Local view for "http://purl.org/linkedpolitics/eu/plenary/2009-05-05-Speech-2-366"

Predicate	Value (sorted: default)
rdf:type	lpv_eu:Speech⁶
dcterms:Date	"2009-05-05"^^xsd:date⁶
dcterms:Is Part Of	lp_eu:Vinurile rosé şi practicile oenologice autorizate (dezbatere)⁶
dcterms:Language	"fr"^^xsd:language⁶
lpv:document identification number	"en.20090505.26.2-366"⁶
lpv:hasSubsequent	lp_eu:2009-05-05-Speech-2-367⁶
lpv:speaker	lp:Anne Laperrouze⁶
lpv:spoken text	". Madame la Présidente, mais qu’essaie-t-on de nous faire avaler? Un mélange de vin blanc et de vin rouge en guise de vin rosé. Nos concitoyens réagissent très négativement à cette initiative de la Commission européenne, qui a l’accord des États membres, y compris la France. Je note deux types de réaction: premièrement, nos concitoyens se demandent pourquoi l’Union européenne se mêle du vin rosé, alors qu’il y a tellement d’autres sujets de préoccupation, notamment la grave question de la crise économique. Deuxièmement, les producteurs de vins rosés traditionnels, produits par rapide macération et délicat pressurage, y voient une atteinte grave à l’appellation «rosé», à l’image de qualité développée depuis tant d’années, de vins comme ces rosés de Provence dans lesquels persiste l’arôme des terroirs, et qui ont fait le succès des rosés en général. Lors de la dernière réunion de l’intergroupe «vins», nous avons bien compris la motivation de la Commission européenne et des États membres. La consommation des vins de table rosés augmente dans le monde. Elle représente près de 30 % de la consommation, et les pays tiers pratiquent les mélanges. Le marché de l’Union européenne commence à être atteint par les mélanges de pays tiers. Le marché anglais est notamment dominé par des vins en provenance des États-Unis. Et, on le sait, le rosé traditionnel a une durée de vie courte. Il est tellement plus facile de produire, à la demande, du vin rosé en utilisant les stocks de vins blancs et de vins rouges. Il s’agirait donc, pour les États membres, d’adapter la production de vins de table rosés au marché international. À moins qu’on ne découvre d’autres pratiques œnologiques pour faire du rosé, on pourrait par exemple s’inspirer de Pierre Dac, qui disait: «Greffez des plants de rosiers sur des plants de vigne, ça fera du vin rosé naturel!». Non, comme beaucoup de mes collègues, je crois que la Commission européenne et les États membres doivent revoir leur copie, travailler sur l’appellation «vin rosé», faire que le nom de «rosé» soit exclusivement réservé aux vins élaborés selon les méthodes traditionnelles, qu’il soit produit dans l’Union européenne ou qu’il provienne de pays tiers. Dans cette attente, Madame la Commissaire, je vous invite à découvrir un de ces petits rosés de Gaillac, aux mille couleurs du Tarn, à déguster avec modération, bien sûr."@fr⁸
lpv:spokenAs	substitute; AGRI (2007-01-31--2009-07-13)²³ vice-chair; ITRE (2008-01-23--2009-07-13)²³ substitute; ENVI (2007-01-31--2009-07-13)²³ substitute; Delegation for relations with the countries of Central America (2007-03-14--2009-07-13)²³ member; Delegation for relations with the People's Republic of China (2007-03-14--2009-07-13)²³ unknown; Mouvement Démocrate (2008-03-28--2009-07-13)²³ member; ALDE (2004-07-20--2009-07-13)²³
lpv:translated text	"Paní předsedající, co se nám to snaží vnutit? Směs červeného a bílého vína tvářící se jako růžové? Naši občané reagují na tuto iniciativu Komise, která má souhlas členských států, včetně Francie, velmi negativně. Zaregistrovala jsem dva druhy reakcí: zaprvé se naši občané ptají, proč se Evropská unie plete do růžového vína, když je zde tolik jiných problémů, zejména závažná otázka hospodářské krize. Zadruhé, výrobci tradičních růžových vín, která se vyrábějí krátkodobou macerací a jemným lisováním, to vnímají jako závažný útok na označení „rosé“ a na pověst kvality, budované tolik let, vín, jako jsou růžová vína z Provence, která si udržují aroma tamní země a která se zasloužila o úspěch růžových vín obecně. Na poslední schůzi meziskupiny pro víno jsme konečně pochopili motivaci Evropské komise a členských států. Spotřeba růžových stolních vín po celém světě stoupá a tvoří téměř 30 % celkové spotřeby vína. Třetí země vyrábějí směsi. Trh Evropské unie začíná být cílem těchto směsí ze třetích zemí. Obzvláště trhu Spojeného království dominují vína ze Spojených států. Je známé, že tradiční růžové víno má krátkou spotřební lhůtu. Je mnohem snazší vyrobit růžové víno na požádání s využitím zásob červených a bílých vín. Pro členské státy je to tedy otázka přizpůsobení výroby růžových stolních vín mezinárodnímu trhu. Pokud nebudou vynalezeny jiné enologické postupy pro výrobu růžového vína, můžeme se inspirovat například Pierrem Dacem, který řekl: „Naroubujte na víno růže, a získáte přírodní růžové víno!“ Toto není možné. Jako mnozí mí kolegové poslanci se domnívám, že Evropská komise a členské státy musí udělat krok zpět, přepracovat pravidla pro označení „růžové víno“ a zajistit, aby název „rosé“ byl vyhrazen pro vína vyrobená za použití tradičních metod, ať již v Evropské unii nebo ve třetích zemích. Mezitím vás, pane komisaři, vyzývám, abyste se seznámil s některým z růžových vín z oblasti Gaillac, s tisíci barvami Tarn, samozřejmě vychutnávejte s mírou."