Local view for "http://purl.org/linkedpolitics/eu/plenary/2009-04-22-Speech-3-462"

Predicate	Value (sorted: default)
rdf:type	lpv_eu:Speech⁶
dcterms:Date	"2009-04-22"^^xsd:date⁶
dcterms:Is Part Of	lp_eu:Autoriõiguse ja sellega kaasnevate õiguste kaitse tähtaeg (arutelu)⁶
dcterms:Language	"en"^^xsd:language⁶
lpv:document identification number	"en.20090422.59.3-462"⁶
lpv:hasSubsequent	lp_eu:2009-04-22-Speech-3-463⁶
lpv:speaker	lp:Sharon Bowles⁶
lpv:spoken text	"Mr President, despite an enterprising charm offensive from the Commissioner and his services, I still cannot support this proposal to extend the copyright term. I know the proposal was well meant, but in the digital era, when the way in which recordings are distributed is rapidly changing, why should we make an irreversible change by extending a system that, at its core, still operates with contracts and a structure more relevant to physical distribution and sale? The only hope to rescue that situation is to address the matter of contracts that have become unfair over time, and this has not been done. We should be making it clear that assignment for life without renewal clauses is no longer acceptable, and one of the prices recording companies must pay for any extension. A lot of commendable work has been done to impose good conditions in return for the extension, but I fear these bolt-on additions do not render it fully fit for the purpose in the long-term future, and they also contain their own inconsistencies and unfairness because they have not addressed the matter of contracts. I have looked for a compromise that I could live with, and I did offer the idea of limiting the term extension to recordings published before 1975, as appears in ALDE Amendments 80 and 81, which are compatible with the main package. I admit that this is a fix for the rock-and-roll era, which is concentrating minds right now and which saw both an explosion in popular music and remarkably poor contracts. However, such an amendment would not put us in an irreversible position for all newer recordings. It would see us through to the end of the current model of recording companies, which are, when all is said and done, the main beneficiaries of, and agitators for, this extension. It would also give us time to reflect on and develop more performer- and future-oriented proposals really fit for a digital age. If you come back addressing the points that I have raised, then it could be a package worth voting for, but otherwise I cannot support it."@en⁴
lpv:spokenAs	member; Delegation for relations with the countries of Southeast Asia and the Association of Southeast Asian Nations (ASEAN) (2007-03-14--2009-07-13)²³ substitute; JURI (2007-01-31--2009-07-13)²³ member; ECON (2007-01-31--2009-07-13)²³ unknown; Liberal Democrat Party (2005-05-12--2009-07-13)²³ member; ALDE (2005-05-12--2009-07-13)²³
lpv:translated text	"Pane předsedající, navzdory energii a šarmu, s jakými pan komisař a jeho spolupracovníci bojují za tuto věc, nemohu ani tak tento návrh na prodloužení doby ochrany autorských práv podpořit. Vím, že tento návrh byl míněn dobře, ale proč bychom měli v digitální éře, v době, kdy se rapidně mění způsob distribuce nahrávek, provádět nevratnou změnu a rozšiřovat systém, který je v jádru stále založen na smlouvách a struktuře, která by lépe odpovídala fyzické distribuci a fyzickému prodeji? Jedinou nadějí na záchranu situace je řešit otázku smluv, které se postupem času staly nespravedlivé – a to se neděje. Měli bychom dát jasně najevo, že doživotní postoupení práv bez doložek o obnovení již není přípustné, a nějakou cenu musí nahrávací společnosti za každé prodloužení zaplatit. Bylo odvedeno spoustu chvályhodné práce, aby bylo zajištěno zdravé prostředí, jestliže bude prodloužena doba ochrany, obávám se však, že tyto naroubované dodatky nestačí k tomu, aby byl návrh pro daný účel dlouhodobě plně vyhovující, navíc se zde objevuje řada nesrovnalostí a nedůslednosti, neboť nebyla řešena otázka smluv. Při hledání kompromisu, s nímž bych se mohla ztotožnit, jsem navrhla myšlenku omezit prodloužení doby ochrany na nahrávky vydané před rokem 1975, jak je to zřejmé z pozměňovacích návrhů 80 a 81 skupiny ALDE, které jsou slučitelné s hlavním balíčkem. Připouštím, že jde o řešení pro éru rokenrolu, na niž se teď soustředíme, neboť v té době sice došlo k prudkému rozkvětu populární hudby, ale také k obrovskému nárůstu špatných smluv. Takový pozměňovací návrh by nás však neuvrhl do nevratného postavení, pokud jde o veškeré novější nahrávky. Pomohl by nám dospět ke konci současného modelu nahrávacích společností, které jsou nakonec těmi, komu rozšíření nejvíce prospěje a kdo o něj nejvíce usiluje. Získali bychom také čas k tomu, abychom vytvořili návrhy, které se více zaměří na umělce a také na budoucnost, aby byly skutečně vhodné pro digitální éru. Pokud byste se vrátili k řešení problémů, na které jsem zde poukázala, pak by si balíček zasloužil, aby byl odhlasován, v opačném případě jej však podpořit nemohu."@cs¹ "Hr. formand! Trods den aktive charmeoffensiv fra kommissæren og hans tjenestegrene kan jeg stadig ikke støtte dette forslag om at forlænge beskyttelsestiden for ophavsret. Jeg ved, at forslaget var velment, men hvorfor skulle vi i den digitale tidsalder, hvor den måde, som indspilninger distribueres på, hurtigt ændres, gennemføre en uomstødelig ændring ved at udvide et system, der grundlæggende stadig er baseret på kontrakter og en struktur, der er mere relevant for fysisk distribution og salg? Situationen kan kun reddes, hvis vi tager fat om problemet med kontrakter, der med tiden er blevet uretfærdige, og det er ikke sket. Vi bør præcisere, at livslang tildeling uden bestemmelser om fornyelse ikke længere er acceptabel og er en af de priser, som pladeselskaberne skal betale for enhver udvidelse. Der er gjort mange prisværdige bestræbelser på at sikre gode betingelser til gengæld for forlængelsen, men jeg frygter, at disse påklistrede tilføjelser ikke gør den egnet til formålet på lang sigt, og