Local view for "http://purl.org/linkedpolitics/eu/plenary/2008-09-01-Speech-1-137"

Predicate	Value (sorted: default)
rdf:type	lpv_eu:Speech⁶
dcterms:Date	"2008-09-01"^^xsd:date⁶
dcterms:Is Part Of	lp_eu:Situaţia din Georgia (dezbatere)⁶
dcterms:Language	"de"^^xsd:language⁶
lpv:document identification number	"en.20080901.20.1-137"⁶
lpv:hasSubsequent	lp_eu:2008-09-01-Speech-1-138⁶
lpv:speaker	lp:Tobias Pflüger⁶
lpv:spoken text	"Herr Präsident! Ich will mich zuerst einmal für die Sachlichkeit dieser Debatte bedanken, die größer ist als am 20. August bei der Sondersitzung des Ausschusses für auswärtige Angelegenheiten. Lassen Sie uns Klartext reden! Der georgische Präsident Saakaschwili hat einen militärischen Angriff befohlen. Damit hat der eigentliche Krieg begonnen, und eine Spirale der Gewalt ist in Gang gesetzt worden. Dazu zu schweigen, heißt, den Beginn des eigentlichen Krieges zu verleugnen. Die Angriffe insbesondere auf die Zivilbevölkerung in Zchinvali sind klar zu verurteilen. Gleichzeitig sind die militärische Reaktion, vor allem die Form der militärischen Reaktion Russlands und die Angriffe auf die Zivilbevölkerung insbesondere in der Stadt Gori, klar zu verurteilen. Der Einsatz von Streubomben ist auch in diesem Konflikt von beiden Seiten durchgeführt worden. Das ist unerträglich. Das humanitäre Völkerrecht, das Kriegsvölkerrecht wurde von beiden Kriegsseiten klar verletzt. Allerdings habe ich sehr häufig gehört, dass allein Russland für die jetzige Situation verantwortlich sei. Das ist nicht der Fall, und ich bin froh, dass die französische Ratspräsidentschaft da eine ausgewogenere Position eingenommen hat. Und ich bleibe dabei: Die Anerkennung Südossetiens und Abchasiens sind völkerrechtlich vergleichbar mit der Anerkennung Kosovos. Diese haben die westlichen Staaten durchführt und damit tatsächlich eine Büchse der Pandora geöffnet. Der Westen, die NATO und die Europäische Union sind in die Eskalation dieses Konfliktes und in diesen Krieg in Georgien stark involviert. Die USA haben georgische Truppen von Irak nach Georgien gebracht, und eine Reihe von westlichen Staaten – NATO-Staaten, EU-Staaten – haben Georgien aufgerüstet. Auch Israel hat Georgien aufgerüstet, und der Militäraufmarsch von NATO-Marinetruppen im Schwarzen Meer ist nicht unbedingt etwas, was ein Zeichen für Frieden gibt. Wir wissen, bei diesem Krieg sind geopolitische Interessen mit im Spiel. Ich nenne nur die Öl-Pipelines. Der Konflikt darf nicht missbraucht werden, um eine Militarisierung der Europäischen Union voranzutreiben. Die EU war als ziviler Akteur erfolgreich. Wenn man jetzt einseitig Partei nimmt, macht man sich als Vermittler unglaubwürdig. Wir stehen an der Schwelle zu einem kalten Krieg, und die Entscheidung, in welche Richtung es gehen wird, ist offen. Und wir haben den 1. September. Der 1. September wird als Antikriegstag begangen. Das sollte man ganz klar in Erinnerung rufen: Krieg darf nicht sein und darf auch nicht indirekt oder direkt von Staaten aus dem Bereich der Europäischen Union unterstützt werden."@de⁹
lpv:spokenAs	substitute; Delegation for relations with Iran (2007-03-15--2009-07-13)²³ member; EUL/NGL (2004-07-20--2009-07-13)²³ member; AFET (2007-01-31--2009-07-13)²³ member; SEDE (2007-01-31--2009-07-13)²³ member; Delegation for relations with the NATO Parliamentary Assembly (2007-03-14--2009-07-13)²³ vice-chair; Delegation for relations with the Gulf States, including Yemen (2007-03-14--2009-07-13)²³ unknown; DIE LINKE. (2008-02-11--2009-07-13)²³ substitute; DEVE (2007-01-31--2009-07-13)²³
lpv:translated text	"Pane předsedající, rád bych poděkoval za objektivitu dnešní rozpravy, je rozhodně mnohem objektivnější než mimořádné zasedání Výboru pro zahraniční věci konané 20. srpna. Mluvme bez obalu. Gruzínský prezident Saakašvili nařídil vojenskou ofenzívu. Ta zažehla válku a spustila spirálu násilí. Pokud tuto skutečnost nebereme v úvahu, popíráme skutečnou příčinu války. Tyto útoky, zejména proti civilnímu obyvatelstvu Cchinvali, je třeba nemilosrdně odsoudit spolu s vojenskou reakcí, především vojenskou reakcí Ruska a útoky proti civilnímu obyvatelstvu, zejména ve městě Gori. Obě strany také v tomto konfliktu použily kazetových bomb, což je nepřijatelné. Obě strany konfliktu jasně porušily mezinárodní humanitární pravidla a pravidla války. Velmi často však slyším myšlenku, že za celou situaci je zodpovědné pouze Rusko. To není pravda a mne těší, že francouzské předsednictví Rady v této otázce zaujalo vyváženější postoj. Můj vlastní postoj se nemění: uznání Jižní Osetie a Abcházie je z hlediska mezinárodního práva srovnatelné s uznáním Kosova. Západní státy uznáním Kosova skutečně otevřely Pandořinu skříňku. Západ, NATO a Evropská unie mají velký podíl na eskalaci tohoto konfliktu a na válce v Gruzii: USA převelely gruzínské jednotky z Iráku do Gruzie a řada západních států – zemí NATO, zemí Evropské unie – se podílela na vyzbrojování Gruzie. Dokonce i Izrael vyzbrojoval Gruzii a připlutí vojenských plavidel NATO do Černého moře není nezbytně znamením míru. Víme, že v této válce jsou v sázce i geopolitické zájmy; v této souvislosti stačí zmínit ropovody. Tento konflikt by neměl být využit jako záminka k popohnání militarizace Evropské unie. Evropská unie uspěla jako nevojenský hráč. Pokud se nyní přidáme k jedné straně, ztratí EU důvěryhodnost jako prostředník. Jsme na prahu studené války a co se týče toho, co leží před námi, nu, může se to vyvinout kterýmkoli směrem. Dnes je 1. září, den, který slavíme jako den proti válce. To bychom měli mít na paměti: válka je nepřijatelná a země Evropské unie by ji nikdy neměly podporovat, přímo ani nepřímo."