komise po konzultaci dotčeného členského státu rozhodne, která část zprávy může být zveřejněna.“ V souvislosti s těmito ustanoveními bych také rád zmínil, že článek 16, který odkazuje na zprávu předloženou Evropskému parlamentu a Radě, neznamená, že výroční zpráva ohledně provedených hodnocení bude rovněž obsahovat důvěrné informace. Z toho bychom tedy mohli vyvodit, že je na Komisi, aby zhodnotila, které informace budou do výroční zprávy zahrnuty a které ne. Tato skutečnost Komisi přiděluje funkce, které jí, dle mého názoru, nenáleží. Lisabonská smlouva vstoupí brzy v platnost a od té doby bude spolurozhodování běžným legislativním postupem, což se také týká oblasti svobody, bezpečnosti a práva. Legislativní návrhy, o kterých zde nyní hovoříme, obsahují ustanovení, která jsou v rozporu se zásadami stanovenými v této smlouvě. Proto pokud budou tyto návrhy schváleny nyní, budou muset být opětovně přezkoumány po vstoupení Lisabonské smlouvy v platnost. Dámy a pánové, svoboda, bezpečnost a právo jsou prvořadými oblastmi pro evropské občany, jejichž zájmy jsou přímo zastupovány evropskými právními předpisy. Omezení úlohy orgánu, jako je Evropský parlament, je nesprávné. Na závěr bych chtěl podpořit návrh pana Coelha, že je třeba tento návrh v jeho současné podobě zamítnout a navrátit Komisi. Navrhuji, abychom podpořili návrh usnesení. <BRK>"@cs¹ "Hr. formand! Oprettelsen af en evaluerings- og overvågningsmekanisme til at kontrollere gennemførelsen af Schengenreglerne er et vigtigt tiltag, som vil føre beslutningerne for området for frihed, sikkerhed og retfærdighed og især Haagprogrammets bestemmelser ud i livet. De forslag til beslutninger, som er til forhandling i dag, er en variation af en evalueringsmekanisme. De omfatter bestemmelser, som er særegne for det målrettede område, samt en hensigtsmæssig kontrolmetode. En nærmere analyse fremhæver, at visse principper for interinstitutionelt samarbejde ignoreres, såvel på EU-niveau som mellem EU-medlemsstater. Ud fra det synspunkt omfatter forslaget bestemmelser, som begrænser samarbejde mellem medlemsstater, hvad angår evaluering af resultaterne af anvendelsen af Schengenaftalen. Samtidig øger det Kommissionens rolle i denne proces på en uacceptabel måde, mens Parlamentet holdes uden for hele evalueringsmekanismen. Endvidere giver ordlyden af visse artikler i forordningen mulighed for forskellige fortolkninger af forholdet mellem Kommissionen, Parlamentet og Rådet, hvad angår deres adgang til information om anvendelsen af Schengenreglerne. Derfor understreges det i artikel 14, som er rettet mod følsomme oplysninger, at "de rapporter, der udarbejdes efter kontrolbesøg, klassificeres som 'EU restricted'. Efter høring af den berørte medlemsstat beslutter Kommissionen, hvilken del af rapporten der kan offentliggøres." Jeg ønsker også i forbindelse med disse bestemmelser at nævne, at artikel 16, som refererer til den rapport, der fremlægges for Parlamentet og Rådet, ikke indebærer, at den årlige rapport om de gennemførte evalueringer også vil indeholde beskyttede oplysninger. Vi kunne derfor udlede, at det er op til Kommissionen at vurdere, hvilken information der skal inkluderes i den årlige rapport, og hvilken information der ikke skal. Dette faktum tildeler Kommissionen nogle funktioner, som i mine øjne ikke er berettigede. Lissabontraktaten vil snart træde i kraft, og fra da af vil fælles beslutningstagning blive den normale lovgivningsprocedure, hvilket også dækker området for frihed, sikkerhed og retfærdighed. De lovgivningsforslag, som vi forhandler om i øjeblikket, indeholder bestemmelser, der er i konflikt med principperne i traktaten. Følgelig vil disse forslag, hvis de ikke vedtages nu, skulle revideres på det tidspunkt, hvor Lissabontraktaten træder i kraft. Frihed, sikkerhed og retfærdighed er områder af største betydning for Europas borgere, hvis interesser repræsenteres direkte af den europæiske lovgivningsmagt. At begrænse rollen for en institution som Parlamentet er forkert. Jeg ønsker at slutte af med at støtte hr. Coelhos forslag om, at dette forslag i sin nuværende form skal forkastes og sendes tilbage til Kommissionen. Jeg foreslår Dem, at vi støtter forslaget til beslutning."@da² "Die Schaffung eines Evaluierungs- und Überwachungsmechanismus zur Prüfung der Anwendung des Schengen-Besitzstands ist eine wichtige Maßnahme, die die Entscheidungen betreffend des Raums der Freiheit, der Sicherheit und des Rechts, insbesondere die Vorschriften des Haager Programms, umsetzt. Die heute zur Aussprache vorgelegten Vorschlagsentwürfe sind eine Abwandlung eines Evaluierungsmechanismus. Sie beinhalten spezielle für den Zielbereich geltende Vorschriften und entsprechende Kontrollmethoden. Eine eingehendere Analyse zeigt jedoch auf, dass bestimmte Grundsätze interinstitutioneller Zusammenarbeit, sowohl auf der Ebene der Europäischen Union als auch innerhalb der EU-Mitgliedstaaten, unberücksichtigt bleiben. Von diesem Standpunkt aus enthält der vorgelegte Vorschlag Vorschriften, die die Zusammenarbeit zwischen Mitgliedstaaten im Hinblick auf die Evaluierung der Ergebnisse der Anwendung des Schengener Übereinkommens einschränken. Gleichzeitig sorgt er für eine inakzeptable Verstärkung der Rolle der Kommission bei diesem Prozess, während die Europäische Union aus dem gesamten Evaluierungsmechanismus herausgehalten wird. Darüber hinaus lässt die Formulierung einiger Artikel der Verordnung im Hinblick auf den Zugriff auf Informationen zur Anwendung des Schengen-Besitzstands Spielraum für unterschiedliche Interpretationen des Verhältnisses zwischen der Kommission, dem Parlament und dem Rat. Daher betont Artikel 14, der sich auf vertrauliche Informationen bezieht, dass die „nach Besuchen vor Ort verfassten Berichte als geheim eingestuft werden müssen. Die Kommission muss, nach Beratungen mit dem davon betroffenen Mitgliedstaat entscheiden, welcher Teil des Bericht öffentlich gemacht werden kann.“ In Verbindung mit diesen Vorschriften möchte ich des Weiteren erwähnen, dass Artikel 16, der sich auf den Bericht bezieht, der dem Europäischen Parlament und dem Rat vorgelegt wurde, nicht beinhaltet, dass der Jahresbericht über die durchgeführten Evaluierungen auch geheime Informationen enthält. Daraus könnten wir folgern, dass es im Ermessen der Kommission liegt, festzulegen, welche Informationen in den Jahresbericht aufgenommen werden und welche nicht. In Anbetracht dieser Tatsache werden der Kommission Aufgaben übertragen, die meiner Meinung nach nicht gerechtfertigt sind. Der Vertrag von Lissabon wird bald in Kraft treten und ab diesem Zeitpunkt wird die Mitentscheidung zu einem normalen Gesetzgebungsverfahren werden, das auch den Raum der Freiheit, der Sicherheit und des Rechts berücksichtigt. Die Gesetzesvorlagen, die wir im Moment diskutieren, enthalten Vorschriften, die den im Vertrag eingebundenen Grundsätzen widersprechen. Folglich müssen diese Entwürfe, wenn diese nun verabschiedet werden, zum Zeitpunkt des Inkrafttretens des Vertrages von Lissabon nochmals überprüft werden. Meine Damen und Herren, Freiheit, Sicherheit und Recht sind für die Bürgerinnen und Bürger Europas, deren Interessen direkt von der europäischen Gesetzgebung vertreten werden, von höchster Bedeutung. Die Aufgaben einer Institution wie dem Europäischen Parlament einzuschränken ist falsch. Ich möchte mich abschließend dem Vorschlag von Herrn Coelho anschließen, dass dieser Entwurf in seiner gegenwärtigen Form abgelehnt und an die Kommission zurückgeschickt werden muss. Ich schlage Ihnen vor, dass wir den Entwurf der Entschließung unterstützen."