de indeholder også deres egne uoverensstemmelser og uretfærdigheder, fordi de ikke omhandler problemet med kontrakter. Jeg har søgt efter et kompromis, som jeg kunne leve med, og jeg fremsatte idéen om at begrænse forlængelsen af perioden til indspilninger, der er udgivet før 1975, som fremgår af ALDE-Gruppens ændringsforslag 80 og 81, som er forenelige med hovedpakken. Jeg indrømmer, at de vedrører rock-and-roll-tiden, som er på alles læber lige nu, og som oplevede en eksplosion i populærmusikken og påfaldende dårlige kontrakter. Et sådant ændringsforslag vil dog ikke bringe os i en uomstødelig position med hensyn til alle nyere indspilninger. Det ville føre os igennem afslutningen af den aktuelle model med pladeselskaber, som, når alt kommer til alt, især vil få gavn af denne udvidelse, og som er hovedfortalerne for den. Det vil også give os tid til at overveje og udvikle fremtidsrettede forslag med større fokus på de udøvende kunstnere, som reelt passer ind i en digital tidsalder. Hvis De vender tilbage med en tekst, der omhandler de punkter, jeg har rejst, kan det være en pakke, jeg vil stemme for, men ellers kan jeg ikke støtte den."@da² "Herr Präsident, trotz der charmanten Offensive vom Herrn Kommissar und seiner Dienststellen kann ich diesen Vorschlag zur Verlängerung der Schutzdauer des Urheberrechts immer noch nicht unterstützen. Ich weiß, dass der Vorschlag gut gemeint war, aber warum sollten wir im Digitalzeitalter, wenn die Art und Weise, wie Aufnahmen verteilt werden sich so rasant verändert, dann eine nicht umkehrbare Änderung vornehmen, indem wir ein System erweitern, das in seinem inneren Kern immer noch mit Verträgen und einer Struktur abgewickelt wird, die relevanter für physikalische Verteilung und physikalischen Verkauf sind? Die einzige Hoffnung, diese Situation zu retten besteht darin, die Angelegenheit der Verträge anzusprechen, die über die Jahre unfair geworden sind, und das ist bis jetzt nicht gemacht worden. Wir sollten klarstellen, dass ein Abkommen auf unbeschränkte Zeit ohne Erneuerungsklauseln nicht länger akzeptabel ist, und einer der Preise ist, die die Plattenfirmen für eine Verlängerung bezahlen müssen. Viel lobenswerte Arbeit ist geleistet worden, um im Gegenzug für die Verlängerung gute Bedingungen festzulegen, aber ich fürchte, dass diese Ergänzungen auf langer Basis nicht vollkommen geeignet sind, und sie enthalten auch ihre eigenen Ungereimtheiten und Ungerechtigkeiten, weil sie die Angelegenheit der Verträge nicht thematisiert haben. Ich habe nach einem Kompromiss gesucht, mit dem ich leben kann und ich habe die Idee vorgetragen, die Fristverlängerung für Aufnahmen, die vor 1975 veröffentlicht wurden, zu begrenzen, wie das in Änderungsantrag 80 und 81 erwähnt wird, was wiederum mit dem Hauptpaket vereinbar ist. Ich gebe zu, dass dies eine Lösung für die Rock'n'Roll-Ära ist, auf die sich die Köpfe jetzt konzentrieren und die eine explosionsartige Entwicklung in populärer Musik und schlechten Verträgen sah. Allerdings würde uns solch ein Änderungsantrag nicht in eine unumkehrbare Position für alle neueren Aufnahmen bringen. Sie würde uns bis ans Ende des derzeitigen Modells der Plattenfirmen dienen, die, nachdem alles gesagt und getan wurde, die eigentlichen Empfänger und aktiven Betreiber dieser Verlängerung sind. Es würde uns auch genug Zeit geben, um darüber nachzudenken und zusätzliche zukunftsorientierte Vorschläge für ausübende Künstler im Digitalzeitalter zu entwickeln. Wenn Sie auf die angesprochenen Punkte zurückkommen, die ich aufgezeigt habe, dann könnte es ein Paket sein, für dass sich eine Ja-Stimme lohnt. Aber in dieser Form kann ich es nicht unterstützen."@de⁹ "Κύριε Πρόεδρε παρά την τολμηρή πρωτοβουλία από τον Επίτροπο και τις υπηρεσίες του, δεν μπορώ ακόμη να υποστηρίξω την παρούσα πρόταση για την επέκταση της διάρκειας προστασίας των πνευματικών δικαιωμάτων. Γνωρίζω ότι η πρόταση έγινε με καλή πρόθεση, αλλά στον καιρό της ψηφιοποίησης, όταν ο τρόπος διανομής των ηχογραφήσεων αλλάζει με γρήγορους ρυθμούς, για ποιο λόγο να προβούμε σε μια μη αναστρέψιμη αλλαγή επεκτείνοντας ένα σύστημα το οποίο, στον πυρήνα του, λειτουργεί ακόμη με συμβόλαια και μια δομή περισσότερο σχετική με τη φυσική διανομή και πώληση; Η μόνη ελπίδα να περισώσουμε την κατάσταση είναι να επιληφθούμε του θέματος των συμβολαίων, που με τον καιρό απέκτησαν αθέμιτους όρους, το οποίο και δεν έχει γίνει. Πρέπει να καταστεί σαφές ότι η δια βίου ανάθεση χωρίς ρήτρες ανανέωσης δεν είναι πλέον αποδεκτή και ότι αυτό είναι ένα τίμημα που πρέπει να πληρώσουν οι εταιρείες ηχογράφησης για οποιαδήποτε επέκταση. Για την επιβολή καλών συνθηκών σε αντάλλαγμα με την επέκταση έχει επιτελεστεί αξιόλογο έργο σε μεγάλο βαθμό αλλά φοβάμαι ότι αυτές τις αιφνίδιες προσθήκες δεν καθιστούν αυτό το έργο πλήρως κατάλληλο για ένα μακροπρόθεσμο μελλοντικό σκοπό και επίσης αυτές οι προσθήκες περιέχουν τις δικές τους αντιφάσεις και αδικίες διότι δεν επέλυσαν το ζήτημα των συμβολαίων Έψαξα για έναν συμβιβασμό με τον οποίο θα μπορούσα να συμφωνήσω και πρότεινα την ιδέα του περιορισμού της διάρκειας επέκτασης των ηχογραφήσεων που δημοσιοποιήθηκε πριν από το 1975, όπως εμφανίζεται στις τροποποιήσεις 80 και 81, που είναι συμβατές με την κύρια σύμβαση. Παραδέχομαι ότι το παρόν αποτελεί μια σταθερά για την εποχή του ροκ-ένα-ρολ, η οποία συγκεντρώνει το πνεύμα στο τώρα και αντιλαμβάνεται μια έκρηξη στη λαϊκή μουσική και τα αξιοσημείωτα φτωχά συμβόλαια. Ωστόσο, μια τέτοια τροποποίηση δεν θα μας έβαζε σε μια αναστρέψιμη θέση για όλες τις νεότερες ηχογραφήσεις. Θα αντιλαμβανόμουν ότι βρισκόμαστε στο τέλος του τρέχοντος πρότυπου των εταιρειών ηχογραφήσεων οι οποίες είναι, τελικά οι κύριοι δικαιούχοι και ταραχοποιοί για αυτήν την επέκταση. Θα μας έδινα επίσης χρόνο για να αναλογιστούμε σχετικά με το παρόν και να αναπτύξουμε περισσότερες προτάσεις, προσανατολισμένες μελλοντικά στους καλλιτέχνες ερμηνευτές και που να ταιριάζουν πραγματικά στην ψηφιακή εποχή. Εάν επανέλθετε και επιληφθείτε των σημείων που διατύπωσα τότε θα επρόκειτο για μια σύμβαση άξια ψήφου αλλά διαφορετικά δεν μπορώ να μπορώ να την υποστηρίξω."