Local view for "http://purl.org/linkedpolitics/eu/plenary/2009-09-14-Speech-1-198"

Predicate	Value (sorted: default)
rdf:type	lpv_eu:Speech⁶
dcterms:Date	"2009-09-14"^^xsd:date⁶
dcterms:Is Part Of	lp_eu:Efectele crizei economice și financiare mondiale asupra țărilor în curs de dezvoltare și a cooperării pentru dezvoltare (dezbatere)⁶
dcterms:Language	"fr"^^xsd:language⁶
lpv:document identification number	"en.20090914.27.1-198"⁶
lpv:hasSubsequent	lp_eu:2009-09-14-Speech-1-199⁶
lpv:speaker	lp:Eva Joly⁶
lpv:spoken text	". Monsieur le Président, Mesdames, Monsieur le Commissaire, mes chers collègues, si j’ai le plaisir de vous poser aujourd’hui cette question orale au nom de la commission du développement, je n’ai malheureusement pas celui de vous présenter la résolution sur le même sujet, votée à l’unanimité par cette commission. La commission du développement vous demande d’agir afin d’éradiquer les abus des paradis fiscaux, l’évasion fiscale et les flux illicites des capitaux en provenance des pays en développement. Selon un rapport norvégien du mois de juin, avec des chiffres vérifiés, les flux illicites qui quittent les pays en voie de développement sont dix fois plus importants que notre aide au développement. Cela donne la mesure de l’enjeu. Il faut mettre en place un nouvel accord financier contraignant qui forcerait les entreprises transnationales à déclarer les profits qu’elles engrangent et les taxes qu’elles déboursent, pays par pays, afin d’assurer la transparence sur ce qu’elles paient dans chacun des pays où elles sont actives. En outre, une réforme radicale du système doit être mise en œuvre, notamment avec la mise en place de nouvelles réglementations démocratiques et transparentes pour le commerce et les systèmes financiers internationaux. Les responsabilités sont lourdes, les enjeux nombreux, la tâche ardue mais, plus que jamais l’Union européenne doit se poser en leader de ces réformes. Mes collègues de la commission du développement et moi-même avons travaillé d’arrache-pied pour qu’elle soit votée et discutée en plénière avant le Sommet du G20 à Pittsburgh. Or, hormis mon groupe, les Verts/ALE, et la GUE, aucun autre groupe politique n’a soutenu notre demande de mise à l’ordre du jour de cette résolution, pourtant indispensable si l’on veut que le Parlement européen joue un rôle croissant dans la définition de la politique extérieure de l’Union européenne et devienne une véritable force de proposition. Chers collègues, quel intérêt aurons-nous à voter cette résolution qui formulait des demandes et les propositions du Parlement européen aux membres du G20, et plus particulièrement à ceux de nos États membres qui y siègent, ainsi qu’à la Commission européenne, à la plénière d’octobre, soit après le Sommet de Pittsburgh? Outre que cela dévalorise le travail accompli, nous ne pouvons pas non plus nous contenter de ce rôle de commentateur de l’actualité. Là n’est pas notre fonction. Laissons cela à ceux dont c’est le métier et qui le font avec professionnalisme: les journalistes. Les pays en développement ont plus que jamais besoin de nous. Si nos concitoyens ne sont pas épargnés, la crise économique et financière mondiale a touché bien plus durablement les populations des pays en développement. Les institutions financières n’ont pourtant pas fait de ces derniers les principaux bénéficiaires des prêts accordés en urgence, très peu d’entre eux satisfaisant aux conditions requises. Les pays africains n’ont ainsi bénéficié que de 1,6 % des prêts accordés par le FMI depuis la dernière réunion du G20 à Londres et l’augmentation des ressources du Fonds monétaire. Le reste est allé aux pays développés, notamment européens. Certes, le maintien du système économique européen était indispensable, mais il ne doit pas nous faire oublier la misère qui fait rage à nos frontières. Une misère amplifiée par une crise dont nous portons la lourde responsabilité. L’aide publique au développement doit être augmentée d’urgence. Déjà, la plupart des États membres ne remplissent pas les conditions demandées par l’OCDE depuis 1970, et nous sommes devant de nouvelles urgences et nous n’avons pas de nouveaux fonds. Donc, nous devons trouver de nouvelles sources de financement, notamment en réformant le système actuel."@fr⁸
lpv:spokenAs	member; ECON (2009-07-16--2010-09-19)²³ chair; DEVE (2009-07-20--2012-01-18)²³ member; G/EFA (2009-07-14--2014-06-30)²³ member; Conference of Committee Chairs (2009-07-20--2012-01-18)²³ unknown; Europe Écologie (2009-07-14--2014-06-30)²³ substitute; CONT (2009-07-16--2012-01-18)²³
lpv:translated text	"Pane předsedající, komisaři a komisařky, dámy a pánové, mám to potěšení položit vám jménem Výboru pro rozvoj tuto otázku k ústnímu zodpovězení, bohužel ale nemám potěšení předložit vám usnesení týkající se stejné záležitosti, přijaté jednomyslně tímto Výborem. Výbor pro rozvoj vás žádá, abyste se zasadili o odstranění daňových rájů, daňových úniků a nedovoleného toku kapitálu z rozvojových zemí. Podle v červnu zveřejněné norské zprávy, jejíž údaje byly ověřeny, jsou, co se týče objemu peněz, nelegální toky kapitálu opouštějící rozvojové země desetkrát větší, než je výše naší rozvojové pomoci. To ukazuje na závažnost problému. Je zapotřebí zavést nové závazné finanční dohody, které přinutí nadnárodní společnosti, aby oznamovaly své zisky a výši zaplacených daní, zemi od země, a byla tak zajištěna transparentnost v tom, co v zemi, kde působí, zaplatí. Navíc se musí uskutečnit radikální reforma systému, která bude zahrnovat zejména zavedení nových demokratických a transparentních předpisů pro obchod a mezinárodní finanční systémy. Odpovědnost je vysoká, problémů mnoho, a úkol svízelný, ale v současnosti musí Evropská unie více než kdykoli předtím vystoupit a jít v čele těchto reforem. Pracovali jsme s mými kolegy s Výboru pro rozvoj neúnavně na tom, abychom zajistili, aby usnesení bylo odhlasováno a projednáno v plénu před vrcholnou schůzkou G20 v Pittsburghu. Bohužel se však kromě mé skupiny, kterou je Skupina Zelených / Evropské svobodné aliance, a Konfederace Evropské sjednocené levice a Severské zelené levice, nenašla žádná jiná politická skupina, která by podpořila náš požadavek zařadit toto usnesení na pořad jednání, a přesto to je zásadní, pokud chceme, aby Evropský parlament hrál větší podíl v určování vnější politiky Evropské unie a za jeho návrhy stála opravdová síla. Dámy a pánové, k čemu nám to bude, když budeme o tomto usnesení, které mělo za cíl předložit požadavky a návrhy Evropského parlamentu členům skupiny G20, konkrétněji našim členským státům, které v ní zasedají, a rovněž Evropské komisi, hlasovat na říjnovém plenárním zasedání, tedy až po vrcholné schůzce v Pittsburgh? Kromě toho, že se tak snižuje hodnota vykonané práce, nemůžeme se spokojit s úlohou pouhého komentátora situace. To není naším úkolem. Nechme to těm, jejichž prací to je a kteří to dělají s profesionalitou: novinářům. Rozvojové země nás potřebují více než kdykoli předtím. I když ani naši spoluobčané nebyli ušetřeni, má celosvětová hospodářská a finanční krize daleko trvalejší dopad na obyvatelstvo rozvojových zemí. Finanční instituce neučinily tato společenství hlavními příjemci půjček v nouzi, neboť jen málo z nich splňuje požadované podmínky. Země Afriky tak od poslední schůzky G20 v Londýně a navýšení zdrojů MMF obdržely jen 1,6 % poskytnutých půjček MMF. Ostatní šly do rozvinutých zemí, hlavně evropských. Zachování evropského hospodářského systému bylo bezesporu nutné, ale nemůžeme kvůli tomu zapomínat na mimořádnou chudobu, která zuří na našich hranicích; tato mimořádná chudoba se zhoršuje krizí, za kterou neseme hlavní břemeno odpovědnosti my. Veřejná rozvojová pomoc musí být neprodleně navýšena. Většina členských sátů již nesplňuje podmínky vyžadované OECD od roku 1970, a my čelíme novým naléhavým problémům, aniž bychom měli nové zdroje. Musíme proto nalézt nové zdroje financování, a to nejen reformováním stávajícího systému."@cs¹ "Hr. formand, kommissærer, mine damer og herrer! Mens jeg har fornøjelsen at stille Dem denne mundtlige forespørgsel for Udviklingsudvalget, kan jeg desværre ikke præsentere beslutningen om samme emne, der blev enstemmigt vedtaget af dette udvalg. Udviklingsudvalget beder Dem om at træffe foranstaltninger for at eliminere misbrug af skattely, skatteunddragelser og ulovlige kapitalstrømme fra udviklingslandene. Ifølge en norsk rapport, der blev offentliggjort i juni, og hvis tal nu er blevet verificeret, er de ulovlige strømme ud af udviklingslandene 10 gange så store som vores udviklingshjælp. Det viser blot, hvor meget der står på spil. Der er behov for at gennemføre en ny bindende økonomisk aftale, der tvinger multinationale virksomheder til at opgive deres fortjenester og deres skatteindbetalinger i de enkelte lande for at sikre gennemsigtighed med hensyn til, hvad de betaler i hvert af de lande, de opererer i. Der er også behov for en gennemgribende reform af systemet inklusive især indførelsen af nye demokratiske og gennemsigtige bestemmelser vedrørende handel og de internationale finansielle systemer. Der er et enormt ansvar, mange udfordringer og vanskelige opgaver, men nu er det for alvor på tide, at EU tager teten og fører an i reformerne. Mine kolleger fra Udviklingsudvalget og jeg selv arbejdede utrætteligt på at få beslutningen til afstemning og forhandling på plenarmødet inden G20-topmødet i Pittsburgh. Men bortset fra min gruppe, Gruppen De Grønne/Den Europæiske Fri Alliance, og Den Europæiske Venstrefløjs Fællesgruppe/Nordisk Grønne Venstre støttede ingen anden politisk gruppe vores anmodning om at få dette beslutningsforslag på dagsordenen, skønt det har afgørende betydning, hvis vi gerne vil have Europa-Parlamentet til at spille en større rolle ved udarbejdelsen af EU's udenrigspolitik og få en reel styrke bag dets forslag. Til hvad nytte skal vi stemme om dette beslutningsforslag, der skulle præsentere Europa-Parlamentets anmodninger og forslag for G20-medlemmerne og