Local view for "http://purl.org/linkedpolitics/eu/plenary/2009-03-12-Speech-4-075"

Predicate	Value (sorted: default)
rdf:type	lpv_eu:Speech⁶
dcterms:Date	"2009-03-12"^^xsd:date⁶
dcterms:Is Part Of	lp_eu:Cea de-a 50-a aniversare a revoltei tibetane şi a dialogului dintre Dalai Lama şi guvernul chinez (dezbatere)⁶
dcterms:Language	"en"^^xsd:language⁶
lpv:document identification number	"en.20090312.6.4-075"⁶
lpv:hasSubsequent	lp_eu:2009-03-12-Speech-4-076⁶
lpv:speaker	lp:Charles Tannock⁶
lpv:spoken text	"Madam President, the EU’s motto is ‘Unity in diversity’. It is a principle that has served us well. Unfortunately, such an idea does not resonate at all well with the authoritarian Communist dictatorship in the People’s Republic of China. Diversity is suppressed, rather than embraced. Minorities wishing to express themselves in any way other than the mainstream Party-sanctioned way are routinely marginalised and persecuted. This trend can be seen in the treatment of many religious minorities, including Christians, Muslims and Falun Gong practitioners, and most notably in the PRC’s attitude to Tibet. In 1950, Communist forces invaded Tibet, leading to the exile of the Dalai Lama 50 years ago. Ever since then, Tibet has been under the control of Beijing. The traditional Tibetan culture, which was isolated for hundreds of years, has now been heavily diluted by the actions of the Government, which has been at pains to prevent any sense of Tibetan nationalism from resurfacing. In fact, the systematic and sometimes brutal suppression of Tibetan culture has kindled the fire of Tibetan identity and awakened the world’s conscience to the plight of the people of Tibet. The inspirational leadership of the Dalai Lama has ensured that Tibet’s future remains very much at the forefront of public debate, notwithstanding the huge efforts made by the PRC to admonish those like the former President-in-Office of the Council, Nicolas Sarkozy, who dared to question Beijing’s point of view. We in this Parliament have always taken a strong line in defence of the autonomous rights of the people of Tibet, which does not automatically mean the right to self-determination or independence. In doing this, we do not seek to provoke or antagonise China. However, we recognise that our commitment to certain values – human rights, democracy, the rule of law and freedom of conscience – cannot be seen separately from the undoubtedly important strategic economic partnership that the EU is developing with China. Pro-China voices on the other side of the House will have their say in this debate, but for too long the people of Tibet have been denied their voice, and we must speak for them."@en⁴
lpv:spokenAs	substitute; Delegation to the EU-Russia Parliamentary Cooperation Committee (2004-09-15--2009-07-13)²³ member; AFET (2007-01-31--2009-07-13)²³ member; Delegation for relations with India (2007-09-03--2009-07-13)²³ unknown; Conservative and Unionist Party (2004-07-20--2009-07-13)²³ substitute; DROI (2007-02-12--2009-07-13)²³ member; Delegation to the Euro-Latin American Parliamentary Assembly (2008-02-18--2009-07-13)²³ substitute; LIBE (2008-06-04--2009-07-13)²³ substitute; Delegation for relations with Israel (2007-03-14--2009-07-13)²³ member; EPP-ED (2008-01-08--2009-07-13)²³ vice-chair; Delegation to the EU-Ukraine Parliamentary Cooperation Committee (2004-09-21--2009-07-13)²³
lpv:translated text	"Paní předsedající, heslem Evropské unie je Jednota v rozmanitosti. To je zásada, která se nám osvědčuje. Bohužel u autoritářské komunistické diktatury v Čínské lidové republice tato myšlenka vůbec nenachází odezvu. Rozmanitost je potlačována, místo aby byla vítána. Menšiny, které se chtějí projevovat jakýmkoli jiným způsobem, než v rámci stranou schváleného hlavního proudu, jsou běžně odsouvány na okraj společnosti a pronásledovány. Tento trend lze pozorovat v zacházení s mnoha náboženskými menšinami včetně křesťanů, muslimů a lidí praktikujících Falun Gong, a nejvýrazněji ve vztahu ČLR vůči Tibetu. V roce 1950 do Tibetu vtrhly komunistické síly, což před 50 lety vedlo k odchodu dalajlamy do exilu. Od té doby je Tibet pod nadvládou Pekingu. Tradiční tibetská kultura, která byla po staletí izolovaná, je nyní intenzivně „rozřeďována“ zásahy vlády, která se usilovně snaží potlačit jakýkoliv projev tibetského národního cítění. Ve skutečnosti systematické a někdy násilné potlačování tibetské kultury rozdmýchalo plamen tibetské identity a vážná situace tibetského národa vyburcovala svědomí světa Inspirativní vůdcovství dalajlamy se zasloužilo o to, že o budoucnosti Tibetu se na veřejnosti hodně diskutuje bez ohledu na velkou snahu ČLR kárat všechny, kdo se odvážili zpochybňovat stanovisko Pekingu, jako to udělal bývalý úřadující předseda Rady Nicolas Sarkozy. My zde v Parlamentu jsme se vždy důsledně stavěli na obranu autonomních práv tibetského národa, což automaticky neznamená právo na sebeurčení nebo nezávislost. Zároveň tím nechceme provokovat nebo si znepřátelit Čínu. Připouštíme však, že naše vyznávání určitých hodnot, jako jsou lidská práva, demokracie, právní stát a svoboda svědomí, nelze vnímat odděleně od nepochybně významného strategického hospodářského partnerství, které EU rozvíjí s Čínou. Pročínské hlasy na druhé straně sněmovny budou mít příležitost se vyjádřit, ale tibetskému národu je už příliš dlouho upírána možnost promluvit a my musíme hovořit za ně."