Local view for "http://purl.org/linkedpolitics/eu/plenary/2009-09-17-Speech-4-095"

Predicate	Value (sorted: default)
rdf:type	lpv_eu:Speech⁶
dcterms:Date	"2009-09-17"^^xsd:date⁶
dcterms:Is Part Of	lp_eu:Securitatea energetică (Nabucco şi Desertec) (dezbatere)⁶
dcterms:Language	"es"^^xsd:language⁶
lpv:document identification number	"en.20090917.3.4-095"⁶
lpv:hasSubsequent	lp_eu:2009-09-17-Speech-4-096⁶
lpv:speaker	lp:Francisco José Millán Mon⁶
lpv:spoken text	"Señor Presidente, dada la dependencia exterior de la UE en materia energética, asegurar el suministro es un asunto que debe estar siempre presente en la acción exterior de la Unión. Además, todos los estudios de prospectiva coinciden en que la demanda de energía en el mundo crecerá mucho en los próximos 25 años. Los europeos tenemos que recortar nuestra elevada dependencia del gas ruso, especialmente después de las crisis de los últimos años. Además, hay una clara estrategia de Rusia para asegurar su dominio en Europa en el sector del gas. Ahí están proyectos como y también . Es necesario, pues, diversificar en proveedores y en rutas. De ahí el interés de Nabucco, que dará acceso al gas de Azerbaiyán y de Iraq y también de Turkmenistán, reforzando así nuestras relaciones energéticas con Asia central, una región cada vez más importante. Celebro pues el acuerdo del pasado julio, que nos relataba el señor Comisario, y también el apoyo explícito a Nabucco que ha hecho el Presidente Barroso en las orientaciones políticas que ha presentado recientemente. Sé que hay dudas sobre la viabilidad de Nabucco, pero también las hubo sobre el oleoducto Bakú-Tiflis-Ceyhan, que es hoy una realidad. Quiero subrayar que los países de la ribera sur del Mediterráneo tienen también un destacado papel en el abastecimiento de gas a Europa. Ahí está en primerísimo lugar Argelia, importante suministrador de gas a mi país y a Italia. Hemos de conseguir que pronto culminen los trabajos de y también quiero destacar en materia de gas países como Egipto o Libia. En suma, en la asociación euromediterránea las cuestiones energéticas deben ocupar un lugar prioritario en beneficio de ambas partes. Señorías, el Tratado de Lisboa incluye la energía como competencia compartida y establece que la política energética de la Unión tendrá por objetivo, entre otros, garantizar la seguridad del abastecimiento energético. Es un buen estímulo para avanzar en la creación de una política exterior común en materia de energía, cada vez más necesaria, en la que insiste la resolución que hoy aprobaremos. Y termino, se trata de un objetivo difícil, como lo muestra nuestra carencia todavía en Europa, en la Unión, de un auténtico mercado interior energético, porque ni siquiera tenemos las interconexiones necesarias. Por eso celebro mucho los compromisos en esta materia que contiene el documento mencionado del Presidente Barroso."@es²¹
lpv:spokenAs	member; Delegation for relations with the United States (2009-09-16--2014-06-30)²³ substitute; CULT (2009-07-16--2012-01-18)²³ member_of_the_bureau; EPP (2009-09-16--2014-06-30)²³ substitute; Delegation for relations with the Maghreb countries and the Arab Maghreb Union (2009-09-16--2014-06-30)²³ unknown; Partido Popular (2009-07-14--2014-06-30)²³ substitute; Delegation for relations with Afghanistan (2009-09-16--2009-10-11)²³ member; AFET (2009-07-16--2012-01-18)²³ substitute; DROI (2009-07-16--2012-01-18)²³
lpv:translated text	"Pane předsedající, kvůli závislosti EU na dodávkách energie zvenčí musí zabezpečení dodávek vždy tvořit součást vnější politiky EU. Kromě toho se všechny předpovědi shodují v tom, že celosvětová poptávka po energii v příštích dvaceti pěti letech zásadním způsobem naroste. Zde v Evropě musíme snížit naši těžkou závislost na ruském plynu, zejména po krizích v uplynulých letech. Rusko sleduje jednoznačnou strategii, jak si v odvětví plynu zachovat dominantní postavení v Evropě. Z toho důvodu máme projekty Nord Stream, Blue Stream II a South Stream. Potřebujeme tedy diverzifikaci, co se týče dodavatelů a tras. Z toho důvodu je projekt Nabucco zajímavý, neboť zajistí přístup k plynu z Ázerbájdžánu, Iráku a Turkmenistánu, čímž posílí naše energetické vztahy s regionem střední Asie, jehož význam je stále větší. Jsem proto potěšen tím, že v uplynulém červenci bylo dosaženo dohody, o níž se zmínil pan komisař, a že předseda Barroso v nedávno předložených politických pokynech vyjádřil projektu Nabucco jednoznačnou podporu. Jsem si vědom toho, že o životaschopnosti tohoto projektu panují pochyby, já jsem však rovněž pochyboval o ropovodu Baku-Tbilisi-Ceyhan, který je nyní skutečností. Musím zdůraznit, že země na jižním pobřeží Středozemního moře mají v dodávkách plynu do Evropy rovněž velmi důležitou úlohu. Z tohoto hlediska je hlavní zemí Alžírsko, které je významným dodavatelem plynu do mé země a do Itálie. Musíme zajistit rychlé dokončení prací na plynovodu Medgaz. V souvislosti s dodávkami plynu bych rovněž chtěl upozornit na země, jako je Egypt a Libye. Abych to shrnul, energetické záležitosti musí mít v evropsko-středomořských vztazích prioritní postavení, k užitku obou stran. Dámy a pánové, Lisabonská smlouva obsahuje energetiku jako sdílenou zodpovědnost a stanovuje, že jedním z cílů energetické politiky EU bude zaručit bezpečnost dodávek energie. Povzbuzuje nás to k dalšímu pokroku v rozvíjení stále důležitější společné zahraniční politiky v oblasti energetiky, jak to zdůrazňuje návrh usnesení, jejž bychom dnes měli přijmout. Na závěr bych chtěl uvést, že naše selhání v Evropě, v Evropské unii, je dokladem obtížnosti cíle dosáhnout skutečného vnitřního trhu s energií, neboť stále nemáme ani nezbytné propojení svých sítí. Z toho důvodu mě těší závazky předsedy Barrosa, jež v této oblasti učinil ve výše zmíněném dokumentu."@cs¹ "Hr. formand! Som følge af EU's afhængighed af eksterne energiforsyninger er sikring af denne forsyning et spørgsmål, der altid må indgå i EU's eksterne politik. Alle prognoser viser desuden, at efterspørgslen efter energi vil stige betydeligt i de næste 25 år. Her i Europa er vi nødt til at reducere vores afhængighed af russisk gas, navnlig efter de senere års kriser. Rusland har også en klar strategi, som går ud på at sikre landets dominans i Europa over gassektoren. Derfor skal vi have projekter som Nord Stream, Blue Stream II og også South Stream. Vi skal derfor sprede os med hensyn til leverandører og ruter. Det er baggrunden for interessen for Nabucco, som vil give adgang til gas fra Aserbajdsjan, Irak og Turkmenistan, hvilket vil styrke vores forbindelser med Centralasien, som bliver en mere og mere betydningsfuld region. Jeg glæder mig derfor over den aftale, der blev indgået sidste juli, som kommissæren omtalte, og over den udtrykkelige støtte til Nabucco fra formand Barroso i de politiske retningslinjer, som han fremlagde for nylig. Jeg ved, at der er tvivl