Local view for "http://purl.org/linkedpolitics/eu/plenary/2009-07-15-Speech-3-020"

Predicate	Value (sorted: default)
rdf:type	lpv_eu:Speech⁶
dcterms:Date	"2009-07-15"^^xsd:date⁶
dcterms:Is Part Of	lp_eu:Rezultatele Consiliului European (18-19.06.09) - Cele şase luni de activitate a preşedinţiei cehe (dezbatere)⁶
dcterms:Language	"de"^^xsd:language⁶
lpv:document identification number	"en.20090715.4.3-020"⁶
lpv:hasSubsequent	lp_eu:2009-07-15-Speech-3-021⁶
lpv:speaker	lp:Rebecca Harms⁶
lpv:spoken text	"Herr Präsident, Herr Ministerpräsident, Herr Kommissionspräsident! Es fällt ziemlich schwer, Fortschritte zu bilanzieren, die zu Zeiten der tschechischen Ratspräsidentschaft hätten stattfinden sollen. Ich habe mir da für meine Fraktion durchaus Mühe gegeben, aber das, was wir uns gewünscht hätten – nämlich, dass die tschechische Ratspräsidentschaft an den Herausforderungen wächst –, das ist tatsächlich nicht eingetreten. Zur Finanzkrise: Wenn wir uns nach der Sommerpause im September hier wieder treffen werden, dann reden wir seit gut einem Jahr immer wieder über die notwendige Neuregulierung der Finanzmärkte, kommen aber nicht einmal im Schneckentempo voran. Da gibt es viele Ankündigungen, die die Bürger beruhigen sollen, aber wenige Taten. Zur Wirtschaftskrise: Der europäische es ist mir fast peinlich, dass immer darauf verwiesen wird – ist doch nur ein Alibiprogramm, damit man überhaupt von europäischer Konjunkturprogrammatik reden kann; wirkliche Inhalte gibt es nicht! Er beläuft sich nur auf fünf Milliarden EUR und dann gibt es den kleinkarierten Streit darüber, wie diese fünf Milliarden ausgegeben werden sollen. Ich finde nicht, dass man sich damit schmücken sollte! Ein Programm, für das wir uns sehr eingesetzt haben, nämlich ein konsequentes Programm für Energieeffizienz in Europa, das uns Millionen von Arbeitsplätzen sichern würde, dieses Programm wurde nicht wirklich berücksichtigt. Zur Klimakrise: Da muss ich gar nicht grüne Politiker bemühen, um die Politik in diesem Bereich zu bewerten. Ivo de Boer, der Chefunterhändler der Vereinten Nationen, und Ban Ki-moon haben uns nach Ende der letzten Bonner Konferenz ins Stammbuch geschrieben, dass alle Länder auf der Welt, die bisher behauptet haben, sie würden in dieser weltweiten Politik zur Bekämpfung der Klimakrise Führungsverantwortung übernehmen, weit davon entfernt sind zu tun, was wirklich notwendig wäre. Wenn wir die europäische Energiepolitik als Gradmesser der Bereitschaft dafür nehmen, was wir als Europäer wirklich tun wollen, glaube ich nicht, dass wir die ewige konkurrierende Strategie, die an den Projekten Northstream oder Nabucco so deutlich wird, tatsächlich als Aufbruch in eine gemeinsame zukunftsfähige europäische Energiepolitik sehen können. Woran liegt das? Was sind die Ursachen? Ich glaube, man muss hier gar nicht wirklich an Ihnen Kritik üben, Herr Fischer, aber das Land, in das mein Fraktionsvorsitzender, Daniel Cohn-Bendit, die europäische Flagge im Rucksack tragen und dem Präsidenten übergeben musste, war tatsächlich schwach. Und leider: Herr Kommissionspräsident Barroso, auch wenn jetzt oft über Ihre Stärke gesprochen wird, wo war denn Ihre Stärke in Zeiten der Schwäche dieser Ratspräsidentschaft? Wir haben sie nicht gespürt! (Beifall)"@de⁹
lpv:spokenAs	unknown; Bündnis 90/Die Grünen (2009-07-14--2014-06-30)²³ co-chair; G/EFA (2009-07-14--2014-06-30)²³ member; Conference of Presidents (2009-07-14--2014-06-30)²³
lpv:translated text	". Pane předsedo, pane předsedo vlády, pane předsedo Komise, není snadné hodnotit pokrok, kterého mělo být v době českého předsednictví dosaženo. Velice usilovně jsem se o to jménem své skupiny snažila, ale to, co bychom rádi viděli – a sice jak české předsednictví úspěšně zvládá výzvy – k tomu ve skutečnosti nedošlo. Pokud jde o finanční krizi, až se zde v září po letní přestávce znovu sejdeme, budeme hovořit o požadované nové regulaci finančních trhů v průběhu celého roku, ale v tomto ohledu téměř žádného pokroku nedosáhneme. Bylo vydáno mnoho prohlášení, která mají upokojit občany, ale ve skutečnosti se toho příliš mnoho nedělá. Pokud jde o hospodářskou krizi, Evropský plán obnovy – připadá mi až trapné, že se to uvádí tak často – je však pouze symbolický program, který nám umožňuje hovořit o plánování evropské hospodářské obnovy, ale postrádá jakýkoli skutečný základ. Představuje pouhých 5 miliard EUR, a vede se malicherný spor o to, jak by se těchto 5 miliard EUR mělo využít. Není to podle mě nic, čím bychom se měli chlubit. Program, na němž jsme usilovně pracovali, totiž soudržný program energetické účinnosti v Evropě, který by zachránil miliony pracovních míst, nebyl vůbec reálně zvážen. Nyní se zaměřím na klimatickou krizi a ani nemusím žádat zelené politiky, aby zhodnotili politiku v této oblasti. Ivo de Boer, přední odborník Spojeného království na změnu klimatu, a Ban Ki-moon v nás po poslední konferenci v Bonnu zanechali dojem, že všechny země světa, které prohlašovaly, že v celosvětovém boji proti změně klimatu budou hrát vedoucí úlohu, ani zdaleka neudělaly to, co bylo skutečně potřeba. Vezmeme-li evropskou energetickou politiku jako měřítko toho, co jsme my Evropané ochotni udělat, nedomnívám se, že trvale konkurenční strategii, která se tak jednoznačně uplatnila v souvislosti se projekty North Stream a Nabucco, můžeme opravdu považovat za výchozí bod společné evropské energetické politiky orientované na budoucnost. Proč tomu tak je? Jaké jsou pro to důvody? Jsem přesvědčena, že kritika by opravdu neměla být namířena na vás, pane Fischere. Země, kterou navštívil předseda mojí skupiny pan Cohn-Bendit s evropskou vlajkou v batohu, aby ji mohl předat prezidentovi, byla ve skutečnosti slabá. A bohužel, pane Barroso, i když se často hovoří o vaší síle, kde byla tato síla v době tohoto slabého předsednictví Rady? Neviděli jsme nic, co by ji dokazovalo."@cs¹ "Hr. formand, hr. premierminister, hr. formand for Kommissionen! Det er ikke let at måle det fremskridt, der burde være gjort under det tjekkiske formandskab. Jeg har virkelig gjort en ihærdig indsats for at måle det på vegne af min gruppe, men det, vi gerne havde set, nemlig et tjekkisk formandskab, der stod mål med udfordringerne, var ikke, hvad virkeligheden bød på. Med hensyn til finanskrisen vil vi, når vi mødes igen til september efter sommerferien, have talt om den nødvendige nye forordning om finansmarkederne i et helt år, men uden at have gjort reelle fremskridt. Der er sagt en masse, som skal berolige borgerne, men der er ikke gjort ret meget. Med hensyn til den økonomiske krise er den europæiske genopretningsplan – jeg synes næsten, det er pinligt, at den bliver nævnt så tit – ikke andet end et symbolsk program, der skal gøre det muligt for os at tale om planlægning af den europæiske genopretning, men det mangler reelt indhold Der er kun afsat 5 mia. EUR, og så er der den smålige diskussion om, hvordan disse 5 mia. EUR skal bruges. Det synes jeg ikke er noget at være stolt af. Et program, som vi har arbejdet hårdt for, nemlig et sammenhængende program for energisikkerhed