mere specifikt for de af vores medlemsstater, der er medlemmer af G20, samt for Kommissionen på plenarmødet i oktober, dvs. efter G20-topmødet i Pittsburgh? Ud over det faktum, at det devaluerer det udførte arbejde, kan vi heller ikke være tilfredse med denne rolle som nyhedskommentator. Det er ikke vores opgave. Lad os overlade det til dem, der har det som deres arbejde, og som gør det professionelt, nemlig journalisterne. Udviklingslandene har mere brug for os nu end nogensinde tidligere. Mens vores medborgere ikke er blevet skånet, har den internationale økonomiske og finansielle krise haft en langt mere vedvarende effekt for indbyggerne i udviklingslandene. De finansielle institutioner har imidlertid ikke gjort disse befolkninger til de primære modtagere af nødhjælpslån, da meget få af dem opfylder betingelserne herfor. De afrikanske lande har således kun modtaget 1,6 % af de lån, som IMF har ydet siden det seneste G20-møde i London og stigningen i IMF's ressourcer. Resten er gået til industrilandene i specielt Europa. Det var selvfølgelig bydende nødvendigt at bevare det europæiske økonomiske system, men det må ikke få os til at glemme den ekstreme fattigdom, der raser ved vores grænser – en ekstrem fattigdom, der er forværret af en krise, som vi bærer ansvaret for. Den offentlige udviklingsbistand skal snarest muligt øges. De fleste af medlemsstaterne lever ikke op til de betingelser, som OECD opstillede i 1970, og vi står over for nye nødsituationer uden nye midler. Vi skal derfor finde nye finansieringskilder – ikke mindst gennem en reform af det aktuelle system."@da² "Herr Präsident, meine Damen und Herren Kommissare, liebe Kolleginnen und Kollegen, während ich das Vergnügen habe, Ihnen die mündliche Anfrage im Namen des Entwicklungsausschusses vorzutragen, so ist es mir leider nicht vergönnt, Ihnen die von diesem Ausschuss einstimmig angenommene Entschließung zu demselben Thema vorzutragen. Der Entwicklungsausschuss bittet Sie darum, etwas gegen den Missbrauch von Steueroasen, Steuerhinterziehung und die illegalen Kapitalströme aus den Entwicklungsländern zu unternehmen. Einem norwegischen, im Juni veröffentlichten Bericht zufolge, dessen Zahlen bestätigt wurden, sind die illegalen Ströme, die die Entwicklungsländer verlassen, zehnmal so groß wie unsere Entwicklungshilfe. Das zeigt nur, wie viel auf dem Spiel steht. Es ist notwendig, ein neues bindendes Finanzabkommen zu implementieren, das transnationale Unternehmen dazu zwingen wird, ihre eingefahrenen Gewinne und die gezahlten Steuern auf einer Land-für-Land-Basis zu deklarieren, um Transparenz bezüglich dessen, was sie in jedem der Länder zahlen, in dem sie operieren, herzustellen. Darüber hinaus muss eine radikalere Reform des Systems stattfinden, die insbesondere die Einführung neuer demokratischer und transparenter Vorschriften für den Wirtschaftsverkehr und die internationalen Finanzsysteme einschließt. Die Verantwortlichkeiten sind groß, die Herausforderungen zahlreich und die Aufgabe schwierig, aber die Europäische Union muss jetzt mehr denn je vortreten und diese Reformen anführen. Meine Kolleginnen und Kollegen vom Entwicklungsausschuss und ich arbeiteten unermüdlich, um sicherzustellen, dass die Entschließung vor dem G20-Gipfel in Pittsburgh abgestimmt und im Plenum diskutiert wurde. Außer meiner Fraktion, der Fraktion der Grünen/Freien Europäischen Allianz, und der Konföderalen Fraktion der Vereinigten Europäischen Linken/Nordischen Grünen Linken jedoch unterstützte keine andere politische Gruppierung unsere Bitte, diese Entschließung auf die Tagesordnung zu setzen, und dabei wäre es wichtig, wenn wir wollen, dass das Europäische Parlament eine größere Rolle bei der Bestimmung der EU-Außenpolitik spielt und wahre Stärke hinter seinen Vorschlägen steckt. Meine Damen und Herren, welchen Nutzen werden wir davon haben, für diese Entschließung zu stimmen, welche war, die Bitten und Vorschläge des Europäischen Parlaments an die Mitglieder der G20 weiterzuleiten und, genauer, an die unserer Mitgliedstaaten, die an dem Gipfeltreffen teilnehmen, sowie an die Europäische Kommission, zur Plenartagung im Oktober, also nach dem Pittsburgh-Gipfel? Neben der Tatsache, dass dies die geleistete Arbeit abwertet, können wir uns auch nicht mit dieser Rolle als Kommentator für Aktuelles zufrieden geben. Das ist nicht unsere Aufgabe. Das sollten wir denen überlassen, deren Job das ist und die das professionell tun: Journalisten. Die Entwicklungsländer brauchen uns nun mehr denn je. Während unsere Mitbürgerinnen und Mitbürger nicht verschont blieben, hatte die globale Wirtschafts- und Finanzkrise einen weitaus nachhaltigeren Effekt auf die Bevölkerung der Entwicklungsländer. Trotzdem haben die Finanzinstitutionen diese Menschen nicht zu den Hauptbegünstigten der Sofortkredite gemacht, da sehr wenige von ihnen die erforderlichen Bedingungen erfüllen. Die Länder Afrikas haben also nur 1,6 % der vom IWF gewährten Kredite seit dem letzten G20-Treffen in London erhalten und die Aufstockung der IWF-Mittel. Der Rest ging an die Industrieländer, besonders an die europäischen. Die Aufrechterhaltung des europäischen Wirtschaftssystems war natürlich unbedingt notwendig, aber dies darf uns nicht die ungeheure Armut, die an unseren Grenzen wütet, vergessen lassen; extreme Armut, die durch eine Krise, für die wir die Last der Verantwortung tragen, noch schlimmer gemacht wurde. Staatliche Entwicklungshilfe muss dringend erhöht werden. Jetzt schon erfüllen die meisten Mitgliedstaaten die von der OECD seit 1970 geforderten Bedingungen nicht, und uns stehen neue Notlagen bevor, ohne neue Fonds zu besitzen. Wir müssen daher neue Finanzierungsquellen finden, nicht zuletzt durch Reformen des bestehenden Systems."@de⁹ "Κύριε Πρόεδρε, κύριοι Επίτροποι, κυρίες και κύριοι, μολονότι έχω τη χαρά να σας υποβάλω την παρούσα προφορική ερώτηση εξ ονόματος της Επιτροπής Ανάπτυξης, δυστυχώς δεν έχω τη χαρά να σας παρουσιάσω και το ψήφισμα που αφορά το ίδιο θέμα, το οποίο εγκρίθηκε ομόφωνα από την επιτροπή. Η Επιτροπή Ανάπτυξης σας ζητά να αναλάβετε δράση προκειμένου να εξαλειφθούν οι φορολογικοί παράδεισοι και να καταπολεμηθεί η φοροδιαφυγή και οι παράνομες εισροές κεφαλαίου από τις αναπτυσσόμενες χώρες. Σύμφωνα με νορβηγική έκθεση που δημοσιεύτηκε τον Ιούνιο, τα αριθμητικά στοιχεία της οποίας έχουν επιβεβαιωθεί, οι παράνομες εισροές που προέρχονται από τις αναπτυσσόμενες χώρες είναι δέκα φορές υψηλότερες από το ποσό της αναπτυξιακής μας βοήθειας. Αυτό δείχνει πόσα διακυβεύονται. Είναι ανάγκη να εφαρμοσθεί μια νέα δεσμευτική χρηματοοικονομική συμφωνία που θα υποχρεώσει τις διακρατικές εταιρείες να δηλώνουν τα κέρδη τους καθώς και τους φόρους που καταβάλουν ανά χώρα, προκειμένου να διασφαλισθεί η διαφάνεια σε σχέση με το τι πληρώνουν σε καθεμία από τις χώρες όπου δραστηριοποιούνται. Επιπλέον, πρέπει να υπάρξει ριζική μεταρρύθμιση του συστήματος που θα περιλαμβάνει, ειδικότερα, την εισαγωγή νέων δημοκρατικών και διαφανών κανονιστικών διατάξεων όσον αφορά το εμπόριο και τα διεθνή χρηματοπιστωτικά συστήματα. Οι ευθύνες είναι τεράστιες, οι προκλήσεις πολλές, και τα καθήκοντα επίπονα, αλλά, τώρα περισσότερο από κάθε άλλη φορά, η Ευρωπαϊκή Ένωση πρέπει να ορθώσει το ανάστημά της και να ηγηθεί αυτών των μεταρρυθμίσεων. Οι συνάδελφοί μου από την Επιτροπή Ανάπτυξης και εγώ εργαστήκαμε ακούραστα προκειμένου να εξασφαλίσουμε την ψήφιση και τη συζήτηση του ψηφίσματος από την Ολομέλεια πριν από τη Σύνοδο των G20 στο Πίτσμπουργκ. Ωστόσο, εκτός από την Ομάδα μου, την Ομάδα των Πρασίvωv/Ευρωπαϊκή Ελεύθερη Συμμαχία, και τη Συνομοσπονδιακή Ομάδα της Ευρωπαϊκής Ενωτικής Αριστεράς/Αριστερά των Πρασίνων των Βορείων Χωρών, καμία άλλη πολιτική ομάδα δεν υποστήριξε την αίτησή μας για προσθήκη του εν λόγω ψηφίσματος στην ημερήσια διάταξη. Παρόλα αυτά, είναι πολύ σημαντικό εάν επιθυμούμε το Ευρωπαϊκό Κοινοβούλιο να διαδραματίσει μεγαλύτερο ρόλο στον καθορισμό της εξωτερικής πολιτικής της Ευρωπαϊκής Ένωσης και να έχει πραγματική ισχύ πίσω από τις προτάσεις του. Κυρίες και κύριοι, τι όφελος θα έχει για εμάς να ψηφίσουμε σχετικά με αυτό το ψήφισμα, το οποίο είχε σκοπό να υποβάλει τα αιτήματα και τις προτάσεις του Ευρωπαϊκού Κοινοβουλίου προς τα μέλη των G20 και, πιο συγκεκριμένα, προς εκείνα τα κράτη μέλη της ΕΕ που συμμετέχουν στους G20, κατά τη σύνοδο της Ολομέλειας του Οκτωβρίου, δηλαδή μετά τη Σύνοδο του Πίτσμπουργκ; Εκτός από το γεγονός ότι αυτό υποτιμά το έργο που πραγματοποιήθηκε, δεν μας ικανοποιεί ο ρόλος του σχολιαστή της επικαιρότητας. Δεν είναι αυτή η δουλειά μας. Ας την αφήσουμε για εκείνους που είναι δουλειά τους και που την κάνουν με επαγγελματισμό: τους δημοσιογράφους. Οι αναπτυσσόμενες χώρες μάς χρειάζονται τώρα περισσότερο από ποτέ. Μολονότι ούτε οι συμπολίτες μας δεν γλίτωσαν από αυτήν, εντούτοις η παγκόσμια χρηματοπιστωτική κρίση έχει πολύ πιο μακροχρόνιες επιπτώσεις για τους κατοίκους των αναπτυσσόμενων χωρών. Ωστόσο, τα χρηματοπιστωτικά ιδρύματα δεν έκαναν τους ανθρώπους αυτούς κύριους δικαιούχους των δανείων έκτακτης ανάγκης, καθώς πολύ λίγοι από αυτούς πληρούν τις απαιτούμενες προϋποθέσεις. Έτσι, οι χώρες της Αφρικής έλαβαν μόλις το 1,6% αυτών των δανείων που χορηγήθηκαν από το ΔΝΤ μετά την τελευταία συνεδρίαση των G20 στο Λονδίνο και την αύξηση των πόρων του ΔΝΤ. Τα υπόλοιπα δόθηκαν σε αναπτυγμένες χώρες, κυρίως ευρωπαϊκές. Η διατήρηση του ευρωπαϊκού οικονομικού συστήματος ήταν βεβαίως απαραίτητη, αλλά αυτό δεν πρέπει να μας κάνει να ξεχνούμε την ακραία φτώχεια στα σύνορά μας· ακραία φτώχεια η οποία επιδεινώθηκε από μια κρίση για την οποία ευθυνόμαστε εμείς. Η δημόσια αναπτυξιακή βοήθεια πρέπει να αυξηθεί επειγόντως. Ήδη, τα περισσότερα κράτη μέλη δεν πληρούν τις προϋποθέσεις που έχουν ορισθεί από τον ΟΟΣΑ ήδη από το 1970, και ερχόμαστε αντιμέτωποι με νέες έκτακτες καταστάσεις, χωρίς να διαθέτουμε νέους πόρους. Ως εκ τούτου, πρέπει να βρούμε νέες πηγές χρηματοδότησης, μεταξύ άλλων και μέσω μεταρρυθμίσεων του υπάρχοντος συστήματος."