om Nabuccoprojektets levedygtighed, men jeg var også i tvivl med hensyn til olierørledningen Baku-Tblisi-Ceyhan, som nu er en realitet. Jeg må understrege, at landene omkring den sydlige rand af Middelhavet også spiller en vigtig rolle for leveringen af gas til Europa. Hovedlandet i den henseende er Algeriet, som er en vigtig leverandør af gas til mit land og Italien. Vi skal sikre, at arbejdet på Medgazrørledningen hurtigt afsluttes. Jeg vil også fremhæve lande som Egypten og Libyen i forbindelse med gasforsyning. For at opsummere skal energispørgsmål prioriteres i Euro-Middelhavssamarbejdet til fordel for begge parter. I henhold til Lissabontraktaten er energi et fælles ansvar, og én af de politiske målsætninger for EU's energipolitik er at garantere energiforsyningssikkerheden. Det opmuntrer os i sandhed til at arbejde videre med udviklingen af en fælles udenrigspolitik om energi, som får stadig større betydning, som det også understreges i det beslutningsforslag, der skal vedtages i dag. Endelig er dette en vanskelig målsætning, som det kan ses af vores manglende succes i Europa, i EU, med at skabe et ægte indre marked for energi, fordi vi endnu ikke har de nødvendige sammenkoblinger. Derfor glæder jeg mig over de forpligtelser, der fremsættes i det dokument, som formand Barroso nævnte."@da² "Herr Präsident! Aufgrund der Abhängigkeit der EU von einer externen Energieversorgung ist die Sicherstellung der Lieferungen ein Problem, das immer zur Außenpolitik der EU gehören muss. Außerdem stimmen alle Vorhersagen darin überein, dass der Energiebedarf der Welt in den kommenden 25 Jahren deutlich steigen wird. Hier in Europa müssen wir unsere große Abhängigkeit vom russischen Gas verringern, insbesondere nach den Krisen der vergangenen Jahre. Es gibt in Russland auch die klare Strategie, seine Dominanz des Gassektors in Europa zu sichern. Aus diesem Grunde gibt es Projekte wie Nord Stream, Blue Stream II und auch South Stream. Daher müssen wir bei Anbietern und auch Strecken diversifizieren. Das ist der Grund für das Interesse an Nabucco, was uns einen Zugang zu Gas aus Aserbaidschan und dem Irak sowie auch aus Turkmenistan verschaffen wird und damit unsere Energiebeziehungen zu Mittelasien, das eine immer wichtigere Region darstellt, stärkt. Daher bin ich hocherfreut über das Abkommen, das laut dem Bericht des Herrn Kommissars letzten Juli vereinbart wurde, sowie auch über die ausdrückliche Unterstützung für Nabucco durch den Präsidenten Barroso in den politischen Leitlinien, die er kürzlich vorstellte. Ich weiß, dass es Zweifel an der Realisierbarkeit von Nabucco gibt, aber ich hatte auch Zweifel an der Baku-Tblisi-Ceyhan-Ölpipeline, die inzwischen Realität ist. Ich muss betonen, dass die Staaten in der südlichen Mittelmeerregion auch eine wichtige Rolle bei der Versorgung Europas mit Gas spielen werden. Das wichtigste Land in dieser Hinsicht ist Algerien, das ein wichtiger Gaslieferant für mein Land und für Italien ist. Wir müssen sicherstellen, dass die Arbeiten an der Medgaz-Pipeline schnell abgeschlossen werden. Ich möchte auch solche Länder wie Ägypten und Libyen als mögliche Gaslieferanten hervorheben. Zusammenfassend möchte ich sagen, dass Energiefragen in den Europa-Mittelmeer-Beziehungen zum Nutzen beider Seiten vorrangig behandelt werden müssen. Meine Damen und Herren, der Vertrag von Lissabon enthält Energiefragen als gemeinsame Verantwortung und gibt vor, dass es eines der Ziele der Energiepolitik der EU sein wird, die Sicherheit der Energieversorgung zu gewährleisten. Das ermutigt uns wirklich, bei der Entwicklung einer immer wichtigeren gemeinsamen Energieaußenpolitik Fortschritte zu erzielen, wie es in dem Entschließungsantrag, der heute angenommen werden soll, betont wird. Zum Schluss möchte ich sagen, dass dies Ziel schwer zu erreichen ist, wie man an dem Versagen in Europa, in der Europäischen Union, einen richtigen Binnenmarkt für Energie zu schaffen, erkennen kann, da wir nicht die notwendigen Verbindungsleitungen haben. Aus diesem Grunde bin ich so erfreut über die Verpflichtungen, die in dieser Hinsicht in dem von Präsident Barroso erwähnten Dokument enthalten sind."@de⁹ "Κύριε Πρόεδρε, με δεδομένη την εξάρτηση της ΕΕ από τον ενεργειακό εφοδιασμό από το εξωτερικό, η διασφάλιση του εφοδιασμού της αποτελεί ζήτημα που πρέπει πάντοτε να αποτελεί σκέλος της εξωτερικής πολιτικής της ΕΕ. Επιπλέον, σύμφωνα με όλες τις προβλέψεις, η ζήτηση ενέργειας στον κόσμο θα αυξηθεί αισθητά μέσα στα επόμενα 25 χρόνια. Εδώ στην Ευρώπη πρέπει να μειώσουμε την υψηλή εξάρτησή μας από το ρωσικό φυσικό αέριο, ιδίως μετά τις κρίσεις των πρόσφατων ετών. Υπάρχει, επίσης, μια σαφής στρατηγική στη Ρωσία για την εξασφάλιση της επικυριαρχίας της στην Ευρώπη στον τομέα του φυσικού αερίου. Αυτός είναι ο λόγος για τον οποίο έχουμε έργα όπως το Nord Stream, το Blue Stream II, καθώς και το South Stream. Επομένως, πρέπει να διαφοροποιήσουμε προμηθευτές και οδούς εφοδιασμού. Αυτός είναι ο λόγος ύπαρξης ενδιαφέροντος για τον αγωγό Nabucco, που θα δώσει πρόσβαση στο αζερικό και το ιρακινό φυσικό αέριο, καθώς και στο φυσικό αέριο από το Τουρκμενιστάν, ενισχύοντας με αυτόν τον τρόπο τις ενεργειακές μας σχέσεις με την Κεντρική Ασία, που προσλαμβάνει ολοένα και μεγαλύτερη σημασία ως περιοχή. Κατά συνέπεια, χαίρομαι ιδιαίτερα για τη συμφωνία που επετεύχθη τον περασμένο Ιούλιο, όπως ανέφερε ο κύριος Επίτροπος, καθώς και για τη ρητή στήριξη που παρείχε στον αγωγό Nabucco ο Πρόεδρος Barroso στις πολιτικές κατευθύνσεις που παρουσίασε πρόσφατα. Γνωρίζω ότι υπάρχουν αμφιβολίες σχετικά με τη βιωσιμότητα του Nabucco, αμφιβολίες είχα όμως και για τον πετρελαιαγωγό Μπακού-Τιφλίδα-Τσεΐχάν, που πλέον αποτελεί πραγματικότητα. Πρέπει να υπογραμμίσω ότι οι χώρες στη νότια όχθη της Μεσογείου μπορούν, επίσης, να διαδραματίσουν σημαντικό ρόλο στον εφοδιασμό της Ευρώπης με φυσικό αέριο. Η κύρια χώρα εν προκειμένω είναι η Αλγερία, που αποτελεί σημαντικό προμηθευτή φυσικού αερίου για τη χώρα μου και την Ιταλία. Πρέπει να διασφαλίσουμε ότι οι εργασίες για την κατασκευή του αγωγού Medgaz θα ολοκληρωθούν σύντομα. Θέλω, επίσης, να σημειώσω τη σημασία χωρών όπως η Αίγυπτος και η Λιβύη για τον εφοδιασμό μας με φυσικό αέριο. Εν κατακλείδι, τα ενεργειακά θέματα πρέπει να αποτελούν προτεραιότητα στην ευρωμεσογειακή σχέση προς αμοιβαίο όφελος. Κυρίες και κύριοι, η Συνθήκη της Λισαβόνας περιλαμβάνει την ενέργεια στα πεδία κοινής ευθύνης και ορίζει ότι ένας από τους στόχους της ενεργειακής πολιτικής της ΕΕ θα είναι η κατοχύρωση της ασφάλειας του ενεργειακού εφοδιασμού. Αυτό μας ενθαρρύνει πράγματι να προωθήσουμε την ανάπτυξη μιας ολοένα και ουσιαστικότερης κοινής εξωτερικής πολιτικής στον τομέα της ενέργειας, όπως υπογραμμίζεται στην πρόταση ψηφίσματος που πρόκειται να εγκριθεί σήμερα. Θα ολοκληρώσω λέγοντας ότι είναι ένας δύσκολος στόχος, όπως αποδεικνύει η αποτυχία μας στην Ευρώπη, στην Ευρωπαϊκή Ένωση, όσον αφορά την επίτευξη μιας γνήσιας εσωτερικής αγοράς στον τομέα της ενέργειας, διότι δεν διαθέτουμε καν τις αναγκαίες διασυνδέσεις. Για τον λόγο αυτόν χαίρομαι ιδιαιτέρως για τις σχετικές δεσμεύσεις που έγιναν στο έγγραφο που ανέφερε ο Πρόεδρος Barroso."