@cs¹ "Fru formand! EU's motto er "samhørighed i forskellighed". Det er et princip, som har tjent os godt. Desværre vækker en sådan idé overhovedet ikke genklang hos det autoritære, kommunistiske diktatur i Folkerepublikken Kina. Forskellighed undertrykkes snarere end favnes. Minoriteter, der ønsker at udtrykke sig selv på nogen som helst anden måde end den dominerende, der billiges af partiet, bliver rutinemæssigt marginaliseret og forfulgt. Denne tendens kan man se i behandlingen af mange religiøse minoriteter, herunder kristne, muslimer og falun gong-udøvere, og især i Kinas holdning til Tibet. I 1950 invaderede kommunistiske styrker Tibet, hvilket førte Hans Hellighed Dalai Lama i eksil for 50 år siden. Lige siden da har Tibet været under Beijings kontrol. Den traditionelle tibetanske kultur, som havde været isoleret i århundreder, er nu blevet kraftigt udvandet af regeringens handlinger, og denne har gjort sig umage for at forhindre enhver følelse af tibetansk nationalisme i at komme op til overfladen igen. Faktisk har den systematiske og undertiden brutale undertrykkelse af den tibetanske kultur sat brand i den tibetanske identitet og vakt verdens bevidsthed om det tibetanske folks kvaler. Hans Hellighed Dalai Lamas inspirerende lederskab har sikret, at Tibets fremtid i høj grad forbliver i forreste linje i den offentlige debat på trods af de enorme anstrengelser, Kina gør sig for at advare folk som f.eks. den tidligere formand for Rådet, Nicolas Sarkozy, som vovede at sætte spørgsmålstegn ved Beijings synspunkt. Her i Parlamentet har vi altid stået meget fast på at forsvare det tibetanske folks ret til autonomi, hvilket ikke automatisk betyder ret til selvbestemmelse eller uafhængighed. Når vi gør det, er det ikke for at provokere Kina eller gøre landet til vores fjende. Vi erkender imidlertid, at vores forpligtelse i forhold til visse værdier – menneskerettigheder, demokrati, retsstatsprincippet og samvittighedsfrihed – ikke kan betragtes uden sammenhæng med det utvivlsomt vigtige, strategiske og økonomiske partnerskab, som EU er ved at udvikle med Kina. Prokinesiske stemmer fra den anden side af Parlamentet skal nok komme til orde i denne forhandling, men det tibetanske folk har i for lang tid været nægtet taleret, og vi må og skal tale for dem."@da² "Frau Präsidentin, das Motto der Europäischen Union lautet „In Vielfalt geeint“. Dieser Grundsatz hat uns gute Dienste geleistet. Leider findet ein solcher Gedanke bei der autoritären kommunistischen Diktatur in der Volksrepublik China keinen großen Anklang. Vielfalt wird unterdrückt, nicht begrüßt. Minderheiten, die sich in einer anderen als der von der Mainstream-Partei genehmigten Weise äußern möchten, werden in der Regel marginalisiert und verfolgt. Dieser Trend zeigt sich in der Behandlung vieler religiöser Minderheiten, darunter Christen, Moslems und Falun-Gong-Anhänger, sowie am deutlichsten in der Haltung der Volkrepublik China gegenüber Tibet. 1950 sind kommunistische Truppen in Tibet einmarschiert, sodass der Dalai Lama vor 50 Jahren ins Exil gehen musste. Seitdem ist Tibet unter der Kontrolle Pekings. Die traditionelle tibetische Kultur, die jahrhundertelang eigenständig war, ist jetzt durch Maßnahmen der Regierung stark geschwächt worden, die sich Mühe gibt, ein Wiederauftauchen jeglichen Gefühls von tibetischem Nationalismus zu verhindern. Die systematische und manchmal brutale Unterdrückung der tibetischen Kultur hat allerdings eher die Flamme der tibetischen Identität entfacht und das Gewissen der Welt für die Notlage des tibetischen Volkes geweckt. Die inspirierende Führung des Dalai Lama hat sichergestellt, dass die Zukunft Tibets bei der öffentlichen Aussprache im Vordergrund bleibt, und zwar trotz der großen Anstrengungen seitens der Volksrepublik China, jene zu rügen – wie den ehemaligen Präsidenten des Rates, Nicolas Sarkozy –, die es wagen, Pekings Standpunkt zu hinterfragen. Wir in diesem Parlament sind zur Verteidigung der autonomen Rechte des tibetischen Volkes – was nicht automatisch das Recht auf Selbstbestimmung oder Unabhängigkeit bedeutet – immer einen harten Kurs gefahren. Hierdurch möchten wir China nicht provozieren oder verärgern. Wir sind jedoch der Auffassung, dass unser Bekenntnis zu bestimmten Werten – Menschenrechte, Demokratie, Rechtsstaatlichkeit und Gewissensfreiheit – nicht gesondert von der zweifellos wichtigen strategischen und wirtschaftlichen Partnerschaft, die die EU mit China entwickelt, berücksichtigt werden kann. Die Stimmen für China in diesem Haus werden bei dieser Aussprache zu Wort kommen; aber das tibetische Volk wurde schon zu lange seiner Stimme beraubt, und wir müssen für dieses Volk sprechen."@de⁹ "Κυρία Πρόεδρε, το έμβλημα της ΕΕ είναι «ενότητα στην πολυμορφία». Είναι μια αρχή που μας εξυπηρέτησε καλά. Δυστυχώς, αυτή η ιδέα δεν ακούγεται καθόλου καλά στην απολυταρχική κομμουνιστική δικτατορία στη Λαϊκή Δημοκρατία της Κίνας. Η διαφορετικότητα καταπιέζεται, αντί να ενθαρρύνεται. Οι μειονότητες που επιθυμούν να εκφραστούν με οποιοδήποτε τρόπο εκτός από το δεσπόζοντα, εγκεκριμένο από το κόμμα τρόπο συνήθως περιθωριοποιούνται και διώκονται. Αυτή η τάση φαίνεται στην αντιμετώπιση πολλών θρησκευτικών μειονοτήτων, περιλαμβανομένων των Χριστιανών, των Μουσουλμάνων και των οπαδών του Falun Gong, και κυρίως στη στάση της ΛΔΚ στο Θιβέτ. Το 1950 οι κομμουνιστικές δυνάμεις εισέβαλαν στο Θιβέτ, με αποτέλεσμα την εξορία του Δαλάι Λάμα πριν από 50 χρόνια. Από τότε το Θιβέτ βρίσκεται υπό τον έλεγχο του Πεκίνου. Ο παραδοσιακός θιβετιανός πολιτισμός, που ήταν απομονωμένος για εκατοντάδες χρόνια, τώρα έχει πλέον σε μεγάλο βαθμό αραιωθεί από τις ενέργειες της κυβέρνησης, η οποία πασχίζει για την πρόληψη της επανεμφάνισης κάθε αίσθησης θιβετιανού εθνικισμού. Στην πραγματικότητα, η συστηματική και μερικές φορές βίαιη καταστολή του θιβετιανού πολιτισμού έχει ανάψει την πυρκαγιά της θιβετιανής ταυτότητας και αφυπνίσει τη συνειδητοποίηση του κόσμου για τα δεινά του λαού του Θιβέτ. Η εμπνευσμένη ηγεσία του Δαλάι Λάμα έχει εξασφαλίσει ότι το μέλλον του Θιβέτ θα παραμείνει σε μεγάλο βαθμό στην πρώτη γραμμή της δημόσιας συζήτησης, παρά τις τεράστιες προσπάθειες που καταβάλλονται από τη ΛΔΚ να επιπλήττει εκείνους, όπως ο πρώην Προεδρεύων του Συμβουλίου, ο Nicolas Sarkozy, που τόλμησαν να αμφισβητήσουν την άποψη του Πεκίνου. Εμείς σε αυτό το Κοινοβούλιο έχουμε πάντα ακολουθήσει ισχυρή γραμμή για την προστασία των δικαιωμάτων αυτονομίας του λαού του Θιβέτ, πράγμα που δεν σημαίνει αυτομάτως το δικαίωμα στην αυτοδιάθεση ή την ανεξαρτησία. Κάνοντας αυτό δεν επιδιώκουμε να προκαλέσουμε ή να αντιτεθούμε στην Κίνα. Εντούτοις αναγνωρίζουμε ότι η δέσμευσή μας σε ορισμένες αξίες – ανθρώπινα δικαιώματα, δημοκρατία, κράτος δικαίου και ελευθερία της συνείδησης – δεν μπορεί να εξεταστεί χωριστά από την αναμφίβολα σημαντική στρατηγική οικονομική εταιρική σχέση που αναπτύσσει η ΕΕ με την Κίνα. Οι φωνές υπέρ της Κίνας στην άλλη πλευρά του Σώματος θα έχουν λόγο σε αυτή τη συζήτηση, αλλά για πολύ καιρό ο λαός του Θιβέτ έχει στερηθεί τη φωνή του και πρέπει να μιλάμε εμείς γι’ αυτόν."