Local view for "http://purl.org/linkedpolitics/eu/plenary/2009-01-14-Speech-3-400"

Predicate	Value (sorted: default)
rdf:type	lpv_eu:Speech⁶
dcterms:Date	"2009-01-14"^^xsd:date⁶
dcterms:Is Part Of	lp_eu:Furnizarea cu gaz Ucrainei şi UE de către Rusia (dezbatere)⁶
dcterms:Language	"cs"^^xsd:language⁶
lpv:document identification number	"en.20090114.17.3-400"⁶
lpv:hasSubsequent	lp_eu:2009-01-14-Speech-3-401⁶
lpv:speaker	lp:Daniel Strož⁶
lpv:spoken text	"Problém dodávek zemního plynu z Ruska na Ukrajinu a do EU má podle mne dva aspekty. Tím prvním je skutečnost, že mnozí zvedají pohoršeně ruce a volají: Jak si může Rusko něco takového dovolit! Ptám se: Proč by nemohlo? Je-li samotná EU budována jako především neoliberální projekt, kde údajně trh vyřeší vše, proč by se Rusko nesmělo chovat tržně a chtít zaplatit od dlužníka, co mu náleží? Nebylo to tedy Rusko, kdo vyvolal plynovou krizi, ale Ukrajina, a nejde o problém politický, nýbrž ekonomický, to je třeba říct zcela otevřeně! Tím druhým aspektem je mnou již několikrát kritizované zaměření unijních orgánů a institucí, Parlament nevyjímaje, na problémy, které jsou nepodstatné a jen odvádějí pozornost od problémů skutečně naléhavých. Reakce na legitimní rozhodnutí Ruska zastavit dočasně dodávky plynu to opět plně potvrdily. Namísto trapného hýčkání ukrajinské administrativy jako jakéhosi „ochranného filtru“ mezi Ruskem a zeměmi EU a vymýšlení optimálního tvaru okurek měla být EU už dávno připravená na krize tohoto druhu. Jak pomohla EU například Slovákům či Bulharům, které plynová krize postihla nejvíce? Mohla jim vůbec pomoci? Pokud ne, je v integraci něco špatně."@cs¹
lpv:spokenAs	member; Delegation to the EU-Former Yugoslav Republic of Macedonia Joint Parliamentary Committee (2007-03-15--2009-07-13)²³ member; JURI (2007-01-31--2009-07-13)²³ unknown; Komunistická strana Čech a Moravy (2004-07-20--2009-07-13)²³ substitute; CULT (2007-01-31--2009-07-13)²³ member; EUL/NGL (2004-07-20--2009-07-13)²³
lpv:translated text	"Som jeg ser det, er der to aspekter af problemet med gasforsyningen fra Rusland til Ukraine og videre til EU. Det første er, at mange mennesker er oprørte og råber: "Hvor vover Rusland at gøre dette!" Jeg spørger: "Hvorfor ikke?" Når EU selv i overvejende grad er et neoliberalistisk projekt, hvor markedskræfterne angiveligt løser alt, hvorfor må Rusland så ikke have lov til at opføre sig forretningsmæssigt og kræve tilbagebetaling af de penge, som det har til gode hos en skyldner? Gaskrisen blev ikke udløst af Rusland, men af Ukraine, og det er ikke et politisk problem, men et økonomisk anliggende. Det må gøres helt klart. Det andet aspekt (og det er noget, som jeg har kritiseret flere gange tidligere) er EU-organernes og -institutionernes fokus på irrelevante problemer, der kun bortleder opmærksomheden fra de virkelig presserende anliggender – og her er Parlamentet ingen undtagelse. Tendensen blev bekræftet af EU's reaktion på Ruslands retmæssige beslutning om at indstille gasleverancerne. I stedet for den pinagtige pylren om den ukrainske regering, som skal forestille at være en form for "beskyttelsesfilter" mellem Rusland og EU-landene, og i stedet for at fantasere om den perfekte form på en agurk burde EU have forberedt sig på en krise af denne karakter for længe siden. Hvordan har EU hjulpet eksempelvis slovakkerne og bulgarerne, som er blevet hårdest ramt af gaskrisen? Var EU overhovedet i stand til at hjælpe dem? Hvis ikke, er der noget galt med integrationen."@da² "Meiner Meinung nach hat das Problem der Gaslieferungen aus Russland an die Ukraine und dann weiter in die EU zwei Aspekte. Der erste Aspekt ist, dass viele Menschen empört rufen: „Was fällt Russland ein!“ Ich frage: „Warum nicht?