@el¹⁰ "Mr President, given the EU’s dependence on external energy supplies, securing its supply is an issue which must always form part of the EU’s external policy. In addition, all predictions agree that energy demand in the world will increase significantly over the next 25 years. Here in Europe, we have to reduce our high dependence on Russian gas, particularly following the crises in recent years. There is also a clear strategy in Russia to secure its dominance in Europe over the gas sector. That is why we have projects such as Nord Stream, Blue Stream II and also South Stream. We therefore need to diversify in terms of suppliers and routes. That is the reason for the interest in Nabucco, which will give access to Azerbaijani and Iraqi gas, and also to gas from Turkmenistan, thus reinforcing our energy relations with Central Asia, which is an increasingly important region. I am therefore delighted about the agreement reached last July, as reported by the Commissioner, and also the explicit support given to Nabucco by President Barroso in the political guidelines that he recently presented. I know that there are doubts about the viability of Nabucco, but I also had doubts about the Baku-Tblisi-Ceyhan oil pipeline, which is now a reality. I must stress that the countries around the southern rim of the Mediterranean also have an important role to play in the supply of gas to Europe. The main country in this respect is Algeria, which is an important supplier of gas to my country and to Italy. We must ensure that the work on the Medgaz pipeline is quickly completed. I also want to highlight countries such as Egypt and Libya in terms of gas supplies. To sum up, energy issues must be a priority in the Euro-Mediterranean relationship, to the benefit of both sides. Ladies and gentlemen, the Treaty of Lisbon includes energy as a shared responsibility and lays down that one of the EU’s energy policy objectives will be to guarantee the security of energy supplies. This really encourages us to move forward with developing an increasingly essential common foreign policy on energy, as stressed by the motion for a resolution to be adopted today. I will end by saying that this is a difficult objective, as proven by our failure in Europe, in the European Union, to achieve a true internal market in energy, because we do not even have the necessary interconnections. That is why I am delighted about the commitments made in this respect in the document mentioned by President Barroso."@en⁴ "Austatud juhataja! Arvestades ELi sõltuvust välistest energiatarnetest, on tarnete kindlustamine küsimus, mis peab alati olema osa ELi välispoliitikast. Lisaks ühtivad kõik ennustused selles, et järgmise 25 aasta jooksul suureneb oluliselt maailmas nõudlus energia järele. Siin Euroopas peame me vähendama oma suurt sõltuvust Vene gaasist, eriti pärast kriise viimastel aastatel. Samuti on Venemaal olemas selge strateegia kindlustada oma ülemvõim Euroopa gaasisektoris. Seetõttu on meil projektid nagu Nord Stream, Blue Stream II ja samuti South Stream. Seepärast vajame tarnijate ja transporditeede osas mitmekesistamist. See on põhjuseks huvile Nabucco vastu, mis annab juurdepääsu Aserbaidžaani ja Iraagi gaasile, samuti gaasile Turkmenistanist, tugevdades seega meie energiaalaseid suhteid Kesk-Aasiaga, mis on järjest tähtsam piirkond. Olen seepärast rõõmus eelmise aasta juulis saavutatud kokkuleppe üle, nii nagu komisjon sellest teatas, ja samuti President Barroso selgesõnalise toetuse pärast Nabuccole tema hiljuti esitatud poliitilistes suunistes. Ma tean, et on kahtlusi Nabucco otstarbekusega seoses, kuid ka mul olid kahtlused Bakuu-Tblisi-Ceyhani naftajuhtme suhtes, millest nüüd on saanud reaalsus. Pean rõhutama, et ka Vahemere lõunaranniku riikidel on tähtis roll gaasi tarnimisel Euroopasse. Tähtsaim riik selles mõttes on Alžeeria, mis on tähtis gaasi tarnija minu kodumaale ja Itaaliasse. Me peame tagama, et töö Medgazi torujuhtmega kiiresti lõpule viidaks. Samuti soovin gaasivarude osas esile tõsta riike, nagu Egiptus ja Liibüa. Kokkuvõtteks, mõlema poole kasu silmas pidades peavad energiaküsimused olema Euroopa ja Vahemere piirkonna vaheliste suhete prioriteet. Head kolleegid! Lissaboni leping sisaldab energiat kui ühist vastutusala ja sätestab, et üks ELi energiapoliitika eesmärke on tagada energiatarnete kindlus. See tõesti julgustab meid edasi liikuma järjest olulisemaks muutuva ühise energiaalase välispoliitika väljatöötamisel, nagu rõhutatakse täna vastuvõetavas resolutsiooni ettepanekus. Lõpetan, öeldes, et see on keeruline eesmärk, nagu on tõestanud meie ebaõnnestumine Euroopas, Euroopa Liidus tõelise energia siseturu saavutamisel, sest meil pole isegi vajalikke ühendusi. Seetõttu rõõmustavad mind selleteemalised märkused president Barroso nimetatud dokumendis."@et⁵ "Arvoisa puhemies, koska EU on riippuvainen ulkoisista energiatoimituksista, toimitusten turvaaminen on seikka, jonka on aina oltava osa EU:n ulkopolitiikkaa. Lisäksi kaikissa ennusteissa ollaan samaa mieltä siitä, että energiantarve lisääntyy maailmassa huomattavasti seuraavan 25 vuoden aikana. Meidän on Euroopassa vähennettävä huomattavaa riippuvuuttamme Venäjän kaasusta erityisesti viimevuotisten kriisien vuoksi. Venäjällä on myös selkeä strategia varmistaa hallitseva asema kaasualalla Euroopassa. Sen vuoksi meillä on Nord Streamin, Blue Stream II:n ja South Streamin kaltaisia hankkeita. Meidän on sen vuoksi monipuolistettava toimittajia ja reittejä. Sen vuoksi Nabucco-hanke on kiinnostava. Se tarjoaa pääsyn Azerbaidžanin ja Irakin sekä myös Turkmenistanin kaasuun ja vahvistaa siten energia-alan suhteitamme Keski-Aasiaan, joka on yhä tärkeämpi alue. Olen sen vuoksi iloinen viime heinäkuussa saavutetusta sopimuksesta, mistä komission jäsen ilmoitti, sekä komission puheenjohtaja Barroson Nabuccolle selkeästi antamasta tuesta äskettäin esittämissään poliittisissa suuntaviivoissa. Tiedän, että Nabuccon kannattavuudesta on esitetty epäilyksiä, mutta myös minä epäilin Bakun, Tbilisin ja Ceyhanin välistä öljyputkea, joka on nyt todellisuutta. Haluan korostaa, että Välimeren eteläpuolen valtioilla on myös tärkeä tehtävä kaasun toimittamisessa EU:hun. Tässä suhteessa tärkein valtio on Algeria, joka on kotimaalleni ja Italialle merkittävä kaasuntoimittaja. Meidän on varmistettava, että Medgaz-kaasuputken työt saadaan nopeasti päätökseen. Haluan myös tuoda esille Egyptin ja Libyan kaasuvarannot. Yhteenvetona voidaan todeta, että energia-asioiden on oltava etusijalla Euro–Välimeri-suhteissa molempien osapuolten hyödyksi. Hyvät parlamentin jäsenet, Lissabonin sopimuksessa energia kuuluu yhteisen vastuun piiriin ja siinä säädetään, että yksi EU:n energiapolitiikan tavoitteista on energian toimitusvarmuuden turvaaminen. Tämä kannustaa meitä kehittämään yhä välttämättömämpää yhteistä ulkoista energiapolitiikkaa, kuten korostettiin tänään hyväksyttävässä päätöslauselmassa. Päätän toteamalla, että tämä on vaikea tavoite. Tämän on osoittanut se, että emme ole saaneet aikaan Euroopassa, Euroopan unionissa, todellisia energian sisämarkkinoita, koska meillä ei ole edes tarvittavia yhteenliitäntöjä. Sen vuoksi olen iloinen komission puheenjohtaja Barroson mainitsemassa asiakirjassa tästä asiasta esitetyistä sitoumuksista."