@el¹⁰ "Mr President, Commissioners, ladies and gentlemen, while I have the pleasure of putting this oral question to you on behalf of the Committee on Development, sadly I do not have the pleasure of presenting you with the resolution on the same subject, adopted unanimously by this committee. The Committee on Development is asking you to take action to eradicate tax haven abuses, tax evasion and the illegal flows of capital from developing countries. According to a Norwegian report published in June, the figures of which have been verified, the illegal flows leaving developing countries are ten times the amount of our development aid. This shows just how much is at stake. There is a need to implement a new binding financial agreement that will force transnational companies to declare the profits they make and the taxes they pay, on a country by country basis, in order to ensure transparency in respect of what they pay in each of the countries in which they operate. Moreover, a radical reform of the system must take place involving, in particular, the introduction of new democratic and transparent regulations for trade and the international financial systems. The responsibilities are huge, the challenges many, and the task arduous, but, now more than ever, the European Union must step up to the plate and lead these reforms. My colleagues from the Committee on Development and I worked tirelessly to ensure that the resolution was voted on and debated in plenary before the G20 Summit in Pittsburgh. However, apart from my group, the Group of the Greens/European Free Alliance, and the Confederal Group of the European United Left – Nordic Green Left, no other political group supported our request to put this resolution on the agenda, and yet it is vital if we want the European Parliament to play more of a part in defining the European Union’s external policy and to have real strength behind its proposals. Ladies and gentlemen, of what benefit will it be to us to vote on this resolution, which was to put the European Parliament’s requests and proposals to the members of the G20 and, more specifically, to those of our Member States who sit on it, as well as to the European Commission, at the October plenary session, that is, after the Pittsburgh Summit? Besides the fact that this devalues the work accomplished, we cannot be content with this role of current affairs commentator either. That is not our job. Let us leave it to those whose job it is and who do it with professionalism: journalists. Developing countries need us now more than ever. While our fellow citizens have not been spared, the global economic and financial crisis has had a far more lasting effect on the populations of developing countries. However, the financial institutions have not made these populations the main beneficiaries of the emergency loans, since very few of them satisfy the required conditions. The countries of Africa have thus received only 1.6% of the loans granted by the IMF since the last G20 meeting in London and the increase in the IMF’s resources. The rest has gone to developed countries, European ones in particular. Maintaining the European economic system was imperative of course, but this must not make us forget the extreme poverty that is raging at our borders; extreme poverty made worse by a crisis for which we carry the burden of responsibility. Public development aid must be increased as a matter of urgency. Already, most of the Member States do not meet the conditions required by the OECD since 1970, and we are facing new emergencies without having new funds. We must therefore find new sources of funding, not least by reforming the current system."@en⁴ "Señor Presidente, señores Comisarios, Señorías, me complace formularles esta pregunta oral en nombre de la Comisión de Desarrollo, pero lamentablemente no puedo presentarles la resolución sobre el mismo tema, adoptada de forma unánime por esta comisión. La Comisión de Desarrollo les pide que tomen medidas para erradicar los abusos de paraísos fiscales, evasión de impuestos y los flujos ilegales de capital procedentes de países en desarrollo. De acuerdo con un informe noruego publicado en junio, cuyas cifras han sido verificadas, los flujos ilegales procedentes de países en desarrollo son diez veces superiores a la cantidad de fondos que concedemos nosotros como ayuda al desarrollo. Esto simplemente demuestra cuánto está en juego. Es necesario aplicar un nuevo acuerdo financiero que sea vinculante y obligue a las empresas transnacionales a declarar los beneficios que obtienen y los impuestos que pagan, país por país, a fin de garantizar la transparencia respecto a lo que estas empresas pagan en cada uno de los países en los que operan. Además, debe llevarse a cabo una reforma radical del sistema que incluya, en particular, la introducción de nuevos reglamentos democráticos y transparentes para el comercio y los sistemas financieros internacionales. Las responsabilidades son enormes, los retos numerosos y la tarea difícil, pero ahora más que nunca la Unión Europea debe asumir responsabilidades y dirigir estas reformas. Mis colegas de la Comisión de Desarrollo y yo hemos trabajado incansablemente para asegurar que se votaba esta resolución y se sometía a debate en el Pleno antes de la Cumbre del G20 en Pittsburgh. Sin embargo, aparte de mi grupo, el Grupo de los Verdes/Alianza Libre Europea y el Grupo Confederal de la Izquierda Unitaria Europea/Izquierda Verde Nórdica, ningún otro grupo político apoyó nuestra solicitud de incluir esta resolución en el orden del día y esta es vital si queremos que el Parlamento Europeo contribuya más a la hora de definir la política exterior de la Unión Europea y exista auténtica fuerza tras sus propuestas. Señorías, ¿en qué nos beneficiará votar esta resolución, que iba a incluirse en las peticiones y propuestas del Parlamento Europeo dirigidas a los miembros del G20 y, más concretamente, a aquellos de nuestros Estados miembros que forman parte de él, así como a la Comisión Europea, en la sesión plenaria de octubre, es decir tras la cumbre que se celebrará en Pittsburgh? Además del hecho de que esto devalúa el trabajo realizado, tampoco podemos conformarnos con este papel de comentarista de temas de actualidad. Ese no es nuestro trabajo. Dejémoslo a quienes les corresponde y lo hacen con profesionalidad: los periodistas. Los países en desarrollo nos necesitan ahora más que nunca. Aunque nuestros ciudadanos no se han salvado de la crisis económica y financiera mundial, esta ha tenido un efecto mucho más duradero para las poblaciones de los países en desarrollo. Sin embargo, las instituciones financieras no han hecho que estas poblaciones sean los principales beneficiarios de los préstamos de emergencia, puesto que muy pocos cumplen las condiciones exigidas. Así que los países de África han recibido solo el 1,6 % de los préstamos concedidos por el FMI desde la última reunión del G20 en Londres y el incremento de los recursos del FMI. El resto se ha destinado a países desarrollados, en concreto a países europeos. Mantener el sistema económico europeo era imperativo, desde luego, pero esto no debe hacernos olvidar la extrema pobreza que abunda en el exterior de nuestras fronteras; la extrema pobreza agravada por una crisis de la que somos responsables. La ayuda pública al desarrollo debe aumentarse urgentemente. Por lo pronto, la mayoría de los Estados miembros no cumplen las condiciones exigidas por la OCDE desde 1970 y afrontamos nuevas emergencias sin disponer de nuevos fondos. En consecuencia, debemos hallar nuevas fuentes de financiación, además de reformar el sistema actual."@es²¹ "Austatud juhataja, volinikud, daamid ja härrad, kuigi mul on heameel esitada teile arengukomisjoni nimel see suuline küsimus, ei ole mul kahjuks heameelt teile esitada samateemalist resolutsiooni, mis arengukomisjonis ühehäälselt vastu võeti. Arengukomisjon palub teil võtta meetmeid, millega kaotada maksuparadiisid, maksude tasumisest kõrvalehoidmine ja arengumaadest väljuvad ebaseaduslikud kapitalivood. Juunis avaldatud Norra raporti kohaselt on arengumaadest väljuvad kapitalivood kontrollitud andmete põhjal kümme korda suuremad kui meie arenguabi. See näitab vaid, kui suured on panused. On tarvis rakendada uus siduv finantsleping, mis sunniks riigiüleseid äriühinguid deklareerima saadud tulusid ja makstud makse iga riigi kaupa eraldi, et tagada läbipaistvus selles suhtes, kui palju nad maksavad igas riigis, milles tegutsevad. Peale selle peab toimuma süsteemi radikaalne reform, mis hõlmab eelkõige uusi demokraatlikke ja läbipaistvaid regulatsioone kaubanduse ja rahvusvaheliste finantssüsteemide jaoks. Vastutus on tohutu, väljakutseid palju ning ülesanne pingutust nõudev, kuid praegu on tarvis rohkem kui kunagi varem, et Euroopa Liit esile astuks ja neid reforme juhtima hakkaks. Mu kolleegid arengukomisjonist ja mina oleme väsimatult töötanud tagamaks, et resolutsiooni hääletataks täiskogul ja arutataks enne G20 tippkohtumist Pittsburghis. Siiski ei ole peale minu fraktsiooni, Roheliste / Euroopa Vabaliidu fraktsiooni, ning Euroopa Ühendatud Vasakpoolsete / Põhjamaade Roheliste Vasakpoolsete liitfraktsiooni ükski teine poliitiline fraktsioon toetanud meie nõudmist see resolutsioon päevakorda panna, kuid siiski on see eluliselt tähtis, kui tahame, et Euroopa Parlament Euroopa Liidu välispoliitika kindlaksmääramisel suuremat rolli mängiks ning tema ettepanekute taga oleks tõeline jõud. Daamid ja härrad, mis kasu oleks meil sellise resolutsiooni hääletamisest, mis esitab Euroopa Parlamendi nõudmised ja ettepanekud G20 liikmetele ning konkreetselt just neile meie liikmesriikidest, kes osalevad, samuti Euroopa Komisjonile, oktoobrikuisel täiskogu istungil, see tähendab pärast Pittsburghi tippkohtumist? Peale asjaolu, et see muudab väärtusetuks juba tehtud töö, ei saa me rahul olla ka praeguste sündmuste kommentaatori rolliga. See pole meie töö. Jätame selle neile, kelle töö see on ja kes teevad seda oma ametioskustega: ajakirjanikele. Arengumaad vajavad meid praegu rohkem kui kunagi varem. Kuigi säästetud pole ka meie kaaskodanikke, on ülemaailmne majandus- ja finantskriis kaugelt püsivama mõju jätnud arengumaade elanikkonnale. Siiski ei ole finantsasutused pidanud neid rahvaid hädaabilaenude peamisteks saajateks, kuna vaid väga vähesed neist täidavad nõutud tingimusi. Aafrika riigid on seega pärast viimast G20 tippkohtumist Londonis ja Rahvusvahelise Valuutafondi ressursside suurendamist saanud ainult 1,6% fondi antud laenudest. Ülejäänu on läinud arenenud riikidele, eelkõige Euroopas. Euroopa majandussüsteemi säilitamine oli muidugi hädavajalik, kuid see ei tohi sundida meid unustama äärmist vaesust, mis märatseb meie piiride taga; äärmise vaesuse muudab veel hullemaks kriis, mille eest meil on kanda vastutuskoorem. Riiklikku arenguabi tuleb kiiremas korras suurendada. Juba praegu ei vasta enamik liikmesriike OECD poolt alates 1970. aastast nõutavatele tingimustele ning me oleme vastamisi uute hädaolukordadega, omamata uusi vahendeid. Seetõttu peame leidma uusi rahastamisallikaid, mitte kõigest reformima praegust süsteemi."