Local view for "http://purl.org/linkedpolitics/eu/plenary/2008-09-01-Speech-1-119"

Predicate	Value (sorted: default)
rdf:type	lpv_eu:Speech⁶
dcterms:Date	"2008-09-01"^^xsd:date⁶
dcterms:Is Part Of	lp_eu:Situaţia din Georgia (dezbatere)⁶
dcterms:Language	"fr"^^xsd:language⁶
lpv:document identification number	"en.20080901.20.1-119"⁶
lpv:hasSubsequent	lp_eu:2008-09-01-Speech-1-121⁶
lpv:speaker	lp:Benita Ferrero-Waldner⁶
lpv:spoken text	"Monsieur le Président du Conseil, Mesdames et Messieurs les membres de ce Parlement, je souhaite tout d'abord saluer l'engagement politique du Parlement européen envers la Géorgie et je voudrais aussi commencer par saluer les efforts de la présidence française et, surtout, la rapidité des actions entreprises au moment de la crise. Ce dernier accord sera, bien entendu, lié aussi à un accord de réadmission et il reste essentiel d'encourager les engagements de la Géorgie en matière de démocratie, d'État de droit et de liberté d'expression, et il est crucial d'accélérer les réformes démocratiques et le pluralisme politique. En ce qui concerne la stabilisation sécuritaire et la mise en œuvre de l'accord d'armistice, effectivement nous appuyons cette mission civile PESD d'observation dont il a déjà été question, qui doit être étroitement liée aux autres actions de l'Union, comme la reconstruction. Maintenant, un mot sur les relations avec la Russie. Les actions de la Russie soulèvent des questions plus vastes quant à la nature de nos relations à court comme à long terme. Son non-respect, à ce jour, du plan en six points négocié par la présidence et sa décision de reconnaître l’Abkhazie et l’Ossétie du Sud sont contraires aux principes de base qui sous-tendent les relations internationales. Nous cherchons à remodeler nos relations en un partenariat moderne reflétant notre intégration économique croissante. Je pense que ce sont des intérêts mutuels fondamentaux qui sont en jeu – l’interdépendance économique, la nécessité de trouver des approches communes concernant la non-prolifération ou le contre-terrorisme ou de nombreuses autres questions internationales –, il était donc – et il est toujours – d’une importance vitale de garder ouvertes les voies de communication avec la Russie. Toutefois, à la lumière des récents événements, les relations avec la Russie ne peuvent continuer à être considérées comme des « ». Dès lors, il était important de trouver le juste équilibre entre préserver les voies de communication et envoyer un signal clair à la Russie. Je pense que la bonne approche doit consister à poursuivre nos efforts conjoints existants et notre dialogue tout en laissant en suspens les nouvelles initiatives. Par conséquent, la Commission s’attellera à présent à revoir les nouvelles initiatives en cours destinées à renforcer nos relations, ce qui permettra ensuite au Conseil de tirer les conclusions en prévision du sommet de Nice de novembre. S’agissant des implications à long terme, les récents événements conféreront une importance nouvelle à certains domaines politiques. Notre engagement pris en juin en vue de développer un partenariat pour l’Europe de l’Est ainsi qu’une politique européenne de voisinage démontre bien les intérêts légitimes de l’UE dans la région. Ces politiques soulignent le fait que nous n’accepterons pas de nouvelles lignes de division en Europe et que des partenaires comme la Géorgie, l’Ukraine et la Moldavie peuvent compter sur notre soutien en ce qui concerne leur intégrité territoriale et leur souveraineté. Nous sommes prêts à accélérer et aussi à soumettre dès que possible de nouvelles propositions relatives à un nouveau partenariat pour l’Europe de l’Est, certainement avant la fin de l’année mais peut-être même dès la fin de l’automne. Deuxièmement – et ce sera mon dernier point –, l’énergie figure au cœur de nos relations avec la Russie. Ce que nous faisons au sein de l’Europe en matière d’énergie a une incidence directe sur nos relations avec la Russie. Nous devons dès lors maintenir cette dynamique de développement d’une politique énergétique cohérente et stratégique pour l’Europe. Pour conclure, ces récents événements représentent un véritable défi pour l’Union européenne. Dans les mois qui viennent, je pense que nous devrons continuer à montrer que nous sommes capables d’accomplir ensemble les tâches qui nous attendent. La journée d’aujourd’hui a constitué un jalon très important car ce n’est que par le biais d’une stratégie cohérente, de positions unifiées et d’une action concertée que nous pourrons défendre les intérêts et valeurs de l’Europe. Je salue l’engagement du Parlement et j’ai confiance en ce que nous jouerons chacun notre rôle afin de veiller à ce que l’Union maintienne un front uni et fort. C'est vrai, l'Union européenne, avec la négociation d'un cessez-le-feu et la prompte mise en place de l'aide humanitaire, en particulier par la Commission, a fait preuve de son efficacité. Le Conseil européen aujourd'hui était, je crois, très important et devant la complexité des questions que soulève ce conflit, l'Union européenne doit, et devait, réagir collectivement et définir d'un commun accord les réponses à y apporter. Je vais être brève parce que beaucoup a déjà été dit. Notre réunion d'aujourd'hui a, je pense, envoyé un message très clair sur la Géorgie, et à la Géorgie, ainsi qu'à la Russie, concernant notre capacité à répondre aux situations de crise et l'unité de l'Union européenne. C'est ce que nous avons toujours demandé. Deuxièmement, notre unité s'est également exprimée dans la défense de nos valeurs. Dès le début de la crise, comme je l'ai déjà dit, la Commission a contribué aux efforts de l'Union européenne tendant à la stabilisation de la situation humanitaire et sécuritaire en Géorgie, de manière, je pense, assez significative. L'aide humanitaire: nous avons tout de suite mis à disposition six millions d'euros, qui devraient permettre de faire face aux besoins immédiats de l'ensemble des populations civiles affectées par le conflit. On doit ajouter à cette somme presque neuf millions d'euros mis à disposition entre-temps par les États membres. Nous avons ainsi réussi à couvrir l'ensemble des besoins humanitaires de première intervention. En ce qui concerne l'aide à la reconstruction, nous avons envoyé la semaine passée une mission d'experts de la Commission pour effectuer une première évaluation des besoins et, d'après nos premières évaluations, Bernard Kouchner l'a d'ailleurs déjà dit, qui n'incluent pas les zones sous contrôle de la Russie, les dégâts matériels sont considérablement inférieurs aux prévisions. Environ 15 millions d'euros sont nécessaires à la reconstruction et à la réhabilitation. Mais le besoin le plus important concerne le sort des 22 000 personnes récemment déplacées par le conflit. Environ 110 millions d'euros seraient nécessaires pour faire face aux besoins. Il est important que l'Union se montre prête à apporter un soutien réel à la Géorgie, qui témoigne de notre détermination politique à approfondir nos relations. Tout d'abord, le Conseil a décidé d'envisager un renforcement important de notre aide financière à la Géorgie, notamment pour la reconstruction, que je viens d'évoquer, et pour les réfugiés. Nous sommes actuellement en train d'évaluer les réserves qui pourraient être mobilisées rapidement sur les dotations budgétaires 2008. Mais il est certain que sans une allocation budgétaire extraordinaire, nous ne serons pas en mesure de mobiliser les fonds nécessaires. Je me félicite déjà du soutien politique général que nous avons reçu aujourd'hui de la part du Président Pöttering à cet égard. Une conférence de donateurs internationaux sera également nécessaire pour donner un signal fort de confiance aux investisseurs. Il me semble également plus important que jamais de renforcer les instruments de la politique de voisinage pour stabiliser la Géorgie. Et sur la base des conclusions du Conseil européen, nous allons accélérer nos efforts pour préparer, une fois que les conditions seront réunies, la création d'une zone de libre-échange et la facilitation de la délivrance des visas de courte durée"@fr⁸
lpv:translated text	"− Pane úřadující předsedo Rady, dámy a pánové, především chci uvítat politickou podporu Gruzie ze strany Evropského parlamentu. Ráda bych také začala blahopřáním k úsilí francouzského předsednictví, především k rychlosti kroků učiněných v okamžiku krize. Dohoda zmíněná jako druhá bude pochopitelně spojena také s readmisní dohodou a základní význam má podpora gruzínského odhodlaní směřovat k demokracii, právnímu státu a svobodě projevu. Je nezbytně nutné uspíšit demokratické reformy a politickou pluralitu. Co se týká stabilizace bezpečnostní situace a plnění dohody o příměří, spoléháme na civilní pozorovatelské mise organizované v rámci evropské bezpečnostní a obranné politiky, jak už tu bylo zmíněno. Tato stránka musí být úzce spjata s dalšími akcemi EU, jako je například rekonstrukce. Nyní několik poznámek o vztazích s Ruskem. Ruské kroky vyvolávají širší otázky ohledně povahy našich vztahů v krátkodobém i dlouhodobém horizontu. Dosavadní ruské nesplnění šestibodového plánu vyjednaného předsednictvím a rozhodnutí uznat Abcházii a Jižní Osetii jdou proti základním zásadám, na nichž stojí mezinárodní vztahy. My jsme se snažili přetvořit naše vztahy do moderního partnerství, které by odráželo rostoucí hospodářskou integraci. Domnívám se, že v sázce jsou základní společné zájmy – vzájemná hospodářská závislost, potřeba najít společný postup v otázce nešíření jaderných zbraní, boje proti terorismu a v mnoha dalších mezinárodních problémech – takže bylo a je životně důležité udržet otevřené komunikační kanály s Ruskem. Nicméně ve světle nedávných událostí nelze pokračovat ve vztazích s Ruskem, jako by se nic nestalo. Bylo proto nutné najít rovnováhu mezi zachováním komunikačních kanálů a vysláním jasného signálu směrem k Rusku. Domnívám se, že správným přístupem je pokračovat v již existující společné práci a rozhovorech, ale pozastavit nové iniciativy. Komise proto nyní přezkoumá veškeré nové iniciativy, které mají prohloubit naše vztahy, což Radě umožní dospět k závěrům před listopadovým summitem v Nice. V oblasti dlouhodobých implikací dodají nedávné události novou váhu některým oblastem politiky. Náš červnový závazek k rozvoji východního partnerství a evropské politiky sousedství rozhodně ukazuje legitimní zájem EU v dané oblasti. Tyto politiky podtrhují skutečnost, že nepřistoupíme na rozdělení Evropy podle nových linii a že partneři jako Gruzie, Ukrajina a Moldávie se mohou spolehnout na naši podporu své územní celistvosti a suverenity. Jsme připraveni urychlit a co nejrychleji také podat nové návrhy pro východní partnerství, rozhodně před koncem letošního roku, ale možná už koncem podzimu. Za druhé – a to je moje poslední poznámka – jádrem našich vztahů s Ruskem je energetika. Kroky, které v oblasti energetiky učiníme v Evropě, budou přímo formovat naše vztahy s Ruskem, takže musíme udržet tempo a pro Evropu vypracovat systematickou strategickou energetickou politiku. Závěrem bych řekla, že nedávné události představují pro Evropskou unii velkou výzvu. V nadcházejících měsících budeme podle mého názoru muset znovu dokazovat, že jsme schopni se společně postavit problémům, které nás očekávají. Dnešní den byl významným milníkem. Evropské zájmy a hodnoty můžeme hájit pouze s pomocí soudržné strategie, jednotné pozice a sladěnými činy. Tleskám závazku Parlamentu a věřím, že všichni sehrajeme svoji roli při zabezpečení síly a jednoty Unie. Je pravda, že Evropská unie vyjednáním příměří a okamžitým doručením humanitární pomoci, zejména Komisí, prokázala svou efektivitu. Dnešní zasedání Evropské rady bylo podle mého názoru velmi důležité a s přihlédnutím ke složitosti problémů vyvolaných tímto konfliktem Evropská unie musí a musela reagovat společně a určit, na základě společné dohody, odpovídající postup. Promluvím jen stručně, protože hodně už bylo řečeno. Podle mého názoru dnešní schůze vyslala velmi jasné poselství týkající se situace v Gruzii, které je určeno Gruzii i Rusku, které ukazuje naši schopnost reagovat na krizové situace a zároveň jednotu Evropské unie. To jsme vždy vyžadovali. Naše jednota je také vyjádřena prostřednictvím ochrany našich hodnot. Jak už jsem prohlásila, od počátku krize Komise podle mého názoru dosti významným způsobem přispěla k úsilí Evropské unie zaměřeného na stabilizaci humanitární a bezpečnostní situace v Gruzii. Pokud jde o humanitární pomoc, okamžitě jsme poskytli 6 milionů EUR, které by měly uspokojit bezprostřední potřeby veškerého civilního obyvatelstva zasaženého konfliktem. K této částce je zapotřebí přičíst téměř 9 milionů EUR, které mezitím poskytly členské státy. Podařilo se nám tedy pokrýt veškeré bezprostřední humanitární potřeby. Co se týká pomoci pro rekonstrukci, minulý týden jsme vyslali expertní misi Komise, aby provedla úvodní odhad potřeb a podle našich počátečních hodnocení, jak už řekl Bernard Kouchner, která nezahrnují oblasti pod ruskou kontrolou, jsou škody na majetku mnohem menší, než se očekávalo. Na rekonstrukci a opravy bude potřeba přibližně 15 milionů EUR. Nejnaléhavější potřeby se však týkají osudu 22 000 lidí vysídlených nedávným konfliktem. K uspokojení jejich potřeb bude zapotřebí přibližně 110 milionů EUR. Je třeba, aby Evropská unie ukázala svou připravenost poskytnout Gruzii reálnou podporu na důkaz našeho politického odhodlání k posílení našich vztahů. Především se Rada rozhodla naplánovat podstatný nárůst finanční pomoci pro Gruzii, zejména v oblasti rekonstrukce, jak už jsem řekla, a uprchlíků. V současné době jsme ve fázi procesu posuzování, jaké rezervy by mohly být rychle mobilizovány z prostředků přidělených pro rok 2008. Není však pochyb, že bez zvláštních rozpočtových položek se nám potřebné finanční prostředky nepodaří zmobilizovat. Už teď mne těší obecná politická podpora, které se nám dnes v tomto ohledu dostalo od předsedy Pötteringa. Bude též zapotřebí uspořádat konferenci mezinárodních dárců, abychom vyslali směrem k investorům silný signál důvěry. Podle mého názoru je nyní více než kdy jindy důležité posílit nástroje politiky sousedství za účelem stabilizace Gruzie. Na základě závěrů Evropské rady vystupňujeme úsilí při přípravě, po splnění podmínek, vytvoření oblasti volného obchodu a při usnadnění vydávání krátkodobých víz."