“ Wenn die EU selbst in erster Linie ein neoliberales Projekt ist und der Markt angeblich alles löst, warum sollte Russland sich dann nicht wirtschaftlich verhalten und die Zahlung des ihm vom Schuldner geschuldeten Geldes fordern dürfen? Die Gaskrise wurde nicht von Russland ausgelöst, sondern von der Ukraine, und sie ist kein politisches Problem, sondern ein wirtschaftliches Thema. Dies muss klar und deutlich gesagt werden. Der zweite Aspekt ist der Fokus (den ich in der Vergangenheit mehrmals kritisiert habe) der EU-Organe und -Institutionen – und das Parlament bildet dabei keine Ausnahme – auf Probleme, die irrelevant sind und bloß die Aufmerksamkeit von wirklich dringenden Themen ablenken. Dies wurde durch die Reaktion auf Russlands legitime Entscheidung, die Gaslieferungen auszusetzen, nochmals bestätigt. Statt der peinlichen Hätschelei, die der ukrainischen Regierung als eine Art „Schutzfilter“ zwischen Russland und den EU-Ländern gewährt wurde, und statt sich die perfekte Form für eine Gurke auszudenken, hätte die EU sich schon vor langer Zeit auf eine Krise dieser Art vorbereiten sollen. Wie hat die EU beispielsweise den Slowaken und Bulgaren geholfen, die am schlimmsten von der Gaskrise betroffen sind? War sie in der Lage, ihnen überhaupt zu helfen? Wenn nicht, stimmt irgendetwas mit der Integration nicht."@de⁹ "Κατά την άποψή μου, υπάρχουν δύο πλευρές στο πρόβλημα του εφοδιασμού σε φυσικό αέριο από τη Ρωσία στην Ουκρανία και μετά στην ΕΕ. Η πρώτη είναι ότι πολλοί άνθρωποι ξεσηκώνονται φωνάζοντας «Πώς τολμάει η Ρωσία να το κάνει αυτό!» Σας ρωτώ: Γιατί να μην το κάνει; Εάν η ίδια η ΕΕ αποτελεί κυρίως ένα νέο-φιλελεύθερο εγχείρημα, όπου η αγορά υποτίθεται ότι λύνει τα πάντα, γιατί να μην επιτρέπεται στη Ρωσία να συμπεριφέρεται εμπορικά και να απαιτεί την καταβολή των χρημάτων που της οφείλει ο οφειλέτης; Η κρίση για το φυσικό αέριο δεν προκλήθηκε από τη Ρωσία, αλλά από την Ουκρανία κι αυτό δεν είναι πολιτικό πρόβλημα, αλλά οικονομικό θέμα. Αυτό το θέμα πρέπει να ξεκαθαριστεί! Η δεύτερη πλευρά είναι η εστίαση (που επέκρινα πολλές φορές στο παρελθόν) των φορέων και θεσμικών οργάνων της ΕΕ – και το Κοινοβούλιο δεν αποτελεί εξαίρεση – σε προβλήματα που είναι άσχετα και μόνο απομακρύνουν την προσοχή από τα πραγματικά επείγοντα θέματα. Αυτό επαναβεβαιώθηκε από την αντίδραση στη νόμιμη απόφαση της Ρωσίας να σταματήσει τον εφοδιασμό σε φυσικό αέριο. Αντί για την υπερβολική φροντίδα που προκαλεί αμηχανία που δόθηκε στην κυβέρνηση της Ουκρανίας ως είδος «προστατευτικού φίλτρου» μεταξύ της Ρωσίας και των χωρών της ΕΕ και αντί να ονειρεύεται το τέλειο αποτέλεσμα, η ΕΕ έπρεπε να προετοιμαστεί εδώ και καιρό για μια τέτοια κρίση. Πώς βοήθησε η ΕΕ τους πολίτες της Σλοβακίας και της Βουλγαρίας, για παράδειγμα, οι οποίοι επλήγησαν περισσότερο από την κρίση για το φυσικό αέριο; Μπορούσε να τους βοηθήσει καθόλου; Εάν όχι, κάτι δεν πάει καλά με την ολοκλήρωση."@el¹⁰ "In my opinion, there are two aspects to the problem of gas supply from Russia to Ukraine and then on to the EU. The first is that many people are up in arms hollering ‘How dare Russia do this!’ I ask: Why should not it? If the EU itself is primarily a neo-liberal project where the market supposedly resolves everything, why should not Russia be allowed to behave commercially and demand payment of the money owed to it by the debtor? The gas crisis was not triggered by Russia but by Ukraine, and it is not a political problem, but an economic issue. This needs to be made quite clear! The second aspect is the focus (which I have criticised several times in the past) of EU bodies and institutions – and Parliament is no exception – on problems that are irrelevant and only divert attention away from the really urgent issues. This was reaffirmed by the reaction to Russia’s legitimate decision to suspend gas supplies. Rather than the embarrassing pampering accorded to the Ukrainian administration as a sort of ‘protective filter’ between Russia and EU countries and rather than dreaming up the perfect shape for a cucumber, the EU should have been preparing for a crisis of this kind long ago. How has the EU helped the Slovaks and Bulgarians, for example, who have been hit hardest by the gas crisis? Was it able to help them at all? If not, there is something wrong with integration."