@el¹⁰ "Señor Presidente, a pesar de la encantadora y emprendedora ofensiva del Comisario y sus servicios, no puedo apoyar esta propuesta de ampliar el plazo de los derechos de autor. Sé que la propuesta tenía la intención adecuada pero en la era digital donde la forma en la que se distribuyen las grabaciones cambia rápidamente, ¿por qué realizar un cambio irreversible mediante la ampliación de un sistema que, en el fondo, sigue funcionando con contratos y estructuras más relacionados con la venta y distribución física? La única manera de salvar la situación es encargarse de los contratos que con el tiempo se han vuelto injustos y esto no se ha hecho. Deberíamos dejar claro que la cesión total sin cláusulas de renovación ya no es admisible y uno de los precios que las compañías de grabación tienen que pagar por cualquier ampliación. Se ha realizado un trabajo encomiable para imponer buenas condiciones a cambio de la ampliación pero me temo que estas adiciones hacen que no funcione completamente a largo plazo y recogen sus propias incongruencias e injusticias porque no tratan el tema de los contratos. He buscado un compromiso con el que pudiera estar de acuerdo y ofrecí la idea de limitar la ampliación del plazo para las grabaciones publicadas antes de 1975 tal y como aparece en las enmiendas 80 y 81 del Grupo ALDE, que son compatibles con el paquete principal. Admito que esto es un arreglo para la era del que actualmente reúne a tantas mentes y que fue testigo tanto del de la música popular como de los contratos considerablemente pobres. Sin embargo, esta enmienda no nos situaría en una posición irreversible con respecto a las grabaciones más recientes. Nos conduciría al fin del modelo de las compañías de grabación actual, que son, cuando se ha dicho y hecho todo, las principales beneficiarias de esta ampliación. También deberíamos darnos tiempo para reflexionar y desarrollar propuestas más encaminadas a los intérpretes y al futuro, que funcionen en una era digital. Si vuelven con una propuesta sobre los temas que he planteado entonces merecerá la pena votar por el paquete de medidas, sino no puedo estar a favor."@es²¹ "Härra juhataja, hoolimata voliniku ja tema talituste poolsest ettevõtlikust äravõlumiskatsest, pole mul ikkagi võimalik toetada antud ettepanekut pikendada autoriõiguse tähtaega. Tean, et ettepanekuga kavatseti head, kuid digitaalajastul, kui muutub kiiresti salvestiste turustamise viis, miks peaksime tegema pöördumatu muutuse, laiendades süsteemi, mis olemuselt ikkagi toimib lepingutega ning struktuuriga, mis on asjakohasem füüsilisele turustamisele ja müügile? Ainuke lootus see olukord päästa on lahendada lepingute küsimus, mis on aja jooksul ebaõiglaseks muutunud, ning seda pole tehtud. Peaksime tegema selgelt teatavaks, et eluks ajaks loovutamine uuendamise klausliteta pole enam vastuvõetav ning on üks hindadest, mida plaaditootjad pikendamise eest maksma peavad. Palju kiiduväärt tööd on tehtud heade tingimuste kehtestamiseks vastutasuks pikendamise eest, kuid kardan, et antud külgekruvitud täiendused ei muuda teda täielikult otstarbele sobivaks pikas perspektiivis edaspidi ning võivad samuti sisaldada omi vasturääkivusi ja ebaõiglust, kuna nad pole lahendanud lepingute küsimust. Olen otsinud vastuvõetavat kompromissi ning pakun ideed, et tähtaja pikendamine piirduks enne 1975. aastat väljaantud salvestistega, nagu see on ALDE muudatusettepanekutes 80 ja 81, mis sobivad kokku põhipaketiga. Möönan, et tegemist on abinõuga rokiajastu tarbeks, mis hetkel meeli keskenduma sunnib ning mille ajal toimus nii popmuusika kui ka märkimisväärselt kehvade lepingute plahvatuslik kasv. Ent taoline muudatusettepanek ei seaks meid pöördumatusse olukorda kõikide uute salvestiste puhul. See aitaks meil vastu pidada plaaditootjate praeguse mudeli lõpupäevadeni, mis on lõppude lõpuks, antud pikenduse peamised kasusaajad ning agitaatorid. Samuti annaks ta meile aega mõelda järgi ning töötada välja esitaja- ning tulevikukesksemaid ettepanekuid, mis on tõeliselt digitaalajastule sobivad. Kui minu tõstatatud küsimuste lahendamise juurde tagasi pöördute, siis võibolla on tegemist paketiga, mille eest tasub hääletada, kuid vastasel juhul mina seda toetada ei saa."@et⁵ "Arvoisa puhemies, komission jäsenen ja tämän osastojen tarmokkaasta mielistelykampanjasta huolimatta en voi vieläkään tukea tätä ehdotusta pidentää tekijänoikeuden suoja-aikaa. Tiedän, että ehdotuksen tarkoitus on hyvä, mutta samaan aikaan digiajalla alalla levytysten levitystapa muuttuu nopeasti. Miksi siis tehdä peruuttamaton muutos laajentamalla järjestelmää, joka toimii edelleenkin pääasiassa sopimuspohjalta, ja rakennetta, joka perustuu enemmän fyysiseen jakeluun ja myyntiin? Ainoa toivo pelastaa tämä tilanne on käsitellä sopimuksia, jotka ovat ajan myötä muuttuneet epäoikeudenmukaisiksi, ja tätä ei ole tehty. Meidän pitäisi tehdä selväksi, että luovuttaminen eliniäksi ilman uusintaa koskevia lausekkeita ei ole enää hyväksyttävä ja että se on yksi hinnoista, joka levy-yhtiöiden on maksettava laajennuksesta. Paljon hyvää työtä on tehty oikeiden ehtojen määräämiseksi vastineeksi pidennyksestä, mutta pelkään, että nämä valikoidut lisäykset eivät tee siitä täysin tarkoituksenmukaista pitkällä aikavälillä. Lisäksi niissä on omat ristiriitansa ja vääryytensä, koska niissä ei käsitellä sopimusasioita. Olen etsinyt kompromissia, jonka kanssa voisin elää ja tarjosinkin ajatusta rajoittaa suoja-ajan pidentämisen koskemaan ennen vuotta 1975 julkaistuja äänitteitä, kuten ALDE-ryhmän pääpaketin kanssa yhteensopivista tarkistuksista 80 ja 81 ilmenee. Myönnän, että tämä on pulmallista rock-musiikin alalle, johon huomio juuri nyt keskittyy. Tämä ala koki räjähdysmäisen ilmiön pop-musiikissa ja sen alalla on myös harvinaisen surkeita sopimuksia. Tällainen tarkistus ei kuitenkaan asettaisi meitä peruuttamattomaan tilanteeseen kaikkein uusimpien levytysten osalta. Se toimisi levy-yhtiöiden nykyisten mallien päättymiseen asti. Kun kaikki on sanottu ja tehty, nämä levy-yhtiöt siis hyötyvät eniten tästä suoja-ajan pidentämisestä ja pääasiassa ajavat sitä. Se antaisi meille myös aikaa pohtia ja kehitellä enemmän esittäjiin ja tulevaisuuteen tähtääviä ehdotuksia, jotka todella sopivat digiaikaan. Mikäli edellä esittämäni kohdat otettaisiin uudelleen harkintaan, tämä olisi äänestämisen arvoinen paketti. Muutoin en voi tukea sitä."