Local view for "http://purl.org/linkedpolitics/eu/plenary/2009-10-07-Speech-3-063"

Predicate	Value (sorted: default)
rdf:type	lpv_eu:Speech⁶
dcterms:Date	"2009-10-07"^^xsd:date⁶
dcterms:Is Part Of	lp_eu:Rezultatele referendumului din Irlanda (dezbatere)⁶
dcterms:Language	"en"^^xsd:language⁶
lpv:document identification number	"en.20091007.17.3-063"⁶
lpv:hasSubsequent	lp_eu:2009-10-07-Speech-3-064⁶
lpv:speaker	lp:Nigel Farage⁶
lpv:spoken text	"Mr President, well, it is all terribly simple really, isn’t it? We have had one vote against the Treaty in Ireland and one vote for the Treaty in Ireland, so if we have any sort of sporting sense, we ought to make this the best of three; but the difference is that with a third referendum, let’s make it a free and a fair referendum. Because what has happened in Ireland most certainly is not that! In fact, I hope you are all very proud of yourselves because what you have done is you have taken the littlest boy in the playground, got him into the corner and given him a good kicking. This is a victory for the bully boys; it is a victory for big money and a victory for bureaucrats. The whole thing was a travesty! Oh, so you respect this vote, do you? You did not respect the last vote, did you? The European Commission poured in millions of pounds of taxpayers’ money – well, pounds or euros, it doesn’t matter, though it does in our case because we have still got the pound, thank God! – you poured in millions. Something like a factor of between 10:1 and 20:1 was the outspending of the ‘yes’ side to the ‘no’ side. The Referendum Commission in Ireland did not do its job, did not tell the Irish people that of course, the Lisbon constitutional treaty has profound impacts on their own constitution; and, perhaps worst of all, the Broadcasting Commission in Ireland changed the rules, so there was not equal coverage for the ‘yes’ and the ‘no’ sides. The whole thing was an outrage. But what they did campaign on, what you all campaigned on, was ‘Vote ‘yes’ for jobs’. That was what it was all about. Well, hot off the press, folks: Aer Lingus have laid people off today and Intel, the people who put EUR 400 000 into the ‘yes’ campaign, have laid off 300 people today. One thousand, five hundred and fifty jobs have gone since Saturday; the only jobs that were preserved by the ‘yes’ vote were the jobs of the political class. I suspect that it is all over. I suspect that for Ireland, their period of independence will be a very brief one in their history. I do not think that President Klaus will be able to hold out, I hope that he does; he is a fine and brave man. But it looks like we have got the victory of bureaucracy over national democracy. In historical terms, I think Britain now finds herself very alone, perhaps as she was back in 1940, but… …there is a real debate, there is a real debate here. What is the point of having a Conservative Prime Minister if Mr Blair becomes the overlord? What is the point of a Foreign Secretary if we have got an EU foreign secretary with his own diplomatic service? What is the point of any of it? As far as I am concerned, this Irish referendum begins the real debate. There is no more pretending: if you want national democracy, you cannot remain a member of this European Union, and we will campaign for Britain to leave and to leave as soon possible."@en⁴
lpv:spokenAs	member; Conference of Presidents (2009-07-14--2014-06-30)²³ co-chair; EFD (2009-07-14--2014-06-30)²³ member; PECH (2009-07-16--2012-01-18)²³ unknown; United Kingdom Independence Party (2009-07-14--2014-06-30)²³
lpv:translated text	"Pane předsedo, takže ono je to všechno strašně jednoduché, že? Máme jeden výsledek hlasování v Irsku proti smlouvě a jeden výsledek hlasování v Irsku pro smlouvu, takže máme-li nějakého sportovního ducha, měli bychom uspořádat třetí, rozhodující kolo; ale rozdíl je, že třetí referendum bychom měli udělat svobodné a spravedlivé. Protože právě to se v Irsku rozhodně nestalo! Ve skutečnosti doufám, že jste na sebe velmi hrdí, protože jste vzali nejmenšího chlapce na hřišti, postavili ho do kouta a pořádně ho zmlátili. Toto je vítězství šikanistů; je to vítězství velkých peněz a vítězství byrokratů. Celá ta věc byla výsměch! Aha, takže vy tento výsledek respektujete, že? A minulý výsledek jste nerespektovali, že? Evropská komise do referenda nalila miliony liber z peněz daňových poplatníků – dobře, libry nebo eura, na tom nezáleží, i když v našem případě záleží, protože my stále máme libru, díky bohu! – nalili jste do toho miliony. Útrata za „ano“ převýšila útratu za „ne“ faktorem někde mezi 10:1 a 20:1. Irský Výbor pro referendum nedělal svou práci, neřekl irským občanům, že Lisabonská ústavní smlouva má nesmírný dopad na jejich vlastní ústavu; a co je možná vůbec nejhorší, irská Komise pro vysílání změnila pravidla, takže strana pro „ano“ a strana pro „ne“ nedostaly stejný vysílací prostor. Celá záležitost byla skandální. Ale za co vedli kampaň, za co jste všichni vedli kampaň, to bylo „Řekněte ano zaměstnanosti“. O to šlo. Čerstvě z tisku, přátelé: Aer Lingus dnes propustil lidi a Intel, lidé, kteří vložili 400 000 EUR do kampaně za „ano“, dnes propustil 300 lidí. Od neděle padlo tisíc pět set padesát pracovních míst; jediná pracovní místa, která zůstala díky kladnému výsledku hlasování zachována, byla místa politické třídy. Obávám se, že už je konec. Obávám se, že období irské nezávislosti bude v její historii velmi krátké. Nemyslím si, že prezident Klaus zvládne vytrvat, doufám, že ano; je to skvělý a statečný muž. Ale zdá se, že zvítězila byrokracie nad demokracií členských států. Z historického hlediska se domnívám, že Británie je dnes velmi osamocena, možná tak, jako byla v roce 1940, ale... …existuje skutečná diskuse, dnes je zde skutečná diskuse. Jaký má smysl mít konzervativního premiéra, když se svrchovaným vládcem stane pan Blair? Jaký má smysl mít ministra zahraničí, máme-li ministra zahraničí EU s vlastní diplomacií? Jaký to má všechno smysl? Pokud jde o mě, toto irské referendum zahajuje skutečnou diskusi. Je konec předstírání: pokud chcete pro jednotlivé státy demokracii, nemůžete zůstat členem této Evropské unie, a my povedeme kampaň, aby Británie vystoupila a aby vystoupila co nejdříve."@cs¹ "Hr. formand! Det er alt sammen såre enkelt, ikke? Vi har haft en afstemning mod traktaten i Irland og en afstemning for traktaten i Irland, så hvis vi har nogen form for sportsånd, så burde vi sige bedst ud af tre. Men forskellen er, at en tredje folkeafstemning skulle være en fri og retfærdig folkeafstemning. For det, der skete i Irland, var helt sikkert ingen af delene. Jeg håber, alle er stolte af sig selv, for det man har gjort, er, at man har taget den mindste dreng på legepladsen, trængt ham op i et hjørne og gennembanket ham. Dette er en sejr for bøllerne. Det er en sejr for de store penge og en sejr for bureaukraterne. Det hele var en parodi! Nå, så De respekterer denne afstemning? De respekterede ikke den foregående, gjorde De? Europa-Kommissionen betalte millioner af pund af skatteydernes penge – nå ja, pund eller euro, det er egentlig ligegyldigt, men dog ikke i vores tilfælde, fordi vi heldigvis stadig har pundet! – den betalte millioner. Noget i retning af en faktor mellem 10:1 og 20:1 var forskellen mellem ja-sidens og nej-sidens udgifter. Folkeafstemningskommissionen i Irland gjorde ikke sit arbejde, den fortalte ikke det irske folk, at Lissabonforfatningstraktaten naturligvis har stor indvirkning på deres egen forfatning, og måske værst af alt ændrede radio- og tv-kommissionen i Irland reglerne, så der ikke var ens dækning af ja-siden og nej-siden. Det hele var en skandale. Men det, de førte kampagne på, det alle førte kampagne på, var "stem ja for job". Det var det, det hele handlede om. Jotak, seneste nyt: Aer Lingus har i dag foretaget afskedigelser, og Intel, dem, der investerede 400 000 EUR i ja-kampagnen, har i dag afskediget 300 mennesker. 