@fi⁷ "Monsieur le Président, étant donné la dépendance de l’UE vis-à-vis des approvisionnements énergétiques extérieurs, la sécurisation de son approvisionnement est une question qui doit toujours faire partie de la politique extérieure européenne. En outre, toutes les prévisions s’accordent à dire que la demande énergétique dans le monde va augmenter de manière significative au cours des 25 prochaines années. Ici, en Europe, nous devons réduire notre forte dépendance vis-à-vis du gaz russe, en particulier à la suite des crises de ces dernières années. Il y a aussi une stratégie claire de la part de la Russie en vue de sécuriser sa domination sur le secteur du gaz en Europe. C’est pourquoi nous avons des projets tels que Nord Stream, Blue Stream II et South Stream. Nous devons donc diversifier nos fournisseurs et nos itinéraires. C’est la raison de notre intérêt pour Nabucco, qui nous donnera accès au gaz azéri et iraquien, ainsi qu’au gaz turkmène, renforçant ainsi nos relations énergétiques avec l’Asie centrale, qui est une région de plus en plus importante. Je suis donc ravi de l’accord trouvé en juillet dernier, dont le commissaire a parlé, ainsi que du soutien explicite à Nabucco du président Barroso dans les orientations politiques qu’il a présentées récemment. Je sais que des doutes planent quant à la viabilité de Nabucco, mais j’ai aussi eu des doutes au sujet de l’oléoduc Bakou-Tbilissi-Ceyhan qui est aujourd’hui une réalité. Je dois souligner que les pays qui bordent le sud de la Méditerranée ont aussi un rôle important à jouer dans l’approvisionnement en gaz de l’Europe. Le principal de ces pays est l’Algérie, qui est un important fournisseur de gaz de mon pays et de l’Italie. Nous devons faire en sorte que le travail sur le gazoduc Medgaz soit rapidement achevé. Je voudrais également mettre en évidence des pays comme l’Égypte et la Lybie en termes de fournitures de gaz. En résumé, les questions énergétiques doivent être une priorité dans la relation euro-méditerranéenne, au profit des deux parties. Mesdames et Messieurs, le traité de Lisbonne inclut l’énergie en tant que responsabilité partagée et prévoit qu’un des objectifs de la politique énergétique européenne sera de garantir la sécurité des fournitures d’énergie. Cela nous encourage vraiment à avancer dans l’élaboration d’une politique étrangère commune en matière d’énergie, de plus en plus essentielle, comme le souligne la proposition de résolution qui doit être adoptée aujourd’hui. Je conclurai en disant que c’est un objectif difficile, comme le prouve notre incapacité en Europe, dans l’Union européenne, de réaliser un véritable marché intérieur de l’énergie, parce que nous ne disposons pas des interconnexions nécessaires. C’est pourquoi je suis ravi des engagements pris à cet égard dans le document mentionné par le président Barroso."@fr⁸ "Elnök Úr! Annak figyelembevételével, hogy az EU külső energiaszállításoktól függ, az EU külpolitikájának mindig ki kell terjednie az ellátás biztonságának kérdésére. Emellett minden előrejelzés egybehangzóan azt állítja, hogy a világ energiaigénye jelentősen meg fog növekedni az elkövetkező 25 évben. Európának csökkentenie kell az orosz gáztól való erős függést, különösen az elmúlt évek válságai után. Ezenkívül jól látható Oroszország arra irányuló stratégiája, hogy biztosítsa uralmát az európai gázszektor felett. Ezért van szükségünk az olyan projektekre, mint az Északi Áramlat, a Kék Áramlat II és a Déli Áramlat. Ezért diverzifikációra van szükségünk a szállítók és az útvonalak tekintetében. Ez az oka a Nabucco iránti érdeklődésnek, amely biztosítja majd az azerbajdzsáni, az iraki, illetve a türkmenisztáni gázhoz való hozzáférést, és ilyen módon megerősíti a Közép-Ázsiával, ezzel az egyre fontosabb régióval fenntartott energiaügyi kapcsolatainkat. Ezért nagyon örülök a júliusban elért megállapodásnak, amelyről a biztos úr beszámolt, valamint annak a kifejezett támogatásnak, amelyet Barroso elnök úr a Nabucco-projektnek nyújt a közelmúltban bemutatott politikai iránymutatásokban. Tudom, hogy vannak kételyek a Nabucco életképességével kapcsolatban, de nekem is voltak kételyeim a Baku–Tbiliszi–Ceyhan kőolajvezetékkel kapcsolatban, amely mára valósággá vált. Ki kell hangsúlyoznom, hogy a Földközi-tenger déli peremén elterülő országoknak szintén fontos szerepük van Európa gázellátásában. A legfontosabb ország ebben a tekintetben Algéria, amely hazám és Olaszország fontos szállítója. Gondoskodnunk kell arról, hogy a Medgaz-vezeték munkálatai gyorsan befejeződjenek. Szeretnék továbbá Egyiptomra és Líbiára is rámutatni a gázszállítások szempontjából. Összegezve: az energiaügyi kérdéseknek elsőbbséget kell élvezniük az euro-mediterrán kapcsolatokban, mindkét oldal érdekében. Hölgyeim és Uraim! A Lisszaboni Szerződés az energiaellátást közös felelősségként kezeli, továbbá leszögezi, hogy az EU energiapolitikai célkitűzéseinek az energiaellátás biztonságának garantálására kell irányulniuk. Ez valójában arra késztet bennünket, hogy haladjunk tovább az egyre nélkülözhetetlenebbé váló közös külső energiapolitika kidolgozásában, amint ezt a ma elfogadásra váró állásfoglalási indítvány is hangsúlyozza. Azzal szeretném befejezni, hogy ez egy összetett célkitűzés, amit az is bizonyít, hogy Európának, az Európai Uniónak nem sikerült egy valódi belső energiapiacot létrehoznia, mert még a szükséges összekapcsolásokkal sem rendelkezünk. Ezért örülök azoknak a kötelezettségvállalásoknak, amelyeket ebben a tekintetben vállaltunk a Barroso elnök úr által említett dokumentumban."