@et⁵ "Arvoisa puhemies, arvoisat komission jäsenet, hyvät parlamentin jäsenet, minulla on ilo esitellä teille tämä kehitysyhteistyövaliokunnan puolesta laatimani suullinen kysymys. Valitettavasti en voi kuitenkaan samalla esitellä samasta aiheesta laadittua päätöslauselmaa, jonka valiokunta hyväksyi yksimielisesti. Kehitysyhteistyövaliokunta pyytää teitä ryhtymään toimiin veroparatiisien väärinkäytösten, veronkierron ja kehitysmaista tulevien laittomien pääomavirtojen torjumiseksi. Kesäkuussa julkaistun norjalaisraportin mukaan kehitysmaista lähtevien laittomien virtojen arvo ylittää meidän kehitysapumme kymmenkertaisesti; raportin luvut on tarkistettu. Tämä osoittaa, kuinka suuresta asiasta on kysymys. Meidän on laadittava uusi sitova rahoitussopimus, joka pakottaa ylikansalliset yhtiöt ilmoittamaan saamansa liikevoitot ja maksamansa verot maakohtaisesti, jotta niiden kussakin maassa suorittamat maksut tulevat yleiseen tietoon. Lisäksi meidän on uudistettava nykyistä järjestelmää radikaalisti muun muassa sisällyttämällä siihen uusia kauppaa ja kansainvälisiä rahoitusjärjestelmiä koskevia demokraattisuutta ja avoimuutta edistäviä säännöksiä. Velvollisuutemme ovat raskaat, haasteet ovat moninaiset ja tehtävä on vaikea. Siitä huolimatta Euroopan unionin on nyt enemmän kuin koskaan syytä astua etualalle ja ryhtyä johtamaan näitä uudistuksia. Me teimme kehitysyhteistyövaliokunnassa kaikkemme, jotta päätöslauselmasta äänestettäisiin ja keskusteltaisiin täysistunnossa ennen Pittsburghissa pidettävää G20-huippukokousta. Oma poliittinen ryhmäni, Vihreät / Euroopan vapaa allianssi -ryhmä, sekä Euroopan yhtyneen vasemmiston konfederaatioryhmä / Pohjoismaiden vihreä vasemmisto, olivat kuitenkin ainoat ryhmät, jotka tukivat pyyntöämme asettaa tämä päätöslauselma esityslistalle, vaikka esityslistalle pääsy on ratkaisevan tärkeää, jos haluamme Euroopan parlamentin näyttelevän keskeisempää osaa Euroopan unionin ulkopolitiikan määrittelyssä ja esittävän aidosti vaikuttavia ehdotuksia. Hyvät parlamentin jäsenet, mitä hyötyä meille on siitä, että äänestämme tästä päätöslauselmasta, jonka tarkoituksena oli esittää Euroopan parlamentin pyynnöt ja ehdotukset G20-maille ja erityisesti G20-maihin lukeutuville EU:n jäsenvaltioille sekä Euroopan komissiolle, vasta lokakuun täysistunnossa, toisin sanoen Pittsburghin huippukokouksen jälkeen? Tämä vähentää tekemämme työn arvoa. Sen lisäksi me emme voi tyytyä siihen, että parlamentti toimii ainoastaan ajankohtaisten tapahtumien kommentoijana. Se ei ole meidän tehtävämme. Se on toimittajien tehtävä; he ovat sen alan ammattilaisia. Meidän on keskityttävä omiin tehtäviimme. Kehitysmaat tarvitsevat meitä nyt enemmän kuin koskaan. Euroopan unionin kansalaiset ovat toki joutuneet kärsimään maailmanlaajuisesta talous- ja rahoituskriisistä. Kriisin vaikutukset ovat kuitenkin huomattavasti pitkäaikaisempia kehitysmaiden väestön keskuudessa. Rahoituslaitokset eivät ole kuitenkaan tehneet näistä ryhmistä hätälainojen tärkeimpiä edunsaajia, sillä vain harvat ryhmistä täyttävät lainanannon edellytykset. Afrikan valtiot ovat näin ollen saaneet vain 1,6 prosenttia lainoista, joita Kansainvälinen valuuttarahasto on myöntänyt Lontoossa pidetyn viimeisimmän G20-kokouksen ja rahaston resurssien lisäämisen jälkeen. Muut lainat ovat menneet kehittyneille valtioille, erityisesti Euroopan maille. Eurooppalaisen talousjärjestelmän ylläpitäminen oli tietenkin ehdottoman tärkeää, mutta me emme saa kuitenkaan sen vuoksi unohtaa Euroopan naapurimaita kalvavaa ääretöntä köyhyyttä, jota meidän aiheuttamamme kriisi pahentaa entisestään. Julkista kehitysapua on lisättävä kiireesti. Useimmat jäsenvaltioista eivät täytä edes tällä hetkellä OECD:n jo 1970-luvulta lähtien ajamia edellytyksiä, ja me kohtaamme yhä uusia hätätilanteita saamatta kuitenkaan uusia varoja. Tämän vuoksi meidän on löydettävä uusia rahoituslähteitä ennen kaikkea uudistamalla nykyistä järjestelmää."@fi⁷ ". Elnök úr, biztosok, hölgyeim és uraim! Noha örömömre szolgál a Fejlesztési Bizottság nevében Önök elé terjeszteni ezt a szóbeli választ igénylő kérdést, sajnos nem áll módomban a bizottság által ebben a témában egyhangúlag jóváhagyott állásfoglalást benyújtani. A Fejlesztési Bizottság arra kéri Önöket, hogy lépjenek fel az adóparadicsomok visszaélései, az adóelkerülés és a tőke fejlődő országokból való illegális kimenekítésének megszüntetéséért. Egy júniusban kiadott, igazolt adatokkal alátámasztott norvég jelentés szerint a fejlődő országokból illegálisan kiáramló tőke tízszerese annak az összegnek, amelyet fejlesztési támogatásra fordítunk. Ebből is látszik, mi minden forog kockán. Egy új, kötelező erejű pénzügyi megállapodás létrehozására van szükség, amely rákényszeríti a transznacionális társaságokat, hogy országonkénti lebontásban jelentsék be nyereségüket és befizetett adójukat. Ezzel átláthatóvá válna, hogy mennyit fizetnek azokban az országokban, ahol működnek. Továbbá, elsősorban a nemzetközi pénzügyi rendszerekre vonatkozó új, demokratikus és átlátható szabályok bevezetésével végre kell hajtani a rendszer gyökeres reformját. A felelősség óriási, rengeteg a kihívás, a feladat pedig fáradságos, de most, még inkább, mint valaha, az Európai Uniónak bizonyítania kell rátermettségét, és élen kell járnia a reformok végrehajtásában. Jómagam és kollégáim a Fejlesztési Bizottságtól mindent megtettünk azért, hogy a G20-ak országainak pittsburghi csúcstalálkozója előtt, plenáris ülésen kerülhessen szavazásra és vitára ez az állásfoglalás. Azonban saját képviselőcsoportomon, azaz a Zöldek/az Európai Szabad Szövetség képviselőcsoportján és az Egységes Európai Baloldal/az Északi Zöld Baloldal képviselőcsoportján kívül egyetlen más képviselőcsoport sem támogatta kérésünket, hogy tűzzük napirendre ezt az állásfoglalást, pedig ez életbevágóan fontos lenne, ha szeretnénk elérni, hogy az Európai Parlament nagyobb szerepet játsszon az Európai Unió külpolitikájának alakításában, és hogy javaslatai mögött valódi erő álljon. Hölgyeim és uraim! Miféle haszna lesz számunkra, ha erről az állásfoglalásról az októberi plenáris ülésen, azaz a pittsburghi csúcstalálkozó után szavazunk, mikor éppen az volt vele a célunk, hogy az Európai Parlament kívánságait és javaslatait az Európai Bizottság és a G20-ak elé terjesszük, konkrétabban azon tagállamaink elé, akik ülnek rajta? Ez egyrészt az elvégzett munka leértékelését jelentené, másrészt viszont a hírkommentátor szerepével sem elégedhetünk meg. Ez nem a mi feladatunk. Hagyjuk azokra, akiknek ez a dolga, és akik profi módon el is tudják végezni: az újságírókra. A fejlődő országoknak most nagyobb szükségük van ránk, mint valaha. Bár a gazdasági és pénzügyi világválság saját polgárainkat sem kímélte, a fejlődő országok lakossága szempontjából sokkal tartósabb következményekkel járt. A pénzintézetek mégsem ezeknek a népeknek nyújtják a szükséghiteleket, miután csak nagyon kevesen teljesítik közülük az előírt feltételeket. Ezért van, hogy a G20-ak legutóbbi londoni találkozója és az IMF-források megnövelése óta nyújtott IMF-hitelek mindössze 1,6%-ából részesültek eddig az afrikai országok. A többit fejlett országok kapták meg, főként európaiak. Természetes, hogy az európai gazdasági rendszer fenntartása égetően fontos volt, de attól még nem szabad megfeledkeznünk a határainkon túl pusztító, rendkívül nagy szegénységről, amit csak még tovább ront az a válság, amelyért mi magunk vagyunk felelősek. Sürgősen növelni kell az állami fejlesztési segélyeket. A legtöbb tagország eleve nem tesz eleget az OECD által 1970-től előírt feltételeknek, most pedig újabb vészhelyzettel nézünk szembe anélkül, hogy új forrásaink lennének. Ezért új finanszírozási forrásokat kell találnunk, nem utolsósorban a jelenlegi rendszer reformja révén."