i Europa, som ville sikre millioner af job, er faktisk slet ikke blevet diskuteret. Og nu lidt om klimakrisen. Jeg behøver næppe bede de grønne politikere evaluere politikken på dette område. Ivo de Boer, FN's klimachef, og Ban Ki-moon understregede kraftigt over for os efter den sidste konference i Bonn, at ingen af de lande i verden, som sagde, at de vil indtage en førerposition i denne globale politik om bekæmpelse af klimakrisen, rent faktisk har gjort det, der er behov for. Hvis vi ser på den europæiske energipolitik som et mål for, hvad vi som europæere reelt er parate til at gøre, mener jeg virkelig ikke, at vi kan betragte den overbudspolitik, som helt klart blev brugt i forbindelse med North Stream- og Nabucco-projektet, som udgangspunkt for en fælles, fremtidsorienteret europæisk energipolitik. Hvorfor det? Hvad skyldes det? Jeg mener ikke, at kritikken bør rettes mod Dem, hr. Fischer. Det land, som min gruppeformand, hr. Cohn-Bendit, besøgte med et europæisk flag i sin rygsæk, så han kunne give det til præsidenten, var i realiteten et svagt land. Og selvom der desværre ofte tales om Deres styrke, hr. Barroso, hvor var denne styrke så, da dette formandskab var svagt? Den så vi overhovedet ikke noget til."@da² ". Κύριε Πρόεδρε, Πρωθυπουργέ, Πρόεδρε της Επιτροπής, δεν είναι εύκολο να αποτιμήσουμε την πρόοδο που έπρεπε να είχε σημειωθεί κατά την Προεδρία της Τσεχίας. Προσπάθησα επισταμένα να το κάνω εκ μέρους της ομάδας μου, αλλά αυτά που θα θέλαμε να έχουμε δει - δηλαδή την τσεχική Προεδρία να ανταποκρίνεται στις προκλήσεις - δεν συνέβη στην πραγματικότητα. Σχετικά με τη χρηματοπιστωτική κρίση - όταν θα συναντηθούμε εδώ το Σεπτέμβριο μετά από την εαρινή διακοπή, θα έχουμε μιλήσει σχετικά με τον απαιτούμενο νέο κανονισμό των χρηματοπιστωτικών αγορών για ένα ολόκληρο χρόνο, αλλά χωρίς καμία πραγματική πρόοδο επί του θέματος. Πολλές δηλώσεις έχουν γίνει που προορίζονται να καθησυχάσουν τους πολίτες, αλλά δεν έχουν γίνει πολλά πράγματα στην πραγματικότητα. Σχετικά με την οικονομική κρίση, το ευρωπαϊκό σχέδιο ανασυγκρότησης - το βρίσκω σχεδόν δυσάρεστο το γεγονός ότι αναφέρεται τόσο συχνά - είναι ωστόσο απλώς ένα ενδεικτικό πρόγραμμα για να μας επιτρέψει να μιλήσουμε για ευρωπαϊκό σχεδιασμό ανασυγκρότησης, αλλά στερείται πραγματικής ουσίας. Ανέρχεται μόνο σε 5 δις ευρώ και έπειτα υπάρχει και η ατυχής διαμάχη για το πώς πρέπει να χρησιμοποιηθούν αυτά τα 5 δις. Δεν πιστεύω ότι πρόκειται για κάτι για το οποίο πρέπει να είμαστε περήφανοι. Ένα πρόγραμμα πάνω στο οποίο έχουμε εργασθεί σκληρά, δηλαδή ένα συνεπές πρόγραμμα για την ενεργειακή επάρκεια στην Ευρώπη, που θα διασφάλιζε εκατομμύρια θέσεις εργασίας, δεν έχει εξεταστεί ουσιαστικά. Αναφέρομαι τώρα στην κλιματική κρίση όπου σχεδόν δεν χρειάζεται να ρωτήσω τους πρασίνους να αξιολογήσουν την πολιτική στον εν λόγω τομέα. Ο Ivo de Boer, ο ανώτατος αξιωματούχος των Ηνωμένων Εθνών για την κλιματική αλλαγή και ο Ban Ki-moon μας ξάφνιασαν μετά την τελευταία διάσκεψη στη Βόννη αναφέροντας ότι όλες οι χώρες του κόσμου που υποστήριζαν ότι θα αναλάμβαναν ηγετικό ρόλο στην παγκόσμια πολιτική για την καταπολέμηση της κλιματικής κρίσης, απέχουν κατά πολύ από το να κάνουν όσα θα έπρεπε να συμβαίνουν στην πραγματικότητα. Εάν λάβουμε την ευρωπαϊκή ενεργειακή πολιτική ως μέτρο για το τι εμείς ως Ευρωπαίοι είμαστε πραγματικά πρόθυμοι να κάνουμε, δεν πιστεύω ότι μπορούμε πραγματικά να αντιμετωπίζουμε την σταθερά ανταγωνιστική στρατηγική που χρησιμοποιήθηκε ξεκάθαρα για τα σχέδια North Stream και Nabucco ως αφετηρία για μια κοινή, προσανατολισμένη προς το μέλλον, ευρωπαϊκή ενεργειακή πολιτική. Γιατί συμβαίνει αυτό; Ποιοι είναι οι λόγοι; Πιστεύω ότι η σχετική κριτική δεν θα πρέπει να απευθύνεται στην πραγματικότητα προς εσάς, κ. Fischer. Η χώρα, την οποία ο πρόεδρος της ομάδας μου, κ. Cohn-Bendit, επισκέφτηκε φέροντας την ευρωπαϊκή σημαία στις αποσκευές του για να την δώσει στον Πρόεδρο, ήταν στην πραγματικότητα αδύναμη. Και δυστυχώς,, κ. Barroso, παρόλο που συχνά γίνεται λόγος για τη δύναμή σας, πού ήταν η δύναμη αυτή κατά την περίοδο αδυναμίας της συγκεκριμένης Προεδρίας του Συμβουλίου; Δεν είδαμε δείγματά της."@el¹⁰ ". Mr President, Prime Minister, President of the Commission, it is not easy to weigh up the progress that ought to have been made during the period of the Czech Presidency. I have tried very hard to do this on behalf of my group, but what we would have liked to have seen – namely the Czech Presidency rising to the challenges – did not actually happen. With regard to the financial crisis, when we reconvene here in September after the summer break we will have been talking about the required new regulation of the financial markets for a whole year, but we will have made virtually no progress in this regard. A lot of statements have been made that are intended to reassure citizens, but not very much is actually being done. As regards the economic crisis, the European recovery plan – I find it almost embarrassing that this is mentioned so often – is however merely a token programme to enable us to talk about European recovery planning, but it lacks any real substance. It runs to a mere EUR 5 billion and then there is the petty dispute about how this EUR 5 billion should be used. I do not think that this is something we ought to be proud of. A programme that we have worked hard on, namely a consistent programme for energy efficiency in Europe, which would safeguard millions of jobs, has not been given any real consideration. I now turn to the climate crisis and I hardly need to ask green politicians to evaluate the policy in this area. Ivo de Boer, the United Nations’ top climate change official, and Ban Ki-moon impressed upon us after the last conference in Bonn that all of countries of the world which have claimed that they would take a leading role in this global policy to combat the climate crisis have fallen far short of doing what would actually be needed. If we take the European energy policy as a measure of what we as Europeans are actually willing to do, I do not believe that we can really regard the constantly competitive strategy that was so clearly employed in connection with the North Stream and Nabucco projects to be the starting point for a common future-oriented European energy policy. Why is this? What are the reasons for this? I believe that the criticism for this should not really be directed at you, Mr Fischer. The country which the chairman of my group, Mr Cohn-Bendit, visited carrying the European flag in his rucksack so that he could give it to the President was in reality weak. And unfortunately, Mr Barroso, even though there is often talk about your strength, where was this strength during the times of weakness of this Council Presidency? We did not see any evidence of it."