1 550 job er forsvundet siden i lørdags. De eneste job, ja-afstemningen bevarede, var den politiske klasses job. Jeg går ud fra, at det hele er forbi. Jeg går ud fra, at Irlands uafhængighed vil være en meget kort periode i Historien. Jeg tror ikke, at præsident Klaus vil være i stand til at stå fast. Jeg håber, han gør det. Han er en fin og modig mand. Men det ser ud til, at bureaukratiet har vundet over nationalt demokrati. I historisk henseende, tror jeg, at Storbritannien nu står helt alene, måske som tilbage i 1940, men... … der er en reel debat, der er en reel debat her. Hvad er idéen med at få en konservativ premierminister, hvis Tony Blair bliver overlord? Hvad er idéen med en udenrigsminister, hvis vi har en EU-udenrigsminister med sin egen diplomatiske tjeneste? Hvad er idéen med noget af det? Efter min mening starter den reelle debat med denne irske folkeafstemning. Der er ingen hykleri mere: Hvis man ønsker nationalt demokrati, kan man ikke forblive medlem af EU, og vi vil slå til lyd for, at Storbritannien forlader det, og forlader det snarest muligt."@da² "Herr Präsident, es ist eigentlich alles so furchtbar einfach, oder nicht? In Bezug auf den Vertrag hatten wir einen negativen und einen positiven Wahlentscheid in Irland, wenn wir es also sportlich nehmen würden, müssten wir nun nach dem Prinzip „Best-of-Three“ verfahren. Der Unterschied bei einem dritten Referendum wäre, dass wir es diesmal zu einem offenen und fairen Referendum machen könnten. Weil das, was in Irland passiert ist, alles andere war! Ich hoffe, dass Sie alle in der Tat sehr stolz auf sich sind, denn Sie haben nichts anderes getan, als dem kleinsten Jungen auf dem Spielplatz eine gehörige Abreibung zu verpassen. Dies ist ein Sieg für die starken Jungs. Es ist ein Sieg für das große Geld und ein Sieg für die Bürokraten. Die ganze Sache war eine Farce! Oh, Sie respektieren das Abstimmungsergebnis, ja? Aber Sie haben das Ergebnis der ersten Abstimmung nicht respektiert, richtig? Die Europäische Kommission hat Millionen an Pfund von den Steuerzahlern hineingebuttert; nun, ob Pfund oder Euro ist eigentlich egal, obwohl in unserem Fall vielleicht doch nicht, weil wir Gott sei Dank noch das Pfund haben, Sie haben Millionen hineingebuttert. Der Faktor für die Mehrausgaben auf der „Ja“-Seite im Vergleich zu der „Nein“-Seite lag irgendwo zwischen 10:1 und 20:1. Die Referendumskommission in Irland hat nicht ihre Arbeit erledigt, sie hat der irischen Bevölkerung nämlich verheimlicht, dass der Verfassungsvertrag von Lissabon tief greifende Auswirkungen auf ihre eigene Verfassung haben wird. Und, was vielleicht noch schlimmer ist, der Fernseh- und Rundfunkrat in Irland hat die Regeln geändert, so dass es keine gleiche Abdeckung für die „Ja“- und die „Nein“-Seiten gab. Die ganze Sache war schändlich. Was sie aber propagiert haben, was Sie alle propagiert haben, war: „Sagen Sie 'Ja' zu Arbeitsplätzen“. Darum ging es eigentlich. Dazu nur soviel, liebe Kolleginnen und Kollegen, und zwar druckfrisch: Aer Lingus hat heute Leute entlassen, und Intel, das Unternehmen, das die „Ja“-Kampagne mit 400 000 EUR unterstützt hat, hat heute 300 Mitarbeiter entlassen. Damit sind seit Samstag eintausendfünfhundertfünfzig Arbeitsplätze verloren gegangen. Die einzigen Arbeitsplätze, die durch die „Ja“-Wahl gesichert wurden, sind die der politischen Klasse. Ich vermute, dass nun alles vorbei ist. Ich vermute, dass Irland in seiner Geschichte nur eine sehr kurze Phase der Unabhängigkeit erlebt haben wird. Ich glaube nicht, dass Präsident Klaus wird standhalten können, obwohl ich hoffe, dass es ihm gelingen möge. Er ist ein feiner und mutiger Mann. Es sieht allerdings so aus, als ob wir es mit einem Sieg der Bürokratie über die nationale Demokratie zu tun hätten. Auf die Geschichte bezogen bedeutet das, dass Großbritannien nun ziemlich isoliert dasteht, vielleicht so isoliert wie im Jahre 1940, aber ... ... es gibt hier eine echte Debatte, eine echte Aussprache. Wie sinnvoll ist es, einen konservativen Premierminister zu haben, wenn Herr Blair der Oberherr wird? Wie sinnvoll ist noch ein Außenminister, wenn wir einen EU-Außenminister mit einem eigenen diplomatischen Dienst haben? Wozu dann das Ganze noch? Meiner Meinung nach beginnt mit dem Referendum in Irland erst die eigentliche Debatte. Jetzt hat die Heuchelei ein Ende: Wenn Sie nationale Demokratie wollen, können Sie nicht mehr länger Mitglied der Europäische Union bleiben, und wir werden in Großbritannien eine Kampagne für den Austritt, den schnellstmöglichen Austritt, führen."@de⁹ "Κύριε Πρόεδρε, τελικά, το ζήτημα είναι στην πραγματικότητα εξαιρετικά απλό, έτσι δεν είναι; Είχαμε ένα αποτέλεσμα ψηφοφορίας κατά της Συνθήκης στην Ιρλανδία και ένα αποτέλεσμα ψηφοφορίας υπέρ της Συνθήκης στην Ιρλανδία, άρα, εάν διαθέτουμε ελάχιστο φίλαθλο πνεύμα, θα πρέπει να προβούμε σε ένα τρίτο και τελικό δημοψήφισμα· με τη διαφορά, όμως, ότι αυτήν τη φορά, το τρίτο δημοψήφισμα που θα διοργανώσουμε θα είναι ελεύθερο και δίκαιο. Διότι αυτό που συνέβη στην Ιρλανδία, κάθε άλλο παρά ελεύθερο και δίκαιο ήταν! Στην πραγματικότητα, ελπίζω να είστε πολύ υπερήφανοι για τους εαυτούς σας διότι αυτό που κάνατε ήταν να πάρετε το μικρότερο αγόρι στην αυλή του σχολείου, να το στριμώξετε στη γωνία και να του δώσετε μια γερή κλοτσιά. Αυτή ήταν μια νίκη για τους παλικαράδες του σχολείου· μια νίκη για τα μεγάλα κέρδη και μια νίκη για τους γραφειοκράτες. Ολόκληρη η διαδικασία ήταν μια παρωδία! Ώστε σέβεστε, λοιπόν, το αποτέλεσμα αυτής της ψηφοφορίας; Αλλά δεν σεβαστήκατε το αποτέλεσμα της προηγούμενης ψηφοφορίας, έτσι δεν είναι; Η Ευρωπαϊκή Επιτροπή δαπάνησε εκατομμύρια λίρες στερλίνες από τα χρήματα των φορολογουμένων –λίρες στερλίνες ή ευρώ, δεν έχει σημασία, αν και στην περίπτωσή μας έχει διότι εμείς έχουμε ακόμα τη λίρα στερλίνα, ευτυχώς!– εν πάση περιπτώσει ξοδέψατε εκατομμύρια. Η υπέρβαση των δαπανών της παράταξης του «Ναι» έναντι της παράταξης του «Όχι» αντιστοιχεί κατά προσέγγιση σε συντελεστή της τάξης μεταξύ 10:1 και 20:1. Η επιτροπή του δημοψηφίσματος στην Ιρλανδία δεν επιτέλεσε σωστά το έργο της, δεν ενημέρωσε τον ιρλανδικό λαό ότι η Συνταγματική Συνθήκη της Λισαβόνας έχει, ασφαλώς, σοβαρό αντίκτυπο στο δικό του σύνταγμα· και, ενδεχομένως το χειρότερο όλων, η επιτροπή ραδιοτηλεοπτικών μεταδόσεων στην Ιρλανδία άλλαξε τους κανονισμούς ώστε να μην καλύπτονται εξίσου οι παρατάξεις του «Ναι» και του «Όχι». Ολόκληρη η διαδικασία ήταν σκανδαλώδης. Ωστόσο, αυτό για το οποίο εκστράτευσε, αυτό για το οποίο εκστρατεύσατε όλοι, ήταν «Ψηφίστε “Ναι” για θέσεις εργασίας». Αυτό ήταν όλο. Ιδού, λοιπόν, τα νέα επί του πιεστηρίου: Η Aer Lingus προέβη σήμερα σε απολύσεις εργαζομένων και η Intel, η εταιρεία που επένδυσε 400 000 ευρώ στην εκστρατεία υπέρ του «Ναι», απέλυσε σήμερα 300 εργαζόμενους. Χίλιες πεντακόσιες πενήντα θέσεις εργασίας καταργήθηκαν από το προηγούμενο Σάββατο· οι μοναδικές θέσεις εργασίας που διατηρήθηκαν χάρη στη θετική ψήφο ήταν εκείνες της πολιτικής τάξης. Υποψιάζομαι ότι όλα τελείωσαν. Υποψιάζομαι ότι στην ιστορία της Ιρλανδίας, η περίοδος ανεξαρτησίας της θα είναι πολύ σύντομη. Δεν πιστεύω ότι ο πρόεδρος Klaus θα μπορέσει να υψώσει το ανάστημά του· το ελπίζω πάντως, διότι είναι ένας εξαίρετος και γενναίος άνδρας. Φαίνεται, ωστόσο, ότι η γραφειοκρατία επικράτησε έναντι της εθνικής δημοκρατίας. Από ιστορικής άποψης, θεωρώ ότι η Βρετανία βρίσκεται πλέον πολύ απομονωμένη, ενδεχομένως τόσο όσο και το 1940, αλλά… …προκύπτει ένα πραγματικό θέμα συζήτησης, προκύπτει ένα πραγματικό θέμα συζήτησης στο σημείο αυτό. Τι νόημα έχει να διαθέτουμε Συντηρητικό πρωθυπουργό, εάν ο κ. Blair γίνει ο νέος «αφέντης»; Τι νόημα έχει να διαθέτουμε υπουργό Εξωτερικών, εάν έχουμε έναν υπουργό εξωτερικών της ΕΕ με δική του διπλωματική υπηρεσία; Τι νόημα έχουν όλα αυτά; Προσωπικά θεωρώ ότι αυτό το ιρλανδικό δημοψήφισμα πυροδοτεί την πραγματική συζήτηση. Τέλος οι υποκρισίες: εάν θέλετε εθνική δημοκρατία, δεν μπορείτε να παραμείνετε μέλος αυτής της Ευρωπαϊκής Ένωσης, και θα πραγματοποιήσουμε εκστρατεία υπέρ της εξόδου της Βρετανίας, και μάλιστα υπέρ της εξόδου της το συντομότερο δυνατόν."