@el¹⁰ ". Señora Presidenta, el lema de la UE es «unidad en la diversidad». Es un principio que nos ha sido muy útil. Desafortunadamente, esta idea no encuentra nada de correspondencia en la dictadura comunista autoritaria de la República Popular China. Allí se prefiere reprimir la diversidad a aceptarla. Las minorías que desean expresarse de cualquier otra manera que no sea el modo convencional autorizado por el Partido son rutinariamente marginadas y perseguidas. Se puede observar esta tendencia en el tratamiento de muchas minorías religiosas, incluidos los cristianos, los musulmanes y los miembros de Falun Gong, y más señaladamente en la actitud de la RPC respecto al Tíbet. En 1950, las fuerzas comunistas invadieron el Tíbet, lo que condujo al exilio del Dalái Lama hace 50 años. Desde entonces, el Tíbet ha estado sometido al control de Pekín. La cultura tibetana tradicional, que estuvo aislada durante cientos de años, ahora se ha visto fuertemente debilitada por las acciones del Gobierno, que se ha esforzado por impedir el resurgimiento de cualquier brote de nacionalismo tibetano. De hecho, la represión sistemática y a veces brutal de la cultura tibetana ha encendido el fuego de la identidad tibetana y ha despertado la conciencia del mundo en relación a la difícil situación del pueblo del Tíbet. El liderazgo inspirador del Dalái Lama ha asegurado que el futuro del Tíbet permanezca en gran medida al frente del debate público, a pesar de los grandes esfuerzos que ha llevada a cabo la RPC para amonestar a aquellos, como el anterior Presidente en ejercicio del Consejo, Nicolas Sarkozy, que se atrevían a cuestionar la opinión de Pekín. En este Parlamento siempre hemos mantenido una actitud firme en defensa de los derechos autónomos del pueblo del Tíbet, lo que no significa automáticamente el derecho a la autodeterminación o a la independencia. Con esto, no queremos provocar ni contrariar a China. Sin embargo, reconocemos que no podemos contemplar nuestro compromiso con determinados valores —derechos humanos, democracia, Estado de Derecho y libertad de conciencia— como algo aparte de la asociación económica estratégica que la UE está llevando a cabo con China, importante sin duda. Las voces favorables a China al otro lado de esta Cámara podrán opinar en este debate, pero durante demasiado tiempo al pueblo del Tíbet se la ha negado la voz y nos toca a nosotros hablar por ellos."@es²¹ "Proua juhataja, ELi moto on „ühtsus mitmekesisuses”. See põhimõte on meid hästi teeninud. Kahjuks ei kõla see idee üldse hästi autoritaarse kommunistliku diktatuuriga Hiina Rahvavabariigis. Mitmekesisus surutakse maha, selle asemel et seda omaks võtta. Vähemused, kes soovivad end väljendada mingil muul viisil kui näeb ette partei poolt lubatud peavool, satuvad rutiinselt marginaliseerimise ja jälitamise objektiks. Seda suundumust on näha paljude usuvähemuste, sh kristlaste, moslemite ja Falun Gongi järgijate kohtlemises ja kõige silmatorkavamalt Hiina Rahvavabariigi suhtumises Tiibetisse. 50 aastat tagasi, 1950. aastal tungisid kommunistlikud sõjajõud Tiibetisse, mis viis dalai-laama eksiili. Sellest ajast alates on Tiibet olnud Pekingi kontrolli all. Traditsiooniline Tiibeti kultuur, mis oli aastasadu isoleeritud, on nüüd oluliselt lahustunud seoses valitsuse tegevusega, mis on näinud suurt vaeva, et vältida Tiibeti rahvustunde taasesilekerkimist mis tahes viisil. Tegelikult on Tiibeti kultuuri süstemaatiline ja mõnikord jõhker mahasurumine õhutanud Tiibeti identiteedi tuld ja äratanud maailma südametunnistuse Tiibeti rahva häda suhtes. Dalai-laama inspireeriv juhtimine on taganud, et Tiibeti tulevik püsib nähtaval kohal avaliku arutelu esiplaanil, seda vaatamata Hiina Rahvavabariigi poolsetele tohututele jõupingutustele, et noomida neid, kes nagu endine nõukogu eesistuja, Nicolas Sarkozy, julgesid Pekingi seisukohta kahtluse alla seada. Meie siin parlamendis oleme alati järginud tugevat liini, kaitstes Tiibeti rahva õigust autonoomiale, mis automaatselt ei tähenda õigust enesemääramisele või iseseisvust. Seda tehes ei taotle me Hiina provotseerimist või talle vastandumist. Siiski tunnistame, et meie pühendumine teatud väärtustele: inimõigused, demokraatia, õigusriik ja südametunnistuse vabadus, pole käsitletav lahus kahtlemata tähtsast strateegilisest majanduslikust partnerlusest, mida EL Hiinaga arendab. Hiinat pooldavad hääled saali vastasküljel saavad käesoleval arutelul sõna, kuid Tiibeti rahval pole liiga kaua kõnelda lastud ja me peame kõnelema nende eest."@et⁵ ". Arvoisa puhemies, EU:n tunnuslause on "moninaisuudessaan yhtenäinen". Tämä periaate on palvellut meitä hyvin. Valitettavasti tällä ajatuksella ei ole kovinkaan suurta arvoa Kiinan kansantasavallan autoritaariselle kommunistidiktatuurille. Monimuotoisuutta tukahdutetaan sen hyväksymisen sijasta. Vähemmistöjä, jotka haluavat ilmaista itseään muutoin kuin vallalla olevan suuntauksen mukaisella ja puolueen hyväksymällä tavalla, syrjitään ja vainotaan rutiininomaisesti. Tämä suuntaus on nähtävissä monien uskonnollisten vähemmistöjen, kuten kristittyjen, muslimien ja Falun Gongin harjoittajien, kohtelussa ja etenkin Kiinan kansantasavallan asenteessa Tiibetiä kohtaan. Vuonna 1950 kommunistijoukot tunkeutuivat Tiibetiin, mikä johti dalai-laman maanpakoon 50 vuotta sitten. Aina siitä lähtien Tiibet on ollut Beijingin valvonnassa. Kiinan hallituksen toimet ovat heikentäneet erittäin voimakkaasti perinteistä tiibetiläistä kulttuuria, joka oli ollut eristyksissä satojen vuosien ajan. Hallitus on pyrkinyt kaikin tavoin estämään kansallismielisyyden nousemisen uudelleen pintaan Tiibetissä. Itse asiassa tiibetiläisen kulttuurin järjestelmällinen ja toisinaan raakakin tukahduttaminen on vahvistanut tiibetiläistä