@en⁴ ". Señor Presidente, Primer Ministro, Presidente de la Comisión, no es fácil valorar los avances que deberían haberse producido durante el período de la Presidencia checa. Me he esforzado por intentarlo en nombre de mi grupo, pero lo que nos habría gustado ver —una Presidencia checa que se creciera ante las adversidades— en realidad no ha sucedido. Con respecto a la crisis financiera, cuando nos reunamos de nuevo aquí en septiembre tras el paréntesis veraniego, habremos estado hablando durante un año entero sobre las nuevas normativas necesarias para los mercados financieros, pero nuestros avances habrán sido prácticamente inexistentes. Han sido muchas las declaraciones realizadas para tranquilizar a los ciudadanos, pero es muy poco lo que se está haciendo. En lo tocante a la crisis económica, el plan europeo de recuperación —me resulta casi molesto que sea mencionado tan a menudo— es no obstante un mero programa simbólico para permitirnos hablar sobre la planificación de la recuperación europea, pero carece de sustancia. Simplemente establece una ayuda 5 000 millones de euros, y luego tenemos la mezquina discusión sobre cómo debería gastarse esa cantidad de dinero. No creo que esto sea algo de lo que debamos enorgullecernos. Un programa en el que hemos trabajado duro, es decir un programa coherente dirigido a lograr la eficiencia energética en Europa, que protegerá millones de puestos de trabajo, no ha recibido la más mínima consideración. Me refiero ahora a la crisis ambiental y no necesito pedir a los políticos verdes que evalúen la política en esta área. El señor Ivo de Boer, máximo responsable de las Naciones Unidas en relación con el cambio climático, y el señor Ban Ki-moon nos inculcaron tras la última conferencia en Bonn que todos los países del mundo que han afirmado que asumirían un papel preponderante en la política global para luchar contra la crisis climática se han quedado cortos a la hora de hacer lo que en realidad es necesario. Si tomamos la política energética europea como medida de lo que nosotros como europeos realmente tenemos la voluntad de hacer, no creo que podamos contemplar la estrategia constantemente competitiva que se empleó con tanta claridad en relación con los proyectos North Stream y Nabucco para ser el punto de partida de una política europea común orientada al futuro. ¿Por qué sucede esto? ¿Cuáles son los motivos? Considero que las críticas en este ámbito no deberían ser dirigidas a usted, señor Fischer. El país que el presidente de mi grupo, el señor Cohn-Bendit, visitó portando la bandera europea en su mochila para dársela a su Presidente era débil en realidad. Y por desgracia, señor Barroso, pese a se habla mucho de su fuerza, ¿dónde estuvo esa fuerza durante los meses en que esta Presidencia del Consejo se mostró débil? No vemos ninguna prueba de ello."@es²¹ "Austatud juhataja, peaminister, komisjoni president! Pole kerge anda hinnangut edusammudele, mida oleks tulnud Tšehhi eesistumisperioodil teha. Olen tõesti seda oma fraktsiooni nimel üritanud, kuid seda, mida me tegelikult näha oleksime soovinud – nimelt eesistujariiki Tšehhit probleemidele vastu astumas –, tegelikkusese ei juhtunud. Mis puudutab finantskriisi, siis kui me pärast suvepuhkust siin septembris jälle koguneme, oleme rääkinud finantsturgude uuest regulatsioonist juba terve aasta, kuid mingit edasiminekut meil selles peaaegu toimunud pole. Palju avaldusi on tehtud kavatsusega inimesi veenda, kuid tegelikult suurt midagi ära ei tehta. Mis puutub majanduskriisi, siis Euroopa majanduse elavdamise kava – mul on peaaegu piinlik, et seda nii tihti mainitakse – on vaid sümboolne programm, mis võimaldab meil rääkida Euroopa majanduse elavdamise kavandamisest, kuid tegelik sisu sellel puudub. Küsimus on kõigest viies miljardis euros ja siis peetakse tühist vaidlust selle üle, kuidas seda viit miljardit eurot kasutama peaks. Ma ei leia, et me peaksime selle üle uhked olema. Programm, mille kallal me tõsiselt vaeva oleme näinud, nimelt Euroopa energiatõhususe programm, mis kaitseks miljoneid töökohti, pole üldse tõsist tähelepanu pälvinud. Nüüd ma räägin kliimakriisist. Vaevalt pean ma paluma rohelistelt hinnangut selles valdkonnas rakendatud poliitika kohta. Ivo de Boer, ÜRO kliimamuutusega tegelev tippametnik, ja Ban Ki-moon väljendasid Bonnis toimunud viimasel konverentsil hämmingut, et kõik maailma riigid, kes on lubanud võtta juhtrolli üleilmse kliimakriisiga võitlemises, pole kaugeltki teinud seda, mida tegelikult vaja. Kui me võtame Euroopa energiapoliitika eurooplaste tegeliku tahte mõõdupuuks, siis ma küll ei usu, et North Streami ja Nabucco projektide puhul ilmselgelt rakendatud konkureerimisstrateegia võiks olla ühise tulevikku suunatud Euroopa energiapoliitika lähtepunktiks. Miks? Mis on selle põhjused? Ma usun, et kriitika ei tohiks siinkohal olla tegelikult suunatud teile, härra Fischer. Riik, mida minu fraktsiooni esimees härra Cohn-Bendit külastas, kandes Euroopa lippu seljakotis, et see presidendile üle anda, oli tegelikult nõrk. Kahjuks, härra Barroso, kuigi teie tugevusest tihti räägitakse, siis kus see tugevus oli nõukogu eesistuja nõrkuse perioodil? Me ei näinud sellest jälgegi."@et⁵ "Arvoisa puhemies, arvoisa pääministeri, arvoisa komission puheenjohtaja, ei ole helppoa arvioida edistystä, joka olisi pitänyt saavuttaa Tšekin puheenjohtajakaudella. Olen kovasti yrittänyt tehdä sen ryhmäni puolesta, mutta sitä minkä olisimme halunneet nähdä – eli että puheenjohtajavaltio Tšekki olisi vastannut haasteisiin – ei tosiasiassa tapahtunut. Rahoituskriisistä voin todeta, että kun kokoonnumme tänne kesäloman jälkeen syyskuussa, olemme puhuneet vaaditusta uudesta rahoitusmarkkinoiden sääntelystä kokonaisen vuoden, mutta emme ole edistyneet käytännössä mihinkään. On annettu paljon lausuntoja, joiden tarkoituksena on rauhoittaa kansalaisia, mutta paljoakaan ei ole tosiasiassa tehty. Talouskriisin alalla Euroopan elvytyssuunnitelma – minusta on melkein kiusallista, että se mainitaan niin usein – on kuitenkin vain näennäinen ohjelma, jonka avulla voimme puhua Euroopan elvytyssuunnitelmasta, mutta siitä puuttuu todellinen sisältö. Siinä on vain 5 miljardia euroa, ja sitten käydään merkityksetöntä kiistelyä siitä, miten kyseiset 5 miljardia euroa pitäisi käyttää. Mielestäni se ei ole ylpeydenaihe. Ei ole käsitelty vakavasti ohjelmaa, jonka parissa olemme työskennelleet kovasti, eli energiatehokkuuden parantamista EU:ssa koskevaa johdonmukaista ohjelmaa, joka varmistaisi miljoonia työpaikkoja. Siirryn nyt ilmastokriisiin ja minun tuskin tarvitsee pyytää vihreitä poliitikkoja arvioimaan tämän alan politiikkaa. Yhdistyneiden Kansakuntien johtava ilmastomuutoksesta vastaava virkamies Ivo de Boer ja Ban Ki-moon painottivat meille Bonnissa pidetyn viime kokouksen jälkeen, että mikään maailman valtio, joka on väittänyt ottavansa johtavan roolin tässä maailmanlaajuisessa politiikassa ilmastokriisin ratkaisemiseksi, ei ole tehnyt sitä, mitä tosiasiassa olisi tarvittu. Jos otamme EU:n energiapolitiikan mitaksi sille, mitä me eurooppalaiset todella haluamme tehdä, en usko, että voimme pitää aina kilpailukykyistä strategiaa, joka ilmenee selvästi North Stream- ja Nabucco-hankkeiden yhteydessä, lähtökohtana yhteiselle tulevaisuuteen suuntautuneelle EU:n energiapolitiikalle. Miksi niin? Mistä se johtuu? Uskon, että tämän asian arvostelu ei kohdistu oikeastaan teihin, pääministeri Fischer. Valtio, jossa ryhmäni puheenjohtaja Cohn-Bendit vieraili kantaen EU:n lippua repussaan antaakseen sen presidentille, oli todellisuudessa heikko. Valitettavasti, puheenjohtaja Barroso, vaikka usein puhutaan teidän vahvuudestanne, missä se oli silloin, kun neuvoston puheenjohtaja oli heikko? Emme nähneet siitä mitään todisteita."