Local view for "http://purl.org/linkedpolitics/eu/plenary/2009-10-19-Speech-1-078"

Predicate	Value (sorted: default)
rdf:type	lpv_eu:Speech⁶
dcterms:Date	"2009-10-19"^^xsd:date⁶
dcterms:Is Part Of	lp_eu:Instituirea unui ecanism de evaluare în vederea monitorizării aplicării acquis-ului Schengen - Instituirea unui mecanism de evaluare în vederea verificării aplicării acquis-ului Schengen (dezbatere)⁶
dcterms:Language	"fr"^^xsd:language⁶
lpv:document identification number	"en.20091019.17.1-078"⁶
lpv:hasSubsequent	lp_eu:2009-10-19-Speech-1-079⁶
lpv:speaker	lp:Jacques Barrot⁶
lpv:spoken text	". Monsieur le Président, je vais essayer de répondre aux préoccupations exprimées par M. Coelho dans son rapport. Le mécanisme d’évaluation est une mesure clé afin de préserver l’intégrité de l’espace Schengen et de maintenir la confiance mutuelle entre les États membres. C’est la raison pour laquelle la Commission propose d’impliquer pleinement les experts des États membres dans les programmations des visites, visites sur place, rédaction des rapports d’évaluation et du suivi. Bien entendu, la Commission est convaincue que le Parlement doit être impliqué dans l’évaluation de Schengen, ce qui n’est pas le cas actuellement. Les citoyens doivent être en mesure de connaître les résultats de ces évaluations. C’est la raison pour laquelle la Commission a proposé de soumettre des rapports annuels au Parlement indiquant les conclusions formulées à la suite de chaque évaluation et l’état d’avancement des mesures correctives. Voilà donc une première réponse. C’est vrai que M. Coelho a soulevé la question de la codécision pour le Parlement. Les traités actuellement en vigueur ne le permettent pas. Toutefois, s’il n’y a pas encore de codécision, les propositions communautarisent le mécanisme actuel. Elles permettent de le rendre plus efficace par rapport à la programmation, par rapport à la visite sur place, au suivi des évaluations. Et le rôle de la Commission, en tant que gardienne des Traités, sera renforcé. Mais, Monsieur Coelho, ce renforcement est très contesté par le Conseil. Alors, en vertu des Traités en vigueur, deux propositions parallèles étaient nécessaires, puisque l’acquis de Schengen couvre à la fois le premier et le troisième piliers. La Commission a considéré que l’article 66 TCE, qui prévoit la consultation du Parlement européen, était la base juridique correcte pour la proposition du premier pilier. Cette base juridique a été choisie comme la base juridique correcte pour le mécanisme actuel d’évaluation de Schengen lors de l’intégration de l’acquis de Schengen dans le cadre de l’Union européenne par la décision dite de ventilation prise en 1999. Ce sont les articles 30 et 31 du Traité qui ont été choisis comme base juridique pour la proposition du troisième pilier. Voilà pourquoi, en effet, on a dû faire référence à deux articles différents pour l’évaluation du premier pilier et celle du troisième pilier. La Commission, sur la base des Traités en vigueur, des débats juridiques qui en découlent, doit maintenir ses propositions. Il faut dire, Monsieur Coelho, que vu les négociations difficiles au Conseil, quant au renforcement du rôle de la Commission, on peut penser que les négociations ne vont pas aboutir à court terme. Nous pouvons espérer, surtout aujourd’hui, que ce traité de Lisbonne sera ratifié, et à ce moment-là, en effet, le dossier sera rouvert et la Commission décidera, le moment venu, de ce qu’elle considère être la base juridique la plus appropriée pour le mécanisme proposé, en impliquant le Parlement européen dans la plus large mesure possible. Évidemment, à ce moment-là, la Commission pourra présenter des propositions modifiées ou de nouvelles propositions selon le cas. Pour ma part, vous le savez, de manière générale, je suis très favorable à cette disposition qui permettra à votre Parlement d’être colégislateur dans la plupart des dossiers JLS. Évidemment, je ne peux être que favorable à une participation beaucoup plus active du Parlement. Mais je crois que, dans l’état actuel des choses, nous ne pouvions pas faire autrement que de proposer cette modification sur les bases juridiques actuelles. Cela étant, je vous l’ai dit, les discussions au Conseil ne sont pas faciles, non pas que nous ne voulions pas faire participer les États membres, mais parce que la Commission, dans son rôle de gardienne des Traités, a le sentiment que c’est à elle aussi de gérer tout ce mécanisme d’évaluation, tout en y associant les États membres et, bien sûr, le Parlement."@fr⁸
lpv:translated text	"Pane předsedající, pokusím se reagovat na obavy, které vyjádřil pan Coelho ve své zprávě. Hodnotící mechanismus je hlavním opatřetím v rámci zachovávání integrity schengenského prostoru a udržování vzájemné důvěry mezi členskými státy. To je také důvodem, proč Komise navrhuje, aby se odborníci z členských států plně podíleli na plánování návštěv, návštěv na příslušná místa, a na navrhování hodnocení a následných zpráv. Komise je samozřejmě přesvědčena, že by se Parlament měl podílet na hodnocení Schengenu, k čemuž v současnosti nedochází. Výsledky těchto hodnocení musejí být zpřístupněny občanům. Proto Komise navrhla, aby se výroční zprávy uvádějící závěry každého hodnocení a pokrok, jehož bylo dosaženo při provádění nápravných opatření, předkládaly Parlamentu. A tím bych uzavřel svou první reakci. Je pravda, že pan Coelho vznesl otázku ohledně postupu spolurozhodování Parlamentu. Stávající platné smlouvy to však nepovolují. Ačkoliv dosud neexistuje postup spolurozhodování, návrhy důrazně komunitarizují stávající mechanismus. Prostřednictvím těchto návrhů může mechanismus dosáhnout vyšší účinnosti s ohledem na plánování, návštěvy na příslušná místa a následné kroky k těmto hodnocením. Kromě toho bude úloha Komise coby strážkyně smluv posílena. Pane Coelho, tato posílená úloha je však silně zpochybňována ze strany Rady. Proto byly na základě platných smluv požadovány dva paralelní návrhy, neboť schengenské zahrnuje jak první, tak třetí pilíř. Komise se domnívala, že článek 66 Smlouvy o ES, který stanovuje postup konzultace s Evropským parlamentem, je řádným právním základem pro návrh prvního pilíře. Tento právní základ byl zvolen jako řádný pro stávající schengenský hodnotící mechanismus v době, kdy bylo schengenské začleněno do rámce Evropské unie prostřednictvím „zlomového“ rozhodnutí z roku 1999. Články 30 a 31 smlouvy byly jedinými články, jež byly zvoleny jako právní základ pro návrh třetího pilíře. Z toho důvodu jsme se museli odkázat na dva rozdílné články pro hodnocení prvního pilíře a pilíře třetího. Komise, na základě platných smluv a z nich odvozených právních rozprav, se musí držet svých návrhů. Je třeba říci, pane Coelho, že s ohledem na náročná jednání v Radě ohledně posílené úlohy Komise, to vypadá, že tyto návrhy nebudou uzavřeny v krátké době. Můžeme doufat, zvláště dnes, že tato Lisabonská smlouva bude ratifikována, a poté bude tato záležitost znovu otevřena a Komise rozhodne, kdy nastane čas pro zvážení toho nejvhodnějšího právního základu k navrhovaným mechanismům s maximálním zapojením Evropského parlamentu. Samozřejmě, že až tento čas nastane, Komise bude schopna předložit pozměněné nebo nové návrhy s ohledem na danou situaci. Jak víte, já sám obecně velmi podporuji toto ustanovení, které umožní vašemu Parlamentu jednat jako spoluzákonodárce ve většině záležitostí týkajících se oblastí práva, svobody a bezpečnosti. Je zřejmé, že mohu pouze podporovat výrazně aktivnější úlohu Parlamentu. Za stávajících okolností si však nemyslím, že bychom mohli podniknout jiné kroky, než je předložení pozměňovacího návrhu týkajícího se současných právních základů. Jak jsem Vám však sdělil, diskuse s Radou není snadná a není to následkem toho, že jsme nebyli ochotni začlenit členské státy, ale proto, že se Komise, ve své roli strážkyně smluv, domnívá, že je příliš odpovědná za řízení celého hodnotícího mechanismu včetně zapojení členských států a samozřejmě Parlamentu."@cs¹ "Hr. formand! Jeg vil forsøge at svare på de bekymringer, som hr. Coelho har givet udtryk for i sin betænkning. Evalueringsmekanismen er en central foranstaltning, når det gælder opretholdelse af Schengenområdets integritet og bevare den gensidige tillid mellem medlemsstaterne. Det er derfor, Kommissionen foreslår, at medlemsstaternes eksperter involveres fuldt ud i planlægningen af besøgene, besøgene på stedet og i at udarbejde evaluerings- og opfølgningsrapporterne. Kommissionen er naturligvis overbevist om, at Parlamentet bør være involveret i Schengenevalueringen, hvilket ikke er tilfældet på nuværende tidspunkt. Borgerne må have adgang til resultaterne af disse evalueringer. Det er derfor, Kommissionen har tilbudt at fremlægge årlige rapporter for Parlamentet, som indeholder de konklusioner, man er nået til efter hver evaluering, og udviklingen i de korrigerende foranstaltninger. Så det er det første svar. Det er sandt, at hr. Coelho rejste spørgsmålet om fælles beslutningstagning i Parlamentet. De traktater, som er i kraft nu, giver ikke mulighed herfor. Selv om der ikke er nogen fælles beslutningstagning endnu, gør forslagene imidlertid den nuværende mekanisme til et fællesskabsanliggende. Gennem disse forslag kan mekanismen gøres mere effektiv med henblik på planlægningen, besøgene på stedet og opfølgningen på evalueringerne. Endvidere vil Kommissionens rolle som traktatens vogter blive styrket. Denne styrkede rolle bliver imidlertid stærkt udfordret af Rådet, hr. Coelho. Derfor krævede det under den gældende traktat to parallelle forslag, eftersom Schengenreglerne omfatter både første og tredje søjle. Kommissionen vurderede, at artikel 66 i EF-traktaten, som fastlægger høring af Parlamentet, var det rigtige retsgrundlag for forslaget under første søjle. Dette retsgrundlag blev valgt som det rigtige for den nuværende Schengenevalueringsmekanisme, da Schengenreglerne blev indlemmet i