@el¹⁰ "Señor Presidente, pues bien, resulta sumamente sencillo, ¿no es así? Hemos tenido una votación en contra del Tratado en Irlanda y una a favor, así que si con sentido deportivo, tendríamos un empate y habría que celebrar otro referéndum, pero este tercer referéndum tendría que ser libre y equitativo. Porque lo que sucedió en Irlanda no fue sin duda ni libre ni equitativo. De hecho, espero que todos se sientan muy orgullosos por lo que le han hecho al niño más pequeño del patio: lo llevaron a una esquina y le dieron una buena paliza. Es una victoria para los bravucones, una victoria del gran capital y una victoria de los burócratas. Todo fue una farsa. Ah sí, ¿ustedes respetan el resultado de este referéndum, no es así? Y respetaron el resultado de la última votación, ¿o acaso no lo hicieron? La Comisión Europea gastó millones de libras del dinero de los contribuyentes —bueno, libras o euros, lo mismo da, aunque en nuestro caso sí importa porque, gracias a Dios, aún tenemos la libra— se gastaron millones. El gasto del bando del «sí» superó al del «no» en una proporción de 10:1 frente a 20:1. La Comisión del Referéndum de Irlanda no hizo su labor, desde luego no le dijo al pueblo irlandés que el Tratado Constitucional de Lisboa tendrá profundas repercusiones sobre su propia constitución y, lo que es peor, la Comisión de Radiodifusión de Irlanda modificó las reglas, de modo que el bando del «no» no recibió la misma cobertura que el bando del «sí». Todo ello fue un escándalo. Pero en lo que se basó la campaña, la campaña de todos, fue «Vota “sí” por el empleo». Ese fue el meollo del asunto. Y bien, ¿para qué sirvió? Aer Lingus acaba de despedir personal e Intel, que contribuyó con 400 000 euros a la campaña del «sí», ha despedido hoy mismo a 300 personas. En total se han perdido 1 550 puestos de trabajo desde el sábado y los únicos empleos que el «sí» ha conservado son los de la clase política. Me parece que todo ha terminado. Sospecho que el período de independencia de Irlanda será muy breve en su historia. No creo que el Presidente Klaus pueda mantener su posición, aunque espero que lo haga, pues me parece un hombre admirable y valiente. Sin embargo, parece que la burocracia se ha impuesto a la democracia nacional. En términos históricos, creo que el Reino Unido se encuentra muy aislado, casi tanto como en 1940, pero… … tiene lugar un auténtico debate, hay un auténtico debate en esta Cámara. ¿De qué sirve tener un Primer Ministro conservador si el señor Blair se convierte en el cacique? ¿De qué sirve tener un Ministro de Asuntos Exteriores si tenemos un Secretario de Exteriores de la UE con su propio servicio diplomático? ¿De qué sirve todo ello ? En mi opinión, con este referéndum irlandés se inicia el verdadero debate. Ya no es posible engañarse: si deseamos democracia nacional, no podemos seguir perteneciendo a esta Unión Europea, y haremos campaña para que el Reino Unido la abandone y lo haga lo antes posible."@es²¹ "Härra president, niisiis on see kõik tegelikult väga lihtne, kas pole? Iirimaal on toimunud kaks hääletust, millest üks oli lepingut mittepooldava ja teine lepingut pooldava tulemusega; seega, kui meil on vähegi õiglast meelt, siis tuleks meil ka kolmas ja otsustav tulemus saada; kuid sellise erinevusega, et las kolmas referendum olla vaba ja õiglane. Kuna Iirimaal toimunu seda kohe kindlasti ei olnud! Tegelikult ma loodan, et te kõik olete endi üle väga uhked, kuna te olete mänguväljakult kõige väiksema poisi võtnud, ta nurka ajanud ja teda korralikult jalaga tagunud. See on ennasttäis poisikeste võit; see on suure raha ja bürokraatide võit. See kõik oli paras jant! Ah, et te austate selle hääletuse tulemust, jah? Eelmise hääletuse tulemust te ju ei austanud, kas oli nii? Euroopa Komisjon pani sinna alla miljoneid naelu maksumaksjate raha – noh, naelu või eurosid, vahet pole, kuigi meie jaoks on, kuna, tänu jumalale, on meil veel inglise naelad kasutusel! – te panite sinna alla miljoneid. Lepingut pooldava ja selle vastase poole väljaminekute suhe oli midagi 10:1 ja 20:1 vahepealset. Iirimaa referendumikomisjon ei teinud oma tööd ega öelnud muidugi Iirimaa rahvale, et Lissaboni põhiseaduse leping mõjutab väga tugevalt nende enda põhiseadust; ja mis on ehk veel kõige hullem, et Iirimaa ringhäälingukomisjon muutis reegleid, mispärast ei saanud lepingu pooldajad ja selle vastased võrdselt kajastust. See kõik oli suur ülekohus. Kuid see, millele nemad ja teie kõik oma kampaanias rõhusite, oli „Öelge oma jah-sõna töökohtadele”. Selles see kõik seisneski. Aga teate, kõige värskemad uudised on järgmised: Aer Lingus on täna inimesi koondanud ning Intel – inimesed, kes panid 400 000 eurot jah-kampaaniasse – on täna 300 inimest koondanud. Alates laupäevast on tuhat viissada viiskümmend töökohta kadunud; ainsad töökohad, mis jah-hääle andmisega säilisid, olid poliitilise klassi töökohad. Ma arvan, et kõik on läbi. Ma kahtlustan, et Iirimaa jaoks jääb iseseisvusaeg väga lühikeseks nende ajaloos. Ma ei usu, et president Klaus suudab vastu pidada, kuid ma loodan, et ta suudab; ta on tore ja julge mees. Kuid tundub, et bürokraatia on riigi demokraatia üle võidu saavutanud. Ajaloolistes tingimustes arvan ma, et Suurbritannia jääb nüüd väga üksikuks, võib-olla nagu aastal 1940, kuid… …toimub tõeline arutelu, meil on siin tõeline arutelu. Mis mõte on konservatiivist peaministril, kui härra Blairist saab ülemisand? Mis mõte on välisministril, kui meil on ELi välisminister koos oma diplomaatilise teenistusega? Mis mõte sellel kõigel on? Minu arvates see Iirimaa referendum alles algatas tõelise arutelu. Enam ei ole mingit teesklust: riiklikku demokraatiat soovides ei saa sellise Euroopa Liidu liikmeks jääda, mispärast me hakkame agiteerima, et Suurbritannia sellest liidust lahkuks, ning teeks seda võimalikult kiiresti."@et⁵ "− Arvoisa puhemies, no, kaikki on todella hirvittävän yksinkertaista, eikö vain? Irlannissa äänestettiin kerran sopimusta vastaan ja kerran sopimuksen puolesta, joten jos olemme yhtään urheilumielisiä, meidän pitäisi äänestää tästä periaatteella paras kolmesta, mutta erona on se, että voisimme tehdä kolmannesta kansanäänestyksestä vapaan ja oikeudenmukaisen kansanäänestyksen. Koska se, mitä Irlannissa tapahtui, ei taatusti ollut sitä! Itse asiassa toivon, että olette kaikki hyvin ylpeitä itsestänne, koska se, mitä olette tehneet, on sitä, että olette napanneet kentän pienimmän pojan, vieneet hänet nurkkaan ja potkineet häntä kunnolla. Tämä on kiusaajien voitto, se on suuren rahan voitto ja byrokraattien voitto. Koko juttu oli pelkkä irvikuva! Oi, te siis kunnioitatte tätä äänestystulosta, eikö vain? Te ette kunnioittaneet edellistä äänestystulosta, eikö vain? Euroopan komissio käytti miljoonia puntia veronmaksajien rahaa − no, puntia tai euroja, sillä ei ole väliä, vaikka meidän tapauksessamme sillä on väliä, sillä meillä on edelleen punta, luojan kiitos! − käytitte miljoonia. Suhde kyllä-puolen rahantuhlauksessa ei-puoleen nähden oli kutakuinkin välillä 10:1 ja 20:1. Irlannin kansanäänestyskomitea ei tehnyt työtään, ei kertonut Irlannin kansalle, että luonnollisesti Lissabonin sopimuksella on perusteellisia vaikutuksia Irlannin perustuslakiin, ja ehkäpä kaikkein pahimpana, Irlannin yleisradiokomitea muutti sääntöjä, joten kyllä- ja ei-puolilla ei ollut yhdenvertaista kattavuutta. Koko homma oli häväistys. Mutta se, mistä he kampanjoivat, mistä te kaikki kampanjoitte, oli "äänestäkää kyllä työpaikoille". Siitä siinä oli kyse. Siispä, suoraan uutisista, ihmiset: Aer lingus on irtisanonut tänään ihmisiä, ja Intel, joka sijoitti 400 000 euroa kyllä-kampanjaan, on irtisanonut tänään 300 ihmistä. Lauantain jälkeen on kadonnut 1 550 työpaikkaa; ainoat työpaikat, joita kyllä-äänellä suojeltiin, olivat poliittisen luokan työpaikat. Epäilen, että kaikki on ohi. Epäilen, että Irlannin itsenäisyyden aika on hyvin lyhyt jakso sen historiassa. En usko, että presidentti Klaus pystyy pitämään pintaansa, toivon, että hän pystyy, hän on hieno ja rohkea mies. Mutta näyttää siltä, että byrokratia on saanut voiton kansallisesta demokratiasta. Historiallisesti sanottuna, mielestäni Britannia on nyt hyvin yksin, ehkä niin kuin se oli vuonna 1940, mutta… … keskustellaan kunnolla, täällä keskustellaan kunnolla. Mitä hyötyä on siitä, että pääministeri on konservatiivi, jos Tony Blairista tulee yliherra? Mitä hyötyä on ulkoasiainministeristä, jos EU:lla on ulkoasianministeri, jolla on oma ulkosuhdehallinto? Mitä hyötyä on mistään siitä? Minun mielestäni tästä Irlannin kansanäänestyksestä alkaa todellinen keskustelu. Enää ei teeskennellä: jos haluaa kansallista demokratiaa, ei voi jäädä tämän Euroopan unionin jäseneksi, ja me kampanjoimme sen puolesta, että Yhdistynyt kuningaskunta lähtee ja tekee sen mahdollisimman pian."