identiteettiä ja tuonut alueen asukkaiden ahdingon maailman tietoisuuteen. Dalai-laman innoittava johtajuus on varmistanut, että Tiibetin tulevaisuus on edelleen voimakkaasti esillä julkisessa keskustelussa, vaikka Kiinan kansantasavalta on pyrkinyt monin tavoin varoittamaan sellaisia henkilöitä kuin neuvoston entinen puheenjohtaja Nicolas Sarkozy, joka rohkeni kyseenalaistaa Beijingin näkemyksen. Me täällä parlamentissa olemme aina puolustaneet voimakkaasti Tiibetin kansan itsehallinnollisia oikeuksia, mikä ei automaattisesti tarkoita itsemääräämisoikeutta tai oikeutta itsenäisyyteen. Tehdessämme näin emme pyri provosoimaan Kiinaa tai tekemään sitä vihamiestämme. Tunnustamme kuitenkin, ettei sitoutumistamme tiettyihin arvoihin – ihmisoikeuksiin, demokratiaan, oikeusvaltioon ja omantunnonvapauteen – voida nähdä erillisenä siitä kiistatta tärkeästä strategisesta taloudellisesta kumppanuudesta, jota EU parhaillaan kehittää Kiinan kanssa. Parlamentin Kiina-myönteisillä tahoilla on varmasti sanottavansa tähän keskusteluun, mutta Tiibetin kansalta on liian kauan evätty oikeus puhua omasta puolestaan, ja siksi meidän on puhuttava heidän puolestaan."@fi⁷ ". Madame la Présidente, la devise de l’UE est «L’unité dans la diversité». C’est un principe qui nous a bien servi. Malheureusement, la dictature communiste autoritaire de la République populaire de Chine n’est guère d’accord avec cette idée. La diversité est supprimée plutôt qu’embrassée. Les minorités qui souhaitent s’exprimer d’une autre façon que celle sanctionnée par le parti au pouvoir sont régulièrement marginalisées et persécutées. Cette tendance est visible dans le traitement réservé à de nombreuses minorités religieuses, en ce compris les chrétiens, les musulmans et les adeptes du Falun Gong, ainsi que, surtout, dans l’attitude de la RPC à l’égard du Tibet. En 1950, les forces communistes ont envahi le Tibet, poussant le Dalaï Lama à l’exil depuis 50 ans. Depuis lors, le Tibet est sous le contrôle de Pékin. La culture traditionnelle tibétaine, qui a été isolée pendant des centaines d’années, est désormais largement diluée par les actions du gouvernement, qui a eu des difficultés à empêcher le sentiment de nationalisme tibétain à refaire surface. En réalité, la suppression systématique et parfois brutale de la culture tibétaine a enflammé l’identité tibétaine et a réveillé la conscience du monde entier sur la situation désespérée du peuple tibétain. Le leadership stimulant du Dalaï Lama a permis à l’avenir du Tibet de rester à l’avant-poste du débat public, malgré les efforts acharnés de la RPC afin d’admonester ceux qui, comme l’ancien président en exercice du Conseil, Nicolas Sarkozy, ont osé contester le point de vue de Pékin. Au sein de ce Parlement, nous avons toujours pris fait et cause pour le droit à l’autonomie du peuple tibétain, ce qui ne signifie pas automatiquement le droit à l’auto-détermination ou à l’indépendance. Ce faisant, nous ne cherchons pas à provoquer la Chine, ni à la contrarier. Nous reconnaissons toutefois que notre engagement envers certaines valeurs – les droits de l’homme, la démocratie, l’État de droit et la liberté de conscience – ne peuvent être considérés séparément du partenariat économique stratégique assurément important que l’UE est en train de mettre en place avec la Chine. Les députés pro-Chinois de l’autre côté de cette Assemblée auront leur mot à dire dans ce débat, mais, trop longtemps, le peuple tibétain s’est vu refuser la parole, et il est de notre devoir de parler pour eux."@fr⁸ "Elnök asszony, az EU mottója az „Egység a többféleségben”. Ez az elv jó szolgálatot tesz nekünk. Egy ilyen elképzelés azonban, sajnos, egyáltalán nem hangzik jól a Kínai Népköztársaság tekintélyelvű kommunista diktatúrája számára. A sokféleséget inkább elnyomják, minthogy támogatnák. A kisebbségek, amelyek a fősodortól, a párt által szentesítettől bármiképpen eltérő módon szeretnék kifejezni magukat, rutinszerűen marginalizálódnak, és üldözötté válnak. Ez az irányvonal figyelhető meg számos vallási kisebbséggel, többek közt a keresztényekkel, a muzulmánokkal és a Fálun Gong gyakorlóival való bánásmódban, és mindenekelőtt a Kínai Népköztársaság Tibethez való viszonyulásában is. A kommunista erők 1950-ben megszállták Tibetet, minek következtében a dalai láma 50 évvel ezelőtt száműzetésbe vonult. Tibet azóta Peking fennhatósága alatt áll. A hagyományos tibeti kultúrát, amely évszázadokon át elszigetelten létezett, mostanra erősen felhígították a kormány lépései, amely fáradságot nem kímélve igyekezett meggátolni a tibeti nacionalizmus bármely formájának újbóli felszínre kerülését. A tibeti kultúra szisztematikus és olykor brutális elnyomása azonban valójában csak újra lángra lobbantotta a tibeti identitást, és ráébresztette a világot, milyen helyzetben van Tibet népe. A dalai láma ihletett vezetése biztosította, hogy Tibet jövője továbbra is a nyilvános viták központi kérdése maradjon, jóllehet, a Kínai Népköztársaság jelentős erővel igyekezett megdorgálni azokat, így például a Tanács előző soros elnökét, Nicolas Sarkozy-t, aki meg merte kérdőjelezni Peking álláspontját. Mi itt a Parlamentben mindig határozottan kiálltunk a tibeti nép autonóm jogainak védelme érdekében, amely nem jelenti automatikusan az önmeghatározáshoz vagy a függetlenséghez való jogukat. Ekképpen nem áll szándékunkban provokálni Kínát, vagy fellépni ellene. Mindazonáltal, el kell ismernünk, hogy bizonyos értékek – az emberi jogok, a demokrácia, a jogállamiság és a lelkiismereti szabadság – melletti elkötelezettségünket nem választhatjuk el a különben kétségkívül lényeges gazdasági stratégiai partnerségtől, amelyet az EU Kínával folytat. A Ház másik oldalán helyet foglaló Kína-párti hangok is szóhoz fognak jutni a mai vita során, de Tibet népétől oly sokáig tagadták meg a szólás jogát, hogy most fel kell szólalnunk a nevükben."