@en⁴ "A mi juicio, el problema del suministro de gas de Rusia a Ucrania y de este país a la Unión Europea tiene dos facetas. La primera es que muchas personas están revolucionadas gritando: «¡cómo se atreve Rusia a hacer esto!». Yo pregunto: ¿y por qué no se iba a atrever? Si la propia Unión Europea es principalmente un proyecto neoliberal en el que se supone que el mercado lo resuelve todo, ¿por qué no se iba a permitir a Rusia comportarse de acuerdo con el mercado y exigir el pago del dinero que le debe un deudor? La crisis del gas no la provocó Rusia, sino Ucrania, y no es un problema político, sino un problema económico. ¡Esto tiene que dejarse claro! El segundo aspecto es la atención (que he criticado ya varias veces) que los órganos e instituciones europeos —y el Parlamento no es una excepción— prestan a problemas que son irrelevantes y que solo alejan la atención de las cuestiones realmente urgentes. La reacción a la legítima decisión de Rusia de suspender el suministro de gas no hace sino reafirmar esa opinión. En lugar de los vergonzosos mimos con los que se ha tratado a la administración ucraniana como una especie de «filtro protector» entre Rusia y los Estados miembros y en lugar de dedicarse a discutir sobre el sexo de los ángeles, la Unión Europea debería haberse preparado para una crisis de este tipo hace mucho tiempo. ¿Cómo ha ayudado la UE a los eslovacos y a los búlgaros, por ejemplo, que han sido los más afectados por la crisis del gas? ¿Ha sido capaz de darles alguna ayuda? Si la respuesta es negativa, es que hay algo que no funciona en la integración."@es²¹ "Minu arvates on probleemil seoses gaasitarnetega Venemaalt Ukrainasse ja seejärel ELi kaks aspekti. Esimene on see, et paljud inimesed protestivad vihaselt, karjudes „Kuidas sa Venemaa julged sellist asja teha!”. Ma küsin: miks ta ei peaks söandama. Kui EL ise on uusliberaalne projekt, kus turg lahendab eeldatavasti kõik, miks ei võiks Venemaal olla lubatud käituda kaubanduslikult ja nõuda raha maksmist, mis võlgnik talle on võlgu. Gaasikriisi ei vallandanud Venemaa, vaid Ukraina, ja see ei ole poliitiline probleem, vaid majanduslik küsimus. See tuleb täiesti selgeks teha! Teine aspekt on ELi organite ja institutsioonide – ja parlament ei ole mingi erand – keskendumine (mida ma olen varem mitu korda kritiseerinud) probleemidele, mis ei ole asjakohased ja juhivad tähelepanu tõeliselt pakilistelt küsimustelt eemale. Seda kinnitas reaktsioon Venemaa õiguspärasele otsusele gaasitarned peatada. EL oleks pidanud Ukraina administratsiooni turgutamise kui mingi Venemaa ja ELi riikide vahelise kaitsva filtri ja kurgi ideaalse kuju väljamõtlemise asemel tükk aega tagasi selliseks kriisiks valmistuma. Kuidas on EL aidanud näiteks slovakke ja bulgaarlasi, kes on gaasikriisi tõttu kõige rängemini kannatanud? Kas EL oli üldse suuteline neid aitama? Kui ei, siis on integratsiooniga midagi viltu."