@cs¹ "Hr. formand, hr. formand for Rådet, mine damer og herrer! Jeg vil allerførst takke for Europa-Parlamentets politiske engagement over for Georgien. Jeg vil også gerne lægge ud med at takke det franske formandskab for sin indsats, navnlig den fart, hvormed foranstaltningerne blev iværksat, da krisen brød ud. Sidstnævnte aftale vil naturligvis også blive knyttet til en tilbagetagelsesaftale, og det er fortsat vigtigt, at Georgien opmuntres til at respektere sine forpligtelser med hensyn til demokrati, retsstatsprincipper og ytringsfrihed. Det er afgørende, at hastigheden i forbindelse med de demokratiske reformer og den politiske pluralisme sættes i vejret. Med hensyn til at stabilisere sikkerheden og gennemføre våbenhvileaftalen sætter vi vores lid til den civile observationsmission, der som allerede nævnt udsendes i henhold til den europæiske sikkerheds- og forsvarspolitik. Den skal hænge tæt sammen med andre EU-foranstaltninger såsom genopbygning. Nu et par bemærkninger om forbindelserne med Rusland. Hr. fformand! Ruslands handlinger giver anledning til spørgsmål i bred forstand om vores forbindelser på både kort og lang sigt. Dets manglende overholdelse indtil nu af den sekspunktsplan, formandskabet har formidlet, og dets beslutning om at anerkende Abkhasien og Sydossetien er imod de grundlæggende principper, som understøtter internationale forbindelser. Vi har søgt at omarbejde vores forbindelser til et moderne partnerskab som en afspejling af vores voksende, økonomiske integration. Jeg mener, at det er grundlæggende, fælles interesser, der er på spil - gensidig økonomisk afhængighed, behov for at finde fælles holdninger til ikkespredning eller bekæmpelse af terrorisme eller mange andre, internationale spørgsmål - så det var, og er, afgørende at holde kommunikationskanalerne med Rusland åbne. I lyset af de nylige begivenheder kan forbindelserne med Rusland imidlertid ikke forblive, som de plejer. Det var derfor vigtigt at ramme den rigtige balance mellem at opretholde kommunikationskanalerne og sende et klart signal til Rusland. Jeg mener, vi gør rigtigt i at fortsætte vores fælles arbejde og dialoger, men at nye initiativer skal stilles i bero. Kommissionen vil derfor nu gennemgå alle nye initiativer, der er beregnet på at forstærke vores forbindelser, hvorefter Rådet så vil kunne drage sine konklusioner forud for topmødet i Nice i november. Med hensyn til de langsigtede konsekvenser vil de nylige begivenheder være af ny betydning for nogle politiske områder. Vores forpligtelse fra juni til at udvikle et østligt partnerskab og en europæisk naboskabspolitik viser reelt EU’s legitime interesser i regionen. Disse politikker understreger, at vi ikke vil acceptere nye linjer, der opdeler Europa, og at partnere som Georgien, Ukraine og Moldova kan regne med vores opbakning om deres territoriale integritet og selvbestemmelse. Vi er parate til at fremskynde og også hurtigst muligt stille nye forslag om et nyt, østligt partnerskab, i hvert fald før udgangen af året, men måske allerede sidst på efteråret. For det andet - og dette er mit sidste punkt - er energi centralt i vores forbindelser med Rusland. Det, vi gør vedrørende energi i EU, vil bidrage direkte til at forme vores forbindelser med Rusland, så vi skal opretholde drivkraften med hensyn til at udvikle en sammenhængende og strategisk energipolitik i EU. Sammenfattende udgør de nylige begivenheder en virkelig udfordring for EU. I de kommende måneder mener jeg, at vi vil være nødt til at vise, at vi kan stå sammen om de opgaver, der forestår. Dagen i dag har været en meget væsentlig markør. Kun med en sammenhængende strategi, fælles holdninger og samlet handling kan vi forsvare EU’s interesser og værdier. Jeg bifalder Parlamentets engagement og har tillid til, at vi alle vil spille vores roller for at sikre, at Unionen opretholder en stærk og samlet front. Det er rigtigt, at EU gennem forhandlingen af en våbenhvile og den omgående ydelse af humanitær bistand, navnlig fra Kommissionens side, har bevist sin effektivitet. Mødet i Det Europæiske Råd i dag var efter min mening meget vigtigt, og i lyset af kompleksiteten af de spørgsmål, konflikten har rejst, skal og skulle EU reagere kollektivt og efter gensidig aftale fastlægge en passende respons. Jeg skal gøre det kort, for der er allerede blevet sagt meget. Jeg mener, at vi på vores møde i dag sendte et meget klart budskab om Georgien til både Georgien og Rusland med hensyn til vores evne til at reagere i krisesituationer og EU’s enhed. Det er dét, vi altid har villet. For det andet kommer vores enhed også til udtryk gennem beskyttelsen af vores værdier. Siden krisen startede, har Kommissionen, som jeg allerede har sagt, bidraget til EU’s indsats, som er rettet mod at stabilisere den humanitære og sikkerhedsmæssige situation i Georgien på en, mener jeg, ganske væsentlig måde. Hvad angår den humanitære bistand, stillede vi omgående 6 millioner euro til rådighed, som skulle sikre, at behovene hos den del af den civile befolkning, der var ramt af krisen, blev tilfredsstillet. Dertil skal der lægges knap 9 millioner euro, som i mellemtiden er blevet stillet til rådighed af medlemsstaterne. Det er derfor lykkedes os at dække alle de øjeblikkelige humanitære behov. Hvad angår støtten til genopbygning, udsendte vi i sidste uge en ekspertmission fra Kommissionen, som skal foretage en indledende vurdering af behovene, og, som Bernard Kouchner allerede har sagt, skaderne på fast ejendom er ifølge vores indledende evalueringer, der ikke omfatter områderne under russisk kontrol, langt mindre end forventet. Der vil være behov for omkring 15 millioner euro til genopbygning og reparationer. Det mest presserende behov vedrører imidlertid de 22.000 mennesker, der for nylig er blevet fordrevet som følge af konflikten. Der vil være brug for omkring 110 millioner euro til at opfylde deres behov. Det er vigtigt, at EU viser, at det er klar til at yde Georgien reel støtte som bevis for vores politiske beslutsomhed med hensyn til at styrke vores forbindelser. For det første har Rådet besluttet at planlægge en væsentlig stigning i vores økonomiske støtte til Georgien, navnlig til genopbygning, som jeg netop nævnte, og til flygtningene. Vi er for øjeblikket i færd med at vurdere, hvilke reserver der hurtigt kan mobiliseres fra 2008-bevillingerne. Der er imidlertid ingen tvivl om, at vi ikke vil være i stand til at mobilisere de nødvendige midler uden en ekstraordinær budgetbevilling. Jeg glæder mig allerede nu over den generelle politiske støtte, vi i dag fik fra formand Pöttering i denne henseende. Der vil endvidere være behov for en konference for internationale donorer for at udsende et kraftigt signal om tillid til investorerne. Det er ligeledes efter min mening vigtigere end nogensinde før at styrke de naboskabspolitiske instrumenter for at stabilisere Georgien. Med udgangspunkt i Det Europæiske Råds konklusioner vil vi intensivere vores indsats for at forberede - og når betingelserne er opfyldt for at skabe - et frihandelsområde og lette spørgsmålet om korttidsvisum."@da² ". Herr Ratspräsident, meine Damen und Herren! Als Erstes möchte ich die politische Verpflichtung des Europäischen Parlaments gegenüber Georgien begrüßen. Ebenso möchte ich zunächst dem französischen Ratsvorsitz zu seinen Bemühungen gratulieren, insbesondere zu den bei Ausbruch der Krise so rasch ergriffenen Maßnahmen. Das letztgenannte Abkommen wird natürlich auch mit einem Rückübernahmeabkommen verbunden sein, und es ist weiterhin unverzichtbar, Georgien zu Demokratie, Rechtsstaatlichkeit und Meinungsfreiheit zu ermutigen. Die demokratischen Reformen und die Entwicklung des politischen Pluralismus müssen auf jeden Fall beschleunigt werden. Was die Stabilisierung der Sicherheit und die Umsetzung des Waffenstillstandsabkommens betrifft, so setzen wir, wie bereits ausgeführt wurde, auf die zivile Beobachtungsmission im Rahmen der Europäischen Sicherheits- und Verteidigungspolitik. Dies muss eng mit anderen Maßnahmen der EU, wie dem Wiederaufbau, verbunden sein. Nun einige Anmerkungen zu den Beziehungen zu Russland. Die Vorgehensweise Russlands wirft weitergehende Fragen über unsere kurz- und langfristigen Beziehungen auf. Das bis jetzt bestehende Versäumnis auf Seiten Russlands, den vom Präsidenten vermittelten Sechs-Punkte-Plan zu respektieren, und seine Entscheidung, Abchasien und Südossetien anzuerkennen, verstoßen gegen die den internationalen Beziehungen zugrunde liegenden Prinzipien. Wir sind bestrebt, unsere Beziehungen in eine moderne Partnerschaft umzuwandeln, die unserer wachsenden wirtschaftlichen Zusammenarbeit Rechnung trägt. Ich denke, es geht um grundsätzliche gegenseitige Interessen – gegenseitige wirtschaftliche Abhängigkeit, die Notwendigkeit, gemeinsame Ansätze für die Nichtverbreitung oder die Bekämpfung von Terrorismus bzw. viele andere internationale Probleme zu finden – und daher waren und sind offene Kommunikationskanäle mit Russland lebensnotwendig. Die Beziehungen mit Russland können angesichts der jüngsten Ereignisse jedoch nicht „wie gehabt“ weitergeführt werden. Wir müssen den richtigen Mittelweg zwischen Aufrechterhaltung der Kommunikation und einem klaren Signal an Russland finden. Ich denke, unsere bestehende gemeinsame Arbeit und die Dialoge sollten fortgesetzt, aber neue Initiativen ausgesetzt werden. Daher prüft die Kommission jetzt alle neuen Initiativen, die auf den Weg gebracht werden sollten, um unsere Beziehungen zu vertiefen. Auf dieser Grundlage kann der Rat vor dem Gipfel in Nizza im November Schlüsse ziehen. Was die langfristigen Folgen betrifft, werden die jüngsten Ereignisse einigen Politikbereichen eine neue Bedeutung verleihen. Unser Engagement vom Juni für die Entwicklung einer Östlichen Partnerschaft und einer Europäischen Nachbarschaftspolitik demonstrieren durchaus das legitime Interesse Europas an dieser Region. Diese Maßnahmen unterstreichen, dass wir neue Trennungslinien in Europa nicht akzeptieren werden und dass Partnerstaaten wie Georgien, die Ukraine und die Republik Moldau auf unsere Unterstützung zählen können, wenn es um territoriale Integrität und Souveränität geht. Wir sind bereit, einen Schritt zuzulegen und so bald wie möglich neue Vorschläge für eine neue Östliche Partnerschaft vorzulegen, ganz sicher bis Ende des Jahres, möglicherweise auch bis zum Spätherbst. Zweitens – und hier komme ich zu meinem letzten Punkt – stehen Energiefragen im Mittelpunkt unserer Beziehungen zu Russland. Was wir innerhalb der EU auf dem Gebiet der Energie unternehmen, hat direkten Einfluss auf unsere Beziehungen zu Russland. Daher dürfen wir bei der Entwicklung einer kohärenten, strategischen Energiepolitik für Europa nicht an Schwung verlieren. Zusammenfassend lässt sich sagen, dass die jüngsten Ereignisse eine echte Herausforderung für die EU darstellen. In den kommenden Monaten müssen wir meines Erachtens weiter zeigen, dass wir die vor uns liegenden Aufgaben gemeinsam angehen können. Der heutige Tag markiert ein wichtiges Datum. Nur mit Hilfe einer kohärenten Strategie, einheitlichen Positionen und abgestimmten Maßnahmen können wir die Interessen und Werte Europas verteidigen. Ich begrüße das Engagement des Parlaments und vertraue darauf, dass wir alle unsere Aufgaben erfüllen werden, damit die Union eine starke, einheitliche Front aufrecht erhält. Durch die Aushandlung eines Waffenstillstands und die sofortige Bereitstellung humanitärer Hilfe, vor allem durch die Kommission, hat die Europäische Union in der Tat ihre Effizienz bewiesen. Die heutige Tagung des Europäischen Rates war meines Erachtens sehr wichtig, und angesichts der komplexen Fragen, die dieser Konflikt aufwirft, muss und musste die Europäische Union gemeinsam handeln und im gegenseitigen Einvernehmen die entsprechenden Reaktionen festlegen. Ich werde mich kurz fassen, da bereits viel gesagt wurde. Meines Erachtens haben wir mit unserer heutigen Tagung zur Lage in Georgien eine sehr deutliche Botschaft gesendet, die sich sowohl an Georgien als auch an Russland richtet und die unsere Fähigkeit, auf Krisensituationen zu reagieren, sowie die Geschlossenheit der Europäischen Union betrifft. Das haben wir stets gefordert. Zweitens kommt unsere Geschlossenheit auch durch die Verteidigung unserer Werte zum Ausdruck. Seit dem Beginn der Krise hat die Kommission, wie schon gesagt, einen meiner Ansicht nach wesentlichen Beitrag zu den Bemühungen der EU um Stabilisierung der humanitären und der Sicherheitslage in Georgien geleistet. Für die humanitäre Hilfe haben wir umgehend sechs Millionen Euro bereitgestellt, mit denen die unmittelbaren Bedürfnisse der gesamten von der Krise betroffenen Zivilbevölkerung gedeckt werden dürften. Zu dieser Summe kommen knapp neun Millionen Euro hinzu, die in der Zwischenzeit von den Mitgliedstaaten aufgebracht wurden. Uns ist es somit gelungen, den gesamten humanitären Sofortbedarf zu decken. Was die Wiederaufbauhilfe betrifft, so haben wir letzte Woche ein Sachverständigenteam der Kommission entsandt, um eine vorläufige Bewertung des Bedarfs vorzunehmen; unseren ersten Einschätzungen zufolge, die nicht die von Russland kontrollierten Gebiete berücksichtigen, ist der materielle Schaden, wie Bernard Kouchner bereits erklärte, weitaus geringer als zuerst angenommen. Etwa fünfzehn Millionen Euro sind für den Wiederaufbau und Instandsetzungen erforderlich. Der dringendste Bedarf besteht jedoch für die 22 000 Personen, die kürzlich durch den Konflikt vertrieben wurden. Etwa 110 Millionen Euro werden für ihre Bedürfnisse benötigt. Die Europäische Union muss zeigen, dass sie bereit ist, eine echte Unterstützung für Georgien zu leisten, als Beweis für unsere politische Entschlossenheit, unsere Beziehungen auszubauen. Der Rat hat zunächst beschlossen, eine substanzielle Aufstockung unserer Finanzhilfe für Georgien vorzusehen, insbesondere für den Wiederaufbau, wie ich soeben erwähnt habe, und für die Flüchtlinge. Wir sind derzeit dabei, die Rücklagen zu bewerten, die rasch aus den Haushaltsmitteln für 2008 mobilisiert werden könnten. Es besteht jedoch kein Zweifel, dass wir ohne außerordentliche Haushaltsmittel die notwendigen Mittel nicht bereitstellen können. Daher bin ich über die allgemeine politische Unterstützung, die wir in dieser Hinsicht heute von Präsident Pöttering erhalten haben, erfreut. Es muss auch eine internationale Geberkonferenz stattfinden, um ein starkes Signal des Vertrauens an die Investoren auszusenden. Wichtiger denn je ist es meiner Ansicht nach außerdem, die Instrumente der Nachbarschaftspolitik zu verstärken, um Georgien zu stabilisieren. Auf der Grundlage der Schlussfolgerungen des Europäischen Rates werden wir unsere Bemühungen intensivieren, um die Errichtung einer Freihandelszone vorzubereiten und die Ausstellung von kurzfristigen Visa zu erleichtern, sobald die Bedingungen erfüllt sind."