@fi⁷ ". Monsieur le Président, malgré une offensive de charme audacieuse de la part du commissaire et de ses services, je ne puis soutenir cette proposition de prolonger la durée du droit d’auteur. Je sais que la proposition partait d’un bon sentiment, mais, à l’ère numérique, alors que le mode de distribution des enregistrements change rapidement, pourquoi devrions-nous procéder à un changement irréversible en prolongeant un système qui, pour l’essentiel, fonctionne encore avec des contrats et une structure plus adaptée à la distribution et à la vente physiques? Le seul espoir de remédier à cette situation est de se pencher sur la question des contrats qui sont devenus injustes avec le temps, et cela n’a pas été fait. Nous devrions indiquer clairement qu’un contrat à vie sans clause de renouvellement n’est plus acceptable, et que c’est l’un des prix que les maisons de disques doivent payer pour une prolongation quelle qu’elle soit. Un travail louable a été réalisé afin d’imposer de bonnes conditions en contrepartie de la prolongation, mais je crains que ces ajouts boulonnés ne la rendent pas totalement appropriée au but qui lui est assigné dans le futur à long terme, et ils contiennent aussi leurs propres incohérences et injustices, parce qu’ils n’ont pas abordé la question des contrats. J’ai cherché un compromis susceptible de me satisfaire, et j’ai proposé l’idée de limiter la prolongation aux enregistrements publiés avant 1975, tel que cela apparaît dans les amendements 80 et 81 de l’ALDE, qui sont compatibles avec le paquet principal. J’admets que c’est une solution pour l’époque du rock’n’roll, qui occupe actuellement tous les esprits et qui a vu à la fois l’explosion de la musique populaire et des contrats remarquablement médiocres. Cet amendement ne nous placerait toutefois pas dans une position irréversible pour tous les enregistrements plus récents. Il nous mènerait à la fin du modèle actuel des maisons de disques, qui sont, au bout du compte, les principaux bénéficiaires de cette prolongation, et ses principaux agitateurs. Il nous donnerait également du temps pour réfléchir et mettre au point des propositions plus axées sur les artistes interprètes et exécutants et sur l’avenir, et réellement adaptées à une ère numérique. Si vous acceptez de vous pencher sur les points que j’ai soulevés, ce paquet pourrait valoir la peine qu’on le vote, mais, dans le cas contraire, je ne puis le soutenir."@fr⁸ "Elnök úr, a biztos úr és a bizottsági szolgálat részéről bevetett bűbáj-offenzíva ellenére még mindig nem tudom támogatni a szerzői jog idejének meghosszabbítására vonatkozó javaslatot. Tudom, hogy a javaslatot jó szándék vezérelte, azonban a digitális korban, amikor a felvételek terjesztésének módja rohamosan változik, miért kellene egy visszafordíthatatlan változtatást végrehajtani azáltal, hogy meghosszabbítunk egy olyan rendszert, amely alapvetően még mindig olyan szerződéseken keresztül és struktúrával működik, amelyek inkább a fizikai terjesztésre és értékesítésre érvényesek? Az egyetlen remény a helyzet megmentésére az idővel méltánytalanná vált szerződések ügyének kezelése lenne, de ez nem történt meg. Világossá kell tennünk, hogy megújítási záradékok nélkül a végleges átruházás már nem elfogadható, és ez az egyik ár, amit a lemezkiadó vállalatoknak bármiféle meghosszabbításért fizetniük kell. Számos méltánylandó erőfeszítés történt annak érdekében, hogy a meghosszabbításért cserébe megfelelő feltételeket vezessenek be, de attól tartok, ezek a toldozott-foldozott megoldások hosszú távon nem teljesen felelnek meg a célnak, és ezek is tartalmaznak következetlenségeket és méltánytalanságokat, hiszen nem foglalkoznak a szerződések kérdésével. Olyan kompromisszumot kerestem, amit elfogadhatónak találok, és javasoltam, hogy a védelmi idő meghosszabbítása korlátozódjon az 1975 előtt kiadott felvételekre, ahogy ez az ALDE által benyújtott 80. és 81. módosításokban szerepel, amelyek összeegyeztethetőek a javaslat legfontosabb részeivel. Elismerem, hogy ez a rock and roll korszak számára gyors megoldást jelent, és hogy ez most sokakat foglalkoztat, valamint, hogy egy olyan korszakról van szó, amikor a popzene hihetetlen mértékben előretört, ugyanakkor rendkívül előnytelen szerződések születtek. A javasolt módosítás azonban nem teremtene visszafordíthatatlan helyzetet az újabb felvételek esetében. Egészen addig kitartana, amíg a lemezkiadó vállalatok – akik végül is a meghosszabbítás legfőbb haszonélvezői és támogatói – által alkalmazott jelenlegi modell érvényben van. Továbbá időt biztosítana nekünk ahhoz, hogy olyan javaslatokat gondoljunk ki és valósítsunk meg, amelyek inkább az előadóművészek érdekeit tartják szem előtt, jövőorientáltak és valóban megfelelnek a digitális kor kihívásainak. Amennyiben foglalkoznánk az általam felvetett pontokkal, támogatásra érdemesnek tartanám a csomagot, így azonban nem tudom támogatni."