@cs¹ "Hr. formand! Jeg vil starte med at takke for en objektiv debat, som bestemt er mere objektiv end det ekstraordinære møde i Udenrigsudvalget den 20. august 2008. Lad os bare sige det rent ud. Den georgiske præsident Saakasjvili beordrede en militær offensiv. Det var det, der startede krigen og udløste en voldsspiral. Hvis vi ignorerer det faktum, så fornægter vi den egentlige årsag til krigen. Angrebene, især på civilbefolkningen i Tskhinvali, må klart fordømmes, og det må den militære reaktion, især fra russisk side, og angrebene på civilbefolkningen, særligt i byen Gori, også. Begge parter har også gjort brug af klyngebomber i denne konflikt, hvilket er uacceptabelt. Den humanitære folkeret og krigsretten er helt klart blevet overtrådt af begge parter i denne konflikt. Men jeg har meget ofte hørt, at Rusland er eneansvarlig for den nuværende situation. Det er ikke tilfældet, og det glæder mig, at det franske formandskab har indtaget en mere afbalanceret holdning på det punkt. Og min egen holdning er uændret: Anerkendelsen af Sydossetien og Abkhasien kan folkeretligt set sammenlignes med anerkendelsen af Kosovo. De vestlige lande anerkendte Kosovo og åbnede dermed Pandoras æske. Vesten, NATO og EU er meget stærkt involveret i optrapningen af denne konflikt og i krigen i Georgien. USA har flyttet georgiske styrker fra Irak til Georgien, og en række vestlige lande - NATO-lande, EU-lande - har været med til at forsyne Georgien med våben. Selv Israel har bidraget i den forbindelse, og NATO-krigsskibes ankomst til Sortehavet er ikke nødvendigvis et tegn på fred. Vi ved, at der også står geopolitiske interesser på spil i denne krig. Jeg behøver i den forbindelse kun at nævne olierørledningerne. Konflikten må ikke bruges som påskud til at fremme en militarisering af EU. EU har haft succes som civil aktør. Hvis vi nu vælger side, vil EU miste troværdighed som mægler. Vi står på tærskelen til en kold krig, og det kan gå i begge retninger. I dag er det den 1. september 2008, og den 1. september bliver fejret som antikrigsdag. Det bør vi huske på, for krig er uacceptabelt og må aldrig støttes, hverken direkte eller indirekte, af lande i EU."@da² "Κύριε Πρόεδρε, θέλω καταρχάς να εκφράσω τις ευχαριστίες μου για την αντικειμενικότητα αυτής της συζήτησης· είναι σίγουρα πιο αντικειμενική από την έκτακτη συνεδρίαση που διοργάνωσε η Επιτροπή Εξωτερικών Υποθέσεων στις 20 Αυγούστου. Ας είμαστε ειλικρινείς. Ο γεωργιανός πρόεδρος Σακασβίλι έδωσε την εντολή για μια στρατιωτική επίθεση. Αυτή η ενέργεια προκάλεσε στην πραγματικότητα τον πόλεμο και ξεκίνησε τον φαύλο κύκλο της βίας. Αν αγνοήσουμε αυτό το γεγονός, αρνούμαστε την πραγματική αιτία του πολέμου. Οι επιθέσεις, ιδίως εναντίον του άμαχου πληθυσμού του Τσχινβάλι, πρέπει να καταδικαστούν κατηγορηματικά, όπως άλλωστε και η στρατιωτική αντίδραση, ειδικότερα δε η στρατιωτική αντίδραση της Ρωσίας και οι επιθέσεις κατά του άμαχου πληθυσμού, κυρίως στην πόλη Γκόρι. Και σε αυτήν τη σύγκρουση, αμφότερες οι πλευρές χρησιμοποίησαν βόμβες διασποράς, γεγονός το οποίο είναι απαράδεκτο. Το διεθνές ανθρωπιστικό δίκαιο και το δίκαιο του πολέμου έχουν σαφώς καταστρατηγηθεί και από τις δύο πλευρές σε αυτήν τη σύγκρουση. Το μήνυμα που ακούω πολύ συχνά, εντούτοις, είναι ότι η Ρωσία είναι αποκλειστικά υπεύθυνη για την παρούσα κατάσταση. Κάτι τέτοιο δεν ισχύει, και είμαι ευτυχής που η γαλλική Προεδρία του Συμβουλίου έχει τηρήσει ισορροπημένη στάση ως προς το ζήτημα αυτό. Η προσωπική μου θέση παραμένει αμετάβλητη: η αναγνώριση της Νότιας Οσετίας και της Αμπχαζίας είναι συγκρίσιμες, βάσει του διεθνούς δικαίου, με την αναγνώριση του Κοσσυφοπεδίου. Οι δυτικές χώρες αναγνώρισαν το Κοσσυφοπέδιο και άνοιξαν πραγματικά το κουτί της Πανδώρας. Η Δύση, το ΝΑΤΟ και η Ευρωπαϊκή Ένωση φέρουν βαρύτατη ευθύνη για την κλιμάκωση αυτής της σύγκρουσης και τον πόλεμο στη Γεωργία: οι ΗΠΑ επέτρεψαν την ανάπτυξη γεωργιανών στρατευμάτων από το Ιράκ στη Γεωργία, και διάφορες δυτικές χώρες –χώρες του ΝΑΤΟ, χώρες της ΕΕ– συνέβαλαν στον εξοπλισμό της Γεωργίας. Ακόμη και το Ισραήλ έχει εξοπλίσει τη Γεωργία, η δε άφιξη θωρηκτών του ΝΑΤΟ στη Μαύρη Θάλασσα δεν στέλνει απαραιτήτως μήνυμα ειρήνης. Γνωρίζουμε ότι, σε αυτόν τον πόλεμο, διακυβεύονται επίσης γεωπολιτικά συμφέροντα. Αρκεί μόνο να αναφέρω σε αυτό το πλαίσιο τους πετρελαιαγωγούς. Η σύγκρουση αυτή δεν πρέπει να χρησιμοποιηθεί ως πρόφαση για την προώθηση της στρατιωτικοποίησης της Ευρωπαϊκής Ένωσης. Η ΕΕ έχει σημειώσει επιτυχία ως μη στρατιωτικός παράγοντας. Αν τώρα πάρουμε το μέρος της μίας ή της άλλης πλευράς, η ΕΕ θα χάσει την αξιοπιστία της ως δύναμη διαμεσολάβησης. Βρισκόμαστε στα πρόθυρα ενός Ψυχρού Πολέμου· όσον αφορά δε το τι μέλει γενέσθαι, οι εξελίξεις θα μπορούσαν να κινηθούν προς οποιαδήποτε κατεύθυνση. Σήμερα είναι η 1η Σεπτεμβρίου, μια ημέρα που εορτάζεται ως Ημέρα Κατά του Πολέμου. Αυτό είναι κάτι που πρέπει να έχουμε πάντα υπόψη: ο πόλεμος είναι απαράδεκτος και δεν πρέπει ποτέ να υποστηρίζεται, άμεσα ή έμμεσα, από χώρες της Ευρωπαϊκής Ένωσης."@el¹⁰ "Mr President, I should like to start by voicing my thanks for the objectivity of this debate; it is certainly more objective than the extraordinary meeting held by the Committee on Foreign Affairs on 20 August. Let us be blunt. Georgian President Saakashvili ordered a military offensive. That was what actually sparked off the war and triggered a spiral of violence. If we ignore that fact, we deny the real cause of the war. The attacks, especially on the civilian population in Tskhinvali, are to be roundly condemned, along with the military response, especially the military response by Russia and the attacks on the civilian population, particularly in the town of Gori. Both sides have deployed cluster bombs in this conflict as well, which is unacceptable. International humanitarian law and the law of war have been clearly violated by both sides in this conflict. The message which I have heard very often, however, is that Russia is solely responsible for the current situation. That is not the case, and I am pleased that the French Council Presidency has adopted a more balanced position on this point. My own position remains unchanged: recognition of South Ossetia and Abkhazia are comparable, under international law, with recognition of Kosovo. The Western countries recognised Kosovo and really opened Pandora’s box. The West, NATO and the European Union are heavily implicated in the escalation of this conflict and the war in Georgia: the US redeployed Georgian troops from Iraq to Georgia and a number of Western countries – NATO countries, EU countries – have played a role in arming Georgia. Even Israel has armed Georgia, and the arrival of NATO warships in the Black Sea is not necessarily a sign of peace. We know that, in this war, geopolitical interests are also at stake; I need only mention the oil pipelines in this context. The conflict should not be used as a pretext to drive forward the militarisation of the European Union. The EU has been successful as a non-military actor. If we now take sides, the EU will lose its credibility as a mediator. We are on the brink of a Cold War, and as for what lies ahead, well, it could go either way. Today is 1 September, a day which is celebrated as an Anti-War Day. We should be mindful of that: war is unacceptable and should never be supported, directly or indirectly, by countries in the European Union."