@hu¹¹ ". Signora Presidente, il motto dell’Unione europea è “Unità nella diversità”, principio che ha avuto risultati positivi. Purtroppo, tale principio non trova riscontro nella dittatura comunista della Repubblica popolare cinese, dove si soffoca la diversità, invece di accettarla. Le minoranze che vogliono esprimersi in modo diverso da quello previsto dal partito vengono puntualmente emarginate e perseguitate, tendenza evidente nel trattamento riservato alle molte minoranze religiose, comprese quella cristiana, quella musulmana e i praticanti del Falun Gong, ma soprattutto nell’atteggiamento della Repubblica popolare cinese nei confronti del Tibet. Nel 1950, le forze comuniste hanno invaso il Tibet e cinquant’anni fa hanno costretto all’esilio il Dalai Lama. Da allora, il Tibet è rimasto sotto il controllo di Pechino. Il governo cinese si è impegnato a indebolire la cultura tradizionale tibetana, isolata per centinaia di anni, in modo tale da evitare che il riemergere del nazionalismo tibetano. In realtà, la repressione sistematica e a volte brutale della cultura del Tibet ha rafforzato l’identità tibetana, sensibilizzando la comunità internazionale sulla difficile condizione dei tibetani. La leadership illuminante del Dalai Lama ha fatto sì che il futuro del Tibet rimanesse al centro del dibattito pubblico, nonostante gli enormi sforzi della Repubblica popolare cinese di redarguire chiunque, come l’ex presidente in carica del Consiglio, Nicolas Sarkozy, si sia permesso di mettere in discussione il punto di vista di Pechino. Il Parlamento ha sempre difeso strenuamente il diritto dei tibetani all’autonomia, che non comporta automaticamente il diritto all’autodeterminazione o all’indipendenza. Nel farlo, non intendiamo provocare o inimicarci la Cina, ma riteniamo che il nostro impegno per il rispetto di alcuni valori – i diritti dell’uomo, la democrazia, lo stato di diritto e la libertà di coscienza – non possa essere distinto dal partenariato strategico in ambito economico, pur di indubbia importanza, che l’Unione europea sta sviluppando con la Cina. I sostenitori della Cina che siedono dall’altro lato dell’Aula avranno l’opportunità di farsi sentire durante il dibattito in corso, ma per troppo tempo ai tibetani è stato negato il diritto di far sentire la loro voce e noi dobbiamo parlare a loro nome."@it¹² "Ponia pirmininke, ES devizas yra „Vienybė įvairovėje“. Tai yra principas, kuris mums gerai pasitarnavo. Deja, tokia idėja apskritai nėra paplitusi autoritarinėje komunistinėje Kinijos Liaudies Respublikos diktatūroje. Įvairovė yra malšinama, o ne priimama. Mažumos, norinčios išreikšti save kokiu nors būdu, yra menkinamos ir persekiojamos, jei tai nėra vyraujančios partijos leistinas būdas. Ši tendencija gali būti matoma daugelio religinių mažumų vertinimu, įskaitant krikščionis, musulmonus ir Falun gong praktikuotojus, o konkrečiai KLR požiūryje į Tibetą. 1950 m. komunistinės pajėgos užgrobė Tibetą, ir tai lėmė Dalai Lamos ištrėmimą prieš penkiasdešimt metų. Nuo tada Tibetą kontroliavo Pekinas. Tradicinę tibetiečių kultūrą, kuri buvo izoliuota šimtus metų, dabar stipriai menkina vyriausybės veiksmai, kuriais buvo stengiamasi užkirti kelią bet kokiai Tibeto nacionalizmo prasmei iš naujo vystytis. Iš tikrųjų, sisteminis ir kartais brutalus tibetiečių kultūros malšinimas įžiebė tibetiečių tapatumo ugnį ir pažadino pasaulio sąžinę dėl sunkio Tibeto piliečių padėties. Įkvepiantis Dalai Lamos vadovavimas užtikrino, kad Tibeto ateitis lieka pagrindinėje viešų diskusijų objektas, nepaisant didžiulių KLR pastangų perspėti tokius kaip ankstesnis Tarybos Pirmininkas Nicolas Sarkozy, kuris drįso suabejoti Pekino požiūriu. Mes šiame Parlamente visada laikydavomės stiprios pozicijos gindami autonomines Tibeto žmonių teises, kurios nereiškia apsisprendimo arba nepriklausomybės teisių. Taip nesiekiame provokuoti Kiniją arba priešintis jai. Tačiau pripažįstame, kad mūsų įsipareigojimas tam tikroms vertybėms – žmogaus teisėms, demokratijai, teisinės valstybės principams ir sąžinės laisvei – negali būti vertinamos atskirai nuo neabejotinai svarbios strateginės ekonominės partnerystės, kurią ES kuria su Kinija. Kinijai pritariantys balsai kitoje Rūmų pusėje turės savo poziciją diskusijoje, bet per ilgai Tibeto žmonėms buvo draudžiamas jų balsas, o mes turime kalbėti už juos."@lt¹⁴ "Priekšsēdētājas kundze, ES moto ir „vienoti dažādībā”. Šis princips mums ir labi noderējis. Diemžēl šāda ideja absolūti nesaskan ar komunistu autoritāro diktatūru Ķīnas Tautas Republikā. Dažādība tiek drīzāk apspiesta nevis atzīta. Minoritātes, kuras vēlas paust viedokli veidā, kas atšķiras no galveno partiju sankcionētā veida, tiek atstumtas un vajātas. Šī tendence vērojama attieksmē pret daudzām reliģiskajām minoritātēm, tostarp kristiešiem, musulmaņiem un sekotājiem un sevišķi ĶTR attieksmē pret Tibetu. Komunistu bruņotie spēki 1950. gadā iebruka Tibetā, kas noveda pie Dalailamas emigrēšanas pirms 50 gadiem. Kopš tā laika Tibeta ir bijusi Pekinas pakļautībā. Tradicionālā Tibetas kultūra, kas bija izolēta simtiem gadu, šobrīd ir ļoti cietusi valdības darbību rezultātā, kas centusies novērst ikvienu Tibetas nacionālisma atjaunošanos. Patiesībā sistemātiskā un dažreiz brutālā Tibetas kultūras apspiešana ir iekvēlinājusi tibetiešu identitāti un modinājusi pasaules apziņu par tibetiešu nožēlojamo stāvokli. Dalailamas iedvesmojošā vadība ir nodrošinājusi, ka Tibetas nākotne joprojām ir sabiedrisko debašu priekšplānā, neskatoties uz ĶTR nopietnajiem centieniem pārmest tādiem cilvēkiem kā bijušajam Padomes priekšsēdētājam kurš uzdrošinājās pavaicāt Pekinas viedokli. Mēs Parlamentā vienmēr esam ieturējuši stingru nostāju, aizstāvot tibetiešu autonomijas tiesības, kas vienlaicīgi nenozīmē tiesības uz pašnoteikšanos vai neatkarību. Ar tādu rīcību mēs nemēģinām aizkaitināt Ķīnu vai tai pretoties. Taču atzīstam, ka mūsu saistības attiecībā uz noteiktām vērtībām – cilvēktiesībām, demokrātiju, tiesiskumu un apziņu – nedrīkst nošķirt no neapšaubāmi būtiskajām stratēģiskajām ekonomiskajām partnerattiecībām, kuras ES attīsta ar Ķīnu. Ķīnas atbalstītāji otrā Parlamenta pusē izteiksies šajās debatēs, bet tibetiešiem pārāk ilgi bijušas liegtas tiesības izteikties, un mums ir jārunā viņu vārdā."