@et^5,5 "Mielestäni Venäjältä Ukrainaan ja sieltä EU:hun toimitettavaa kaasua koskevassa ongelmassa on kaksi puolta. Ensimmäinen on se, että monet ovat sotajalalla ja kiljuvat, kuinka Venäjä uskaltaa toimia tällä tavoin. Kysyn, miksi sen ei pitäisi? Jos EU on itse ensisijaisesti uusliberaalinen hanke, jossa markkinat oletettavasti ratkaisevat kaiken, miksi Venäjä ei saisi toimia kaupallisesti ja pyytää, että velallinen maksaa sille velkansa? Kaasukriisiä ei aloittanut Venäjä vaan Ukraina, ja kyseessä ei ole poliittinen ongelma vaan taloudellinen kysymys. Tämä on tehtävä selväksi. Toinen puoli asiassa on se, että EU:n elimet − ja parlamentti ei ole poikkeus − keskittyvät (olen arvostellut tätä useasti aiemmin) merkityksettömiin ongelmiin, jotka vain siirtävät huomion pois todella kiireellisistä asioista. Tätä korosti suhtautuminen Venäjän legitiimiin päätökseen kaasutoimitusten keskeyttämisestä. Sen sijaan, että se hemmottelee Ukrainan hallitusta jonkinlaisena suojakilpenä Venäjän ja EU:n jäsenvaltioiden välillä tai haaveilee kurkun oikeasta muodosta, EU:n olisi pitänyt valmistautua tällaiseen kriisiin jo kauan sitten. Miten EU on auttanut esimerkiksi slovakialaisia ja bulgarialaisia, joihin kaasukriisi on vaikuttanut eniten? Pystyikö se auttamaan niitä ollenkaan? Jos ei, yhdentymisessä on jotain vialla."@fi⁷ "À mes yeux, le problème de la fourniture de gaz russe à l’Ukraine puis à l’UE a deux facettes. La première est que beaucoup s’insurgent en criant «Comment la Russie ose-t-elle?» Je demande: pourquoi ne le ferait-elle pas? Si l’UE est elle-même essentiellement un projet néolibéral où le marché est censé tout résoudre, pourquoi la Russie ne pourrait-elle pas avoir une attitude commerciale et réclamer à son débiteur l’argent qui lui est dû? La crise du gaz n’a pas été déclenchée par la Russie, mais par l’Ukraine, et ce n’est pas un problème d’ordre politique, mais économique. Ce doit être bien clair! Le deuxième aspect (et je l’ai critiqué à plusieurs reprises par le passé) est que les organes et institutions de l’UE - et le Parlement ne fait pas exception - se concentrent sur des problèmes qui ne sont sans pertinence et que ne font que détourner l’attention des problèmes vraiment urgent. Cet état de fait a été à nouveau confirmé par la réaction à la décision légitime de la Russie de suspendre la fourniture de gaz. Plutôt que de s’embarrasser à dorloter l’administration ukrainienne en tant que «filtre de protection» entre la Russie et les pays de l’UE et de rêvasser à la forme idéale d’un concombre, il y a longtemps que l’UE aurait dû se préparer à une crise de ce genre. Comment l’UE a-t-elle aidé les Slovaques et les Bulgares, par exemple, qui ont été les plus touchés par la crise du gaz? A-t-elle même été capable de les aider? Si non, quelque chose ne va pas dans l’intégration."@fr⁸ "Véleményem szerint két vonatkozása van az Oroszországból Ukrajnába, onnan pedig az EU-ba irányuló gázszállítással kapcsolatos problémának. Az első, hogy sokan ordítják felbőszülve: „Hogy merészeli ezt tenni Oroszország!”, én pedig azt kérdem: Miért ne tenné? Ha maga az EU is elsősorban egy neoliberális projekt, ahol a piac állítólag mindent megold, akkor Oroszország miért ne tanúsíthatna kereskedelmi jellegű magatartást, és követelhetné annak a pénznek a megfizetését, amivel adósa tartozik neki? A gázválságot nem Oroszország váltotta ki, hanem Ukrajna, és az nem politikai probléma, hanem gazdasági kérdés. Ezt egészen világosan kell látnunk! A másik aspektus az, hogy az uniós testületek és intézmények – és ez alól a Parlament sem kivétel – lényegtelen problémákra összpontosítanak (ezt korábban már többször kifogásoltam), amelyek csak elvonják a figyelmet a valóban sürgős kérdésekről. Ezt csak megerősítette az a reakció, amit Oroszországnak a gázszállítás felfüggesztésére irányuló jogos döntése váltott ki. Az EU-nak ahelyett, hogy kínos módon pátyolgatja az ukrán kormányt, mintegy „védőréteget” képezve Oroszország és az EU országai között, valamint ahelyett, hogy megálmodja az uborka tökéletes formáját, inkább az ilyenfajta válságokra kellett volna felkészülnie már réges-régen. Hogyan segített az EU például a szlovákoknak és a bolgároknak, akiket a legsúlyosabban érintett a gázválság? Tudott nekik bármiben is segíteni? Ha nem, akkor valami baj van az integrációval."