@en⁴ "Señor Presidente, me gustaría comenzar por manifestar mi agradecimiento por la objetividad de este debate; es indudablemente más objetivo que la reunión extraordinaria celebrada por la Comisión de Asuntos Exteriores el 20 de agosto. Seamos francos: el Presidente georgiano Saakashvili ordenó una ofensiva militar. Éso fue lo que desencadenó en realidad la guerra y puso en marcha una espiral de violencia. Si pasamos por alto ese hecho, negamos la verdadera causa del conflicto. Los ataques, sobre todo contra la población civil de Tskhinvali, deben ser condenados con firmeza, al igual que la respuesta militar, en especial la ejercida por Rusia y los ataques a la población civil, particularmente en la localidad de Gori. Asimismo, ambas partes han utilizado bombas de fragmentación en este conflicto, lo que resulta inaceptable. El derecho internacional humanitario y las leyes de la guerra han sido infringidos claramente por ambas partes en este conflicto. Sin embargo, el mensaje que he escuchado muy a menudo es que Rusia es la única responsable de la situación actual. No es el caso, y me complace que la Presidencia francesa del Consejo haya adoptado una postura más equilibrada a este respecto. Mi propia postura se mantiene inalterada: el reconocimiento de Osetia del Sur y Abjasia es comparable, con arreglo al Derecho internacional, con el de Kosovo. Los países occidentales reconocieron a Kosovo y abrieron verdaderamente la caja de Pandora. Occidente, la OTAN y la Unión Europea se encuentran enormemente implicados en la intensificación de este conflicto y la guerra en Georgia: los Estados Unidos trasladaron tropas georgianas de Iraq a Georgia, y varios países occidentales (miembros de la OTAN y de la UE) han participado en la provisión de armas a Georgia. Incluso Israel ha armado a Georgia, y la llegada de buques de guerra de la OTAN al mar Negro no constituye precisamente una señal de paz. Sabemos que, en esta guerra, también están en juego intereses geopolíticos; basta con que mencione las conducciones de petróleo a este respecto. El conflicto no debe utilizarse como pretexto para impulsar la militarización de la Unión Europea. La UE ha cosechado éxitos como actor no militar. Si ahora tomamos partido, la UE perderá su credibilidad como mediador. Nos encontramos al borde de una Guerra Fría y, respecto a lo que nos aguarda en el futuro, podría evolucionar en cualquier dirección. Hoy es 1 de septiembre, una fecha en la que se celebra el Día contra la Guerra. Debemos ser conscientes de este hecho: la guerra es inaceptable y no debe ser apoyada nunca, ni directa, ni indirectamente, por los países de la Unión Europea."@es²¹ "Härra juhataja, tahaksin alustada, tänades selle arutelu objektiivsuse eest; see on kindlasti palju objektiivsem kui 20. augustil väliskomisjonis peetud erakorraline koosolek. Olgem otsekohesed. Gruusia president Saakašvili andis käsu sõjaväeliseks rünnakuks. See sütitaski tegelikult sõja ja käivitas vägivallaspiraali. Kui me seda fakti ignoreerime, siis eitame sõja tõelist põhjust. Rünnakud, eriti tsiviilelanikkonnale Tshinvalis, tuleb täielikult hukka mõista koos sõjalise vastusega, eriti Venemaa sõjalise vastusega ning rünnakutega tsiviilelanikkonnale, eriti Gori linnas. Mõlemad pooled on selles rünnakus kasutanud ka kobarpomme, mis on vastuvõetamatu. Rahvusvahelist humanitaarõigust ja sõjaseadust on selles konfliktis mõlemalt poolt selgelt rikutud. Sõnum, mida ma väga tihti kuulnud olen, on siiski see, et Venemaa üksi on praeguse olukorra eest vastutav. See ei ole nii ja mul on hea meel, et eesistujariik Prantsusmaa on selles suhtes märksa tasakaalukama seisukoha võtnud. Mu enda seisukoht jääb muutumatuks: rahvusvahelise seaduse alusel on Lõuna-Osseetia ja Abhaasia tunnustamine võrreldav Kosovo tunnustamisega. Lääneriigid tunnustasid Kosovot ja avasid tõelise Pandora laeka. Lääs, NATO ja Euroopa Liit on tõsiselt seotud selle konflikti süvenemisega ja sõjaga Gruusias: USA paigutas Gruusia väed Iraagist ümber Gruusiasse ning paljud lääneriigid – NATO riigid, ELi riigid – aitasid kaasa Gruusia relvastamisele. Isegi Iisrael relvastas Gruusiat ja NATO sõjalaevade ilmumine Mustale merele ei pea tingimata olema rahumärk. Me teame, et selles sõjas on mängus ka geopoliitilised huvid; selles kontekstis tarvitseb nimetada vaid naftajuhtmeid. Seda konflikti ei tohiks kasutada ettekäändena Euroopa Liidu jätkuvaks militariseerimiseks. EL on edukalt tegutsenud mittesõjalise jõuna. Kui me nüüd hakkame kellegi poolele asuma, siis kaotab EL oma usaldusväärsuse vahendajana. Me seisame külma sõja künnisel ja see, mis ees seisab, võib minna ühes või teises suunas. Täna on 1. september, päev, mida tähistatakse sõjavastase päevana. Peaksime seda meeles pidama: sõda on vastuvõetamatu ja Euroopa Liidu riigid ei tohiks seda iialgi toetada ei otseselt ega kaudselt."@et⁵ "Arvoisa puhemies, haluaisin aluksi kiittää tämän keskustelun objektiivisuutta; keskustelu täällä on varmasti ollut objektiivisempaa kuin ulkoasianvaliokunnan järjestämässä ylimääräisessä kokouksessa 20. elokuuta. Olkaamme rehellisiä. Georgian presidentti Saakašvili aloitti sotilaallisen hyökkäyksen. Siitä sota todella sai alkunsa ja siitä käynnistyi väkivallan kierre. Jos kiellämme tämän, kiellämme sodan todellisen syyn. Hyökkäykset erityisesti siviiliväestöä vastaan Tskhinvalissa on tuomittava voimakkaasti. On tuomittava erityisesti Venäjän sotilaallinen reaktio ja hyökkäykset siviiliväestöä vastaan, erityisesti Gorissa. Molemmat osapuolet ovat myös käyttäneet tässä konfliktissa rypälepommeja, mitä ei voi hyväksyä. Konfliktin molemmat osapuolet ovat rikkoneet kansainvälistä humanitaarista oikeutta ja sodan lakeja. Hyvin usein kuitenkin sanotaan, että Venäjä yksin on vastuussa nykyisestä tilanteesta. Näin ei ole, ja olen iloinen, kun Ranska neuvoston puheenjohtajana on omaksunut tasapuolisemman kannan tähän asiaan. Oma kantani on muuttumaton: Etelä-Ossetian ja Abhasian tunnustaminen on kansainvälisen oikeuden perusteella verrattavissa Kosovon tunnustamiseen. Länsimaat tunnustivat Kosovon ja itse asiassa avasivat Pandoran lippaan. Länsi, Nato ja Euroopan unioni ovat voimakkaasti mukana tämän konfliktin laajenemisessa ja Georgian sodassa: Yhdysvallat siirsi Georgian joukkoja Irakista Georgiaan, ja monet läntiset maat – Nato-maat, EU:n jäsenvaltiot – ovat olleet aseistamassa Georgiaa. Jopa Israel on aseistanut Georgiaa, eikä Naton sota-alusten lähettäminen Mustallemerelle ole välttämättä rauhan ele. Tiedämme, että tähän sotaan liittyy geopoliittisia intressejä, esimerkkinä mainitsen vain öljyputket. Tätä konfliktia ei saisi käyttää hyväksi Euroopan unionin militarisoimiseksi. EU on menestynyt ei-sotilaallisena toimijana. Jos nyt asetumme jonkun puolelle, EU menettää uskottavuutensa välittäjänä. Olemme kylmän sodan partaalla ja edessä voi olla mitä tahansa. Nyt on syyskuun 1. päivä, jota on vietetty sodanvastaisuuden päivänä. Tämä olisi pidettävä mielessä: sotaa ei voi hyväksyä eivätkä Euroopan unionin jäsenvaltiot saisi koskaan tukea sotaa suoraan eivätkä välillisesti."