@lv¹³ "Madam President, the EU’s motto is ‘Unity in diversity’. It is a principle that has served us well. Unfortunately, such an idea does not resonate at all well with the authoritarian Communist dictatorship in the People’s Republic of China. Diversity is suppressed, rather than embraced. Minorities wishing to express themselves in any way other than the mainstream Party-sanctioned way are routinely marginalised and persecuted. This trend can be seen in the treatment of many religious minorities, including Christians, Muslims and Falun Gong practitioners, and most notably in the PRC’s attitude to Tibet. In 1950, Communist forces invaded Tibet, leading to the exile of the Dalai Lama 50 years ago. Ever since then, Tibet has been under the control of Beijing. The traditional Tibetan culture, which was isolated for hundreds of years, has now been heavily diluted by the actions of the Government, which has been at pains to prevent any sense of Tibetan nationalism from resurfacing. In fact, the systematic and sometimes brutal suppression of Tibetan culture has kindled the fire of Tibetan identity and awakened the world’s conscience to the plight of the people of Tibet. The inspirational leadership of the Dalai Lama has ensured that Tibet’s future remains very much at the forefront of public debate, notwithstanding the huge efforts made by the PRC to admonish those like the former President-in-Office of the Council, Nicolas Sarkozy, who dared to question Beijing’s point of view. We in this Parliament have always taken a strong line in defence of the autonomous rights of the people of Tibet, which does not automatically mean the right to self-determination or independence. In doing this, we do not seek to provoke or antagonise China. However, we recognise that our commitment to certain values – human rights, democracy, the rule of law and freedom of conscience – cannot be seen separately from the undoubtedly important strategic economic partnership that the EU is developing with China. Pro-China voices on the other side of the House will have their say in this debate, but for too long the people of Tibet have been denied their voice, and we must speak for them."@mt¹⁵ ". Mevrouw de Voorzitter, de leus van de EU is ‘eenheid in verscheidenheid’. Het is een beginsel dat ons goed van pas is gekomen. Helaas valt een dergelijk idee helemaal niet zo goed bij het autoritaire communistische dictatorschap in de Volksrepubliek China. Verscheidenheid wordt onderdrukt, in plaats van omarmd. Minderheden die zich op een andere manier willen uitdrukken dan op de heersende, door de partij goedgekeurde manier, worden stelselmatig gemarginaliseerd en vervolgd. Deze trend is terug te zien in de behandeling van veel religieuze minderheden, inclusief christenen, moslims en aanhangers van Falun Gong, en nog het duidelijkst in de houding van de Volksrepubliek China ten opzichte van Tibet. In 1950 vielen communistische troepen Tibet binnen, wat leidde tot de ballingschap van de Dalai Lama, 50 jaar geleden. Sinds die tijd heeft Tibet altijd onder de heerschappij van China gestaan. De traditionele Tibetaanse cultuur, die honderden jaren geïsoleerd is geweest, is nu zwaar aangetast door de acties van de regering, die zich grote moeite heeft getroost om te voorkomen dat er ook maar een vleugje Tibetaans nationalisme de kop opsteekt. Het is in feite de systematische en soms gewelddadige onderdrukking van de Tibetaanse cultuur die het vuur van de Tibetaanse identiteit heeft aangewakkerd en het bewustzijn van de wereld heeft gewekt ten aanzien van de situatie van de Tibetaanse bevolking. Het inspirerende leiderschap van de Dalai Lama heeft ervoor gezorgd dat er in het publieke debat nog steeds volop wordt gesproken over de toekomst van Tibet, niettegenstaande de enorme inspanningen van de Volksrepubliek China om mensen te berispen, zoals de voormalige fungerend voorzitter van Raad, Nicolas Sarkozy, die het waagde om het standpunt van Peking in twijfel te trekken. In dit Parlement hebben we ons altijd sterk gemaakt voor de verdediging van de autonome rechten van het Tibetaanse volk, hetgeen niet automatisch het recht op zelfbeschikking of autonomie inhoudt. Dit doen we niet om China te provoceren of tegen ons in het harnas te jagen. Maar we erkennen dat onze inzet voor bepaalde waarden – mensenrechten, democratie, de rechtsorde en de vrijheid van geweten – niet los kan worden gezien van het ongetwijfeld belangrijke economische partnerschap dat de EU met China ontwikkelt. De pro-China-stemmen aan de andere kant van dit Huis zullen nog aan het woord komen in dit debat, maar de Tibetanen is al te lang hun stem ontzegd, en wij moeten voor hen speken."@nl³ "Pani przewodnicząca! Hasło UE brzmi: „jedność w różnorodności”. Ta zasada dobrze nam służy. Niestety idea ta wcale nie wywołuje odpowiedniego odzewu ze strony autorytarnej dyktatury w Chińskiej Republice Ludowej. Różnorodność jest tłumiona, zamiast być przyjmowana z radościa, jako szansa. Mniejszości pragnące wyrażać swoją tożsamosć w sposob inny niż usancjonowana linia partii są stale marginalizowane i prześladowane. Tendencja ta uwidocznia się w sposobie traktowania wielu mniejszości religijnych: chrześcijan, muzułmanów, osoby praktykujące Falun Gong, a zwłaszcza w stosunku ChRL do Tybetu. W 1950 roku siły komunistyczne dokonały inwazji na Tybet, co pięćdziesiąt lat temu doprowadziło do wygnania Dalajlamy z kraju. Od tego czasu Tybet pozostaje pod kontrolą Pekinu, a tradycyjna kultura tybetańska, przez setki lat izolowana od innych kultur, ulega obecnie znacznemu osłabieniu na skutek działań rządu, który usilnie stara się zapobiec odrodzeniu się tybetańskiego nacjonalizmu w jakiejkolwiek postaci. Systematyczne i czasem brutalne tłumienie przejawów kultury tybetańskiej przyczyniło się do rozniecenia płomienia tybetańskiej tożsamości i obudziło sumienia ludzi w obliczu ciężkiej doli narodu tybetańskiego. Dzięki natchnionemu przywództwu Dalajlamy przyszłość Tybetu pozostaje czołowym tematem debaty publicznej, pomimo ogromnych wysiłków ChRL starającej się przywołać do porządku tych wszystkich, którzy − jak poprzedni urzędujący przewodniczący Rady, Nicolas Sarkozy − ośmielają się kwestionować punkt widzenia Pekinu. W tym Parlamencie przyjmujemy zawsze zdecydowaną linię obrony praw ludności Tybetu do autonomii, co nie oznacza automatycznie prawa do samostanowienia lub niepodległości. Czyniąc to, nie zamierzamy prowokować czy antagonizować Chin. Uważamy jednak, że nasze zaangażowanie na rzecz pewnych wartości – praw człowieka, demokracji, rządów prawa i wolności sumienia – nie może być traktowane oddzielnie od niewątpliwie istotnego partnerstwa gospodarczego, jakie UE rozwija z Chinami. W obecnej debacie znajdzie się czas na wypowiedź tych osób, które po drugiej stronie tej Izby reprezentują stanowisko prochińskie. Nazbyt długo jednak odmawiano ludowi Tybetu prawa do wypowiedzi, a więc to my musimy przemówić w jego imieniu."