@cs¹ "Fru formand! Hvad er det, De forsøger at få os til at sluge? En blanding af rød- og hvidvin, der skal forestille rosé? Vores borgere reagerer meget negativt på dette initiativ fra Kommissionen, som har opbakning fra medlemsstaterne, herunder Frankrig. Jeg har bemærket to typer af reaktioner: For det første undrer vores borgere sig over, at EU blander sig i roséen, når der er så mange andre problemer at tage sig af, navnlig det alvorlige problem med den økonomiske krise. For det andet ser producenter af traditionelle rosévine, der fremstilles ved hurtig udblødning og forsigtig presning, dette som et alvorligt angreb på betegnelsen "rosé" og på det ry for kvalitet, som er udviklet over så mange år for vine som disse roséer fra Provence, det stadig indeholder duften af området, og som har sikret rosévinenes succes i almindelighed. På det sidste møde i intergruppen om vin forstod vi endelig Kommissionens og medlemsstaternes begrundelse. Forbruget af rosébordvin er stigende verden over og tegner sig for næsten 30 % af vinforbruget. Tredjelande fremstiller blandingsvine. EU's marked begynder nu at være målet for disse blandingsvine fra tredjelande. Det britiske marked er især domineret af vine fra USA. Det er velkendt, at traditionel rosévin har begrænset holdbarhed. Det er langt lettere at fremstille rosévin på bestilling ved at bruge lagrene af rød- og hvidvin. For medlemsstaterne er det derfor et spørgsmål om at tilpasse produktionen af rosébordvin til det internationale marked. Medmindre man kan opdage andre ønologiske fremgangsmåder for fremstilling af rosévin, kan vi f.eks. lade os inspirere af Pierre Dac, som sagde: "Indpod roser på vinstokkene for at få naturlig rosévin!" Det må ikke ske. Som mange af mine kolleger mener jeg, at Kommissionen og medlemsstaterne skal tilbage til tegnebordet og arbejde med betegnelsen "rosévin" og sikre, at betegnelsen "rosé" udelukkende er forbeholdt vine fremstillet ved hjælp af traditionelle metoder, enten i EU eller i tredjelande. I mellemtiden, fru kommissær, vil jeg opfordre Dem til at opdage en af disse små rosévine fra Gaillac, med tusinde farver fra Tarn, som naturligvis skal nydes med måde."@da² "Frau Präsidentin! Was möchten Sie uns hier vorsetzen? Eine Mischung aus Rot- und Weißwein in Gestalt eines Roséweins? Unsere Bürger reagieren sehr negativ auf diese Initiative der Kommission, die von den Mitgliedstaaten, einschließlich Frankreich, gestützt wird. Ich habe zwei Arten der Reaktion festgestellt: Erstens fragen sich die Bürger, warum sich die Europäische Union mit Roséwein beschäftigt, wo es doch so viele andere Probleme, insbesondere das ernste Problem der Wirtschaftskrise, gibt, um die man sich kümmern müsste. Zweitens empfinden die Erzeuger von traditionellen Roséweinen, welche durch kurzes Einmaischen und schonende Pressung hergestellt werden, dies als ernsten Angriff auf die Bezeichnung "Rosé" und auf das über so viele Jahre entwickelte Qualitätsimage von Weinen wie den Roséweinen aus der Provence, die noch den Geschmack des Bodens in sich tragen und den Erfolg von Roséweinen im Allgemeinen gewährleistet haben. Während der letzten Versammlung der Arbeitsgruppe "Wein" wurden uns schließlich die Gründe der Europäischen Kommission und der Mitgliedstaaten klar. Der Konsum von Rosé-Tafelweinen steigt weltweit an und macht circa 30% des Weinkonsums aus. Drittländer stellen Weinverschnitte her. Der Markt der Europäischen Union wird langsam zu einem Zielgebiet für diese Weinverschnitte aus Drittländern. Der Markt des Vereinigten Königreichs wird insbesondere von Weinen aus den Vereinigten Staaten dominiert. Es ist bekannt, dass traditioneller Roséwein nur über eine kurze Lagerfähigkeit verfügt. Es ist so viel einfacher, Roséwein auf Abruf unter Verwendung von Lagerbeständen an Rot- und Weißweinen herzustellen. Für die Mitgliedstaaten geht es daher darum, die Erzeugung von Rosé-Tafelweinen an den internationalen Markt anzupassen. Solange keine anderen önologischen Verfahren zur Herstellung von Roséwein gefunden werden, könnten wir uns beispielsweise von Pierre Dac inspirieren lassen, der sagte: "Pflanzen Sie Rosen auf die Reben, um natürlichen Roséwein zu erhalten!" Das kann nicht sein. Wie viele meiner Kolleginnen und Kollegen glaube ich, dass die Europäische Kommission und die Mitgliedstaaten noch einmal von vorne anfangen müssen, an der Ursprungsbezeichnung "Roséwein" arbeiten und gewährleisten müssen, dass der Name "Rosé" ausschließlich Weinen vorbehalten ist, die, ob nun in der Europäischen Union oder in Drittländern, nach traditionellen Verfahren erzeugt werden. In der Zwischenzeit lade ich Sie ein, Frau Kommissarin, einen dieser kleinen Roséweine aus Gaillac zu probieren, der die tausend Farben des Tarn widerspiegelt, und ihn - natürlich in Maßen - zu genießen."@de⁹ "Κυρία Πρόεδρε, τι προσπαθούν να μας αναγκάσουν να καταπιούμε; Ένα μείγμα ερυθρού και λευκού κρασιού με περιβολή ροζέ; Οι αντιδράσεις των πολιτών μας είναι εξαιρετικά αρνητικές προς την πρωτοβουλία της Επιτροπής, η οποία βρίσκει σύμφωνα τα κράτη μέλη, συμπεριλαμβανομένης της Γαλλίας. Παρατήρησα δύο είδη αντιδράσεων: πρώτον, οι πολίτες μας διερωτώνται γιατί η Ευρωπαϊκή Ένωση παρεμβαίνει στο θέμα του ροζέ οίνου, τη στιγμή που υπάρχουν τόσα άλλα θέματα τα οποία εγείρουν ανησυχία, ιδίως το σοβαρό ζήτημα της οικονομικής κρίσης. Δεύτερον, οι παραγωγοί παραδοσιακών ροζέ οίνων, οι οποίοι παράγονται με ταχεία διαβροχή και ήπια πίεση, το βλέπουν αυτό ως δριμεία επίθεση κατά της ονομασίας «ροζέ» και της εικόνας της ποιότητας κρασιών η οποία καλλιεργήθηκε επί τόσα χρόνια, όπως είναι οι ροζέ οίνοι της Προβηγκίας που ακόμη διατηρούν το άρωμα της γης και έχουν εξασφαλίσει την επιτυχία των ροζέ οίνων εν γένει. Κατά την τελευταία συνεδρίαση της διακομματικής ομάδας για τον οίνο, κατανοήσαμε τελικά τα κίνητρα της Ευρωπαϊκής Επιτροπής και των κρατών μελών. Η κατανάλωση των ροζέ επιτραπέζιων οίνων αυξάνεται σε όλο τον κόσμο και αντιστοιχεί σχεδόν στο 30% της κατανάλωσης κρασιού. Οι τρίτες χώρες παράγουν μείγματα. Η αγορά της Ευρωπαϊκής Ένωσης αρχίζει να γίνεται στόχος των εν λόγω μειγμάτων από τρίτες χώρες. Στη βρετανική αγορά κυριαρχούν ιδιαίτερα κρασιά από τις Ηνωμένες Πολιτείες. Είναι ευρέως γνωστό ότι ο παραδοσιακός ροζέ οίνος έχει βραχύ χρόνο διατηρησιμότητας. Είναι πολύ πιο εύκολη η παραγωγή ροζέ οίνου κατά παραγγελία, χρησιμοποιώντας αποθέματα ερυθρού και λευκού οίνου. Επομένως, για τα κράτη μέλη, προκύπτει το θέμα της προσαρμογής της παραγωγής των ροζέ επιτραπέζιων οίνων στη διεθνή αγορά. Αν δεν ανακαλυφθούν άλλες οινολογικές πρακτικές για την παραγωγή ροζέ οίνου, μπορούμε, για παράδειγμα, να εμπνευστούμε από τον Pierre Dac, που έλεγε: «Μπόλιασε τα αμπέλια με τριαντάφυλλα και θα φτιάξεις φυσικό ροζέ κρασί!». Αυτό δεν γίνεται φυσικά. Όπως πολλοί συνάδελφοί μου, πιστεύω ότι η Ευρωπαϊκή Επιτροπή και τα κράτη μέλη πρέπει να επανέλθουν στο στάδιο της μελέτης, να εργασθούν για την ονομασία του «ροζέ οίνου» και να διασφαλίσουν ότι το όνομα «ροζέ» χρησιμοποιείται αποκλειστικά για κρασιά που παράγονται με τις παραδοσιακές μεθόδους είτε στην Ευρωπαϊκή Ένωση είτε σε τρίτες χώρες. Εν τω μεταξύ, κυρία Επίτροπε, σας καλώ να ανακαλύψετε ένα από τα μικρά ροζέ κρασιά του Gaillac, με τα χιλιάδες χρώματα του Tarn, το οποίο θα καταναλώσετε υπεύθυνα φυσικά."