@fi⁷ "Monsieur le Président, eh bien, tout est extrêmement clair, non? Nous avons eu un vote contre le Traité en Irlande et un vote pour le Traité en Irlande, donc, si nous avions ne serait-ce qu’un minimum de sens du fairplay, nous organiserions un troisième référendum pour départager tout cela. Mais faisons en sorte que ce troisième référendum, lui, soit juste et équitable. Car ce qu’il s’est passé en Irlande est tout sauf juste et équitable! D’ailleurs, j’espère que vous êtes tous fiers de vous, parce que tout ce que vous avez fait, c’est traîner le garçonnet le plus chétif dans un coin de la cour de récré pour lui administrer une bonne raclée. Belle victoire pour les brutes menaçantes. Belle victoire de l’argent, belle victoire des bureaucrates. Tout n’a été que supercherie! Ah bon, donc vous respectez ce vote, vraiment? Pourtant vous n’aviez pas respecté le précédent, non? La Commission européenne y a consacré des millions de livres venant des contribuables – enfin, livres ou euros, peu importe, enfin, si, ça importe dans notre cas, car Dieu merci, nous avons toujours notre livre! - vous y avez consacré des millions. Le clan du «oui» a dépensé beaucoup plus que le clan du «non», le rapport se situe quelque part entre 10:1 et 20:1. La commission du référendum en Irlande n’a pas fait son travail, elle n’a pas prévenu le peuple irlandais que, bien entendu, le traité constitutionnel de Lisbonne aurait de profondes répercussions sur sa propre constitution; enfin, ce qui est peut-être le pire, la commission de radiodiffusion irlandaise a changé les règles de manière à ce que la couverture du «oui» et celle du «non» ne soient pas équitables. Tout n’a été que supercherie d’un bout à l’autre. Mais leur leitmotiv, votre leitmotiv à tous, a été «Votez «oui» à l’emploi». Voilà ce dont il était réellement question. Et bien, camarades, la nouvelle vient tout juste de tomber: Aer Lingus a annoncé aujourd’hui des licenciements et Intel, la société qui a dépensé 400 000 euros pour la campagne du «oui», vient également de licencier 300 personnes aujourd’hui. Mille cinq cent cinquante emplois ont disparu depuis samedi. Les seuls emplois qui ont été préservés par le «oui» sont ceux de la classe politique. J’ai bien peur que tout ne soit fini. J’ai bien peur que la période d’indépendance de l’Irlande n’ait constitué qu’une toute petite période de leur histoire. Je ne pense pas que le président Klaus puisse tenir bon, mais je l’espère, car c’est un homme courageux et intelligent. Il me semble cependant que nous nous trouvons aujourd’hui devant la victoire de la bureaucratie sur la démocratie nationale. En termes historiques, je pense que la Grande-Bretagne se retrouve aujourd’hui bien isolée, peut-être comme elle l’était en 1940, mais… … il y a un véritable débat, un véritable débat à avoir ici. À quoi bon avoir un Premier ministre conservateur si M. Blair devient suzerain? À quoi bon avoir un secrétaire des affaires étrangères si nous avons un secrétaire européen des affaires étrangères avec son propre service diplomatique? À quoi bon tout cela? En ce qui me concerne, ce référendum irlandais lance un véritable débat. Fini de faire semblant. Si vous tenez à la démocratie nationale, vous ne pouvez rester membre de cette Union européenne et nous allons faire campagne pour le retrait de la Grande-Bretagne et le plus tôt sera le mieux."@fr⁸ ". Elnök úr! Ez az egész végtelenül egyszerű, nem igaz? Egy írországi döntés született a Szerződés ellen, egy pedig mellette, ha tehát rendelkezünk némi sportszellemmel, három közül kellene választani, annyi különbséggel, hogy a harmadik népszavazás lehetne egy teljesen szabad és méltányos referendum. Ami ugyanis Írországban történt, az semmiképpen nem volt az! Őszintén szólva remélem, mindannyian nagyon büszkék magukra, nem tettek ugyanis mást, mint hogy kinézték a legkisebb gyereket a játszótéren, sarokba szorították, és jól megrugdosták. Ez az erőszakos gyerekek győzelme; a nagy pénz és a bürokraták győzelme. Az egész egy paródia! Ó, Ön tehát tiszteletben tartja ezt az eredményt? A korábbi eredményt viszont nem tartotta tiszteletben, ha jól tudom. Az Európai Bizottság több millió adófizetői fontot – fontot vagy eurót, nem számít, illetve a mi esetünkben mégis, hiszen hála istennek mi még a fontot használjuk – költött minderre, több milliót. Az „igen” és a „nem” oldalra fordított költségek közötti különbség aránya valahol 10:1 és 20:1 között volt. Az ír népszavazási bizottság nem végezte rendesen a munkáját, nem tájékoztatta az ír polgárokat arról, hogy természetesen a lisszaboni alkotmányos szerződés a saját alkotmányukra nézve is jelentős következményekkel jár majd; és talán mind között az a legrosszabb, hogy az ír műsorszolgáltató bizottság módosította a szabályokat, így egyenlőtlen lett az „igen” és a „nem” szavazatot támogató hirdetések aránya. A helyzet felháborító volt. A kampány célja azonban, amiért Önök mind kampányoltak, az volt, hogy az emberek mondjanak „igent a munkahelyekre”. Erről szólt az egész. Akkor itt egy friss sajtóhír: az Aer Lingusnál ma elbocsátások történtek, az Intel pedig, az a vállalat, amely 400 ezer euróval támogatta az „igen” kampányt, 300 munkavállalónak mondott fel a mai napon. Szombat óta 1550 munkahely szűnt meg, az „igen” szavazatnak köszönhetően megmaradt munkahelyeknek a politikai osztály tagjai örülhetnek. Gyanítom, hogy mindennek vége. Gyanítom, hogy Írország számára függetlenségük időszaka a történelem igen rövid fejezete lesz csupán. Nem hiszem, hogy Klaus elnök úr állja majd a sarat, de remélem, hogy így lesz; remek, bátor embernek ismerem. Mégis úgy tűnik, hogy a bürokrácia győzedelmeskedett a nemzeti demokrácia felett. Történelmi megközelítéssel élve úgy vélem, Nagy-Britannia ismét egyedül találja magát, talán ahhoz hasonlóan, ahogy 1940-ben, ugyanakkor… …valódi vita folyik, itt valódi vita zajlik. Mi értelme a konzervatív miniszterelnöknek, ha Blair úr lesz a hűbérúr? Mi értelme a külügyminiszternek, ha az EU-nak saját külügyminisztere van hozzá tartozó diplomáciai szolgálattal? Mi értelme van így bárminek? Ami engem illet, a tényleges vitát éppen az írországi népszavazás indítja útjára. Nem áltathatjuk magunkat tovább: ha valódi demokráciát akarunk, nem maradhatunk az Európai Unió tagjai, ezért kampányolni fogunk azért, hogy Nagy-Britannia kilépjen az Unióból, és ezt mihamarabb tegye meg."@hu¹¹ "Signor Presidente, ebbene, è tutto così semplice, vero? In Irlanda c’è stato un voto contro il trattato e un voto a favore, per cui se fossimo dotati di un minimo di spirito sportivo, dovremmo indire un terzo referendum; ma la differenza sarebbe che tale consultazione dovrebbe essere libera ed equa, perché quella che abbiamo appena avuto in Irlanda non lo è stata affatto! Spero anzi che siate tutti soddisfatti di voi stessi, perché in pratica quello che avete fatto è stato prendere il ragazzino più indifeso del parco giochi, trascinarlo in un angolo e riempirlo di botte. Questa è una vittoria dei prepotenti; è la vittoria dei ricchi e la vittoria dei burocrati. E’ stata tutta una farsa! Oh, e così rispettate questo voto, vero? L’ultimo però non l’avete rispettato, vero? La Commissione europea ha sperperato milioni di sterline di fondi dei contribuenti – sterline o euro poco importa, anche se nel nostro caso fa la differenza perché abbiamo ancora la sterlina, grazie al Cielo! – avete speso milioni. In termini di spesa, i “sì” hanno superato i “no” con una proporzione compresa tra 10:1 e 20:1. La commissione per il referendum in Irlanda non ha fatto il proprio lavoro, non ha informato i cittadini irlandesi del fatto che il trattato costituzionale di Lisbona ha ovviamente un impatto profondo sulla loro stessa