@hu¹¹ "Signor Presidente, Commissari, onorevoli deputati, ho il piacere di presentarvi quest’interrogazione orale a nome della commissione per lo sviluppo, ma purtroppo non posso presentarvi la relativa risoluzione, adottata all’unanimità dalla commissione. La commissione per lo sviluppo chiede di eliminare gli abusi quali paradisi fiscali, evasione fiscale e flussi di capitale illegali dai paesi in via di sviluppo. Secondo una relazione norvegese pubblicata a giugno, i cui dati sono stati verificati, i flussi illegali in partenza dai paesi in via di sviluppo corrispondono a dieci volte l’ammontare dei nostri aiuti allo sviluppo. Ciò dimostra quanto sia delicata la situazione. E’ necessario applicare un nuovo accordo finanziario vincolante che costringa le aziende transnazionali a dichiarare i profitti e le imposte pagate, paese per paese, per garantire trasparenza nei pagamenti in ciascuno dei paesi in cui operano. Inoltre, è necessaria una riforma radicale del sistema, che contempli, in particolare, l’introduzione di disposizioni democratiche e trasparenti per il commercio e per i sistemi finanziari internazionali. Le responsabilità sono notevoli, le sfide sono molte e il compito è arduo, ma, ora più che mai, l’Unione europea deve agire e portare avanti tali riforme. Ho lavorato alacremente con i colleghi della commissione per lo sviluppo per far sì che la risoluzione fosse votata e discussa in seduta plenaria prima del vertice del G20 a Pittsburgh. Tuttavia, tranne il mio gruppo, il gruppo Verde/Alleanza libera europea e il gruppo confederale della Sinistra unitaria europea/Sinistra verde nordica, nessun altro gruppo politico ha sostenuto la nostra richiesta di introdurre la risoluzione nell’ordine del giorno, seppure sia fondamentale per un ruolo più attivo del Parlamento europeo nella definizione della politica estera dell’Unione, a garanzia di una vera forza a sostegno delle sue proposte. Onorevoli colleghi, quali vantaggi trarremo dalla votazione sulla risoluzione, che doveva presentare le richieste e le proposte del Parlamento al G20 e, più specificamente, a quegli Stati europei che ne fanno parte, nonché alla Commissione, nel corso della seduta plenaria di ottobre, ovvero in seguito al vertice di Pittsburgh? Ciò toglie valore al lavoro svolto e, nel contempo, non possiamo accontentarci del ruolo di semplici spettatori. Non è questo il nostro lavoro; lasciamo il compito a chi lo fa di professione: i giornalisti. I paesi in via di sviluppo hanno bisogno di noi, ora più che mai. La crisi economica e finanziaria globale, pur non avendo risparmiato i nostri cittadini, ha avuto un impatto molto più forte e duraturo sulle popolazioni dei paesi in via di sviluppo. Le istituzioni finanziarie tuttavia non hanno indicato i cittadini quali principali beneficiari dei finanziamenti d’emergenza, poiché ben poche popolazioni soddisfano i criteri richiesti. Di conseguenza, i paesi africani hanno ricevuto solo l’1,6 per cento dei finanziamenti stanziati dal FMI all’ultimo G20 di Londra e dell’aumento delle risorse del FMI. Il resto dei finanziamenti è stato destinato ai paesi sviluppati, particolarmente quelli europei. Chiaramente, era fondamentale mantenere in funzione il sistema economico europeo, ma questo non deve farci dimenticare l’estrema povertà che imperversa lungo i nostri confini: povertà peggiorata da una crisi di cui siamo responsabili. Gli aiuti pubblici allo sviluppo devono essere urgentemente incrementati. La maggioranza degli Stati membri non soddisfa i criteri stabiliti dall’OCSE dal 1970 e dobbiamo affrontare nuove emergenze senza i fondi necessari. E’ necessario trovare nuove fonti di finanziamento, non ultimo attraverso una riforma del sistema attuale."@it¹² "Pone pirmininke, Komisijos nariai, ponios ir ponai, man didelė garbė pristatyti šį klausimą žodžiu Vystymosi komiteto vardu, deja, neturiu galimybės pristatyti jums šio komiteto vienbalsiai patvirtintos rezoliucijos tuo pačiu klausimu. Vystymosi komitetas prašo jūsų imtis veiksmų siekiant panaikinti piktnaudžiavimą mokesčių rojaus šalyse, mokesčių vengimą ir neteisėtus kapitalo srautus iš besivystančių šalių. Remiantis birželio mėn. Norvegijos paskelbta ataskaita, kurios duomenys buvo patikrinti, neteisėti kapitalo srautai iš besivystančių šalių yra dešimt kartų didesni už mūsų paramą vystymuisi. Tai tik įrodo, kiek daug pastatyta ant kortos. Būtina sudaryti naują privalomą finansinį susitarimą, kuris priverstų tarptautines įmones skelbti savo pelną ir mokamus mokesčius kiekvienoje šalyje, siekiant užtikrinti mokėjimų skaidrumą kiekvienoje šalyje, kurioje jos veikia. Be to, turi būti vykdoma esminė sistemos reforma pagal kurią, visų pirma, būtų diegiamos naujos demokratinės ir skaidrios prekybos bei tarptautinių finansų sistemų taisyklės. Įsipareigojimai yra milžiniški, iššūkių daug, o užduotis sunki, tačiau dabar labiau nei kada nors Europos Sąjunga privalo prisiimti atsakomybę ir vadovauti šioms reformoms. Kartu su savo kolegomis iš Vystymosi komiteto nenuilstamai dirbome siekdami užtikrinti, kad rezoliucija būtų pateikta balsuoti ir svarstoma plenarinėje sesijoje iki G20 aukščiausiojo lygio susitikimo Pitsburge. Tačiau išskyrus mano frakciją, Žaliųjų frakciją / Europos laisvąjį aljansą ir Europos vieningųjų kairiųjų jungtinę frakciją – Šiaurės šalių žaliuosius kairiuosius, jokia kita frakcija nepritarė mūsų prašymui įtraukti šią rezoliuciją į darbotvarkę, ir tai vis dar būtina, jeigu norime, kad Europos Parlamentas atliktų svarbesnį vaidmenį nustatant Europos Sąjungos išorės politiką ir jo pasiūlymai turėtų tvirtą pagrindą. Ponios ir ponai, kokią naudą turės balsavimas dėl šios rezoliucijos, kurią norėta įtraukti į Europos Parlamento prašymus ir pasiūlymus, teikiamus G20 nariams ir, tiksliau sakant, toms mūsų valstybėms narėms, kurios tame susitikime posėdžiauja, taip pat Europos Komisijos spalio mėn. plenarinei sesijai po aukščiausiojo lygio susitikimo Pitsburge? Be to, kad tai sumenkina atlikto darbo vertę, taip pat negalime būti patenkinti šios esamos padėties komentatorių vaidmeniu. Tai nėra mūsų darbas. Palikime tai tiems, kurie dirba tokį darbą ir kurie tai daro profesionaliai, t. y. žurnalistams. Besivystančioms šalims dabar esame reikalingi labiau nei kada nors anksčiau. Kol mūsų piliečiai savęs netausojo, pasaulio ekonomikos ir finansų krizė turėjo gerokai didesnį poveikį besivystančių šalių gyventojams. Tačiau finansų institucijos nesiėmė veiksmų, kad šie gyventojai taptų pagrindiniais neatidėliotinų paskolų naudos gavėjais, nes tik nedaugelis iš jų atitinka nustatytas sąlygas. Dėl to Afrikos šalys gavo tik 1,6 proc. Tarptautinio valiutos fondo (TVF) suteiktų paskolų po paskutinio Londone vykusio G20 aukščiausiojo lygio susitikimo ir TVF išteklių padidinimo. Likusioji dalis atiteko besivystančioms, visų pirma Europos, šalims. Europos ekonomikos sistemos išlaikymas, žinoma, buvo būtinas, tačiau tai negali mūsų priversti pamiršti ypač didelio skurdo, klestinčio prie mūsų sienų; padėtis dar labiau pablogėjo dėl krizės, už kurią mes esame atsakingi. Valstybės parama vystymuisi turi būti padidinta skubos tvarka. Dauguma valstybių narių jau neatitinka nuo 1970 m. EBPO nustatytų sąlygų, ir mes susiduriame su naujomis problemomis neturėdami papildomų lėšų. Dėl to turime rasti naujų finansavimo šaltinių, geriausia nereformuodami šiuo metu veikiančios sistemos."@lt¹⁴ ". Priekšsēdētāja kungs, cienījamie komisāri, dāmas un kungi! Lai arī es Attīstības komitejas vārdā iesniedzu šo mutisko jautājumu Parlamentā, es diemžēl nevarēšu jūs iepazīstināt ar rezolūciju, kura ir vienprātīgi pieņemta komitejā saistībā ar šo pašu tēmu. Attīstības komiteja lūdz Parlamenta iesaistīšanos, lai izskaustu „nodokļu paradīzes” ļaunprātīgu izmantošanu un nelegālu kapitāla plūsmu no jaunattīstības valstīm. Saskaņā ar jūnijā publicētajā Norvēģijas ziņojumā sniegtajiem pārbaudītajiem datiem nelegālā plūsma no jaunattīstības valstīm desmitkārt pārsniedz mūsu atbalstu attīstībai. Tas apliecina to, cik daudz ir likts uz spēles. Ir jāizstrādā jauns saistošs finanšu nolīgums, kas liktu starptautiskajiem uzņēmumiem deklarēt ienākumus un maksātos nodokļus katrā valstī, lai nodrošinātu pārredzamību attiecībā uz maksājumiem, ko šie uzņēmumi veic katrā valstī, kurā tie darbojas. Turklāt šajā sistēmā ir jāveic radikālas reformas, jo īpaši, ieviešot jaunus demokrātiskus un pārredzamus noteikumus attiecībā uz tirdzniecību un starptautiskajām finanšu sistēmām. Atbildība ir ļoti liela, ir daudz problēmu un uzdevums nav no vieglajiem, bet šodien vairāk nekā jebkad agrāk Eiropas Savienībai ir jāuzņemas vadošā loma šajā reformu procesā. Es kopā ar saviem kolēģiem no Attīstības komitejas esmu nenogurstoši strādājusi, lai nodrošinātu rezolūcijas apspriešanu un balsojumu plenārsēdē pirms G20 augstākā līmeņa sanāksmes Pitsburgā. Tomēr neviena politiskā grupa, izņemot mūsu grupu, Zaļo/Eiropas Brīvās apvienības grupu un Eiropas Apvienoto kreiso un Ziemeļvalstu Zaļo kreiso spēku grupu, nav atbalstījusi mūsu prasību iekļaut šo rezolūciju darba kārtībā, jo tas ir ļoti būtiski, ja mēs vēlamies, lai Eiropas Parlaments vairāk iesaistītos Eiropas Savienības ārējās politikas noteikšanā un tā priekšlikumiem būtu būtiska nozīme. Dāmas un kungi, ko tas dos, ja mēs balsosim par šo rezolūciju — kurā ietvertās Eiropas Parlamenta prasības un priekšlikumus bija paredzēts iesniegt G20 dalībniekiem un, konkrētāk, tām ES dalībvalstīm, kuras vēl ieņem nogaidošu nostāju, tāpat kā Eiropas Komisija — oktobra plenārsēdē, kas notiks pēc Pitsburgas augstākā līmeņa sanāksmes? Papildus tam, ka tas mazina paveiktā darba vērtību, mēs nevaram samierināties ar jaunāko notikumu komentētāja lomu. Tas nav mūsu uzdevums. Lai tas paliek šīs jomas speciālistu — žurnālistu — ziņā, viņi to paveiks profesionālāk. Šobrīd mēs esam vajadzīgi jaunattīstības valstīm vairāk nekā jebkad agrāk. Ja pasaules ekonomikas un finanšu krīze nav saudzējusi mūsu iedzīvotājus, tad tās sekas jaunattīstības valstu iedzīvotājiem būs jūtamas krietni ilgāk. Tomēr finanšu iestādes nav iekļāvušas šīs valstis ārkārtas aizņēmumu galveno saņēmēju sarakstā, jo tikai dažas no tām spēj izpildīt noteiktās prasības. Tādējādi, kopš pagājušās G20 Londonas sanāksmes, par spīti tam, ka SVF līdzekļi tika palielināti, Āfrikas valstis ir saņēmušas tikai 1,6 % no SVF piešķirtā aizdevuma. Pārējo saņēma attīstītās valstis, galvenokārt, Eiropas valstis. Protams, noteicošais faktors bija Eiropas ekonomiskās sistēmas saglabāšana, tomēr mēs nedrīkstam aizmirst, ka līdzās mūsu robežām ir valstis, kuras slīgst galējā nabadzībā; šo nabadzību ir palielinājusi arī šī krīze, par kuru mums ir jāuzņemas liela daļa atbildības. Ir steidzami jāpalielina atbalsts attīstībai. Jau tagad vairums dalībvalstu nespēj pildīt ESAO 1970. gadā prasītos nosacījumus, un mēs saskaramies ar jaunām ārkārtas situācijām, kuru risināšanai mums trūkst jaunu līdzekļu. Tādēļ mums ir jāmeklē citi finansējuma avoti, vismaz reformējot pašreizējo sistēmu."