EU-rammerne med den "opdelings"-beslutning, der blev truffet i 1999. Traktatens artikel 30 og 31 var dem, der blev valgt som retsgrundlag for forslaget under tredje søjle. Derfor var vi nødt til at henvise til to forskellige artikler for evalueringen af første søjle og for evalueringen af tredje søjle. Kommissionen må på grundlag af de gældende traktater og de lovforhandlinger, som udspringer af dem, stå ved sit forslag. Det skal siges, at det i betragtning af de vanskelige forhandlinger i Rådet om Kommissionens styrkede rolle er tænkeligt, at de ikke bliver afsluttet på kort sigt, hr. Coelho. Vi kan håbe, først og fremmest i dag, at denne Lissabontraktat bliver ratificeret, og så vil spørgsmålet blive genoptaget og Kommissionen til den tid beslutte, hvad den vurderer, er det mest hensigtsmæssige retsgrundlag for den foreslåede mekanisme, ved at involvere Parlamentet så meget som muligt. Kommissionen vil naturligvis til den tid kunne stille ændrede eller nye forslag afhængigt af situationen. Som De ved, taler jeg selv generelt meget for denne bestemmelse, som vil give Parlamentet mulighed for at handle som medlovgiver i de fleste spørgsmål vedrørende retfærdighed, frihed og sikkerhed. Jeg kan naturligvis kun støtte, at Parlamentet får en langt mere aktiv rolle. Som tingene ser ud, tror jeg imidlertid ikke, at vi kunne have gjort noget andet end at foreslå denne ændring på de nuværende retsgrundlag. Drøftelserne i Rådet er ikke desto mindre vanskelige, som jeg fortalte Dem; dette er ikke, fordi vi ikke ville involvere medlemsstaterne, men fordi Kommissionen i sin egenskab af traktatens vogter føler, at den også er ansvarlig for at forvalte hele denne evalueringsmekanisme med engagement fra medlemsstaterne og naturligvis Parlamentet."@da² "Herr Präsident! Ich werde versuchen, auf die von Herrn Coelho in seinem Bericht geäußerten Bedenken einzugehen. Der Evaluierungsmechanismus ist eine Schlüsselmaßnahme, wenn es um den Erhalt der Integrität des Schengen-Raums und des gegenseitigen Vertrauens zwischen den Mitgliedstaaten geht. Deshalb schlägt die Kommission vor, dass die Experten der Mitgliedstaaten in vollem Umfang an der Planung der Besuche, der In-situ-Besuche, und dem Entwurf der Evaluierungs- und Folgeberichte beteiligt werden. Die Kommission ist selbstverständlich davon überzeugt, dass das Parlament an der Schengen-Evaluierung beteiligt werden sollte, was gegenwärtig nicht der Fall ist. Die Ergebnisse dieser Evaluierungen müssen den Bürgern zugänglich sein. Deshalb hat die Kommission angeboten, dem Parlament jährlich Berichte vorzulegen, in denen die Schlussfolgerungen der einzelnen Evaluierungen sowie die Fortschritte bei den Korrekturmaßnahmen aufgezeigt werden. Dies ist nun die erste Stellungnahme. Es stimmt, dass Herr Coelho das Thema der Mitentscheidung des Parlaments angesprochen hat. Die derzeit gültigen Verträge lassen dies nicht zu. Obwohl es derzeit noch keine Mitentscheidung gibt, vergemeinschaften die Vorschläge jedoch den gegenwärtigen Mechanismus. Mit der Umsetzung dieser Vorschläge kann der Mechanismus im Hinblick auf die Planung, die In-situ-Besuche und die Auswertung der Evaluierungen effektiver gestaltet werden. Darüber hinaus wird die Funktion der Kommission als Hüterin der Verträge aufgewertet. Diese aufgewertete Funktion, Herr Coelho, wird jedoch vom Rat stark infrage gestellt. Deshalb waren unter den gültigen Verträgen zwei Parallelvorschläge erforderlich, da der Schengen sowohl die erste als auch die dritte Säule umfasst. Die Kommission war der Ansicht, dass Artikel 66 des EG-Vertrags, der die Anhörung des Europäischen Parlaments vorsieht, die richtige Rechtsgrundlage für den Vorschlag der ersten Säule darstellt. Diese Rechtsgrundlage wurde als die für den gegenwärtigen Schengen-Evaluierungsmechanismus richtige gewählt, als der Schengen infolge der 1999 getroffenen „Aufgliederungs“-Entscheidung in den Rahmen der Europäischen Union eingebunden wurde. Als Rechtsgrundlage für den Vorschlag im Rahmen der dritten Säule wurden die Artikel 30 und 31 des Vertrags gewählt. Deshalb mussten wir uns für die Evaluierung der ersten und der dritten Säule auf zwei verschiedene Artikel beziehen. Die Kommission muss auf der Basis der gültigen Verträge und der sich daraus ergebenden rechtlichen Aussprachen zu ihren Vorschlägen stehen. Es ist darauf hinzuweisen, Herr Coelho, dass es aufgrund der schwierigen Verhandlungen des Rates zum erweiterten Aufgabenbereich der Kommission vorhersehbar ist, dass diese noch nicht so schnell abgeschlossen sein werden. Darüber hinaus können wir hier und heute hoffen, dass dieser Vertrag von Lissabon ratifiziert, die Angelegenheit neu aufgerollt und die Kommission zu gegebener Zeit entscheiden wird, welche sie als die angemessenste Rechtsgrundlage für den vorgeschlagenen Mechanismus betrachtet, indem das Europäische Parlament so umfassend wie möglich beteiligt wird. Natürlich wird die Kommission, wenn dieser Zeitpunkt gekommen ist, abhängig von der Situation in der Lage sein, geänderte oder neue Vorschläge einzureichen. Wie Sie wissen, bin ich im Allgemeinen selbst sehr für diese Regelung, die es Ihrem Parlament ermöglicht, bei einem Großteil der sich auf Recht, Freiheit und Sicherheit beziehenden Angelegenheiten als Mitgesetzgeber zu fungieren. Natürlich kann ich mich nur für eine wesentlich aktivere Rolle des Parlaments aussprechen. Beim gegenwärtigen Stand der Dinge denke ich jedoch, dass wir nichts anderes hätten tun können, als diesen Änderungsantrag auf der gegenwärtigen Rechtsgrundlage vorzuschlagen. Trotzdem sind die Debatten im Rat, wie ich Ihnen gesagt habe, nicht einfach. Dies ist nicht darauf zurückzuführen, dass wir die Mitgliedstaaten nicht beteiligen wollen, sondern darauf, dass die Kommission in ihrer Rolle als Hüterin der Verträge der Auffassung ist, dass sie auch für die Verwaltung dieses gesamten Evaluierungsmechanismus, unter Beteiligung der Mitgliedstaaten und natürlich des Parlaments, verantwortlich ist."@de⁹ "Κύριε Πρόεδρε, θα προσπαθήσω να απαντήσω στις ανησυχίες που εξέφρασε στην έκθεσή του ο κ. Coelho. Ο μηχανισμός αξιολόγησης είναι ένα καίριο μέτρο όσον αφορά τη διατήρηση της ακεραιότητας του χώρου Σένγκεν και της αμοιβαίας εμπιστοσύνης μεταξύ των κρατών μελών. Γι’ αυτόν τον λόγο, η Επιτροπή προτείνει να συμμετάσχουν πλήρως οι εμπειρογνώμονες από τα κράτη μέλη στον προγραμματισμό των επισκέψεων, των επισκέψεων επί τόπου, και στην εκπόνηση των εκθέσεων αξιολόγησης και παρακολούθησης. Φυσικά, η Επιτροπή είναι πεπεισμένη ότι το Κοινοβούλιο πρέπει να συμμετέχει στην αξιολόγηση του Σένγκεν, πράγμα που δεν συμβαίνει σήμερα. Οι πολίτες πρέπει να έχουν πρόσβαση στα αποτελέσματα αυτών των αξιολογήσεων. Για τον λόγο αυτόν, η Επιτροπή πρότεινε να υποβάλλει ετήσιες εκθέσεις στο Κοινοβούλιο που θα παρουσιάζουν τα συμπεράσματα στα οποία θα καταλήγει μετά από κάθε αξιολόγηση, καθώς και την πρόοδο των διορθωτικών μέτρων. Αυτή είναι, επομένως, η πρώτη απάντηση. Είναι αλήθεια ότι ο κ. Coelho έθεσε το θέμα της συναπόφασης του Κοινοβουλίου. Οι ισχύουσες συνθήκες δεν επιτρέπουν κάτι τέτοιο. Ωστόσο, μολονότι μέχρι σήμερα δεν υπάρχει συναπόφαση, οι προτάσεις κοινοτικοποιούν τον σημερινό μηχανισμό. Με αυτές τις προτάσεις, ο μηχανισμός μπορεί να γίνει πιο αποτελεσματικός όσον αφορά τον σχεδιασμό, τις επί τόπου επισκέψεις και τη συνέχεια που δίδεται στις αξιολογήσεις. Επιπροσθέτως, θα ενισχυθεί ο ρόλος της Επιτροπής ως θεματοφύλακα των συνθηκών. Ωστόσο, κύριε Coelho, αυτός ο ενισχυμένος ρόλος αμφισβητείται έντονα από το Συμβούλιο. Ως εκ τούτου, δυνάμει των ισχυουσών συνθηκών, απαιτούνται δύο παράλληλες προτάσεις, εφόσον το κεκτημένο Σένγκεν καλύπτει και τον πρώτο και τον τρίτο πυλώνα. Η Επιτροπή θεώρησε ότι το άρθρο 66 της Συνθήκης ΕΚ που προβλέπει διαβούλευση του Ευρωπαϊκού Κοινοβουλίου ήταν η σωστή νομική βάση για την πρόταση του πρώτου πυλώνα. Αυτή η νομική βάση είχε επιλεγεί ως ορθή για τον σημερινό μηχανισμό αξιολόγησης του Σένγκεν όταν ενσωματώθηκε το κεκτημένο Σένγκεν στο πλαίσιο της Ευρωπαϊκής Ένωσης με την απόφαση για την «κατανομή» που ελήφθη το 1999. Τα άρθρα 30 και 31 της Συνθήκης επελέγησαν ως νομική βάση για τον τρίτο πυλώνα. Γι’ αυτόν τον λόγο, έπρεπε να αναφερθούμε σε δύο διαφορετικά άρθρα για την αξιολόγηση του πρώτου πυλώνα και για εκείνη του τρίτου πυλώνα. Βάσει των εν ισχύι συνθηκών και των νομικών συζητήσεων που απορρέουν από αυτές, η Επιτροπή πρέπει να παραμείνει στις προτάσεις της. Πρέπει να πούμε, κύριε Coelho, πως, δεδομένου ότι οι διαπραγματεύσεις στο Συμβούλιο σχετικά με τον ενισχυμένο ρόλο της Επιτροπής είναι δύσκολες, είναι πιθανό να μην ολοκληρωθούν σύντομα. Μπορούμε, ιδίως σήμερα, να ελπίζουμε ότι αυτή η Συνθήκη της Λισαβόνας θα επικυρωθεί, και τότε θα ανοίξει εκ νέου το θέμα και η Επιτροπή θα αποφασίσει όταν έρθει η ώρα ποια θεωρεί την καταλληλότερη νομική βάση για τον προταθέντα μηχανισμό συμπεριλαμβάνοντας στον μέγιστο δυνατό βαθμό το Ευρωπαϊκό Κοινοβούλιο. Προφανώς όταν έρθει η ώρα, η Επιτροπή θα μπορέσει να παρουσιάσει τροποποιημένες ή νέες προτάσεις, ανάλογα με την κατάσταση. Όπως γνωρίζετε, εγώ είμαι γενικά υπέρ αυτής της διάταξης που θα δώσει στο Κοινοβούλιο τη δυνατότητα να ενεργεί ως συννομοθέτης στα περισσότερα από τα ζητήματα που αφορούν τη δικαιοσύνη, την ελευθερία και την ασφάλεια. Ασφαλώς, δεν μπορεί παρά να είμαι υπέρ ενός πιο ενεργού ρόλου του Κοινοβουλίου. Ωστόσο, στη σημερινή κατάσταση, δεν νομίζω ότι θα μπορούσαμε να έχουμε κάνει τίποτα άλλο από το να προτείνουμε αυτήν την τροποποίηση με τις σημερινές νομικές βάσεις. Παρόλα αυτά, όπως σας είπα, οι συζητήσεις με το Συμβούλιο δεν είναι εύκολες. Δεν είναι ότι δεν θέλουμε να συμμετάσχουν τα κράτη μέλη, όμως η Επιτροπή ως θεματοφύλακας των συνθηκών αισθάνεται ότι είναι και εκείνη υπεύθυνη για τη διαχείριση αυτού του μηχανισμού αξιολόγησης, με τη συμμετοχή των κρατών μελών και, φυσικά, του Κοινοβουλίου."