@el¹⁰ "Madam President, what are they trying to make us swallow? A mixture of red and white wine in the guise of rosé? Our citizens are reacting very negatively to this Commission initiative, which has the agreement of the Member States, including France. I have noticed two types of reaction: firstly, our citizens are wondering why the European Union is meddling with rosé, when there are so many other issues to worry about, particularly the serious issue of the economic crisis. Secondly, producers of traditional rosé wines, which are produced by rapid maceration and delicate pressing, see this as a serious attack against the ‘rosé’ designation and against the image of quality, developed over so many years, of wines such as these rosés from Provence, which still retain the aroma of the land and which have ensured the success of rosé wines in general. During the last meeting of the ‘wine’ intergroup, we finally understood the motivation of the European Commission and Member States. Consumption of rosé table wines is increasing throughout the world and accounts for nearly 30% of wine consumption. Third countries are producing blends. The European Union market is starting to be targeted by these third-country blends. The UK market is particularly dominated by wines from the United States. It is well-known that traditional rosé has a short shelf life. It is so much easier to produce rosé wine on demand by using stocks of red and white wines. For the Member States, it is therefore a question of adapting the production of rosé table wines to the international market. Unless other oenological practices for making rosé wine can be discovered, we might for example be inspired by Pierre Dac, who said: ‘Graft roses onto vines to get natural rosé wine!’ This cannot be. Like many of my fellow Members, I think that the European Commission and the Member States must go back to the drawing board, work on the ‘rosé wine’ designation, and ensure that the name ‘rosé’ is exclusively reserved for wines produced using traditional methods, whether in the European Union or in third countries. In the meantime, Commissioner, I invite you to discover one of these little rosés from Gaillac, with a thousand colours of the Tarn, to be enjoyed responsibly, of course."@en⁴ "Señora Presidenta, ¿qué están intentando colarnos? ¿Una mezcla de vino tinto y blanco con apariencia de rosado? Nuestros ciudadanos están reaccionando de manera muy negativa a esta iniciativa de la Comisión, que cuenta con el beneplácito de los Estados miembros, Francia incluida. He detectado dos tipos de reacción: en primer lugar, nuestros ciudadanos se preguntan por qué la Unión Europea está interfiriendo con el rosado, cuando hay tantas otras cuestiones por las que preocuparse, particularmente una muy importante como la crisis económica. En segundo lugar, los productores de vinos rosados tradicionales, generados gracias a una rápida maceración y a un prensado cuidadoso, consideran todo esto un ataque grave contra la denominación «rosado» así como contra la imagen de calidad, desarrollada a lo largo de muchos años, de vinos como estos rosados de Provenza, que aún conservan el aroma de la tierra y que han dado pie al éxito de los vinos rosados en general. En el transcurso de la última reunión del intergrupo vinícola, finalmente comprendimos la motivación de la Comisión Europea y de los Estados miembros. El consumo de vinos rosados de mesa está aumentando en todo el mundo y representa casi el 30 % del consumo de vino. Terceros países producen mezclas. El mercado de la Unión Europea está comenzando a ser objetivo de esas mezclas procedentes de terceros países. El mercado del Reino Unido en particular está dominado por vinos que llegan de los Estados Unidos. Es bien sabido que el rosado tradicional tiene una vida útil muy breve. Es mucho más fácil producir vino rosado según demanda utilizando las existencias de vinos tintos y blancos. Para los Estados miembros es, por tanto, una cuestión de adaptar la producción de vinos rosados de mesa al mercado internacional. A menos que se descubran otras prácticas enológicas para producir vino rosado, podríamos inspirarnos por ejemplo en Pierre Dac, quien dijo: «Injerten rosas en las viñas para obtener vino rosado de manera natural». Esto no es posible. Como muchos de mis colegas, pienso que la Comisión Europea y los Estados miembros deben volver a la pizarra, trabajar en la denominación «vino rosado» y asegurarse de que ese nombre quede reservado en exclusiva para los caldos producidos de acuerdo con los métodos tradicionales, sea en la Unión Europea o en terceros países. Entretanto, Comisaria, la invito a descubrir alguno de los rosados de Gaillac, bendecidos con los mil y un colores del Tarn; y a disfrutarlo de manera responsable, claro está."@es²¹ "Proua juhataja, mida nad üritavad meid sundida alla neelama? Punase ja valge veini segu roosa veini maski all? Meie kodanikud reageerivad väga negatiivselt kõnealusele komisjoni algatusele, millega liikmesriigid, sealhulgas Prantsusmaa, nõustusid. Olen märganud kahte tüüpi reaktsioone: esiteks imestavad meie kodanikud, miks Euroopa Liit sekkub roosa veini küsimusse, kui on nii palju teisi asju, mille pärast muretseda, eelkõige tõsine majanduskriis. Teiseks näevad traditsiooniliste roosade veinide, mis toodetakse kiire matseratsiooni ja peene pressimise abil, tootjad seda tõsise rünnakuna roosa veini tähiste ja kvaliteedi maine vastu, mis on paljude aastate jooksul välja töötatud, selliste veinide puhul nagu need roosad veinid Provence’ist, mis endiselt säilitavad maa aroomi ja mis on üldiselt taganud roosade veinide edukuse. „Veini” töörühma viimasel kohtumisel saime lõpuks aru Euroopa Komisjoni ja liikmesriikide motivatsioonist. Roosade lauaveinide tarbimine suureneb kogu maailmas ja moodustab peaaegu 30% veini tarbimisest. Kolmandad riigid toodavad segu. Need kolmandate riikide segud on ründamas Euroopa Liidu turgu. Ühendkuningriigi turgu valitsevad eelkõige Ameerika Ühendriikide veinid. Teada on, et traditsioonilise roosa veini kõlblikkusaeg on lühike. Palju lihtsam on toota roosat veini vastavalt nõudlusele, kasutades punase ja valge veini varusid. Liikmesriikide jaoks on küsimus seega roosade lauaveinide tootmise kohandamises rahvusvahelisele turule. Kui ei avastata veinivalmistustavasid roosa veini tootmiseks, innustab meid ehk Pierre Dac, kes ütles: „Pookige roosid viinamarjapõõsaste külge ja saate naturaalset roosat veini!”