costituzione; e, quel che forse è peggio, la Broadcasting Commission of Ireland ha cambiato le regole, e di conseguenza il fronte dei “no” non ha avuto la stessa copertura di quello dei “sì”. E’ stato tutto uno scandalo. L’oggetto della loro campagna, lo slogan della vostra campagna, è stato “Votate ‘sì’ per l’occupazione”. E’ stato questo il succo del discorso. Ebbene, notizia fresca di stampa, amici: oggi la Aer Lingus ha effettuato dei licenziamenti e l’Intel, la stessa che ha destinato 400 000 euro alla campagna per il “sì”, oggi ha lasciato a casa 300 lavoratori. Dallo scorso sabato sono stati cancellati millecinquecentocinquanta posti di lavoro; gli unici posti di lavoro che sono stati risparmiati grazie al voto favorevole del referendum sono state le cariche della classe politica. Presumo che ormai sia finita. Temo che per l’Irlanda il periodo di indipendenza sarà molto breve storicamente parlando. Non credo che il presidente Klaus riuscirà a resistere, mi auguro che lo faccia; è una brava persona, coraggiosa. Ma a quanto pare la burocrazia ha trionfato sulla democrazia nazionale. In termini storici, ritengo che il Regno Unito si ritrovi ora molto isolato, forse tanto quanto lo era nel lontano 1940, ma… …c’è un vero dibattito in corso, qui c’è un vero dibattito in corso. Che senso ha avere un primo ministro conservatore se il signor Blair è comunque il capo assoluto? Che senso ha un ministro degli Esteri se abbiamo un ministro degli Esteri comunitario che dispone dei propri servizi diplomatici? Che senso ha tutto questo? Per quanto mi concerne, il referendum irlandese segna l’inizio del vero e proprio dibattito. Non si può più fingere: se si desidera una democrazia nazionale, non si può più restare membri di quest’Unione europea, e noi organizzeremo delle campagne affinché il Regno Unito esca dall’Unione e lo faccia il prima possibile."@it¹² "Pone pirmininke, taigi, viskas yra neįtikėtinai paprasta, tiesa? Turime vieną neigiamą ir vieną teigiamą referendumo dėl sutarties Airijoje rezultatą, todėl jei norime teisingo sprendimo, turėtume rinktis iš trijų; vis dėlto, jei būtų surengtas trečiasis referendumas, jis turėtų įvykti visiškai laisvai ir sąžiningai. Nes tai, kas įvyko Airijoje, yra tikrai ne tai, apie ką jūs čia kalbate! Tiesą sakant, tikiuosi, kad visi labai savimi didžiuojatės, nes pasielgėte taip, tarsi žaidimų aikštelėje būtumėte radę mažiausią vaiką, įspraudę jį į kampą ir gerai prikūlę. Tai berniūkščių chuliganų pergalė; tai yra didelių pinigų ir biurokratų pergalė. Tai buvo farsas! Ak, taigi, jūs pritariate šiam rezultatui, tiesa? Jūs nepripažįstate paskutiniojo rezultato? Europos Komisija išleido milijonus mokesčių mokėtojų svarų – ką gi, svarų ar eurų, nesvarbu, nors mums gal ir svarbu, nes, ačiū Dievui, mes vis dar tebeturime svarą! Išlaidų santykis siekiant „taip“ ir „ne“ referendume yra maždaug 10:1 ir 20:1. Referendumo komisija Airijoje dirbo netinkamai, ir nepaaiškino Airijos gyventojams, kad Lisabonos konstitucinė sutartis, žinoma, turės didelės įtakos jų konstitucijai; ir galbūt blogiausia yra tai, kad Transliacijų komisija Airijoje pakeitė taisykles taip, kad agitacijai už būtų skirta gerokai daugiau laiko. Visa tai kelia pasipiktinimą. Tačiau svarbiausia, kad kampanijos šūkis buvo „Taip“ darbo vietoms“. Atrodo, paprasta. O kokios yra naujausios žinios: „Aer Lingus“ atleido dalį savo darbuotojų, kaip ir „Intel“, skyrusi kampanijai per 400 000 EUR ir taip pat atleidusi per 300 darbuotojų. Nuo šeštadienio prarasta tūkstantis penki šimtai penkiasdešimt darbo vietų; vienintelės darbo vietos, kurias pavyko išsaugoti balsuojant „taip“ – tai politinės klasės elito darbo vietos. Įtariu, kad viskas baigta. Įtariu, kad Airijos nepriklausomybės laikotarpis jos istorijoje buvo išties trumpas. Nemanau, kad prezidentas Václav Klaus išlaikytų nepriklausomą poziciją, tikiuosi, kad jam tai pavyks; jis yra stiprus ir drąsus žmogus. Vis dėlto tai panašiau į biurokratijos pergalę prieš nacionalinę demokratiją. Istoriniu požiūriu, aš manau, kad šiuo metu Jungtinė Karalystė yra visiškai vieniša, galbūt tokia, kokia buvo 1940-aisiais, bet… …tai yra tikra diskusija, pati tikriausia diskusija. Kokia prasmė turėti konservatorių ministrą pirmininką, jei tikrasis viešpats bus Tony Blair? Kokia prasmė turėti užsienio reikalų ministrą, jei turėsime ES užsienio sekretorių su jo diplomatine tarnyba? Kokia viso to prasmė? Mano nuomone, Airijos referendumas – tai tik diskusijų pradžia. Laikas liautis apsimetinėjus: jei mums reikalinga nacionalinė demokratija, mes negalime likti šioje Europos Sąjungoje, todėl mes raginsime Jungtinę Karalystę išstoti ir kuo greičiau."@lt¹⁴ "Priekšsēdētāja kungs, viss ir šausmīgi vienkārši, vai ne? Vienu reizi īri referendumā ir balsojuši pret līgumu, otru reizi — par, tāpēc, ja šis ir kaut kāds nebūt sportisks pasākums, tad lai tas notiek vēl trešo reizi; bet atšķirība ir tāda, ka trešajam referendumam vajadzētu būt brīvam un taisnīgam, jo Īrijā notikušo par tādu pavisam noteikti nevar uzskatīt! Patiesībā es ceru, ka jūs visi ar sevi lepojaties, jo esat ķērušies pie mazākā puikas spēļu laukumā, iedzinuši viņu stūrī un kārtīgi nospārdījuši. Šī ir huligānu uzvara, lielas naudas un birokrātu uzvara. Tas viss bija farss! Ak, tad jūs pieņemat šo iznākumu, vai ne? Bet iepriekšējo gan nepieņēmāt, vai ne? Eiropas Komisija izšķieda miljoniem mārciņu nodokļu maksātāju naudas — mārciņu vai eiro, nav nozīmes, lai gan ir nozīme mūsu gadījumā, jo mums vēl joprojām ir mārciņa, paldies Dievam! — jūs izšķiedāt miljonus. Iespēja, ka „jā” noslieksies uz „nē”, svārstījās proporcijā no 10:1 līdz 20:1. Referenduma komisija Īrijā nepadarīja savu darbu un nepastāstīja Īrijas iedzīvotājiem, ka, protams, Lisabonas konstitucionālais līgums lielā mērā ietekmē viņu valsts konstitūciju; un, iespējams, pats ļaunākais ir tas, ka Apraides komisija Īrijā mainīja noteikumus, tāpēc atbalstītājiem un pretiniekiem nebija vienlīdzīga informācijas atspoguļojuma. Tas viss bija rupjš pārkāpums. Bet izvērstā kampaņa, kuru jūs visi atbalstījāt, bija „Balsojiet par darbavietām!”. Lūk, par ko tā bija! Jaunākās preses ziņas, draugi: šodien ir atlaiduši darbiniekus, un kas veicināšanas kampaņā ieguldīja EUR 400 000, šodien ir atlaiduši 300 darbinieku. Tūkstoš piecsimt piecdesmit darbavietu likvidētas kopš sestdienas; pozitīvais balsojums saglabāja tikai politiķu darbavietas. Pieļauju, ka tas ir beidzies. Pieļauju, ka Īrijas neatkarības posms būs ļoti īss viņu vēsturē. Nedomāju, ka prezidents spēs nepiekāpties, bet ceru, ka viņš spēs; viņš ir lielisks un drosmīgs cilvēks. Bet izskatās, ka birokrātija ir uzvarējusi nacionālu demokrātiju. Vēsturiskā aspektā Lielbritānija pašlaik ir viena, iespējams, gluži tāpat, kā tas bija 1940. gadā, bet… …te patiesi, te patiesi ir, par ko diskutēt. Kāda jēga no konservatīva premjerministra, ja kungs kļūst par virskungu? Kāda jēga no ārlietu ministra, ja ir ES ārlietu ministrs ar savu diplomātisko dienestu? Kāda no tā visa jēga? Manuprāt, šis īru referendums aizsāk īstas debates. Ir jāpārstāj izlikties: ja vēlaties nacionālu demokrātiju, jūs nevarat palikt Eiropas Savienības sastāvā, un mēs centīsimies panākt Lielbritānijas aiziešanu un pēc iespējas drīzāku aiziešanu."