@pl¹⁶ "Senhora Presidente, o lema da UE é "Unidade na diversidade". É um princípio que nos tem sido benéfico. Infelizmente, a ideia não soa nada bem à ditadura comunista autoritária da República Popular da China, onde a diversidade não é abraçada mas sim suprimida. As minorias que se desejem exprimir de alguma forma que não a sancionada pelo partido no poder são sistematicamente marginalizadas e perseguidas. Esta tendência está à vista no tratamento de muitas minorias religiosas, como os Cristãos, os Muçulmanos, os praticantes de Falun Gong, e sobretudo na atitude da RPC em relação ao Tibete. Em 1950, as forças comunistas invadiram o Tibete, obrigando ao exílio do Dalai Lama faz agora 50 anos. Desde então, o Tibete tem estado sob o controlo de Pequim. A cultura tibetana tradicional, isolada durante séculos, tem sido fortemente diluída pelas acções do governo, que não se poupa a esforços para impedir qualquer ressurgimento do nacionalismo tibetano. A verdade, porém, é que a repressão sistemática e por vezes brutal da cultura do Tibete tem alimentado a chama da identidade tibetana e despertado a consciência do mundo para a situação dramática do povo do Tibete. Graças à liderança inspiradora do Dalai Lama, a questão do futuro do Tibete ocupa amiúde a linha da frente do debate público, não obstante os esforços aturados da RPC para desencorajar aqueles que, como o anterior Presidente em exercício do Conselho, Nicolas Sarkozy, se atrevem a contestar o ponto de vista de Pequim. Neste Parlamento, sempre assumimos uma posição de defesa enérgica do direito à autonomia do povo do Tibete, o que não implica automaticamente o direito à autodeterminação ou à independência. Não o fazemos no intuito de provocar ou hostilizar a China. Contudo, reconhecemos que o nosso compromisso com determinados valores – os direitos humanos, a democracia, o Estado de direito e a liberdade de consciência – não podem ser entendidos isoladamente da sem dúvida importante parceria económica estratégica que a UE está a desenvolver com a China. As vozes pró-China do outro lado do Hemiciclo terão uma palavra a dizer neste debate, mas há demasiado tempo que ao povo do Tibete é negada a possibilidade de se fazer ouvir, daí o termos de falar por ele."@pt¹⁷ "Doamnă preşedintă, motto-ul UE este ,,unitate în diversitate”. Este un principiu care ne-a ajutat mult. Din păcate, o astfel de idee nu se potriveşte deloc cu dictatura comunistă autoritară din Republica Populară Chineză. Diversitatea este mai degrabă suprimată, decât acceptată. Minorităţile care doresc să se exprime, într-un mod diferit de modul aprobat de curentul principal al partidului sunt marginalizate şi persecutate în mod repetat. Această tendinţă poate fi observată în felul în care sunt tratate numeroasele minorităţi religioase, inclusiv creştinii, musulmanii şi practicanţii disciplinei Falun Gong, şi mai ales în atitudinea Republicii Populare Chineze faţă de Tibet. În 1950, forţele comuniste au invadat Tibetul, ceea ce a dus la exilarea lui Dalai Lama în urmă cu 50 de ani. De atunci, Tibetul a fost sub controlul Beijingului. Cultura tibetană tradiţională, care a fost izolată timp de sute de ani, a fost slăbită de acţiunile guvernului, care a împiedicat cu orice preţ reapariţia oricărei manifestări a naţionalismului tibetan. De fapt, suprimarea sistematică şi uneori brutală a culturii tibetane a aprins flacăra identităţii tibetane şi a trezit conştiinţa lumii cu privire la situaţia critică a poporului din Tibet. Conducerea inspiratoare a lui Dalai Lama a făcut ca viitorul Tibetului să rămână foarte mult în atenţia dezbaterii publice, în ciuda eforturilor uriaşe făcute de Republica Populară Chineză de a-i admonesta pe cei care, asemenea fostul preşedinte în exerciţiu al Consiliului, Nicolas Sarkozy, au îndrăznit să pună la îndoială punctul de vedere al Beijingului. Noi, în acest Parlament am adoptat întotdeauna o conduită puternică de apărare a drepturilor autonome ale celor din Tibet, ceea ce nu înseamnă, în mod automat, dreptul la autodeterminare sau independenţă. Procedând astfel, nu căutăm să provocăm China sau să ne opunem ei. Cu toate acestea, admitem faptul că angajamentul nostru pentru anumite valori - drepturile omului, democraţia, statul de drept şi libertatea conştiinţei - nu pot fi separate, fără îndoială, de importantul parteneriat economic strategic pe care îl dezvoltă UE cu China. Părerile în favoarea Chinei din cealaltă parte a plenului vor avea un cuvânt de spus în această dezbatere, dar de prea mult timp s-a refuzat părerea poporului tibetan şi noi trebuie să vorbim în numele lui."