@fi⁷ "M. le Président, je souhaite commencer par exprimer mes remerciements pour l'objectivité de ce débat. Il est certainement plus objectif que la réunion extraordinaire organisée le 20 août par la commission des affaires étrangères. Soyons brusques. Le président géorgien Saakashvili a ordonné une offensive militaire. C’est ce qui a en fait déclenché la guerre et provoqué une spirale de violence. Si nous ignorons cela, nous nions la cause réelle de la guerre. Ces attaques, particulièrement sur la société civile de Tskhinvali, doivent être condamnées sans ambages, tout comme la réponse militaire, particulièrement celle de la Russie et les attaques sur la population civile, particulièrement dans la ville de Gori. Les deux parties ont également déployé des bombes à fragmentation au cours de ce conflit, ce qui est inacceptable. Le droit humanitaire international et le droit de la guerre ont clairement été violés par les deux parties durant ce conflit. Le message que j’ai très souvent entendu, toutefois, est que la Russie est seule responsable de la situation actuelle. Ce n’est pas le cas, et je suis heureux que la présidence française du Conseil ait adopté une position plus nuancée sur ce point. Ma propre position reste inchangée: la reconnaissance de l’Ossétie du Sud et la reconnaissance de l’Abkhazie sont comparables, au titre du droit international, avec la reconnaissance du Kosovo. Les pays occidentaux ont reconnu le Kosovo, et ouvert la boîte de Pandore. L’Occident, l’OTAN et l’Union européenne sont fortement impliqués dans l’escalade de ce conflit et la guerre en Géorgie. Les États-Unis ont redéployé les troupes géorgiennes d’Iraq en Géorgie et certains pays occidentaux - les pays de l’OTAN et de l’UE – ont joué un rôle dans l’armement de la Géorgie. Même Israël a armé la Géorgie, et l’arrivée des bateaux de guerre de l'OTAN en mer Morte n'est pas nécessairement un signe de paix. Nous savons que, dans cette guerre, des intérêts géopolitiques sont également en jeu, je me contenterai de mentionner les oléoducs dans ce contexte. Ce conflit ne devrait pas être utilisé comme prétexte à l’avancement de la militarisation de l'Union européenne. L’UE a bien réussi en tant qu’acteur non militaire. Si maintenant nous prenons parti, l’UE perdra sa crédibilité en tant que médiateur. Nous sommes à deux doigts d’une guerre froide, et vu ce qui nous attend, ça peut partir dans n’importe quel sens. Aujourd’hui, nous sommes le 1 septembre, un jour fêté comme journée antiguerre. Nous devons être attentifs à ceci: la guerre est une chose inacceptable, qui ne doit jamais être soutenue, directement ou indirectement, par les pays de l’Union européenne."@fr⁸ "Elnök úr, először is szeretném megköszönni e vita objektivitását; minden bizonnyal sokkal objektívabb, mint a Külügyi Bizottság augusztus 20-i rendkívüli ülése. Legyünk őszinték. Szaakasvili grúz elnök katonai offenzívát rendelt el. Valójában ez a lépés volt az, ami kirobbantotta a háborút, és elindította az erőszak-spirált. Ha ezt figyelmen kívül hagyjuk, azzal a háború valódi okát tagadjuk le. Határozottan el kell ítélni a támadásokat, különösen a Chinvaliban a civil lakosság elleni támadásokat, valamint a katonai reakciót is, különösen Oroszországét, és a civil lakosság elleni támadást, különös tekintettel a kori városát ért támadásra. A konfliktusban mindkét fél alkalmazott repeszbombát is, ami elfogadhatatlan. E konfliktus során mindkét fél egyértelműen megsértette a nemzetközi humanitárius jogot és a hadijogot. Ennek ellenére nagyon gyakran hallom azt, hogy egyedül Oroszország felelős a jelenlegi helyzetért. Nem így áll a dolog; és örömmel fogadom, hogy a Tanács francia elnöksége kiegyensúlyozottabb álláspontra jutott e kérdésben. Továbbra sem változott véleményem: a nemzetközi jog szerint Dél-Oszétia és Abházia elismerése megfeleltethető Koszovó elismerésének. A nyugati országok elismerték Koszovót, s ezzel kinyitották Pandora szelencéjét. A nyugat, a NATO és az Európai Unió komoly mértékben részt vett a konfliktus eszkalálódásában és a grúziai háborúban: az USA a grúz csapatokat Irakból Grúziába csoportosította át, és több nyugati ország – NATO-országok és EU-országok – szerepet játszottak Grúzia felfegyverzésében. Még Izrael is részt vett Grúzia felfegyverzésében, valamint a NATO-hadihajók megérkezése a Fekete-tengerre sem feltétlenül a béke jele. Tudjuk, hogy ebben a háborúban geopolitikai érdekek is kockán forognak; ebben a kontextusban csupán az olajvezetékeket kell megemlítenem. Nem szabad megengednünk, hogy a konfliktust ürügyül szolgáljon az Európai Unió militarizálására. Az EU eddig sikeres nem-katonai szereplőnek bizonyult. Ha most állást foglalunk, az EU elveszíti közvetítői hitelességét. Egy hidegháború küszöbén állunk, és ami a jövőt illet, nos, kétesélyes. Ma szeptember elseje, a háborúellenesség napja van Észben kell tartanuk, hogy a háború elfogadhatatlan, és hogy az Európai Unió egyetlen országa sem támogathatja, sem közvetlenül, sem közvetetten."