@hu¹¹ "Signor Presidente, vista la dipendenza dell’Unione europea dalle forniture energetiche esterne, garantirne l’approvvigionamento è un aspetto che deve sempre rientrare nella politica esterna comunitaria. Inoltre tutte le previsioni concordano nell’affermare che la domanda di energia nel mondo aumenterà notevolmente nei prossimi 25 anni. Qui in Europa dobbiamo ridurre la nostra dipendenza elevata dal gas russo, specialmente dopo le crisi degli ultimi anni. In Russia viene anche attuata una chiara strategia per garantirne il predominio in Europa nel settore del gas. Per questo abbiamo progetti come Nord Stream, Blue Stream II e South Stream. Dobbiamo dunque diversificare in termini di fornitori e vie di approvvigionamento, il che giustifica l’interesse per il progetto Nabucco, che darà accesso al gas azero e iracheno, ma anche al gas turkmeno, rafforzando in tal modo le nostre relazioni nel campo dell’energia con l’Asia centrale, regione sempre più rilevante. Mi compiaccio pertanto per l’accordo raggiunto lo scorso luglio, in merito al quale ci ha riferito il commissario, come pure per il sostegno esplicito manifestato a Nabucco dal presidente Barroso negli orientamenti politici recentemente presentati. So che vi sono dubbi quanto alla sostenibilità del progetto Nabucco, ma nutrivo anche dubbi circa l’oleodotto Baku-Tblisi-Ceyhan, che ora è una realtà. Devo sottolineare che i paesi della riva meridionale del Mediterraneo hanno anch’essi un ruolo importante da svolgere nell’approvvigionamento di gas dell’Europa. Il principale paese in tal senso è l’Algeria, importante fornitore di gas al mio paese e all’Italia. E’ necessario garantire che i lavori per il gasdotto Medgaz siano conclusi rapidamente. Sempre in termini di forniture di gas ricordo inoltre paesi come l’Egitto e la Libia. Per riassumere, i temi dell’energia devono rivestire un aspetto prioritario nella relazione euromediterranea a beneficio di ambedue le parti. Onorevoli colleghi, il trattato di Lisbona prevede l’energia come responsabilità condivisa e stabilisce che uno degli obiettivi della politica energetica dell’Unione sia garantire la sicurezza degli approvvigionamenti energetici. Questo concretamente ci incoraggia a procedere nello sviluppo di una politica esterna comune sempre più fondamentale in tema di energia, come sottolinea la proposta di risoluzione oggi in adozione. Concluderò rammentando che si tratta di un obiettivo difficile, come dimostra la nostra incapacità in Europa, all’interno dell’Unione, di giungere a un vero mercato interno dell’energia perché non disponiamo nemmeno delle interconnessioni necessarie. Per questo mi compiaccio per gli impegni assunti al riguardo nel documento citato dal presidente Barroso."@it¹² "Pone pirmininke, žinant ES priklausomybę nuo išorinio energijos tiekimo, jos tiekimo užtikrinimo klausimas visada turi būti ES išorės politikos dalis. Be to, pagal visas prognozes sutinkama, kad energijos paklausa pasaulyje per ateinančius 25 metus gerokai padidės. Čia, Europoje, turime mažinti savo didelę priklausomybę nuo Rusijos dujų, ypač po pastarųjų metų krizių. Rusijoje vadovaujamasi aiškia strategija pasitelkiant dujų sektorių užsitikrinti dominavimą Europoje. Štai kodėl turime projektus „Nord Stream“, „Blue Stream II“, „South Stream“ ir kitus. Taigi turime įvairinti tiekėjus ir maršrutus. Tai yra priežastis, dėl kurios esame suinteresuoti vykdyti projektą „Nabucco“– šiuo dujotiekiu bus tiekiamos Azerbaidžano ir Irako dujos, taip pat Turkmėnijos dujos, taip įtvirtinant mūsų energetinius santykius su Centrine Azija, kuri yra vis svarbesnis regionas. Todėl džiaugiuosi, kad praėjusį liepos mėn. pasiektas susitarimas, apie kurį pranešė Komisijos narys, taip pat tuo, kad Pirmininkas J. M. Barroso aiškiai remia projektą „Nabucco“, kaip nurodyta neseniai jo pateiktose politinėse gairėse. Žinau, kad abejojama dėl „Nabucco“ perspektyvumo, bet taip pat abejojau dėl Baku, Tbilisio ir Ceihano naftotiekio, o dabar jis iš tikrųjų vykdomas. Turiu pabrėžti, kad pietinių Viduržemio jūros pakrančių šalys taip pat turi atlikti svarbų vaidmenį tiekiant dujas į Europą. Svarbiausia šalis šiuo požiūriu yra Alžyras – tai mano šaliai ir Italijai svarbus dujų tiekėjas. Turime užtikrinti, kad būtų greitai baigti dujotiekio „Medgaz“ statybos darbai. Taip pat noriu pabrėžti, kad dujas gali tiekti Egiptas ir Libija. Apibendrindamas sakau, kad energetikos klausimai turi būti Europos ir Viduržemio jūros regiono santykių prioritetas, naudingas abiem pusėms. Ponios ir ponai, į Lisabonos sutartį įtrauktas energetikos klausimas priskiriamas bendros atsakomybės sričiai, joje nustatyta, kad vienas iš ES energetikos politikos tikslų bus užtikrinti energijos tiekimo saugumą. Kaip pabrėžiama pasiūlyme dėl rezoliucijos, kuri bus tvirtinama šiandien, tai mus tikrai skatina toliau kurti vis svarbesnę bendrą energetikos užsienio politiką. Baigdamas pasakysiu, kad tai – sunkus tikslas, kaip paaiškėjo iš mūsų nesugebėjimo Europoje, Europos Sąjungoje, sukurti tikrąją energetikos vidaus rinką, nes netgi neturime reikiamų jungčių. Todėl džiaugiuosi dėl šios srities įsipareigojimų, prisiimtų Pirmininko J. M. Barroso minėtame dokumente."@lt¹⁴ "Priekšsēdētāja kungs! Ņemot vērā ES atkarību no ārējo energoresursu piegādes, šo piegāžu nodrošināšana ir jautājums, kam vienmēr jābūt ES ārpolitikas sastāvdaļai. Turklāt visas prognozes vienprātīgi liecina, ka pieprasījums pēc energoresursiem nākamajos 25 gados būtiski palielināsies. Mums Eiropā jāsamazina lielā atkarība no Krievijas gāzes, jo īpaši pēc pēdējo gadu krīzēm. Ir skaidrs, ka Krievijas stratēģija ir iegūt kundzību pār gāzes nozari Eiropā. Tāpēc mums ir tādi projekti kā kā arī . Tāpēc mums ir jādažādo piegādātāji un piegādes ceļi. Šā iemesla dēļ ir tik liela interese par projektu, kas nodrošinās piekļuvi Azerbaidžānas un Irākas gāzei, kā arī Turkmenistānas gāzei, tādējādi nostiprinot mūsu attiecības ar Vidusāziju, kas kļūst par arvien svarīgāku reģionu. Tāpēc es priecājos par jūlijā panākto vienošanos, par ko ziņoja komisārs, kā arī par skaidri izteikto priekšsēdētāja atbalstu projektam politiskajās pamatnostādnēs, ar kurām viņš mūs nesen iepazīstināja. Es zinu, ka pastāv šaubas par projekta dzīvotspēju, bet man bija šaubas arī par Baku-Tbilisi-Ceihanas naftas vadu, kas tagad ir īstenots.. Man jāuzsver, ka Vidusjūras dienvidu krasta valstīm arī ir liela nozīme gāzes piegādē Eiropai. Galvenā valsts šajā ziņā ir Alžīrija, kas ir svarīga gāzes piegādātāja manai valstij un Itālijai. Mums jāgādā, lai ātri tiktu pabeigts darbs pie cauruļvada. Es vēlos uzsvērt arī tādu valstu kā Ēģipte un Lībija nozīmi gāzes piegādē. Rezumējot teikto, jāsaka, ka enerģētikas jautājumiem ir jābūt prioritātei Eiropas un Vidusjūras reģiona valstu attiecībās, lai no tā labumu gūtu abas puses. Dāmas un kungi, Lisabonas līgumā ir noteikts, ka par enerģētiku esam atbildīgi visi kopā un ka viens no ES enerģētikas politikas mērķiem ir garantēt energoapgādes drošību. Tas mudina mūs pasteigties ar kopējās enerģētikas ārpolitikas izstrādi, kas kļūst arvien svarīgāka, kā uzsvērts rezolūcijas priekšlikumā, kas šodien jāpieņem. Es beigšu, sakot, ka tas ir grūti sasniedzams mērķis, kā pierāda mūsu nespēja Eiropā, Eiropas Savienībā, izveidot īstu energoresursu iekšējo tirgu, tāpēc ka mums nav pat nepieciešamo energotīklu savstarpējo savienojumu. Tāpēc es priecājos par saistībām šajā jautājumā, kuras savā dokumentā minēja priekšsēdētājs"@lv¹³ "Señor Presidente, dada la dependencia exterior de la UE en materia energética, asegurar el suministro es un asunto