@ro¹⁸ "Vážená pani predsedajúca, mottom EÚ je „jednota v rozmanitosti“. Táto zásada nám dobre slúži. Táto myšlienka, bohužiaľ, vôbec nenašla ohlas u autoritatívnej komunistickej diktatúry v Čínskej ľudovej republike. Rozmanitosť sa skôr potláča, ako víta. Menšiny, ktoré sa chcú vyjadriť spôsobom iným ako tým, ktorý uznáva Komunistická strana, sú zvyčajne odsúvané na okraj spoločnosti a prenasledované. Tento trend môžeme vidieť pri zaobchádzaní s mnohými náboženskými menšinami vrátane kresťanov, moslimov a ľudí praktizujúcich Falun Gong a najviditeľnejšie je to v prístupe Čínskej ľudovej republiky k Tibetu. V roku 1950 komunistická armáda vtrhla do Tibetu, čo pred päťdesiatimi rokmi viedlo k exilu dalajlámu. Odvtedy je Tibet pod kontrolou Pekingu. Tradičná, po stáročia izolovaná kultúra Tibetu je teraz ničená krokmi vlády, ktorá sa veľmi snaží zabrániť oživeniu akéhokoľvek tibetského nacionalizmu. V skutočnosti ale systematické a niekedy brutálne potláčanie tibetskej kultúry zapálilo oheň tibetskej identity a prebudilo svedomie sveta s ohľadom na vážnu situáciu tibetského ľudu. Podnetné vedenie dalajlámu zabezpečilo, že budúcnosť Tibetu zostáva v popredí verejnej diskusie navzdory obrovskej snahy Čínskej ľudovej republiky vystríhať tých, ktorí sa ako predchádzajúci úradujúci predseda Rady Nicolas Sarkozy odvážia spochybniť stanovisko Pekingu. Tento Parlament vždy neochvejne obhajoval autonómne práva Tibeťanov, čo neznamená automaticky právo na sebaurčenie alebo nezávislosť. Nechceme pri tom Čínu provokovať, ani si ju znepriateliť. Uznávame však, že náš záväzok určitým hodnotám, ako sú ľudské práva, demokracia, právny poriadok a sloboda svedomia, nemožno oddeliť od nepochybne dôležitého strategického partnerstva, ktoré EÚ s Čínou rozvíja. Hlasy v prospech Číny z druhej strany tohto Parlamentu si v tejto rozprave ešte vypočujeme, ale obyvateľom Tibetu bolo ich právo vysloviť svoj názor dlho odopierané a my musíme hovoriť za nich."@sk¹⁹ ". – Gospa predsednica, moto EU je „enotnost v raznolikosti“. To načelo nam je dobro služilo. Žal pa taka ideja ne zveni nič kaj spodbudno v avtoritarni komunistični diktaturi Ljudske republike Kitajske. Raznolikost zatirajo, namesto da bi jo sprejemali. Manjšine, ki se želijo izraziti na kakršen koli način, ki odstopa od partijsko sankcioniranega načina večine, so avtomatično stisnjene ob rob in preganjane. Ta trend je opazen v obravnavanju veliko verskih manjšin, vključno s kristjani, muslimani in praktikanti Falun Gonga, najočitneje pa v odnosu Ljudske republike Kitajske do Tibeta. Leta 1950, tega je že petdeset let, je komunistična vojska zasedla Tibet in pahnila dalajlamo v izgnanstvo. Ves ta čas je Tibet pod nadzorom Pekinga. Tradicionalna tibetanska kultura, ki je bila prej izolirana več sto let, se je močno razredčila zaradi poseganj vlade, ki si je prizadevala na vsak način preprečiti ponoven pojav tibetanske narodne zavesti. Dejansko pa je sistematično in občasno celo brutalno zatiranje tibetanske kulture le še podžgalo tibetansko identiteto in potrkalo na vest sveta, da je opazil mučne razmere, v katerih je živelo tibetansko ljudstvo. Navdihujoče vodstvo dalajlame je zagotovilo, da prihodnost Tibeta še vedno ostaja v samem ospredju javnih razprav, navkljub vztrajnim prizadevanjem Ljudske republike Kitajske, da svari vse, ki si tako kot prejšnji predsednik Sveta, Nicolas Sarkozy, drznejo dvomiti v stališče Pekinga. V Parlamentu smo vedno neomajno zagovarjali avtonomne pravice Tibetancev, ki pa same po sebi ne pomenijo pravice do samoodločbe ali neodvisnosti. Pri tem ne želimo izzivati Kitajske ali ji nasprotovati. Vendar pa priznavamo, da naše zavezanosti k nekaterim vrednotam – človekovim pravicam, demokraciji, pravni državi in svobodi vesti – ne moremo pojmovati ločeno od nedvomno pomembnih strateških gospodarskih partnerstev, ki jih EU razvija s Kitajsko. Glasovi na drugi strani Parlamenta, ki govorijo v prid Kitajske, bodo tudi dobili priložnost za razpravljanje, vendar pa je tibetanskemu ljudstvu že predolgo kratena pravica do izražanja, zato moramo zanj spregovoriti mi."@sl²⁰ ". Fru talman! EU:s motto är ”Förenade i mångfalden”. Den principen har tjänat oss väl. Tyvärr faller den inte alls i god jord hos den auktoritära kommunistiska diktaturen i Kina. Mångfald undertrycks i stället för att välkomnas. Minoriteter som vill uttrycka sig på något annat sätt än det konventionella partigodkända sättet marginaliseras och förföljs rutinmässigt. Denna tendens syns i behandlingen av många religiösa minoriteter, däribland kristna, muslimer och falun gong-utövare, och inte minst i Kinas inställning till Tibet. Kommunistiska styrkor invaderade Tibet 1950 och tvingade Dalai lama i exil för 50 år sedan. Sedan dess har Tibet stått under Pekings kontroll. Den traditionella tibetanska kulturen, som var isolerad i hundratals år, har nu spätts ut kraftigt genom åtgärderna från regeringen, som har bemödat sig om att förhindra alla former av tibetansk nationalism från att komma upp till ytan. Det systematiska och ibland brutala undertryckandet av tibetansk kultur har i själva verket blåst liv i den tibetanska identiteten och uppmärksammat världen på det tibetanska folkets lidande. Dalai lamas inspirerande ledarskap har gjort att Tibets framtid är högaktuell i den allmänna debatten, trots Kinas enorma ansträngningar för att läxa upp exempelvis rådets tidigare ordförande Nicolas Sarkozy, som vågade ifrågasätta Pekings synsätt. Vi här i parlamentet har alltid intagit en kraftfull ståndpunkt för att försvara det tibetanska folkets rätt till självstyre, vilket inte automatiskt innebär rätt till självständighet eller oberoende. Detta gör vi inte för att försöka provocera eller reta Kina. Vi erkänner emellertid att vårt åtagande i fråga om vissa värderingar – mänskliga rättigheter, demokrati, rättsstatsprincipen och samvetsfrihet – inte kan ses som fristående från det otvivelaktigt viktiga strategiska ekonomiska partnerskap som EU utvecklar med Kina. Kinavänliga röster på andra sidan kammaren kommer att få säga sitt i denna debatt, men folket i Tibet har förvägrats sin röst alltför länge och vi måste tala för dem."@sv²²
lpv:unclassifiedMetadata	"Charles Tannock,"^{18,5,20,15,1,19,14,16,11,10,13,4,9} "Falun Gong"¹³ "Nicolas Sarkozy"¹³ "PPE-DE frakcijos vardu"¹⁴ "PPE-DE grupas vārdā."¹³ "a PPE-DE képviselőcsoport nevében."¹¹ "fraktsiooni PPE-DE nimel."⁵ "im Namen der PPE-DE-Fraktion."⁹ "jménem skupiny PPE-DE."¹ "on behalf of the PPE-DE Group"¹⁵ "on behalf of the PPE-DE Group."⁴ "v imenu skupine PPE-DE"²⁰ "v mene skupiny PPE-DE."¹⁹ "w imieniu grupy PPE-DE."¹⁶ "în numele Grupului PPE-DE"¹⁸ "εξ ονόματος της Ομάδας PPE-DE."¹⁰
lpv:videoURI	<go to Events_and_structure europarl>⁶