. Nii ei saa olla. Nagu paljud mu kaasliikmed, peavad Euroopa Komisjon ja liikmesriigid minu arvates minema tagasi joonestuslaua juurde, töötama „roosa veini” määratlusega ning tagama, et nimetust „ ” kasutatakse ainult traditsiooniliste meetodite abil Euroopa Liidus või kolmandates riikides toodetud veinide puhul. Seni, volinik, kutsun teid avastama ühte neist väikestest roosadest veinidest Gaillacist, millel on Tarni tuhat värvi ja mida tuleb loomulikult vastutustundlikult nautida."@et⁵ "Arvoisa puhemies, mitä meille yritetään juottaa? Roséviiniksi naamioitua puna- ja valkoviinin sekoitusta? Kansalaiset ovat reagoineet erittäin kielteisesti tähän komission aloitteeseen, jolla on jäsenvaltioiden, Ranska mukaan luettuna, tuki. Olen pannut merkille kahdenlaisia reaktioita: ensinnäkin kansalaiset ihmettelevät, miksi Euroopan unioni on tarttunut juuri roséviiniin, kun ratkaistavaksi riittää muitakin vakavia ongelmakohtia, kuten talouskriisi. Toiseksi perinteisten roséviinien, joiden valmistuksessa rypäleet maseroidaan nopeasti ja puristetaan varovasti, tuottajat pitävät tätä vakavana hyökkäyksenä rosé-alkuperänimitystä sekä sitä useiden vuosien ajan kehiteltyä laadun mielikuvaa vastaan, joka liitetään esimerkiksi Provencen alueen roséviineihin, joissa maan aromit ovat vielä tallessa ja joita käy kiittäminen roséviinien yleisestä suosiosta. Euroopan komission ja jäsenvaltioiden toiminnan motiivit tulivat vihdoin selväksi viinejä käsittelevän parlamentin sisäisen ryhmän viimeisimmässä kokouksessa. Pöytäroséviinien kulutus on kasvussa ympäri maailman ja on lähes 30 prosenttia viinin kokonaiskulutuksesta. Kolmannet maat tuottavat sekoituksia. Nämä kolmansien maiden sekoitukset ovat valtaamassa Euroopan unionin markkinoita. Yhdysvaltalaiset viinit hallitsevat erityisesti Yhdistyneen kuningaskunnan markkinoita. Yleisesti on tiedossa, että perinteinen rosé säilyy vain vähän aikaa. On paljon helpompaa valmistaa roséviiniä tarvittaessa hyödyntämällä puna- ja valkoviinivarastoja. Jäsenvaltioiden osalta kysymys on siis pöytäroséviinien tuotannon sovittamisesta kansainvälisiin markkinoihin. Jos roséviinien valmistamiseksi ei löydetä muita viininvalmistuskäytäntöjä, voidaan lainata Pierre Dacia, joka on todennut, että luonnollista roséviiniä saadaan oksantamalla ruusuköynnös viiniköynnökseen. Eihän tätä voi sallia. Useiden muiden parlamentin jäsenten tavoin katson, että Euroopan komission ja jäsenvaltioiden on tarkistettava luonnoksensa, tehtävä töitä roséviini-alkuperänimityksen hyväksi ja varmistettava, että nimitys rosé varataan yksinomaan tavanomaisin menetelmin valmistetuille viineille, tapahtuipa se sitten Euroopan unionissa tai kolmansissa maissa. Sillä aikaa, arvoisa komission jäsen, kutsun teidät maistelemaan – kohtuudella luonnollisesti – yhtä Gaillacin alueen roséviineistä, josta heijastuu Tarn-joen värit."@fi⁷ "Elnök asszony, mit akarnak már megint megitatni velünk ? Vörös és fehér borok keverékét rozénak álcázva? Polgáraink rendkívül negatívan reagálnak a Bizottság ezen a kezdeményezésére, mely egyébként bírja a tagállamok, közöttük Franciaország egyetértését is. Kétféle reakciót tapasztaltam: az egyik, hogy a polgárok azt kérdezik, hogy az Európai Unió miért vacakol a rozé borral, amikor olyan sok más megoldandó kérdés van, különösen a gazdasági válság súlyos problémája. A másik reakció pedig a gyors áztatással és finom préseléssel készített hagyományos rozéborok termelőitől származik, akik a tárgyalt kezdeményezésben súlyos támadást látnak a „rozé” elnevezés és a minőség ellen, melyet oly sok év alatt fejlesztettek ki olyan borok előállításával, mint például ezek a provence-i rozék, amelyek még őrzik a föld aromáját, és amelyek kivívták a rozéborok általános sikerét. A „Bor Intergroup” legutóbbi ülésén végre megértettük az Európai Bizottság és a tagállamok motivációját. A rozé asztali borok fogyasztása az egész világon növekszik, és a borfogyasztásnak már majdnem 30%-át teszi ki. Harmadik országok keveréssel készítenek ilyen borokat, és az Európai Unió piacát egyre több ilyen külső keverék célozza meg. A brit piacot különösen uralják az amerikai borok. Jól tudjuk, hogy a hagyományos rozé nem tartható el sokáig. Sokkal könnyebb rendelésre készíteni, a vörös- és fehérbor készletek felhasználásával. A tagállamok számára tehát a kérdés az, hogy a nemzetközi piachoz igazítsák-e a rozé asztali borok előállítását. Márpedig ha nem tudunk újabb borászati eljárásokat feltalálni rozéborok gyártására, akkor akár Pierre Dacra is hallgathatunk, aki a következőt mondta: „Oltsuk be a szőlőt rózsával, hogy természetes rosébort kapjunk!” Ez nem történhet meg! Sok képviselőtársamhoz hasonlóan én is úgy gondolom, hogy az Európai Bizottságnak és a tagállamoknak vissza kell térniük az íróasztalhoz, meg kell határozniuk a „rozébor” fogalmát, és gondoskodniuk kell arról, hogy a rozé nevet csak hagyományos módszerekkel készített borok viselhessék, akár az Európai Unión belül, akár harmadik országokban. Addig pedig, Biztos asszony, kérem, hogy kóstolja meg ezt a kis gaillaci rozét, mely a Tarn ezer színét viseli – természetesen csak mértékkel fogyasztva."