@el¹⁰ "Mr President, I will try to respond to the concerns expressed by Mr Coelho in his report. The evaluation mechanism is a key measure when it comes to preserving the integrity of the Schengen area and to maintaining mutual confidence between the Member States. That is why the Commission is proposing that the experts from the Member States be fully involved in planning the visits, the in situ visits, and in drafting the evaluation and follow-up reports. The Commission is, of course, convinced that Parliament should be involved in the Schengen evaluation, which is not the case at present. The citizens must have access to the results of these evaluations. That is why the Commission has offered to submit annual reports to Parliament indicating the conclusions reached following each evaluation and the progress of the corrective measures. So that is the first response. It is true that Mr Coelho raised the issue of codecision for Parliament. The treaties currently in force do not permit this. However, although there is no codecision as yet, the proposals do communitise the current mechanism. Through these proposals, the mechanism can be made more effective with regard to planning, the in situ visits and the follow-up given to the evaluations. Moreover, the role of the Commission, as guardian of the treaties, will be enhanced. However, Mr Coelho, this enhanced role is being challenged strongly by the Council. Therefore, under the treaties in force, two parallel proposals were required, since the Schengen covers both the first and the third pillars. The Commission considered that Article 66 of the EC Treaty, which provides for consultation of the European Parliament, was the correct legal basis for the proposal of the first pillar. This legal basis was chosen as the correct one for the current Schengen evaluation mechanism when the Schengen was integrated into the European Union framework by the ‘breakdown’ decision taken in 1999. Articles 30 and 31 of the treaty were the ones chosen as a legal basis for the proposal of the third pillar. That is why we had to refer to two different articles for the evaluation of the first pillar and for that of the third pillar. The Commission, on the basis of the treaties in force and of the legal debates that derive from them, must stand by its proposals. It must be said, Mr Coelho, that, given the difficult negotiations at the Council regarding the enhanced role of the Commission, it is conceivable that they will not be concluded in the short term. We can hope, above all today, that this Treaty of Lisbon will be ratified, and then the matter will be reopened and the Commission will decide, when the time comes, what it considers to be the most appropriate legal basis for the proposed mechanism by involving the European Parliament as fully as possible. Obviously, when that time comes, the Commission will be able to submit amended or new proposals depending on the situation. As you know, I myself am generally very much in favour of this provision, which will enable your Parliament to act as a colegislator in most of the issues relating to justice, freedom and security. Clearly, I can only be in favour of a much more active role for Parliament. However, as things stand, I do not think that we could have done anything other than to propose this amendment on the current legal bases. Nevertheless, as I told you, the discussions at the Council are not easy; this is not because we did not want to involve the Member States, but because the Commission, in its role as guardian of the treaties, feels that it, too, is responsible for managing this entire evaluation mechanism, with the involvement of the Member States and, of course, Parliament."@en⁴ "Señor Presidente, voy a intentar dar respuesta a las inquietudes que el señor Coelho ha expresado en su informe. El mecanismo de evaluación es una medida clave para preservar la integridad del espacio Schengen y para que los Estados miembros mantengan una confianza mutua. Por este motivo, la Comisión propone que los expertos de los Estados miembros se impliquen plenamente en la planificación de las visitas, en las visitas y en la redacción de los informes de evaluación y seguimiento. Como es natural, la Comisión está convencida de que el Parlamento debe participar en la evaluación de Schengen, aunque no sea el caso en la actualidad. Los ciudadanos deben tener acceso a los resultados de estas evaluaciones. Por ello, la Comisión se ha ofrecido a presentar al Parlamento informes anuales que indiquen las conclusiones alcanzadas después de cada evaluación y el progreso de las medidas correctivas. Bueno, esta es la primera respuesta. Es cierto que el señor Coelho ha planteado el asunto de la codecisión con el Parlamento. Los tratados vigentes hoy en día no lo permiten. Con todo, aunque aún no haya codecisión, las propuestas sí permiten que el mecanismo actual sea comunitario. A través de estas propuestas, el mecanismo puede hacerse más efectivo en cuanto a la planificación, a las visitas y al seguimiento que se realiza de las evaluaciones. Es más, la labor de la Comisión, como guardiana de los tratados, se va a reforzar. No obstante, señor Coelho, el Consejo está cuestionando en gran medida este refuerzo. Por lo tanto, en virtud de los tratados vigentes, han sido necesarias dos propuestas paralelas, ya que el acervo de Schengen abarca tanto el primer como el tercer pilar. La Comisión consideró que el artículo 66 del Tratado CE, que estipula la consulta con el Parlamento Europeo, era la base jurídica correcta para la propuesta del primer pilar. Esta base jurídica se eligió como la base correcta para el actual mecanismo de evaluación de Schengen cuando el acervo de Schengen se integró en el marco de la Unión Europea mediante la decisión «de desglose» que se tomó en 1999. Los artículos 30 y 31 del tratado fueron los elegidos como base jurídica para la propuesta del tercer pilar. Por este motivo, hemos tenido que referirnos a dos artículos distintos para las evaluaciones del primer pilar y del tercer pilar. Sobre la base de los tratados vigentes y de los debates jurídicos que se derivan de ellos, la Comisión debe mantener sus propuestas. Hay que decir, señor Coelho, que dada la dificultad de las negociaciones con el Consejo relacionadas con la labor reforzada de la Comisión, es de esperar que no concluyan en un breve período de tiempo. Podemos esperar, sobre todo hoy, que este Tratado de Lisboa se ratifique. Entonces se reanudará esta cuestión y la Comisión decidirá, cuando llegue el momento, la base jurídica que considere más apropiada para el mecanismo propuesto, implicando al Parlamento en el mayor grado posible. Es evidente que cuando llegue ese momento, la Comisión podrá presentar propuestas nuevas o modificadas en función de la situación. Como sabe, yo mismo suelo estar a favor de esta disposición, que permitirá al Parlamento actuar como colegislador en la mayoría de los asuntos relacionados con la justicia, la libertad y la seguridad. Evidentemente, no puedo sino estar a favor de un papel mucho más activo del Parlamento. Sin embargo, tal y como están las cosas hoy, no creo que pudiéramos haber hecho nada más que proponer esta modificación en virtud de las bases jurídicas actuales. No obstante, como le he dicho, los debates con el Consejo no son sencillos; no porque no queramos implicar a los Estados miembros, sino porque la Comisión, en su calidad de guardiana de los tratados, considera que también es responsable de la gestión de todo el mecanismo de evaluación, con la participación de los Estados miembros y, por supuesto, del Parlamento."@es²¹ "Lugupeetud juhataja! Üritan vastata Carlos Coelho raportis avaldatud muredele. Hindamismehhanism on põhimeede seoses Schengeni ala terviklikkuse säilitamisega ja vastastikuse usalduse säilitamisega liikmesriikide vahel. Seetõttu esitabki komisjon ettepaneku, et liikmesriikide eksperdid hõlmataks täielikult kontrollide planeerimisse, kohapealsete kontrollide planeerimisse ning hindamis- ja järelraportite koostamisse. Komisjon on loomulikult veendunud, et parlament tuleks Schengeni hindamisse hõlmata, mis praegu aga nii ei ole. Kodanikel peab olema juurdepääs nende hindamiste tulemustele. Seetõttu on komisjon teinud ettepaneku esitada parlamendile aastaaruanded, milles näidatakse ära iga hinnangu järel tehtud otsused ja korrektiivsete meetmete edenemine. Nii et see on esimene vastus. On tõsi, et Carlos Coelho tõstatas parlamendi jaoks kaasotsustamismenetluse küsimuse. Praegu kehtivad lepingud ei luba seda. Ent kuigi praegu ei ole veel kaasotsustamismenetlust, viivad ettepanekud praeguse mehhanismi ikkagi ühenduse tasemele. Nende ettepanekute kaudu saab muuta mehhanismi tõhusamaks seoses planeerimise, kohapealsete kontrollide ja hinnangutele antava järelkajaga. Lisaks sellele suurendatakse komisjoni rolli lepingute järelevalvajana. Ent Carlos Coelho, nõukogu esitab sellele suuremale rollile suuri vastuväiteid. Seega oli kehtivate lepingute kohaselt vaja kahte paralleelselt ettepanekut, sest Schengeni katab nii esimese kui ka kolmanda samba. Komisjoni arvates oli Euroopa Ühenduse asutamislepingu artikkel 66, mis näeb ette Euroopa Parlamendi konsulteerimise, sobiv õiguslik alus esimese samba ettepanekuks. See õiguslik alus valiti välja kui sobilik praeguse Schengeni hindamismehhanismi jaoks, kui Schengeni ühendati Euroopa Liidu raamistikku 1999. aastal vastu võetud nn jaotamisotsusega. Lepingu artiklid 30 ja 31 olid need, mis valiti kolmanda samba ettepaneku õiguslikuks aluseks. Seetõttu pidime esimese ja kolmanda samba hindamiseks viitama kahele eri artiklile. Komisjon peab kehtivate lepingute ja nendest tulenevate õigusalaste arutelude põhjal oma ettepanekuid toetama. Carlos Coelho, tuleb öelda, et arvestades keerulisi läbirääkimisi nõukogus seoses komisjoni suurema rolliga, on võimalik, et neid lühikese aja jooksul lõpule ei viida. Võime täna eelkõige loota, et Lissaboni leping ratifitseeritakse, ning siis avatakse see teema uuesti ja komisjon otsustab õigel ajal, mida peab kõige sobivamaks õiguslikuks aluseks välja pakutud mehhanismile, hõlmates Euroopa Parlamenti võimalikult suurel määral. Kui see aeg tuleb, saab komisjon loomulikult esitada muudetud või uued ettepanekud sõltuvalt olukorrast. Nagu te teate, pooldan mina väga seda sätet, mis võimaldab teie parlamendil enamikus õiguse, vabaduse ja turvalisusega seotud küsimustes kaasseadusandjana toimida. Loomulikult saan ainult toetada parlamendi hulga aktiivsemat rolli. Ent praeguses olukorras ma ei arva, et oleksime saanud teha midagi muud peale selle, et esitame muudatusettepaneku praegustel õiguslikel alustel. Sellegipoolest, nagu teile ütlesin, ei ole arutelud nõukogus lihtsad. Seda mitte selle tõttu, et me ei tahtnud liikmesriike hõlmata, vaid selletõttu, et komisjon kui lepingute järelevalvaja tunneb samuti vastutust kogu selle hindamismehhanismi haldamise eest, hõlmates liikmesriike ja loomulikult ka parlamenti."