@de⁹ "Η δημιουργία ενός μηχανισμού αξιολόγησης και παρακολούθησης για την επαλήθευση της εφαρμογής του κεκτημένου Σένγκεν είναι ένα σημαντικό μέτρο που θα υλοποιήσει τις αποφάσεις που αφορούν τον χώρο ελευθερίας, ασφάλειας και δικαιοσύνης, και ιδίως τις διατάξεις του προγράμματος της Χάγης. Τα σχέδια πρότασης που υποβλήθηκαν σήμερα για συζήτηση είναι μια παραλλαγή ενός μηχανισμού αξιολόγησης. Περιλαμβάνουν ειδικές διατάξεις για τον τομέα αυτόν, καθώς και την κατάλληλη μεθοδολογία ελέγχου. Ωστόσο, μια προσεκτικότερη ανάλυση καθιστά φανερό ότι αγνοήθηκαν ορισμένες αρχές διακυβερνητικής συνεργασίας, τόσο σε επίπεδο Ευρωπαϊκής Ένωσης όσο και μεταξύ ΕΕ και κρατών μελών. Από την άποψη αυτή, η πρόταση που παρουσιάστηκε περιλαμβάνει διατάξεις που περιορίζουν τη συνεργασία μεταξύ των κρατών μελών αναφορικά με την αξιολόγηση των αποτελεσμάτων της εφαρμογής της συμφωνίας Σένγκεν. Ταυτόχρονα, διευρύνει σε απαράδεκτο βαθμό τον ρόλο της Επιτροπής στη διαδικασία αυτή, ενώ το Ευρωπαϊκό Κοινοβούλιο αποκλείεται από ολόκληρο τον μηχανισμό αξιολόγησης. Ακόμα, η διατύπωση ορισμένων άρθρων του κανονισμού αφήνει περιθώρια για διαφορετικές ερμηνείες της σχέσης μεταξύ της Επιτροπής, του Κοινοβουλίου και του Συμβουλίου όσον αφορά την πρόσβασή τους σε πληροφορίες για την εφαρμογή του κεκτημένου Σένγκεν. Ως εκ τούτου, το άρθρο 14 που αναφέρεται στις ευαίσθητες πληροφορίες υπογραμμίζει ότι «οι εκθέσεις που συντάσσονται μετά τις επιτόπιες επισκέψεις διαβαθμίζονται ως περιορισμένης χρήσης. Η Επιτροπή, μετά από διαβούλευση με το ενδιαφερόμενο κράτος μέλος, αποφασίζει ποιο μέρος της έκθεσης μπορεί να δημοσιοποιηθεί». Θα ήθελα επίσης να αναφέρω σε συνάρτηση με αυτές τις διατάξεις ότι το άρθρο 16, που αναφέρεται στην έκθεση που υποβάλλεται στο Ευρωπαϊκό Κοινοβούλιο και στο Συμβούλιο, δεν αναφέρει ότι η ετήσια έκθεση για τις διεξαχθείσες αξιολογήσεις θα περιλαμβάνει και περιορισμένης χρήσης πληροφορίες. Ως εκ τούτου, θα μπορούσαμε να συμπεράνουμε ότι εναπόκειται στην Επιτροπή να προσδιορίσει ποιες πληροφορίες θα συμπεριλαμβάνονται στην ετήσια έκθεση και ποιες όχι. Αυτό το γεγονός παραχωρεί στην Επιτροπή αρμοδιότητες που, κατά τη γνώμη μου, δεν είναι δικαιολογημένες. Σύντομα θα τεθεί σε ισχύ η Συνθήκη της Λισαβόνας και μετά από αυτήν η συναπόφαση θα γίνει η κανονική νομοθετική διαδικασία, η οποία θα καλύπτει και τον χώρο ελευθερίας, ασφάλειας και δικαιοσύνης. Οι νομοθετικές προτάσεις για τις οποίες συζητούμε τώρα περιλαμβάνουν διατάξεις που έρχονται σε αντίθεση με τις αρχές που περιλαμβάνονται στη συνθήκη. Επομένως, εάν εγκριθούν τώρα αυτά τα σχέδια, θα πρέπει να αναθεωρηθούν όταν τεθεί σε ισχύ η Συνθήκη της Λισαβόνας. Κυρίες και κύριοι, η ελευθερία, η ασφάλεια και η δικαιοσύνη είναι τομείς υψίστης σημασίας για τους πολίτες της Ευρώπης, των οποίων τα συμφέροντα εκπροσωπεί άμεσα η ευρωπαϊκή εκτελεστική εξουσία. Είναι λάθος να περιορίζεται ο ρόλος ενός θεσμικού οργάνου όπως το Ευρωπαϊκό Κοινοβούλιο. Θα ήθελα να κλείσω υποστηρίζοντας την πρόταση του κ. Coelho ότι αυτό το σχέδιο με τη μορφή που έχει σήμερα πρέπει να απορριφθεί και να επιστραφεί στην Επιτροπή. Σας προτείνω να υποστηρίξουμε την πρόταση ψηφίσματος."@el¹⁰ ". The creation of an evaluation and monitoring mechanism to verify the application of the Schengen acquis is an important measure which will put into practice the decisions concerning the area of freedom, security and justice, especially the provisions of the Hague Programme. The draft proposals submitted for debate today are a variation of an evaluation mechanism. They include provisions specific to the targeted area, along with an adequate control methodology. However, a closer analysis highlights that certain principles of interinstitutional cooperation are being ignored, both at European Union level and between EU Member States. From this point of view, the proposal submitted includes provisions restricting cooperation between Member States with regard to evaluating the results from the application of the Schengen Agreement. At the same time, it increases unacceptably the role of the Commission in this process, while the European Parliament is kept outside the entire evaluation mechanism. Furthermore, the wording of some articles in the regulation leaves scope for different interpretations of the relationship between the Commission, Parliament and Council with regard to their access to information about the application of the Schengen acquis. Therefore, Article 14, aimed at sensitive information, emphasises that ‘the reports drawn up following on-site visits shall be classified as restricted. The Commission, after consulting the Member State concerned, shall decide which part of the report can be made public.’ I also wish to mention in connection with these provisions that Article 16, which refers to the report submitted to the European Parliament and Council, does not imply that the annual report on the evaluations carried out will contain restricted information as well. We could therefore deduce that it is up to the Commission to assess which information will be included in the annual report and which not. This fact assigns the Commission functions which, in my view, are not justified. The Treaty of Lisbon will soon come into force and from then on, codecision will become the normal legislative procedure, which also covers the area of freedom, security and justice. The legislative proposals which we are debating at the moment contain provisions which conflict with the principles included in the Treaty. Consequently, these drafts, if they are approved now, will need to be reviewed at the time when the Treaty of Lisbon comes into force. Fellow Members, freedom, security and justice are areas of paramount importance to Europe’s citizens whose interests are represented directly by the European legislative. Restricting the role of an institution like the European Parliament is wrong. I wish to conclude by supporting the proposal made by Mr Coelho, that this draft, in its current form, needs to be rejected and returned to the Commission. I propose to you that we support the draft resolution."