@fi⁷ ". Monsieur le Président, Monsieur le Premier ministre, Monsieur le Président de la Commission, il est malaisé d’évaluer les avancées qui auraient dû être accomplies durant la période de la Présidence tchèque. Je me suis attelé à cet exercice au nom de mon groupe mais ce que nous aurions souhaité voir– à savoir que la Présidence tchèque se montre à la hauteur des défis – ne s’est pas produit. En ce qui concerne la crise financière, lorsque nous nous serons réunis ici à nouveau en septembre après les congés d’été, nous aurons évoqué la nouvelle réglementation à appliquer aux marchés financiers pour une année entière, mais virtuellement, nous n’aurons accompli aucun progrès. De nombreuses déclarations sont faites avec l’intention de rassurer les citoyens mais, dans la réalité, cela ne bouge pas beaucoup. S’agissant de la crise économique, le plan européen de relance – je trouve presque gênant de l’entendre mentionné si souvent – n’est pourtant qu’un programme symbolique destiné à nous permettre de débattre de la planification de la relance économique mais il manque clairement de contenu. Il ne prévoit que cinq milliards d’euros et je ne parle pas des disputes mesquines sur la manière d’affecter ces cinq milliards d’euros. Je ne pense pas qu’il y ait lieu d’en être fiers. À l’inverse, l’on n’a guère accordé d’attention à un programme sur lequel nous avons longuement travaillé, un programme cohérent en faveur de l’efficacité énergétique en Europe, qui permettrait de sauver des millions d’emplois. En ce qui concerne cette fois la crise climatique, je n’ai guère besoin de demander aux Verts de qualifier la politique dans ce domaine. Ivo de Boer, le haut responsable des Nations unies en matière de changement climatique, et Ban Ki-moon nous ont répété, après la conférence de Bonn, que tous les pays du monde qui ont revendiqué une place de premier rang dans la lutte mondiale contre le réchauffement climatique sont loin d’avoir fait le nécessaire. Si nous voulons juger de ce que nous, Européens, sommes effectivement prêts à faire à l’aune de la politique énergétique européenne, il me semble que la logique de concurrence permanente appliquée dans le cadre des projets North Stream et Nabucco ne constituent pas le point de départ d’une politique énergétique européenne commune et tournée vers l’avenir. Pourquoi? Pour quelles raisons? Je ne pense pas que les critiques doivent s’adresser directement à vous, Monsieur Fisher. Le pays qu’a visité le président de mon groupe, M. Cohn-Bendit, apportant avec lui le drapeau européen pour le tendre au président, était bien faible. Et malheureusement, Monsieur Barroso, même si l’on entend souvent parler de votre force, où donc était cette force pendant cette période de faiblesse de la Présidence du Conseil? Nous n’en avons rien vu."@fr⁸ "Elnök úr, miniszterelnök úr, a Bizottság elnöke, nem könnyű mérlegelni, milyen előrelépéseket kellett volna tenni a cseh elnökség alatt. Én magam a képviselőcsoportom nevében komoly erőfeszítéseket tettem ez ügyben, de az, amit látni szerettünk volna – nevezetesen azt, hogy a cseh elnökség felnő a feladatokhoz – sajnos nem történt meg. Ami a pénzügyi válságot illeti, mire szeptemberben újra összegyűlünk itt, a nyári szüntetet követően, már egy teljes éve lesz, hogy a pénzügyi piacokon szükséges új szabályozásokról beszélünk, ugyanakkor addigra még semmilyen érdemi előrelépés nem fog történni. Temérdek nyilatkozat látott napvilágot, amelyek célja a polgárok megnyugtatása volt, ám gyakorlatilag nem sok minden történik. Ami a gazdasági válságot illeti, az európai fellendülési terv – már szinte zavarba ejtőnek érzem, hogy ilyen sokszor emlegetjük – csupán egy jelképes program, amely lehetővé teszi számunkra, hogy beszéljünk az európai fellendülés tervezéséről, ám ettől még híján van a valódi tartalomnak. Mindösszesen 5 milliárd euróról van szó, és még arról is kicsinyes vita folyik, mire kellene ezt felhasználni. Nem hiszem, hogy ez olyasvalami, amire büszkének kellene lennünk. Azt a programot viszont, amelyen keményen dolgoztunk, nevezetesen az európai energiahatékonyság következetes programját, amely több millió állást óvna meg, jószerivel meg sem fontoltuk. És most áttérnék az éghajlattal kapcsolatos válságra; aligha kell megkérdeznem a zöld politikusokat, miként értékelik az e területet érintő politikát. Ivo de Boer, az ENSZ klímaváltozási titkára és Ban Ki Mun nyomatékosan tudtunkra adta a legutóbbi bonni konferenciát követően, hogy a világ minden országa, amely kijelentette, hogy vezető szerepet vállal a klímaváltozási válság elleni küzdelmet szolgáló globális politikában, alatta marad az elvárásoknak, és nem tesz meg minden szükséges intézkedést. Ha például vesszük az európai energiapolitikát mintegy mércéjét annak, hogy mi, európaiak mit vagyunk hajlandók tenni, nem hiszem, hogy egy közös, jövőorientált, európai energiapolitika valódi kiindulópontjának tekinthetjük az északi áramlattal és a Nabucco-tervvel kapcsolatban oly világosan alkalmazott, továbbra is versenyszemléletű stratégiát. Miért van ez? Mik ennek az okai? Úgy vélem, hogy az ezt illető kritikát valójában nem Önnek kellene célozni, Fischer úr. Az ország, amelyet képviselőcsoportom vezetője, Cohn-Bendit úr az európai zászlóval a hátizsákjában keresett fel, hogy átadhassa azt az elnöknek, valójában gyenge volt. És sajnos, Barroso úr, még ha gyakran esik is szó az Ön erejéről, hol volt ez az erő e tanácsi elnökség gyengélkedése idején? Semmi jelét nem láttuk."@hu¹¹ "Signor Presidente, signor Primo Ministro, signor Presidente della Commissione, non è impresa facile valutare i passi avanti che avrebbero dovuto essere compiuti durante il semestre di attività della presidenza ceca. Ho tentato di farlo a nome del mio gruppo, impegnandomi a fondo in tal senso, ma le nostre aspettative – in particolare, una presidenza ceca in grado di affrontare le sfide – sono state disilluse. Per quanto concerne la crisi finanziaria, quando ci riuniremo di nuovo in questa sede a settembre dopo la pausa estiva, avremo ormai parlato della nuova normativa volta a regolamentare i mercati finanziari da un intero anno, ma non avremo compiuto, in pratica, alcun passo avanti in materia. Sono state formulate numerose dichiarazioni nell’intento di rassicurare i cittadini, ma sono state poche le azioni effettivamente intraprese. Per quanto riguarda la crisi economica, il piano europeo di ripresa – e trovo quasi imbarazzante che venga citato così spesso –non è che un programma simbolico che ci consente di parlare di una pianificazione della ripresa in Europa, ma è privo di effettiva sostanza. Ammonta a soli 5 miliardi di euro e ha generato una gretta controversia in merito alle modalità con cui tali