@hu¹¹ ". Signor Presidente, nonostante l’intraprendente tentativo del commissario e dei suoi servizi di guadagnarsi dei consensi, non posso sostenere la proposta di estendere la durata della protezione del diritto d’autore. So che il testo si fonda su buone intenzioni, ma nell’era digitale, in cui la modalità di distribuzione dei fonogrammi è in rapido mutamento, perché dovremmo apportare un cambiamento irreversibile, estendendo un sistema che, di base, funziona ancora mediante i contratti e poggia su una struttura che meglio si adatta alla distribuzione e alla vendita tradizionali? L’unica speranza di salvare questa situazione consiste nell’affrontare il problema dei contratti che nel corso del tempo sono divenuti iniqui, cosa che non è stata fatta. Va affermato chiaramente che non è più possibile praticare l’assegnazione a vita senza clausole di rinnovo, c’è un prezzo che le case discografiche devono pagare per qualsiasi estensione. E’ stato compiuto un lavoro lodevole con l’imposizione di condizioni valide come corrispettivo dell’estensione, ma temo che queste aggiunte effettuate in corsa non siano pienamente adatte in una prospettiva di lungo termine, contengono delle incongruenze e dei difetti, poiché non è stata affrontata la questione dei contratti. Ho tentato di giungere ad un compromesso per me accettabile ed infatti ho avanzato l’idea di limitare l’estensione della durata ai fonogrammi pubblicati prima del 1975, come è indicato negli emendamenti nn. 80 e 81 presentati dal gruppo ALDE, che sono compatibili con il pacchetto principale. Ammetto che si tratta di una soluzione per l’epoca del rock-and-roll, che adesso è il punto focale e che ha visto sia un’esplosione della musica pop che l’avvento di contratti assolutamente inadeguati. Ad ogni modo questo emendamento non ci metterebbe in una posizione irreversibile per tutti i fonogrammi più recenti. Decreterebbe la fine del modello corrente delle case discografiche che in fin dei conti sono i principali beneficiari ed i fautori della presente estensione. Ci concederebbe inoltre il tempo di riflettere e di sviluppare proposte più favorevoli per gli artisti, gli interpreti e gli esecutori e più orientate al futuro in modo che siano veramente adatte all’era digitale. Se vorrete rivedere i punti che ho indicato, allora potremmo votare a favore del pacchetto, altrimenti non sarà possibile."@it¹² ". Gerb. pirmininke, nepaisant apsukraus ir žavaus Komisijos nario ir jo tarnybų puolimo aš vis dar negaliu pritarti šiam pasiūlymui pratęsti autorių teisių terminą. Žinau, kad pasiūlymas pateiktas turint gerų siekių, tačiau kodėl skaitmeninėje eroje, kai sparčiai keičiasi įrašų platinimo būdai, turėtume daryti negrąžinamą pakeitimą pratęsdami tokios sistemos galiojimą, kurios veikla iš esmės vis dar grindžiama sutartimis, o jos struktūra yra labiau tinkama fiziniam platinimui ir pardavimui? Vienintelė viltis gelbėjant padėtį būtų spręsti klausimą dėl sutarčių, kurios laikui bėgant tapo nesąžiningos, o tai nebuvo padaryta. Turėtume aiškiai pasakyti, kad sutarčių sudarymas visam laikui, be išlygų dėl pratęsimo jau nėra priimtinas ir įrašų bendrovės turi sumokėti vieną iš kainų už kiekvieną pratęsimą. Daug pagirtino darbo atlikta siekiant nustatyti geras sąlygas atsilyginant už pratęsimą, bet bijau, kad tos įterptos papildomos nuostatos ne visiškai tinka ilgalaikėje perspektyvoje ir jos taip pat turi savo neatitikimų ir nelygybės, nes jose nebuvo atsižvelgta į sutarčių klausimą. Ieškojau kompromiso, kuriam galėčiau pritarti, ir pasiūliau mintį dėl pratęsimo termino ribojimo įrašams, kurie buvo paskelbti iki 1975 m., kaip pateikta ALDE frakcijos 80 ir 81 pakeitimuose, kurie neprieštarauja pagrindiniam pasiūlymų paketui. Pripažįstu, kad tai būtų dilema rokenrolo erai, kuri būtent dabar atkreipia dėmesį, būtent tuo metu įvyko populiariosios muzikos prasiveržimas, o tos muzikos atlikėjams būdingos ypač prastos sutartys. Vis dėlto toks pakeitimas neįstumtų mūsų į negrįžtamą padėtį visų naujesnių įrašų atveju. Jis mums leistų iki galo užbaigti esamą įrašų kompanijų modelį, nes jos galų gale yra pagrindinės naudos gavėjos ir agitatorės už šį pratęsimą. Jis taip pat mums suteiktų laiko apmąstyti ir parengti daugiau į atlikėjus ir ateitį orientuotų pasiūlymų, kurie tikrai tiktų skaitmeniniam amžiui. Jei jūs sugrįšite spręsti mano iškeltų klausimų, tada tai galėtų būti paketas, dėl kurio verta balsuoti, tačiau kitaip aš negaliu jam pritarti."@lt¹⁴ "Priekšsēdētāja kungs, par spīti komisāra un viņa dienestu enerģiskajai šarma ofensīvai, es tomēr nevaru atbalstīt priekšlikumu pagarināt autortiesību termiņu. Es zinu, ka priekšlikums bija labi domāts, bet kāpēc digitālajā laikmetā, kad strauji mainās ierakstu izplatīšanas veids, mums būtu jāveic neatgriezeniskas pārmaiņas, paplašinot sistēmu, kas savā būtībā joprojām darbojas ar līgumiem un kuras struktūra vairāk attiecas uz fizisku izplatīšanu un pārdošanu? Vienīgā cerība glābt šo situāciju ir risināt līgumu jautājumu, kas laika gaitā kļuvis negodīgs, un tas nav darīts. Mums skaidri jāpasaka, ka līgums visai dzīvei bez klauzulām par automātisku pagarināšanu vairs nav pieņemams un nav pieņemami arī līgumi attiecībā uz cenām, kas ierakstu kompānijas jāmaksā par jebkuru pagarinājumu. Ir izdarīts liels uzslavas cienīgs darbs, lai kompensācijā par pagarinājumu ieviestu labus nosacījumus, bet baidos, ka šie sasteigtie papildinājumi pilnībā neatbilst mērķim ilgtermiņa nākotnē, un tajos arī ir zināmas pretrunas un netaisnīgums, jo tie neskar jautājumu par līgumiem. Esmu centusies rast kompromisu, kuru es varētu pieņemt, un piedāvāju ierobežot termiņu pagarināšanu ierakstiem, kas izdoti pirms 1975. gada, kā minēts ALDE grupas 80. un 81. grozījumā, kas ir savietojami ar galveno paketi. Atzīstu, ka tas ir saistīts ar rokenrola laikmetu, kas tagad kļūst domīgs un kas pieredzējis gan populārās mūzikas uzplaukumu, gan ārkārtīgi sliktus līgumus. Tomēr šāds grozījums nenostādītu mūs nemaināmā pozīcijā attiecībā uz visiem jaunākajiem ierakstiem. Tādējādi mēs nonāksim līdz pašreizējā ierakstu kompāniju modeļa beigām, kuras galu galā ir galvenie labuma saņēmēji un šī pagarinājuma aizstāvji. Tas dos mums arī laiku apsvērt un veidot priekšlikumus, kas vairāk vērsti uz izpildītājiem un nākotni un ir patiešām piemēroti digitālajam laikmetam. Ja jūs atgriezīsieties pie jautājumiem, kurus es minēju, tad tā būtu pakete, par kuru būtu vērts balsot, bet pretējā gadījumā es to nevaru atbalstīt."