@lv¹³ "Mr President, well, it is all terribly simple really, isn’t it? We have had one vote against the Treaty in Ireland and one vote for the Treaty in Ireland, so if we have we got any sort of sporting sense we ought to make this the best of three; but the difference is that with a third referendum let’s make it a free and a fair referendum. Because what has happened in Ireland most certainly is not that! In fact, I hope you are all very proud of yourselves because what you have done is you have taken the littlest boy in the playground, got him into the corner and given him a good kicking. This is a victory for the bully boys; it is a victory for big money and a victory for bureaucrats. The whole thing was a travesty! Oh, so you respect this vote, do you? You did not respect the last vote, did you? The European Commission poured in millions of pounds of taxpayers’ money – well, pounds or euros, it doesn’t matter, though it does in our case because we have still got the pound, thank God! – you poured in millions. Something like a factor of between 10:1 and 20:1 was the outspending of the ‘yes’ side to the ‘no’ side. The Referendum Commission in Ireland did not do its job, did not tell the Irish people that of course the Lisbon constitutional treaty has profound impacts on their own constitution; and, perhaps worst of all, the Broadcasting Commission in Ireland changed the rules, so there was not equal coverage for the ‘yes’ and the ‘no’ sides. The whole thing was an outrage. But what they did campaign on, what you all campaigned on, was ‘Vote “yes” for jobs’. That was what it was all about. Well, hot off the press, folks: Aer Lingus have laid people off today and Intel, the people who put EUR 400 000 into the ‘yes’ campaign, have laid off 300 people today. One thousand, five hundred and fifty jobs have gone since Saturday; the only jobs that were preserved by the ‘yes’ vote were the jobs of the political class. I suspect that it is all over. I suspect that for Ireland their period of independence will be a very brief one in their history. I do not think that President Klaus will be able to hold out, I hope that he does; he is a fine and brave man. But it looks like we have got the victory of bureaucracy over national democracy. In historical terms, I think Britain now finds herself very alone, perhaps as she was back in 1940, but… …there is a real debate, there is a real debate here. What is the point of having a Conservative Prime Minister if Mr Blair becomes the overlord? What is the point of a Foreign Secretary if we have got an EU foreign secretary with his own diplomatic service? What is the point of any of it? As far as I am concerned, this Irish referendum begins the real debate. There is no more pretending: if you want national democracy you cannot remain a member of this European Union, and we will campaign for Britain to leave and to leave as soon possible."@mt¹⁵ ". Mijnheer de Voorzitter, het is eigenlijk allemaal vreselijk eenvoudig, of niet soms? We hebben in Ierland een stemming gehad tegen het Verdrag en we hebben in Ierland een stemming gehad voor het Verdrag, dus als we enig sportief besef hebben, zouden we eigenlijk een derde stemming de doorslag moeten laten geven. Maar laten we van dat derde referendum dan wel een vrij en eerlijk referendum maken. Want wat er in Ierland heeft plaatsgehad, was dat zeker niet! Ik hoop eigenlijk dat u allemaal erg trots op uzelf bent, want wat u hebt gedaan is dat u het kleinste jongetje op de speelplaats hebt beetgepakt, in een hoek hebt gedreven en hem flink in elkaar hebt geschopt. Dit is een overwinning voor de zware jongens; het is een overwinning voor het grote geld en een overwinning voor de bureaucraten. Het hele gedoe was een grote farce! Oh, dus u respecteert de uitslag van deze stemming? U hebt de uitslag van de vorige stemming niet gerespecteerd, of wel soms? De Europese Commissie heeft er miljoenen ponden aan geld van de belastingbetalers in gestoken – goed, ponden of euro's, dat doet er nu niet toe, al doet het er in ons geval wel toe, omdat wij nog steeds het pond hebben, God zij dank! – u hebt er miljoenen in gestoken. De uitgaven van de ‘ja’-kant waren tien tot twintig keer zo hoog als die van de ‘nee’-kant. De referendumcommissie in Ierland heeft haar werk niet gedaan; zij heeft de Ieren niet verteld dat het grondwettelijk verdrag van Lissabon natuurlijk wel degelijk verstrekkende gevolgen heeft voor hun eigen grondwet. En wat misschien nog wel het ergste is, de Broadcasting Commission in Ierland heeft de regels gewijzigd, zodat er geen gelijke berichtgeving was voor de ‘ja’-kant en de ‘nee’-kant. Het geheel was een grote schande. Maar waar ze campagne op voerden, waar u allemaal campagne op hebt gevoerd, was ‘Zeg ja tegen banen’. Daar ging het allemaal om. Nou, vers van de pers, mensen: Aer Lingus heeft vandaag mensen ontslagen, en Intel, de mensen die 400 000 euro in de ‘ja’-campagne hebben gestoken, heeft vandaag driehonderd mensen ontslagen. Sinds zaterdag zijn 1 550 banen verdwenen. De enige banen die door de ‘ja’-stem zijn behouden, zijn de banen van de politieke klasse. Ik vermoed dat het nu allemaal voorbij is. Ik vermoed dat de tijd van onafhankelijkheid voor Ierland van zeer korte duur zal zijn in de geschiedenis van het land. Ik denk niet dat president Klaus stand zal kunnen houden, al hoop ik dat hij dat wel doet. Hij is een uitstekende, moedige man. Het ziet er echter naar uit dat de bureaucratie heeft gezegevierd over de nationale democratie. In historische termen, denk ik dat Groot-Brittannië nu heel alleen staat, misschien wel zoals zij dat ook in 1940 stond, maar… … er is een heus debat, er is hier een heus debat. Wat heeft het voor zin om een conservatieve premier te hebben als de heer Blair de opperheer wordt? Wat heeft een minister van Buitenlandse Zaken voor nut als we een EU-minister van Buitenlandse Zaken hebben met een eigen diplomatieke dienst? Wat is het nut van dit alles? Wat mij betreft is dit Ierse referendum het begin van het echte debat. We kunnen niet meer doen alsof. Als je nationale democratie wilt, kun je geen lid blijven van deze Europese Unie, en we zullen ervoor strijden dat Groot-Brittannië eruit stapt, en wel zo snel mogelijk."@nl³ "Panie przewodniczący! To wszystko jest przeraźliwie proste, czyż nie? Mieliśmy w Irlandii jedno głosowanie przeciwko traktatowi oraz jedno za traktatem, jeśli zatem mamy w sobie choć krztę sportowego ducha, powinniśmy rozstrzygnąć to w trzeciej próbie; lecz z tą różnicą, że niechaj trzecie referendum będzie referendum wolnym i sprawiedliwym. Bo to, które odbyło się w Irlandii, z całą pewnością takie nie było! Mniemam jednak, że jesteście z siebie dumni, ponieważ to, czego się dopuściliście, to nic innego, jak ustawienie najmniejszego chłopca w piaskownicy pod ścianą i wymierzenie mu solidnego kopniaka. Oto zwycięstwo łobuzów; wielkich pieniędzy i biurokratów. Całe to przedsięwzięcie to farsa! Zatem uznajecie ten wynik, nieprawdaż? Nie uszanowaliście wyniku poprzedniego głosowania, nieprawdaż? Komisja Europejska wpakowała miliony funtów z pieniędzy podatników – cóż, funtów, czy euro, nieważne, jakkolwiek dotyczy to naszej sprawy, ponieważ póki co, dzięki Bogu, wciąż mamy funta! − wpakowaliście w to miliony. Stosunek wydatków strony „za” do strony „przeciw” wynosił między 10:1 a 20:1. Komisja referendalna w Irlandii nie stanęła na wysokości zadania; nie powiedziała narodowi irlandzkiemu, że oczywiście traktat lizboński ma przemożny wpływ na ich konstytucję; a być może najgorsze ze wszystkiego jest to, że komisja ds. mediów publicznych w Irlandii zmieniła zasady, zatem nie było równomiernego relacjonowania w mediach dla strony „za” i strony „przeciw”. To wszystko jest drwiną. Ale w kampanii głosili, wy wszyscy głosiliście „powiedz 'tak' dla miejsc pracy”. O to więc w tym wszystkim chodziło. Cóż, najnowsze doniesienia prasowe brzmią: Aer Lingus dziś zwolnił ludzi, a Intel, czyli ci, którzy dali 400 tysięcy euro na kampanię „za”, zwolnili dziś 300 osób. Od soboty zlikwidowano tysiąc pięćset pięćdziesiąt miejsc pracy; jedyne miejsca pracy uratowane głosami „za” to posady klasy politycznej. Podejrzewam, że to koniec. Podejrzewam, że dla Irlandii okres niepodległości okaże się bardzo krótkim czasem w jej historii. Nie wydaje mi się, że pan prezydent Klaus będzie w stanie stawić opór, choć mam nadzieję, że zdoła; to wspaniały i dzielny człowiek. Lecz zanosi się na zwycięstwo biurokracji nad krajową demokracją. Uważam, że w sensie historycznym Wielka Brytania jest teraz osamotniona, podobnie jak w 1940 roku, lecz… trwa prawdziwa debata, trwa tu prawdziwa debata. Jaki jest sens posiadania konserwatywnego premiera, skoro suwerenem zostanie pan Tony Blair? Jaki jest sens urzędu ministra spraw zagranicznych, skoro mamy sekretarza UE do spraw zagranicznych, dysponującego własną służbą dyplomatyczną? Jaki jest sens istnienia któregokolwiek z tych stanowisk? W moim odczuciu irlandzkie referendum rozpoczyna prawdziwą debatę. Nie ma już co udawać: Jeśli pragniecie krajowej demokracji, nie możecie pozostawać członkami Unii Europejskiej. Rozpoczniemy kampanię na rzecz wystąpienia Wielkiej Brytanii z Unii, i to wystąpienia bezzwłocznego."