@hu¹¹ ". Signor Presidente, desidero iniziare ringraziando per l’obiettività di questa discussione; di certo è più obiettiva della riunione straordinaria organizzata il 20 agosto dalla commissione per gli affari esteri. Siamo sinceri. Il Presidente georgiano Saakashvili ha ordinato un’offensiva militare. E’ questa iniziativa che ha effettivamente scatenato la guerra e ha provocato una spirale di violenza. Se ignoriamo questo fatto, neghiamo la causa reale della guerra. Gli attacchi, soprattutto sulla popolazione civile di Tskhinvali, sono da condannare in modo chiaro e tondo, oltre alla risposta militare, in particolare da parte della Russia, e gli attacchi alla popolazione civile, soprattutto alla città di Gori. In questo conflitto, entrambe le parti hanno altresì impiegato bombe a grappolo, un fatto inaccettabile. In questo conflitto, entrambe le parti hanno chiaramente violato il diritto umanitario internazionale e il diritto applicabile ai conflitti armati. Tuttavia, il messaggio che ho sentito molto spesso è che la Russia sia l’unica responsabile per la situazione attuale. Non è così, e sono lieto che la Presidenza francese del Consiglio abbia adottato una posizione più equilibrata a tale proposito. Il mio parere non cambia: il riconoscimento di Ossezia del Sud e Abkhazia è paragonabile, secondo il diritto internazionale, a quello del Kosovo. I paesi occidentali hanno riconosciuto il Kosovo e hanno veramente aperto il vaso di Pandora. L’Occidente, la NATO e l’Unione europea sono gravemente implicati nell’ di tale conflitto e della guerra in Georgia: gli USA hanno nuovamente utilizzato le truppe georgiane dall’Iraq alla Georgia e alcuni paesi occidentali, paesi NATO, paesi UE, hanno svolto un ruolo nell’armare la Georgia. Persino Israele ha armato la Georgia, e l’arrivo di navi da guerra della NATO nel Mar Nero non necessariamente costituisce un segnale di pace. Sappiamo che, in questa guerra, sono in gioco anche interessi geopolitici; in questo quadro, è necessario menzionare soltanto gli oleodotti. Il conflitto non dovrebbe essere utilizzato come pretesto per avviare la militarizzazione dell’Unione europea. L’UE ha avuto successo come attore non militare. Se ora ci schieriamo, l’UE perderà la sua credibilità come mediatore. Siamo sull’orlo di una Guerra Fredda, per ciò che ci attende, dunque, potrebbe andare in entrambi i modi. Oggi è il 1° settembre, un giorno in cui si festeggia una Giornata per la pace. Dovremmo ricordarcelo: la guerra è inaccettabile e non dovrebbe mai essere appoggiata, direttamente o indirettamente, da paesi dell’Unione europea."@it¹² "Gerb. pirmininke, norėčiau pradėti nuo padėkos už šių diskusijų objektyvumą, nes jos be abejonės vyko objektyviau nei rugpjūčio 20 d. įvykęs neeilinis Užsienio reikalų komiteto susitikimas. Kalbėkime tiesiai. Gruzijos prezidentas M. Saakašvilis įsakė imtis agresyvių karinių veiksmų. Būtent tai ir įžiebė karą ir atleido jėgos panaudojimo spiralę. Jeigu mes šį faktą ignoruosime, mes neigsime tikrąją karo priežastį. Jėgos panaudojimas, ypač prieš civilius Chenvalio gyventojus, kaip ir karinis atsakas, ypač Rusijos karinis atsakas ir jėgos panaudojimas prieš civilius gyventojus, ypač Gorio mieste, turi būti griežtai pasmerkti. Abi šalys šiame konflikte taip pat panaudojo kasetines bombas, o tai yra nepriimtina. Abi konflikto šalys akivaizdžiai pažeidė tarptautinę humanitarinę teisę ir karo įstatymą. Tačiau aš labai dažnai girdžiu sakant, kad atsakomybė už susidariusią padėtį tenka tik Rusijai. Taip teigti neteisinga ir aš džiaugiuosi, kad Tarybai pirmininkaujanti Prancūzija šiuo klausimu laikosi labiau subalansuotos pozicijos. Mano pozicija lieka nepakitusi: Pietų Osetijos ir Abchazijos nepriklausomybės pripažinimas pagal tarptautinę teisę yra palyginamas su Kosovo nepriklausomybės pripažinimu. Pripažindamos Kosovo nepriklausomybę, Vakarų šalys iš tikrųjų atvėrė Pandoros skrynią. Vakarai, NATO ir Europos Sąjunga yra smarkiai įpainioti į šio konflikto eskalavimą ir karą Gruzijoje: JAV perdislokavo Gruzijos karinius dalinius atitraukdama juos iš Irako ir vėl perkeldama į Gruziją, o daugelis Vakarų šalių – NATO ir ES valstybių narių – atliko savo vaidmenį apginkluojant Gruziją. Net Izraelis prisidėjo apginkluojant Gruziją, o NATO karo laivų dislokavimas Juodojoje jūroje nebūtinai turi būti suprastas kaip taikos ženklas. Mes žinome, kad šiame kare pavojuje yra ir geopolitiniai interesai. Užtenka šiame kontekste paminėti vien tik naftotiekį. Šis konfliktas neturėtų tapti pretekstu tęsti Europos Sąjungos militarizaciją. ES sėkmingai gyvuoja kaip nekarinis veikėjas. Jei mes dabar palaikysime kurią nors iš konflikto šalių, ES praras patikimumą kaip tarpininkas. Mes esame ties šaltojo karo riba ir nežinia, kaip įvykiai toliau rutuliosis. Šiandien yra rugsėjo 1-oji, kurią mes švenčiame kaip antikarinę dieną. Mes turėtumėme atminti tai: karas yra nepriimtinas ir Europos Sąjungos valstybės narės niekada neturėtų tiesiogiai ar netiesiogiai jį remti."@lt¹⁴ "Priekšsēdētāja kungs, es vēlētos sākt ar pateicību par šo debašu objektivitāti; tās noteikti ir objektīvākas nekā ārkārtas sēdē, kuru 20. augustā organizēja Ārlietu komiteja. Būsim atklāti. Gruzijas prezidents pavēlēja veikt militāru ofensīvu. Tas faktiski izraisīja karu un vardarbības spirāli. Ja mēs šo faktu ignorējam, tad noliedzam patieso kara iemeslu. Uzbrukumi, it īpaši civiliedzīvotājiem Chinvali, kā arī militārā reakcija, it īpaši Krievijas militārā reakcija un uzbrukumi civiliedzīvotājiem Gori pilsētā ir pilnībā jānosoda. Abas puses šajā konfliktā ir izmantojušas arī kasešu bumbas, kas ir nepieņemami. Abas puses šajā konfliktā atklāti ir pārkāpušas starptautiskos tiesību aktus cilvēktiesību jomā un kara likumus. Tomēr tā ziņa, ko bieži esmu dzirdējis, ir, ka Krievija viena pati ir atbildīga par pašreizējo situāciju. Tā tas nav, un es priecājos, ka Francijas Padomes prezidentūra attiecībā uz šo jautājumu ir ieņēmusi sabalansētāku nostāju. Mana nostāja paliek nemainīga: Dienvidosetijas un Abhāzijas atzīšana saskaņā ar starptautiskajām tiesībām ir pielīdzināma Kosovas atzīšanai. Rietumvalstis atzina Kosovu un tiešām atvēra Pandoras lādi. Rietumi, NATO un Eiropas Savienība ir cieši iesaistīti šī konflikta eskalācijā un karā Gruzijā: ASV Gruzijas spēkus pārdislocēja no Irākas uz Gruziju, un vairākas Rietumu valstis – NATO valstis, ES valstis – ir palīdzējušas Gruzijai bruņoties. Pat Izraēla ir apbruņojusi Gruziju, un NATO karakuģu ierašanās Melnajā jūrā nebūt nav miera zīme. Mēs zinām, ka šajā karā uz spēles ir liktas arī ģeopolitiskās intereses; šajā kontekstā pietiek minēt tikai naftas cauruļvadus. Šo konfliktu nevajadzētu izmantot par ieganstu Eiropas Savienības militarizācijas uzsākšanai. ES ir bijusi veiksmīga kā nemilitārs spēks. Ja tagad nostāsimies kāda pusē, tad ES zaudēs savu vidutāja uzticamību. Mēs esam uz aukstā kara robežas, un kas attiecas uz nākotni, tā varētu virzīties abos virzienos. Šodien ir 1. septembris, diena, ko atzīmē kā Pretkara dienu. Mums būtu jābūt uzmanīgiem: karš ir nepieņemams un Eiropas Savienības valstīm to nekad tieši vai netieši nevajadzētu atbalstīt."