@hu¹¹ "Signora Presidente, ma che boccone vogliono farci ingoiare? Farci passare una miscela di vini bianchi e rossi per un vino rosé! I nostri cittadini hanno reagito in maniera estremamente negativa a questa iniziativa della Commissione europea che ha riscosso il consenso degli Stati membri, Francia inclusa. Ho osservato due tipi di reazione. Da una parte, i cittadini si domandano perché l’Unione europea s’immischi nel vino rosé quando ha tanti altri motivi di preoccupazione, primo tra tutti la grave crisi economica. Dall’altra parte, i produttori di vini rosé tradizionali, vinificati tramite una macerazione breve e una torchiatura delicata, vedono in questa proposta una grave minaccia alla denominazione “rosé” e all’immagine di qualità conquistata negli anni da vini come i rosati della Provenza, in cui persiste l’aroma di questa terra e che hanno reso rinomati anche tutti gli altri vini rosati. In occasione dell’ultima riunione dell’intergruppo “vini” abbiamo compreso appieno le motivazioni della Commissione europea e degli Stati membri. Nel mondo si è incrementato il consumo di vino rosé da tavola, che rappresenta quasi il 30 per cento dei consumi complessivi, e i paesi terzi vendono vini miscelati. Il mercato dell’Unione europea comincia a essere preso di mira da questi vini miscelati provenienti da paesi terzi. In particolare il mercato inglese è dominato da vini di provenienza statunitense. E, si sa, il rosé tradizionale è un vino con una vita breve; risulta molto più facile produrre, su richiesta, un vino rosé utilizzando le eccedenze di vino bianco e rosso. Per gli Stati membri si tratta semplicemente di adeguare la produzione dei vini da tavola rosé al mercato internazionale. A meno che non si scoprano nuove pratiche enologiche per la produzione del rosé, potremmo trarre ispirazione per esempio all’umorista Pierre Dac, che affermava: "Per produrre un vino rosé naturale, basta innestare una pianta di rosa sulla vite!”. No, come molti altri colleghi, credo che la Commissione europea e gli Stati membri debbano rivedere la loro posizione, lavorare sulla denominazione “vino rosé” e fare in modo che la menzione “rosé” sia riservata esclusivamente a vini preparati secondo metodi tradizionali, sia prodotti nell’Unione europea che provenienti da paesi terzi. In attesa di questo, signora Commissario, la invito a scoprire uno dei rari rosé di Gaillac, con le mille sfumature del Tarn, ovviamente da degustare a piccole dosi."@it¹² "Gerb. pirmininke, ką yra bandoma mums įsiūlyti? Vietoj rožinio vyno – raudonojo ir baltojo vynų mišinį? Mūsų piliečiai labai neigiamai vertina šią Komisijos iniciatyvą, kuriai pritaria valstybės narės, tarp jų ir Prancūzija. Pastebėjau dvejopą reakciją: pirma, mūsų piliečiai nori žinoti, kodėl Europos Sąjunga bando spręsti rožinio vyno klausimą, kai yra tiek daug kitų problemų, kuriomis reikėtų rūpintis, ypač per ekonominę krizė. Antra, tradicinių rožinių vynų, gaminamų greito mirkymo ir švelnaus spaudimo būdu, vyndariai laiko tai rimtu išpuoliu prieš rožinio vyno kilmę ir kokybę, susiformavusius per daugelį metų. Rožiniai vynai iš Provanso yra išlaikę žemės skonį, kuris apskritai užtikrino rožinių vynų sėkmę. Per paskutinį „vyno“ tarpfrakcinės grupės susitikimą galiausiai supratome Europos Komisijos ir valstybių narių motyvaciją. Visame pasaulyje didėja rožinių desertinių vynų vartojimas, sudarantis beveik 30 proc. nuo viso suvartojamo vyno. Trečiosios šalys gamina vynų mišinius. Šios šalys yra nusitaikiusios su šia produkcija į Europos Sąjungos rinką. Jungtinės Karalystės rinkoje yra labai daug vynų iš Jungtinių Valstijų. Gerai žinoma, kad tradicinių rožinių vynų tinkamumo vartoti laikas yra trumpas. Todėl yra lengviau gaminti paklausą turinčius rožinius vynus maišant raudonuosius ir baltuosius vynus. Todėl valstybėms narėms kyla klausimas dėl rožinių desertinių vynų pritaikymo tarptautinei rinkai. Nebent būtų atrasti kitokie enologiniai būdai rožiniams vynams gaminti, mus turėtų įkvėpti Pierro Daco žodžiai: „Įskiepykime rožes į vynmedžius, kad gautume natūralų rožinį vyną!“. Tai neįvyks. Kaip ir dauguma kolegų EP narių, manau, kad Europos Komisija ir valstybės narės turėtų kartu susėsti ir apibrėžti „rožinio vyno“ sąvoką, užtikrinant, kad pavadinimas „rožinis vynas“ būtų naudojamas išimtinai vynams, pagamintiems Europos Sąjungoje ar trečiosiose šalyse tradiciniais būdais. O kol kas, gerb. Komisijos nary, kviečiu susipažinti su vienu iš Gaillac regiono rožinių vynų, kuriuose yra tūkstančiai Tarn spalvų, aišku, mėgaujantis jais atsakingai."@lt¹⁴ "Priekšsēdētājas kundze, ko viņi mēģina mums likt norīt? Sarkanvīna un baltvīna maisījumu, kas tiek piedāvāts kā sārtvīns? Mūsu pilsoņi ļoti negatīvi reaģē uz šo Komisijas iniciatīvu, kurai piekrīt dalībvalstis, arī Francija. Esmu ievērojusi divu veidu reakciju: pirmkārt, mūsu pilsoņi brīnās, kāpēc Eiropas Savienība jaucas jautājumos saistībā ar sārtvīnu, ja ir tik daudz citu jautājumu, par kuriem uztraukties, īpaši nopietno ekonomiskās krīzes problēmu. Otrkārt, uzņēmēji, kas ražo tradicionālos sārtvīnus, ko iegūst, veicot ātru macerāciju un vieglu spiešanu, uztver to kā nopietnu uzbrukumu “sārtvīna” apzīmējumam un kvalitātes tēlam, kas attīstīts tik daudzus gadus, tādiem vīniem kā Provansas sārtvīniem, kuros joprojām jūtams zemes aromāts un kuri ir nodrošinājuši sārtvīnu panākumus kopumā. “Vīna” sadarbības grupas pēdējās sanāksmes laikā mēs beidzot sapratām Eiropas Komisijas un dalībvalstu motivāciju. Galda sārtvīnu patēriņš palielinās visā pasaulē un veido gandrīz 30 % no vīna patēriņa. Trešās valstis ražo kupāžas. Šos trešo valstu kupāžas sāk ievest Eiropas Savienības tirgū. Apvienotās Karalistes tirgū īpaši dominē vīni no ASV. Ir labi zināms, ka tradicionālajam sārtvīnam ir īss glabājamības ilgums. Ir tik daudz vieglāk ražot sārtvīnu pēc pieprasījuma, izmantojot sarkanvīna un baltvīna krājumus. Tāpēc dalībvalstīm tas ir jautājums par galda sārtvīnu ražošanas pielāgošanu pasaules tirgum. Kamēr netiks atklātas citas sārtvīnu vīndarības prakses, mēs varam, piemēram, iedvesmoties no kurš ir teicis: “Potējiet rozes uz vīnogulājiem, lai iegūtu dabīgu sārtvīnu!” Tas nav iespējams. Tāpat kā daudzi mani kolēģi deputāti es uzskatu, ka Eiropas Savienībai un dalībvalstīm ir jādodas atpakaļ uz sākumu, jāstrādā pie apzīmējuma “sārtvīns” un jānodrošina, lai nosaukums “sārtvīns” tiek rezervēts tikai un vienīgi tiem vīniem, kas ir ražoti, izmantojot tradicionālās metodes, lai tas būtu Eiropas Savienībā vai trešās valstīs. Tikmēr, komisāre, es aicinu jūs atklāt kādu no šiem mazajiem sārtvīniem ar Tarnas tūkstoš krāsām, protams, baudot to atbildīgi."