@de^9,9 ". Κύριε Προεδρεύων του Συμβουλίου, κυρίες και κύριοι, θέλω καταρχάς να εκφράσω την επιδοκιμασία μου για την πολιτική δέσμευση του Ευρωπαϊκού Κοινοβουλίου απέναντι στη Γεωργία. Θέλω επίσης να ξεκινήσω συγχαίροντας τις προσπάθειες της γαλλικής Προεδρίας, ιδιαίτερα την ταχύτητα των κινήσεων που έγιναν τη στιγμή της κρίσης. Η τελευταία συμφωνία θα συνδεθεί, βεβαίως, και με μια συμφωνία επανεισδοχής, παραμένει δε επιβεβλημένο να ενθαρρύνουμε την προσήλωση της Γεωργίας στη δημοκρατία, το κράτος δικαίου και την ελευθερία της έκφρασης. Είναι κρίσιμο να επιταχύνουμε τις δημοκρατικές μεταρρυθμίσεις και την πολιτική πολυφωνία. Αναφορικά με τη σταθεροποίηση και την εφαρμογή της συμφωνίας κατάπαυσης του πυρός, στηριζόμαστε ουσιαστικά στην αποστολή πολιτικών παρατηρητών η οποία οργανώθηκε στο πλαίσιο της Ευρωπαϊκής Πολιτικής Ασφάλειας και Άμυνας, όπως προαναφέρθηκε. Αυτό πρέπει να συνδεθεί στενά με άλλες παρεμβάσεις της ΕΕ, όπως η ανοικοδόμηση. Τώρα κάποια σχόλια για τις σχέσεις με τη Ρωσία. Οι ενέργειες της Ρωσίας εγείρουν ευρύτερα ερωτήματα σχετικά με τη φύση των σχέσεών μας, τόσο βραχυπρόθεσμα όσο και μακροπρόθεσμα. Η παράλειψή της, μέχρι στιγμής να τιμήσει το σχέδιο των έξι σημείων για το οποίο μεσολάβησε η Προεδρία και η απόφασή της να αναγνωρίσει την Αμπχαζία και τη Νότια Οσετία αντίκεινται σε βασικές αρχές στις οποίες ερείδονται οι διεθνείς σχέσεις. Επιδιώκουμε την επαναδιαμόρφωση των σχέσεών μας με τη μορφή μιας σύγχρονης εταιρικής σχέσης η οποία να αντανακλά την αυξανόμενη οικονομική ολοκλήρωση. Πιστεύω ότι διακυβεύονται θεμελιώδη αμοιβαία συμφέροντα –η οικονομική αλληλεξάρτηση, η ανάγκη για κοινές προσεγγίσεις όσον αφορά τη μη διάδοση των εξοπλισμών ή την καταπολέμηση της τρομοκρατίας και πολλά άλλα διεθνή θέματα– και γι’ αυτό η διατήρηση διαύλων επικοινωνίας με τη Ρωσία ήταν –και είναι– ζωτικής σημασίας. Όμως, οι σχέσεις με τη Ρωσία δεν μπορούν να συνεχιστούν σαν να μην συνέβη τίποτε μετά τα πρόσφατα γεγονότα. Ήταν, λοιπόν, σημαντικό να ισορροπήσουμε μεταξύ της διατήρησης διαύλων επικοινωνίας και της αποστολής ενός ξεκάθαρου μηνύματος στη Ρωσία. Πιστεύω ότι η σωστή προσέγγιση είναι να συνεχιστούν η συνεργασία και οι μεταξύ μας διάλογοι, αλλά να τεθούν σε αναμονή τυχόν νέες πρωτοβουλίες. Ως εκ τούτου, η Επιτροπή θα επανεξετάσει τώρα όλες τις νέες πρωτοβουλίες υπέρ της εμβάθυνσης των σχέσεών μας, κάτι που θα επιτρέψει στη συνέχεια στο Συμβούλιο να συναγάγει τα συμπεράσματά του πριν από τη σύνοδο κορυφής της Νίκαιας τον Νοέμβριο. Αναφορικά με τις μακροπρόθεσμες επιπλοκές, τα πρόσφατα γεγονότα θα δώσουν νέα σημασία σε κάποιους τομείς πολιτικής. Η δέσμευσή μας, τον Ιούνιο, υπέρ της ανάπτυξης μιας «ανατολικής εταιρικής σχέσης» και μιας ευρωπαϊκής πολιτικής γειτονίας αντικατοπτρίζει όντως τα θεμιτά συμφέροντα της ΕΕ στην περιοχή. Οι πολιτικές αυτές καταδεικνύουν το γεγονός ότι δεν θα δεχτούμε νέες διαχωριστικές γραμμές στην Ευρώπη και ότι εταίροι όπως η Γεωργία, η Ουκρανία και η Μολδαβία μπορούν να βασίζονται στην υποστήριξή μας για την εδαφική τους ακεραιότητα και κυριαρχία. Είμαστε έτοιμοι να επιταχύνουμε και επίσης να υποβάλουμε όσο το δυνατόν συντομότερα νέες προτάσεις για μια νέα ανατολική εταιρική σχέση, σίγουρα πριν από το τέλος του έτους, αλλά ίσως ακόμη και περί τα τέλη του φθινοπώρου. Δεύτερον –και αυτή είναι η τελευταία μου επισήμανση– η ενέργεια βρίσκεται στο επίκεντρο των σχέσεών μας με τη Ρωσία. Τα μέτρα που θα λάβουμε όσον αφορά την ενέργεια εντός της Ευρώπης θα καθορίσουν τις σχέσεις μας με τη Ρωσία, γι’ αυτό πρέπει να διατηρήσουμε τη δυναμική υπέρ της ανάπτυξης μιας συνεκτικής ενεργειακής στρατηγικής της Ευρώπης. Εν κατακλείδι, τα πρόσφατα γεγονότα συνιστούν μείζονος σημασίας πρόκληση για την Ευρωπαϊκή Ένωση. Τους προσεχείς μήνες πιστεύω ότι πρέπει να συνεχίσουμε να αποδεικνύουμε ότι μπορούμε να ανταποκριθούμε στις προκλήσεις ενώπιον των οποίων βρισκόμαστε. Η σημερινή ημέρα συνιστά σημαντικό ορόσημο. Μόνο μέσω συνεκτικής στρατηγικής, κοινών θέσεων και συλλογικής δράσης μπορούμε να υπερασπίσουμε τα ευρωπαϊκά συμφέροντα και αξίες. Επικροτώ τη δέσμευση του Κοινοβουλίου και φρονώ ότι θα διαδραματίσουμε όλοι τον ρόλο που μας αναλογεί ώστε η Ένωση να προβάλει ένα ισχυρό και ενιαίο μέτωπο. Είναι αλήθεια ότι η Ευρωπαϊκή Ένωση, μέσω των διαπραγματεύσεων για την κατάπαυση του πυρός και της άμεσης παράδοσης ανθρωπιστικής βοήθειας, ιδίως από την Επιτροπή, απέδειξε την αποτελεσματικότητά της. Το σημερινό Ευρωπαϊκό Συμβούλιο ήταν, κατά τη γνώμη μου, πολύ σημαντικό, και δεδομένης της πολυπλοκότητας των θεμάτων τα οποία εγέρθηκαν από τη σύγκρουση αυτή, η Ευρωπαϊκή Ένωση πρέπει και έπρεπε να αντιδράσει συλλογικά και να ορίσει, με κοινή συμφωνία, τις κατάλληλες αποκρίσεις. Θα είμαι σύντομη επειδή έχουν ήδη ειπωθεί πολλά. Κατά τη γνώμη μου, η σημερινή μας συνεδρίαση έστειλε ένα πολύ καθαρό μήνυμα στη Γεωργία, με αποδέκτες και τη Γεωργία αλλά και τη Ρωσία, όσον αφορά την ικανότητά μας να ανταποκρινόμαστε σε καταστάσεις κρίσης και την ενότητα της Ευρωπαϊκής Ένωσης. Αυτό, άλλωστε, απαιτούσαμε πάντα. Δεύτερον, η ενότητά μας εκφράζεται επίσης μέσω της υπεράσπισης των αξιών μας. Από την αρχή της κρίσης, όπως έχω ήδη πει, η Επιτροπή έχει συμβάλει στις προσπάθειες της ΕΕ με στόχο τη σταθεροποίηση της κατάστασης όσον αφορά την ανθρωπιστική βοήθεια και την ασφάλεια στη Γεωργία, με αρκετά σημαντικά αποτελέσματα νομίζω. Όσον αφορά την ανθρωπιστική βοήθεια, διαθέσαμε αμέσως 6 εκατ. ευρώ, τα οποία λογικά θα καλύψουν τις άμεσες ανάγκες του άμαχου πληθυσμού που πλήττεται από την κρίση. Στο ποσό αυτό πρέπει να προστεθούν περίπου 9 εκατ. ευρώ, τα οποία διέθεσαν εν τω μεταξύ τα κράτη μέλη. Έχουμε, συνεπώς, καταφέρει να καλύψουμε όλες τις άμεσες ανθρωπιστικές ανάγκες. Αναφορικά με τη βοήθεια για την ανασυγκρότηση, την τελευταία εβδομάδα στείλαμε αποστολή εμπειρογνωμόνων της Επιτροπής για τη διενέργεια μιας αρχικής εκτίμησης των αναγκών, και σύμφωνα με τις αρχικές μας εκτιμήσεις, όπως είπε ήδη ο Bernard Kouchner, οι οποίες δεν περιλαμβάνουν τις περιοχές υπό τον έλεγχο της Ρωσίας, οι υλικές ζημιές είναι μικρότερες από ό,τι περιμέναμε. Περίπου 15 εκατ. ευρώ θα απαιτηθούν για την ανοικοδόμηση και τις επισκευές. Όμως, η πλέον πιεστική ανάγκη αφορά την τύχη 22 000 ανθρώπων οι οποίοι εκτοπίστηκαν από τη σύγκρουση. Περίπου 110 εκατ. ευρώ θα απαιτηθούν ώστε να καλυφθούν οι ανάγκες τους. Είναι σημαντικό ότι η Ευρωπαϊκή Ένωση δείχνει πως είναι έτοιμη να παράσχει πραγματική υποστήριξη στη Γεωργία, ως ένδειξη της πολιτικής μας βούλησης να ενισχύσουμε τις σχέσεις μας. Πρώτα από όλα, το Συμβούλιο έχει αποφασίσει να σχεδιάσει τη σημαντική αύξηση της οικονομικής βοήθειας που παρέχουμε στη Γεωργία, ιδίως για την ανοικοδόμηση, όπως μόλις ανέφερα, καθώς και για τους πρόσφυγες. Βρισκόμαστε, επί του παρόντος, στη διαδικασία εκτίμησης των αποθεματικών που θα μπορούσαν να κινητοποιηθούν ταχέως από τις πιστώσεις του 2008. Δεν υπάρχει όμως αμφιβολία ότι, χωρίς τη διάθεση έκτακτων δημοσιονομικών πόρων, δεν θα μπορέσουμε να κινητοποιήσουμε τα απαραίτητα κονδύλια. Είμαι ήδη πολύ χαρούμενη από τη γενικότερη πολιτική υποστήριξη την οποία έχουμε λάβει σήμερα από τον Πρόεδρο Pöttering ως προς αυτό. Επίσης, θα απαιτηθεί μια διάσκεψη διεθνών δωρητών, ώστε να σταλεί ένα ισχυρό μήνυμα εμπιστοσύνης στους επενδυτές. Κατά τη γνώμη μου, είναι επίσης σημαντικότερο από κάθε άλλη φορά να ενισχύσουμε τα μέσα της πολιτικής γειτονίας υπέρ της σταθεροποίησης της Γεωργίας. Βάσει των συμπερασμάτων του Ευρωπαϊκού Συμβουλίου, θα εντείνουμε τις προσπάθειές μας για την προετοιμασία, όταν οι συνθήκες είναι κατάλληλες, μιας ζώνης ελευθέρου εμπορίου και τη διευκόλυνση της έκδοσης βραχυπρόθεσμων θεωρήσεων."@el¹⁰ ". − Mr President-in-Office of the Council, ladies and gentlemen, I firstly want to welcome the European Parliament’s political commitment to Georgia. I also want to start by congratulating the efforts of the French Presidency, in particular the speed of the actions taken at the moment of crisis. The latter agreement will of course also be linked to a readmission agreement and it remains essential to encourage Georgia’s commitment to democracy, rule of law and freedom of expression. It is crucial to speed up the democratic reforms and political pluralism. As regards stabilising security and implementing the ceasefire agreement, we are effectively relying on the civilian observation mission organised under the European Security and Defence Policy, as already mentioned. This must be closely linked with other EU actions, such as reconstruction. Now for some comments on relations with Russia. Russia’s actions raise wider questions about the nature of our relations in both the short and long term. Its failure, to date, to honour the six-point plan brokered by the presidency and its decision to recognise Abkhazia and South Ossetia are against the basic principles that underpin international relations. We have been seeking to rework our relations into a modern partnership to reflect our growing economic integration. I think fundamental mutual interests are at stake – economic interdependence, the need to find common approaches on non-proliferation or counterterrorism or many other international questions – so keeping channels of communication open with Russia was – and is – vital. However, relations with Russia cannot remain ‘business as usual’ in the light of recent events. Therefore it was important to strike the right balance between maintaining channels of communication and sending a clear signal to Russia. I think the right approach is for our existing joint work and dialogues to continue but for new initiatives to be put on hold. Therefore the Commission will now review all new initiatives under way to deepen our relations, which then will allow the Council to draw conclusions ahead of the Nice Summit in November. Regarding long-term implications, recent events will give new importance to some areas of policy. Our commitment in June to developing an Eastern Partnership and a European Neighbourhood Policy does indeed demonstrate the EU’s legitimate interests in the region. These policies underline the fact that we will not accept new dividing lines in Europe and that partners like Georgia, Ukraine and Moldova can count on our support for their territorial integrity and sovereignty. We are ready to accelerate and also to submit as soon as possible new proposals for a new Eastern Partnership, certainly before the end of the year but maybe even in the late autumn. Secondly – and this is my last point – energy is at the heart of our relations with Russia. What we do on energy inside Europe will directly shape our relations with Russia, so we must keep up the momentum to develop a coherent and strategic energy policy for Europe. In conclusion, recent events have posed a real challenge to the European Union. In the coming months, I think we will need to continue to show that we can rise together to the tasks ahead. Today has been a very important marker. Only through coherent strategy, united positions and concerted action can we defend European interests and values. I applaud Parliament’s commitment, and trust that we will all play our parts in ensuring that the Union maintains a strong and a united front. It is true that the European Union, through the negotiation of a ceasefire and the prompt delivery of humanitarian aid, in particular by the Commission, has proven its efficiency. Today’s European Council was, in my opinion, very important and, given the complexity of the issues raised by this conflict, the European Union must and had to react collectively and define, by mutual agreement, the appropriate responses. I will be brief because a lot has already been said. In my opinion, our meeting today sent out a very clear message on Georgia, aimed at both Georgia and also Russia, in terms of our capacity to respond to crisis situations and the unity of the European Union. That is what we have always demanded. Secondly, our unity is also expressed through the defence of our values. Since the start of the crisis, as I have already said, the Commission has contributed to the EU’s efforts aimed at stabilising the humanitarian and security situation in Georgia in, I believe, a fairly significant way. In terms of humanitarian aid, we immediately made available EUR 6 million which should allow the immediate needs of all the civilian populations affected by the conflict to be met. To this sum must be added nearly EUR 9 million made available in the meantime by the Member States. We have therefore managed to cover all the immediate humanitarian needs. As regards aid for reconstruction, last week we sent a Commission expert mission to make an initial assessment of the needs and, according to our initial evaluations, as Bernard Kouchner has already said, which do not include the areas under the control of Russia, the property damage is much less than anticipated. Around EUR 15 million will be needed for reconstruction and repair. However, the most pressing need is in relation to the fate of the 22 000 people recently displaced by the conflict. Around EUR 110 million will be required to meet their needs. It is important that the European Union shows that it is ready to provide real support to Georgia, as evidence of our political determination to strengthen our relations. First of all, the Council has decided to plan a substantial increase in our financial aid to Georgia, particularly for reconstruction, as I have just mentioned, and for the refugees. We are currently in the process of assessing the reserves that could be rapidly mobilised from the 2008 appropriations. However, there is no doubt that, without an extraordinary budget appropriation, we will be unable to mobilise the necessary funds. I am already delighted at the general political support that we have received today from President Pöttering in this regard. A conference of international donors will also be needed to send out a strong signal of confidence to investors. In my opinion, it is also more important than ever to strengthen the instruments of the neighbourhood policy in order to stabilise Georgia. Based on the European Council conclusions, we will step up our efforts to prepare, once the conditions are met, to create a free trade area and to facilitate the issue of short-term visas."