que debe estar siempre presente en la acción exterior de la Unión. Además, todos los estudios de prospectiva coinciden en que la demanda de energía en el mundo crecerá mucho en los próximos 25 años. Los europeos tenemos que recortar nuestra elevada dependencia del gas ruso, especialmente después de las crisis de los últimos años. Además, hay una clara estrategia de Rusia para asegurar su dominio en Europa en el sector del gas. Ahí están proyectos como y también . Es necesario, pues, diversificar en proveedores y en rutas. De ahí el interés de Nabucco, que dará acceso al gas de Azerbaiyán y de Iraq y también de Turkmenistán, reforzando así nuestras relaciones energéticas con Asia central, una región cada vez más importante. Celebro pues el acuerdo del pasado julio, que nos relataba el señor Comisario, y también el apoyo explícito a Nabucco que ha hecho el Presidente Barroso en las orientaciones políticas que ha presentado recientemente. Sé que hay dudas sobre la viabilidad de Nabucco, pero también las hubo sobre el oleoducto Bakú-Tiflis-Ceyhan, que es hoy una realidad. Quiero subrayar que los países de la ribera sur del Mediterráneo tienen también un destacado papel en el abastecimiento de gas a Europa. Ahí está en primerísimo lugar Argelia, importante suministrador de gas a mi país y a Italia. Hemos de conseguir que pronto culminen los trabajos de y también quiero destacar en materia de gas países como Egipto o Libia. En suma, en la asociación euromediterránea las cuestiones energéticas deben ocupar un lugar prioritario en beneficio de ambas partes. Señorías, el Tratado de Lisboa incluye la energía como competencia compartida y establece que la política energética de la Unión tendrá por objetivo, entre otros, garantizar la seguridad del abastecimiento energético. Es un buen estímulo para avanzar en la creación de una política exterior común en materia de energía, cada vez más necesaria, en la que insiste la resolución que hoy aprobaremos. Y termino, se trata de un objetivo difícil, como lo muestra nuestra carencia todavía en Europa, en la Unión, de un auténtico mercado interior energético, porque ni siquiera tenemos las interconexiones necesarias. Por eso celebro mucho los compromisos en esta materia que contiene el documento mencionado del Presidente Barroso."@mt^15,15 "Mijnheer de Voorzitter, gezien de afhankelijkheid van de EU van externe energiebronnen dient de zekerstelling van de levering altijd een rol te spelen bij het buitenlandbeleid van de EU. Bovendien geven alle voorspellingen aan dat de mondiale vraag naar energie in de komende 25 jaar flink zal toenemen. Wij Europeanen moeten onze grote afhankelijkheid van Russisch gas verminderen, met name na de crises van de afgelopen jaren. Bovendien heeft Rusland een duidelijke strategie om zijn controle over de Europese gassector te verstevigen. Daarom hebben zij projecten als en ook . Het is dan ook noodzakelijk om te zorgen voor diversificatie voor wat betreft leveranciers en aanvoerroutes. Vandaar het belang van Nabucco, dat toegang zal bieden tot het gas van Azerbeidzjan, Irak en Turkmenistan en waarmee wij onze energiebetrekkingen met Centraal-Azië, een steeds belangrijkere regio, kunnen versterken. Ik ben dan ook verheugd over de overeenkomst van afgelopen juli, waarover de commissaris ons vertelde, en over de expliciete steun aan Nabucco die voorzitter Barroso heeft geuit in de politieke richtsnoeren die hij recentelijk heeft gepresenteerd. Ik weet dat er twijfels bestaan over de levensvatbaarheid van Nabucco, maar die waren er ook over de oliepijpleiding Bakoe-Tbilisi-Ceyhan, en die is uiteindelijk wel gerealiseerd. Ik wil benadrukken dat de landen ten zuiden van de Middellandse Zee ook een belangrijke rol spelen in de aanvoer van gas naar Europa. In de eerste plaats Algerije, een belangrijke gasleverancier van Spanje en Italië. We moeten ervoor zorgen dat de werkzaamheden aan Medgaz zo spoedig mogelijk worden afgerond. Wat de levering van gas betreft, wil ik ook landen als Egypte en Libië specifiek noemen. Kortom, energiekwesties dienen in het Euro-mediterrane partnerschap een prioritaire plaats in te nemen, ten gunste van beide partijen. Dames en heren, in het Verdrag van Lissabon wordt energie een gedeelde bevoegdheid genoemd. Tevens is vastgelegd dat het energiebeleid van de Unie onder meer tot doel heeft energiezekerheid te waarborgen. Het is een goede stimulans om de ontwikkeling van een gemeenschappelijk extern energiebeleid, dat steeds harder nodig is en waar de ontwerpresolutie die wij vandaag goedkeuren op aandringt, een stap dichterbij te brengen. Ten slotte wil ik zeggen dat het een moeilijke doelstelling is, zoals blijkt uit het feit dat wij in Europa, in de Unie, nog steeds geen werkelijke interne energiemarkt hebben, omdat we niet eens over de vereiste interconnecties beschikken. Daarom ben ik zeer verheugd over de verbintenissen die voorzitter Barroso op dit gebied in eerdergenoemd document heeft gedaan."@nl³ "Panie przewodniczący! W związku z uzależnieniem Europy od zewnętrznych dostawców energii, zabezpieczenie dostaw jest kwestią, która musi być zawsze elementem polityki zewnętrznej UE. Ponadto według wszelkich przewidywań na przestrzeni kolejnych 25 lat popyt na energię na świecie znacznie wzrośnie. W Europie musimy ograniczyć nasze znaczne uzależnienie od gazu rosyjskiego, w szczególności w kontekście kryzysów, do jakich doszło w ostatnich latach. Wyraźnie też widać, że Rosja realizuje strategię, której celem jest zapewnienie sobie dominacji w Europie w sektorze gazowym. Właśnie dlatego pracujemy nad takimi projektami, jak Nord Stream, Blue Stream II a także South Stream. W związku z powyższym musimy dokonać dywersyfikacji dostawców i tras przesyłowych. Właśnie to jest powodem naszego zainteresowania Nabucco, który zapewni dostęp do gazu z Azerbejdżanu i Iraku oraz gazu z Turkmenistanu, co wzmocni nasze relacje energetyczne z Azją Centralną, która staje się coraz ważniejsza w regionie. Dlatego bardzo cieszy mnie zawarte w lipcu porozumienie, o którym powiedział pan komisarz, a także jednoznaczne wsparcie, jakiego Nabucco udzielił przewodniczący Barroso w politycznych wytycznych, które ostatnio przedstawił. Wiem, że pojawiły się wątpliwości dotyczące rentowności Nabucco, ale podobne wątpliwości miałem co do rurociągu naftowego Baku-Tbilisi-Ceyhan, który jest teraz rzeczywistością. Muszę podkreślić, że kraje położone wzdłuż południowego brzegu Morza Śródziemnego także mogą odegrać istotną rolę w dostawach gazu do Europy. Najważniejsza pod tym względem jest Algieria, która jest także ważnym dostawcą gazu do mojego kraju i do Włoch. Musimy dopilnować, aby szybko zostały zakończone prace nad gazociągiem Medgaz. Mówiąc o dostawach gazu, chciałbym także wspomnieć o takich państwach, jak Egipt i Libia. Reasumując, kwestie energetyczne muszą być priorytetem w relacjach europejsko-śródziemnomorskich z korzyścią dla obu stron. Panie i panowie! W traktacie lizbońskim powiedziane jest, że kwestie energetyczne stanowią wspólną odpowiedzialność i że jednym z celów polityki energetycznej UE jest zagwarantowanie bezpieczeństwa dostaw energii. Fakt ten naprawdę motywuje nas to dalszych prac nad coraz ważniejszą wspólną polityką zagraniczną w dziedzinie energii, co zostało podkreślone w projekcie rezolucji, który mamy dziś przyjąć. Na koniec chciałbym powiedzieć, że jest to trudny cel, czego potwierdzeniem jest fakt, że w Europie, w Unii Europejskiej, nie udało nam się stworzyć prawdziwego wewnętrznego rynku energii, gdyż nie dysponujemy wystarczającą ilością połączeń międzysystemowych. Właśnie dlatego tak cieszą mnie komentarze na ten temat zawarte w dokumencie wspomnianym przez przewodniczącego Barroso."