@en⁴ "La creación de un mecanismo de evaluación y supervisión que verifique la aplicación del acervo de Schengen es una medida importante que pondrá en práctica las decisiones relativas al ámbito de la libertad, la seguridad y la justicia, especialmente las disposiciones del Programa de La Haya. Las propuestas presentadas a debate hoy son una variación de un mecanismo de evaluación e incluyen disposiciones específicas para la región de destino, junto con una metodología de control adecuada. Sin embargo, un análisis más riguroso pone de relieve que se están ignorando ciertos principios de cooperación interinstitucional, tanto a nivel de la Unión Europea como de los Estados miembros de la UE. Desde este punto de vista, la propuesta presentada incluye disposiciones que limitan la cooperación entre los Estados miembros en cuanto a la evaluación de los resultados de la aplicación del Acuerdo de Schengen. Al mismo tiempo, amplia de modo inaceptable el papel de la Comisión en este proceso, mientras que mantiene al Parlamento Europeo al margen de todo el mecanismo de evaluación. Además, la redacción de algunos artículos del reglamento da lugar a diferentes interpretaciones de la relación entre la Comisión, el Parlamento y el Consejo con respecto a su acceso a la información relativa a la aplicación del acervo de Schengen. Por lo tanto, el artículo 14 sobre información sensible, recalca que «Los informes redactados tras las visitas se clasificarán de difusión restringida. La Comisión, previa consulta con el Estado miembro de que se trate, decidirá qué partes del informe pueden hacerse públicas». También quiero mencionar en relación con estas disposiciones que el artículo 16, que se refiere al informe presentado al Parlamento Europeo y el Consejo, no implica que el informe anual sobre las evaluaciones efectuadas también vaya a contener información confidencial. Por lo tanto, podríamos deducir que es la Comisión la que debe valorar qué información se incluye en el informe anual y cuál no. Este hecho asigna funciones a la Comisión que, bajo mi punto de vista, no están justificadas. El Tratado de Lisboa entrará pronto en vigor y, a partir de ese momento, la codecisión se convertirá en un procedimiento legislativo normal, que también abarca los ámbitos de la libertad, la seguridad y la justicia. Las propuestas legislativas que estamos debatiendo de momento contienen disposiciones que entran en conflicto con los principios incluidos en el Tratado. En consecuencia, habrá que revisar estos borradores, si se aprueban ahora, en el momento en el que entre en vigor el Tratado de Lisboa. Señorías, la libertad, la seguridad y la justicia son ámbitos de primordial importancia para los ciudadanos de Europa, cuyos intereses están representados directamente por el poder legislativo europeo. No es bueno restringir el papel de una institución como el Parlamento Europeo. Para concluir, respaldo la propuesta del señor Coelho de que se rechace y se devuelva a la Comisión este proyecto, en su forma actual. Les recomiendo que apoyen el proyecto de resolución."@es²¹ "Hindamis- ja jälgimismehhanismi loomine Schengeni kohaldamise kontrollimiseks on tähtis meede, mis rakendab praktikas otsuseid seoses vabaduse, turvalisuse ja õigluse valdkonnaga, eriti Haagi programmi sätteid. Täna aruteluks esitatavad ettepanekute eelnõud on variant hindamismehhanismist. Need hõlmavad eesmärgiks võetud alale spetsiifilisi sätteid koos pädevate kontrollimeetoditega. Ent lähem analüüs toob välja, et teatud asutustevahelise koostöö põhimõtteid eiratakse nii Euroopa Liidu tasandil kui ka Euroopa Liidu liikmesriikide vahel. Sellest vaatenurgast hõlmab esitatud ettepanek sätteid, mis piiravad koostööd liikmesriikide vahel seoses Schengeni lepingu rakendamise tulemustega. Samal ajal suurendab see vastuvõetamatult komisjoni rolli selles protsessis, samas kui Euroopa Parlamenti hoitakse väljaspool kogu hindamismehhanismi. Lisaks sellele jätab määruse mõnede artiklite sõnastus ruumi erinevatele tõlgendustele komisjoni, parlamendi ja nõukogu vaheliste suhete kohta seoses nende juurdepääsuga teabele Schengeni kohaldamise kohta. Seega rõhutab artikkel 15, mis on suunatud tundlikule teabele, et „pärast kohapealseid kontrollkäike koostatud aruannetele antakse salastatuse aste. Pärast asjaomase liikmesriigiga konsulteerimist otsustab komisjon, missuguse osa aruandest võib avalikustada”. Tahan nende sätetega seoses mainida ka seda, et artikkel 16, mis viitab Euroopa Parlamendile ja nõukogule esitatud raportile, ei tähenda, et tehtud hinnangute kohta koostatud aastaaruanne sisaldab ka salastatud teavet. Seega võime järeldada, et on komisjoni otsustada, milline teave aastaaruandesse hõlmatakse ja milline mitte. See tõsiasi omistab komisjonile ülesanded, mis minu arvates ei ole õigustatud. Lissaboni leping jõustub varsti ning siis saab kaasotsustamismenetlus tavapäraseks juriidiliseks protseduuriks, mis katab ka vabaduse, turvalisuse ja õigluse valdkonna. Õigusakti ettepanekud, mille üle praegu arutleme, sisaldavad sätteid, mis on vastuolus lepingus sisalduvate põhimõtetega. Seega tuleb need eelnõud, kui need nüüd heaks kiidetakse, üle vaadata ajal, kui Lissaboni leping jõustub. Kaasparlamendiliikmed! Vabadus, turvalisus ja õiglus on äärmiselt tähtsad teemad Euroopa kodanikele, kelle huvisid otseselt Euroopa õigusloomega esindatakse. Sellise asutuse nagu Euroopa Parlament rolli piiramine on vale. Tahan lõpetada, toetades Carlos Coelho ettepanekut, et see eelnõu tuleks selle praeguses vormis tagasi lükata ja komisjonile tagastada. Teen teile ettepaneku, et toetaksime seda resolutsiooni eelnõud."@et⁵ ". Arviointi- ja valvontamekanismin perustaminen Schengenin säännöstön soveltamisen varmistamista varten on tärkeä toimenpide, jolla pannaan täytäntöön vapauteen, turvallisuuteen ja oikeuteen perustuvaa aluetta koskevat päätökset, erityisesti Haagin ohjelmaa koskevat säännökset. Tämän päivän keskustelua varten esitetyt ehdotusluonnokset ovat arviointimekanismin muunnos. Ne sisältävät kohdealueille ominaisia säännöksiä tarkoituksenmukaisen valvontamenetelmän ohella. Tarkempi analyysi tuo kuitenkin esiin, että eräät toimielinten välistä yhteistyötä koskevat periaatteet jätetään huomiotta sekä Euroopan unionin laajuisesti että jäsenvaltioiden välillä. Tämän perusteella annettu ehdotus sisältää säännöksiä, jotka rajoittavat jäsenvaltioiden välistä yhteistyötä Schengenin sopimuksen soveltamisesta saatujen tulosten arvioinnissa. Samanaikaisesti sillä vahvistetaan perusteettomasti komission roolia tässä prosessissa, kun taas Euroopan parlamentti pidetään koko arviointimekanismin ulkopuolella. Lisäksi eräiden asetuksen artiklojen sanamuodot antavat sijaa erilaisille tulkinnoille komission, parlamentin ja neuvoston suhteista kysymyksessä, joka koskee niiden pääsyä Schengenin säännöstön soveltamista koskeviin tietoihin. Sen vuoksi 14 artiklassa, joka koskee arkaluonteisia tietoja, korostetaan, että "paikalle tehtyjen käyntien pohjalta laaditut kertomukset on luokiteltava turvaluokkaan 'rajoitettu jakelu'. Komissio päättää kyseistä jäsenvaltiota kuultuaan, mikä osa kertomuksesta voidaan julkistaa." Lisäksi haluan mainita näiden säännösten yhteydessä, että 16 artiklassa, joka viittaa Euroopan parlamentille ja neuvostolle annettaviin kertomuksiin, ei anneta ymmärtää, että toteutettuja arviointeja käsittelevä vuosittainen kertomus sisältäisi myös rajoitettuja tietoja. Sen vuoksi voimme päätellä, että komission tehtävä on arvioida, mitä tietoja vuosittaiseen kertomukseen sisällytetään ja mitä ei. Tämän tosiasian myötä komissiolle osoitetaan tehtäviä, jotka omasta mielestäni eivät ole perusteltuja. Lissabonin sopimus tulee pian voimaan, ja siitä lähtien yhteispäätösmenettelystä tulee normaali lainsäädännöllinen menettely, joka kattaa myös vapauteen, turvallisuuteen ja oikeuteen perustuvan alueen. Lainsäädäntöehdotukset, joista nyt käymme keskustelua, sisältävät säännöksiä, jotka ovat ristiriidassa Lissabonin sopimuksen sisältämien periaatteiden kanssa. Näin ollen, mikäli nämä luonnokset hyväksytään nyt, niitä on tarkistettava, kun Lissabonin sopimus tulee voimaan. Hyvät kollegat, vapaus, turvallisuus ja oikeus ovat ensiarvoisen tärkeitä Euroopan kansalaisille, joiden etuja edustetaan suoraan Euroopan yhteisön lainsäädännöllä. Euroopan parlamentin kaltaisen toimielimen roolin rajoittaminen on väärin. Haluan päättää puheenvuoroni antamalla tukeni jäsen Coelhon tekemälle ehdotukselle, että tämä luonnos nykyisessä muodossaan on hylättävä ja palautettava komissiolle. Ehdotan, että tuette päätöslauselmaluonnosta."