@en⁴ "− Señor Presidente en ejercicio del Consejo, Señorías, en primer lugar deseo congratularme del compromiso político que el Parlamento Europeo ha mostrado con Georgia. También deseo comenzar aplaudiendo los esfuerzos de la Presidencia francesa y, en particular, la velocidad de las acciones adoptadas cuando se desató la crisis. Este último acuerdo, desde luego, también se vinculará a un acuerdo de readmisión y sigue siendo fundamental promover el compromiso de Georgia con la democracia, el Estado de derecho y la libertad de expresión. Es crucial acelerar las reformas democráticas y el pluralismo político. Con relación a la estabilización seguridad y la puesta en práctica del acuerdo de alto el fuego, estamos apoyando la misión de observación civil organizada bajo los auspicios de la PESD, como ya se ha mencionado. Aquélla debe estar estrechamente vinculada a otras acciones de la UE, como las relativas a la reconstrucción. Procede ahora formular ciertas observaciones sobre las relaciones con Rusia. La actuación de Rusia plantea serias dudas acerca de la naturaleza de nuestras relaciones con este país a corto y largo plazo. Su incapacidad, hasta la fecha, de cumplir el plan de seis puntos negociado por la Presidencia y su decisión de reconocer Abjasia y Osetia del Sur vulneran los principios básicos en los que se sustentan las relaciones internacionales. Hemos tratado de reformular nuestras relaciones para configurar una asociación moderna que refleje nuestra creciente integración económica. Creo que están en juego intereses mutuos fundamentales —la interdependencia económica, la necesidad de hallar planteamientos comunes en cuanto a la no proliferación o la lucha contra el terrorismo, así como otras muchas cuestiones internacionales—, de modo que mantener abiertos los canales de comunicación con Rusia era —y sigue siendo— vital. Sin embargo, las relaciones con Rusia no pueden seguir siendo «lo mismo de siempre», habida cuenta de los acontecimientos recientes. Así pues, era importante lograr un equilibrio adecuado entre el mantenimiento de los canales de comunicación y la transmisión de una señal clara a Rusia. Creo que el planteamiento correcto consiste en que nuestro trabajo conjunto y los diálogos ya entablados continúen en tanto se suspenden las nuevas iniciativas. Por consiguiente, la Comisión evaluará ahora las nuevas iniciativas en curso para reforzar nuestras relaciones, lo que permitirá que, posteriormente, el Consejo extraiga conclusiones antes de la Celebración de la Cumbre de Niza prevista para noviembre. Con respecto a las repercusiones a largo plazo, los acontecimientos recientes otorgarán una nueva importancia a determinados ámbitos de la política. Nuestro compromiso, contraído en junio, con el desarrollo de una Asociación Oriental y de la Política Europea de Vecindad testimonia verdaderamente los legítimos intereses que la UE tiene en la región. Estas políticas subrayan el hecho de que no aceptaremos nuevas líneas divisorias en Europa y que socios como Georgia, Ucrania y Moldova pueden contar con nuestro apoyo a su integridad territorial y soberanía. Estamos dispuestos a acelerar el proceso y, asimismo, a presentar cuanto antes nuevas propuestas para una nueva Asociación Oriental, con toda certeza antes de que concluya el año o, incluso, a finales de otoño. En segundo lugar —y con este punto concluyo— la energía está en el centro de nuestras relaciones con Rusia. Las medidas que adoptemos en Europa en relación con la energía configurarán de manera directa nuestras relaciones con Rusia, así que debemos mantener el impulso para desarrollar una política energética coherente y estratégica para Europa. En conclusión, los acontecimientos recientes han planteado verdadero reto para la Unión Europea. Durante los próximos meses, creo que tendremos que seguir dando muestra de que podemos realizar, juntos, las tareas que tenemos ante nosotros. El día de hoy constituirá un hito muy importante. Sólo a través de una estrategia coherente, unas posturas unidas y la acción concertada podremos defender los intereses y valores europeos. Aplaudo el compromiso del Parlamento y confío en que todos desempeñemos la función que nos corresponde para garantizar que la Unión se mantenga fuerte y unida. Es cierto que la Unión Europea, mediante la negociación de un alto el fuego y el rápido suministro de ayuda humanitaria, organizado sobre todo por la Comisión, ha demostrado su eficacia. La reunión del Consejo Europeo de hoy ha sido, en mi opinión, muy importante y, dada la complejidad de los temas planteados por este conflicto, la Unión Europea tenía que reaccionar y ha reaccionado conjuntamente y, asimismo, ha definido, de mutuo acuerdo, las respuestas que procede dar. Seré breve, puesto que ya se ha dicho mucho. En mi opinión, nuestra reunión de hoy transmite un mensaje muy claro a Georgia, dirigido tanto a este país como a Rusia, en cuanto a nuestra capacidad de responder a situaciones de crisis y a la unidad de la Unión Europea. Eso es lo que siempre hemos exigido. En segundo lugar, nuestra unidad también se expresa mediante la defensa de nuestros valores. Desde el comienzo de la crisis, como ya he dicho, la Comisión ha contribuido a los esfuerzos de la UE encaminados a estabilizar la situación humanitaria y de seguridad en Georgia de una manera, según me parece, bastante significativa. En cuanto a la ayuda humanitaria, ofrecimos de inmediato un importe de 6 millones de euros que debe permitir cubrir las necesidades inmediatas de todas las poblaciones civiles afectadas por el conflicto. A esta suma debe agregarse otro importe de casi nueve millones de euros puesto a la disposición, entretanto, por los Estados miembros. Por consiguiente, hemos logrado cubrir todas las necesidades humanitarias inmediatas. Con relación a la ayuda para la reconstrucción, la semana pasada enviamos a una misión de expertos de la Comisión para hacer una evaluación inicial de las necesidades y, según nuestras evaluaciones iniciales, tal como ha señalado ya Bernard Kouchner, que no incluyen las zonas bajo el control de Rusia, los daños materiales son mucho menores de lo previsto. Será necesario un importe aproximado de 15 millones euros para la reconstrucción y la rehabilitación. Sin embargo, la necesidad más urgente se refiere al destino de las 22 000 personas desplazadas recientemente por el conflicto. Será necesario un importe de alrededor de 110 millones de euros para satisfacer sus necesidades. Es importante que la Unión Europea demuestre que está dispuesta a prestar un apoyo real a Georgia que testimonie nuestra determinación política de fortalecer nuestras relaciones. En primer lugar, el Consejo ha previsto un aumento sustancial de nuestra ayuda financiera a Georgia, sobre todo la destinada a la reconstrucción, según acabo de mencionar, y a los refugiados. Estamos evaluando las reservas que podrían movilizarse rápidamente con cargo a los créditos de 2008. Sin embargo, no hay duda de que, si no se establece un crédito presupuestario extraordinario, no podremos movilizar los fondos necesarios. Me congratulo del apoyo político general que nos ha brindado hoy el Presidente Pöttering a este respecto. También será necesario organizar una conferencia de donantes internacionales para transmitir una señal firme de confianza a los inversores. En mi opinión, es más importante que nunca fortalecer los instrumentos de la política vecindad para estabilizar Georgia. Sobre la base de las conclusiones de Consejo Europeo, redoblaremos nuestros esfuerzos para preparar, una vez se den las condiciones, la creación de una zona de libre comercio y para facilitar la expedición de visados de corta duración."@es²¹ "− Austatud nõukogu eesistuja, daamid ja härrad, esiteks soovin ma tervitada Euroopa Parlamendi poliitilist pühendumist Gruusiale. Samuti soovin ma õnnitleda Prantsusmaa eesistujat jõupingutuste puhul, eriti kiire tegutsemise puhul kriisi ajal. Viimane kokkulepe on loomulikult seotud tagasivõtulepinguga ning on oluline julgustada Gruusiat valima demokraatia, õigusriigi ja väljendusvabaduse tee. On oluline kiirendada demokraatlikke reforme ja poliitilist pluralismi. Mis puutub julgeoleku stabiliseerimisse ja relvarahukokkuleppe täitmisesse, siis me loodame tsiviilvaatlusmissioonile, mis korraldatakse Euroopa julgeoleku- ja kaitsepoliitika raames. See peab olema tihedalt seotud teiste ELi tegevustega, näiteks ülesehitusega. Nüüd mõned märkused seoses Venemaaga. Venemaa teod tõstatavad küsimuse meie suhete iseloomu kohta nii lühikeses kui ka pikas perspektiivis. Suutmatus pidada siiani kinni kuuest punktist koosnevat kavast, mida vahendas eesistujariik, ning tema otsus tunnustada Abhaasiat ja Lõuna-Osseetiat on vastuolus rahvusvaheliste suhete aluspõhimõtetega. Oleme püüdnud muuta meievahelise suhte kaasaegseks partnerluseks, mis peegeldaks kasvavat majanduslikku integreerumist. Arvan, et kaalul on vastastikused põhihuvid – vastastikune majanduslik sõltuvus, vajadus leida ühine lähenemisviis tuumarelva leviku tõkestamises või terrorismivastases tegevuses või paljudes teistes rahvusvahelistes küsimustes –, nii et suhtluskanalite lahti hoidmine Venemaaga oli ja on ülitähtis. Siiski ei saa praeguste sündmuste taustal jääda suhted Venemaaga tavapärasteks. Seetõttu oli tähtis saavutada õige tasakaal suhtluskanalite säilitamise ja Venemaale selge sõnumi saatmise vahel. Arvan, et õige lähenemisviis on jätkata käimasolevat koostööd ja dialooge, kuid jätta uued algatused oma aega ootama. Seetõttu vaatab komisjon nüüd läbi kõik uued algatused, mis olid suhete tugevdamiseks plaanitud, et võimaldada nõukogul jõuda järeldustele enne novembri tippkohtumist Nice’is. Mis puutub pikaajalistesse tagajärgedesse, siis annavad hiljutised sündmused teatud poliitikavaldkondadele uue tähtsuse. Meie juunis võetud kohustus arendada idapartnerlust ja Euroopa naabruspoliitikat näitab tõepoolest ELi õigustatud huve selle piirkonna suhtes. Need poliitikad rõhutavad asjaolu, et me ei lepi uute eraldusjoontega Euroopas ning et meie partnerid, nagu Gruusia, Ukraina ja Moldova, võivad loota meie toetusele oma territoriaalse terviklikkuse ja suveräänsuse suhtes. Me oleme valmis tegevust kiirendama ja samuti esitama niipea kui võimalik uued ettepanekud idapartnerluse kohta, see juhtub kindlasti enne aasta lõppu, kuid võib-olla isegi hilissügisel. Teiseks – ja see on minu viimane punkt – on meie Venemaa suhete keskmes energiaküsimus. Kõik otsused, mis me teeme Euroopa energiavaldkonnas, mõjutavad koheselt meie suhteid Venemaaga, seega me peame kasutama võimalust arendada Euroopa jaoks välja strateegiline energiapoliitika. Lõpetuseks, hiljutised sündmused on esitanud Euroopa Liidule väljakutse. Järgnevate kuude jooksul peame jätkuvalt näitama oma suutlikkust tegeleda eesseisvate ülesannetega. Tänane päev on olnud oluline. Ainult läbi sidusa strateegia, ühisseisukohtade ja kooskõlastatud tegevuse suudame kaitsta Euroopa huve ja väärtusi. Ma aplodeerin parlamendi pühendumisele ja olen kindel, et me kõik anname oma panuse Euroopa Liidu tugeva ja ühtse rinde säilimisele. On tõsi, et Euroopa Liit on tõestanud oma tõhusust tänu relvarahu läbirääkimistele ja humanitaarabi kiirele jaotamisele. Tänane Euroopa Ülemkogu kohtumine oli minu meelest väga tähtis ning arvestades keerukaid küsimusi, mida see konflikt tõstatas, peab ja ka pidi Euroopa Liit reageerima ühiselt ja leidma vastastikusel kokkuleppel sobivad vastused. Ma teen lühidalt, sest palju on juba öeldud. Minu arvates saatis meie tänane kohtumine väga selge sõnumi Gruusia kohta nii Gruusiale endale kui ka Venemaale, näidates, et me suudame kriisiolukorras reageerida ja käituda ühtse Euroopa Liiduna. Seda oleme me alati nõudnud. Teiseks väljendub meie ühtsus meie väärtuste kaitse kaudu. Nagu ma olen öelnud, on komisjon kriisi algusest saadik aidanud minu meelest üsna märkimisväärsel viisil kaasa ELi jõupingutustele stabiliseerida humanitaar- ja julgeolekuolukord Gruusias. Humanitaarabi raames eraldasime me 6 miljonit eurot, mis peaks katma konfliktis kannatada saanud tsiviilelanikkonna esmavajadused. Sellele summale lisandub peaaegu 9 miljonit eurot, mille eraldasid liikmesriigid. Tänu sellele oleme suutnud katta kõik esmased humanitaarvajadused. Mis puutub ülesehitusse, siis eelmisel nädalal saatsime me kohale komisjoni asjatundjate rühma, et viia läbi vajaduste esialgne hinnang ning, nagu ütles juba Bernard Kouchner, siis vastavalt meie esialgsele hinnangule, mis ei hõlma Venemaa kontrolli all olevaid piirkondi, oli kahju kardetust palju väiksem. Ülesehituseks ja parandustöödeks kulub umbes 15 miljonit eurot. Kõige tungivam vajadus on siiski seotud nende 22 000 inimese saatusega, keda konflikt sundis kodust lahkuma. Nende vajaduste rahuldamiseks on vaja umbes 110 miljonit eurot. Euroopa Liit peab näitama, et ta on valmis toetama Gruusiat, mis tõestab meie poliitilist tahet tugevdada meie suhteid. Esiteks on nõukogu otsustanud tõsta märkimisväärselt Gruusiale antavat rahalist abi, eriti äsja mainitud ülesehituse jaoks ning ka sõjapõgenike jaoks. Hetkel tegeleme me nende reservide hindamisega, mida saaks kiiresti kasutada 2008. aasta eraldistest. Siiski pole kahtlust, et ilma erakorralise eelarveeraldiseta ei suuda me vajalikke vahendeid kokku saada. Mul on hea meel üldise poliitilise toetuse üle, mida me täna saime selles suhtes president Pötteringilt. Samuti on vajalik korraldada rahvusvaheliste annetajate konverents, et saata tugev usaldust suurendav signaal investoritele. Minu meelest on samuti tähtsam kui kunagi varem tugevdada naabruspoliitika vahendeid, et stabiliseerida Gruusiat. Toetudes Euroopa Ülemkogu järeldustele, kavatseme me kiirendada ettevalmistusi, juhul kui tingimused on täidetud, vabakaubanduspiirkonna loomiseks ja lühiajaliste viisade taotlemise lihtsustamiseks."