@lv¹³ "Mr President, despite an enterprising charm offensive from the Commissioner and his services, I still cannot support this proposal to extend the copyright term. I know the proposal was well meant, but in the digital era, when the way in which recordings are distributed is rapidly changing, why should we make an irreversible change by extending a system that, at its core, still operates with contracts and a structure more relevant to physical distribution and sale? The only hope to rescue that situation is to address the matter of contracts that have become unfair over time, and this has not been done. We should be making it clear that assignment for life without renewal clauses is no longer acceptable, and one of the prices recording companies must pay for any extension. A lot of commendable work has been done to impose good conditions in return for the extension, but I fear these bolt-on additions do not render it fully fit for the purpose in the long-term future, and they also contain their own inconsistencies and unfairness because they have not addressed the matter of contracts. I have looked for a compromise that I could live with, and I did offer the idea of limiting the term extension to recordings published before 1975, as appears in ALDE Amendments 80 and 81, which are compatible with the main package. I admit that this is a fix for the rock-and-roll era, which is concentrating minds right now and which saw both an explosion in popular music and remarkably poor contracts. However, such an amendment would not put us in an irreversible position for all newer recordings. It would see us through to the end of the current model of recording companies, which are, when all is said and done, the main beneficiaries of, and agitators for, this extension. It would also give us time to reflect on and develop more performer- and future-oriented proposals really fit for a digital age. If you come back addressing the points that I have raised, then it could be a package worth voting for, but otherwise I cannot support it."@mt¹⁵ "Mijnheer de Voorzitter, ondanks het charmeoffensief dat de commissaris en zijn diensten hebben ondernomen, kan ik dit voorstel om de beschermingstermijn van het auteursrecht te verlengen toch niet steunen. Het is allemaal goed bedoeld, maar we leven in het digitale tijdperk, waarin de manier waarop opnames worden verspreid snel aan het veranderen is. En waarom zouden we dan een onomkeerbare verlenging aanbrengen in een systeem dat nog steeds gebaseerd is op een structuur en contracten die nu eenmaal meer te maken hebben met fysieke verspreiding en verkoop? Die situatie kan alleen worden opgelost door de contracten aan te pakken die in de loop der tijd onrechtvaardig zijn geworden, en dat is niet gebeurd. We zouden duidelijk moeten maken dat een levenslange toewijzing zonder verlengingsclausules niet meer acceptabel is, en dat is een van de prijzen die platenmaatschappijen moeten betalen voor verlenging. Er is veel goed werk verricht om in ruil voor verlenging goede voorwaarden op te leggen. Maar ik vrees dat deze extra’s op de lange termijn hun doel in de toekomst niet volledig zullen halen, en bovendien zijn ze niet helemaal consequent en rechtvaardig, want ze hebben de contracten zelf niet aangepakt. Ik heb naar een compromis gezocht waar ik me in kon vinden, en heb het idee geopperd om de verlengingstermijn te beperken tot opnames die vóór 1975 zijn verschenen. Dat is ook genoemd in amendement 80 en 81 van ALDE, die goed in de strekking van het gehele pakket passen. Ik geef toe dat dit een probleem is voor het rock-’n-rolltijdperk, waar men zich op het moment op concentreert, en waarin populaire muziek zich explosief ontwikkelde, terwijl de contracten bijzonder slecht waren opgesteld. Maar zo’n amendement zou niet betekenen dat er niets meer te doen was aan alle opnames na die datum. In ieder geval zouden we daarmee het einde inluiden van de huidige positie van platenmaatschappijen, die uiteindelijk het meest baat bij deze verlenging hebben en daarin ook voor de meeste problemen hebben gezorgd. Het zou ons de tijd geven om aan voorstellen te werken die meer gericht zijn op de uitvoerende kunstenaars en op de toekomst, en die aansluiten op ons digitale tijdperk. Als u de punten die ik naar voren hebben gebracht in het pakket kunt verwerken, dan wil ik er misschien wel voor kiezen, maar anders kan ik het niet steunen."@nl³ "Panie przewodniczący! Pomimo pomysłowej kampanii podjętej przez komisarza i jego służby, mającej wzbudzić zaufanie i przekonanie do tej idei, nie mogę jednak poprzeć tego wniosku o wydłużenie okresu ochrony praw autorskich. Wiem, że intencje tego wniosku były dobre, jednak dlaczego w erze cyfrowej, kiedy sposób rozpowszechniania nagrań zmienia się szybko, mamy dokonywać nieodwracalnej zmiany rozszerzając system, w swej istocie opierający się w dalszym ciągu na kontraktach i strukturze, która jest bardziej adekwatna do fizycznego rozpowszechniania i sprzedaży? Jedyną nadzieją na uratowanie sytuacji jest podjęcie kwestii kontraktów, które z upływem czasu stały się niesprawiedliwe – ale tego nie uczyniono. Powinniśmy stwierdzić jasno, że cesja praw na całe życie bez klauzul o przedłużeniu nie jest już do przyjęcia i jest to, między innymi, cena, jaką firmy fonograficzne muszą zapłacić za każde przedłużenie. Wykonano znaczącą godną pochwały pracę w celu ustalenia dobrych warunków w zamian za przedłużenie, ale obawiam się, że te dodatkowe akcesoria nie czynią tego przedłużenia przydatnym w perspektywie długoterminowej, a ponadto zawierają same w sobie niespójności i są niesprawiedliwe, ponieważ nie podjęto tu kwestii kontraktów. Szukałam kompromisu, który mogłabym zaakceptować, i zaproponowałam koncepcję ograniczenia przedłużenia okresu ochrony do nagrań wydanych przed 1975 rokiem, według poprawek ALDE 80 i 81, które są zgodne z głównym pakietem. Przyznaję, że jest to ukierunkowanie na erę rock and rolla, która teraz właśnie skupia na sobie uwagę, i w odniesieniu do której nastąpiła eksplozja zarówno muzyki popularnej, jak i bardzo niedoskonałych kontraktów. Poprawka taka nie postawiłaby nas jednak w sytuacji nieodwracalnej w odniesieniu do wszystkich nowszych nagrań. Położyłaby kres aktualnemu modelowi firm fonograficznych, które są w efekcie głównymi beneficjentami i zwolennikami tego wydłużenia. Dałaby nam także czas na zastanowienie się i wypracowanie propozycji bardziej zorientowanych na wykonawców i zwróconych ku przyszłości, naprawdę odpowiadających erze cyfrowej. Jeżeli na nowo podejmiecie kwestie, które poruszyłam, być może wypracowany zostanie pakiet wart głosowania, ale w przeciwnym razie nie będę mogła go poprzeć."