fondi dovrebbero essere utilizzati. Non penso che si tratti di qualcosa di cui andare fieri. Un programma su cui abbiamo lavorato con grande impegno, vale a dire un programma coerente per l’efficienza energetica in Europa, che dovrebbe tutelare milioni di posti di lavoro, non è stato ritenuto degno di seria considerazione. Passo ora a trattare la questione della crisi climatica e non ho quasi bisogno di chiedere agli esponenti del movimento verde di valutare la politica attuata in questo ambito. Il funzionario di maggiore rango delle Nazioni Unite sul cambiamento climatico, Ivo de Boer, e il Segretario generale Ban Ki-moon ci hanno fatto notare, in occasione dell’ultima conferenza a Bonn, che tutti i paesi del mondo che hanno sostenuto di voler assumere un ruolo guida nella politica globale di lotta alla crisi climatica non si sono in realtà attivati come avrebbero dovuto. Se prendiamo la politica energetica europea come misura di quanto noi europei siamo effettivamente disposti a fare, non penso che possiamo davvero considerare la strategia utilizzata in maniera così chiara con i progetti North Stream e Nabucco, improntata a una logica prettamente concorrenziale, come il punto di partenza per una politica energetica europea comune orientata al futuro. Perché ci troviamo di fronte a questa situazione? Quali sono le ragioni? Credo che le critiche in questo senso non dovrebbero essere indirizzate a lei, Primo Ministro Fischer. Il paese che il presidente del mio gruppo, l’onorevole Cohn-Bendit, ha visitato portandosi una bandiera europea nello zaino per poterla consegnare al presidente era in realtà debole. E purtroppo, Presidente Barroso, anche se si parla spesso della sua forza, dov’era questa forza durante il periodo di debolezza di questa presidenza del Consiglio? Non ne abbiamo visto molte tracce."@it¹² ". Gerb. pirmininke, ministre pirmininke, Komisijos pirmininke, nelengva pamatuoti progresą, kuris turėjo būti pasiektas pirmininkaujant Čekijai. Savo frakcijos vardu sunkiai stengiausi tai padaryti, tačiau tai, ką mums būtų patikę pamatyti – Čekijos pirmininkavimo pakilimą iššūkių akivaizdoje, to neįvyko. Atsižvelgiant į finansinę krizę, mums vėl susirinkus čia po vasaros pertraukos, būtume kalbėję apie reikalingą naują finansinių rinkų reglamentavimą visiems metams, tačiau čia nebūtume pasiekę jokios pažangos. Buvo padaryta daugybė pareiškimų, skirtų užtikrinti piliečius, tačiau beveik niekas nebuvo daroma. Atsižvelgiant į ekonominę krizę, Europos atkūrimo planas – man atrodo gėdinga, kad jis taip dažnai minimas – yra ne daugiau nei simbolinė programa, leidžianti mums kalbėti apie Europos atkūrimo planavimą, tačiau jai trūksta realios masės. Ji pasiekia penkių milijardus eurų susitarimą, o tuomet prasideda kalbos, kaip tie penki milijardai turėtų būti panaudoti. Nemanau, kad tuo turėtume didžiuotis. Programai, prie kurios sunkiai dirbome, tai yra, nuosekliai energijos pakankamumo Europoje programai, kuri apsaugotų milijonus darbo vietų, nebuvo skirta jokių realių svarstymų. Dabar žvelgiu į klimato krizę ir man net nereikia prašyti jokių žaliųjų politikų, kad jie įvertintų politiką, vykdytą šioje srityje. Ivo de Boeris, aukščiausias Jungtinių Tautų klimato kaitos pareigūnas, ir Ban Ki-Moonas mus įtikino po paskutinės konferencijos Bonoje, kad visos pasaulio valstybės, kurios tvirtino, kad imsis vadovaujančio vaidmens kovoje su klimato krize, nepadarė nieko, kas išties buvo reikalinga. Jei paimtume Europos energetikos politiką kaip pavyzdį to, ką europiečiai išties nori padaryti, netikiu, kad į nuolat konkurencingą strategiją, taip aiškiai išreikštą „Nabuko“ ir Šiaurės dujotiekių projektuose, galėtume žvelgti kaip į startinę bendros į ateitį orientuotos Europos energetikos politikos padėtį. Kodėl taip yra? Kokios to priežastys? Manau, kad kritika tikrai neturėtų būti taikoma jums, gerb. J. Fischeri. Šalis, kurią mano frakcijos pirmininkas Danielis Cohn-Benditas aplankė nešdamas savo kuprinėje Europos vėliavą, kad ją galėtų perduoti prezidentui, išties yra silpna. Ir, deja, gerb. J. M. Barroso, net jei neretai kalbama apie jūsų stiprybę, kur buvo ta stiprybė Tarybos pirmininkavimo silpnumo metu? Mes nematėme jokių to įrodymų."@lt¹⁴ "Priekšsēdētāja kungs, premjerministr, Komisijas priekšsēdētāj, nav viegli izvērtēt progresu, kas būtu bijis jāsasniedz Čehijas prezidentūras laikā. Es esmu ļoti smagi centusies to izdarīt savas grupas vārdā, bet nenotika tas, ko mēs būtu gribējuši redzēt, proti, to, ka Čehijas prezidentūra gatavojas izaicinājumiem. Attiecībā uz finanšu krīzi, kad mēs atkal sanāksim šeit septembrī pēc vasaras pārtraukuma, mēs būsim runājuši par vajadzīgo finanšu tirgus regulu veselu gadu, bet mēs nebūsim sasnieguši praktiski nekādu progresu šajā sakarā. Ir sniegti daudzi paziņojumi, lai nomierinātu iedzīvotājus, bet patiesībā nekas daudz netiek darīts. Runājot par ekonomisko krīzi, Eiropas atjaunošanas plāns, kura biežā pieminēšana man šķiet gandrīz vai mulsinoša, tomēr ir tikai šķietama programma, lai ļautu mums runāt par Eiropas atjaunošanas plānošanu, bet tai trūkst jebkāda reāla pamata. Tās budžets ir tikai EUR 5 miljardi, un tad notiek sīkmanīgie strīdi par to, kā šos EUR 5 miljardus ir jāizmanto. Es neuzskatu, ka mums ar to ir jālepojas. Programma, pie kuras mēs esam smagi strādājuši, proti, atbilstīga programma energoefektivitātei Eiropā, kas nodrošinātu miljoniem darbavietu, nemaz nav īsti izskatīta. Tagad es pievērsīšos klimata krīzei, un man diez vai ir jālūdz „zaļos” politiķus novērtēt politiku šajā jomā. ANO augstākā amatpersona klimata jautājumos un pēc pēdējās konferences Bonnā radīja iespaidu, ka visas pasaules valstis, kas bija apgalvojušas, ka tās uzņemsies vadošu lomu šajā pasaules mēroga politikā, lai cīnītos pret klimata krīzēm, ir paveikušas krietni mazāk nekā būtu patiesībā vajadzējis. Ja mēs paņemam Eiropas enerģētikas politiku kā mērvienību tam, ko mēs kā eiropieši patiesībā vēlamies darīt, tad, manuprāt, mēs tiešām nevaram uzskatīt pastāvīgi konkurējošo stratēģiju, kas tik skaidri tika izmantota saistībā ar un Nabuko projektiem, par sākumpunktu kopējai uz nākotni orientētai Eiropas enerģētikas politikai. Kāpēc tā? Kādi tam ir iemesli? Manuprāt, kritika par to nav īsti jāvērš jūsu virzienā kungs. Valsts, kuru manas grupas vadītājs kungs apmeklēja, vedot savā somā Eiropas karogu, lai to pasniegtu prezidentam, patiesībā bija vāja. Un diemžēl kungs, lai gan bieži tiek runāts par jūsu spēku, kur bija šis spēks šīs Padomes prezidentūras vājuma brīžos? Mēs tam neredzējām nekādus pierādījumus."