@fi⁷ "La création d’un mécanisme d’évaluation et de suivi destiné à vérifier l’application de l’acquis de Schengen est une mesure importante qui mettra en pratique les décisions concernant l’espace de liberté, de sécurité et de justice et en particulier, les dispositions du programme de La Haye. Les projets de propositions soumis en vue du débat d’aujourd’hui représentent une variante d’un mécanisme d’évaluation. Ils comprennent des dispositions spécifiques au domaine ciblé, moyennant une méthodologie de contrôle adéquate. Toutefois, une analyse plus approfondie fait apparaître que certains principes de la coopération interinstitutionnelle sont ignorés, tant au niveau de l’Union européenne qu’entre les États membres de l’UE. De ce point de vue, la proposition présentée comporte des dispositions qui restreignent la coopération entre les États membres en ce qui concerne l’évaluation des résultats de l’application de l’accord de Schengen. Dans le même temps, elle accroît de manière inacceptable le rôle de la Commission dans ce processus, tandis que le Parlement européen est maintenu à l’écart du mécanisme d’évaluation dans son ensemble. En outre, le libellé de certains articles du règlement laisse la place à des interprétations différentes de la relation entre la Commission, le Parlement et le Conseil en ce qui concerne leur accès aux informations relatives à l’application de l’acquis de Schengen. Par conséquent, l’article 14, qui concerne les informations sensibles, souligne que «les rapports établis à la suite des inspections sur place sont classifiés «restreints». La Commission décide, après avoir consulté l’État membre concerné, des parties du rapport qui peuvent être publiées». Je tiens également à mentionner, en relation avec ces dispositions, que l’article 16, qui se réfère au rapport présenté au Parlement européen et au Conseil, n’implique pas que le rapport annuel sur les évaluations effectuées contiendra également des informations restreintes. Nous pourrions par conséquent en déduire qu’il revient à la Commission d’évaluer quelles seront les informations incluses dans le rapport annuel, et lesquelles ne le seront pas. Ce fait attribue à la Commission des fonctions qui, à mon avis, ne sont pas justifiées. Le traité de Lisbonne entrera bientôt en vigueur et, à partir de là, la codécision deviendra la procédure législative normale, qui couvrira également l’espace de liberté, de sécurité et de justice. Les propositions législatives dont nous débattons en ce moment contiennent des dispositions contraires aux principes inclus dans le Traité. Par conséquent, ces projets, s’ils sont approuvés aujourd’hui, devront être examinés au moment où le traité de Lisbonne entrera en vigueur. Chers collègues, la liberté, la sécurité et la justice sont des domaines d’une importance primordiale pour les citoyens européens, dont les intérêts sont représentés directement par le pouvoir législatif européen. Restreindre le rôle d’une institution comme le Parlement européen, c’est faire fausse route. Je voudrais terminer en soutenant la proposition faite par M. Coelho, à savoir que ce projet, sous sa forme actuelle, soit rejeté et renvoyé devant la Commission. Je vous propose de soutenir le projet de résolution."@fr⁸ "A schengeni vívmányok alkalmazását értékelő és nyomon követő mechanizmus létrehozása fontos intézkedés, amely a szabadságon, a biztonságon és a jog érvényesülésén alapuló térséggel, és elsősorban a hágai program rendelkezéseivel kapcsolatos döntéseket a gyakorlatba ülteti át. A mai vitára benyújtott javaslattervezetek az értékelési mechanizmus egy változatát mutatják be. A célzott területre vonatkozó konkrét rendelkezéseket, valamint megfelelő ellenőrzési módszereket tartalmaznak. Részletesebb elemzés után azonban nyilvánvalóvá válik, hogy az intézményközi együttműködés bizonyos elveit mind európai uniós szinten, mind pedig a tagállamok között figyelmen kívül hagyják. E tekintetben a benyújtott javaslat egyes rendelkezései korlátozzák a Schengeni Megállapodás alkalmazásából származó eredmények értékelésével kapcsolatos tagállamok közötti együttműködést. Ezzel egyidejűleg a javaslat elfogadhatatlan mértékben megnöveli a Bizottság jelentőségét a folyamatban, míg az Európai Parlament az értékelési mechanizmus egészéből kimarad. Továbbá a rendelet egyes cikkeinek megfogalmazása eltérő értelmezéseket tesz lehetővé arra vonatkozóan, milyen kapcsolat áll fenn a Bizottság, a Parlament és a Tanács között a schengeni vívmányok alkalmazásával kapcsolatos információkhoz való hozzáférés tekintetében. Éppen ezért az érzékeny információkról rendelkező 14. cikk hangsúlyozza, hogy „[a] helyszíni vizsgálatokat követően készített jelentések minősített dokumentumnak számítanak. A Bizottság – az érintett tagállammal való konzultációt követően – dönt arról, hogy a jelentés mely részei tehetők közzé.” E rendelkezésekkel kapcsolatban megemlíteném még, hogy az Európai Parlamenthez és a Tanácshoz benyújtott jelentésekről szóló 16. cikk nem utal arra, hogy az elvégzett értékeléseket bemutató éves jelentések is korlátozott információkat fognak tartalmazni. Ebből arra következtethetünk, hogy a Bizottság határozza majd meg, mely információk szerepeljenek az éves jelentésekben, és melyek ne. Ily módon a Bizottság olyan hatáskörhöz jut, amely véleményem szerint nem indokolt. A Lisszaboni Szerződés hamarosan hatályba lép, és onnantól kezdve az együttdöntés lesz az alapvető jogalkotási eljárás a szabadságon, a biztonságon és a jog érvényesülésén alapuló térség tekintetében is. A jelenlegi vita tárgyát képező jogalkotási javaslatok egyes rendelkezései összeütközésben állnak a Szerződésben foglalt elvekkel. Következésképpen e tervezeteket, amennyiben most elfogadjuk őket, a Lisszaboni Szerződés hatálybalépésekor felül kell majd vizsgálni. Hölgyeim és uraim! A szabadság, a biztonság és a jog érvényesülése meghatározó jelentőséggel bírnak az európai polgárok számára, akiknek érdekeit az európai jogalkotók közvetlenül képviselik. Helytelen, ha egy olyan intézmény szerepét, mint amilyen az Európai Parlament, korlátozzuk. Azzal zárnám a felszólalásomat, hogy támogatom a Coelho úr által tett javaslatot, amely szerint e tervezetet jelenlegi formájában el kell utasítanunk, és vissza kell küldenünk a Bizottságnak. Azt javaslom, hogy önök is támogassák az állásfoglalás-tervezetet."