@lv¹³ "Herr Präsident! Ich will mich zuerst einmal für die Sachlichkeit dieser Debatte bedanken, die größer ist als am 20. August bei der Sondersitzung des Ausschusses für auswärtige Angelegenheiten. Lassen Sie uns Klartext reden! Der georgische Präsident Saakaschwili hat einen militärischen Angriff befohlen. Damit hat der eigentliche Krieg begonnen, und eine Spirale der Gewalt ist in Gang gesetzt worden. Dazu zu schweigen, heißt, den Beginn des eigentlichen Krieges zu verleugnen. Die Angriffe insbesondere auf die Zivilbevölkerung in Zchinvali sind klar zu verurteilen. Gleichzeitig ist die militärische Reaktion, vor allem die Form der militärischen Reaktion Russlands und die Angriffe auf die Zivilbevölkerung insbesondere in der Stadt Gori, klar zu verurteilen. Der Einsatz von Streubomben ist auch in diesem Konflikt von beiden Seiten durchgeführt worden. Das ist unerträglich. Das humanitäre Völkerrecht, das Kriegsvölkerrecht wurde von beiden Kriegsseiten klar verletzt. Allerdings habe ich sehr häufig gehört, dass allein Russland für die jetzige Situation verantwortlich sei. Das ist nicht der Fall, und ich bin froh, dass die französische Ratspräsidentschaft da eine ausgewogenere Position eingenommen hat. Und ich bleibe dabei: Die Anerkennung Südossetiens und Abchasiens sind völkerrechtlich vergleichbar mit der Anerkennung Kosovos. Diese haben die westlichen Staaten durchführt und damit tatsächlich eine Büchse der Pandora geöffnet. Der Westen, die NATO und die Europäische Union sind in die Eskalation dieses Konfliktes und in diesen Krieg in Georgien stark involviert. Die USA haben georgische Truppen von Irak nach Georgien gebracht, und eine Reihe von westlichen Staaten – NATO-Staaten, EU-Staaten – haben Georgien aufgerüstet. Auch Israel hat Georgien aufgerüstet, und der Militäraufmarsch von NATO-Marinetruppen im Schwarzen Meer ist nicht unbedingt etwas, was ein Zeichen für Frieden gibt. Wir wissen, bei diesem Krieg sind geopolitische Interessen mit im Spiel. Ich nenne nur die Öl-Pipelines. Der Konflikt darf nicht missbraucht werden, um eine Militarisierung der Europäischen Union voranzutreiben. Die EU war als ziviler Akteur erfolgreich. Wenn man jetzt einseitig Partei nimmt, macht man sich als Vermittler unglaubwürdig. Wir stehen an der Schwelle zu einem kalten Krieg, und die Entscheidung, in welche Richtung es gehen wird, ist offen. Und wir haben den 1. September. Der 1. September wird als Antikriegstag begangen. Das sollte man ganz klar in Erinnerung rufen: Krieg darf nicht sein und darf auch nicht indirekt oder direkt von Staaten aus dem Bereich der Europäischen Union unterstützt werden."@mt¹⁵ "Mijnheer de Voorzitter, ik zou willen beginnen mijn dank uit te spreken voor de objectiviteit van dit debat. Het is zeker een stuk objectiever dan de buitengewone vergadering die op 20 augustus werd gehouden door de Commissie buitenlandse zaken. Laat ik het maar recht voor de raap zeggen. De Georgische president Saakashvili heeft bevel gegeven tot een militair offensief. Dat is feitelijk waardoor de oorlog begon en waardoor een spiraal van geweld is ingezet. Als wij daaraan voorbijgaan, ontkennen wij de ware toedracht van deze oorlog. De aanvallen, in het bijzonder die op de burgerbevolking in Tskhinvali, moeten volmondig worden veroordeeld, evenals de militaire reactie, en dan vooral de militaire reactie van Rusland en de aanvallen op de burgerbevolking, met name in de stad Gori. Verder hebben beide partijen in dit conflict gebruikgemaakt van clusterbommen, hetgeen onacceptabel is. De internationale rechten van de mens en het internationale oorlogsrecht zijn in dit conflict duidelijk door beide partijen geschonden. De boodschap die ik echter maar al te vaak tot mij heb gekregen, is dat Rusland alleen verantwoordelijk is voor de huidige situatie. Dat is niet het geval, en ik ben blij dat het Franse voorzitterschap van de Raad op dit punt een wat evenwichtiger standpunt heeft ingenomen. Mijn eigen standpunt blijft ongewijzigd: erkenning van Zuid-Ossetië en Abchazië is onder het volkenrecht vergelijkbaar met de erkenning van Kosovo. De westerse landen hebben Kosovo erkend en daarmee de doos van Pandora geopend. Het westen, de NAVO en de Europese Unie gaan daarom bepaald niet vrijuit ten aanzien van de escalatie van dit conflict en de oorlog in Georgië: de VS hebben van Irak tot Georgië de Georgische troepen opnieuw bewapend, en een aantal westerse landen – NAVO- en EU-landen – hebben eveneens een rol gespeeld bij de bewapening van Georgië. Zelfs Israël heeft hieraan bijgedragen, en het verschijnen van NAVO-oorlogsschepen in de Zwarte Zee is nou ook niet bepaald een teken van vrede. Iedereen weet dat bij deze oorlog geopolitieke belangen op het spel staan; ik hoef in dit verband alleen maar te refereren aan de oliepijpleidingen. Het conflict moet niet als voorwendsel worden gebruikt om de militarisering van de Europese Unie te bevorderen. De EU is succesvol geweest als niet-militaire speler. Als de EU nu partij kiest, verliest zij haar geloofwaardigheid als bemiddelaar. Wij staan op het randje van een nieuwe koude oorlog en de toekomst kan nog alle kanten opgaan. Vandaag is het 1 september, een dag die wij vieren als antioorlogsdag. Dit zouden wij in ons achterhoofd moeten houden: oorlog is onacceptabel en verdient nooit de steun, direct dan wel indirect, van de landen van de Europese Unie."@nl³ "Panie przewodniczący! Chciałbym zacząć od podziękowania za obiektywność tej debaty. Jest ona z pewnością bardziej obiektywna niż nadzwyczajne posiedzenie zwołane 20 sierpnia przez Komisję Spraw Zagranicznych. Bądźmy szczerzy. Prezydent Gruzji Micheil Saakaszwili wydał rozkaz przeprowadzenia ofensywy wojskowej. To właśnie dało początek wojnie i wywołało spiralę przemocy. Jeżeli zignorujemy ten fakt, zakwestionujemy prawdziwą przyczynę wojny. Ataki, przede wszystkim na ludność cywilną w Cchinwali, powinny zostać stanowczo potępione, podobnie jak odpowiedź militarna, szczególnie ta ze strony Rosji oraz ataki na ludność cywilną, głównie w mieście Gori. Obie strony również w tym konflikcie zastosowały bomby kasetowe, co jest nie do przyjęcia. Obie strony tego konfliktu wyraźnie złamały międzynarodowe prawo humanitarne i prawo wojenne. Przekaz, jaki często słyszałem, mówi jednak, że jedynie Rosja jest odpowiedzialna za obecną sytuację. Tak nie jest, a ja cieszę się, że prezydencja francuska przyjęła w tej sprawie bardziej wyważone stanowisko. Moje osobiste stanowisko pozostaje niezmienione: uznanie niepodległości Osetii Południowej i Abchazji jest na mocy prawa międzynarodowego porównywalne z uznaniem niepodległości Kosowa. Kraje zachodnie uznały niepodległość