@hu¹¹ ". A mio parere, il problema della fornitura di gas dalla Russia all’Ucraina e, successivamente, all’Unione europea presenta due aspetti. Il primo è che molti si stanno scandalizzando dicendo: “Come osa la Russia farlo!” La mia domanda è perché non dovrebbe? Se la stessa Unione europea è essenzialmente un progetto neoliberale in cui il mercato suppostamente risolve tutto, perché la Russia non dovrebbe potersi comportare in un’ottica commerciale ed esigere il pagamento del denaro dovutole dal debitore? La crisi del gas non è stata innescata dalla Russia, ma dall’Ucraina, e non è un problema politico, bensì una questione economica. Diciamolo chiaramente! Il secondo aspetto è l’interesse (da me criticato a più riprese in passato) che istituzioni e organi dell’Unione europea – il Parlamento non fa eccezione – concentrano su problemi irrilevanti distogliendo soltanto l’attenzione dai problemi veramente urgenti. Ciò è stato confermato dalla reazione alla decisione legittima della Russia di sospendere la fornitura di gas. Anziché coccolare in maniera quasi imbarazzante l’amministrazione ucraina come “filtro protettivo” tra la Russia e i paesi dell’Unione, anziché sognare la forma perfetta del cetriolo, l’Unione europea avrebbe dovuto prepararsi a una crisi del genere parecchio tempo fa. Per esempio, come ha aiutato l’Unione slovacchi e bulgari, i più colpiti dalla crisi del gas? E’ stata forse in grado di assisterli? Se la risposta è negativa, l’integrazione probabilmente non funziona."@it¹² "Mano nuomone, yra du problemos, susijusios su dujų tiekimu iš Rusijos į Ukrainą ir į ES, aspektai. Pirmas aspektas yra tas, kad daug žmonių iškėlę rankas į viršų šaukia „Kaip Rusija drįsta tai daryti!“ Aš klausiu: kodėl ji negali to daryti? Jei ES – neoliberalus projektas, kuriame, daugelio manymu, viską išsprendžia rinka, kodėl turi būti draudžiama Rusijai elgtis komerciškai ir reikalauti, kad skolininkas sumokėtų skolą. Dujų krizę sukėlė ne Rusija, bet Ukraina, ir tai nėra politinė problema, o ekonominis klausimas. Tai turi būti aiškiai pasakyta! Antras aspektas yra ES institucijų – ir Parlamento – dėmesys (kurį kelis kartus kritikavau anksčiau) nesusijusioms problemoms, kuris tik nukreipia dėmesį nuo, iš tiesų, skubių klausimų. Tai patvirtino reakcija į Rusijos teisėtą sprendimą nutraukti dujų tiekimą. Vietoj nemalonaus pataikavimo Ukrainos administracijai, teikiamo kaip „apsauginis filtras“ tarp Rusijos ir ES šalių, ir vietoj svajonių apie tobulos formos agurką, ES jau seniai turėjo ruoštis tokio pobūdžio problemai. Kaip ES padėjo slovakams ir bulgarams, pvz., kuriuos labiausiai paveikė dujų krizė? Ar ji išvis galėjo jiems padėti? Jei ne, integracija turi trūkumų."@lt¹⁴ "Manuprāt, ir divi aspekti gāzes piegādei no Krievijas uz Ukrainu un tad tālāk uz ES. Pirmais ir tas, ka daudzi cilvēki ķeras pie ieročiem ar izsaucieniem: „Kā Krievija iedrošinās to darīt!” Es prasu: „Kāpēc lai tā to nedarītu?” Ja ES pati ir vispirmām kārtām neoliberāls projekts, kurā tirgus it kā atrisina visu, kāpēc lai Krievijai nebūtu atļauts uzvesties komerciāli un pieprasīt no parādnieka parāda naudas samaksu? Gāzes krīzi izraisīja nevis Krievija, bet Ukraina, un tā ir nevis politiska problēma, bet ekonomisks jautājums. Tas ir jāpasaka pavisam skaidri! Otrs aspekts ir tas (ko es esmu vairākkārt kritizējis iepriekš), ka ES iestādes un struktūras — un Parlaments nav izņēmums — koncentrējas uz problēmām, kas ir nebūtiskas un tikai novērš uzmanību no patiesi steidzamiem jautājumiem. To vēlreiz apstiprināja reakcija uz Krievijas likumīgo lēmumu aizturēt gāzes piegādes. ES vajadzēja nevis būt kaitinoši pieļāvīgai pret Ukrainas vadību kā sava veida „aizsargfiltru” starp Krieviju un ES valstīm un sapņot par gurķa formas pilnveidošanu, bet būt gatavai šāda veida krīzei jau sen. Kā ES ir palīdzējusi, piemēram, slovākiem vai bulgāriem, kas gāzes krīzē cieta vissmagāk? Vai tā spēja viņiem vispār palīdzēt? Ja nespēja, tad kaut kas nav kārtībā ar integrāciju."