@et⁵ ". − Arvoisa neuvoston puheenjohtaja, hyvät naiset ja herrat, haluan ensinnäkin ilmaista tyytyväisyyteni Euroopan parlamentin poliittisesta sitoutumisesta Georgian tilanteen ratkaisemiseen. Haluan myös onnitella puheenjohtajavaltio Ranskaa sen ponnisteluista, ja erityisesti kriisitilanteessa nopeasti toteutetuista toimenpiteistä. Jälkimmäinen sopimus liittyy luonnollisestikin takaisinottosopimukseen. Meidän on myös ehdottomasti tuettava Georgian sitoutumista demokratian, oikeusvaltion ja sananvapauden edistämiseen. Georgiassa on toteutettava demokraattisia uudistuksia ja tuettava poliittista monimuotoisuutta. Turvallisuuden vakauttamisen ja tulitaukosopimuksen täytäntöönpanon osalta voidaan todeta, että tuemme Euroopan turvallisuus- ja puolustuspolitiikan (ETPP) tarkkailuoperaation puitteissa Georgiaan lähetettävien siviilitarkkailijoiden työtä. Tämän operaation on liityttävä EU:n muihin toimiin, kuten jälleenrakentamiseen. Nyt esitän muutaman huomion suhteistamme Venäjään. . − Venäjän reaktio herättää laajempia kysymyksiä suhteistamme sekä lyhyellä että pidemmällä aikavälillä. Venäjä ei toistaiseksi ole noudattanut neuvoston puheenjohtajan välitystoimien pohjalta aikaansaatua kuuden kohdan sopimusta, vaan on päättänyt tunnustaa Abhasian ja Etelä-Ossetian itsenäisyyden. Tämä rikkoo kaikkia perussääntöjä, joihin valtioiden kansainväliset suhteet perustuvat. Olemme yrittäneet muuttaa suhteitamme nykyaikaiseksi kumppanuudeksi, joka kuvastaisi lisääntyvää taloudellista yhdentymistämme. Uskon, että kun kyseessä ovat perustavanlaatuiset yhteiset edut - taloudellinen riippumattomuus, tarve löytää yhteisiä keinoja terrorismin leviämisen estämiseksi tai terrorismin torjumiseksi, sekä lukuisat muut kysymykset - meidän oli, ja on, näin ollen säilytettävä keskusteluyhteytemme Venäjään. Emme kuitenkaan äskettäisten tapahtumien johdosta voi jatkaa niin kuin mitään ei olisi tapahtunut. Tämän vuoksi oli tärkeää löytää oikea tasapaino keskustelukanavien säilyttämisen ja selkeän viestin lähettämisen välillä. Uskon, että oikea lähestymistapa olisi jatkaa jo aloitettua yhteistyötä ja keskustelua, mutta lykätä uusien aloitteiden toteuttamista. Komissio aikookin näin ollen tarkistaa kaikki uudet aloitteet suhteidemme syventämiseksi. Neuvosto voi myös tehdä päätelmänsä marraskuussa Nizzassa pidettävää huippukokousta varten. Pitkäkestoisten vaikutusten osalta todettakoon, että viimeaikaiset tapahtumat korostavat tiettyjen politiikan alojen merkitystä. Sitouduimme kesäkuussa kehittämään itäistä kumppanuutta ja eurooppalaista naapuruuspolitiikkaa, ja tämä osoittaa, että EU on todellakin sitoutunut kehittämään tätä aluetta. Näissä politiikoissa korostetaan sitä tosiseikkaa, ettei EU hyväksy uusien Eurooppaa jakavien rajojen muodostamista, ja että kumppanimme, kuten Georgia, Ukraina ja Moldova voivat luottaa tukeemme niiden alueellisen koskemattomuuden ja suvereniteetin puolustamisessa. Olemme valmiit nopeuttamaan prosessia sekä esittämään itäistä kumppanuutta myös uusille valtioille mahdollisimman pian, varmasti ennen vuoden loppua, ehkäpä jo myöhäissyksystä. Toiseksi – tämä on viimeinen huomioni – energia on eräs keskeinen tekijä Venäjän välisissä suhteissamme. Se, mitä teemme energian alalla Euroopan sisäpuolella, vaikuttaa ratkaisevasti myös suhteisiimme Venäjään, meidän on siis jatkettava hyvin liikkeelle lähtenyttä työtämme yhtenäisen ja strategisen eurooppalaisen energiapolitiikan kehittämiseksi. Viimeaikaiset tapahtumat ovat siis luoneet todellisen haasteen Euroopan unionille. Meidän on vielä tulevina kuukausina näytettävä, että voimme yhdessä suoriutua näistä tulevista tehtävistä. Tämä päivä on ollut merkittävä virstanpylväs. Vain yhtenäisen strategian, yhdenmukaisten kantojen ja yhdenmukaistetun toiminnan avulla voimme puolustaa Euroopan etuja ja eurooppalaisia arvoja. Onnittelen parlamenttia sen päättäväisyydestä asiassa ja luotan siihen, että teemme kaikki parhaamme, jotta Euroopan unioni muodostaisi vahvan ja yhtenäisen rintaman. On totta, että Euroopan unioni osoitti tehokkuutensa tulitaukoneuvottelujen ja nopeasti toimitetun, erityisesti komission toimittaman, humanitaarisen avun ansiosta. Tämänpäiväinen Eurooppa-neuvoston kokous oli, ainakin omasta mielestäni, erittäin tärkeä, ja kun otetaan huomioon tämän konfliktin esiin tuomien kysymysten monisyisyys, Euroopan unionin oli ja on toimittava yhdessä sekä määriteltävä yhteisen sopimuksen pohjalta asianmukaiset vastaukset. Puhun lyhyesti, koska asiaa on jo laajasti käsitelty. Olen sitä mieltä, että lähetimme tämänpäiväisen kokouksemme avulla hyvin selkeän viestin Georgiaan, molemmille osapuolille, sekä georgialaisille että venäläisille, osoittamalla kykymme reagoida kriisitilanteessa ja todistamalla Euroopan unionin olevan yhtenäinen. Tätä olemme aina halunneet. Ilmaisimme yhtenäisyyttämme myös puolustamalla yhtenäisiä arvojamme. Kuten olen jo todennut, komissio on tämän kriisin alusta lähtien osallistunut Euroopan unionin ponnisteluihin Georgian humanitaarisen tilanteen ja turvallisuuden vakauttamiseksi ja uskon, että komission panos on ollut merkittävä. Humanitaarisen avun osalta voin todeta, että komissio vapautti välittömästi kuusi miljoonaa euroa, joilla on tarkoitus vastata konfliktista kärsivän siviiliväestön välittömiin tarpeisiin. Tähän summaan on lisättävä vielä jäsenvaltioiden tällä välin vapauttamat lähes yhdeksän miljoonaa euroa. Olemme näin ollen onnistuneet vastaamaan kaikkiin välittömiin humanitaarisiin tarpeisiin. Jällenrakentamista koskevan avun osalta voidaan todeta, että lähetimme viime viikolla komission asiantuntijaryhmän arvioimaan tilannetta alustavasti, ja näiden alustavien arvioiden perusteella - joihin ei ole otettu mukaan Venäjän valvonnassa olevia alueita - ja kuten Bernard Kouchnerkin juuri totesi, aineelliset vahingot eivät ole ollenkaan niin huomattavat kuin pelkäsimme. Jälleenrakentamiseen ja korjauksiin tarvitaan noin 15 miljoonaa euroa. Kaikkein kiireellisimmin meidän on kuitenkin ratkaistava konfliktin takia siirtymään joutuneen 22 000 ihmisen kohtalo. Heidän tarpeidensa täyttämiseen on varattava noin 110 miljoonaa euroa. On tärkeää, että Euroopan unioni osoittaa, että se todellakin on valmis tukemaan Georgiaa, ja todistaa näin poliittisen halumme vahvistaa suhteitamme. Neuvosto on päättänyt lisätä huomattavasti Georgialle myöntämäämme rahoitusapua, erityisesti jälleenrakentamiseen tarkoitettua apua, kuten juuri mainitsin, sekä pakolaiskysymyksen ratkaisemiseen tarkoitettua apua. Arvioimme parhaillaan, kuinka paljon varoja voisimme nopeasti saada käyttöömme vuoden 2008 määrärahoista. On kuitenkin selvää, että ilman erityisiä talousarviomäärärahoja emme saa käyttöömme tarvittavia varoja. Olen tyytyväinen siihen yleiseen poliittiseen tukeen, jota asia on tänään saanut puhemies Hans-Gert Pötteringiltä. Kansainvälisen lahjoittajien konferenssin on myös lähetettävä sijoittajille vahva luottamusta herättävä viesti. Olen myös sitä mieltä, että meidän on nyt enemmän kuin koskaan vahvistettava naapuruuspolitiikan välineitä Georgian tilanteen vakauttamiseksi. Eurooppa-neuvoston päätelmien mukaisesti nopeutamme heti, kun edellytyksen siihen ovat olemassa, vapaakauppa-alueen perustamista ja viisumihelpotusten käyttöönottoa."@fi⁷ ". − Kouchner úr, hölgyeim és uraim, szeretném üdvözölni, hogy az Európai Parlament politikailag állást foglalt Grúzia ügyében. Először is gratulálok a francia elnökségnek az erőfeszítésekért, különösen a gyorsaságért, amellyel a válsághelyzetben cselekedtek. Az utóbbi egyezményhez természetesen természetesen kapcsolódik majd egy visszafogadási egyezmény, és továbbra is alapvető fontosságú, hogy bátorítsuk Grúziát a demokrácia, a jogállamiság és a véleménnyilvánítás szabadsága melletti elköteleződésre. Rendkívül fontos, hogy felgyorsuljon a demokratikus reformok és a pluralizmus folyamata. Ami a biztonság stabilizálását és a tűzszüneti egyezmény betartását illeti, valójában az európai biztonság- és védelempolitika égisze alatt megszervezett civil megfigyelő misszióra támaszkodunk – ahogy azt már korábban említettük. Ennek szoros kapcsolatban kell állnia a többi EU-akcióval, például a rekonstrukcióval. És most következzenek az Oroszországgal való viszonyra vonatkozó megjegyzések. Oroszország lépései általánosabb kérdéseket vetnek fel mind rövidtávú, mind hosszútávú kapcsolatainkra nézve. Az, hogy Oroszország mindezidáig nem tartotta be az elnökségi közvetítéssel létrejött hatpontos egyezményt és úgy döntött, hogy elismeri Abháziát és Dél-Oszétiát, ellenkezik a nemzetközi kapcsolatok alapjául szolgáló elvekkel. Azon vagyunk, hogy megkíséreljük újraépíteni viszonyainkat, hogy azok olyan modern partnerséggé alakuljanak, amely mutatja növekvő gazdasági integrációnkat. Úgy vélem, hogy alapvető közös érdekek forognak kockán – a kölcsönös gazdasági függés, annak szükségessége, hogy közös megoldást kell találnunk az atomsorompó kérdésére vagy a terrorizmus elleni küzdelemre, valamint számos más nemzetközi kérdésre –, tehát életbevágó volt (és ma is életbevágó), hogy Oroszország felé nyitva tartsuk a kommunikációs csatornákat. Az Oroszországgal való viszonyok azonban a nemrégiben bekövetkezett események fényében nem maradhatnak meg a „minden marad a régiben” színvonalán. Fontos volt tehát, hogy megtaláljuk a megfelelő egyensúlyt a kommunikációs csatornák nyitva tartása, valamint az Oroszországnak küldött egyértelmű jelzés között. Véleményem szerint az a helyes megközelítés, ha folytatjuk eddigi közös munkánkat és párbeszédünket, de ugyanakkor új kezdeményezéseket leállítjuk. Ezért a Bizottság most minden folyamatban lévő, új, a kapcsolatok elmélyítését célzó kezdeményezést áttekint, amely aztán lehetővé teszi a Tanács számára, hogy még a novemberi nizzai csúcstalálkozó előtt levonja a következtetéseket. Ami pedig a hosszú távú következményeket illeti, a közelmúlt eseményei új fontosságot adnak bizonyos politikai területeknek. Júniusban elköteleztük magunkat a keleti partnerség és az európai szomszédságpolitika kialakítása mellett, és ez valóban azt mutatja, hogy az EU-nak indokolt érdekei vannak a területen. Ezek a politikák megerősítik, hogy nem fogadjuk el azt, hogy újabb válaszfalak legyenek Európában, és kiemelik azt is, hogy az olyan partnerek, mint Grúzia, Ukrajna és Moldova számíthatnak támogatásunkra területi integritásuk és szuverenitásuk terén. Készen állunk arra, hogy felgyorsítsuk az új keleti partnerségi folyamatot, valamint hogy ezzel kapcsolatban új javaslatot nyújtsunk be a lehető leggyorsabban, mindenképpen az év vége előtt, de talán már késő ősszel. Másodszor – és ez lesz beszédem utolsó pontja –, az Oroszországgal való kapcsolataink központjában az energia áll. Az, hogy az energiával kapcsolatban mit teszünk Európában, közvetlen hatással van az Oroszországgal való viszonyainkra, ezért fenn kell tartanunk a lendületet, mellyel Európa számára koherens és stratégiai energiapolitikát alakítunk ki. Végül szeretném hozzáfűzni, hogy a közelmúlt eseményei valóban kihívást jelentettek az Európai Unió számára. Úgy vélem, hogy a következő hónapok során is meg kell mutatnunk, hogy együtt szembe tudunk nézni a ránk váró feladatokkal. A mai nap mérföldkő volt. Kizárólag koherens stratégiával, egységes álláspontokkal és összehangolt tevékenységgel tudjuk megvédeni Európa érdekeit és értékeit. Örömmel fogadom a Parlament elköteleződését, és bízom abban, hogy mindannyian megtesszük kötelességünket annak érdekében, hogy biztosítsuk: az Unió erős és egységes frontot alkot. Igaz, hogy az Európai Unió a tűzszüneti tárgyalások és a humanitárius segély gyors megoldása révén, és különösen a Bizottság révén bebizonyította hatékonyságát. A mai Európai Tanács véleményem szerint igen jelentős volt, és – figyelembe éve a konfliktus során felmerülő kérdések bonyolultságát – az Európai Uniónak együttesen kellett és kell reagálnia és közös megegyezésessel meghatároznia a megfelelő válaszlépéseket. Rövid leszek, mivel már sok minden elhangzott. Véleményem szerint mai ülésünk igen egyértelmű üzenetet mondott ki Grúziával kapcsolatban mind Grúzia, mind Oroszország számára, mégpedig azt, hogy krízishelyzetben képesek vagyunk reagálni, valamint rámutatott az Európai Unió egységére. Ez az, amit mindig is akartunk. Másodszor: egységünket közös értékeink védelme is kifejezi. Ahogy már említettem, a válság kezdete óta a Bizottság – úgy vélem – igen komolyan hozzájárult az EU abbeli erőfeszítéseihez, hogy Grúziában stabilizálja a humanitárius és biztonsági helyzetet. Ami a humanitárius segítséget illeti, azonnal hozzáférhetővé tettünk 6 millió eurót, amely lehetővé teszi, hogy a konfliktustól érintett civil lakosság azonnali szükségleteit kielégítsük. Ehhez az összeghez még hozzá kell számítani azt a csaknem 9 millió eurót, amelyet időközben a tagállamok tettek hozzáférhetővé. Így minden azonnali humanitárius szükségletet ki tudunk elégíteni. Ami a rekonstrukciót illeti, az elmúlt héten kiküldtünk egy szakértői bizottsági missziót, hogy elsődlegesen mérje fel a szükségleteket; és, ahogy arra Bernard Kouchner rámutatott, első értékeléseink – melyek nem terjedtek ki az Oroszország ellenőrzése alatt álló területekre – szerint az anyagi kár jóval kisebb, mint azt előrevetítettük. Körülbelül 15 millió euróra lesz szükség a rekonstrukcióhoz és a javítási munkálatokhoz. A legsürgetőbb szükséglet azonban a konfliktus következtében otthonából elmenekült 22 000 ember sorsával kapcsolatos. Körülbelül 110 millió euróra lesz szükség ahhoz, hogy az ő szükségleteiket kielégítsük. Fontos, hogy az Európai Unió megmutassa: kész tényleges segítséget nyújtani Grúziának, annak jeleként, hogy politikailag elszánta magát a kapcsolatok megerősítésére. Mindenekelőtt a Tanács úgy döntött, hogy nagymértékben emeli a Grúziának nyújtott pénzügyi segély mértékét, különösen a rekonstrukció és, ahogy imént említettem, a menekültek helyzetének megoldása céljából. Jelenleg éppen folyamatban van azoknak a tartalékoknak a felmérése, amelyeket a 2008-as előirányzatokból gyorsan mozgósítani tudunk. Nem kétséges azonban, hogy tovább költségvetési előirányzatok nélkül nem leszünk képesek mozgósítni a szükséges összegeket. Örömmel fogadom az általános politikai támogatást, amelyet ezzel kapcsolatban ma Pöttering elnök úrtól kaptunk. Szükség lesz továbbá egy, a nemzetközi adományozók számára szervezett konferenciára, hogy a beruházók felé erőteljesen jelezzük a bizalmat. Véleményem szerint fontosabb, mint valaha, hogy Grúzia stabilizálása érdekében megerősítsük a szomszédságpolitikai eszközöket. Az Európai Tanács döntéseinek alapján fokozzuk abbeli erőfeszítéseinket, hogy előkészítsünk – majd, ha a feltételek már adottak – létrehozzunk egy szabadkereskedelmi övezetet, és elősegítsük a rövidtávú tartózkodásra jogosító vízum kiadását."