@et⁵ "Arvoisa puhemies, pyrin vastaamaan niihin huoliin, joita jäsen Coelho on esittänyt mietinnössään. Arviointimekanismi on olennainen väline, kun on kysymys Schengen-alueen eheyden säilyttämisestä sekä jäsenvaltioiden keskinäisen luottamuksen ylläpitämisestä. Tästä syystä komissio ehdottaa, että jäsenvaltioiden asiantuntijat osallistuvat täysipainoisesti vierailujen suunnitteluun, paikan päällä tehtäviin vierailuihin sekä arviointi- ja seurantaraporttien laadintaan. Komissio on tietenkin varma siitä, että parlamentin olisi osallistuttava Schengeniä koskevaan arviointiin. Tämä ei nyt toteudu. Kansalaisilla on oltava mahdollisuus tutustua näiden arviointien tuloksiin. Tämän vuoksi komissio on tarjoutunut laatimaan parlamentille vuosittaisia kertomuksia, joissa esitellään kunkin arvioinnin kohdalla saavutetut tulokset sekä korjaavien toimien edistymistä. Tämä on siis ensimmäinen vastaukseni. On oikein, että jäsen Coelho nosti esiin kysymyksen parlamentin yhteispäätösmenettelystä. Nyt voimassa olevat perussopimukset eivät mahdollista tätä. Vaikka yhteispäätösmenettelyä ei vielä sellaisenaan sovelleta, ehdotuksilla kyllä yhteisöllistetään nykyinen mekanismi. Näillä ehdotuksilla mekanismista voidaan tehdä entistä tehokkaampi suunnittelun, paikan päällä tehtävien vierailujen sekä arviointien seurannan kannalta. Lisäksi komission roolia perussopimusten valvojana parannetaan. Hyvä jäsen Coelho, neuvosto kuitenkin kyseenalaistaa vahvasti tämän tehostetun roolin. Sen vuoksi nykyisten perussopimusten mukaisesti tarvittiin kahta rinnakkaista ehdotusta, koska Schengenin säännöstö kattaa sekä ensimmäisen että kolmannen pilarin. Komissio katsoo, että EY:n perustamissopimuksen 66 artikla, joka tarjoaa Euroopan parlamentin mahdollisuuden kuulemiseen, oli oikea oikeusperusta ensimmäistä pilaria koskevaa ehdotusta varten. Oikeusperusta valittiin oikeaksi oikeusperustaksi nykyistä Schengenin arviointimekanismia varten, kun Schengenin säännöstä sisällytettiin Euroopan unionin puitteisiin vuonna 1999 niin kutsutulla erittelypäätöksellä. Perussopimuksen 30 ja 31 artiklat olivat ne, jotka valittiin oikeusperustaksi kolmatta pilaria koskevaa ehdotusta varten. Tästä syystä meidän oli viitattava kahteen eri artiklaan ensimmäisen pilarin ja kolmannen pilarin arviointia varten. Voimassa olevien perussopimusten ja niistä syntyneiden oikeudellisten keskustelujen perusteella komission on pysyttävä uskollisena ehdotuksilleen. Hyvä jäsen Coelho, on todettava, että kun otetaan huomioon neuvostossa käydyt vaikeat neuvottelut komission parannetusta roolista, on mahdollista, että neuvotteluja ei saada päätökseen lyhyessä ajassa. Voimme etenkin tänään toivoa, että Lissabonin sopimus ratifioidaan, ja sen jälkeen asia avataan uudelleen ja komissio päättää sitten ajallaan, mitä se pitää kaikkein tarkoituksenmukaisimpana oikeusperustana ehdotetulle mekanismille osoittamalla Euroopan parlamentille mahdollisimman suuren osallistumismahdollisuuden. Kun tuo hetki tulee, komissiolla on tietenkin mahdollisuus esittää muutettuja tai uusia ehdotuksia tilanteen mukaan. Kuten tiedätte, kannatan itse vahvasti tätä säännöstä, jonka ansiosta parlamentti voi toimia toisena lainsäätäjänä valtaosassa asioita, jotka liittyvät oikeuteen, vapauteen ja turvallisuuteen. Kannatan ilman muuta entistä aktiivisempaa roolia parlamentille. Nykyisten asianlaitojen vuoksi en kuitenkaan usko, että olisimme voineet tehdä mitään muuta kuin ehdottaa tätä muutosta nykyisten oikeusperustojen perusteella. Kuten kerroin teille, neuvostossa käytävät neuvottelut eivät ole yksinkertaiset. Kysymys ei ole siitä, ettemme halua jäsenvaltioiden osallistuvan päätöksentekoon, vaan siitä, että komissio katsoo, että perussopimusten valvojan roolissaan sekin on vastuussa koko arviointimekanismin hallinnasta niin, että jäsenvaltiot ja tietenkin parlamentti osallistuvat siihen myös."@fi⁷ "Elnök úr! Megkísérlek választ adni a Coelho úr jelentésében kifejtett aggodalmakra. Az értékelési mechanizmus a schengeni térség egységességének és a tagállamok kölcsönös bizalmának megőrzése szempontjából kulcsfontosságú intézkedés. A Bizottság ezért azt javasolja, hogy a tagállami szakértőket teljes körűen vonjuk be a vizsgálatok, a helyszíni vizsgálatok tervezésébe, valamint az értékelés és a követő jelentések szövegezésébe. A Bizottságnak természetesen meggyőződése, hogy a Parlamentnek részt kell vennie a schengeni végrehajtás értékelésében, ami jelenleg nem így van. A polgároknak hozzáférést kell biztosítani az értékelések eredményéhez. Ezért ajánlotta fel a Bizottság, hogy minden évben jelentést készítene a Parlament számára, amelyben tájékoztatná az intézményt az egyes értékelésekből levont következtésekről, valamint a korrekciós intézkedések állásáról. Ez tehát az első válasz. Való igaz, hogy Coelho úr felvetette a parlamenti részvétellel zajló együttdöntés kérdését. A hatályos szerződések erre jelenleg nem adnak módot. Ugyanakkor, bár egyelőre még nem alkalmazzuk az együttdöntést, a javaslatok közösségibbé teszik a jelenlegi mechanizmust. E javaslatok révén a mechanizmus hatékonyabbá tehető, mind a helyszíni vizsgálatok, mind pedig az értékeléseket követő intézkedések tekintetében. Mindezen felül megerősödik a Bizottságnak a Szerződések őreként betöltött szerepe. Ezt az átfogóbb szerepet azonban, Coelho úr, a Tanács folyamatosan erősen megkérdőjelezi. Éppen ezért a hatályos szerződések értelmében két párhuzamos javaslatra volt szükség, mivel a schengeni vívmányok az első és a harmadik pillérrel is összefüggésben állnak. A Bizottság véleménye szerint az EK-Szerződés 66. cikke, amely a Parlamenttel való egyeztetésről rendelkezik, megfelelő jogalapot szolgáltatott az első pillérre vonatkozó javaslathoz. Ezt a jogalapot választottuk a schengeni értékelési mechanizmus szempontjából megfelelőnek, amikor az 1999. évi „részletező” határozat révén a schengeni vívmányokat beillesztettük az Európai Unió jogszabályi keretébe. A harmadik pillérre vonatkozó javaslat jogalapjául a Szerződés 30. és 31. cikkét választottuk. Ezért kellett két különböző cikkre hivatkoznunk az első és a harmadik pillér értékelését illetően. A hatályos szerződések és a belőlük fakadó jogviták alapján a Bizottság nem módosíthatja javaslatait. Megjegyzendő, Coelho úr, hogy tekintve, milyen nehéznek bizonyultak a Bizottság megnőtt szerepével kapcsolatban a Tanáccsal folytatott tárgyalások, elképzelhető, hogy hosszabb ideig is eltartanak majd. Reméljük, különösen ma, hogy a Lisszaboni Szerződést ratifikálni fogják, amit követően az ügyet újratárgyalhatjuk, és ha eljön az ideje, a Bizottság dönteni fog, hogy a javasolt mechanizmusok esetében véleménye szerint mi a legmegfelelőbb jogalap, megpróbálva a lehető leginkább bevonni a folyamatba az Európai Parlamentet. Nyilvánvaló, hogy ha itt lesz az ideje, a Bizottság a helyzettől függően módosított, illetve új javaslatokat tud majd beterjeszteni. Mint azt Önök is tudják, jómagam általában nagyon is kedvezőnek tartom ezt a rendelkezést, amely lehetővé teszi a Parlament számára, hogy a jog érvényesülése, a szabadság és a biztonság kérdésével kapcsolatos döntésekben társjogalkotóként vegyen részt. A Parlament aktívabb részvételét nyilvánvalóan csak támogatni tudom. A jelenlegi helyzetben azonban nem hiszem, hogy bármi mást tehettünk volna, mint hogy a hatályos jogalap értelmében terjesztjük elő a javaslatot. Mindazonáltal, ahogyan azt már említettem, a Tanáccsal folytatott megbeszélések nem zökkenőmentesek; nem azért, mert nem akartuk bevonni a tagállamokat, hanem azért, mert a Bizottság mint a Szerződések őre úgy ítéli meg, hogy egyben az értékelési mechanizmus egészének irányításáért is felelős, a tagállamokkal, és természetesen a Parlamenttel közösen."