@lv¹³ "Monsieur le Président, Mesdames, Monsieur le Commissaire, mes chers collègues, si j'ai le plaisir de vous poser aujourd'hui cette question orale au nom de la commission du développement, je n'ai malheureusement pas celui de vous présenter la résolution sur le même sujet, votée à l'unanimité par cette commission. La commission du développement vous demande d'agir afin d'éradiquer les abus des paradis fiscaux, l'évasion fiscale et les flux illicites des capitaux en provenance des pays en développement. Selon un rapport norvégien du mois de juin, avec des chiffres vérifiés, les flux illicites qui quittent les pays en voie de développement sont dix fois plus importants que notre aide au développement. Cela donne la mesure de l'enjeu. Il faut mettre en place un nouvel accord financier contraignant qui forcerait les entreprises transnationales à déclarer les profits qu'elles engrangent et les taxes qu'elles déboursent, pays par pays, afin d'assurer la transparence sur ce qu'elles paient dans chacun des pays où elles sont actives. En outre, une réforme radicale du système doit être mise en œuvre, notamment avec la mise en place de nouvelles réglementations démocratiques et transparentes pour le commerce et les systèmes financiers internationaux. Les responsabilités sont lourdes, les enjeux nombreux, la tâche ardue mais, plus que jamais l'Union européenne doit se poser en leader de ces réformes. Mes collègues de la commission du développement et moi-même avons travaillé d'arrache-pied pour qu'elle soit votée et discutée en plénière avant le Sommet du G20 à Pittsburgh. Or, hormis mon groupe, les Verts/ALE, et la GUE, aucun autre groupe politique n'a soutenu notre demande de mise à l'ordre du jour de cette résolution, pourtant indispensable si l'on veut que le Parlement européen joue un rôle croissant dans la définition de la politique extérieure de l'Union européenne et devienne une véritable force de proposition. Chers collègues, quel intérêt aurons-nous à voter cette résolution qui formulait des demandes et les propositions du Parlement européen aux membres du G20, et plus particulièrement à ceux de nos États membres qui y siègent, ainsi qu'à la Commission européenne, à la plénière d'octobre, soit après le Sommet de Pittsburgh? Outre que cela dévalorise le travail accompli, nous ne pouvons pas non plus nous contenter de ce rôle de commentateur de l'actualité. Là n'est pas notre fonction. Laissons cela à ceux dont c'est le métier et qui le font avec professionnalisme: les journalistes. Les pays en développement ont plus que jamais besoin de nous. Si nos concitoyens ne sont pas épargnés, la crise économique et financière mondiale a touché bien plus durablement les populations des pays en développement. Les institutions financières n'ont pourtant pas fait de ces derniers les principaux bénéficiaires des prêts accordés en urgence, très peu d'entre eux satisfaisant aux conditions requises. Les pays africains n'ont ainsi bénéficié que de 1,6 % des prêts accordés par le FMI depuis la dernière réunion du G20 à Londres et l'augmentation des ressources du Fonds monétaire. Le reste est allé aux pays développés, notamment européens. Certes, le maintien du système économique européen était indispensable, mais il ne doit pas nous faire oublier la misère qui fait rage à nos frontières. Une misère amplifiée par une crise dont nous portons la lourde responsabilité. L'aide publique au développement doit être augmentée d'urgence. Déjà, la plupart des États membres ne remplissent pas les conditions demandées par l'OCDE depuis 1970, et nous sommes devant de nouvelles urgences et nous n'avons pas de nouveaux fonds. Donc, nous devons trouver de nouvelles sources de financement, notamment en réformant le système actuel."@mt¹⁵ ". Mijnheer de Voorzitter, commissarissen, dames en heren, ik heb het genoegen u vandaag deze mondelinge vraag te kunnen stellen namens de Commissie ontwikkelingssamenwerking, maar het spijt me dat ik u niet de resolutie over dit onderwerp kan voorleggen, die met eenparigheid van stemmen door die commissie is aangenomen. De Commissie ontwikkelingssamenwerking verzoekt u in actie te komen om het misbruik van de belastingparadijzen, de belastingvlucht en de illegale kapitaalstromen uit ontwikkelingslanden uit te bannen. Volgens de geverifieerde cijfers van een in juni verschenen Noors rapport zijn de illegale stromen uit de ontwikkelingslanden tienmaal zo omvangrijk als onze ontwikkelingshulp. Hier blijkt al uit hoe groot deze uitdaging is. Er moet een nieuw en dwingend financieel akkoord komen dat multinationals verplicht om per land aangifte te doen van de winsten die zij binnenhalen en de belastingen die zij betalen, om helder te krijgen wat zij precies betalen in elk land waar zij actief zijn. Verder moet het systeem radicaal worden omgegooid, wat vooral moet gebeuren via nieuwe, democratische en transparante regelgeving voor de handel en de internationale financiële systemen. De verantwoordelijkheid is zwaar, de uitdagingen zijn talrijk en het karwei is lastig, maar de Europese Unie moet meer dan ooit het voortouw nemen bij deze hervormingen. Mijn collega’s van de Commissie ontwikkelingssamenwerking en ikzelf hebben alles op alles gezet om ervoor te zorgen dat die resolutie in de commissie zou worden aangenomen en tijdens de plenaire vergadering zou worden besproken vóór de G20-Top in Pittsburgh. Buiten de Verts/ALE-Fractie, mijn eigen fractie dus, en de GUE/NGL-Fractie heeft geen enkele andere fractie ons verzoek gesteund om deze resolutie op de agenda te zetten, hoewel we daar toch echt niet buiten kunnen als we willen dat het Europees Parlement een grotere rol gaat spelen bij de vaststelling van het buitenlands beleid van de Europese Unie en een instantie wordt waarvan de voorstellen er echt toe doen. Dames en heren, welk belang zullen wij hebben bij het aannemen van deze resolutie, waarin bepaalde verzoeken en de voorstellen van het Europees Parlement aan de leden van de G20 zijn geformuleerd, met name aan de EU-lidstaten die daar deel van uitmaken, maar ook aan de Europese Commissie, in de plenaire zitting van oktober, dus na de Top van Pittsburgh? Afgezien van het feit dat dit ook afbreuk zou doen aan de geleverde inspanningen, kunnen wij ons niet tevredenstellen met de rol van commentator op de actualiteit. Dat is niet onze taak. Dat moeten we overlaten aan degenen die dat voor hun beroep doen, met de nodige professionaliteit: de journalisten. De ontwikkelingslanden hebben ons harder nodig dan ooit. Hoewel onze medeburgers niet worden gespaard, zal de economische en financiële crisis zich veel langer doen voelen voor de bevolkingen van de ontwikkelingslanden. Deze zijn echter niet de voornaamste begunstigden van de noodleningen van de financiële instellingen, omdat maar een paar van die landen voldoen aan de voorwaarden. Zo is er van de leningen van het IMF sinds de laatste vergadering van de G20 in Londen en de verhoging van de middelen van het Fonds slechts 1,6 procent naar de Afrikaanse landen gegaan. De rest ging naar de ontwikkelde, met name Europese, landen. Het klopt dat het Europese economische systeem hoe dan ook overeind moest blijven, maar dat wil nog niet zeggen dat we geen oog meer hoeven te hebben voor de ellende die woedt aan onze grenzen, een situatie die nog wordt versterkt door een crisis waarvan wij de hoofdschuldigen zijn. De officiële ontwikkelingshulp moet snel worden verhoogd. De meeste lidstaten voldoen niet aan de voorwaarden waar de OESO al sinds 1970 op hamert, wij worden geconfronteerd met nieuwe noden maar hebben geen nieuwe middelen. Wij moeten dus nieuwe financiële bronnen aanboren, met name door het huidige systeem te hervormen."@nl³ "Panie przewodniczący, pani komisarz i panie komisarzu, panie i panowie! Podczas gdy mam przyjemność kierowania tego pytania ustnego do państwa w imieniu Komisji Rozwoju, niestety nie jest dla mnie przyjemnością przedkładanie rezolucji w tej samej sprawie, przyjętej jednogłośnie przez tę komisję. Komisja Rozwoju zwraca się do państwa z wnioskiem o podjęcie działań w celu likwidacji nadużyć związanych z rajami podatkowymi, unikaniem opodatkowania i nielegalnymi przepływami kapitału z krajów rozwijających się. Zgodnie z opublikowanym w czerwcu sprawozdaniem norweskim, którego wartości zostały sprawdzone, nielegalne przepływy środków finansowych z państw rozwijających się są dziesięciokrotnie wyższe od wartości naszej pomocy rozwojowej. To pokazuje, o jaką stawkę toczy się gra. Istnieje potrzeba przyjęcia nowego, wiążącego porozumienia finansowego, które zmusi przedsiębiorstwa transnarodowe do opublikowania osiąganych przez siebie zysków i płaconych podatków, w rozbiciu na poszczególne kraje, aby zapewnić przejrzystość w zakresie realizowanych przez nie płatności w każdym kraju, w którym prowadzą działalność. Ponadto konieczne jest przeprowadzenie radykalnej reformy systemu, obejmującej w szczególności wprowadzenie nowych demokratycznych i przejrzystych uregulowań w zakresie handlu i międzynarodowego systemu finansowego. Stoi przed nami ogromna odpowiedzialność, wiele wyzwań i żmudne zadanie, ale teraz bardziej niż kiedykolwiek przedtem Unia Europejska musi podjąć się roli lidera tych reform. Wspólnie z moimi kolegami z Komisji Rozwoju niestrudzenie pracowaliśmy nad tym, aby rezolucja była przedmiotem głosowania i debaty na forum plenarnym przed szczytem G-20 w Pittsburgu. Jednakże oprócz mojej grupy, Grupy Zielonych/Wolnego Przymierza Europejskiego, oraz Konfederacyjnej Grupy Zjednoczonej Lewicy Europejskiej – Nordyckiej Zielonej Lewicy żadna inna grupa polityczna nie poparła naszego wniosku o umieszczenie przedmiotowej rezolucji w porządku posiedzenia, chociaż ma ona kluczowe znaczenie, jeżeli chcemy, aby Parlament Europejski odgrywał większą rolę w procesie stanowienia polityki zagranicznej Unii Europejskiej oraz by jego propozycje były poparte rzeczywistą siłą. Panie i panowie! Jaką korzyść odniesiemy z głosowania na październikowej sesji plenarnej, czyli już po szczycie w Pittsburgu, nad rezolucją, której celem było przedłożenie wniosków i propozycji Parlamentu Europejskiego członkom grupy G-20, a konkretniej zasiadającym w niej państwom