@hu¹¹ ". − Signor Presidente in carica del Consiglio, onorevoli deputati, desidero innanzi tutto accogliere con favore l’impegno politico del Parlamento europeo nei confronti della Georgia. Vorrei inoltre iniziare congratulandomi per gli sforzi della Presidenza francese, in particolare per la rapidità delle azioni intraprese al momento della of crisi. L’ultimo accordo sarà certamente collegato a un’intesa di riammissione e resta essenziale incoraggiare l’impegno della Georgia verso la democrazia, lo Stato di diritto e la libertà d’espressione. E’ fondamentale accelerare le riforme democratiche e il pluralismo politico. Per quanto riguarda la stabilizzazione della sicurezza e l’attuazione dell’accordo di cessazione delle ostilità, contiamo pienamente sulla missione civile di sorveglianza organizzata conformemente alla politica europea in materia di sicurezza e difesa, come già menzionato. Tale iniziativa deve essere strettamente connessa ad altre azioni europee, quali la ricostruzione. Ora alcuni commenti riguardanti le relazioni con la Russia. Le azioni della Russia sollevano questioni più ampie in merito alla natura delle nostre relazioni a breve e lungo termine. Il suo fallimento, finora, nell’onorare il progetto in sei punti negoziato dalla Presidenza e la sua decisione di riconoscere Abkhazia e Ossezia del Sud sono elementi contrari ai principi che sono alla base delle relazioni internazionali. Abbiamo cercato di trasformare le nostre relazioni in un moderno partenariato che riflettesse la nostra crescente integrazione economica. Ritengo siano in ballo interessi reciproci fondamentali (interdipendenza economica, la necessità di atteggiamenti comuni relativi alla non proliferazione o alla lotta al terrorismo, o a numerose altre questioni internazionali), pertanto mantenere aperti i canali di comunicazione con la Russia è stato, ed è, essenziale. Tuttavia, le relazioni con la Russia non possono restare immutate alla luce dei recenti episodi. Si è quindi rivelato importante ripristinare il giusto equilibrio tra il mantenimento dei canali di comunicazione e l’invio di un chiaro segnale alla Russia. Penso che l’approccio adeguato sia continuare il nostro lavoro comune e il dialogo esistenti, ma affinché si rimandino nuove iniziative. La Commissione, pertanto, rivedrà ora tutte le iniziative in corso volte a intensificare le nostre relazioni, che consentiranno poi al Consiglio di elaborare conclusioni prima del Vertice di Nizza di novembre. Per quanto riguarda le implicazioni a lungo termine, gli episodi recenti daranno nuova importanza ad alcune aree della politica. Il nostro impegno di giugno per sviluppare un partenariato orientale e una politica europea di vicinato in effetti mostra gli interessi legittimi dell’UE nella regione. Tali politiche sottolineano il fatto che non accetteremo nuove linee di divisione in Europa e che quali Georgia, Ucraina e Moldavia possono contare sul nostro sostegno a favore della loro integrità territoriale e sovranità. Siamo pronti ad accelerare e anche a presentare il prima possibile nuove proposte per un ulteriore partenariato orientale, certamente prima della fine dell’anno ma forse anche nel tardo autunno. Secondo, e si tratta del mio ultimo punto, l’energia rappresenta il cuore delle nostre relazioni con la Russia. Ciò che facciamo in merito all’energia in Europa regolerà direttamente le nostre relazioni con la Russia, pertanto dobbiamo mantenere quest’impulso per sviluppare una politica energetica coerente e strategica per l’Europa. In conclusione, gli eventi recenti hanno costituito una sfida reale per l’Unione europea. Nei prossimi mesi, ritengo occorrerà continuare a mostrare che siamo in grado di assumere insieme gli incarichi. La giornata di oggi è stata molto importante. Solo mediante una strategia coerente, posizioni congiunte e interventi di concerto possiamo difendere gli interessi e i valori europei. Plaudo all’impegno del Parlamento, e credo che tutti rivestiremo il nostro ruolo nel garantire che l’Unione mantenga un fronte forte e unito. E’ vero che l’Unione europea, tramite la negoziazione di una cessazione delle ostilità e l’immediata distribuzione di aiuti umanitari, soprattutto da parte della Commissione, ha dimostrato la propria efficienza. Il Consiglio europeo odierno è stato, a mio parere, molto importante e, vista la complessità delle questioni sollevate da tale conflitto, l’Unione europea deve e ha dovuto reagire collettivamente e definire, con un accordo reciproco, le risposte appropriate. Sarò breve, poiché si è già detto molto. Secondo me, il nostro incontro di oggi ha trasmesso un messaggio molto chiaro in merito alla Georgia, rivolto alla Georgia e anche alla Russia, per quanto riguarda la nostra capacità di reagire alle situazioni di crisi e l’unità dell’Unione europea. Si tratta di ciò che abbiamo sempre richiesto. Secondo, la nostra unità è altresì espressa tramite la difesa dei nostri valori. Dall’inizio della crisi, come ho già affermato, la Commissione ha contribuito agli sforzi dell’UE finalizzati a stabilizzare la situazione umanitaria e di sicurezza in Georgia in maniera, credo, piuttosto significativa. In termini di aiuti umanitari, abbiamo subito reso disponibili 6 milioni di euro che dovrebbero essere destinati alle immediate necessità di tutte le popolazioni civili colpite dal conflitto. A questa somma devono essere aggiunti quasi 9 milioni di euro messi a disposizione nel frattempo dagli Stati membri. Siamo quindi riusciti a provvedere a tutte le immediate necessità umanitarie. Per quanto riguarda gli aiuti alla ricostruzione, la scorsa settimana abbiamo inviato una missione di esperti della Commissione al fine di compiere una valutazione iniziale delle necessità, secondo le nostre prime analisi, come Bernard Kouchner ha appena affermato, che non includono le zone sotto il controllo della Russia, i danni alle proprietà sono inferiori a quanto previsto. Occorrono circa 15 milioni di euro per ricostruzione e rifacimento. Tuttavia, l’esigenza più pressante è relativa al destino delle 22 000 persone recentemente sfollate a causa del conflitto. Per soddisfare tali esigenze sono necessari 110 milioni di euro. E’ importante che l’Unione europea mostri di essere pronta a offrire un sostegno reale alla Georgia, come prova della nostra determinazione politica volta a rafforzare le nostre relazioni. Innanzi tutto, il Consiglio ha deciso di pianificare un aumento sostanziale dei nostri aiuti finanziari alla Georgia, soprattutto per la ricostruzione, come ho appena menzionato, e per i rifugiati. Attualmente stiamo procedendo alla valutazione delle riserve che potrebbero essere rapidamente mobilitate dagli stanziamenti del 2008. Tuttavia, non c’è dubbio che, senza un’assegnazione straordinaria del bilancio, non saremo in grado di mobilitare i fondi necessari. Sono già soddisfatta del generale sostegno politico ricevuto oggi dal Presidente Pöttering a questo proposito. Per inviare un forte segnale di fiducia agli investitori, occorrerà anche una conferenza di donatori internazionali. A mio parere, è più importante che mai rafforzare gli strumenti della politica di vicinato al fine di stabilizzare la Georgia. In base alle conclusioni del Consiglio europeo, proseguiremo i nostri sforzi per prepararci, una volta soddisfatte le condizioni, a creare uno spazio di libero scambio e a semplificare la questione dei visti a breve termine."@it¹² ". − Gerb. einantis Tarybos Pirmininko pareigas, ponios ir ponai, pirma noriu pasveikinti Europos Parlamentą dėl politinio įsipareigojimo Gruzijai. Taip pat noriu pradžioje pasveikinti pirmininkaujančios Prancūzijos pastangas, ypač dėl krizės momentu atliktų veiksmų greičio. Pastarasis susitarimas, žinoma, bus taip pat susijęs su readmisijos sutartimi, ir jis yra būtinas paskatinti Gruziją laikytis savo įsipareigojimo demokratijai, lygybei įstatymų atžvilgiu ir žodžio laisvei. Svarbu paspartinti demokratines reformas ir politinį pliuralizmą. Kalbant apie saugumo stabilizavimą ir paliaubų sutarties įgyvendinimą, mes pasitikime civilių stebėjimo misija, kuri, kaip jau minėta, buvo organizuota pagal Europos saugumo ir gynybos politikos gaires. Ji turi būti glaudžiai susijusi su kitais Europos Sąjungos veiksmais, pavyzdžiui, atstatymu. Dabar keli komentarai dėl ryšių su Rusija. Rusijos veiksmai kelia platesnius klausimus apie mūsų ryšių pobūdį artimoje ir tolimoje perspektyvoje. Tai, kad ji ligi šiol neįvykdė šešių punktų plano, dėl kurio tarpininkavo pirmininkaujanti valstybė, ir jos sprendimas pripažinti Abchazijos ir Pietų Osetijos nepriklausomybę prieštarauja pagrindiniams principams, kuriais remiasi tarptautiniai ryšiai. Mes siekėme performuoti mūsų ryšius į šiuolaikinę partnerystę, kuri atitiktų mūsų didėjančią ekonominę integraciją. Manau, kad kyla grėsmė fundamentaliems abipusiams interesams – ekonominei tarpusavio priklausomybei, poreikiui rasti vieningą požiūrį į ginklų neplatinimą, kovą su terorizmu arba daugelį kitų tarptautinių klausimų – todėl atvirų komunikacijos kanalų su Rusija išlaikymas buvo ir yra labai svarbu. Tačiau ryšiai su Rusija negali likti „įprastiniais reikalais“ dėl pastarųjų įvykių. Todėl buvo svarbu pasiekti teisingą balansą tarp komunikacijos kanalų išsaugojimo ir aiškaus signalo Rusijai pasiuntimo. Manau, kad teisingas metodas būtų pratęsti mūsų dabartinį bendrą darbą ir dialogus, bet sustabdyti naujas iniciatyvas. Todėl Komisija dabar peržiūrės visas naujas iniciatyvas, skirtas gilinti mūsų ryšius, ir tai leis Tarybai paskui padaryti išvadas prieš Nicos aukščiausiojo lygio susitikimą lapkričio mėn. Kalbant apie ilgalaikę reikšmę, pastarieji įvykiai suteiks naujos svarbos kai kurioms politikos sritims. Birželio mėn. paskelbtas mūsų įsipareigojimas vystyti Rytų partnerystę ir Europos kaimynystės politiką iš tikrųjų rodo Europos Sąjungos teisėtus interesus šiame regione. Šia politika pabrėžiama, kad mes nepritarsime jokioms naujoms skiriamosioms linijoms Europoje ir kad tokie partneriai kaip Gruzija, Ukraina ir Moldova gali tikėtis mūsų palaikymo savo teritoriniam vientisumui ir suverenitetui. Mes esame pasiruošę paspartinti ir taip pat kiek galima greičiau pateikti naujus pasiūlymus dėl naujos Rytų partnerystės – iš tikrųjų iki metų pabaigos, bet galbūt net rudens pabaigoje. Antra – ir tai mano paskutinis punktas – energetika yra mūsų santykių su Rusija pagrindas. Tai, ką darome dėl energetikos Europoje, tiesiogiai suformuos mūsų santykius su Rusija, taigi turėsime toliau vystyti nuoseklią ir strateginę energetikos politiką Europai. Apibendrinant galima pasakyti, kad pastarieji įvykiai iškėlė tikrą iššūkį Europos Sąjungai. Manau, kad per artimiausius mėnesius turėsime ir toliau rodyti, kad galime bendrai imtis atsiradusių užduočių. Ši diena buvo labai svarbi atskaitos diena. Europos interesus ir vertybes galime ginti tik laikydamiesi nuoseklios strategijos, vieningų nuostatų ir suderintų veiksmų. Aš neabejotinai pritariu Parlamento įsipareigojimui, ir manau, kad mes visi atliksime savo vaidmenis užtikrindami, kad Sąjunga palaikys stiprų ir vieningą frontą. Europos Sąjunga iš tikrųjų įrodė savo efektyvumą vykdydama paliaubų derybas ir greitai pristatydama humanitarinę pagalbą, prie kurios teikimo taip pat prisidėjo ir Komisija. Šiandienis Europos Vadovų Tarybos susitikimas, mano nuomone, buvo labai svarbus ir, atsižvelgiant į konflikto sukeltų problemų sunkumą, Europos Sąjunga turi ir turėjo bendrai reaguoti bei, remdamasi tarpusavio susitarimu, parengti tinkamus atsakymus. Aš kalbėsiu trumpai, nes jau daug buvo pasakyta. Mano nuomone, mūsų susitikimas šiandien pasiuntė aiškią žinią dėl Gruzijos, skirtą tiek Gruzijai, tiek ir Rusijai, ir išreiškiančią mūsų gebėjimą atsakyti į krizines padėtis bei Europos Sąjungos vienybę. Būtent to mes visada reikalaudavome. Antra, mūsų vienybė taip pat yra išreikšta ginant mūsų vertybes. Kaip jau sakiau, Komisija nuo pat krizės pradžios prisidėjo prie Europos Sąjungos pastangų stabilizuoti humanitarinę bei saugumo padėtį Gruzijoje ir tai darė, mano nuomone, gana reikšmingu mastu. Kalbant apie humanitarinę pagalbą, mes nedelsiant suteikėme 6 mln. EUR, kurių turėtų užtekti patenkinti neatidėliotinus visų civilių gyventojų, kuriuos paveikė konfliktas, poreikius. Prie šios sumos reikia pridėti beveik 9 mln. EUR, kuriuos tuo metu suteikė valstybės narės. Todėl mums pavyko patenkinti visus neatidėliotinus humanitarinius poreikius. Kai dėl pagalbos atstatymui, praėjusią savaitę mes nusiuntėme Komisijos ekspertų misiją, kuri turėtų atlikti pradinį poreikių vertinimą, ir, kaip jau sakė Bernard Kouchner,, pagal mūsų pradinius įvertinimus, kurie neapima Rusijos kontroliuojamų sričių, materialinė žala yra daug mažesnė nei tikėtasi. Atstatyti ir sutaisyti reikės apie 15 mln. EUR. Tačiau labiausiai neatidėliotinas poreikis yra susijęs su 22 000 žmonių, neseniai perkeltų dėl konflikto, likimu. Jų poreikiams patenkinti reikės apie 110 mln. EUR. Svarbu, kad Europos Sąjunga parodo, jog yra pasiruošusi suteikti tikrą paramą Gruzijai, ir taip įrodo mūsų politinę nuostatą stiprinti tarpusavio ryšius. Visų pirma, Taryba nusprendė suplanuoti žymų mūsų finansinės pagalbos Gruzijai padidinimą, ypač atstatymui, kaip ką tik minėjau, ir pabėgėliams. Mes šiuo metu atliekame savo atsargų, kurias galima būtų greitai mobilizuoti iš 2008 m. asignavimų, vertinimą. Tačiau neabejotina, kad be papildomo biudžeto asignavimo mes negalėsime surinkti būtinų lėšų. Aš jau džiaugiuosi bendru politiniu palaikymu, kurio šiandien sulaukėme iš pirmininko H. G. Pötteringo šiuo klausimu. Taip pat bus reikalinga tarptautinių donorų konferencija, turinti pasiųsti stiprų pasitikėjimo signalą investuotojams. Mano nuomone, dabar labiau negu kada nors svarbu stiprinti kaimynystės politikos priemones, kurios padėtų stabilizuoti padėtį Gruzijoje. Remdamiesi Europos Vadovų Tarybos išvadomis, mes dėsime daugiau pastangų sukurti laisvosios prekybos zoną, kai tik bus įvykdytos sąlygos, ir palengvinti trumpalaikių vizų gavimą."