@hu¹¹ "L’istituzione di un meccanismo di valutazione e monitoraggio per verificare l’applicazione dell’ di Schengen è una misura importante, destinata a mettere in pratica le decisioni concernenti lo spazio di libertà, sicurezza e giustizia, e soprattutto il programma dell’Aia. I progetti di proposta presentati oggi rappresentano una variante del meccanismo di valutazione, e comprendono disposizioni specifiche per il settore interessato, insieme a un’adeguata metodologia di controllo. Da un’analisi più ravvicinata emerge però che alcuni principi di cooperazione interistituzionale vengono ignorati, sia a livello di Unione europea, sia tra gli Stati membri dell’Unione. Da questo punto di vista, la proposta contiene provvedimenti che limitano la cooperazione tra gli Stati membri in materia di valutazione dei risultati dell’applicazione dell’accordo di Schengen. Contemporaneamente, essa rafforza in maniera inaccettabile il ruolo della Commissione nell’ambito di tale processo, mantenendo il Parlamento europeo del tutto al di fuori dell’intero meccanismo di valutazione. Per di più, la formulazione di alcuni articoli lascia spazio a differenti interpretazioni dei rapporti fra Commissione, Parlamento e Consiglio per quanto riguarda il rispettivo accesso alle informazioni concernenti l’applicazione dell’ di Schengen. Di conseguenza, l’articolo 14, riguardante le informazioni sensibili, sottolinea che “le relazioni redatte dopo le visite sul posto sono classificate RESTRICTED. La Commissione e lo Stato membro interessato decidono quali parti della relazione possono essere rese pubbliche”. Per quanto riguarda tali provvedimenti, faccio anche osservare che l’articolo 16, concernente la relazione presentata al Parlamento europeo e al Consiglio, non implica affatto che la relazione annuale sulle valutazioni effettuate contenga anche informazioni riservate. Potremmo quindi concludere che spetti alla Commissione valutare quali informazioni siano da includere nella relazione annuale e quali invece no. In tal modo si attribuiscono alla Commissione funzioni a mio avviso ingiustificate. Il trattato di Lisbona entrerà presto in vigore, e da quel momento la codecisione diverrà l’iter legislativo normale, estesa anche allo spazio di libertà, sicurezza e giustizia. Le proposte legislative di cui discutiamo in questo momento contengono provvedimenti che contrastano con i principi sanciti nel trattato. Di conseguenza questi progetti, se verranno approvati ora, dovranno essere riesaminati nel momento in cui il trattato di Lisbona entrerà in vigore. Onorevoli colleghi, libertà, sicurezza e giustizia sono settori di importanza nevralgica per i cittadini europei, i cui interessi sono rappresentati direttamente dal potere legislativo europeo. Limitare il ruolo di un’istituzione come il Parlamento europeo è un errore. Concludo esprimendo il mio sostegno alla relazione dell’onorevole Coelho, che invita a respingere la proposta nella sua forma attuale e a rinviarla alla Commissione. Vi esorto a sostenere il progetto di risoluzione."@it¹² "Vertinimo ir kontrolės mechanizmo, skirto Šengeno taikymui patikrinti, sukūrimas – svarbi priemonė, kuria bus įgyvendinti sprendimai dėl laisvės, saugumo ir teisingumo erdvės, ypač Hagos programos nuostatos. Šiandien diskusijoms pateikti pasiūlymų projektai yra vienas iš vertinimo mechanizmo variantų. Jie apima nuostatas, taikomas konkrečiai tikslinei teritorijai, ir tinkamą kontrolės metodiką. Vis dėlto atlikus išsamesnę analizę paaiškėja, kad nepaisoma tam tikrų tarpinstitucinio bendradarbiavimo principų – jų nepaisoma ir Europos Sąjungos, ir ES valstybių narių tarpusavio lygmeniu. Šiuo aspektu į pateiktą pasiūlymą įtrauktos nuostatos, kuriomis ribojamas valstybių narių bendradarbiavimas vertinant Šengeno susitarimo taikymo rezultatus. Kartu nepriimtinai padidinamas Komisijos vaidmuo šiame procese, o Europos Parlamentas lieka už viso vertinimo mechanizmo ribų. Be to, kai kurių reglamento straipsnių formuluotėse paliekama galimybių skirtingai aiškinti Komisijos, Parlamento ir Tarybos santykį nustatant jų teisę susipažinti su informacija apie Šengeno taikymą. Todėl 14 straipsnyje, kuriame kalbama apie slaptą informaciją, pabrėžiama, kad „po patikrinimų vietoje parengtoms ataskaitoms suteikiama riboto naudojimo žyma. Komisija, pasikonsultavusi su atitinkama valstybe nare, nusprendžia, kurią ataskaitos dalį galima paskelbti viešai.“ Kalbėdamas apie šias nuostatas, taip pat noriu paminėti, kad 16 straipsnis, kuriame nurodyta Europos Parlamentui ir Tarybai pateikiama ataskaita, nereiškia, kad slapta informacija bus įtraukta ir į atliktų vertinimų metinę ataskaitą. Todėl galėtume daryti išvadą, kad Komisija turės teisę vertinti, kokią informaciją įtraukti į metinę ataskaitą, o kokios – ne. Taip Komisijai priskiriamos funkcijos, kurios, mano nuomone, yra nepagrįstos. Netrukus įsigalios Lisabonos sutartis ir nuo tada bendras sprendimas taps įprasta teisėkūros procedūra, apimsiančia taip pat laisvės, saugumo ir teisingumo erdvę. Teisės aktų pasiūlymuose, apie kuriuos dabar diskutuojame, numatyta nuostatų, prieštaraujančių į Sutartį įtrauktiems principams. Todėl jeigu šie projektai dabar bus patvirtinti, juos reikės persvarstyti įsigaliojant Lisabonos sutarčiai. Ponios ir ponai, laisvė, saugumas ir teisingumas yra vienos iš svarbiausių sričių Europos piliečiams, kurių interesams tiesiogiai atstovauja Europos teisės aktų leidėjai. Negerai riboti tokios institucijos kaip Europos Parlamentas vaidmenį. Baigdamas noriu pritarti C. Coelho pasiūlymui, kad šį dabartinį projekto variantą reikia atmesti ir grąžinti Komisijai. Siūlau pareikšti paramą rezoliucijos projektui."@lt¹⁴ "Novērtēšanas un uzraudzības mehānisma izveide, lai pārbaudītu Šengenas piemērošanu, ir nozīmīgs pasākums, kas praksē ieviesīs lēmumus attiecībā uz brīvības, drošības un tiesiskuma telpu, jo īpaši Hāgas programmas noteikumus. Šodien apspriešanai iesniegtie priekšlikumu projekti ir novērtēšanas mehānisma variants. Tajos ir iekļauti noteikumi, kas attiecas uz mērķa jomu, kā arī atbilstošu pārbaužu metodoloģija. Tomēr rūpīgāka analīze rāda, ka konkrēti iestāžu sadarbības principi nav ņemti vērā — ne Eiropas Savienības, ne ES un dalībvalstu līmenī. No šī viedokļa raugoties, iesniegtajā priekšlikumā ir noteikumi, kas ierobežo dalībvalstu sadarbību saistībā ar Šengenas līguma piemērošanas rezultātu novērtēšanu. Vienlaikus tas nepieņemami palielina Komisijas lomu šajā procesā, kamēr Eiropas Parlaments netiek iesaistīts novērtēšanas mehānismā. Turklāt teksts dažos regulas pantos atstāj vietu atšķirīgai izpratnei par Komisijas, Parlamenta un Padomes saikni attiecībā uz to piekļuvi informācijai par Šengenas piemērošanu. Tāpēc 14. pantā par konfidenciālu informāciju ir uzsvērts, ka „ziņojumi, kas sagatavoti pēc apmeklējumiem uz vietas, klasificējami kā ierobežotai lietošanai paredzēti. Komisija pēc apspriešanās ar attiecīgo dalībvalsti izlemj, kuru ziņojuma daļu drīkst publiskot”. Saistībā ar šiem noteikumiem vēlos pieminēt arī to, ka 16. pants, kas attiecas uz Eiropas Parlamentam un Padomei iesniegto ziņojumu, nenorāda, ka ziņojumā par iepriekšējā gadā veiktajiem novērtējumiem būs iekļauta arī ierobežotai lietošanai paredzēta informācija. Tāpēc varam secināt, ka Komisija izvērtēs, kuru informāciju iekļaut gada ziņojumā un kuru ne. Tas piešķir Komisijai funkcijas, kas, manuprāt, nav pamatotas. Drīz spēkā stāsies Lisabonas līgums, un tad koplēmuma procedūra kļūs par ierastu likumdošanas procedūru arī attiecībā uz brīvības, drošības un tiesiskuma jomu. Tiesību aktu priekšlikumi, kurus pašlaik apspriežam, ietver noteikumus, kas ir pretrunā līgumā iekļautajiem principiem. Tāpēc šie dokumentu projekti, ja tos tagad apstiprinās, būs jāpārskata, kad spēkā stāsies Lisabonas līgums. Kolēģi, brīvība, drošība un tiesiskums ir jomas, kas ir visnozīmīgākās Eiropas iedzīvotājiem, kuru intereses tiešā veidā pārstāv Eiropas likumdevēji. Ierobežot Eiropas Parlamenta lomu ir nepareizi. Noslēgumā vēlos paust atbalstu kunga priekšlikumam, ka šis dokumenta projekts tā pašreizējā redakcijā ir jānoraida un jānodod atpakaļ Komisijai. Es ierosinu atbalstīt rezolūcijas priekšlikumu."