Kosowa i naprawdę otworzyły puszkę Pandory. Zachód, NATO i Unia Europejska są mocno uwikłane w eskalację tego konfliktu i w wojnę w Gruzji: USA przerzuciły oddziały gruzińskie z Iraku do Gruzji, a wiele krajów zachodnich - kraje należące do NATO, kraje UE - przyczyniły się do zbrojenia Gruzji. Nawet Izrael zbroił Gruzję, a przybycie okrętów wojennych NATO na Morze Czarne niekoniecznie jest znakiem pokoju. Wiemy, że w tej wojnie zagrożone są również interesy geopolityczne. W tym kontekście wymienię choćby ropociągi. Konfliktu tego nie powinno się wykorzystywać jako pretekstu do przyspieszenia militaryzacji Unii Europejskiej. UE odnosi sukcesy jako gracz niewojskowy. Jeżeli teraz zmienimy stanowisko, UE utraci swoją wiarygodność jako mediator. Jesteśmy u progu zimnej wojny, a co do przyszłości, cóż, różnie to się może potoczyć. Dziś mamy 1 września, dzień obchodzony jako Dzień Pokoju. Powinniśmy być tego świadomi: wojna jest nie do przyjęcia i nigdy nie powinna być popierana, bezpośrednio czy pośrednio, przez kraje Unii Europejskiej."@pl¹⁶ "Senhor Presidente, gostaria de começar por manifestar o meu agradecimento pela objectividade do presente debate; é certamente mais objectivo do que a reunião extraordinária realizada pela Comissão dos Assuntos Externos, em 20 de Agosto. Deixemo-nos de meias palavras. O Presidente da Geórgia, Saakashvili, ordenou uma ofensiva militar. Na realidade, foi isso que deu origem à guerra e desencadeou uma espiral de violência. Se ignorarmos esse facto, estamos a negar a verdadeira causa da guerra. Os ataques, especialmente os perpetrados contra a população civil em Tskhinvali, devem ser veementemente condenados, assim como a resposta das forças militares, nomeadamente a resposta russa e os ataques à população civil, especialmente na cidade de Gori. Ambas as partes utilizaram bombas de fragmentação também neste conflito, o que é inaceitável. O direito humanitário internacional e o direito da guerra foram claramente violados por ambas as partes neste conflito. No entanto, o que tenho ouvido muito frequentemente é que a Rússia é a única responsável pela situação actual. Não é esse o caso, e apraz-me constatar que a Presidência francesa do Conselho adoptou uma posição mais equilibrada nesta matéria. A minha posição mantém-se: perante o direito internacional, o reconhecimento da Ossétia do Sul e da Abcásia é comparável ao reconhecimento do Kosovo. Os países ocidentais reconheceram o Kosovo e foram abrir uma caixa de Pandora. O Ocidente, a NATO e a União Europeia estão fortemente envolvidos na escalada deste conflito e na guerra na Geórgia: os EUA deslocaram tropas georgianas do Iraque para a Geórgia e foram vários os países ocidentais – países da NATO, países da UE – que tiveram um papel determinante no fornecimento de armas à Geórgia. Até Israel armou a Geórgia, e a chegada de navios de guerra da NATO ao Mar Negro não constitui necessariamente um sinal de paz. Sabemos que nesta guerra também há interesses geopolíticos em jogo; basta referir os oleodutos. O conflito não deve ser usado como pretexto para avançar com a militarização da União Europeia. A UE tem-se mostrado eficaz enquanto interveniente não militarizado. Se agora formos tomar partido, a UE irá perder a sua credibilidade enquanto mediador. Estamos à beira de uma Guerra Fria e quanto ao que irá acontecer, bom, tudo é possível. Hoje é 1 de Setembro, data em que se comemora no meu país o Dia da Paz. Convém nunca esquecermos: a guerra é inaceitável e nunca deve ser apoiada, directa ou indirectamente, por países da União Europeia."@pt¹⁷ "Herr Präsident! Ich will mich zuerst einmal für die Sachlichkeit dieser Debatte bedanken, die größer ist als am 20. August bei der Sondersitzung des Ausschusses für auswärtige Angelegenheiten. Lassen Sie uns Klartext reden! Der georgische Präsident Saakaschwili hat einen militärischen Angriff befohlen. Damit hat der eigentliche Krieg begonnen, und eine Spirale der Gewalt ist in Gang gesetzt worden. Dazu zu schweigen, heißt, den Beginn des eigentlichen Krieges zu verleugnen. Die Angriffe insbesondere auf die Zivilbevölkerung in Zchinvali sind klar zu verurteilen. Gleichzeitig ist die militärische Reaktion, vor allem die Form der militärischen Reaktion Russlands und die Angriffe auf die Zivilbevölkerung insbesondere in der Stadt Gori, klar zu verurteilen. Der Einsatz von Streubomben ist auch in diesem Konflikt von beiden Seiten durchgeführt worden. Das ist unerträglich. Das humanitäre Völkerrecht, das Kriegsvölkerrecht wurde von beiden Kriegsseiten klar verletzt. Allerdings habe ich sehr häufig gehört, dass allein Russland für die jetzige Situation verantwortlich sei. Das ist nicht der Fall, und ich bin froh, dass die französische Ratspräsidentschaft da eine ausgewogenere Position eingenommen hat. Und ich bleibe dabei: Die Anerkennung Südossetiens und Abchasiens sind völkerrechtlich vergleichbar mit der Anerkennung Kosovos. Diese haben die westlichen Staaten durchführt und damit tatsächlich eine Büchse der Pandora geöffnet. Der Westen, die NATO und die Europäische Union sind in die Eskalation dieses Konfliktes und in diesen Krieg in Georgien stark involviert. Die USA haben georgische Truppen von Irak nach Georgien gebracht, und eine Reihe von westlichen Staaten – NATO-Staaten, EU-Staaten – haben Georgien aufgerüstet. Auch Israel hat Georgien aufgerüstet, und der Militäraufmarsch von NATO-Marinetruppen im Schwarzen Meer ist nicht unbedingt etwas, was ein Zeichen für Frieden gibt. Wir wissen, bei diesem Krieg sind geopolitische Interessen mit im Spiel. Ich nenne nur die Öl-Pipelines. Der Konflikt darf nicht missbraucht werden, um eine Militarisierung der Europäischen Union voranzutreiben. Die EU war als ziviler Akteur erfolgreich. Wenn man jetzt einseitig Partei nimmt, macht man sich als Vermittler unglaubwürdig. Wir stehen an der Schwelle zu einem kalten Krieg, und die Entscheidung, in welche Richtung es gehen wird, ist offen. Und wir haben den 1. September. Der 1. September wird als Antikriegstag begangen. Das sollte man ganz klar in Erinnerung rufen: Krieg darf nicht sein und darf auch nicht indirekt oder direkt von Staaten aus dem Bereich der Europäischen Union unterstützt werden."