@pl¹⁶ "Senhor Presidente; dada a situação da UE de dependência das fontes externas de abastecimento de energia, a questão do aprovisionamento energético tem fatalmente de fazer parte da política externa da União. Acresce que todas as previsões apontam para um crescimento significativo da procura mundial nos próximos 25 anos. Aqui na Europa, temos de reduzir o nosso elevado grau de dependência do gás russo, sobretudo depois das crises dos últimos anos. Há também uma estratégia clara da Rússia de domínio do sector do gás na Europa. É isso que está na génese de projectos nossos, como o Nord Stream, o Blue Stream II ou o South Stream. Necessitamos, portanto, de diversificar as fontes e rotas de abastecimento. Daí o interesse no projecto Nabucco, que nos dará acesso ao gás do Azerbaijão e do Iraque, e também ao gás do Turquemenistão, reforçando desse modo as nossas relações energéticas com a Ásia Central, que é uma região com uma relevância cada vez maior. Como tal, estou encantado com o acordo que foi alcançado no passado mês de Julho, segundo a informação que nos foi dada pelo Senhor Comissário, e com o apoio explícito que o Presidente Barroso manifestou ao Nabucco nas directrizes políticas que apresentou recentemente. Sei que há dúvidas acerca da viabilidade do projecto Nabucco, mas o facto é que eu também as tive acerca do oleoduto Baku-Tblisi-Ceyhan, que é hoje uma realidade. Devo frisar que os países da orla meridional do Mediterrâneo também têm um papel relevante a desempenhar no abastecimento de gás à Europa. Nesse campo, o principal actor é a Argélia, que é um importante fornecedor de gás do meu país e da Itália. Temos de zelar pela rápida conclusão dos trabalhos de construção do gasoduto Medgaz. Desejo também destacar o peso de países como o Egipto e a Líbia na área do abastecimento de gás. Em suma, as questões energéticas têm de constituir uma prioridade no plano das relações euro-mediterrânicas, para benefício de ambas as partes. Senhoras e Senhores Deputados, o Tratado de Lisboa inclui a energia no rol dos domínios em que a União dispõe de competência partilhada com os Estados-Membros e define como um dos objectivos da política da UE no domínio da energia o de garantir a segurança do aprovisionamento energético. Isso incentiva-nos genuinamente a prosseguir o trabalho de desenvolvimento de uma política externa comum da energia que é cada vez mais essencial, conforme se frisa na proposta de resolução que hoje deverá ser aprovada. Concluirei dizendo que se trata de um objectivo difícil, como se verifica pelo insucesso da Europa, da União Europeia, na criação de um verdadeiro mercado interno da energia, por falta das interconexões necessárias. É por isso que estou encantado com os compromissos assumidos pelo Presidente Barroso nessa matéria no documento que citei."@pt¹⁷ "Dle preşedinte, având în vedere dependenţa UE de resursele energetice externe, asigurarea aprovizionării sale este o problemă care trebuie inclusă în permanenţă în politica externă a UE. În plus, toate estimările confirmă faptul că cererea de energie la nivel mondial va creşte semnificativ în următorii 25 de ani. Aici în Europa, trebuie să diminuăm dependenţa noastră de gazul rusesc, în special după crizele din ultimii ani. Există, de asemenea, o strategie clară în Rusia de a asigura monopolul în Europa în sectorul gazelor. De aceea avem proiecte ca Nord Stream, Blue Stream II şi South Stream. Prin urmare, trebuie să diversificăm furnizorii şi rutele. Acesta este motivul pentru interesul manifestat faţă de proiectul Nabucco, care va permite accesul la gazul din Azerbaidjan şi Irak, precum şi la gazul din Turkmenistan, consolidând astfel relaţiile noastre energetice cu Asia Centrală, o regiune care prezintă o importanţă din ce în ce mai mare. Prin urmare, sunt încântat de acordul încheiat anul trecut în luna iulie, raportat de comisar, precum şi de sprijinul evident oferit proiectului Nabucco de Preşedintele Barroso în orientările politice pe care le-a prezentat recent. Ştiu că există îndoieli cu privire la viabilitatea proiectului Nabucco, dar am avut şi eu îndoieli cu privire la conducta de petrol Baku-Tblisi-Ceyhan care este în prezent o realitate. Trebuie să subliniez faptul că ţările din zona ţărmului de sud al Mediteranei joacă, de asemenea, un rol important în ceea ce priveşte furnizarea de gaze naturale către Europa. Ţara principală în acest sens este Algeria, care este un furnizor important de gaze naturale pentru ţara mea şi pentru Italia. Trebuie să ne asigurăm că lucrările la gazoductul Medgaz sunt finalizate rapid. Doresc să mai evidenţiez ţări, precum Egiptul şi Libia, ca furnizori de gaze naturale. Pentru a conchide, problemele energetice trebuie să constituie o prioritate în relaţia euro-mediteraneană în beneficiul ambelor părţi. Doamnelor şi domnilor, Tratatul de la Lisabona include energia ca responsabilitate comună şi stabileşte că unul dintre obiectivele politicii energetice a UE va fi garantarea securităţii resurselor energetice. Aceasta ne încurajează să continuăm dezvoltarea unei politici externe comune privind energia din ce în ce mai semnificative, astfel cum se subliniază în propunerea de rezoluţie care urmează să fie adoptată astăzi. Voi încheia spunând că acest lucru este un obiectiv dificil, aşa cum s-a demonstrat prin eşecul nostru în Europa, în Uniunea Europeană, de a obţine o piaţă energetică internă reală, pentru că nu avem nici măcar interconectările necesare. De aceea sunt încântat de angajamentele asumate în acest sens în documentul menţionat de Preşedintele Barroso."