@lt¹⁴ ". − Padomes priekšsēdētāj, dāmas un kungi, vispirms es vēlos paust atzinību par Eiropas Parlamenta politiskajām saistībām Gruzijas jautājumā. Iesākumā es arī vēlos sveikt Francijas prezidentūru saistībā ar tās centieniem, jo īpaši atzīmējot tās ātro reakciju šajā krīzes brīdī. Vienošanās par pēdējo jautājumu, protams, būs saistīta ar atpakaļuzņemšanas nolīgumu, un joprojām būs svarīgi mudināt, lai Gruzija uzņemtos saistības attiecībā uz demokrātiju, tiesiskumu un vārda brīvību. Tas ir svarīgi, lai paātrinātu demokrātiskās reformas un politisko plurālismu. Attiecībā uz drošības stabilizāciju un pamiera nolīguma īstenošanu mēs tiešām paļaujamies uz civilās novērošanas misiju, kas organizēta saistībā ar Eiropas drošības un aizsardzības politiku, kā tas jau tika pieminēts. Šiem pasākumiem jābūt cieši saistītiem ar citiem ES pasākumiem, piemēram, atjaunošanu. Bet tagad es sniegšu dažus komentārus par attiecībām ar Krieviju. . −Krievijas rīcība liek uzdot plašāka mēroga jautājumus par mūsu attiecību raksturu gan īstermiņā, gan ilgtermiņā. Tā kā līdz šim Krievija nav ievērojusi prezidentūras piedāvāto sešu punktu plānu un ir pieņēmusi lēmumu atzīt Abhāziju un Dienvidosetiju, tās rīcība ir pretrunā starptautisko attiecību pamatprincipiem. Mēs esam mēģinājuši atjaunot savas attiecības modernas partnerības formā, lai atspoguļotu mūsu pieaugošo ekonomikas integrāciju. Manuprāt, uz spēles ir liktas galvenās savstarpējās ieinteresētības jomas — savstarpējā ekonomiskā atkarība, vajadzība nonākt pie kopējām pieejām par ieroču neizplatīšanu un terorisma apkarošanu vai daudziem citiem starptautiskiem jautājumiem —, tāpēc ir jānodrošina komunikācijas kanāli ar Krieviju; tas bija un ir būtisks aspekts. Tomēr, ņemot vērā nesenos notikumus, attiecības ar Krieviju nevar turpināties „kā parasti”. Tādēļ bija svarīgi atrast pareizo līdzsvaru starp komunikācijas kanālu saglabāšanu un skaidra signāla nosūtīšanu Krievijai. Manuprāt, pareizā pieeja būtu turpināt mūsu pašreizējo kopējo darbu un dialogus, bet nogaidīt attiecībā uz jaunām iniciatīvām. Tādēļ tagad Komisija pārskatīs visas jaunās iniciatīvas, kas ir iesāktas, lai padziļinātu mūsu attiecības, kas pēc tam ļaus Padomei izstrādāt secinājumus pirms novembrī paredzētā Nicas samita. Attiecībā uz ilgtermiņa sekām, nesenie notikumi piešķirs jaunu nozīmi atsevišķām politikas jomām. Mūsu jūnijā izteiktā apņemšanās saistībā ar Austrumu partnerības izveidi un Eiropas kaimiņattiecību politiku patiešām ir pierādījums ES likumīgajām interesēm šajā reģionā. Šī politika uzsver, ka mēs nepieņemsim sadalošas robežlīnijas Eiropā un tādi partneri kā Gruzija, Ukraina un Moldova var paļauties, ka mēs atbalstīsim šo valstu teritoriālo vienotību un suverenitāti. Mēs esam gatavi paātrināt un iespējami drīzāk iesniegt jaunus priekšlikumus par jauno Austrumu partnerību, paredzot, ka tas katrā ziņā varētu notikt līdz šī gada beigām, varbūt pat vēl rudens beigās. Otrkārt — un tas ir mans pēdējais komentārs —, mūsu attiecībās ar Krieviju centrālais jautājums ir enerģētika. Tas, kā mēs rīkojamies Eiropā enerģētikas jomā, tieši ietekmēs mūsu attiecības ar Krieviju, tāpēc mums ir jāsaglabā šī virzība, lai Eiropā attīstītu saskaņotu un stratēģisku enerģētikas politiku. Noslēgumā jāsaka, ka nesenie notikumi ir radījuši patiesu izaicinājumu Eiropas Savienībai. Nākamajos mēnešos, manuprāt, mums būs jāturpina izrādīt, ka varam kopīgiem spēkiem īstenot savus uzdevumus. Šodiena ir uzskatāma par ļoti svarīgu pieturpunktu. Eiropas intereses un vērtības mēs varēsim aizsargāt tikai tad, ja izmantosim saskaņotu stratēģiju, vienotas nostājas un saskaņotu rīcību. Es atzinīgi vērtēju Parlamenta apņemšanos un ticu, ka mēs visi īstenosim savus uzdevumus, lai nodrošinātu, ka Eiropas Savienība saglabā spēcīgu un vienotu pozīciju. Tā ir taisnība, ka Eiropas Savienība, risinot sarunas par pamieru un nekavējoties sniedzot humāno palīdzību, jo īpaši Komisija, ir pierādījusi savu efektivitāti. Pašreizējā brīdī Eiropadomei, manuprāt, bija svarīga nozīme un, ņemot vērā šajā konfliktā radušos jautājumu sarežģītību, Eiropas Savienībai ir un bija jāreaģē vienoti un savstarpējas vienošanās ceļā jānosaka atbilstīgie risinājumi. Es runāšu īsi, jo daudz kas jau tika pateikts. Manuprāt, šodienas tikšanās saistībā ar Gruziju deva ļoti skaidru signālu gan Gruzijai, gan Krievijai, norādot uz mūsu spēju reaģēt krīzes situācijās un uz Eiropas Savienības vienotību. To mēs vienmēr esam pieprasījuši. Otrkārt, mūsu vienotību izsaka arī mūsu vērtību aizsardzība. Kopš šīs krīzes sākuma, kā jau es to norādīju, Komisija ir veicinājusi ES centienus, kuru mērķis bija stabilizēt humāno un drošības situāciju Gruzijā, manuprāt, diezgan ievērojami. Runājot par humāno palīdzību, jāatzīmē, ka mēs nekavējoties piešķīrām 6 miljonus eiro, ko bija jāizmanto, lai apmierinātu konflikta skarto civiliedzīvotāju nepieciešamākās vajadzības. Šī summa ir jāpapildina ar aptuveni 9 miljoniem eiro, ko tajā pašā laikā piešķīra dalībvalstis. Tādējādi mēs nodrošinājām, ka tiek apmierinātas visas neatliekamās humānās palīdzības vajadzības. Savukārt attiecībā uz palīdzību atjaunošanas vajadzībām pagājušajā nedēļā mēs nosūtījām Komisijas ekspertu misiju, lai tā veiktu sākotnējo novērtējumu par vajadzībām, un atbilstīgi mūsu sākotnējām aplēsēm, kā jau to tikko norādīja kas neietvēra Krievijas kontrolē esošās teritorijas, īpašumu postījumi ir daudz mazāki, nekā tas tika prognozēts. Rekonstrukcijai un atjaunošanai būs vajadzīgi apmēram 15 miljoni eiro. Tomēr vissteidzamāk jārisina jautājums par to 22 000 cilvēku likteni, kuriem konflikta dēļ nesen nācās mainīt dzīvesvietu. Lai apmierinātu šo personu vajadzības, būs nepieciešami apmēram 110 miljoni eiro. Ir svarīgi, lai Eiropas Savienība izrādītu gatavību sniegt īstu atbalstu Gruzijai; tas būtu apliecinājums mūsu politiskajai gribai stiprināt mūsu attiecības. Visupirms Padome nolēma ievērojami pastiprināt mūsu finansiālo atbalstu Gruzijai, jo īpaši atjaunošanas vajadzībām, ko jau es pieminēju, un bēgļiem. Mēs patlaban vēl novērtējam resursus, kurus varētu ātri piešķirt no 2008. gada apropriācijām. Tomēr ir skaidrs, ka bez papildu budžeta apropriācijām mēs nespēsim savākt vajadzīgo finansējumu. Man jau tagad ir gandarījums par vispārējo politisko atbalstu, ko šajā saistībā šodien izteica priekšsēdētājs . Būs jānoorganizē arī starptautisko palīdzības sniedzēju konference, lai investoriem nosūtītu spēcīgu signālu par paļaušanos. Manuprāt, svarīgāk nekā jebkad ir stiprināt kaimiņattiecību politikas instrumentus, lai stabilizētu stāvokli Gruzijā. Un, pamatojoties uz Eiropadomes secinājumiem, mēs pastiprināsim savus centienus, lai uzreiz pēc nosacījumu izpildes būtu gatavi izveidot brīvas tirdzniecības zonu un atvieglot īstermiņa vīzu režīmu."@lv¹³ "Monsieur le Président du Conseil, Mesdames et Messieurs les membres de ce Parlement, je souhaite tout d'abord saluer l'engagement politique du Parlement européen envers la Géorgie et je voudrais aussi commencer par saluer les efforts de la présidence française et, surtout, la rapidité des actions entreprises au moment de la crise. Ce dernier accord sera, bien entendu, lié aussi à un accord de réadmission et il reste essentiel d'encourager les engagements de la Géorgie en matière de démocratie, d'État de droit et de liberté d'expression, et il est crucial d'accélérer les réformes démocratiques et le pluralisme politique. En ce qui concerne la stabilisation sécuritaire et la mise en œuvre de l'accord d'armistice, effectivement nous appuyons cette mission civile PESD d'observation dont il a déjà été question, qui doit être étroitement liée aux autres actions de l'Union, comme la reconstruction. Maintenant, un mot sur les relations avec la Russie. Russia’s actions raise wider questions about the nature of our relations in both the short and long term. Its failure, to date, to honour the six-point plan brokered by the presidency and its decision to recognise Abkhazia and South Ossetia are against the basic principles that underpin international relations. We have been seeking to rework our relations into a modern partnership to reflect our growing economic integration. I think fundamental mutual interests are at stake – economic interdependence, the need to find common approaches on non-proliferation or counterterrorism or many other international questions – so keeping channels of communication open with Russia was – and is – vital. However, relations with Russia cannot remain ‘business as usual’ in the light of recent events. Therefore it was important to strike the right balance between maintaining channels of communication and sending a clear signal to Russia. I think the right approach is for our existing joint work and dialogues to continue but for new initiatives to be put on hold. Therefore the Commission will now review all new initiatives under way to deepen our relations, which then will allow the Council to draw conclusions ahead of the Nice Summit in November. Regarding long-term implications, recent events will give new importance to some areas of policy. Our commitment in June to developing an Eastern Partnership and a European Neighbourhood Policy does indeed demonstrate the EU’s legitimate interests in the region. These policies underline the fact that we will not accept new dividing lines in Europe and that partners like Georgia, Ukraine and Moldova can count on our support for their territorial integrity and sovereignty. We are ready to accelerate and also to submit as soon as possible new proposals for a new Eastern Partnership, certainly before the end of the year but maybe even in the late autumn. Secondly – and this is my last point – energy is at the heart of our relations with Russia. What we do on energy inside Europe will directly shape our relations with Russia, so we must keep up the momentum to develop a coherent and strategic energy policy for Europe. In conclusion, recent events have posed a real challenge to the European Union. In the coming months, I think we will need to continue to show that we can rise together to the tasks ahead. Today has been a very important marker. Only through coherent strategy, united positions and concerted action can we defend European interests and values. I applaud Parliament’s commitment, and trust that we will all play our parts in ensuring that the Union maintains a strong and a united front. C'est vrai, l'Union européenne, avec la négociation d'un cessez-le-feu et la prompte mise en place de l'aide humanitaire, en particulier par la Commission, a fait preuve de son efficacité. Le Conseil européen aujourd'hui était, je crois, très important et devant la complexité des questions que soulève ce conflit, l'Union européenne doit, et devait, réagir collectivement et définir d'un commun accord les réponses à y apporter. Je vais être brève parce que beaucoup a déjà été dit. Notre réunion d'aujourd'hui a, je pense, envoyé un message très clair sur la Géorgie, et à la Géorgie, ainsi qu'à la Russie, concernant notre capacité à répondre aux situations de crise et l'unité de l'Union européenne. C'est ce que nous avons toujours demandé. Deuxièmement, notre unité s'est également exprimée dans la défense de nos valeurs. Dès le début de la crise, comme je l'ai déjà dit, la Commission a contribué aux efforts de l'Union européenne tendant à la stabilisation de la situation humanitaire et sécuritaire en Géorgie, de manière, je pense, assez significative. L'aide humanitaire: nous avons tout de suite mis à disposition six millions d'euros, qui devraient permettre de faire face aux besoins immédiats de l'ensemble des populations civiles affectées par le conflit. On doit ajouter à cette somme presque neuf millions d'euros mis à disposition entre-temps par les États membres. Nous avons ainsi réussi à couvrir l'ensemble des besoins humanitaires de première intervention. En ce qui concerne l'aide à la reconstruction, nous avons envoyé la semaine passée une mission d'experts de la Commission pour effectuer une première évaluation des besoins et, d'après nos premières évaluations, Bernard Kouchner l'a