@lv¹³ "Problém dodávek zemního plynu z Ruska na Ukrajinu a do EU má podle mne dva aspekty. Tím prvním je skutečnost, že mnozí zvedají pohoršeně ruce a volají: Jak si může Rusko něco takového dovolit! Ptám se: Proč by nemohlo? Je-li samotná EU budována jako především neoliberální projekt, kde údajně trh vyřeší vše, proč by se Rusko nesmělo chovat tržně a chtít zaplatit od dlužníka, co mu náleží? Nebylo to tedy Rusko, kdo vyvolal plynovou krizi, ale Ukrajina, a nejde o problém politický, nýbrž ekonomický, to je třeba říct zcela otevřeně! Tím druhým aspektem je mnou již několikrát kritizované zaměření unijních orgánů a institucí, Parlament nevyjímaje, na problémy, které jsou nepodstatné a jen odvádějí pozornost od problémů skutečně naléhavých. Reakce na legitimní rozhodnutí Ruska zastavit dočasně dodávky plynu to opět plně potvrdily. Namísto trapného hýčkání ukrajinské administrativy jako jakéhosi „ochranného filtru“ mezi Ruskem a zeměmi EU a vymýšlení optimálního tvaru okurek měla být EU už dávno připravená na krize tohoto druhu. Jak pomohla EU například Slovákům či Bulharům, které plynová krize postihla nejvíce? Mohla jim vůbec pomoci? Pokud ne, je v integraci něco špatně."@mt¹⁵ "Ik geloof dat bij het probleem van de gasvoorziening vanuit Rusland via de Oekraïne naar de EU twee aspecten meetellen. Om te beginnen zijn er heel wat mensen die verontwaardigd roepen: "Hoe durft Rusland dit te doen?". En dan vraag ik me af: "Waarom niet?". De EU is in de eerste plaats een neoliberale onderneming, waarin de markt verwacht wordt elk probleem op te lossen. Waarom zou Rusland dan niet het recht hebben om als onderneming op te treden en betaling te verlangen van hetgeen men dit land verschuldigd is? De gascrisis is niet veroorzaakt door Rusland, maar door Oekraïne, en het is geen politiek, maar nu juist een economisch probleem. Dat moet iedereen nu maar eens begrijpen! Het tweede punt is dat – en ik heb daar al vaker kritische kanttekeningen bij geplaatst – de organen en instellingen van de EU – het Parlement niet uitgezonderd – zich zo vaak bezig houden met irrelevante problemen en zo de aandacht van werkelijk belangrijke onderwerpen afleiden. De legitieme beslissing van Rusland om de gasleveringen te staken was daarvan een goed voorbeeld. De EU heeft Oekraïne allerlei, eigenlijk beschamende concessies gedaan om dit land als een soort "beschermende filter" te laten functioneren. En dat terwijl de EU, in plaats van zich bezig te houden met de volmaakt gevormde komkommer, al veel eerder rekening had moeten houden met de mogelijkheid van een crisis. Wat heeft de EU nu eigenlijk gedaan om de Slowaken en de Bulgaren, de landen die het ergst van deze gascrisis te lijden hebben, te helpen? Heeft de EU deze mensen wel kunnen helpen? Indien niet, dan is er toch iets mis met de integratie."@nl³ "Według mnie z problemem dostaw gazu z Rosji na Ukrainę, a następnie do UE, wiążą się dwa kwestie. Pierwsza to wściekłość wielu osób, które wykrzykują „Jak Rosja śmie to robić!” Ja zaś pytam: a dlaczego nie? Skoro Unia sama w sobie jest zasadniczo neoliberalnym projektem, w którym zakłada się, że rynek załatwia wszystko, to dlaczego nie pozwolić Rosji na zachowania komercyjne i na jej żądanie, aby dłużnik zapłacił należne pieniądze. Kryzys gazowy nie został wszczęty przez Rosję, ale przez Ukrainę i nie jest to problem polityczny, ale gospodarczy. Należy to w sposób jasny powiedzieć! Druga kwestia to koncentrowanie się (co już kilkakrotnie wcześniej krytykowałem) instytucji i organów