@pl¹⁶ "Senhor Presidente, apesar da ofensiva de charme do Senhor Comissário e dos seus serviços, continuo a não poder apoiar esta proposta de extensão do prazo do direito de autor. Reconheço tratar-se de uma proposta bem-intencionada, mas, na era digital, em que os meios de distribuição de fonogramas estão em plena mutação, não vejo por que motivo devemos impor uma mudança irreversível, ao prolongar um regime que, na sua essência, ainda funciona com base em contratos e numa estrutura que é mais relevante para a venda e a distribuição físicas. A única forma de corrigir a situação consiste em abordar a questão dos contratos que se tornaram injustos com a passagem do tempo, e tal não aconteceu. Importaria sublinhar que a cessão vitalícia sem cláusulas de renovação deixou de ser aceitável, e que existe um preço a pagar pelas empresas discográficas por todo o prolongamento. Foi investido um esforço muito apreciável para impor boas condições em troca do prolongamento, mas receio que as soluções encontradas não constituam, num futuro a longo prazo, uma resposta inteiramente adequada aos objectivos, além de conterem incoerências e injustiças, por não ter sido resolvida a questão dos contratos. Procurei um compromisso que pudesse aceitar, e propus que o prolongamento do período fosse limitado a fonogramas publicados antes de 1975, como consta das alterações ALDE 80 e 81, que são compatíveis com o pacote essencial. Admito que se trate de uma reparação para a era do que domina actualmente o nosso pensamento, e que foi marcada por uma explosão da música popular, ao mesmo tempo que caracterizada por contratos bastante deficientes. Uma alteração neste sentido teria a vantagem de não nos colocar numa posição irreversível relativamente aos fonogramas mais recentes. Levar-nos-ia até ao fim do presente modelo das empresas discográficas, que, bem vistas as coisas, são as grandes beneficiárias, e promotoras, deste prolongamento. Também nos daria tempo para reflectir e desenvolver novas propostas centradas no artistas intérprete ou executante, orientadas para o futuro e verdadeiramente adaptadas a uma era digital. Caso decidam recuar e dar resposta aos pontos que evoquei, o pacote poderá contar com um voto favorável da nossa parte. De outra forma, não poderei dar-lhe o meu apoio."@pt¹⁷ "Domnule preşedinte, în ciuda unei ofensive întreprinzătoare de promovare din partea Comisarului şi a serviciilor sale, nu pot totuşi să susţin această propunere de a extinde durata drepturilor de autor. Ştiu că propunerea a fost bine intenţionată, însă, în era digitală, când modul în care sunt distribuite înregistrările se schimbă cu rapiditate, de ce ar trebui să facem o schimbare ireversibilă extinzând un sistem care, în fond, încă mai operează pe bază de contracte şi o structură mai relevantă pentru distribuţia şi vânzarea fizică? Singura speranţă de salvare a situaţiei este să abordăm problema contractelor care au devenit injuste de-a lungul timpului, iar acest lucru nu s-a făcut. Ar trebui să susţinem în mod clar ideea că cesionarea pe viaţă, fără clauze de reînnoire, nu mai este acceptabilă şi ar trebui să existe un preţ pe care companiile de înregistrări să îl plătească pentru orice prelungire. S-a depus multă muncă lăudabilă pentru a impune condiţii mai bune în schimbul prelungirii, însă mă tem că aceste adăugiri care nu sunt modificabile nu o fac adecvată întru totul scopului pe termen lung, deoarece acestea au şi ele propriile lor inconsecvenţe şi nedreptăţi, dat fiind că nu au abordat problema contractelor. Am căutat un compromis pe care l-aş putea accepta, şi am oferit ideea limitării perioadei de prelungire la înregistrările publicate înainte de 1975, aşa cum apare în amendamentele ALDE nr. 80 şi 81, care sunt compatibile cu pachetul principal. Admit că această perioadă corespunde erei rock-and-roll-ului, care preocupă multe minţi la momentul de faţă şi care a fost martoră la explozia muzicii populare şi la contracte extrem de proaste. Totuşi, un astfel de amendament nu ne-ar fi pus într-o situaţie ireversibilă pentru toate înregistrările mai noi. Ne va arăta sfârşitul modelului actual al companiilor de înregistrări, care vor fi, la urmă, principalii beneficiari şi agitatori în favoarea acestei prelungiri. De asemenea, ne-ar da timp să reflectăm şi să dezvoltăm mai multe propuneri orientate către artişti şi către viitor, adecvate erei digitale. Dacă abordaţi punctele pe care le-am prezentat, atunci acesta ar putea deveni un pachet care să merite a fi votat, însă altfel nu îl pot susţine."@ro¹⁸ "Vážený pán predsedajúci, napriek priebojnej ofenzíve šarmu zo strany komisára a jeho útvarov tento návrh na predĺženie lehoty ochrany autorského práva naďalej nemôžem podporiť. Viem, že návrh bol dobre mienený, ale prečo by sme mali v digitálnej ére, keď sa spôsob distribúcie nahrávok rýchlo mení, urobiť nezvratnú zmenu pomocou rozšírenia systému, ktorý vo svojom jadre ešte stále pracuje so zmluvami a štruktúrou, ktoré viac náležia fyzickej distribúcii a predaju? Jedinou nádejou na záchranu tejto situácie je riešiť záležitosť zmlúv, ktoré sa v priebehu času stali neprimeranými. A toto sa ešte neuskutočnilo. Mali by sme vysvetľovať, že upísať sa na celý život bez doložiek o obnovení už nie je prijateľné a ide o jednu z cien, ktoré nahrávacie spoločnosti musia zaplatiť za akékoľvek predĺženie. Vykonalo sa veľa chvályhodnej práce, aby sa výmenou za predĺženie zaviedli dobré podmienky. Obávam sa však, že tieto pridané doplnky nie sú úplne vhodné pre účely ďalekej budúcnosti. Taktiež obsahujú vlastné protirečenia a nespravodlivé prvky, pretože neriešia záležitosť zmlúv. Hľadala som kompromis, s