członkowskim, jak również Komisji Europejskiej? Oprócz tego, że zmniejsza to wartość już wykonanych prac, nie możemy być również zadowoleni z tej roli komentatora spraw bieżących. To nie nasze zadanie. Zostawmy je tym, do których ono należy i którzy wykonają je w profesjonalny sposób: dziennikarzom. Obecnie państwa rozwijające się potrzebują nas bardziej, niż kiedykolwiek wcześniej. Chociaż sytuacja nie oszczędziła naszych obywateli, globalny kryzys gospodarczy i finansowy miał o wiele trwalszy wpływ na społeczeństwa krajów rozwijających się. Jednakże jak dotąd instytucje finansowe nie uczyniły tych społeczeństw głównymi beneficjentami pożyczek nadzwyczajnych, ponieważ bardzo nieliczne spośród nich spełniają wymagane warunki. Z tego względu państwa afrykańskie otrzymały jedynie 1,6% pożyczek przyznanych przez MFW w okresie od poprzedniego szczytu G-20 w Londynie i zwiększenia puli środków, pozostających w gestii MFW. Reszta została przeznaczona dla krajów uprzemysłowionych, w szczególności na kontynencie europejskim. Oczywiście zachowanie europejskiego systemu gospodarczego było koniecznością, ale nie może to sprawić, że zapomnimy o skrajnym ubóstwie, które szaleje u naszych granic, skrajnym ubóstwie zaostrzanym przez kryzys, za który to my ponosimy odpowiedzialność. Konieczne jest pilne zwiększenie publicznej pomocy rozwojowej. Już obecnie większość państw członkowskich nie spełnia warunków wymaganych przez OECD od 1970 roku, a my musimy stawić czoła nowym wyzwaniom bez uzyskania dostępu do nowych środków finansowych. Z tego względu musimy znaleźć nowe źródła finansowania, również poprzez reformę obecnego systemu."@pl¹⁶ "Senhor Presidente, minhas senhoras e meus senhores, Senhor Comissário, caros colegas, tenho o prazer de lhe colocar hoje esta pergunta oral em nome da Comissão do Desenvolvimento, mas, infelizmente, já o mesmo não se pode dizer de lhe apresentar a resolução sobre o mesmo assunto, aprovada por unanimidade pela nossa comissão. A Comissão do Desenvolvimento pede-lhes que actuem com vista a erradicar os abusos dos paraísos fiscais, a evasão fiscal e os fluxos ilícitos de capitais provenientes dos países em desenvolvimento. Segundo um relatório norueguês de Junho deste ano - com números confirmados -, os fluxos ilícitos que abandonam os países em desenvolvimento são dez vezes mais importantes do que a nossa ajuda ao desenvolvimento. O que dá uma ideia do que está em jogo. Há que criar um novo acordo financeiro vinculativo que obrigue as empresas transnacionais a declararem os lucros que geram e as taxas que pagam, país por país, de forma a garantir a transparência sobre o que pagam em cada um dos países onde possuem actividade. Além disso, deve ser realizada uma reforma radical do sistema, nomeadamente com o estabelecimento de novas regulamentações democráticas e transparentes relativamente ao comércio e aos sistemas financeiros internacionais. As responsabilidades são pesadas, os desafios numerosos, a tarefa árdua, mas, mais do que nunca, a União Europeia tem de se afirmar como líder destas reformas. Os meus colegas da Comissão do Desenvolvimento e eu próprio trabalhámos intensamente para que ela fosse votada e discutida em Plenário antes da cimeira do G20 em Pittsburgo. Ora, excepto o meu grupo, o Grupo dos Verdes/Aliança Livre Europeia e o Grupo Confederal da Esquerda Unitária Europeia/Esquerda Nórdica Verde, nenhum outro grupo apoiou o nosso pedido de inscrição na ordem dos trabalhos desta resolução, no entanto indispensável se queremos que o Parlamento Europeu desempenhe um papel crescente na definição da política externa da União Europeia e se torne uma verdadeira força de proposta. Caros colegas, que interesse teríamos nós em aprovar esta resolução, que formulava pedidos e propostas do Parlamento Europeu aos membros do G20, e, mais concretamente, aos dos nossos Estados-Membros que nele têm assento, assim como à Comissão Europeia, no Plenário de Outubro, ou seja, após a cimeira de Pittsburgo? Para além do facto de que tal desvaloriza o trabalho realizado, também não podemos contentar-nos com este papel de comentadores das notícias do dia. Não é essa a nossa função. Deixemos isso para os profissionais, que o fazem com profissionalismo: os jornalistas. Os países em desenvolvimento têm mais do que nunca necessidade de nós. Os nossos concidadãos não foram poupados, mas a crise económica e financeira mundial afectou bem mais duradouramente as populações dos países em desenvolvimento. As instituições financeiras, contudo, não fizeram deles os principais beneficiários dos empréstimos de urgência concedidos, considerando que muito poucos cumpriam as condições exigidas. Os países africanos apenas beneficiaram de 1,6% dos empréstimos concedidos pelo FMI após a última reunião do G20 em Londres e o aumento dos seus recursos. O resto foi para os países desenvolvidos, nomeadamente europeus. Evidentemente que a manutenção do sistema económico europeu era indispensável, mas não deve fazer-nos esquecer a miséria que grassa junto às nossas fronteiras. Uma miséria amplificada por uma crise de que somos os grandes responsáveis. A ajuda pública ao desenvolvimento deve ser urgentemente aumentada. A maioria dos Estados-Membros já não cumpre as condições exigidas pela OCDE desde 1970, e estamos perante novas urgências sem que disponhamos de novos fundos. Assim, temos de encontrar novas fontes de investimento, nomeadamente através de uma reforma do sistema actual."@pt¹⁷ "Domnule preşedinte, domnilor comisari, doamnelor şi domnilor, deşi am plăcerea de vă adresa această întrebare cu solicitare de răspuns oral în numele Comisiei pentru dezvoltare, din păcate nu am plăcerea de a vă prezenta rezoluţia cu privire la acelaşi subiect, adoptată în unanimitate de către această comisie. Comisia pentru dezvoltare vă invită să luaţi măsuri pentru a eradica paradisurile fiscale, evaziunea fiscală şi fluxurile ilegale de capital din ţările în curs de dezvoltare. Potrivit unui raport norvegian publicat în luna iunie, raport ale cărui cifre au fost verificate, fluxurile ilegale care au ieşit din ţările în curs de dezvoltare sunt de zece ori mai mari decât valoarea ajutorului nostru pentru dezvoltare. Acesta arată cât de mare este miza care se află în joc. Este necesar să se implementeze un nou acord financiar cu caracter obligatoriu, care va forţa companiile transnaţionale să declare profiturile pe care le obţin şi impozitele pe care le plătesc, de la ţară la ţară, pentru a asigura transparenţa cu privire la sumele pe care le plătesc în fiecare dintre ţările în care operează. Mai mult decât atât, trebuie să aibă loc o reformă radicală a sistemului, în special în ceea ce priveşte introducerea unor noi reglementări democratice şi transparente pentru comerţ şi pentru sistemele financiare internaţionale. Responsabilităţile sunt imense, provocările sunt numeroase, iar sarcinile sunt dificile, însă, acum mai mult ca oricând, Uniunea Europeană trebuie să îşi asume responsabilitatea şi să conducă aceste reforme. Eu şi colegii mei din Comisia pentru dezvoltare am lucrat fără întrerupere pentru a asigura votarea rezoluţiei şi dezbaterea acesteia în plen, înainte de summitul G20 din Pittsburgh. Cu toate acestea, în afară de grupul meu, Grupul Verzilor / Alianţa Liberă Europeană, şi de Grupul Confederal al Stângii Unite Europene – Stânga Verde Nordică, nici un alt grup politic nu a sprijinit cererea noastră de a pune această rezoluţie pe ordinea de zi, şi totuşi ea este vitală dacă dorim ca Parlamentul European să joace un rol mai important în definirea politicii externe a Uniunii Europene şi să aibă o putere reală în spatele propunerilor sale. Doamnelor şi domnilor, ce rost ar mai avea să votăm această rezoluţie, care urma să supună solicitările şi propunerile Parlamentului European atenţiei membrilor G20 şi, mai precis, acelora dintre statele noastre membre care fac parte din acest grup, cât şi Comisiei Europene, în cadrul sesiunii plenare din octombrie, adică după summitul de la Pittsburgh? Pe lângă faptul că se diminuează valoarea muncii realizate, nu se poate să ne mulţumim nici cu acest rol de comentator al situaţiei curente. Nu este acesta rolul nostru. Să lăsăm acest rol celor care se ocupă cu acest lucru şi o fac cu profesionalism: jurnaliştii. Ţările în curs de dezvoltare au nevoie de noi acum mai mult ca niciodată. Deşi nu au fost ocoliţi nici cetăţenii noştri, criza economică şi financiară globală a avut un efect de mult mai mare durată asupra populaţiilor ţărilor în curs de dezvoltare. Cu toate acestea, instituţiile financiare nu au făcut din aceste populaţii beneficiarii principali ai împrumuturilor de urgenţă, deoarece foarte puţine dintre aceste ţări îndeplinesc condiţiile necesare. Astfel, ţările Africii au primit numai 1,6% din împrumuturile acordate de FMI de la ultima întâlnire a G20 din Londra şi de la sporirea resurselor FMI. Restul a mers către ţările dezvoltate, în special către cele europene. Bineînţeles, menţinerea sistemului economic european este imperativă, însă acest lucru nu trebuie să ne facă să uităm sărăcia extremă care face ravagii la graniţele noastre; este o sărăcie extremă, înrăutăţită de o criză pentru care purtăm povara responsabilităţii. Trebuie sporit urgent ajutorul public pentru dezvoltare. Deja, majoritatea statelor membre nu îndeplinesc condiţiile impuse de către OCDE în 1970 şi ne confruntăm cu noi situaţii de urgenţă, fără a avea noi fonduri. Deci trebuie să găsim noi surse de finanţare, în special prin reformarea sistemului curent."