@lv¹³ "Crearea unui mecanism de evaluare şi monitorizare în vederea verificării aplicării acquis-ului Schengen este o măsură importantă care vine să transpună în practică hotărârile privind spaţiul de libertate, securitate şi justiţie, în particular, prevederile programului de la Haga. Proiectele propuse pentru dezbaterile de astăzi reprezintă o variantă a unui mecanism de evaluare. Ele conţin prevederi specifice domeniului vizat şi o metodologie adecvată de control. O analiză mai detaliată scoate însă în evidenţă neglijarea unor principii de cooperare interinstituţională, atât la nivelul Uniunii Europene, cât şi între statele membre ale Uniunii. Din acest punct de vedere, propunerea prezentată conţine prevederi care limitează cooperarea dintre statele membre privind evaluarea rezultatelor aplicării acordului Schengen şi, în acelaşi timp, măreşte nepermis rolul Comisiei în cadrul acestui proces, în timp ce Parlamentul European este ţinut în afara întregului mecanism de evaluare. Mai mult de cât atât, formularea unor articole din regulament lasă loc pentru interpretări diferite privind raportul între Comisie, Parlament şi Consiliu cu privire la accesul lor la informaţiile privind aplicarea acquis-ului Schengen. Astfel, articolul 14 din regulament, care vizează informaţiile sensibile, subliniază că „rapoartele întocmite ulterior efectuării vizitelor la faţa locului se clasifică drept documente cu acces limitat. Comisia, după consultarea statului membru în cauză, hotărăşte asupra părţii de raport care poate fi făcută publică”. În legătură cu aceste prevederi, vreau să menţionez că din articolul 16, care se referă la raportul prezentat Parlamentului European şi Consiliului, nu rezultă că raportul anual privind evaluările efectuate va conţine şi informaţiile cu acces limitat. Am putea deduce, prin urmare, că este la aprecierea Comisiei care informaţie va fi introdusă în raportul anual şi care nu. Acest fapt îi acordă Comisiei atribuţiuni care, în opinia mea, nu sunt justificate. Tratatul de la Lisabona va intra în curând în vigoare şi din acest moment codecizia va deveni procedura legislativă ordinară, inclusiv pentru spaţiul libertăţii, securităţii şi justiţiei. Propunerile legislative pe care le dezbatem acum conţin prevederi care sunt în discordanţă cu principiile cuprinse în Tratat. În consecinţă, aceste proiecte, dacă vor fi aprobate acum, vor trebui revizuite în momentul intrării în vigoarea a Tratatului de la Lisabona. Stimaţi colegi, libertatea, securitatea şi justiţia reprezintă domenii de maximă importanţă pentru cetăţenii europeni ale căror interese sunt direct reprezentate de către legislativul european. Limitarea rolului unei instituţii cum este Parlamentul European este incorectă. În concluzie, eu susţin propunerea domnului Coelho, că acest proiect, în varianta lui actuală, trebuie respins şi returnat la Comisie. Vă propun să susţinem proiectul de rezoluţie."@mt¹⁵ "Het creëren van een evaluatie- en controlemechanisme om de toepassing van het Schengenacquis te verifiëren is een belangrijke maatregel. Deze brengt namelijk de beslissingen over de ruimte van vrijheid, veiligheid en rechtvaardigheid in praktijk, met name de voorzieningen van het Den Haag-programma. De conceptvoorstellen die vandaag ter bespreking zijn aangeboden zijn een variant op een evaluatiemechanisme. Ze bevatten bepalingen die specifiek zijn voor het beoogde gebied en een passende controlemethodologie. Nadere beschouwing leert echter dat bepaalde principes van interinstitutionele samenwerking worden genegeerd, zowel op het niveau van de Unie als tussen EU-lidstaten. Vanuit dat oogpunt bevat het ingediende voorstel bepalingen die een beperking aanbrengen in de samenwerking tussen de lidstaten met betrekking tot de evaluatie van de resultaten van het Schengenakkoord. Bovendien wordt de rol van de Commissie in dit proces onacceptabel groot, terwijl het Europees Parlement buiten het hele evaluatiemechanisme wordt gehouden. Bovendien zijn sommige artikelen in de regeling zo verwoord, dat er ruimte blijft voor verschillende interpretaties van de relatie tussen de Commissie, het Parlement en de Raad met betrekking tot hun toegang tot informatie over de toepassing van het Schengenacquis. Daarom benadrukt artikel 14, over gevoelige informatie, dat "de opgestelde rapporten naar aanleiding van bezoeken ter plaatse als vertrouwelijk zullen worden geclassificeerd. De Commissie zal, na raadpleging van de betrokken lidstaat, beslissen welk deel van het rapport openbaar kan worden gemaakt." In verband met deze bepalingen wil ik niet onvermeld laten dat artikel 16, over het rapport dat aan het Europees Parlement en de Raad wordt uitgebracht, niet betekent dat het jaarlijkse rapport over de uitgevoerde evaluaties ook vertrouwelijke informatie zal bevatten. Wij moeten daarom concluderen dat de Commissie bepaalt welke informatie in het rapport wordt vermeld en welke niet. Daardoor krijgt de Commissie bevoegdheden die naar mijn mening niet gerechtvaardigd zijn. Het Verdrag van Lissabon zal spoedig van kracht worden en vanaf dat moment is medebeslissing de normale wetgevende procedure, ook ten aanzien van de ruimte van vrijheid, veiligheid en rechtvaardigheid. De wetsvoorstellen die we op dit moment bespreken bevatten bepalingen die in strijd zijn met de principes van het Verdrag. Als gevolg daarvan zullen deze concepten, indien ze nu worden aangenomen, moeten worden herzien wanneer het Verdrag van Lissabon van kracht wordt. Waarde collega’s, vrijheid, veiligheid en rechtvaardigheid zijn thema's van zeer groot belang voor de burgers van Europa, van wie de belangen direct door de Europese wetgevende macht worden vertegenwoordigd. Het zou verkeerd zijn om de rol van een instelling als het Europees Parlement te beperken. Ik wil afsluiten met het uitspreken van steun voor het voorstel van de heer Coelho, dat dit concept in zijn huidige vorm moet worden verworpen en teruggezonden naar de Commissie. Ik stel voor om de ontwerpresolutie te steunen."