@lv¹³ "Madame la Présidente, mais qu'essaie-t-on de nous faire avaler? Un mélange de vin blanc et de vin rouge en guise de vin rosé. Nos concitoyens réagissent très négativement à cette initiative de la Commission européenne, qui a l'accord des États membres, y compris la France. Je note deux types de réaction: premièrement, nos concitoyens se demandent pourquoi l'Union européenne se mêle du vin rosé, alors qu'il y a tellement d'autres sujets de préoccupation, notamment la grave question de la crise économique. Deuxièmement, les producteurs de vins rosés traditionnels, produits par rapide macération et délicat pressurage, y voient une atteinte grave à l'appellation "rosé", à l'image de qualité développée depuis tant d'années, de vins comme ces rosés de Provence dans lesquels persiste l'arôme des terroirs, et qui ont fait le succès des rosés en général. Lors de la dernière réunion de l'intergroupe "vins", nous avons bien compris la motivation de la Commission européenne et des États membres. La consommation des vins de table rosés augmente dans le monde. Elle représente près de 30 % de la consommation, et les pays tiers pratiquent les mélanges. Le marché de l'Union européenne commence à être atteint par les mélanges de pays tiers. Le marché anglais est notamment dominé par des vins en provenance des États-Unis. Et, on le sait, le rosé traditionnel a une durée de vie courte. Il est tellement plus facile de produire, à la demande, du vin rosé en utilisant les stocks de vins blancs et de vins rouges. Il s'agirait donc, pour les États membres, d'adapter la production de vins de table rosés au marché international. À moins qu'on ne découvre d'autres pratiques œnologiques pour faire du rosé, on pourrait par exemple s'inspirer de Pierre Dac, qui disait: "Greffez des plants de rosiers sur des plants de vigne, ça fera du vin rosé naturel!". Non, comme beaucoup de mes collègues, je crois que la Commission européenne et les États membres doivent revoir leur copie, travailler sur l'appellation "vin rosé", faire que le nom de "rosé" soit exclusivement réservé aux vins élaborés selon les méthodes traditionnelles, qu'il soit produit dans l'Union européenne ou qu'il provienne de pays tiers. Dans cette attente, Madame la Commissaire, je vous invite à découvrir un de ces petits rosés de Gaillac, aux mille couleurs du Tarn, à déguster avec modération, bien sûr."@mt¹⁵ "Mevrouw de Voorzitter, wat probeert men ons hier op te dringen? Een mengsel van witte wijn en rode wijn dat er uitziet als een rosé. Onze medeburgers reageren zeer negatief op dit voorstel van de Europese Commissie, dat goedkeuring heeft gekregen van de lidstaten, inclusief Frankrijk. Ik zie twee soorten reacties: ten eerste vragen onze burgers zich af waarom de Europese Unie zich met roséwijn bemoeit, terwijl er zoveel andere onderwerpen zijn die aandacht vereisen, met name de ernstige economische crisis. Ten tweede zien de producenten van traditionele roséwijnen, die worden vervaardigd door een snelle maceratie en een subtiele persing, hierin een ernstige aantasting van de aanduiding “rosé”, van het kwaliteitsimago dat door de jaren heen is ontwikkeld en van wijnen zoals deze roséwijnen uit de regio Provence, waarin de streekeigen smaak behouden blijft en die rosé in het algemeen tot een succesvol product hebben gemaakt. In de vorige bijeenkomst van de interfractiewerkgroep “wijnen” hebben wij begrepen wat de achterliggende gedachte van de Europese Commissie en de lidstaten is. De consumptie van rosé als tafelwijn neemt wereldwijd toe en vormt circa dertig procent van de totale consumptie. Landen buiten de EU produceren rosé door wijnen te mengen en de markt van de Europese Unie begint hier de schade van te voelen. De Britse markt wordt met name gedomineerd door wijnen uit de Verenigde Staten. En zoals we weten heeft traditionele rosé een beperkte houdbaarheid. Het is vele malen eenvoudiger om rosé op aanvraag te maken met behulp van voorraden witte en rode wijnen. Voor de lidstaten is het dus een kwestie van aanpassing van hun roséproductie aan de internationale markt. Tenzij andere oenologische procédés voor de vervaardiging van rosé worden uitgevonden. Zo kunnen we ons bijvoorbeeld laten inspireren door Pierre Dac, die zei: “Ent rozen op wijnstokken en je krijgt natuurlijke roséwijn!” Dat is onacceptabel. Net zoals veel van mijn collega’s ben ik van mening dat de Europese Commissie en de lidstaten hun plan moeten herzien en moeten werken aan de aanduiding “roséwijn” om ervoor te zorgen dat de naam “rosé” uitsluitend is voorbehouden aan wijnen die volgens de traditionele methoden zijn vervaardigd, zowel in landen van de Europese Unie als in andere landen. In de tussentijd nodig ik u uit, mevrouw de commissaris, om een van deze mooie roséwijnen uit Gaillac, met de duizend kleuren van de Tarn, te proeven, met gepaste mate, uiteraard."@nl³ "Pani przewodnicząca! Do czego tu próbują nas zmusić? Do picia mieszanki czerwonego i białego wina udającej wino różowe? Nasi obywatele bardzo negatywnie reagują na tą inicjatywę Komisji, która ma zgodę państw członkowskich, w tym Francji. Zauważyłam dwa rodzaje reakcji: po pierwsze, nasi obywatele głowią się, czemuż to Unia Europejska wtrąca się do wina różowego, gdy istnieje tak wiele innych niepokojących kwestii, zwłaszcza poważny problem kryzysu gospodarczego. Po drugie, producenci tradycyjnego wina różowego, które wytwarza się na drodze szybkiej maceracji i delikatnego tłoczenia, postrzegają przedmiotową inicjatywę jako poważny atak skierowany przeciw nazwie pochodzenia „wino różowe” oraz wizerunkowi jakości, rozwijanemu od tylu lat, win takich jak wina różowe z Prowansji, które nadal zachowują aromat tej krainy i zapewniły sukces win różowych jako takich. Na ostatnim posiedzeniu intergrupy ds. wina wreszcie zrozumieliśmy motywację Komisji Europejskiej i państw członkowskich. Spożycie win różowych stołowych rośnie na całym świecie i stanowi prawie 30% spożycia wina ogółem. Kraje trzecie produkują kupaże. Te kupaże z krajów trzecich zaczynają obierać za cel rynek Unii Europejskiej. Rynek brytyjski jest szczególnie zdominowany przez wina ze Stanów Zjednoczonych. Dobrze wiadomo, że tradycyjne wino różowe ma krótki okres