@hu¹¹ "Signor Presidente, cercherò di rispondere alle preoccupazioni manifestate dall’onorevole Coelho nella sua relazione. Il meccanismo di valutazione è una misura cruciale per mantenere l’integrità dello spazio Schengen e conservare la fiducia reciproca tra gli Stati membri. E’ questo il motivo per cui la Commissione propone di coinvolgere pienamente gli esperti degli Stati membri nelle visite sul posto nonché nell’elaborazione delle relazioni di valutazione e di controllo. La Commissione è naturalmente convinta che il Parlamento debba partecipare alla valutazione di Schengen, a differenza di quanto avviene attualmente; è necessario che i cittadini abbiano accesso ai risultati di tali valutazioni. Per tale motivo la Commissione si è offerta di presentare al Parlamento relazioni annuali che indichino le conclusioni raggiunte dopo ogni valutazione, e i progressi delle misure correttive. Questa è la prima risposta; è vero che l’onorevole Coelho ha sollevato la questione della codecisione per il Parlamento, ma i trattati ora vigenti non la permettono. Tuttavia, benché non vi sia ancora codecisione, le proposte rendono in effetti maggiormente comunitario il meccanismo attuale: grazie a queste proposte, il meccanismo può diventare più efficace per quanto riguarda la pianificazione, le visite sul posto e il seguito dato alle valutazioni. Inoltre verrà rafforzato il ruolo di custode dei trattati esercitato dalla Commissione; tuttavia, onorevole Coelho, il rafforzamento di tale ruolo viene accesamente contestato dal Consiglio. Di conseguenza, ai sensi dei trattati vigenti erano necessarie due proposte parallele, poiché l’ di Schengen riguarda il primo e il terzo pilastro. La Commissione ha ritenuto che l’articolo 66 del trattato che istituisce la Comunità europea – articolo che prevede la consultazione del Parlamento europeo – rappresentasse la corretta base giuridica per la proposta del primo pilastro; tale base giuridica è stata giudicata quella corretta per l’attuale meccanismo di valutazione di Schengen, allorché l’ di Schengen è stato integrato nel quadro dell’Unione europea con la cosiddetta decisione di ripartizione del 1999. Gli articoli 30 e 31 del trattato sono stati scelti come base giuridica per la proposta del terzo pilastro; ecco il motivo per cui abbiamo dovuto fare riferimento a due articoli diversi per la valutazione del primo pilastro e per quella del terzo. Sulla base dei trattati in vigore e dei dibattiti giuridici che vi hanno fatto seguito, la Commissione deve mantenere le proprie proposte. Bisogna osservare, onorevole Coelho, che gli ardui negoziati che si svolgono in Consiglio sul rafforzamento del ruolo della Commissione non si concluderanno prevedibilmente nel breve periodo. Possiamo sperare, soprattutto oggi, che il trattato di Lisbona venga ratificato; allora la questione si riaprirà e la Commissione deciderà, a tempo debito, su quella che giudicherà la base giuridica più opportuna per il meccanismo proposto, coinvolgendo il Parlamento europeo nella misura più completa possibile. In quel momento, ovviamente, la Commissione sarà in grado di presentare proposte modificate, o nuove proposte, a seconda della situazione. Come sapete, da parte mia sono nettamente favorevole a tale disposizione, che permetterà alla vostra Assemblea di agire come colegislatore su gran parte delle questioni relative alla giustizia, la libertà e la sicurezza. Chiaramente, non posso che essere favorevole al fatto che il Parlamento svolga un ruolo molto più attivo. Nella situazione attuale, però, mi sembra che non avremmo potuto fare altro che proporre questa modifica sulle basi giuridiche attuali. Come vi ho detto, però, le discussioni in seno al Consiglio non sono agevoli; e questo non perché non vogliamo coinvolgere gli Stati membri, ma perché la Commissione, nel suo ruolo di custode dei trattati, si sente anch’essa responsabile della gestione dell’intero meccanismo di valutazione, con la partecipazione degli Stati membri e – naturalmente – del Parlamento."@it¹² "Pone pirmininke, bandysiu atsakyti į C. Coelho pranešime išdėstytas problemas. Vertinimo mechanizmas yra viena iš svarbiausių priemonių Šengeno erdvės reputacijai išsaugoti ir abipusiam valstybių narių pasitikėjimui palaikyti. Todėl Komisija siūlo, kad valstybių narių ekspertai visapusiškai dalyvautų planuojant patikras, patikras rengiant vertinimo ir tolesnes ataskaitas. Komisija, žinoma, įsitikinusi, kad Parlamentas turėtų dalyvauti Šengeno sistemos vertinimo procese, o dabar nedalyvauja. Piliečiams turi būti užtikrinta galimybė susipažinti su šių vertinimų rezultatais. Todėl Komisija pasiūlė teikti Parlamentui metines ataskaitas, kuriose būtų išdėstytos po kiekvieno vertinimo padarytos išvados ir taisomųjų priemonių įgyvendinimo pažanga. Tai – pirmasis atsakymas. Tiesa, kad C. Coelho iškėlė Parlamentui aktualaus bendro sprendimo klausimą. Pagal dabar galiojančias Sutartis to daryti neleidžiama. Vis dėlto nors bendras sprendimas dar netaikomas, pasiūlymuose dabartinis mechanizmas perkeliamas į Bendrijos lygmenį. Šiais pasiūlymais gali būti patobulintas mechanizmo planavimas, patikros ir veiksmai, atliekami po vertinimo. Be to, bus sustiprintas Komisijos, kaip Sutarčių sergėtojos, vaidmuo. Vis dėlto, pone C. Coelho, šiam stipresniam vaidmeniui tvirtai priešinasi Taryba. Todėl remiantis galiojančiomis Sutartimis reikėjo dviejų pasiūlymų, nes Šengeno apima ir pirmąjį, ir trečiąjį ramstį. Komisija EB sutarties 66 straipsnį, kuriame numatyta konsultuotis su Europos Parlamentu, laikė tinkamu pirmojo ramsčio pasiūlymo teisiniu pagrindu. Šis teisinis pagrindas pasirinktas kaip tinkamas dabartiniam Šengeno sistemos vertinimo mechanizmui, kai 1999 m. Šengeno į Europos Sąjungą buvo integruotas „skirstymo“ (angl. ) sprendimu. Trečiojo ramsčio pasiūlymo teisiniu pagrindu pasirinkti Sutarties 30 ir 31 straipsniai. Todėl rengdami pirmojo ir trečiojo ramsčių vertinimo pasiūlymus turėjome remtis dviem skirtingais straipsniais. Komisija, remdamasi galiojančiomis Sutartimis ir iš jų kylančiomis teisinėmis diskusijomis, turi savo pasiūlymus ginti. Pone C. Coelho, reikia pasakyti, kad žinant, kokios sudėtingos derybos Taryboje dėl didesnio Komisijos vaidmens, galimas daiktas, kad trumpuoju laikotarpiu jos nebus baigtos. Galime tikėtis, ypač šiandien, kad Lisabonos sutartis bus ratifikuota, tada šis klausimas bus svarstomas iš naujo ir Komisija, kuo labiau įtraukdama Europos Parlamentą, atėjus laikui nuspręs, ką ji laiko tinkamiausiu siūlomo mechanizmo teisiniu pagrindu. Žinoma, kai tas laikas ateis, Komisija, įvertindama padėtį, galės pateikti iš dalies pakeistus arba naujus pasiūlymus. Kaip žinote, aš pats esu didelis šios nuostatos šalininkas – ją taikant jūsų Parlamentas turės bendrą teisėkūros teisę daugumos klausimų, susijusių su teisingumu, laisve ir saugumu, srityje. Aišku, galiu tik pritarti daug aktyvesniam Parlamento vaidmeniui. Vis dėlto esant dabartinei padėčiai nemanau, kad galėjome padaryti ką nors daugiau – šį pakeitimą turėjome pateikti dabartiniais teisiniais pagrindais. Nepaisant to, kaip sakiau, diskusijos Taryboje nelengvos – ne todėl, kad nenorėtume įtraukti valstybių narių, o todėl, kad Komisija, būdama Sutarčių sergėtoja, mano, kad, dalyvaujant valstybėms narėms ir, žinoma, Parlamentui, ji irgi atsakinga už viso šio vertinimo mechanizmo valdymą."@lt¹⁴ "Priekšsēdētāja kungs, es centīšos atbildēt uz bažām, ko savā ziņojumā ir paudis kungs. Novērtēšanas mehānisms ir galvenais pasākumus, runājot par Šengenas zonas integritātes saglabāšanu un dalībvalstu savstarpējas paļāvības uzturēšanu. Tāpēc Komisija ierosina, lai dalībvalstu eksperti tiktu pilnībā iesaistīti apmeklējumu, apmeklējumu uz vietas, plānošanā, kā arī novērtēšanas un turpmāko pasākumu ziņojumu izstrādē. Protams, Komisija ir pārliecināta, ka Parlamentam ir jāiesaistās Šengenas novērtēšanā, lai gan pašreiz tas nav paredzēts. Šo novērtēšanu rezultātiem ir jābūt pieejamiem iedzīvotājiem. Tāpēc Komisija ir piedāvājusi Parlamentam iesniegt gada ziņojumus, norādot secinājumus, kas izdarīti pēc katras novērtēšanas, un koriģējošo pasākumu progresu. Tā ir pirmā atbilde. Tas tiesa, ka kungs Parlamentā ir aktualizējis jautājumu par koplēmuma procedūru. Pašlaik spēkā esošie līgumi to neatļauj. Tomēr, lai gan koplēmuma procedūra vēl nav iespējama, priekšlikumi pašreizējo mehānismu nodod Kopienas pārziņā. Ar šiem priekšlikumiem mehānismu var padarīt efektīvāku attiecībā uz plānošanas, apmeklējumu uz vietas un turpmāko pasākumu novērtēšanu. Turklāt Komisijas kā līgumu izpildes uzraudzītājas loma tiks pastiprināta. Tomēr kungs, šajā pastiprinātajā lomā lielā mērā konkurenci izrāda Padome. Tāpēc, ņemot vērā divus spēkā esošos līgumus, bija nepieciešami divi paralēli priekšlikumi, jo Šengenas iekļauj gan pirmo, gan trešo pīlāru. Komisija uzskatīja, ka EK līguma 66. pants, kas paredz apspriešanos ar Eiropas Parlamentu, ir pareizais juridiskais pamats priekšlikumam pirmajā pīlārā. Šis juridiskais pamats tika izvēlēts kā piemērotākais attiecībā uz pašreizējo Šengenas novērtēšanas mehānismu, kad Šengenas tika iekļauts Eiropas Savienības sistēmā ar 1999. gadā pieņemto „sadalīšanas” lēmumu. Līguma 30. un 31. pantu izvēlējāmies par juridisko pamatu priekšlikumam trešajā pīlārā. Tāpēc mums bija jāatsaucas uz diviem atsevišķiem pantiem pirmā pīlāra un trešā pīlāra novērtējumā. Komisijai, pamatojoties uz spēkā esošajiem līgumiem un no tiem izrietošajām juridiskajām debatēm, ir jāsaglabā savi priekšlikumi. kungs, jāteic, ka, ņemot vērā sarežģītās pārrunas Padomē saistībā ar Komisijas pastiprināto lomu, ir saprotams, ka tās tik drīz nebeigsies. Mēs varam cerēt, ka Lisabonas līgums tiks ratificēts, un tad temats tiks skatīts no jauna, un, kad pienāks laiks, Komisija izlems, ko tā uzskata par piemērotāko juridisko pamatu ierosinātajam mehānismam, pēc iespējas vairāk iesaistot Eiropas Parlamentu. Kad tas laiks pienāks, Komisija acīmredzot varēs iesniegt grozītos vai arī jaunus priekšlikumus — atkarībā no situācijas. Kā jau zināt, es personīgi ļoti atbalstu noteikumu, kas Parlamentam ļaus rīkoties kā otram likumdevējam vairumā tematu saistībā ar tiesiskumu, brīvību un drošību. Protams, es tikai atbalstu to, lai Parlaments varētu iesaistīties aktīvāk. Tomēr pašlaik es nedomāju, ka mēs varam darīt ko citu, kā vien ierosināt šo grozījumu, ņemot vērā pašreizējo juridisko pamatu. Kā jau es teicu, apspriedes Padomē nenorit viegli; ne tāpēc, ka negribējām iesaistīt dalībvalstis, bet tāpēc, ka Komisija, ņemot vērā tās līgumu izpildes uzraudzītājas lomu, uzskata, ka tā ir atbildīga par novērtēšanas mehānisma pārvaldi, iesaistot dalībvalstis un, protams, arī Parlamentu."