@ro¹⁸ "Vážený pán predsedajúci, členovia Komisie, dámy a páni, je pre mňa potešením predložiť túto otázku na ústne zodpovedanie v mene Výboru pre rozvoj, žiaľ, neteší ma, že vám nemôžem predložiť uznesenie týkajúce sa tejto problematiky, ktoré by bolo týmto výborom jednohlasne prijaté. Výbor pre rozvoj vás žiada, aby ste prijali opatrenia proti zneužívaniu daňových rajov, na zabránenie daňovým únikom a nezákonnému úniku kapitálu z rozvojových krajín. Podľa nórskej správy uverejnenej v júni predstavuje zistený objem nezákonného úniku kapitálu z rozvojových krajín desaťnásobok objemu našej rozvojovej pomoci. To potvrdzuje, že v hre je veľa. Je nevyhnutné prijať novú záväznú finančnú dohodu, ktorá prinúti nadnárodné spoločnosti zverejňovať dosiahnuté zisky a zaplatené dane podľa jednotlivých krajín s cieľom zaručiť transparentnosť, pokiaľ ide o platby v každej rozvojovej krajine, v ktorej pôsobia. Okrem toho musíme uskutočniť radikálnu reformu systému, ktorej súčasťou bude najmä zavedenie nových demokratických a transparentných nariadení pre obchod a medzinárodné finančné systémy. Máme pred sebou obrovské záväzky, mnohé výzvy a náročné úlohy, no Európska únia musí viac ako kedykoľvek predtým prevziať zodpovednosť a uskutočniť tieto reformy. Spolu s kolegami z Výboru pre rozvoj sme sa neúnavne snažili, aby sa o uznesení hlasovalo a rokovalo v pléne ešte pred uskutočnením samitu G20 v Pittsburghu. Okrem našej skupiny, Skupiny zelených/Európskej slobodnej aliancie a Konfederatívnej skupiny Európskej zjednotenej ľavice – Nordickej zelenej ľavice však našu požiadavku zaradiť toto uznesenie do programu nepodporila žiadna iná politická skupina, no ak chceme, aby Európsky parlament zohrával v definovaní vonkajšej politiky Európskej únie dôležitejšiu úlohu a aby svoje návrhy skutočne realizoval, má pre nás toto uznesenie veľký význam. Dámy a páni, aký význam bude mať hlasovanie o tomto uznesení, ktoré predložilo požiadavky a návrhy Európskeho parlamentu členom skupiny G20, presnejšie povedané tým štyrom členským štátom, ktoré ho blokujú, ako aj Európskej komisii na októbrovom plenárnom zasadnutí, to znamená po uskutočnení samitu v Pittsburghu? Okrem toho, že znehodnocujeme vynaloženú prácu, nemôžeme sa uspokojiť ani s úlohou spravodajského komentátora. To nie je naša práca. Tú prenechajme tým, ktorí ju vykonávajú a ktorí to robia profesionálne. To znamená novinárom. Rozvojové krajiny nás teraz potrebujú viac ako kedykoľvek predtým. Hoci ani naši spoluobčania sa nevyhli dôsledkom krízy, globálna hospodárska a finančná kríza mala omnoho vážnejší dosah na obyvateľov rozvojových krajín. Finančné inštitúcie však týmto obyvateľom neposkytli zásadnejší objem núdzových pôžičiek, pretože len veľmi málo z nich spĺňalo stanovené podmienky. Krajiny Afriky tak získali od posledného stretnutia skupiny G20 v Londýne a od zvýšenia prostriedkov MMF iba 1,6 % pôžičiek poskytnutých MMF. Zvyšok získali najmä rozvinuté európske krajiny. Udržanie európskeho hospodárskeho systému bolo, samozrejme, nevyhnutné, ale nesmieme preto zabúdať na extrémnu chudobu, ktorá sa šíri za hranicami, extrémnu chudobu, ktorá sa krízou, za ktorú nesieme bremeno zodpovednosti, ešte zhoršila. Musíme naliehavo zvýšiť prostriedky na verejnú rozvojovú pomoc. Väčšina členských štátov nespĺňa podmienky stanovené OECD v roku 1970 a v súčasnosti čelíme novým naliehavým prípadom, na ktoré nemáme ďalšie financie. Musíme preto hľadať nové zdroje financovania, a to nielen prostredníctvom reformy súčasného systému."@sk¹⁹ "Gospod predsednik, komisarji, gospe in gospodje, medtem ko mi je v čast, da vam v imenu Odbora za razvoj postavim to vprašanje za ustni odgovor, pa vam žal ne morem predstaviti resolucije na isto temo, ki jo je soglasno sprejel ta odbor. Odbor za razvoj vas prosi, da ukrepate, da bi izkoreninili zlorabe davčnih oaz, davčne utaje in nezakonit pritok denarja iz držav v razvoju. Po norveškem poročilu, objavljenem v juniju, so zneski nezakonitih tokov, ki zapuščajo države v razvoju in so bili potrjeni, desetkrat višji od zneskov naše pomoči za razvoj. To kaže kaj vse je na kocki. Potrebno je uveljaviti nov zavezujoč finančni sporazum, ki bo na osnovi posamezne države prisilil transnacionalna podjetja, da bodo prijavila svoje dobičke in plačane davke, da bi zagotovil preglednost glede tega, kaj plačajo v vsaki državi, kjer delujejo. Nadalje mora priti do korenite reforme sistema, ki vključuje zlasti uvedbo novih demokratičnih in preglednih predpisov za trgovino in mednarodne finančne sisteme. Odgovornosti so velike, izzivov je mnogo in naloge so naporne, a sedaj, bolj kot kdaj koli prej, mora Evropska unija opraviti svojo nalogo in voditi te reforme. S kolegi iz Odbora za razvoj smo neutrudno delali, da bi zagotovili, da bi potekalo glasovanje o tej resoluciji in da bi se o njej razpravljalo pred vrhom G20 v Pittsburghu. Vendar pa razen moje skupine, skupine Zelenih/Evropske svobodne zaveze in Konfederalne skupine Evropske združene levice/Zelene nordijske levice ni nobena druga politična skupina podprla naše zahteve, da bi to resolucijo dali na dnevni red in vseeno je le-ta bistvenega pomena, če želimo, da Evropski parlament igra pomembnejšo vlogo pri opredeljevanju zunanje politike Evropske unije in da je za njegovimi predlogi resnična moč. Gospe in gospodje, kakšno korist bomo imeli od glasovanja o tej resoluciji, ki bi morala zahteve in predloge Evropskega parlamenta predložiti članicam G20 in natančneje tistim našim državam članicam, ki jo ovirajo, pa tudi Evropski komisiji na oktobrskem plenarnem zasedanju, to je po vrhu v Pittsburghu? Poleg dejstva, da to pomeni razvrednotenje opravljenega dela, tudi ne moremo biti zadovoljni z vlogo sedanjega komentatorja zadev. To ni naša naloga. Pustimo jo tistim, ki jih zadeva in tistim, ki jo opravljajo poklicno: novinarjem. Države v razvoju nas sedaj potrebujejo bolj kot kdaj koli prej. Med tem ko našim sodržavljanom ni bilo prizanešeno, pa je imela svetovna gospodarska in finančna kriza mnogo trajnejši učinek na populacije držav v razvoju. Vendar pa finančne ustanove niso poskrbele, da bi postali ti prebivalci glavni koristniki posojil v sili, ker le redki med njimi izpolnjujejo zahtevane pogoje. Afriške države so tako prejele le 1,6 % posojil, ki jih je dodelil MDS od zadnjega srečanja G20 v Londonu in povečanja virov MDS. Preostalo so dobile razvite države, zlasti evropske. Vzdrževanje evropskega gospodarskega sistema je bilo seveda nujno, a zaradi tega ne smemo pozabiti na izredno revščino, ki besni na naših mejah, izredno revščino, ki jo še zaostruje kriza, za katero nosimo breme odgovornosti. Pomoč za javni razvoj je treba nujno povečati. Že sedaj večina držav članic ne izpolnjuje pogojev, ki jih od leta 1970 zahteva OECD, in z novimi stiskami se soočamo brez novih sredstev. Zato moramo najti nove vire financiranja, nenazadnje z reform sedanjega sistema."@sl²⁰ "Herr talman, kommissionsledamöter, mina damer och herrar! Jag får visserligen ställa denna muntliga fråga till er för utskottet för utveckling men tyvärr får jag inte lägga fram resolutionen i samma fråga, vilken antagits enhälligt av utskottet. Utskottet för utveckling ber er att vidta åtgärder för att utrota missbruk i form av skatteparadis, skatteflykt och olagliga kapitalflöden från utvecklingsländerna. Enligt en norsk rapport som offentliggjordes i juni och vars siffror har kontrollerats är de olagliga belopp som flödar ut från utvecklingsländerna tio gånger högre än vårt utvecklingsbistånd. Det visar hur mycket som står på spel. Vi behöver ett nytt bindande ekonomiskt avtal som tvingar transnationella företag att deklarera hur stor vinst de gör och vilka skatter de betalar, uppdelat per land, och öppet redovisa vad de betalar i de länder där de arbetar. Dessutom behövs en genomgripande reformering av systemet, som framför allt innefattar nya demokratiska och öppna föreskrifter för handel och det internationella finanssystemet. Ansvaret är enormt, utmaningarna många och uppgiften krävande, men Europeiska unionen måste nu mer än någonsin ta tag i saken och leda dessa reformer. Vi i utskottet för utveckling arbetade outtröttligt för att resolutionen skulle gå till omröstning och debatt i kammaren före G20-mötet i Pittsburgh. Utöver min grupp, gruppen De gröna/Europeiska fria alliansen, och gruppen Europeiska enade vänstern/Nordisk grön vänster, stödde ingen annan politisk grupp vår begäran att resolutionen skulle sättas upp på föredragningslistan. Ändå är det avgörande om vi vill att Europaparlamentet ska spela en större roll när det gäller att fastställa Europeiska unionens utrikespolitik och ha en verklig tyngd bakom förslagen. Vilken nytta har vi av att rösta om resolutionen, som innehåller Europaparlamentets krav och förslag till G20-ledamöterna och, framför allt till dem bland våra medlemsstater som ingår där, liksom till Europeiska kommissionen vid oktobersammanträdet, om vi gör det först efter toppmötet i Pittsburgh? Bortsett från att detta minskar värdet av det arbete vi utfört kan vi inte heller nöja oss med den här rollen som kommentator till aktuella frågor. Det är inte vår uppgift. Låt oss lämna det till dem som har det som arbete och som gör det professionellt: nämligen journalisterna. Utvecklingsländerna behöver oss nu mer än någonsin. Även om våra landsmän inte har skonats har den globala ekonomiska och finansiella krisen haft en betydligt mer bestående inverkan på befolkningen i utvecklingsländerna. Finansinstituten har emellertid inte gjort dessa befolkningar till huvudmottagare av nödlånen eftersom mycket få av dem uppfyller de uppställda villkoren. Länderna i Afrika har därför endast erhållit 1,6 procent av de lån som IMF beviljat sedan det senaste G20-mötet i London och ökningen av IMF:s resurser. Resten har gått till utvecklade länder, framför allt i Europa. Att bibehålla det europeiska ekonomiska systemet var naturligtvis absolut nödvändigt men vi får för den skull inte glömma bort den oerhörda fattigdom som grasserar vid våra gränser och som förvärrats av en kris som vi bär ansvaret för. Det offentliga utvecklingsbiståndet måste snarast öka. Redan nu är det så att flertalet medlemsstater inte uppfyller de krav som OECD ställer sedan 1970 och det inträffar nya katastrofer utan att vi har nya medel. Vi måste därför hitta nya finansieringskällor, inte minst genom att reformera det nuvarande systemet."@sv²²
lpv:unclassifiedMetadata	"Eva Joly,"^15,8 "auteur"¹⁵ "auteure"⁸
lpv:videoURI	<go to Events_and_structure europarl>⁶