@nl³ "Stworzenie mechanizmu oceny i weryfikacji zastosowania dorobku Schengen jest ważnym środkiem, dzięki któremu w praktyce zrealizowane zostaną decyzje dotyczące obszaru wolności, bezpieczeństwa i sprawiedliwości, a zwłaszcza postanowienia programu haskiego. Projekty wniosków przedstawione dzisiaj do debaty stanowią odmianę mechanizmu oceny. Obejmują one postanowienia dotyczące obszaru docelowego wraz z odpowiednią metodologią kontroli. Bliższa analiza jednak wyraźnie wskazuje na lekceważenie pewnych zasad współpracy międzyinstytucjonalnej, zarówno na szczeblu Unii Europejskiej, jak i między państwami członkowskimi. Z tego punktu widzenia przedstawiony wniosek obejmuje postanowienia ograniczające współpracę między państwami członkowskimi w odniesieniu do wyników oceny stosowania układu z Schengen. Równocześnie w sposób nie do przyjęcia dochodzi do zwiększenia roli Komisji w tym procesie, podczas gdy Unia Europejska znajduje się na zewnątrz całego mechanizmu oceny. Co więcej, sformułowania niektórych artykułów w rozporządzeniu pozwalają na różną interpretację relacji między Komisją, Parlamentem a Radą w odniesieniu do ich dostępu do informacji w zakresie stosowania dorobku Schengen. Dlatego w artykule 14 dotyczącym informacji wrażliwych podkreśla się, że: „sprawozdania sporządzone po wizytach w terenie muszą zostać sklasyfikowane według ograniczeń. Komisja, po konsultacjach z zainteresowanym państwem członkowskim, zdecyduje, którą część sprawozdania można udostępnić do publicznej wiadomości”. W związku z tymi postanowieniami chciałbym również nadmienić, że artykuł 16, który odnosi się do sprawozdania przedstawionego Parlamentowi Europejskiemu i Radzie, nie wskazuje, że coroczne sprawozdanie z przeprowadzonych ocen będzie zawierać również informacje tajne. Stąd możemy wnioskować, że to Komisja ocenia, które informacje znajdą się w sprawozdaniu rocznym, a które nie. W ten sposób Komisja pełni funkcje, które moim zdaniem nie są uzasadnione. Traktat lizboński wkrótce wejdzie w życie i od tego momentu procedura współdecyzji stanie się zwykłą procedurą prawną, która również obejmie obszar wolności, bezpieczeństwa i wymiaru sprawiedliwości. Wnioski legislacyjne, o których w tej chwili dyskutujemy, zawierają postanowienia pozostające w sprzeczności z zasadami ustanowionymi w traktacie. W efekcie te projekty, jeżeli zostaną teraz przyjęte, trzeba będzie poddać ponownej ocenie, kiedy traktat lizboński wejdzie w życie. Panie i panowie! Wolność, bezpieczeństwo i wymiar sprawiedliwości to obszary nadrzędnej wagi dla obywateli Europy, których interesy są bezpośrednio reprezentowane przez prawodawstwo europejskie. Ograniczenie roli takiej instytucji jak Parlament Europejski jest błędem. Kończąc, chciałbym poprzeć wniosek posła Coelho, który twierdzi, że ten projekt w swojej obecnej formie musi zostać odrzucony i wrócić do Komisji. Zwracam się do państwa o udzielenie poparcia projektowi rezolucji."@pl¹⁶ "A criação de um mecanismo de avaliação e controlo para verificar a aplicação do acervo de Schengen constitui uma importante medida que porá em prática as decisões respeitantes ao espaço de liberdade, segurança e justiça, e especialmente as disposições do Programa da Haia. As propostas apresentadas hoje para debate constituem uma variante de um mecanismo de avaliação, incluindo, juntamente com uma metodologia de controlo adequada, disposições específicas para a zona visada. Todavia, uma análise mais profunda revela o facto de certos princípios de cooperação interinstitucional estarem a ser ignorados, tanto a nível da União Europeia, como entre os Estados-Membros da UE. Deste ponto de vista, a proposta apresentada inclui disposições restritivas da cooperação entre Estados-Membros, relativamente à avaliação dos resultados da aplicação do Acordo de Schengen. Simultaneamente, porém, aumenta inadmissivelmente o papel desempenhado pela Comissão neste processo, quando a União Europeia é excluída de todo o mecanismo de avaliação. Além disso, a formulação de alguns artigos do regulamento deixa margem para diferentes interpretações quanto às relações entre a Comissão, o Parlamento e o Conselho, no que se refere ao seu acesso à informação relacionada com a aplicação do acervo de Schengen. Logo, o artigo 14.º, que tem por objectivo a informação sensível, faz notar que “os relatórios elaborados na sequência de visitas no local, serão classificados como confidenciais. Após consulta do Estado-Membro em questão, a Comissão decidirá que parte do relatório pode ser tornada pública.” Desejo igualmente referir, relativamente a estas disposições, que o artigo 16.º, que diz respeito ao relatório apresentado ao Parlamento Europeu e ao Conselho, não implica que o relatório anual sobre as avaliações levadas a cabo também contenham informações confidenciais. Poderíamos, portanto, deduzir que compete à Comissão determinar quais as informações que serão, e as que não serão, incluídas no relatório anual. Este facto atribui à Comissão funções que, a meu ver, se não justificam. O Tratado de Lisboa entrará brevemente em vigor, tornando-se, a partir daí, a co-decisão o procedimento legislativo normal, abrangendo também a área da liberdade, da segurança e da justiça. As propostas legislativas que estamos a debater neste momento contêm disposições que estão em conflito com os princípios incluídos no Tratado. Consequentemente, estes projectos, se forem aprovados agora, terão de ser revistos quando o Tratado de Lisboa entrar em vigor. Senhoras e Senhores Deputados, a liberdade, a segurança e a justiça são áreas da maior importância para os cidadãos da Europa, cujos interesses são representados directamente pela assembleia legislativa europeia. Restringir o papel de uma Instituição como o Parlamento Europeu é errado. Quero terminar apoiando a proposta do senhor deputado Coelho, de que este projecto, na sua actual forma, seja rejeitado e enviado de novo à Comissão. Proponho-lhes que apoiemos este projecto de resolução."@pt¹⁷ "Vytvorenie hodnotiaceho a monitorovacieho mechanizmu na overenie uplatňovania schengenského acquis je dôležitým opatrením, ktoré zavedie do praxe rozhodnutia týkajúce sa oblasti slobody, bezpečnosti a spravodlivosti a predovšetkým ustanovenia Haagskeho programu. Predbežné návrhy, ktoré boli predložené na dnešnú rozpravu, sú istou obmenou hodnotiaceho mechanizmu. Obsahujú ustanovenia, ktoré sú špecifické pre cieľovú oblasť, spolu s primeranou kontrolnou metodológiou. Hlbšia analýza však poukazuje na to, že isté zásady spolupráce medzi inštitúciami sú ignorované. Platí to na úrovni Európskej únie, ako aj medzi členskými štátmi EÚ. Z tohto hľadiska obsahuje predložený návrh ustanovenia, ktoré obmedzujú spoluprácu medzi členskými štátmi, pokiaľ ide o hodnotenie výsledkov vyplývajúcich z uplatňovania Schengenskej dohody. Zároveň neprijateľne zväčšuje úlohu Komisie v tomto procese, zatiaľ čo Európsky parlament zostáva mimo celého hodnotiaceho mechanizmu. Okrem toho, znenie niektorých článkov nariadenia ponecháva priestor pre rôzne interpretácie vzťahu medzi Komisiou, Parlamentom a Radou, pokiaľ ide o ich prístup k informáciám o uplatňovaní schengenského acquis. Preto článok 14, ktorý sa týka citlivých informácií, zdôrazňuje, že „správy vypracované po návštevách na mieste sa klasifikujú ako dokumenty s