trwałości. O ileż łatwiej jest produkować wino różowe na życzenie używając gotowych win czerwonych i białych. Dla państw członkowskich jest to więc kwestia dostosowania produkcji stołowych win różowych do rynku międzynarodowego. Jeśli nie zostaną odkryte inne praktyki enologiczne w zakresie produkcji wina różowego, możemy na przykład inspirować się słowami Pierre’a Daca, który powiedział: „Jeśli chcesz otrzymać naturalne wino różowe, przeszczep róże na winorośl!” Tak nie może być. Jak wielu moich kolegów posłów uważam, że Komisja Europejska i państwa członkowskie muszą zacząć od początku, popracować nad nazwą pochodzenia „wino różowe” i zapewnić, by nazwa „różowe” była zarezerwowana wyłącznie dla win produkowanych z wykorzystaniem metod tradycyjnych, czy to w Unii Europejskiej, czy też w krajach trzecich. W międzyczasie, pani komisarz, zapraszam do odkrycia jednego z tych lokalnych win różowych z Gaillac, z tysiącem kolorów regionu Tarn, które oczywiście należy spożywać odpowiedzialnie."@pl¹⁶ "Senhora Presidente, o que estão eles a tentar fazer-nos engolir? Uma mistura de vinho tinto e branco disfarçada de rosé? Os nossos cidadão estão a reagir de forma muito negativa a esta iniciativa da Comissão, a qual tem a concordância dos Estados-Membros, incluindo a França. Reparei em dois tipos de reacção: em primeiro lugar, os nossos cidadãos interrogam-se por que razão a União Europeia está a intrometer-se no rosé, quando tem tantas outras questões com que se preocupar, nomeadamente o grave problema da crise económica. Em segundo lugar, os produtores dos vinhos rosé tradicionais, que são produzidos através de uma rápida maceração e uma prensagem delicada, encaram isto como um grave atentado à denominação ‘rosé’ à imagem de qualidade, desenvolvidas ao longo de tantos anos, de vinhos como os rosés da Provença, que ainda conservam o aroma da terra e que têm garantido o sucesso dos vinhos rosé em geral. Durante a última reunião do Intergrupo "Vinho, Qualidade, Tradição", compreendemos finalmente a motivação da Comissão Europeia e dos Estados-Membros. O consumo dos vinhos de mesa rosé está a aumentar por todo o mundo e representa quase 30% do consumo do vinho. Os países terceiros estão as produzir misturas. O mercado da União Europeia está a começar a ser alvo destas misturas de países terceiros. O mercado britânico é especialmente dominado por vinhos provenientes dos Estados Unidos. É bem sabido que o tradicional rosé tem uma vida útil curta. É muito mais fácil produzir vinho rosé por encomenda usando provisões de vinhos branco e tinto. Para os Estados-Membros, trata-se portanto de adaptar a produção de vinhos de mesa rosé ao mercado internacional. A não ser que possam ser descobertas outras práticas enológicas de produção de vinho rosé, poderíamos, por exemplo, inspirar-nos em Pierre Dac, que disse: ‘Enxertem rosas nas videiras para obterem um vinho rosé natural!’ Isto não é possível. Tal como muitos dos meus colegas, penso que a Comissão Europeia e os Estados-Membros devem regressar ao estirador, trabalhar na denominação ‘vinho rosé’, e assegurar que o termo ‘rosé’ fica reservado exclusivamente aos vinhos que são produzidos de acordo com os métodos tradicionais, quer seja na União Europeia ou nos países terceiros. Entretanto, Senhora Comissária, convidamo-la a descobrir um desses pequenos rosés de Gaillac, com milhares de cores do Tarn, a desfrutar com responsabilidade, é claro."@pt¹⁷ "Doamnă preşedintă, ce vor să ne facă să înghiţim? Un amestec de vin alb cu vin roşu deghizat în rosé? Cetăţenii noştri reacţionează cât se poate de negativ la această iniţiativă a Comisiei, care are acordul statelor membre, inclusiv al Franţei. Am remarcat două tipuri de reacţii: mai întâi, cetăţenii noştri se întreabă de ce Uniunea Europeană se amestecă în problema vinului rosé, când există atât de multe probleme de care să se îngrijoreze, în special problema gravă a crizei economice. În al doilea rând, producătorii de vinuri rosé tradiţionale, care sunt produse prin macerarea rapidă şi presarea delicată, văd acest aspect ca pe un atac serios la adresa denumirii de vin „rosé” şi împotriva imaginii calităţii, dezvoltată de-a lungul atâtor ani, a vinurilor ca acele vinuri rosé din Provence, care păstrează încă aroma pământului şi care au asigurat succesul vinurilor rosé în general. La ultima întâlnire a intergrupului de viticultori, am înţeles în sfârşit motivaţia Comisiei Europene şi a statelor membre. Consumul vinului rosé de masă creşte în lumea întreagă şi justifică aproape 30% din consumul de vin. Ţările terţe produc amestecuri. Piaţa Uniunii Europene începe să devină ţinta acestor amestecuri ale terţelor ţări. Piaţa din Marea Britanie este în special dominată de vinurile din SUA. Este cunoscut faptul că vinul rosé tradiţional are o valabilitate scurtă. Este mult mai uşor să produci vin rosé la cerere folosind stocuri de vinuri albe şi roşii. De aceea, pentru statele membre, este o problemă de adaptare a producţiei de vinuri rosé de masă la piaţa internaţională. Dacă nu se descoperă alte practici oenologice pentru fabricarea vinului rosé, am putea, de exemplu, să ne inspirăm din Pierre Dac, care spunea: „Altoiţi trandafiri pe viţele de vie pentru a obţine vin rosé.” Acest lucru nu este posibil. Asemeni multor colegi deputaţi, cred că Comisia Europeană şi statele membre trebuie să se întoarcă la masa de proiect, să lucreze pe marginea denumirii de „vin rosé” şi să se asigure că numele „rosé” este rezervat în exclusivitate vinurilor produse folosindu-se metodele tradiţionale, fie ele în Uniunea Europeană, fie în ţări terţe. Între timp, doamnă comisar, vă invit să descoperiţi unul din aceste mici rosé-uri din Gaillac, cu mii de culori ale Tarn-ului, de care să vă bucuraţi, fireşte, cu discernământ."