@lv¹³ "Herr Präsident, Herr Ministerpräsident, Herr Kommissionspräsident! Es fällt ziemlich schwer, Fortschritte zu bilanzieren, die zu Zeiten der tschechischen Ratspräsidentschaft hätten stattfinden sollen. Ich habe mir da für meine Fraktion durchaus Mühe gegeben, aber das, was wir uns gewünscht hätten – nämlich, dass die tschechische Ratspräsidentschaft an den Herausforderungen wächst –, das ist tatsächlich nicht eingetreten. Zur Finanzkrise: Wenn wir uns nach der Sommerpause im September hier wieder treffen werden, dann reden wir seit gut einem Jahr immer wieder über die notwendige Neuregulierung der Finanzmärkte, kommen aber nicht einmal im Schneckentempo voran. Da gibt es viele Ankündigungen, die die Bürger beruhigen sollen, aber wenige Taten. Zur Wirtschaftskrise: Der europäische es ist mir fast peinlich, dass immer darauf verwiesen wird – ist doch nur ein Alibiprogramm, damit man überhaupt von europäischer Konjunkturprogrammatik reden kann; wirkliche Inhalte gibt es nicht! Er beläuft sich nur auf fünf Milliarden Euro und dann gibt es den kleinkarierten Streit darüber, wie diese fünf Milliarden ausgegeben werden sollen. Ich finde nicht, dass man sich damit schmücken sollte! Ein Programm, für das wir uns sehr eingesetzt haben, nämlich ein konsequentes Programm für Energieeffizienz in Europa, das uns Millionen von Arbeitsplätzen sichern würde, dieses Programm wurde nicht wirklich berücksichtigt. Zur Klimakrise: Da muss ich gar nicht grüne Politiker bemühen, um die Politik in diesem Bereich zu bewerten. Ivo de Boer, der Chefunterhändler der Vereinten Nationen, und Ban Ki-moon haben uns nach Ende der letzten Bonner Konferenz ins Stammbuch geschrieben, dass alle Länder auf der Welt, die bisher behauptet haben, sie würden in dieser weltweiten Politik zur Bekämpfung der Klimakrise Führungsverantwortung übernehmen, weit davon entfernt sind zu tun, was wirklich notwendig wäre. Wenn wir die europäische Energiepolitik als Gradmesser der Bereitschaft dafür nehmen, was wir als Europäer wirklich tun wollen, glaube ich nicht, dass wir die ewige konkurrierende Strategie, die an den Projekten Northstream oder Nabucco so deutlich wird, tatsächlich als Aufbruch in eine gemeinsame zukunftsfähige europäische Energiepolitik sehen können. Woran liegt das? Was sind die Ursachen? Ich glaube, man muss hier gar nicht wirklich an Ihnen Kritik üben, Herr Fischer, aber das Land, in das mein Fraktionsvorsitzender, Daniel Cohn-Bendit, die europäische Flagge im Rucksack tragen und dem Präsidenten übergeben musste, war tatsächlich schwach. Und leider: Herr Kommissionspräsident Barroso, auch wenn jetzt oft über Ihre Stärke gesprochen wird, wo war denn Ihre Stärke in Zeiten der Schwäche dieser Ratspräsidentschaft? Wir haben sie nicht gespürt!"@mt¹⁵ "Mijnheer de Voorzitter, mijnheer de minister-president, mijnheer de Commissievoorzitter, het is moeilijk om een balans op te maken van de vorderingen die we tijdens het Tsjechische voorzitterschap hadden moeten maken. Ik heb dit voor mijn fractie wel geprobeerd, maar helaas is onze hoop dat het Tsjechische voorzitterschap van de Raad met zijn taak zou meegroeien, niet uitgekomen. Wat betreft de financiële crisis: als we elkaar hier in september na het zomerreces weer zien, hebben we het sinds ruim een jaar telkens weer over de noodzakelijke nieuwe regulering van de financiële markten, maar we gaan nog niet eens met het tempo van een slak vooruit. Er wordt van alles aangekondigd om de burgers te sussen, maar er wordt maar weinig gedaan. Wat betreft de economische crisis: het Europese ik vind het bijna gênant dat er constant naar wordt verwezen – is toch niet meer dan een alibiprogramma, een voorwendsel om tenminste nog over een Europees conjunctuurbeleid te kunnen spreken. Inhoudelijk heeft het echter niets om het lijf. Het programma heeft een budget van maar vijf miljoen euro, en dan wordt er nog gekibbeld over de vraag hoe deze vijf miljard moeten worden besteed. Dit is geen reden om ons op de borst te slaan! Het programma waar wij ons voor hebben ingezet, namelijk een consequent programma voor energie-efficiëntie in Europa, dat miljoenen banen zou veiligstellen, is niet serieus in aanmerking genomen. Wat betreft de klimaatcrisis: hier hoef ik helemaal geen beroep op groene politici te doen om het beleid op dit gebied te beoordelen. Ivo de Boer, de hoofdonderhandelaar van de Verenigde Naties, en Ban Ki-moon hebben ons er na afloop van de conferentie in Bonn van doordrongen dat alle landen die tot dusver hebben beweerd dat zij in het kader van dit mondiale beleid ter bestrijding van de klimaatverandering leiderschap tonen, bij lange na niet de maatregelen treffen die eigenlijk noodzakelijk zouden zijn. Als we het Europese energiebeleid als maatstaf nemen voor wat we in Europa feitelijk bereid zijn te doen, geloof ik niet dat we de strategie van eeuwige concurrentie, die in het geval van de projecten Nord Stream en Nabucco maar al duidelijk wordt, werkelijk als begin van een gemeenschappelijk toekomstgericht Europees energiebeleid kunnen beschouwen. Waar ligt dit aan? Wat zijn de oorzaken? Ik geloof dat u eigenlijk niet degene bent die hier kritiek verdient, mijnheer Fischer, maar het land waar mijn fractieleider, Daniel Cohn-Bendit, heen gereisd is met de Europese vlag in zijn rugzak, om deze aan de president te overhandigen, is echt zwak. En helaas, mijnheer Barroso, er wordt weliswaar vaak over uw krachtdadigheid gerept, waar was uw krachtdadigheid ten tijde van dit zwakke voorzitterschap van de Raad gebleven? We hebben er niets van gemerkt!"@nl³ ". Panie przewodniczący, panie premierze, panie przewodniczący Komisji! Nie jest łatwo ocenić postępy, które powinny były się dokonać w okresie prezydencji czeskiej. Bardzo usilnie starałam się to uczynić w imieniu mojej grupy, ale to czego oczekiwaliśmy – mianowicie, że prezydencja czeska stawi czoła wyzwaniom – w rzeczywistości nie nastąpiło. Jeżeli chodzi o kryzys finansowy, gdy zbierzemy się tu ponownie we wrześniu po letniej przerwie, przez cały rok będziemy debatowali nad wymaganym nowym rozporządzeniem dotyczącym rynków finansowych, ale nie poczynimy w tym względzie prawie żadnych postępów. Wygłoszono wiele deklaracji, które mają na celu uspokoić obywateli, ale nie wiele tak naprawdę się robi. Jeżeli chodzi o kryzys gospodarczy, europejski plan naprawy – czuję się wręcz zażenowana, że wspomina się o nim tak często – jest ledwie symbolicznym programem, który ma na celu umożliwienie nam rozmów na temat planowania odbudowy, ale brakuje mu prawdziwej substancji. Plan przewiduje zaledwie 5 miliardów euro i toczy się w związku z nim małostkowa kłótnia na temat tego, w jaki sposób te 5 miliardów powinno zostać wydanych. Myślę, że nie jest to coś, z czego powinniśmy być dumni. Program, nad którym ciężko pracowaliśmy, a mianowicie spójny program na rzecz efektywności energetycznej w Europie, który zagwarantowałby miliony miejsc pracy, nie znalazł żadnego rzeczywistego uznania. Przechodzę teraz do kryzysu finansowego, i nawet nie muszę prosić zielonych polityków, by ocenili politykę w tym obszarze. Ivo de Boer, pracownik wysokiego szczebla ds. klimatu najwyższego ONZ, oraz Ban Ki-moon, uświadomili nam po ostatniej konferencji w Bonn, że wszystkie państwa świata, które zadeklarowały, że przyjmą na siebie rolę lidera w dziedzinie walki z kryzysem klimatycznym, są dalekie od osiągnięcia tego, co trzeba osiągnąć. Jeżeli przyjmiemy europejską politykę energetyczną jako miarę tego, co my, jako Europejczycy, chcemy osiągnąć, nie sądzę, byśmy rzeczywiście mogli uznać nieustannie konkurencyjną strategię, która została tak jawnie zastosowana w związku z projektami North Stream i Nabucco, za punkt wyjścia dla wspólnej, zorientowanej na przyszłość europejskiej polityki energetycznej. Dlaczego tak jest? Jakie są tego powody? Myślę, że krytyka w związku z tym nie powinna być wymierzona przeciwko panu, panie Fischer. Kraj, który odwiedził przewodniczący mojej grupy, pan Cohn-Bendit, niosąc europejską flagę w swoim plecaku, by dać ją prezydentowi tego kraju, był tak naprawdę słaby. I niestety, panie Barroso, mimo że często mówi się o pańskiej sile, gdzie podziała się ta siła w czasach słabości tej prezydencji? Nie widzieliśmy żadnej oznaki tej siły."