@lv¹³ "Monsieur le Président, je vais essayer de répondre aux préoccupations exprimées par M. Coelho dans son rapport. Le mécanisme d'évaluation est une mesure clé afin de préserver l'intégrité de l'espace Schengen et de maintenir la confiance mutuelle entre les États membres. C'est la raison pour laquelle la Commission propose d'impliquer pleinement les experts des États membres dans les programmations des visites, visites sur place, rédaction des rapports d'évaluation et du suivi. Bien entendu, la Commission est convaincue que le Parlement doit être impliqué dans l'évaluation de Schengen, ce qui n'est pas le cas actuellement. Les citoyens doivent être en mesure de connaître les résultats de ces évaluations. C'est la raison pour laquelle la Commission a proposé de soumettre des rapports annuels au Parlement indiquant les conclusions formulées à la suite de chaque évaluation et l'état d'avancement des mesures correctives. Voilà donc une première réponse. C'est vrai que M. Coelho a soulevé la question de la codécision pour le Parlement. Les traités actuellement en vigueur ne le permettent pas. Toutefois, s'il n'y a pas encore de codécision, les propositions communautarisent le mécanisme actuel. Elles permettent de le rendre plus efficace par rapport à la programmation, par rapport à la visite sur place, au suivi des évaluations. Et le rôle de la Commission, en tant que gardienne des traités, sera renforcé. Mais, Monsieur Coelho, ce renforcement est très contesté par le Conseil. Alors, en vertu des traités en vigueur, deux propositions parallèles étaient nécessaires, puisque l'acquis de Schengen couvre à la fois le premier et le troisième piliers. La Commission a considéré que l'article 66 TCE, qui prévoit la consultation du Parlement européen, était la base juridique correcte pour la proposition du premier pilier. Cette base juridique a été choisie comme la base juridique correcte pour le mécanisme actuel d'évaluation de Schengen lors de l'intégration de l'acquis de Schengen dans le cadre de l'Union européenne par la décision dite de ventilation prise en 1999. Ce sont les articles 30 et 31 du traité qui ont été choisis comme base juridique pour la proposition du troisième pilier. Voilà pourquoi, en effet, on a dû faire référence à deux articles différents pour l'évaluation du premier pilier et celle du troisième pilier. La Commission, sur la base des traités en vigueur, des débats juridiques qui en découlent, doit maintenir ses propositions. Il faut dire, Monsieur Coelho, que vu les négociations difficiles au Conseil, quant au renforcement du rôle de la Commission, on peut penser que les négociations ne vont pas aboutir à court terme. Nous pouvons espérer, surtout aujourd'hui, que ce traité de Lisbonne sera ratifié, et à ce moment-là, en effet, le dossier sera rouvert et la Commission décidera, le moment venu, de ce qu'elle considère être la base juridique la plus appropriée pour le mécanisme proposé, en impliquant le Parlement européen dans la plus large mesure possible. Évidemment, à ce moment-là, la Commission pourra présenter des propositions modifiées ou de nouvelles propositions selon le cas. Pour ma part, vous le savez, de manière générale, je suis très favorable à cette disposition qui permettra à votre Parlement d'être colégislateur dans la plupart des dossiers JLS. Évidemment, je ne peux être que favorable à une participation beaucoup plus active du Parlement. Mais je crois que, dans l'état actuel des choses, nous ne pouvions pas faire autrement que de proposer cette modification sur les bases juridiques actuelles. Cela étant, je vous l'ai dit, les discussions au Conseil ne sont pas faciles, non pas que nous ne voulions pas faire participer les États membres, mais parce que la Commission, dans son rôle de gardienne des traités, a le sentiment que c'est à elle aussi de gérer tout ce mécanisme d'évaluation, tout en y associant les États membres et, bien sûr, le Parlement."@mt¹⁵ "Mijnheer de Voorzitter, ik zal proberen antwoord te geven op de punten van zorg die de heer Coelho in zijn verslag heeft uitgesproken. Het evaluatiemechanisme is een essentiële maatregel als het erom gaat de integriteit van de Schengenruimte te beschermen en het wederzijdse vertrouwen tussen de lidstaten in stand te houden. Om die reden stelt de Commissie voor om de deskundigen van de lidstaten volledig te betrekken bij de programmering van de evaluatiebezoeken, de controles ter plaatse, en het opstellen van de evaluatieverslagen en de follow-up. De Commissie is er uiteraard van overtuigd dat het Parlement moet worden betrokken bij de Schengenevaluatie, hetgeen op dit moment niet het geval is. De burgers moeten kennis kunnen nemen van de resultaten van deze evaluaties. Daarom heeft de Commissie voorgesteld jaarlijks een verslag aan het Parlement voor te leggen dat informatie bevat over de conclusies naar aanleiding van elke evaluatie en de stand van zaken betreffende de corrigerende maatregelen. Dit is dus een eerste antwoord. Het klopt dat de heer Coelho de kwestie van de medebeslissingsprocedure voor het Parlement aan de orde heeft gesteld. Met de Verdragen die momenteel van kracht zijn, is dit niet mogelijk. Hoewel er nog geen sprake is van medebeslissing, zorgen de voorstellen er wel degelijk voor dat het huidige mechanisme gecommunautariseerd wordt. Met deze voorstellen kan het evaluatiemechanisme doeltreffender worden gemaakt wat betreft de programmering, de controles ter plaatse en de follow-up van de evaluaties. Daarnaast wordt de rol van de Commissie, als hoedster van de Verdragen, versterkt. Deze versterkte rol wordt echter hevig aangevochten door de Raad, mijnheer Coelho. Krachtens de geldende Verdragen waren er dus twee parallelle voorstellen nodig, aangezien het Schengenacquis zowel de eerste als de derde pijler omvat. De Commissie heeft gemeend dat artikel 66 van het EG-Verdrag, dat voorziet in raadpleging van het Europees Parlement, de juiste rechtsgrondslag was voor het voorstel dat onder de eerste pijler valt. Deze rechtsgrondslag is gekozen als de juiste rechtsgrondslag voor het huidige Schengenevaluatiemechanisme, toen het Schengenacquis door het zogenoemde indelingsbesluit van 1999 in de Europese Unie werd geïntegreerd. De artikelen 30 en 31 van het Verdrag zijn gekozen als rechtsgrondslag voor het voorstel dat onder de derde pijler valt. Dat is dus de reden dat wij naar twee verschillende artikelen moesten verwijzen voor de evaluatie van maatregelen van de eerste en van de derde pijler. Op grond van de geldende Verdragen en van de juridische debatten die eruit voortvloeien, ziet de Commissie zich gedwongen haar voorstellen te handhaven. Gezegd moet worden, mijnheer Coelho, dat het gezien de moeizame onderhandelingen in de Raad over de versterkte rol van de Commissie, denkbaar is dat de onderhandelingen niet op korte termijn zullen worden afgerond. Wij mogen hopen, vooral nu, dat dit Verdrag van Lissabon zal worden geratificeerd, en op dat moment zal het dossier inderdaad worden heropend en zal de Commissie besluiten wat zij de meest geschikte rechtsgrondslag acht voor het voorgestelde mechanisme, terwijl zij het Europees Parlement daar zoveel mogelijk bij zal betrekken. Als het zover is kan de Commissie natuurlijk, afhankelijk van de situatie, gewijzigde voorstellen of nieuwe voorstellen presenteren. Zoals u weet ben ik persoonlijk over het algemeen een groot voorstander van deze voorziening, die uw Parlement in staat zal stellen als medewetgever op te treden in de meeste dossiers op het gebied van justitie, vrijheid en veiligheid. Natuurlijk kan ik niet anders dan voorstander zijn van een veel actievere rol voor het Parlement. Maar gezien de huidige stand van zaken hadden wij volgens mij geen andere keuze dan deze wijziging op basis van de huidige rechtsgrondslagen voor te stellen. Zoals ik u heb gezegd verlopen de besprekingen met de Raad niet gemakkelijk; niet omdat wij geen inbreng van de lidstaten wilden, maar omdat de Commissie, in haar rol van hoedster van de Verdragen, het gevoel heeft dat het óók haar taak is alles rond dit evaluatiemechanisme in goede banen te leiden, een taak waarbij zij de lidstaten en – uiteraard – het Parlement wil betrekken."@nl³ "Panie przewodniczący! Postaram się odpowiedzieć na obawy wyrażone przez pana posła Coelho w sprawozdaniu. Mechanizm oceny to podstawowy środek, jeśli chodzi o zachowanie integralności strefy Schengen oraz utrzymanie wzajemnego zaufania państw członkowskich. To dlatego Komisja proponuje, aby eksperci z państw członkowskich byli w pełni zaangażowani w planowanie tych wizyt, wizyt w terenie oraz w przygotowywanie oceny i sprawozdań dotyczących działań następczych. Komisja oczywiście jest przekonana, że Parlament powinien być zaangażowany w ocenę Schengen, co nie ma miejsca obecnie. Obywatele muszą mieć dostęp do wyników tych ocen. Dlatego Komisja zaproponowała przedstawianie Parlamentowi corocznych sprawozdań, w których znalazłyby się wnioski sformułowane po każdej ocenie oraz informacja o stopniu zaawansowania środków naprawczych. To pierwsza odpowiedź. To prawda, że pan poseł Coelho podniósł kwestię procedury współdecyzji w odniesieniu do Parlamentu. Obecnie obowiązujące traktaty nie zezwalają na to. Chociaż jednak na razie nie ma procedury współdecyzji, to wnioski skutkują uwspólnotowieniem obecnego mechanizmu. Za sprawą wniosków mechanizm może stać się bardziej skuteczny w odniesieniu do planowania, wizyt w terenie oraz działań podejmowanych w następstwie ocen. Co więcej, wzmocniona zostanie rola Komisji jako strażnika traktatów. Jednakże, i tu zwracam się do posła Coelho, tę wzmocnioną rolę bardzo mocno kwestionuje Rada. Dlatego na mocy obowiązujących traktatów wymagane były dwa równoległe wnioski, ponieważ dorobek Schengen obejmuje zarówno pierwszy, jak i trzeci filar. Komisja stwierdziła, że artykuł 66 Traktatu WE, w którym przewidziano konsultacje z Parlamentem Europejskim, stanowił właściwą podstawę prawną w przypadku wniosku z zakresu pierwszego filaru. Ta podstawa prawna została wybrana jako właściwa dla obecnego mechanizmu oceny Schengen, kiedy dorobek Schengen włączono do ram prawnych Unii Europejskiej na podstawie decyzji „o rozpadzie”, podjętej w 1999 roku. Artykuły 30 i 31 traktatu były tymi, które wybrano jako podstawę prawną wniosków z zakresu trzeciego filaru. Dlatego musieliśmy się powołać na dwa różne artykuły, jeśli chodzi o ocenę pierwszego oraz trzeciego filaru. Komisja na podstawie obowiązujących traktatów oraz wynikłego z nich sporu prawnego musi trzymać się swoich propozycji. Należy powiedzieć, i tu zwracam się do pana posła Coelho, że biorąc pod uwagę trudne negocjacje w Radzie w związku ze zwiększeniem roli Komisji, nie można wykluczyć, że nie zakończą się one w krótkim terminie. Możemy mieć nadzieję, przede wszystkim dzisiaj, że traktat lizboński zostanie ratyfikowany, a wtedy sprawa zostanie ponownie otwarta i Komisja w odpowiednim czasie zdecyduje, co uważa za najwłaściwszą podstawę prawną proponowanego mechanizmu, przez jak najpełniejsze zaangażowanie Parlamentu Europejskiego. Oczywiście, kiedy ten czas nadejdzie, Komisja będzie mogła przedstawić poprawione lub nowe wnioski, w zależności od sytuacji. Jak państwo wiedzą, ja sam generalnie rzecz biorąc gorąco popieram ten zapis, który umożliwi Parlamentowi działanie jako organ prawodawczy w większości spraw związanych z wymiarem sprawiedliwości, wolnością i bezpieczeństwem. Oczywiście mogę tylko gorąco popierać przyznanie Parlamentowi zdecydowanie bardziej aktywnej roli. W obecnym stanie rzeczy uważam jednak, że nie mogliśmy zrobić nic innego, niż zaproponować tę poprawkę w zgodzie z aktualnymi podstawami prawnymi. Niemniej jednak, jak już państwu powiedziałem, dyskusje w Radzie nie są łatwe i to nie dlatego, że nie chcieliśmy angażować państw członkowskich, ale dlatego, że Komisja, odgrywając rolę strażnika traktatów, uważa, że jest również odpowiedzialna za zarządzanie tym całym mechanizmem oceny, z udziałem państw członkowskich i oczywiście Parlamentu."