@pl¹⁶ "Senhor Presidente, bom, na verdade a situação é muito simples, não é assim? Tivemos uma votação contra o Tratado na Irlanda e uma votação a favor do Tratado na Irlanda, portanto, se tivermos um mínimo de sentido desportivo, devemos decidir a coisa à melhor de três; mas com uma ressalva: o terceiro referendo deve ser livre e justo. Porque o que houve na Irlanda não o foi, de modo algum! Na verdade, espero que estejam todos muito orgulhosos, porque o que fizeram foi escolher o miúdo mais pequeno que havia no recreio, encurralá-lo num canto e dar-lhe uma grande sova. Isto é um triunfo dos valentões; é um triunfo do dinheiro e um triunfo dos burocratas. Foi tudo uma enorme mascarada! Ah, os senhores respeitam o resultado deste referendo, é? Não respeitaram o do anterior, respeitaram? A Comissão Europeia gastou milhões de libras dos contribuintes no referendo – bom, libras ou euros, é tudo igual; se bem que no nosso caso não seja, porque nós, graças a Deus, continuamos a ter a libra! –, os senhores gastaram milhões. Qualquer coisa como de 10 a 20 vezes o que o lado do "não" gastou. A comissão responsável pela condução do processo de referendo não cumpriu o seu dever, não disse à população que o Tratado Constitucional de Lisboa tem, obviamente, um impacto profundo na sua própria Constituição; e, o que talvez seja o pior de tudo, a autoridade reguladora do sector da radiodifusão mudou as regras, para impedir que as campanhas do "sim" e do "não" tivessem uma cobertura igual. Todo o acto foi um escândalo. Mas a campanha que fizeram, a campanha que os senhores fizeram, foi "Vote 'sim' pelo emprego". Foi o que foi. Pois bem, notícias fresquinhas, minha gente: a Aer Lingus acaba de dispensar trabalhadores e a Intel, a mesma que fez um donativo de 400 000 euros para a campanha do "sim", dispensou 300 pessoas hoje. Desde sábado, foram destruídos mil, quinhentos e cinquenta postos de trabalho; os únicos empregos que o voto "sim" preservou foram os da classe política. Suspeito que é o fim. Suspeito que, para a Irlanda, o período da independência vai ser um período muito curto da sua História. Não acredito que o Presidente Klaus seja capaz de resistir, espero que seja; é um homem de valor e de coragem. Mas parece que a burocracia triunfou sobre a democracia nacional. Em termos históricos, penso que a Grã-Bretanha ficou muito só, porventura como esteve em 1940, mas… …há um debate genuíno aqui, há debate genuíno aqui. De que serve termos um Primeiro-Ministro conservador, se o senhor Blair for escolhido para suserano? De que serve um Foreign Secretary se temos um ministro dos Negócios Estrangeiros da UE com um serviço diplomático próprio? De que serve tudo isso? Para mim, o referendo da Irlanda é o início do debate a sério. Acabou-se o fingimento: quem quer uma democracia nacional não pode continuar a fazer parte da União Europeia, e nós vamos fazer campanha a favor da saída da Grã-Bretanha da UE e o mais rápido possível."@pt¹⁷ "Dle Preşedinte, lucrurile sunt incredibil de simple, nu-i aşa? În Irlanda, am avut un vot împotriva Tratatului de la Lisabona şi un vot pentru Tratatul de la Lisabona, aşadar, dacă am avea vreun simţ sportiv, ar trebui să alegem cea mai bună variantă din trei; diferenţa este că ar trebui să facem din al treilea referendum un referendum liber şi corect. Pentru că ceea ce s-a întâmplat în Irlanda cu siguranţă nu a fost un referendum liber şi corect! De fapt, sper că sunteţi cu toţii foarte mândri de voi, pentru că ceea ce aţi făcut a fost să alegeţi copilul cel mai mic de pe terenul de joacă, să-l înghesuiţi într-un colţ şi să-i daţi o bătaie bună. Aceasta este o victorie pentru băieţii bătăuşi; este o victorie pentru bani mulţi şi o victorie pentru birocraţi. Totul a fost o parodie! Deci respectaţi acest vot, nu-i aşa? Votul trecut nu l-aţi respectat, e adevărat? Comisia Europeană a investit milioane de lire sterline din banii contribuabililor - lire sterline sau euro, nu contează, deşi în cazul nostru contează, pentru că, slavă Domnului, mai avem lira sterlină - aţi investit milioane. Cheltuielile pentru promovarea „da”-ului faţă de cele pentru „nu” au fost echivalente cu un factor între 10:1 şi 20:1. Comisia pentru referendum din Irlanda nu şi-a îndeplinit sarcinile, nu le-a spus cetăţenilor irlandezi că Tratatul constituţional de la Lisabona va avea un impact profund asupra propriei lor constituţii; iar, probabil că cel mai rău lucru dintre toate a fost că regulile au fost schimbate de către Comisia de radiodifuziune din Irlanda, astfel încât nu a existat o acoperire egală între părţile pro şi contra referendumului. A fost ceva inadmisibil. Toată campania care s-a făcut, toată campania pe care aţi făcut-o s-a redus la „Votaţi «da» pentru locuri de muncă”. Despre asta a fost vorba. Însă iată care sunt veştile proaspete din presă, dragi prieteni: Aer Lingus a concediat azi oameni, iar Intel, cei care au investit 400 000 EUR în campania „da”, au concediat astăzi 300 de oameni. O mie cinci sute cincizeci de locuri de muncă au fost desfiinţate de sâmbătă; singurele locuri de muncă păstrate prin votul afirmativ au fost cele ale clasei politice. Cred că s-a sfârşit totul. Cred că perioada de independenţă a Irlandei va fi una foarte scurtă în istorie. Nu cred că preşedintele Klaus va reuşi să reziste, sper totuşi că o va face; este un om bun şi curajos. Dar se pare că suntem martorii victoriei birocraţiei faţă de democraţia naţională. În termeni istorici, cred că Marea Britanie e foarte singură, poate la fel de singură ca în 1940, dar... ...există o adevărată polemică aici. Care este scopul de a avea un prim-ministru conservator, dacă dl Blair va fi suzeranul? Care este scopul de a avea un ministru de externe dacă avem un ministru de externe al UE cu propriul serviciu diplomatic? Care este scopul tuturor acestor lucruri? În ceea ce mă priveşte, referendumul irlandez reprezintă începutul unei dezbateri reale. Nu ne mai putem preface: dacă vrem democraţie naţională, nu putem rămâne un membru al acestei Uniuni Europene şi vom milita pentru ieşirea cât mai rapidă a Marii Britanii din UE."@ro¹⁸ "Vážený pán predseda, v skutočnosti je všetko veľmi jednoduché, však? V Írsku sme mali jedno hlasovanie proti Zmluve a jedno za Zmluvu, a keby sme mali aspoň štipku zmyslu pre šport, mali by sme si počkať aj na výsledok tretieho hlasovania. Nech je však tretie referendum iné, slobodné a spravodlivé! Pretože to, čo sa odohralo v Írsku, takmer určite také nie je. Dúfam, že ste na seba všetci veľmi hrdí, pretože ste urobili práve to, že ste zobrali toho najmenšieho chlapca na ihrisku, postavili ho do kúta a dali ste mu poriadny kopanec. Toto víťazstvo je víťazstvom chlapcov – bitkárov, je to víťazstvo za veľké peniaze a víťazstvo byrokratov. Celá táto záležitosť je paródia! Takže rešpektujete výsledok tohto hlasovania, však? A výsledok predošlého hlasovania ste nerešpektovali? Európska komisia investovala milióny libier z peňaženiek daňových poplatníkov, libier či eur, na tom nezáleží, hoci v našom prípade áno, pretože, vďakabohu, my máme ešte stále libru. Investovali ste milióny! Na kampaň za Zmluvu sa minulo v porovnaní s kampaňou proti nej viac približne v pomere medzi 10:1 a 20:1. Komisia pre referendum v Írsku neodviedla svoju prácu, neoznámila írskym občanom, že lisabonská ústavná zmluva má obrovský vplyv na ich vlastnú ústavu. A čo je možno najhoršie zo všetkého, komisia pre vysielanie v Írsku zmenila pravidlá a pokrytie kampaní za a proti nebolo rovnomerné. Celá táto záležitosť bola poburujúca. O čom však tieto kampane robili, o čom ste ich všetci robili, bolo hlasovanie za pracovné miesta. Práve o to išlo. Čerstvá správa z novín, priatelia, znie, že spoločnosť Aer Lingus dnes prepustila ľudí a spoločnosť Intel, ktorá do kampane za Lisabonskú zmluvu investovala 400 000 EUR, dnes prepustila 300 ľudí. Od soboty prišlo o svoje miesto tisícpäťstopäťdesiat ľudí. Hlasovaním za Lisabonskú zmluvu sa zachovali len pracovné miesta politickej triedy. Mám podozrenie, že je po všetkom. Domnievam sa, že pre Írsko bude obdobie nezávislosti veľmi krátkym obdobím v jeho histórii. Nemyslím si, že prezident Klaus dokáže odolávať. Dúfam, že sa mu to podarí. Je to skvelý a statočný človek. Vyzerá to však tak, akoby byrokracia zvíťazila nad národnou demokraciou. Z historického hľadiska si myslím, že Británia je v súčasnom období veľmi osamotená, možno rovnako ako v roku 1940, avšak... ... skutočná rozprava naozaj prebieha, prebieha tu skutočná rozprava. Aký zmysel má mať konzervatívneho premiéra, ak sa pán Blair stane absolútnym vládcom? Načo máme mať ministra zahraničných vecí, keď máme mať ministra zahraničných vecí EÚ s vlastnými diplomatickými službami? Aký zmysel má ktorákoľvek z týchto funkcií? Podľa mňa toto írske referendum rozpúta skutočnú rozpravu. Už sa nedá predstierať. Ak chcete národnú demokraciu, nemôžete zostať členom tejto Európskej únie, a my budeme viesť kampaň za to, aby Británia Európsku úniu opustila a aby k tomu došlo čím skôr."