obmedzeným prístupom. Komisia po porade s dotknutým členským štátom rozhodne, ktorá časť správy sa môže uverejniť“. V súvislosti s týmito ustanoveniami by som chcel spomenúť aj to, že článok 16, ktorý sa týka správy predkladanej Európskemu parlamentu a Rade, nespomína, že výročná správa o vykonanom hodnotení bude obsahovať aj obmedzené informácie. Z toho by sme mohli vydedukovať, že je na Komisii, aby posúdila, ktoré informácie budú zahrnuté do výročnej správy a ktoré nie. Táto skutočnosť prideľuje Komisii funkcie, ktoré podľa mňa nie sú oprávnené. Lisabonská zmluva čoskoro nadobudne platnosť, a potom sa spolurozhodovanie stane obvyklým legislatívnym postupom, ktorý sa vzťahuje aj na oblasť slobody, bezpečnosti a spravodlivosti. Legislatívne návrhy, o ktorých tu práve vedieme rozpravu, obsahujú ustanovenia, ktoré sú v rozpore so zásadami zahrnutými v tejto zmluve. Preto ak sa teraz tieto návrhy schvália, po nadobudnutí platnosti Lisabonskej zmluvy ich bude potrebné zrevidovať. Vážené poslankyne, vážení poslanci, sloboda, bezpečnosť a spravodlivosť sú pre európskych občanov, ktorých záujmy priamo predstavuje európska legislatíva, tými najdôležitejšími oblasťami. Obmedzovať úlohu takej inštitúcie, akou je Európsky parlament, je nesprávne. Na záver by som rád podporil návrh pána Coelha, že tento návrh Komisie treba v jeho súčasnej podobe zamietnuť a vrátiť späť Komisii. Navrhujem vám, aby sme podporili návrh uznesenia."@sk¹⁹ "Vzpostavitev ocenjevalnega in nadzornega mehanizma za preverjanje izvajanja schengenskega pravnega reda je pomembno merilo, s katerim bodo v praksi uveljavljene odločitve, ki se nanašajo na področje svobode, varnosti in pravice, predvsem na določbe Haaškega programa. Osnutki predlogov, ki so bili danes predloženi v razpravo, predstavljajo različice ocenjevalnega mehanizma. Vključujejo določbe, ki se specifično nanašajo na ciljno področje, skupaj z ustrezno metodologijo za nadzor. Vendar pa podrobnejša analiza izpostavlja, da se nekatera načela institucionalnega sodelovanja ne upoštevajo, tako na ravni Evropske unije, kot tudi med državami članicami EU. S tega vidika ta predlog vključuje določbe, ki omejujejo sodelovanje med državami članicami v zvezi z ocenjevanjem rezultatov, pridobljenih pri izvajanju Schengenskega sporazuma. Istočasno nedopustno krepi vlogo Komisije v tem procesu, medtem ko Evropska unija ostaja zunaj celotnega ocenjevalnega mehanizma. Poleg tega besedilo nekaterih členov v zakonodaji dopušča različna tolmačenja odnosa med Komisijo, Parlamentom in Svetom v zvezi z njihovim dostopom do informacij o izvajanju schengenskega pravnega reda. Zaradi tega je v členu 14, ki se nanaša na občutljive informacije, izpostavljeno, da so „poročila, pripravljena po obisku na kraju samem, zaupna. Komisija se bo po posvetovanju z zadevnimi državami članicami odločila, kateri del poročila bo postal javen.“ Prav tako želim v zvezi s temi določbami omeniti, da člen 16 v zvezi s poročilom, ki ga prejmeta Evropski parlament in Svet, ne pomeni, da bo tudi letno poročilo o izvedenih ocenjevanjih vsebovalo tajne podatke. Na podlagi tega lahko torej sklepamo, da se bo Komisija odločila, katere informacije bodo vključene v letno poročilo in katere ne. To dejstvo podeljuje Komisiji funkcije, do katerih po mojem mnenju ni upravičena. Lizbonska pogodba bo kmalu začela veljati in od takrat dalje bo soodločanje postalo normalen zakonodajni postopek, ki se nanaša tudi na področje svobode, varnosti in pravice. Zakonodajni predlogi, o katerih trenutno razpravljamo, vsebujejo določbe, ki so v nasprotju z načeli v Pogodbi. Posledično bo treba te osnutke, če bodo sedaj odobreni, ponovno pregledati takrat, ko bo začela veljati Lizbonska pogodba. Gospe in gospodje, svoboda, varnost in pravica so področja ključnega pomena za državljane Evrope, katerih interese neposredno zastopa evropska zakonodaja. Omejevanje vloge institucije, kot je Evropski parlament, je napačno. Na koncu želim podpreti predlog, ki ga je podal gospod Coelho, da je treba osnutek v trenutni obliki zavrniti in vrniti Komisiji. Predlagam vam, da podpremo osnutek resolucije."@sl²⁰ ". Inrättandet av en utvärderings- och övervakningsmekanism avsedd att kontrollera tillämpningen av Schengenregelverket är en viktig åtgärd som kommer att leda till ett genomförande av de beslut som rör frihet, säkerhet och rättvisa, särskilt bestämmelserna i Haagprogrammet. De förslag som har lagts fram till debatt i dag innehåller en slags utvärderingsmekanism. De omfattar bestämmelser som är specifika för det berörda området och en lämplig kontrollmetod. Vid en noggrannare granskning framgår dock att vissa principer om interinstitutionellt samarbete ignoreras, både på EU-nivå och mellan EU-medlemsstaterna. Ur denna synvinkel innehåller de framlagda förslagen bestämmelser som gör att samarbetet begränsas mellan medlemsstaterna i fråga om utvärdering av tillämpningen av Schengenavtalet. Samtidigt stärks kommissionens roll i förfarandet på ett sätt som inte kan godtas, medan Europaparlamentet utesluts från hela utvärderingsmekanismen. Formuleringarna i vissa artiklar i bestämmelserna ger dessutom utrymme för olika tolkningar av förbindelserna mellan kommissionen, parlamentet och rådet med avseende på deras tillgång till information om tillämpningen av Schengenregelverket. Därför betonas följande i artikel 14, som handlar om känslig information: ”De rapporter som ställs samman efter besöken på platsen ska betraktas som handlingar för begränsad spridning. Kommissionen ska, efter samråd med den berörda medlemsstaten, besluta vilken del av rapporten som får offentliggöras.” Jag vill dessutom nämna att det i artikel 16, där det hänvisas till den rapport som ska läggas fram inför Europaparlamentet och rådet, inte står att även årsrapporten för de utvärderingar som har genomförts kommer att innehålla begränsad information. Vi skulle därför kunna sluta oss till att det är upp till kommissionen att avgöra vilken information som ska ingå i årsrapporten. Detta innebär att kommissionen tilldelas funktioner som enligt min uppfattning inte är berättigade. Lissabonfördraget kommer snart att träda i kraft, och från och med den dagen kommer medbeslutandeförfarandet att bli det normala lagstiftningsförfarandet, även när det gäller frihet, säkerhet och rättvisa. De lagstiftningsförslag som diskuteras för närvarande innehåller bestämmelser som strider mot fördragets principer. Därför kommer dessa förslag, om de godkänns i detta läge, att behöva granskas på nytt när Lissabonfördraget träder i kraft. Frihet, säkerhet och rättvisa är områden av största vikt för EU-medborgarna, vars intressen företräds direkt av EU:s lagstiftande församling. Att begränsa rollen för en institution som Europaparlamentet är fel. Jag vill avsluta med att stödja det som Carlos Coelhos föreslår, nämligen att förslaget i dess nuvarande form ska förkastas och återförvisas till kommissionen. Jag föreslår att vi stöder förslaget till resolution."@sv²²
lpv:unclassifiedMetadata	"Coelho"¹³ "Ioan Enciu,"^18,15 "acquis"^1,14,12 "acquis’"⁵ "aquis"¹³ "in situ"²¹ "în numele grupului S&D"^18,15
lpv:videoURI	<go to Events_and_structure europarl>⁶