UE, przy czym Parlament nie jest tu wyjątkiem, na problemach, które są mało znaczące, a jedynie odwracają uwagę od naprawdę pilnych spraw. Potwierdziło się to ponownie przez reakcję na uprawnioną decyzję Rosji o zawieszeniu dostaw gazu. Zamiast w żenujący sposób rozpieszczać administrację ukraińską jako swego rodzaju „filtr ochronny” pomiędzy Rosją a państwami UE, czy zamiast zajmować się wymarzonym kształtem doskonałego ogórka, UE powinna była przygotować się na kryzys tego rodzaju dużo wcześniej. W jaki sposób, na przykład, UE pomogła Słowakom i Bułgarom, w których najmocniej uderzył kryzys gazowy? Czy była w stanie im w ogóle pomóc? Jeśli nie, to coś jest nie tak z integracją."@pl¹⁶ "Em meu entender, o problema do fornecimento de gás da Rússia à Ucrânia, e seguidamente à UE, apresenta dois aspectos. O primeiro é que muitas pessoas agarram nas armas gritando "Como é que a Rússia se atreve a fazer isto?". E eu pergunto: por que não? Se a própria UE é principalmente um projecto neoliberal em que o mercado resolve supostamente tudo, por que não se deve permitir que a Rússia aja comercialmente e exija o pagamento do dinheiro que lhe devem? A crise do gás não foi desencadeada pela Rússia mas sim pela Ucrânia e isto não constitui um problema político mas económico que convém que fique perfeitamente claro. O segundo aspecto é o enfoque (que já critiquei por diversas vezes anteriormente) dado por organismos e instituições da UE - e o Parlamento não é excepção - a problemas que são irrelevantes e apenas desviam a atenção das questões realmente urgentes. Esta situação foi reiterada pela reacção à decisão legítima da Rússia de suspender o fornecimento de gás. Em vez da embaraçosa cedência à vontade do Governo ucraniano, tratando-o como um certo "filtro protector" entre a Rússia e os países da UE, e de sonhar com a forma perfeita para um pepino, a UE devia ter-se preparado para uma crise deste tipo há já muito tempo. Como é que a UE ajudou, por exemplo, os eslovacos e os búlgaros, que foram os mais afectados pela crise do gás? Conseguiu dar-lhes alguma ajuda? Se não o conseguiu, há alguma coisa de errado com a integração."@pt¹⁷ ". – (CS) Din punctul meu de vedere, există două aspecte ale problemei furnizării gazului din Rusia către Ucraina şi mai departe către UE. În primul rând, foarte mulţi oameni se agită, vociferând: „Cum îndrăzneşte Rusia să facă un asemenea lucru?” Eu întreb: De ce să n-o facă? Dacă UE însăşi este în primul rând un proiect neo-liberal în care se presupune că piaţa rezolvă orice, de ce Rusia să nu poată avea un comportament comercial şi să ceară banii pe care debitorul îi datorează? Criza gazului nu a fost declanşată de Rusia, ci de Ucraina şi nu este o problemă politică, ci una economică. Acest lucru trebuie clarificat! Cel de-al doilea aspect este concentrarea (pe care am criticat-o în repetate rânduri în trecut) organismelor şi instituţiilor UE – Parlamentul nu face excepţie – asupra unor probleme irelevante care doar distrag atenţia de la problemele cu adevărat urgente. Această atitudine a fost reafirmată de reacţia la decizia legitimă a Rusiei de a opri furnizarea gazului. În loc să acorde administraţiei ucrainene favoarea stânjenitoare de a juca rolul unui fel de „filtru protector” între Rusia şi ţările din UE şi în loc să viseze la forma perfectă a unui castravete, UE ar fi trebuit să se pregătească de mult pentru o astfel de criză. Cum i-a ajutat UE pe slovaci şi pe bulgari, de exemplu, care au suferit cel mai tare din cauza crizei gazului? A putut să îi ajute în vreun fel? Dacă răspunsul este nu, atunci e ceva în neregulă cu integrarea."@ro¹⁸ "Problém dodávok plynu z Ruska na Ukrajinu a do EÚ má podľa mňa dva aspekty. Tým prvým je skutočnosť, že mnohí pohoršene dvíhajú ruky a volajú: „Ako si Rusko môže niečo také dovoliť?