@ro¹⁸ "Vážený pán predsedajúci, vzhľadom na závislosť EÚ od zahraničných dodávok energie je ich zabezpečenie otázkou, ktorá musí byť neustále súčasťou vonkajšej politiky EÚ. Všetky predpovede navyše nasvedčujú tomu, že dopyt po energii vo svete sa v nasledujúcich 25 rokoch značne zvýši. V Európe musíme znížiť našu vysokú závislosť od ruského plynu, najmä po krízach z posledných rokov. V Rusku je okrem toho vypracovaná jednoznačná stratégia s cieľom zabezpečiť jeho dominantné postavenie v Európe v sektore plynu. Z tohto dôvodu existujú projekty ako Nord Stream, Blue Stream II a tiež South Stream. Preto musíme diverzifikovať dodávateľov a trasy. V tom spočíva záujem o plynovod Nabucco, ktorý poskytne prístup k azerbajdžanskému a irackému plynu a tiež k plynu z Turkménska. Tým sa posilnia naše energetické vzťahy so Strednou Áziou, ktorá je čoraz dôležitejším regiónom. Mám preto radosť z dohody dosiahnutej v júli, ako uviedol pán komisár, a tiež z jednoznačnej podpory projektu Nabucco zo strany predsedu Barrosa v nedávno predložených politických usmerneniach. Viem, že existujú pochybnosti v súvislosti so životaschopnosťou plynovodu Nabucco, ale pochybnosti som mal aj pri ropovode Baku-Tbilisi-Ceyhan, ktorý už funguje. Musím zdôrazniť, že aj krajiny okolo južného pobrežia Stredozemného mora majú pri dodávkach plynu do Európy zohrávať dôležitú úlohu. Hlavnou krajinou je Alžírsko, ktoré je dôležitým dodávateľom plynu do našej krajiny a do Talianska. Musíme zabezpečiť rýchle dokončenie prác na plynovode Medgaz. V súvislosti s dodávkami plynu chcem upozorniť aj na krajiny ako Egypt a Líbya. Aby som to zhrnul, otázky energie musia byť prioritou v euro-stredozemných vzťahoch a musia byť prospešné pre obidve strany. Dámy a páni, Lisabonská zmluva zahŕňa otázku energie ako spoločnú zodpovednosť a ustanovuje, že jedným z cieľov energetickej politiky EÚ bude zaručiť bezpečnosť dodávok energie. To nás naozaj povzbudzuje v tom, aby sme pokračovali v rozvoji čoraz zásadnejšej spoločnej zahraničnej politiky v oblasti energie, ako je to zdôraznené v návrhu uznesenia, ktoré sa má dnes prijať. Na záver uvediem, že je to zložitý cieľ, ako to dokazuje náš neúspech v Európe, Európskej únii, pri vytváraní skutočného vnútorného trhu s energiou, pretože nemáme ani potrebné prepojenia. Z tohto dôvodu mám radosť zo záväzkov prijatých v tejto súvislosti v dokumente, ktorý spomínal pán predseda Barroso."@sk¹⁹ "Gospod predsednik, glede na odvisnost EU od zunanje oskrbe z energijo je zagotovitev dobave energije vprašanje, ki mora biti vedno sestavni del zunanje politike EU. Poleg tega vse napovedi soglašajo, da se bo povpraševanje po energiji v svetu v naslednjih 25 letih znatno povečalo. Tukaj v Evropi moramo zmanjšati našo veliko odvisnost od ruskega plina, zlasti po krizi v zadnjih letih. Rusija ima tudi jasno strategijo, da bo zavarovala svojo nadvlado v Evropi v sektorju plina. Zato imamo projekte, kot so Severni tok, Modri tok II pa tudi Južni tok. Zato moramo poskrbeti za raznolikost dobaviteljev in poti. To je razlog za interes za Nabucco, ki bo dal dostop do azerbajdžanskega in iraškega plina pa tudi do plina iz Turkmenistana in s tem okrepil naše energetske odnose s Srednjo Azijo, ki postaja vedno pomembnejša regija. Zato sem vesel sporazuma, ki je bil dosežen prejšnjega julija, kot poroča komisar in tudi izrecne podpore, ki jo je dal Nabuccu predsednik Barroso v političnih smernicah, ki jih je nedavno predstavil. Vem, da obstajajo dvomi o sposobnosti preživetja Nabucca, vendar sem tudi jaz dvomil v naftovod Baku–Tbilisi–Ceyhan, pa je zdaj realnost. Moram poudariti, da morajo imeti tudi države ob južnem robu Sredozemskega morja pomembno vlogo v dobavi plina za Evropo. Glavna država v tem pogledu je Alžirija, ki je pomembna dobaviteljica plina v mojo državo in v Italijo. Zagotoviti moramo, da bo delo pri plinovodu Medgaz hitro končano. V zvezi z oskrbo s plinom bi rad poudaril tudi države, kot sta Egipt in Libija. Da povzamem, energetska vprašanja morajo biti prednostna naloga v evropsko–sredozemskih odnosih v korist obeh strani. Gospe in gospodje, Lizbonska pogodba vključuje energijo kot skupno odgovornost in določa, da bo eden od ciljev energetske politike EU zajamčiti zanesljivost oskrbe z energijo. To nas resnično spodbuja, da nadaljujemo z razvojem vedno pomembnejše skupne zunanje politike o energiji, kot je poudarjeno v predlogu resolucije, ki naj bi se danes sprejela. Za konec naj povem, da je to težak cilj, kar dokazuje že to, da nam v Evropi, v Evropski uniji, ni uspelo doseči pravega notranjega trga energije, ker nimamo niti potrebnih medsebojnih povezav. Zato sem vesel za zaveze, sprejete v tem pogledu v dokumentu, ki ga omenja predsednik Barroso."@sl²⁰ "Herr talman! Med tanke på EU:s beroende av externa energileverantörer är säkrandet av försörjningen en fråga som alltid måste ingå i EU:s utrikespolitik. Dessutom tyder alla prognoser på att det globala energibehovet kommer att öka markant de närmaste 25 åren. Här i Europa måste vi minska vårt kraftiga beroende av rysk gas, särskilt efter de senaste årens krissituationer. Ryssland har en tydlig strategi för att behålla sin dominans inom den europeiska gassektorn. Det är därför vi har projekt som Nord Stream, Blue Stream II och South Stream. Vi måste diversifiera när det gäller leverantörer och distributionsvägar. Därav det stora intresset för Nabucco, som kommer att ge tillgång till gas från Azerbajdzjan, Irak och även Turkmenistan, vilket stärker våra energiförbindelser med Centralasien, en region som blir allt viktigare. Så det gläder mig att avtalet kunde slutas i juli, som kommissionsledamoten berättade, samt att ordförande José Manuel Barroso gav sitt uttalade stöd till Nabucco i de politiska riktlinjer som han nyligen lade fram. Jag vet att det finns tvivel angående Nabuccos genomförbarhet, men jag hade mina tvivel angående oljeledningen Baku-Tbilisi-Ceyhan, som nu är förverkligad. Jag måste påpeka att även länderna vid södra Medelhavet spelar en viktig roll när det gäller Europas gasförsörjning. Det viktigaste landet är Algeriet, som är en av Spaniens och Italiens främsta leverantörer av gas. Vi måste se till att arbetet med Medgaz-ledningen slutförs snarast. När det gäller gasförsörjningen vill jag även lyfta fram länder som Egypten och Libyen. Sammanfattningsvis måste energifrågorna prioriteras i förbindelserna mellan EU och Medelhavsområdet, för båda sidors bästa. I Lissabonfördraget anges energi som en delad befogenhet, och det fastställs att ett av EU:s energipolitiska mål ska vara att säkra energitryggheten. Det bör vi ta som en uppmaning att gå vidare med utformningen av den allt viktigare gemensamma energipolitiken gentemot omvärlden, såsom påpekas i det resolutionsförslag som ska antas i dag. Jag vill avsluta med att säga att detta mål är svårt att uppnå, vilket Europas, eller EU:s, misslyckande med att skapa en inre energimarknad visar, eftersom vi inte ens har de sammankopplingar som krävs. Därför gläder jag mig åt åtagandena i dokumentet som ordförande Barroso tog upp."@sv²²
lpv:unclassifiedMetadata	"Barroso"¹³ "Barroso."¹³ "Blue Stream II"^15,15,3,21 "Francisco José Millán Mon (PPE ). -"¹⁵ "Medgaz"^15,13,21 "Nabucco"¹³ "Nord Stream"³ "Nord Stream, Blue Stream II,"¹³ "North Stream"^15,21 "South Stream"^15,3,13,21
lpv:videoURI	<go to Events_and_structure europarl>⁶