ktorým by som dokázala žiť, a ponúkla som návrh na obmedzenie predĺženia lehoty na nahrávky zverejnené pred rokom 1975, ako sa uvádza v pozmeňujúcich a doplňujúcich návrhoch skupiny ALDE č. 80 a č. 81, ktoré sú zlučiteľné s hlavným balíkom. Priznávam, že ide o nápravu pre éru rock and rollu, na ktorú sa práve teraz upriamuje pozornosť a ktorá zaznamenala explóziu v oblasti populárnej hudby, ale aj neobyčajne slabé zmluvy. Takýto doplňujúci a pozmeňujúci návrh by nás však nepostavil do nezvratnej pozície pre všetky novšie nahrávky. Previedol by nás cez záver súčasného modelu nahrávacích spoločností, ktoré sú, keď to všetko zvážime, tými, čo budú z tohto predĺženia najviac profitovať a najviac zaň agitujú. Taktiež by nám to poskytlo čas popremýšľať a vypracovať viac návrhov orientovaných na výkonných umelcov a budúcnosť, ktoré by sa naozaj hodili do digitálnej éry. Ak sa vrátite k riešeniu bodov, ktoré som vzniesla, potom by to mohol byť balík, za ktorý sa oplatí hlasovať. Ale inak ho nemôžem podporiť."@sk¹⁹ ". - Gospod predsednik, niti po pravi ofenzivi prijaznega prepričevanja s strani komisarja in njegove službe ne morem podpreti tega predloga za podaljšanje varstva avtorske pravice. Vem, da je bil predlog mišljen dobro, ampak čemu naj v digitalnem času, v katerem se načini distribucije posnetkov hitro spreminjajo, uvedemo nepovratno spremembo s podaljšanjem veljavnosti sistema, k v svojem jedru še vedno deluje prek pogodb in struktur, ki se bolje ujemajo s fizično distribucijo in prodajo? Edina možnost za razrešitev stanja je preučiti področje pogodb, ki so se s časom razvijale v nepošteno smer, tega pa nismo storili. Jasno bi morali povedati, da dosmrtni prenos pravic brez klavzul o obnavljanju ni več sprejemljiv in da morajo za obnavljanje pravic založbe pač plačevati določeno ceno. Obilo dela je bilo vloženega v zagotovitev dobrih pogojev v zameno za podaljšanje, bojim pa se, da s takimi priveski predlogi niso povsem primerni za dolgoročno prihodnost, predlog pa kazijo tudi notranje nedoslednosti in nepoštenost, saj ne obravnava vprašanja pogodb. Poskušala sem najti kompromis, ki bi ga lahko sprejela, in predložila sem zamisel o omejitvi podaljšanja varstva na posnetke, objavljene pred letom 1975, kot je navedeno v spremembah ALDE 80 in 81, ki sta združljivi z osnovnim svežnjem. Priznam, da to je to zasilna rešitev za obdobje rock-and-rolla, o katerem se zdaj največ razmišlja in ki je hkrati prineslo pravo eksplozijo popularne glasbe, obenem pa izredno slabe pogodbe. Vendar taka sprememba ne bi privedla do nepovratnih sprememb pri vseh novejših posnetkih. Pomagala bi nam premostiti obdobje do izteka sedanjega modela delovanja snemalnih podjetij, ki, konec koncev, s podaljšanjem varstva največ pridobijo, zato tudi najglasneje navijajo zanj. Prav tako bi pridobili čas za razmislek in oblikovanje predloga, bolj usmerjenega na izvajalce in v prihodnost, ki bi bil resnično primeren za digitalno obdobje. Če bi še enkrat premislili vprašanja, ki sem jih odprla, bi dobili sveženj, za katerega bi bilo vredno glasovati, drugače pa predloga ne bom mogla podpreti."@sl²⁰ "Herr talman! Trots en kraftfull charmoffensiv från kommissionsledamoten och hans tjänsteavdelningar kan jag fortfarande inte stödja detta förslag om att förlänga skyddstiden för upphovsrätt. Jag vet att det fanns goda avsikter bakom förslaget, men i den digitala tidsåldern med snabba förändringar av metoderna för distribution av inspelningar undrar jag: Varför ska vi göra en oåterkallelig förändring genom att förlänga ett system som i grund och botten fortfarande fungerar genom kontrakt och en struktur som är mer relevant för fysisk distribution och försäljning? Det enda man kan hoppas på för att rädda situationen är att ta itu med frågan om kontrakt som med tiden har blivit orättvisa, och detta har inte gjorts. Vi bör klargöra att tilldelning på livstid utan förnyelseklausuler inte längre är acceptabel och att det är ett av de priser som inspelningsbolagen måste betala för varje form av förlängning. Det har lagts ned en hel del berömvärt arbete för att införa goda villkor som kompensation för förlängningen, men jag är rädd att dessa påklistrade tillägg inte gör förlängningen alltigenom lämplig på lång sikt, och i tilläggen finns också inslag av inkonsekvens och orättvisa eftersom de inte har tagit upp frågan om kontrakt. Jag har efterfrågat en kompromiss som jag skulle kunna leva med, och jag framförde faktiskt tanken på att begränsa förlängningen av skyddstiden till inspelningar gjorda före 1975, vilket framgår av ALDE:s ändringsförslag 80 och 81 som är förenliga med huvudpaketet. Jag medger att detta är en besvärlig situation för rockmusikeran som just nu uppfyller sinnena, en era då vi har upplevt både en explosion i fråga om populärmusik och anmärkningsvärt dåliga kontrakt. Men ett sådant ändringsförslag skulle inte försätta oss i en oåterkallelig ställning när det gäller alla nyare inspelningar. Det skulle innebära slutet för den nuvarande modellen för inspelningsföretag, och oavsett vad man säger och gör är det främst dessa företag som drar nytta av och förespråkar denna förlängning. Det skulle också ge oss tid att reflektera och utveckla mer artist- och framtidsinriktade förslag som verkligen är lämpliga för den digitala tidsåldern. Om ni återkommer efter att ha behandlat de punkter jag har tagit upp skulle det kunna vara ett paket som är värt att rösta för, men annars kan jag inte stödja det."@sv²²
lpv:unclassifiedMetadata	""rock and roll""¹⁷ ", az ALDE képviselőcsoport nevében."¹¹ "ALDE frakcijos vardu"¹⁴ "ALDE grupas vārdā"¹³ "Sharon Bowles"¹¹ "Sharon Bowles,"^{18,5,20,15,1,19,14,16,10,13,4,21,9} "boom"²¹ "en nombre del Grupo ALDE"²¹ "fraktsiooni ALDE nimel. –"⁵ "im Namen der ALDE-Fraktion"⁹ "jménem skupiny ALDE"¹ "on behalf of the ALDE Group"^15,4 "rock and roll"²¹ "v imenu skupine ALDE"²⁰ "v mene skupiny ALDE."¹⁹ "w imieniu grupy ALDE"¹⁶ "în numele Grupului ALDE"¹⁸ "εξ ονόματος της Ομάδας ALDE"¹⁰
lpv:videoURI	<go to Events_and_structure europarl>⁶