“ A ja sa pýtam: Prečo by nemohlo? Ak je EÚ budovaná predovšetkým ako neoliberálny projekt, v ktorom by mal všetko vyriešiť trh, prečo by sa Rusko nemohlo chovať trhovo a chcieť, aby dlžník zaplatil to, čo má? Plynovú krízu teda nevyvolalo Rusko, ale Ukrajina, a nejde o problém politický, ale hospodársky. Musíme to jasne pomenovať. Druhým aspektom je skutočnosť, ktorú som v minulosti už niekoľkokrát kritizoval, a síce, že orgány a inštitúcie EÚ (a Parlament nie je žiadnou výnimkou) sa zameriavajú na nepodstatné problémy, ktoré len odvádzajú pozornosť od skutočne dôležitých otázok. Opäť to potvrdila aj reakcia na legitímne rozhodnutie Ruska pozastaviť dodávky plynu. Namiesto trápneho chlácholenia ukrajinskej vlády ako akéhosi „ochranného filtra“ medzi Ruskom a členskými štátmi EÚ a vymýšľania dokonalého tvaru uhoriek sa mala EÚ už dávno pripravovať na takúto krízu. Ako pomohla EÚ napríklad Slovákom a Bulharom, ktorých plynová kríza postihla najviac? Bola im vôbec schopná pomôcť? Ak nie, s integráciou nie je všetko v poriadku."@sk¹⁹ "Po mojem mnenju ima problem oskrbe s plinom iz Rusije v Ukrajino in nato v EU dva vidika. Prvi je ta, da številni ljudje z dvignjenimi rokami vpijejo: „Kako si Rusija drzne kaj takega!“ Sprašujem: zakaj si ne bi? Če je EU sama primarno neoliberalni projekt, pri katerem trg domnevno rešuje vse, zakaj se Rusija ne bi obnašala komercialno in zahtevala plačilo denarja, ki ji ga dolgujejo? Plinske krize ni sprožila Rusija, temveč Ukrajina, in to ni politični problem, temveč gospodarski. To je treba jasno povedati! Drugi vidik je osredotočenje (kar sem že večkrat kritiziral) organov in institucij EU – in Parlament ni izjema – na probleme, ki so nepomembni in samo odvračajo pozornost od res nujnih zadev. To se je ponovno izkazalo ob odzivu na rusko legitimno odločitev, da prekine oskrbo s plinom. Raje kot da sramotno razvaja ukrajinsko administracijo kot nekakšen „zaščitni filter“ med Rusijo in EU in raje kot da sanja o dovršeni obliki kumar, bi se morala EU že zdavnaj pripravljati na tako krizo. Kako je na primer EU pomagala Slovakom in Bolgarom, ki jih je plinska kriza najhuje prizadela? Jim je bila sploh sposobna pomagati? Če ne, je z integracijo nekaj narobe."@sl²⁰ "Det finns enligt min uppfattning två aspekter av problemet med gasleveranserna från Ryssland till Ukraina och vidare till EU. Den första är att många är stridslystna och med höjd röst frågar hur Ryssland vågar bete sig som det gör. Jag frågar varför det inte skulle göra det. Om EU självt i första hand är ett nyliberalt projekt, där marknaden antas lösa allt, varför skulle då inte Ryssland ha en marknadsmässig inställning och kräva betalning av det belopp som gäldenären är skyldig landet? Gaskrisen utlöstes inte av Ryssland utan av Ukraina, och detta är inte ett politiskt utan ett ekonomiskt problem. Detta måste uttryckligen framhållas! Den andra aspekten är den inriktning (som jag tidigare många gånger kritiserat) som företräds av EU:s organ och institutioner – parlamentet inte undantaget – på betydelselösa problem som enbart leder till att uppmärksamheten avleds från de verkligt brådskande frågorna. Detta bekräftades återigen genom reaktionen på Rysslands legitima beslut att avbryta gasleveranserna. I stället för att hänge sig åt ett pinsamt fjäskande för den ukrainska administrationen som ett slags ”skyddsfilter” mellan Ryssland och EU-länderna och fantisera om hur en formfulländad gurka ska se ut borde EU ha förberett sig för denna kris för länge sedan. Hur har EU exempelvis hjälpt slovakerna och bulgarerna, som har drabbats hårdast av gaskrisen? Fick de någon hjälp över huvud taget? Annars är det något fel på integrationen."@sv²²
lpv:unclassifiedMetadata	"Daniel Strož (GUE/NGL ),"^18,15 "v písemné formě."¹⁵ "în scris"¹⁸