@pl¹⁶ ". Senhor Presidente, vou tentar responder às preocupações manifestadas pelo senhor deputado Carlos Coelho no seu relatório. O mecanismo de avaliação constitui uma medida chave para preservar a integridade do espaço Schengen e manter a confiança mútua entre Estados-Membros. Eis a razão pela qual a Comissão propõe envolver plenamente os peritos dos Estados-Membros nas programações das visitas, nas visitas no local e na redacção dos relatórios de avaliação e seguimento. Evidentemente que a Comissão está convencida de que o Parlamento deve ser associado à avaliação de Schengen, o que não acontece actualmente. Os cidadãos devem poder ter acesso aos resultados dessas avaliações. Eis a razão pela qual a Comissão propôs apresentar ao Parlamento relatórios anuais com as conclusões formuladas após cada avaliação e os resultados conseguidos com as medidas correctivas. Eis uma primeira resposta. É um facto que o senhor deputado Carlos Coelho levantou a questão da co-decisão para o Parlamento. Os Tratados actualmente em vigor não o permitem. Todavia, embora ainda não exista co-decisão, estas propostas comunitarizam o actual mecanismo. Permitem torná-lo mais eficaz no que respeita à programação, à visita no local e ao seguimento das avaliações. E o papel da Comissão, enquanto guardiã dos Tratados, sairá reforçado. Acontece, Senhor Deputado Carlos Coelho, que esse reforço é muito contestado pelo Conselho. Assim, nos termos dos Tratados em vigor, eram necessárias duas propostas paralelas, já que o acervo de Schengen cobre simultaneamente o primeiro e o terceiro pilares. A Comissão considerou que o artigo 66.º do Tratado CE, que previa a consulta do Parlamento Europeu, constituía a base jurídica correcta para a proposta do primeiro pilar. Essa base jurídica foi escolhida como a base jurídica correcta para o actual mecanismo de avaliação de Schengen na altura da integração do acervo de Schengen no quadro da União Europeia pela decisão dita de repartição tomada em 1999. Relativamente ao terceiro pilar, foram escolhidos para base jurídica os artigos 30.º e 31.º do Tratado. Eis a razão por que, com efeito, tivemos de fazer referência a dois artigos diferentes para as avaliações do primeiro e do terceiro pilares. A Comissão, com base nos Tratados em vigor e dos debates jurídicos dele decorrentes, tem de manter as suas propostas. Diga-se, Senhor Deputado Carlos Coelho, que, tendo em conta as difíceis negociações no Conselho quanto ao reforço do papel da Comissão, as negociações não serão concluídas a curto prazo. Podemos esperar, sobretudo agora, que o Tratado de Lisboa seja ratificado, e, nessa altura, efectivamente, o dossiê será reaberto e a Comissão decidirá, no momento certo, qual a base jurídica que considera mais apropriada para o mecanismo proposto, associando o Parlamento o mais alargadamente possível. Evidentemente que, nessa altura, a Comissão poderá apresentar propostas alteradas ou novas, conforme o caso. Pela minha parte, como sabem, de uma forma geral sou muito favorável a esta disposição, que permitirá ao vosso Parlamento ser co-decisor na maior parte dos dossiês JLS. É óbvio que não posso deixar de ser favorável a uma participação muito mais activa do Parlamento. Mas penso que, no estado actual das coisas, não podíamos fazer mais nada senão propor esta alteração nos termos das bases jurídicas actuais. Assim, como já disse, as discussões no Conselho não são fáceis, não porque não queiramos a participação dos Estados-Membros, mas sim porque a Comissão, no seu papel de guardiã dos Tratados, sente que lhe compete a ela gerir todo este mecanismo de avaliação, associando-lhe no entanto, como é evidente, os Estados-Membros e o Parlamento Europeu."@pt¹⁷ "Domnule preşedinte, voi încerca să răspund preocupărilor exprimate de dl Coelho în raportul său. Mecanismul de evaluare este o măsură-cheie când vine vorba de menţinerea integrităţii zonei Schengen şi de menţinerea încrederii reciproce între statele membre. Iată de ce Comisia propune ca experţii din statele membre să fie implicaţi în totalitate în planificarea vizitelor, a vizitelor la faţa locului şi în elaborarea evaluării şi a rapoartelor ulterioare. Comisia este, desigur, convinsă că Parlamentul ar trebui implicat în evaluarea Schengen, ceea ce nu este cazul în prezent. Cetăţenii trebuie să aibă acces la rezultatele acestor evaluări. Iată de ce Comisia s-a oferit să prezinte Parlamentului rapoarte anuale, menţionând concluziile la care s-a ajuns în urma fiecărei evaluări şi situaţia măsurilor corective. Aşadar, acesta este primul răspuns. Este adevărat că dl Coelho a ridicat problema codeciziei pentru Parlament. Tratatele în vigoare în prezent nu permit acest lucru. Totuşi, deşi nu a existat codecizie până acum, propunerile chiar transferă mecanismul actual în domeniul de competenţă comunitar. Prin aceste propuneri, mecanismul poate deveni mai eficient cu privire la planificare, vizitele la faţa locului şi măsurile luate în urma evaluărilor. În plus, rolul Comisiei de gardian al tratatelor va spori. Totuşi, domnule Coelho, în prezent, Consiliul contestă cu putere acest rol crescut. Prin urmare, în conformitate cu tratatele în vigoare, au fost solicitate două propuneri paralele, întrucât acquis-ul Schengen Comisia a considerat că articolul 66 din Tratatul CE, care prevede consultarea Parlamentului European, a fost temeiul juridic corect pentru propunerea în cadrul primului pilon. Acest temei juridic a fost ales ca cel corect pentru mecanismul de evaluare a Schengen atunci când acquis-ul Schengen Articolele 30 şi 31 din tratat au fost alese ca temei juridic pentru propunerea în cadrul celui de-al treilea pilon. Iată de ce a trebuit să ne referim la două articole diferite pentru evaluarea în cadrul primului pilon şi pentru cea în cadrul celui de-al treilea pilon. Pe baza tratatelor în vigoare şi a dezbaterilor legale care decurg din acestea, Comisia trebuie să-şi menţină propunerile. Trebuie spus, domnule Coelho, că, având în vedere dificultăţile negocierilor din cadrul Consiliului privind creşterea rolului Comisiei, ne putem imagina că acestea nu se vor finaliza în scurt timp. Putem spera, astăzi mai mult ca oricând, că Tratatul de la Lisabona va fi ratificat şi că problema se va redeschide, iar Comisia va decide, la momentul oportun, cu privire la ceea ce consideră a fi temeiul juridic cel mai adecvat pentru mecanismul propus prin implicarea Parlamentului European într-o măsură cât mai mare posibil. Evident, atunci când va veni timpul, Comisia va putea trimite propuneri modificate sau noi, în funcţie de situaţie. După cum ştiţi, eu însumi susţin foarte mult, în general, această dispoziţie, care va permite Parlamentului dumneavoastră să acţioneze în calitate de colegiuitor în majoritatea aspectelor legate de justiţie, libertate şi securitate. Este clar că nu pot decât să susţin un rol mult mai activ al Parlamentului. Totuşi, după cum stau lucrurile, nu cred că am fi putut face altceva decât să propunem această modificare privind temeiurile juridice actuale. Cu toate acestea, după cum v-am spus, discuţiile din cadrul Consiliului nu sunt simple; acest lucru nu este cauzat de faptul că noi nu am dorit implicarea statelor membre, ci de faptul că Comisia, în calitatea sa de gardian al tratatelor, simte că şi ea este responsabilă pentru gestionarea acestui întreg mecanism de evaluare, cu implicarea statelor membre şi, desigur, a Parlamentului."