@sk¹⁹ "Gospod predsednik, vse je v resnici prav preprosto, kajne? En izid referenduma na Irskem je bil proti Pogodbi in en za Pogodbo, in če imamo vsaj malo športnega duha, bi morala prevladati dva izida od treh; toda razlika bi bila, da bi bil tretji referendum svoboden in pošten. Kajti to, kar se je zgodilo na Irskem, zagotovo ni bilo! Pravzaprav upam, da ste ponosni nase, saj ste izbrali najmanjšega dečka na igrišču, ga stisnili v kot in ga dobro zbrcali. To je zmaga nasilnežev; je zmaga velikega denarja in zmaga birokratov. Celotna stvar je bila karikatura! Oh, torej spoštujete to glasovanje, kajne? Niste spoštovali zadnjega, ali pač? Evropska komisija je vložila milijone funtov denarja davkoplačevalcev – funtov ali evrov, ni pomembno, čeprav je v našem primeru, ker imamo hvala bogu še vedno funt! – vložili ste milijone. Nekaj takega kot faktor med 10:1 in 20:1 je bilo razmerje med stranjo, ki je bila za, in stranjo, ki je bila proti. Referendumska komisija na Irskem ni opravila svojega dela, ni povedala Ircem, da ima Lizbonska ustavna pogodba seveda močne vplive na njihovo ustavo; in kar je morda najhuje od vsega je, da je Komisija za predvajanje in oddajanje programov na Irskem spremenila pravila, tako da ni bilo enakega pokrivanja strani, ki je bila za, in strani, ki je bila proti. Celotna stvar je bila sramotna. Tisto, za kar so si prizadevali, za kar ste si prizadevali vsi, je bilo „Glasuj ‚da‘ za delovna mesta“. Za to je šlo. Še sveže iz tiska, ljudje: Aer Lingus je danes odpustil ljudi in Intel, ljudje, ki so v kampanjo za „da“ vložili 400 000 EUR, jih je danes odpustil 300. Od nedelje je tisoč petsto petdeset delovnih mest manj; edina delovna mesta, ki jih je ohranilo glasovanje z „da“, so bila delovna mesta političnega razreda. Domnevam, da je vsega konec. Domnevam, da bo za Irsko njeno obdobje neodvisnosti zelo kratko obdobje v njeni zgodovini. Nisem prepričan, da bo predsednik Klaus lahko vzdržal, toda upam, da bo; je dober in pogumen. Vendar se zdi, da je birokracija zmagala nad nacionalno demokracijo. Menim, da se je v zgodovinskem smislu Britanija zdaj znašla precej sama, morda tako, kot je bila leta 1940, toda… …obstaja prava razprava, tu je prava razprava. Kakšen je smisel imeti konzervativnega predsednika vlade, če gospod Blair postane neomejeni gospodar? Kakšen je smisel ministra za zunanje zadeve, če imamo ministra EU za zunanje zadeve z lastno diplomatsko službo? Kakšen je smisel česar koli? Po mojem mnenju ta irski referendum začenja pravo razpravo. Ni več sprenevedanja: če hočeš nacionalno demokracijo, ne moreš ostati članica te Evropske unije, in prizadevali si bomo, da Britanija odide, in to čim prej."@sl²⁰ ". Herr talman! Det är egentligen mycket enkelt, eller hur? Resultatet i Irland är nu en röst mot fördraget och en röst för fördraget, och om vi har någon som helst känsla för sportslighet så borde vi köra bäst av tre. Men då skulle skillnaden vara att den tredje folkomröstningen skulle vara fri och rättvis. För det var den verkligen inte den här gången! Jag hoppas att ni är stolta över er själva, för det som ni har gjort är att ge er på den minsta pojken på skolgården, tvingat in honom i ett hörn och spöat upp honom. Detta är en seger för översittarna. Det är en seger för stora pengar och en seger för byråkraterna. Det har varit en parodi! Ni respekterar alltså den här omröstningen? Ni respekterade inte den senaste, eller hur? Europeiska kommissionen spenderade miljontals pund av skattebetalarnas pengar på detta – pund eller euro, det spelar ingen roll, men det gör det faktiskt i vårt fall, för vi har fortfarande pund, tack och lov – ni spenderade miljontals pund. Förhållandet mellan den mängd medel som ja-sidan lade jämfört med nej-sidan var omkring 10:1–20:1. Folkomröstningskommittén i Irland gjorde inte sitt jobb. Man talade inte om för det irländska folket att konstitutionsfördraget från Lissabon naturligtvis kommer att påverka deras egen konstitution i betydande grad. Dessutom, vilket kanske var det värsta av allt, ändrade [radionämnden] i Irland bestämmelserna, så att man inte täckte ja-sidan och nej-sidan i lika hög grad. Detta är en skandal. Men det man drev en kampanj om, det ni alla drev en kampanj om, var ”Rösta ’ja’ till jobben”. Det var vad allt handlade om. De senaste nyheterna från pressen är emellertid: Aer Lingus har avskedat folk i dag, och Intel, som lade 400 000 euro på ja-kampanjen, avskedade 300 personer i dag. Ettusenfemhundrafemtio jobb har försvunnit sedan i lördags. De enda jobb som bevarades med ja-röstningen var jobben inom den politiska klassen. Jag misstänker att allt är över. Jag misstänker att Irlands tid av oberoende kommer att utgöra en mycket kort period i landets historia. Jag tror inte att president Václav Klaus kommer att kunna stå emot. Jag hoppas att han gör det; han är en modig och bra man. Men det ser ut som att byråkratin har segrat över den nationella demokratin. Historiskt sett tror jag att Storbritannien nu är mycket ensamt, kanske lika ensamt som landet var 1940, men … … vi för en verklig debatt; vi för en verklig debatt nu. Vad är det för mening med att ha en konservativ premiärminister om Tony Blair blir överherre? Vad är det för mening med en utrikesminister om vi har en europeisk utrikesminister med en egen diplomattjänst? Vad är det för mening med något av detta? Vad mig beträffar inleder den irländska folkomröstningen den verkliga debatten. Nu kan man inte låtsas längre: om man vill ha nationell demokrati så kan man inte fortsätta att vara medlem i Europeiska unionen, och vi kommer att driva en kampanj för att Storbritannien ska gå ut ur EU så snart som möjligt."@sv²²
lpv:unclassifiedMetadata	"(Abucheos)"²¹ "(Blandade reaktioner)"²² "(Blandede reaktioner)"² "(Dažādas reakcijas)"¹³ "(Erilaisia reaktioita)"⁷ "(Erinevad reaktsioonid)"⁵ "(Gemengde reacties)"³ "(Gemischte Reaktionen)"⁹ "(Heckling)"^15,4 "(Häcklande)"²² "(Hälinää)"⁷ "(Interferenze)"¹² "(Interpelări)"¹⁸ "(Interrupties)"³ "(Kellemetlenkedő hozzászólás)"¹¹ "(Medklici)"²⁰ "(Mešani odzivi)"²⁰ "(Mixed reactions)"^15,4 "(Mouvements divers)"⁸ "(Neapmierināti izsaucieni)"¹³ "(Protestos)"¹⁷ "(Přerušování)"¹ "(Reacciones diversas)"²¹ "(Reacções diversas)"¹⁷ "(Reacţii diferite)"¹⁸ "(Reazioni diverse)"¹² "(Smíšené reakce)"¹ "(Tilråb)"² "(Tumulte)"⁸ "(Vahelehüüded)"⁵ "(Vegyes reakciók)"¹¹ "(Zagłuszanie wystąpienia)"¹⁶ "(Zwischenrufe)"⁹ "(mieszane reakcje)"¹⁶ "(protestné pokrikovanie)"¹⁹ "(zmiešané reakcie)"¹⁹ "(Šurmulys)"¹⁴ "(Šūksniai)"¹⁴ "(Ανάμικτες αντιδράσεις)"¹⁰ "(Διαμαρτυρίες)"¹⁰ "Blair "¹³ "Broadcasting Commission"²² "EFD frakcijos vardu."¹⁴ "EFD grupas vārdā."¹³ "Nigel Farage"¹¹ "Nigel Farage,"^{18,5,20,15,1,19,14,16,13,9,21,4,9,21} "V. Klaus"¹³ "az EFD képviselőcsoport nevében."¹¹ "en nombre del Grupo EFD."²¹ "fraktsiooni EFD nimel."⁵ "im Namen der EFD-Fraktion."⁹ "jménem skupiny EFD."¹ "on behalf of the EFD Group"¹⁵ "on behalf of the EFD Group."⁴ "v imenu skupine EFD."²⁰ "v mene skupiny EFD."¹⁹ "w imieniu grupy EFD."¹⁶ "în numele Grupului EFD."¹⁸ "„Aer Lingus”"¹³ "„Intel”"¹³
lpv:videoURI	<go to Events_and_structure europarl>⁶