@ro¹⁸ "Vážený pán predsedajúci, rád by som poďakoval za objektivitu dnešnej rozpravy, je rozhodne omnoho objektívnejšia než mimoriadne zasadnutie Výboru pre zahraničné veci konané 20. augusta. Hovorme bez obalu. Gruzínsky prezident Saakašvili nariadil vojenskú ofenzívu. Tá zapálila vojnu a spustila špirálu násilia. Ak túto skutočnosť neberieme do úvahy, popierame skutočnú príčinu vojny. Tieto útoky, najmä proti civilnému obyvateľstvu Cchinvali, treba nemilosrdne odsúdiť spolu s vojenskou reakciou, predovšetkým vojenskou reakciou Ruska a útoky proti civilnému obyvateľstvu, najmä v meste Gori. Obidve strany tiež v tomto konflikte použili kazetové bomby, čo je neprijateľné. Obidve strany konfliktu jasne porušili medzinárodné humanitárne pravidlá a pravidlá vojny. Veľmi často však počujem myšlienku, že za celú situáciu je zodpovedné iba Rusko. To nie je pravda a mňa teší, že francúzske predsedníctvo Rady v tejto otázke zaujalo vyváženejší postoj. Môj vlastný postoj sa nemení: uznanie Južného Osetska a Abcházska je z hľadiska medzinárodného práva porovnateľné s uznaním Kosova. Západné štáty uznaním Kosova skutočne otvorili Pandorinu skrinku. Západ, NATO a Európska únia majú veľký podiel na eskalácii tohto konfliktu a na vojne v Gruzínsku. USA prevelili gruzínske jednotky z Iraku do Gruzínska a mnoho západných štátov – krajín NATO, krajín Európskej únie – sa podieľalo na vyzbrojovaní Gruzínska. Dokonca aj Izrael vyzbrojoval Gruzínsko a priplávanie vojenských plavidiel NATO do Čierneho mora nie je nevyhnutne znamením mieru. Vieme, že v tejto vojne sú v stávke aj geopolitické záujmy; v tejto súvislosti stačí uviesť ropovody. Tento konflikt by sa nemal využiť ako zámienka na popohnanie militarizácie Európskej únie. Európska únia uspela ako nevojenský hráč. Ak sa teraz pridáme na jednu stranu, stratí EÚ dôveryhodnosť ako sprostredkovateľ. Sme na prahu studenej vojny a čo sa týka toho, čo leží pred nami, nuž, môže sa to vyvinúť ktorýmkoľvek smerom. Dnes je 1. septembra, deň, ktorý oslavujeme ako deň proti vojne. To by sme mali mať na pamäti: vojna je neprijateľná a krajiny Európskej únie by ju nikdy nemali podporovať, priamo ani nepriamo."@sk¹⁹ "Gospod predsednik, na začetku bi rad izrazil zahvalo za objektivnost te razprave, gotovo je objektivnejša kot izredni sestanek Odbora za zunanje zadeve, ki je bil 20. avgusta. Bodimo odkriti. Gruzijski predsednik Sakašvili je naročil vojaško ofenzivo. Ta je dejansko zanetila vojno in sprožila stopnjevanje nasilja. Če se ne menimo za to dejstvo, zanikamo resnični vzrok vojne. Napade, zlasti na civilne prebivalce v Činvaliju, je treba v celoti obsoditi, skupaj z vojaškim odzivom, posebno vojaškim odzivom Rusije, in napadi na civilno prebivalstvo, še posebno v mestu Gori. Obe strani sta v tem spopadu uporabili tudi kasetne bombe, kar je nesprejemljivo. Mednarodno humanitarno pravo in vojno pravo sta očitno kršili obe strani v tem sporu. Sporočilo, ki ga slišimo zelo pogosto, je, da je samo Rusija odgovorna za sedanji položaj. To ne drži in veseli me, da je predsedstvo francoskega Sveta sprejelo bolj uravnoteženo stališče o tej točki. Moje osebno stališče ostaja nespremenjeno. Priznanje Južne Osetije in Abhazije je po mednarodnem pravu primerljivo s priznanjem Kosova. Zahodne države so priznale Kosovo in resnično odprle Pandorino skrinjico. Zahod, NATO in Evropska unija so močno vpleteni v stopnjevanje tega spora in vojne v Gruziji. Združene države so odpoklicale gruzijske čete iz Iraka nazaj v Gruzijo in številne zahodne države (države Nata, države EU) so imele vlogo v oborožitvi Gruzije. Celo Izrael je oboroževal Gruzijo in prihod Natovih vojaških ladij v Črno morje ni nujno znamenje miru. Vemo, da so v tej vojni vpleteni tudi geopolitični interesi, naj v tej zvezi omenim samo naftovode. Spor se ne bi smel uporabljati kot izgovor za uvajanje militarizacije v Evropsko unijo. EU je bila uspešna kot nevojaški akter. Če se bomo zdaj opredelili za eno stran, bo EU izgubila verodostojnost kot posrednica. Smo na robu hladne vojne in glede na to, kaj nas čaka, no, lahko gre kamor koli. Danes je 1. september, dan, ki ga praznujemo kot dan proti vojni. Morali bi pomisliti na to. Vojna je nesprejemljiva in je ne bi smele države Evropske unije nikoli podpirati, ne neposredno ne posredno."@sl²⁰ "Herr talman! Jag vill till att börja med tacka för denna debatts objektiva prägel; den är definitivt mer objektiv än det extra mötet i utskottet för utrikesfrågor den 20 augusti. Låt oss tala klarspråk. Den georgiske presidenten Michail Saakasjvili beordrade en militär offensiv. Det var det som faktiskt startade kriget och satte i gång en våldsspiral. Om vi bortser från detta faktum förnekar vi krigets verkliga orsak. Attackerna, särskilt mot civilbefolkningen i Tschinvali, måste öppet fördömas, liksom det militära gensvaret, särskilt Rysslands militära gensvar och attackerna mot civilbefolkningen, främst i staden Gori. Båda sidor har dessutom använt klusterbomber i denna konflikt, vilket är oacceptabelt. Den internationella humanitära rätten och krigets lagar har tydligt överträtts av båda sidor i konflikten. Det budskap som jag mycket ofta hört är dock att Ryssland ensamt bär ansvaret för den rådande situationen. Så är det inte, och det gläder mig att det franska rådsordförandeskapet har intagit en mer balanserad hållning på den punkten. Min egen hållning är oförändrad: erkännandet av Sydossetien och Abchazien är, enligt internationell rätt, jämförbart med erkännandet av Kosovo. Västländerna erkände Kosovo och öppnade verkligen Pandoras ask. Väst, Nato och EU är i hög grad delaktiga i upptrappningen av denna konflikt och kriget i Georgien: USA omgrupperade georgiska trupper från Irak till Georgien, och ett antal västländer – Natoländer och EU-länder – har bidragit till Georgiens upprustning. Även Israel har försett Georgien med vapen, och när Natos krigsfartyg kommer till Svarta havet är det inte nödvändigtvis ett fredstecken. Vi vet att även geopolitiska intressen står på spel i detta krig; i det avseendet behöver jag bara nämna oljeledningarna. Konflikten får inte användas som förevändning för att driva EU:s militarisering framåt. EU har varit framgångsrikt som icke-militär aktör. Om vi nu väljer sida kommer EU att förlora sin trovärdighet som medlare. Vi står vid randen till ett kallt krig, och när det gäller det som ligger framför oss kan det gå hur som helst. I dag är det den 1 september, en dag som firas som en dag mot krig. Det måste vi komma ihåg: krig är oacceptabelt och får aldrig stödjas, direkt eller indirekt, av länder i EU."@sv²²
lpv:unclassifiedMetadata	"Tobias Pflüger (GUE/NGL ). -"⁹ "Tobias Pflüger (GUE/NGL ). –"^18,15 "er"⁸ "escalation"¹²
lpv:videoURI	<go to Events_and_structure europarl>⁶