@pl¹⁶ ". Senhor Presidente, Senhor Primeiro-Ministro, Senhor Presidente da Comissão, não é fácil fazer o balanço dos progressos que deveriam ter sido realizados durante a Presidência checa. Eu esforcei-me ao máximo em nome do meu grupo, mas aquilo que nós desejávamos – que a Presidência checa se mostrasse à altura dos desafios – acabou por não se verificar na prática. No que diz respeito à crise financeira, quando voltarmos a reunir-nos aqui em Setembro, depois das férias do Verão, já vai fazer um ano que andamos a falar da necessidade de uma nova regulação dos mercados financeiros, mas ainda não realizámos quase nenhuns progressos nesse sentido. Foram proferidas muitas declarações para tranquilizar os cidadãos, mas na prática fez-se muito pouco. No que diz respeito à crise económica, o plano de relançamento da economia europeia – e considero quase vergonhoso que este seja referido com tanta frequência – não passa de um mero programa simbólico para podermos falar de um planeamento da recuperação económica da Europa, mas na realidade não tem qualquer substância. Cifra-se em escassos 5 mil milhões de euros, sendo a utilização desta verba objecto de disputas mesquinhas. Não considero que isto seja algo de que possamos orgulhar-nos. Empenhámo-nos arduamente num programa consequente para a eficiência energética na Europa, que ajudaria a preservar milhões de empregos, mas este não foi verdadeiramente levado em consideração. Passando agora à crise climática, dificilmente precisarei de pedir aos políticos verdes para avaliarem a política neste domínio. Ivo de Boer, responsável máximo pelas alterações climáticas nas Nações Unidas, e Ban Ki-moon deixaram bem claro, após a última conferência em Bona, que todos os países do mundo que se comprometeram a assumir um papel precursor nesta política global de combate às alterações climáticas estão longe de realizar o que é realmente necessário. Se tomarmos a política energética europeia como indicador daquilo que os Europeus estão efectivamente dispostos a fazer, não creio que possamos de facto considerar a estratégia de concorrência permanente, que se manifestou de forma tão evidente nos projectos "North Stream" e "Nabucco", como ponto de partida para uma política energética europeia comum orientada para o futuro. Por que razão isto é assim? Quais são as causas? Não creio que as críticas devam realmente ser dirigidas ao Senhor Primeiro-Ministro Fischer. O país que o Presidente do meu grupo, o senhor deputado Cohn-Bendit, visitou com a bandeira europeia na mochila para a entregar ao Presidente era, na verdade, um país fraco. E infelizmente, Senhor Presidente Barroso, mesmo que agora se fale tanto da sua força, onde é que ela esteve durante o mandato frágil desta Presidência do Conselho? Não vimos nenhum sinal dela."@pt¹⁷ ". Domnule Preşedinte, domnule prim-ministru, domnule preşedinte al Comisiei, nu este uşor să evaluăm progresele care ar fi trebuit înregistrate în timpul preşedinţiei cehe. Am încercat din greu să efectuez această evaluare în numele grupului meu. Ne-ar fi plăcut să vedem că preşedinţia cehă face faţă provocărilor, însă acest lucru nu s-a întâmplat. În ceea ce priveşte criza financiară, când ne vom reuni aici în luna septembrie, după vacanţa de vară, se va împlini un an de când discutăm despre necesitatea unei noi reglementări a pieţelor financiare, însă nu vom fi făcut progrese în această privinţă. S-au făcut multe declaraţii al căror scop era acela de a consolida încrederea cetăţenilor, însă nu se fac prea multe lucruri reale. În ceea ce priveşte criza economică, consider că este aproape jenant să menţionăm atât de frecvent planul european de redresare. Acesta este un simplu program care ne permite să vorbim despre planificarea redresării la nivel european, însă care nu are nicio bază reală. Este vorba despre o sumă de doar 5 miliarde de euro şi, chiar şi aşa, există dispute meschine în legătură cu modul de utilizare a acestor fonduri. Nu cred că acesta este un lucru de care ar trebui să fim mândri. Nu am acordat nicio importanţă reală unui program la care am lucrat din greu, respectiv un program coerent pentru eficienţă energetică la nivel european, care ar proteja milioane de locuri de muncă. Voi discuta acum despre criza climatică şi cred că nu mai este nevoie să le cer politicienilor ecologişti să evalueze politica în acest domeniu. După ultima conferinţă de la Bonn, Ivo de Boer, principala autoritate a ONU în domeniul schimbărilor climatice, şi Ban Ki-moon ne-au convins că toate statele lumii care au susţinut că vor juca un rol primordial în această politică globală de combatere a crizei climatice nu au luat măsurile care erau cu adevărat necesare. Dacă abordăm politica energetică europeană ca măsură a ceea ce dorim cu adevărat să facem, ca europeni, nu cred că putem considera într-adevăr că strategia competitivă constantă folosită în mod atât de clar în proiectele North Stream şi Nabucco reprezintă punctul de plecare pentru o politică energetică europeană comună, orientată către viitor. De ce? Care sunt motivele? Domnule Fischer, nu cred că dumneavoastră sunteţi cel care trebuie criticat. Ţara pe care preşedintele grupului meu, dl Cohn-Bendit, a vizitat-o purtând în rucsac drapelul european, pentru a-l înmâna preşedintelui, era în realitate o ţară slabă. Domnule Barroso, din păcate, se vorbeşte frecvent despre puterea dumneavoastră, însă unde s-a aflat această putere în perioadele de slăbiciune ale preşedinţiei Consiliului? Nu am văzut nicio manifestare în acest sens."