@ro¹⁸ ". Vážená pani predsedajúca, čo sa nám to snažia vnútiť? Zmes červeného a bieleho vína pod maskou ružového? Naši občania reagujú na túto iniciatívu Komisie, ktorá má súhlas členských štátov vrátane Francúzska, veľmi negatívne. Všimla som si dva druhy reakcií: najprv naši občania, ktorí sa čudujú, prečo sa Európska únia pletie do ružového vína, keď tu máme toľko iných otázok, o ktoré by sa mala obávať, najmä vážnu problematiku hospodárskej krízy. Po druhé, výrobcovia tradičných ružových vín, ktoré vznikajú rýchlou maceráciou a jemným lisovaním, to vnímajú ako vážny útok na označenie „ružové víno“ a na dlhé roky budovaný obraz kvalitných vín, ako napríklad ružové víno z Provensalska, ktoré si stále zachováva vôňu zeme a ktoré zaistilo úspech ružových vín vo všeobecnosti. Počas minulej schôdze medziskupiny pre „víno“ sme konečne pochopili motiváciu Európskej komisie a členských štátov. Spotreba ružových stolových vín celosvetovo rastie a dosahuje takmer 30 % spotreby vína. Tretie krajiny vyrábajú zmesi. Práve tieto zmesi z tretích krajín sa začínajú zameriavať na trh Európskej únie. Trhu Spojeného kráľovstva dominujú najmä vína zo Spojených štátov. Tradičné ružové víno je známe svojou krátkou trvanlivosťou. Omnoho jednoduchšie je vyrobiť ho na požiadavku použitím zásob červených a bielych vín. Pre členské štáty je to teda otázka prispôsobenia výroby ružových stolových vín medzinárodnému trhu. Pokiaľ nebudú objavené iné vinárske postupy na výrobu ružového vína, môžeme sa inšpirovať napríklad pánom Pierrom Dacom, ktorý povedal: „Zaštepte ruže na vinič, aby ste získali prírodné ružové víno!“ To sa nedá. Rovnako ako mnohí moji kolegovia, aj ja si myslím, že sa Európska komisia a členské štáty musia vrátiť na začiatok, zapracovať na označení „ružové víno“ a zaistiť, aby bolo označenie „ružové víno“ vyhradené výlučne vínam vyrábaným tradičnými postupmi, či už v Európskej únii alebo v tretích krajinách. Dovtedy by som vás, pani komisárka, rád pozval, aby ste objavili jedno z tých malých ružových vín z Gaillacu s tisícimi farbami Tarnu, ktoré však, samozrejme, treba vychutnávať s rozumom."@sk¹⁹ ". Gospa predsednica, kaj bi nam radi podtaknili? Mešanico rdečega in belega vina pod krinko roseja? Naši državljani se zelo negativno odzivajo na to pobudo Komisije, ki ima soglasje držav članic, tudi Francije. Opazila sem dve vrsti odziva: prvič, naši državljani se sprašujejo, zakaj se Evropska unija vmešava v rose, ko pa je toliko drugih vprašanj, za katera bi jo lahko skrbelo, zlasti resnih zadev v zvezi z gospodarsko krizo. Drugič, proizvajalci tradicionalnega rose vina, ki se prideluje s hitro maceracijo in nežnim stiskanjem, vidijo v tem resen napad na označbo „rose“ in na podobo, ki so jo tako dolgo razvijali, na kakovost vin, kot so roseji iz Provanse, ki obdržijo aromo zemlje in so zagotovili uspeh rose vina na splošno. Na zadnjem sestanku medskupine za vino smo končno spoznali motivacijo Evropske komisije in držav članic. Poraba namiznega rose vina narašča po vsem svetu in znaša skoraj 30 % porabe vina. Tretje države proizvajajo mešanice. Mešanice teh tretjih držav se začenjajo usmerjati na trg Evropske unije. Trg Združenega kraljestva preplavljajo zlasti vina iz Združenih držav. Dobro je znano, da ima tradicionalno rose vino kratek rok trajanja. Veliko lažje je pridelati rose glede na povpraševanje iz zalog rdečega in belega vina. Pri državah članicah gre torej za vprašanje prilagajanja proizvodnje namiznega rose vina mednarodnemu trgu. Če ne bodo odkrili drugačnih enoloških postopkov za pripravo rose vina, nas lahko navdihne na primer Pierre Dac, ki pravi: „Cepite vrtnice s trto, pa boste dobili naravno rose vino!“ Tako to ne gre. Kot mnogi drugi poslanci tudi sama mislim, da se morajo Evropska komisija in države članice vrniti nekaj korakov nazaj, preučiti označbo „rose vino“ in poskrbeti za to, da bo ime „rose“ rezervirano izključno za vino, ki se prideluje po tradicionalnih metodah bodisi v Evropski uniji bodisi v tretjih državah. Medtem, komisarka, pa vas vabim, da spoznate enega od teh malih rosejev iz Gaillaca s tisočerimi barvami reke Tarn, seveda ob odgovornem uživanju."@sl²⁰ "Fru talman! Vad försöker man få oss att svälja? En blandning av rött och vitt vin i stället för rosévin? Våra medborgare reagerar mycket negativt på kommissionens initiativ, som fick stöd av medlemsstaterna – även av Frankrike. Jag noterar två typer av reaktioner. För det första undrar våra medborgare varför Europeiska unionen blandar sig i rosévinet, när det finns så många andra frågor att oroa sig för, särskilt den allvarliga ekonomiska krisen. För det andra ser producenter av traditionella roséviner, som produceras genom snabb maceration och försiktig pressning, det här som ett allvarligt angrepp mot beteckningen ”rosé” och mot bilden av kvalitetsviner, som de har utvecklat sedan så många år tillbaka. Exempel är roséviner från Provence, som fortfarande har jordmånens arom och som har gjort att roséviner i allmänhet blivit så framgångsrika. Under det senaste mötet i tvärgruppen ”vin” förstod vi äntligen Europeiska kommissionens och medlemsstaternas anledning. Konsumtionen av rosébordsviner ökar i hela världen och står för närmare 30 procent av vinkonsumtionen. I tredjeländer produceras blandningar som börjar nå Europeiska unionens marknad. Den brittiska marknaden domineras särskilt av viner från USA. Man vet mycket väl att det traditionella rosévinet har en kort livslängd. Det är så mycket lättare att producera roséviner på beställning genom att använda lagren av vita och röda viner. För medlemsstaterna skulle det innebära en anpassning av produktionen av rosébordsviner till den internationella marknaden. Om man inte kan hitta andra oenologiska metoder för att producera rosévin, kanske vi till exempel kan få inspiration av Pierre Dac som sa: ”Ympa rosor på vinrankor för att få naturligt rosévin!” Så kan vi inte ha det. Precis som mina kolleger anser jag att Europeiska kommissionen och medlemsstaterna måste gå tillbaka till ritbordet, arbeta med beteckningen ”rosévin” och se till att benämningen ”rosé” används exklusivt för viner som produceras enligt traditionella metoder, antingen det är i Europeiska unionen eller i tredjeländer. Under tiden inbjuder jag er, fru kommissionsledamot, att upptäcka en av dessa små roséviner från Gaillac, som har Tarns tusen färger – att avsmakas ansvarsfullt, naturligtvis."@sv²²
lpv:unclassifiedMetadata	"Anne Laperrouze,"^15,8 "Gaillac"¹³ "Pierre Dac"¹³ "auteure"^15,8 "rosé"⁵
lpv:videoURI	<go to Events_and_structure europarl>⁶