@ro¹⁸ "Vážený pán predsedajúci, pokúsim sa zareagovať na obavy, ktoré vo svojej správe vyjadril pán Coelho. Hodnotiaci mechanizmus je kľúčovým opatrením, pokiaľ ide o zachovanie integrity schengenského priestoru a udržanie vzájomnej dôvery medzi členskými štátmi. Z tohto dôvodu Komisia navrhuje, aby boli odborníci z členských štátov plne zapojení do plánovania návštev, návštev na mieste a do vypracovávania hodnotiacich a nadväzujúcich správ. Komisia je, samozrejme, presvedčená, že Parlament by mal byť zapojený do hodnotenia schengenského priestoru, čo v súčasnosti nie je. Občania musia mať prístup k výsledkom týchto hodnotení. Preto Komisia navrhuje, že bude Parlamentu predkladať výročné správy, ktoré ukážu závery, ku ktorým sa dospelo po každom hodnotení, a pokrok nápravných opatrení. To je teda prvá odpoveď. Je pravda, že pán Coelho nastolil otázku spolurozhodovania zo strany Parlamentu. V súčasnosti platné zmluvy to nepovoľujú. Hoci tu však spolurozhodovanie zatiaľ neexistuje, spomínané návrhy skutočne komunitarizujú súčasný mechanizmus. Prostredníctvom týchto návrhov sa mechanizmus môže zefektívniť vzhľadom na plánovanie, návštevy na mieste a prešetrenie, ktoré nasleduje po hodnoteniach. Okrem toho, úloha Komisie ako strážkyne zmlúv sa posilní. Pán Coelho, túto posilnenú úlohu však silne spochybňuje Rada. Podľa platných zmlúv sa preto požadujú dva paralelné návrhy, keďže schengenské acquis zahŕňa prvý aj tretí pilier. Komisia považovala článok 66 Zmluvy o ES, ktorý zabezpečuje konzultáciu Európskeho parlamentu, za ten správny právny základ návrhu prvého piliera. Tento právny základ bol vybraný ako ten správny pre súčasný schengenský hodnotiaci mechanizmus, keď bolo schengenské acquis začlenené do rámca Európskej únie prostredníctvom „prelomového“ rozhodnutia prijatého v roku 1999. Články 30 a 31 tejto zmluvy boli zvolené za právny základ návrhu tretieho piliera. Preto sme sa za účelom hodnotenia prvého piliera a hodnotenia tretieho piliera museli odvolať na dva rôzne články. Na základe platných zmlúv a právnych rozpráv, ktoré z nich vyplývajú, si musí Komisia stáť za svojimi návrhmi. Pán Coelho, treba povedať, že pokiaľ ide o zložité rokovania v Rade týkajúce sa posilnenej úlohy Komisie, je možné, že sa tak skoro neskončia. Dnes môžeme predovšetkým dúfať, že Lisabonská zmluva bude ratifikovaná, a potom sa táto záležitosť znovu otvorí. Keď nadíde správny čas, Komisia rozhodne, čo považuje za najvhodnejší právny základ navrhnutého mechanizmu, pričom do najväčšej možnej miery zapojí aj Európsky parlament. Samozrejme, keď ten čas nadíde, Komisia bude schopná predložiť pozmenené a doplnené alebo nové návrhy v závislosti od situácie. Ako viete, ja sám som vo všeobecnosti veľkým zástancom tohto ustanovenia, ktoré vášmu Parlamentu umožní konať ako spoločnému zákonodarcovi vo väčšine otázok týkajúcich sa spravodlivosti, slobody a bezpečnosti. Je jasné, že môžem len a len podporovať oveľa aktívnejšiu úlohu Parlamentu. V súčasnej situácii si však nemyslím, že by sme mohli urobiť niečo iné, než navrhnúť tento pozmeňujúci a doplňujúci návrh na terajšom právnom základe. Ako som vám však povedal, diskusie v Rade nie sú jednoduché. Dôvodom nie je to, že by sme nechceli zapojiť členské štáty, ale to, že Komisia vo svojej úlohe strážkyne zmlúv cíti, že je zodpovedná aj za riadenie tohto celého hodnotiaceho mechanizmu, a to za účasti členských štátov a, samozrejme, Parlamentu."@sk¹⁹ "Gospod predsednik, skušal se bom odzvati na pomisleke, ki jih je v svojem poročilu izrazil gospod Coelho. Ocenjevalni mehanizem je ključno merilo, ko govorimo o ohranjanju celovitosti schengenskega območja in ohranjanju medsebojnega zaupanja med državami članicami. Prav zaradi tega Komisija predlaga, da bi pri načrtovanju obiskov, obiskov na kraju samem in pri pripravi osnutka ocenjevalnih in nadaljnjih poročil sodelovali strokovnjaki držav članic. Komisija je seveda prepričana, da mora Parlament sodelovati pri ocenjevanju Schengna, saj sedaj to ni tako. Državljani morajo imeti dostop do rezultatov teh ocenjevanj. Zato je Komisija predlagala, da Parlamentu predloži letna poročila, v katerih bodo navedeni sklepi, doseženi po vsakem posameznem ocenjevanju in napredek pri izvajanju korektivnih ukrepov. To je torej prvi odgovor. Res je, da je gospod Coelho izpostavil vprašanje soodločanja Parlamenta. Trenutno veljavne pogodbe tega ne omogočajo. Čeprav sedaj soodločanje še ne poteka, obstajajo predlogi za prenos trenutno veljavnega mehanizma na Skupnost. S temi predlogi lahko mehanizem postane učinkovitejši v zvezi z načrtovanjem, obiski na kraju samem in nadaljnjimi ukrepanji glede ocenjevanja. Še več, vloga Komisije kot skrbnice pogodb bo še okrepljena. Vendar pa, gospod Coelho, tej okrepljeni vlogi močno nasprotuje Svet. Zaradi tega sta bila v skladu z veljavnimi pogodbami potrebna dva vzporedna predloga, saj schengenski pravni red pokriva prvi in tudi tretji steber. Komisija je menila, da je bil člen 66 Pogodbe ES, ki določa posvetovanje z Evropskim parlamentom, pravilna pravna podlaga pri predlogu za prvi steber. Ta pravna podlaga je bila izbrana kot pravilna za trenutno veljavni Schengenski ocenjevalni mehanizem, ko je bil schengenski pravni red vključen v okvir Evropske unije s „prelomno“ odločitvijo, sprejeto leta 1999. Člena 30 in 31 Pogodbe sta bila izbrana kot pravna podlaga pri predlogu za tretji steber. Zaradi tega smo se morali pri ocenjevanju prvega stebra in pri ocenjevanju tretjega stebra sklicevati na dva različna člena. Komisija mora na podlagi veljavnih pogodb in pravnih razprav, ki iz njih izhajajo, vztrajati pri svojih predlogih. Povedati moram, gospod Coelho, da glede na težka pogajanja v Svetu v zvezi z okrepljeno vlogo Komisije, ni verjetno, da bodo kmalu zaključena. Sedaj lahko upamo, da bo Lizbonska pogodba ratificirana, potem pa bo zadeva ponovno odprta in ko bo napočil čas, se bo Komisija odločila, kaj je po njenem mnenju najustreznejša pravna podlaga za predlagan mehanizem, s tem, ko bo kar v največji možni meri vključila Evropski parlament. Ko bo napočil ta čas, bo Komisija vsekakor lahko predložila spremenjene ali nove predloge glede na razmere. Kot veste, sem sam zelo naklonjen tej določbi, v skladu s katero bo Parlament lahko deloval kot sozakonodajalec pri večini vprašanj, ki se nanašajo na svobodo, varnost in pravice. Vsekakor lahko le podpiram aktivnejšo vlogo Parlamenta. Vendar pa glede na razmere menim, da nismo mogli storiti ničesar drugega, kot da smo predlagali to spremembo trenutno veljavne pravne podlage. Kot sem rekel, razprave v Svetu niso lahke; vendar ne zaradi tega, ker ne bi želeli vključiti držav članic, ampak zaradi tega, ker tudi Komisija v svoji vlogi skrbnice pogodb meni, da je odgovorna za obvladovanje celotnega ocenjevalnega mehanizma, pri čemer sodelujejo države članice in seveda Parlament."@sl²⁰ "Herr talman! Jag ska försöka ge svar på de saker som Carlos Coelho har tagit upp i sitt betänkande. Utvärderingsmekanismen är en viktig åtgärd för att skydda Schengenområdets integritet och upprätthålla det ömsesidiga förtroendet mellan medlemsstaterna. Därför föreslår kommissionen att experter från medlemsstaterna ska vara fullt delaktiga i planeringen av besöken på plats, och i utarbetandet av utvärderingen och uppföljningsrapporterna. Kommissionen är naturligtvis övertygad om att parlamentet ska vara delaktigt i utvärderingen av Schengen, vilket inte är fallet i nuläget. Medborgarna måste få tillgång till resultaten i dessa utvärderingar. Därför har kommissionen erbjudit sig att lägga fram årsrapporter inför parlamentet med slutsatserna från varje utvärdering och en redogörelse för hur väl de korrigerande åtgärderna har lyckats. Så det är det första svaret. Det är riktigt att Carlos Coelho tar upp frågan om parlamentets rätt till medbeslutande. I enlighet med de fördrag som för närvarande är i kraft tillåts inte detta. Men även om det inte finns någon rätt till medbeslutande i dagsläget så införlivas den befintliga mekanismen i gemenskapsrätten genom förslagen. Förslagen innebär att mekanismen kan bli mer effektiv i fråga om planering, besöken på plats och uppföljningsrapporterna för utvärderingarna. Dessutom stärks kommissionens roll som fördragens väktare. Herr Coelho, denna stärkta roll stöter emellertid på starkt motstånd från rådet. Därför krävs två parallella förslag i enlighet med de fördrag som är i kraft, eftersom Schengenregelverket omfattar både den första och den tredje pelaren. Kommissionen ansåg att artikel 66 i EG-fördraget, som föreskriver samråd med Europaparlamentet, var den korrekta rättsliga grunden för det förslag som gäller den första pelaren. Denna rättsliga grund valdes för den befintliga utvärderingsmekanismen för Schengen när Schengenregelverket införlivades i EU:s ramverk genom beslutet om ”uppdelning” 1999. Artiklarna 30 och 31 i fördraget valdes som rättslig grund för det förslag som gäller den tredje pelaren. Därför var vi tvungna att hänvisa till två olika artiklar för utvärdering av den första respektive den tredje pelaren. I enlighet med de fördrag som är i kraft och de rättsliga diskussioner som de ger upphov till måste kommissionen stå fast vid sina förslag. Herr Coelho, mot bakgrund av de svåra förhandlingarna med rådet om kommissionens stärkta roll är det tänkbart att dessa inte kommer att avslutas inom den närmaste tiden. Framför allt i dag kan vi hoppas att Lissabonfördraget ratificeras så att frågan tas upp på nytt och att kommissionen då beslutar vilken den anser vara den lämpligaste rättsliga grunden för den föreslagna mekanismen, så att Europaparlamentet blir så delaktigt som möjligt. Givetvis kommer kommissionen då att lägga fram ändrade eller nya förslag beroende på situationen. Som ni vet är jag själv i allmänhet en stor förespråkare för dessa bestämmelser, som kommer att göra det möjligt för parlamentet att inta rollen som medlagstiftare i de flesta fall som rör området med rättvisa, frihet och säkerhet. Jag är självklart endast positivt inställd till att parlamentet får en mycket aktivare roll. Men som läget är i dag anser jag att vi inte kunde ha gjort annorlunda än att föreslå denna ändring enligt de nuvarande rättsliga grunderna. Icke desto mindre, som jag sade tidigare, är diskussionerna med rådet inte särskilt enkla. Inte för att vi inte har velat göra medlemsstaterna delaktiga, utan för att kommissionen i sin roll som fördragens väktare anser att den även är ansvarig för att sköta hela utvärderingsmekanismen i samarbete med medlemsstaterna och givetvis parlamentet."@sv²²
lpv:unclassifiedMetadata	"Besitzstand"⁹ "Coelho"¹³ "Coelho "¹³ "Jacques Barrot,"^15,8 "Vice-président de la Commission"¹⁵ "a fost integrat în cadrul Uniunii Europene prin decizia de „separare” luată în 1999."¹⁸ "acquis"^5,1,14,4,12 "acquis’"⁵ "aquis"¹³ "breakdown"¹⁴ "in situ"^14,21 "vice-président de la Commission"⁸ "vizează atât primul, cât şi cel de-al treilea pilon."¹⁸
lpv:videoURI	<go to Events_and_structure europarl>⁶