@ro¹⁸ "Vážený pán predseda, pán premiér, pán predseda Komisie, nie je ľahké zvážiť pokrok, ktorý sa mal počas českého predsedníctva dosiahnuť. Ja som sa o to v mene našej skupiny veľmi snažila, ale to, čoho sme chceli byť svedkami, čiže ako sa české predsedníctvo vyrovná s problémami, sa vlastne nestalo. Pokiaľ ide o finančnú krízu, keď sa tu znovu zídeme v septembri po letnej prestávke, uplynie už celý rok, čo budeme hovoriť o potrebe nového nariadenia o regulácii finančných trhov, ale v tomto ohľade sa nedosiahne vôbec žiadny pokrok. Zaznelo mnoho vyhlásení, ktorých zámerom je upokojiť občanov, v skutočnosti sa však toho veľa nerobí. Pokiaľ ide o hospodársku krízu, plán hospodárskej obnovy Európy, o ktorom sa hovorí tak často, že mi to takmer až prekáža, je len zástupný program, ktorý nám má umožniť, aby sa hovorilo o plánovaní obnovy Európy, chýba mu však akýkoľvek reálny základ. Dosahuje len 5 miliárd EUR a máme tu tiež zbytočný spor o to, ako sa má týchto 5 miliárd použiť. Nemyslím si, že máme byť na čo hrdí. O programe, na ktorom sme tvrdo pracovali, čiže o súdržnom programe pre energetickú účinnosť v Európe, ktorý by zabezpečil milióny pracovných miest, sa v skutočnosti vôbec neuvažovalo. Dostávam sa teraz ku kríze klímy a ani nemusím zelených politikov požiadať, aby zhodnotili politiku v tejto oblasti. Páni Ivo de Boer, najvýznamnejší predstaviteľ OSN v oblasti zmeny klímy, a Pan Ki-mun nás po poslednej konferencii v Bonne ohromili, že všetky krajiny sveta, ktoré tvrdili, že v tejto celosvetovej politike na boj proti klimatickej kríze prevezmú vedúcu úlohu, ani zďaleka nerobia to, čo by bolo skutočne potrebné. Ak vezmeme európsku energetickú politiku ako meradlo toho, čo sme ako Európania skutočne ochotní urobiť, neverím, že môžeme sústavne konkurenčnú stratégiu, ktorá sa tak jasne uplatnila v spojení s projektmi North Stream a Nabucco, naozaj považovať za východiskový bod spoločnej, na budúcnosť orientovanej európskej energetickej politiky. Prečo je to tak? Aké sú na to dôvody? Som presvedčená, že kritika za to skutočne nemá byť namierená voči vám, pán Fischer. Krajina, ktorú predseda našej skupiny pán Cohn-Bendit navštívil s európskou vlajkou v ruksaku, aby ju mohol dať prezidentovi, bola v skutočnosti slabá. A, žiaľ, pán Barroso, aj keď sa toľko hovorí o vašej sile, kde bola táto sila v čase slabosti tohto predsedníctva Rady? Nepostrehli sme žiadny dôkaz tejto sily."@sk¹⁹ ". Gospod predsednik, predsednik vlade, predsednik Komisije, ni lahko narediti obračuna napredka, ki bi moral biti dosežen v obdobju češkega predsedovanja. Zelo sem se trudila narediti to v imenu svoje skupine, vendar se tisto, kar smo si želeli – namreč da bi se češko predsedstvo spoprijelo z izzivi – dejansko ni zgodilo. Kar zadeva finančno krizo, ko se bomo septembra po poletnih počitnicah ponovno sestali tukaj, bo preteklo že eno leto, odkar razpravljamo o potrebni novi ureditvi finančnih trgov, ne da bi v zvezi s tem dosegli kakšen napredek. Podanih je bilo veliko izjav, ki naj bi pomirile državljane, vendar dejansko ni bilo veliko narejenega. Kar zadeva gospodarsko krizo, Evropski načrt za oživitev gospodarstva – zdi se mi skoraj sramotno, da se ga tolikokrat omenja – je zgolj simboličen program, ki nam omogoča, da govorimo o evropskem načrtovanju za oživitev, vendar nima nobene prave vsebine. Znaša pičlih 5 milijard EUR, poteka pa dlakocepski spor o tem, kako naj se teh 5 milijard EUR porabi. Menim, da to ni nekaj, na kar bi smeli biti ponosni. Program, v katerega smo vložili veliko dela, namreč dosleden program za energetsko učinkovitost v Evropi, ki naj bi zagotovil milijone delovnih mest, sploh ni bil resno upoštevan. Kar zadeva podnebno krizo, mi zelenih politikov skorajda ni treba pozvati, naj ocenijo politiko na tem področju. Yvo de Boer, najvišji uradnik pri Združenih narodih, pristojen za spremembe podnebja, in Ban Ki Mun sta nas na zadnji konferenci v Bonnu oštela, ker nobeni državi sveta, ki je zatrdila, da bo prevzela vodilno vlogo v tej svetovni politiki boja proti podnebni krizi, niti približno ni uspelo narediti tistega, kar bi dejansko bilo treba narediti. Če kot merilo za to, kar smo mi kot Evropejci dejansko pripravljeni narediti, vzamemo evropsko energetsko politiko, menim, da strategije neprestanega konkuriranja, ki se je tako očitno uporabljala v povezavi s projektoma Severni tok in Nabucco, res ne moremo šteti za izhodišče za skupno, v prihodnost usmerjeno evropsko energetsko politiko. Zakaj je tako? Kakšni so razlogi za to? Menim, da kritike tega res ne bi smele biti uperjene proti vam, gospod Fischer. Država, ki jo je obiskal predsednik moje skupine, gospod Cohn-Bendit, z evropsko zastavo v svojem nahrbtniku, ki naj bi jo izročil predsedniku, je bila v resnici šibka. In žal, gospod Barroso, čeprav se pogosto govori o vaši moči, kje je bila ta moč v času, ko je bilo to predsedstvo Sveta šibko? Mi je nismo opazili."@sl²⁰ "Herr talman, herr premiärminister, herr kommissionsordförande! Det är inte lätt att avgöra vilka framsteg som borde ha gjorts under det tjeckiska ordförandeskapet. Jag har verkligen försökt göra detta för min grupps räkning, men vad vi skulle ha velat se – nämligen att det tjeckiska ordförandeskapet klarade av utmaningarna – skedde inte i verkligheten. När det gäller finanskrisen är det så att vi, när vi samlas här igen i september efter sommaruppehållet, kommer att ha talat under ett helt år om den nya och nödvändiga regleringen av finansmarknaderna, men vi kommer inte att ha gjort några praktiska framsteg på denna punkt. Många uttalanden har gjorts för att lugna medborgarna, men det är inte så mycket som faktiskt görs. När det gäller den ekonomiska krisen är det så att den europeiska återhämtningsplanen – det är nästan generande att den tas upp så ofta – bara är ett symboliskt program för att vi ska kunna tala om planer för EU:s återhämtning, men den saknar all verklig substans. Den uppgår bara till 5 miljarder euro och samtidigt blir det en småaktig diskussion om hur dessa 5 miljarder euro ska användas. Det är inget som vi bör vara stolta över. Ett program som vi har arbetat hårt med, nämligen ett konsekvent program för energieffektivitet i EU som skulle trygga miljontals arbetstillfällen, har inte övervägts på allvar. Jag går nu över till klimatkrisen och jag behöver knappast be de gröna politikerna att utvärdera politiken på detta område. Ivo de Boer, FN:s ledande tjänsteman i fråga om klimatförändringarna, och Ban Ki-moon inpräntade hos oss efter den senaste konferensen i Bonn att inte något av de länder i världen som har hävdat att de skulle ha en ledande roll i den globala politiken mot klimatkrisen har levt upp till vad som faktiskt behövs. Om vi ser den europeiska energipolitiken som ett mått på vad vi européer faktiskt är villiga att göra, tror jag inte att vi kan betrakta den konsekvent konkurrensinriktade strategi som var så tydlig i samband med Nord Stream-projektet och Nabucco-projektet som en utgångspunkt för en gemensam framtidsinriktad europeisk energipolitik. Varför? Vilka är skälen till detta? Denna kritik bör inte riktas mot er, herr Fischer. Det var i själva verket ett svagt land som min grupps ordförande, Daniel Cohn-Bendit, besökte med EU-flaggan i ryggsäcken så att han skulle kunna ge den till presidenten. Och tyvärr, herr Barroso, även om det ofta talas om er styrka, var fanns den styrkan under detta rådsordförandeskaps tider av svaghet? Vi såg inget prov på den."@sv²²
lpv:unclassifiedMetadata	"(Aplaus)"⁵ "(Aplausi)"¹³ "(Aplausos)"^21,17 "(Aplauze)"¹⁸ "(Aplavz)"²⁰ "(Applaudissements)"⁸ "(Applaus)"³ "(Applause)"⁴ "(Applausi)"¹² "(Applåder)"²² "(Beifall)"¹⁵ "(Bifald)"² "(Oklaski)"¹⁶ "(Plojimai)"¹⁴ "(Potlesk)"¹ "(Suosionosoituksia)"⁷ "(Taps)"¹¹ "(potlesk)"¹⁹ "(Χειροκροτήματα)"¹⁰ "Ban Ki-moon"¹³ "Barroso"¹³ "Cohn-Bendit"¹³ "Fischer"¹³ "Ivo de Boer"¹³ "North Stream"¹³ "Rebecca Harms,"^15,9 "im Namen der Verts/ALE-Fraktion"^15,9 "recovery plan"^15,3,9
lpv:videoURI	<go to Events_and_structure europarl>⁶