d'ailleurs déjà dit, qui n'incluent pas les zones sous contrôle de la Russie, les dégâts matériels sont considérablement inférieurs aux prévisions. Environ 15 millions d'euros sont nécessaires à la reconstruction et à la réhabilitation. Mais le besoin le plus important concerne le sort des 22 000 personnes récemment déplacées par le conflit. Environ 110 millions d'euros seraient nécessaires pour faire face aux besoins. Il est important que l'Union se montre prête à apporter un soutien réel à la Géorgie, qui témoigne de notre détermination politique à approfondir nos relations. Tout d'abord, le Conseil a décidé d'envisager un renforcement important de notre aide financière à la Géorgie, notamment pour la reconstruction, que je viens d'évoquer, et pour les réfugiés. Nous sommes actuellement en train d'évaluer les réserves qui pourraient être mobilisées rapidement sur les dotations budgétaires 2008. Mais il est certain que sans une allocation budgétaire extraordinaire, nous ne serons pas en mesure de mobiliser les fonds nécessaires. Je me félicite déjà du soutien politique général que nous avons reçu aujourd'hui de la part du Président Pöttering à cet égard. Une conférence de donateurs internationaux sera également nécessaire pour donner un signal fort de confiance aux investisseurs. Il me semble également plus important que jamais de renforcer les instruments de la politique de voisinage pour stabiliser la Géorgie. Et sur la base des conclusions du Conseil européen, nous allons accélérer nos efforts pour préparer, une fois que les conditions seront réunies, la création d'une zone de libre-échange et la facilitation de la délivrance des visas de courte durée"@mt¹⁵ ". − Mijnheer de fungerend voorzitter van de Raad, dames en heren, allereerst ben ik zeer verheugd over de politieke interesse van het Europees Parlement in Georgië. Ook zou ik het Franse voorzitterschap willen feliciteren met haar inspanningen, met name het tempo waarmee op het moment van crisis tot actie is gekomen. Deze laatste overeenkomst is uiteraard gekoppeld aan een overnameovereenkomst en het is van cruciaal belang dat wij het streven van Georgië naar democratie, gerechtigheid en vrijheid van meningsuiting blijven ondersteunen. Het is essentieel dat de het proces van democratische hervorming en politieke pluralisme wordt versneld. Ten aanzien van het stabiliseren van de veiligheid en het uitvoeren van het staakt-het-vuren vertrouwen wij actief op de burgerlijke waarnemingsmissie die, zoals gezegd, is georganiseerd vanuit het Europees veiligheids- en defensiebeleid. Deze dient in nauw verband te staan met andere EU-acties, zoals wederopbouw. Nu wil ik het een en ander zeggen over onze betrekkingen met Rusland. Het optreden van Rusland heeft in bredere zin vragen opgeroepen over de aard van onze betrekkingen op de korte en lange termijn. Het verzuim tot op heden om het door het voorzitterschap opgestelde zespuntenakkoord te respecteren en het besluit om Abchazië en Zuid-Ossetië te erkennen, gaan in tegen de grondbeginselen waarop de internationale betrekkingen gefundeerd zijn. Wij hebben geprobeerd onze betrekkingen overeenkomstig de groeiende economische integratie tot een modern partnerschap om te vormen. Ik denk dat er fundamentele wederzijdse belangen op het spel staan – economische onderlinge afhankelijkheid, de noodzaak om een gemeenschappelijke aanpak te vinden voor non-proliferatie of terrorismebestrijding of tal van overige internationale vraagstukken – en daarom was, en is, het openhouden van de communicatiekanalen met Rusland van vitaal belang. In het licht van de recente gebeurtenissen kunnen de betrekkingen met Rusland echter moeilijk als vanouds blijven. Daarom moest de juiste balans worden gevonden tussen het openhouden van de communicatiekanalen met Rusland en het afgeven van een krachtig signaal. Ik denk dat de beste benadering is om de bestaande gezamenlijke werkzaamheden en dialogen voort te zetten, maar nieuwe initiatieven op te schorten. Daarom beoordeelt de Commissie nu alle lopende nieuwe initiatieven ter uitbreiding van de betrekkingen, waardoor de Raad voorafgaand aan de top in Nice van november zijn conclusies kan trekken. Voor wat de implicaties op de lange termijn betreft: de recente gebeurtenissen geven nieuwe urgentie aan een aantal beleidsterreinen. Ons bemoeienissen van juni om een oostelijk partnerschap en een Europees nabuurschapsbeleid te ontwikkelen gaven blijk van de legitieme interesse van de EU in deze regio. Dit beleid geeft aan dat wij geen nieuwe scheidingslijn in Europa accepteren en dat partners zoals Georgië, de Oekraïne en Moldavië kunnen rekenen op onze steun ten aanzien van territoriale integriteit en soevereiniteit. Wij zijn bereid het proces te versnellen en zo snel mogelijk nieuwe voorstellen te doen voor een nieuw oostelijk partnerschap, in ieder geval voor het eind van het jaar en mogelijk zelfs in de loop van het najaar. Ten tweede – en dit is mijn laatste punt – vormt energie de kern van onze betrekkingen met Rusland. Elk besluit ten aanzien van energie in Europa werkt door op onze betrekkingen met Rusland, daarom moeten wij blijven werken aan een coherent en strategisch energiebeleid voor Europa. Kort samengevat hebben de recente gebeurtenissen de Europese Unie voor een behoorlijk probleem gesteld. Ik denk dat het noodzakelijk is dat wij ook de komende maanden laten zien dat wij gezamenlijk onze verantwoordelijkheden kunnen nemen. Vandaag is een zeer belangrijk ijkpunt. Alleen op basis van een coherente strategie, een gezamenlijk standpunt en gerichte actie kunnen wij de belangen en waarden van Europa verdedigen. Ik juich de toewijding van het Parlement toe en ben er zeker van dat wij allemaal zullen bijdragen aan de vorming van een sterk en verenigd front voor de Unie. Het is juist dat de Europese Unie door de onderhandeling over het staakt-het-vuren en de directe levering van humanitaire hulp, met name door de Commissie, haar efficiëntie heeft bewezen. De Europese Raad van vandaag was naar mijn mening heel belangrijk en de Europese Unie kon, gezien de complexiteit van de problemen die verband houden met dit conflict, niet anders dan collectief reageren en in onderlinge overeenstemming het juiste antwoord formuleren. Ik zal het kort houden omdat er al veel is gezegd. Naar mijn mening heeft de vergadering van vandaag aan zowel Georgië als Rusland een heel duidelijk signaal over Georgië afgegeven in de zin van ons vermogen op een crisis te reageren en van de eenheid van de Europese Unie. Dat is ook wat wij altijd hebben geëist. Ten tweede hebben wij onze eenheid ook uitgedrukt door onze waarden te verdedigen. Vanaf het begin van de crisis heeft de Commissie, zoals ik al heb aangegeven, bijgedragen aan de inspanningen van de EU ten behoeve van de stabilisering van de humanitaire en veiligheidssituatie in Georgië, dat alles naar ik meen in niet onaanzienlijke mate. Op het vlak van de humanitaire hulp hebben wij direct 6 miljoen euro beschikbaar gemaakt, waardoor aan de directe behoeften van de door het conflict getroffen burgerbevolking kon worden voldaan. Aan dit bedrag is door de lidstaten inmiddels ook nog eens bijna 9 miljoen euro toegevoegd. Hierdoor hebben wij aan de directe humanitaire behoeften kunnen voldoen. Voor wat betreft de steun voor wederopbouw hebben wij vorige week een delegatie van deskundigen van de Commissie gestuurd om een eerste schatting te maken van de behoeften. Uit de eerste onderzoekingen, die niet het gebied omvatten dat onder de controle van Rusland valt, blijkt, zoals Bernard Kouchner al zei, dat de schade aan onroerend goed veel minder is dan verwacht. Voor wederopbouw en renovatie is een bedrag van ongeveer 15 miljoen euro nodig. De meest dingende behoefte betreft echter het lot van de 22 000 mensen die recentelijk door het conflict op de vlucht zijn gejaagd. Om aan hun behoeften te voldoen is een bedrag van ongeveer 10 miljoen euro opzijgezet. Het is van belang dat de Europese Unie ter onderbouwing van haar politieke wil om de betrekkingen te verbeteren, laat zien dat zij bereid is echte steun te verlenen aan Georgië. Allereerst heeft de Raad besloten tot een aanzienlijk toename van de financiële steun aan Georgië, in het bijzonder ten behoeve van de wederopbouw, zoals ik zojuist al noemde, en ten behoeve van de vluchtelingen. Momenteel zijn wij bezig de reserves te beoordelen die snel vanuit de kredieten van 2008 zouden kunnen worden ingezet. Het lijdt echter geen twijfel dat wij zonder buitengewone begrotingskrediet niet in staat zijn de nodige middelen bijeen te brengen. Ik ben verheugd over de algehele politieke steun die wij vandaag in dit opzicht hebben gekregen van Voorzitter Pöttering. Ook is er een conferentie van internationale donors nodig om naar de beleggers een sterk signaal van vertrouwen uit te zenden. Naar mijn mening is het nu ook belangrijker dan ooit om ten behoeve van de stabilisatie van Georgië de instrumenten van het nabuurschapsbeleid te versterken. Op basis van de conclusies van de Europese Raad zullen wij, zodra aan de voorwaarden is voldaan, onze inspanningen opvoeren om een vrije handelszone te creëren en de uitgifte van visa voor kort verblijf te versoepelen."@nl³ "− . Urzędujący przewodniczący Rady, panie i panowie! Na początku chciałabym z zadowoleniem przyjąć polityczne zaangażowanie Parlamentu Europejskie w sprawę Gruzji. Chciałabym też pogratulować prezydencji Francji wysiłków, zwłaszcza szybkości podejmowania działań w momencie kryzysu. To ostatnie porozumienie oczywiście będzie związane z porozumieniem o ponownym przyjmowaniu i nie straci swojego znaczenia, jeżeli chodzi o zachęcanie Gruzji do demokracji, państwa prawa i swobody wypowiedzi. Niezwykle istotne jest przyspieszenie demokratycznych reform i politycznego pluralizmu. Jeżeli zaś chodzi o stabilizację bezpieczeństwa i wdrożenie porozumienia o zawieszeniu broni, z powodzeniem polegamy na cywilnej misji obserwacyjnej, zorganizowanej na mocy Europejskiej Polityki Bezpieczeństwa i Obrony, o czym była już mowa. Musi być to ściśle związane z innymi działaniami UE, jak na przykład odbudową kraju. Teraz przedstawię kilka uwag na temat stosunków z Rosją. Staramy się, aby nasze stosunki przybrały formę nowoczesnego partnerstwa, co stanowiłoby odzwierciedlenie naszej zwiększającej się integracji gospodarczej. Uważam, że podstawowe wzajemne korzyści są zagrożone – współzależność gospodarcza, potrzeba znalezienia wspólnego podejścia do nierozprzestrzeniania się terroryzmu lub kontrterroryzmu, czy też wielu innych spraw o charakterze międzynarodowym – tak więc utrzymywanie z Rosją otwartych kanałów komunikacyjnych było – i nadal jest – konieczne. Jednakże w świetle ostatnich wydarzeń nie możemy zachować „zwykłego, biznesowego” charakteru stosunków z Rosją. W związku z tym ważne było określenie właściwej równowagi pomiędzy utrzymaniem kanałów komunikacyjnych i przekazaniem Rosji jasnego sygnału. Uważam, że biorąc pod uwagę kontynuację naszej obecnej współpracy i dialogu, odpowiednim podejściem jest nic innego jak wstrzymanie realizacji nowych inicjatyw. W związku z tym Komisja sprawdzi teraz wszystkie nowe inicjatywy pod kątem pogłębienia naszych stosunków, co w rezultacie umożliwi Radzie wyciągnięcie wniosków przed szczytem nicejskim, który odbędzie się w listopadzie. Jeżeli chodzi o konsekwencje długoterminowe, niektóre obszary polityki w związku z ostatnimi wydarzeniami nabiorą nowego znaczenia. Nasze zaangażowanie się w czerwcu w stworzenie Partnerstwa Wschodniego i Europejskiej Polityki Sąsiedztwa rzeczywiście świadczy o prawdziwym zainteresowaniu Unii Europejskiej w sprawy danego regionu. Polityki te podkreślają fakt, że nie zaakceptujemy nowych linii podziału Europy i że nasi partnerzy, jak na przykład Gruzja, Ukraina i Mołdawia, mogą liczyć na wsparcie z naszej strony ich integralności terytorialnej i suwerenności. Jesteśmy gotowi przyspieszyć i też możliwie szybko przedłożyć nowe wnioski w sprawie nowego Partnerstwa Wschodniego, na pewno przed końcem tego roku, a być może jeszcze nawet pod koniec jesieni. Po drugie – i jest to moja ostatnia uwaga – kwestie energii znajdują się w samym sercu naszych stosunków z Rosją. Nasze działania dotyczące energii, podejmowane na terenie Europy, będą bezpośrednio wpływać na nasze stosunki z Rosją, tak więc musimy podtrzymać rozmach w celu określenia dla Europy spójnej i strategicznej polityki energetycznej. Na zakończenie chciałabym powiedzieć, że ostatnie wydarzenia postawiły przed Unią Europejską prawdziwe wyzwanie. Myślę, że w nadchodzących miesiącach nadal będziemy musieli pokazywać, że możemy wspólnie stawić czoło zadaniom, jakie stoją przed nami. Dzisiejszy dzień jest bardzo ważny. Tylko poprzez spójną strategię, zgodne stanowiska i wspólne działania możemy bronić europejskich interesów i wartości. Pochwalam zaangażowanie Parlamentu i mam nadzieję, że wszyscy przyczynimy się do zagwarantowania tego, że Unia utrzyma silny i zgodny front. Prawdą jest, że Unia Europejska poprzez wynegocjowanie zawieszenia broni i szybką pomoc humanitarną, zwłaszcza ze strony Komisji, udowodniła swoją skuteczność. Dzisiejsze posiedzenie Rady Europejskiej było moim zdaniem bardzo ważne i biorąc pod uwagę złożoność problemów wynikających z tego konfliktu, Unia Europejska musiała zareagować wspólnie i zdefiniować poprzez zawarcie wzajemnego porozumienia właściwe odpowiedzi. Postaram się mówić krótko, ponieważ wiele zostało już na ten temat powiedziane. Moim zdaniem na naszym dzisiejszym spotkaniu przekazane zostało bardzo wyraźne przesłanie w sprawie Gruzji, skierowane zarówno do Gruzji jak i Rosji, pod względem naszej zdolności do reagowania na sytuacje kryzysowe oraz jedności Unii Europejskiej. Właśnie takie były zawsze nasze żądania. Po drugie naszą jedność wyrażamy również poprzez obronę naszych wartości. Od samego początku kryzysu, jak już mówiłam, Komisja wspierała wysiłki UE mające na celu stabilizację sytuacji humanitarnej i bezpieczeństwa w Gruzji moim zdaniem w dość znaczący sposób. Jeżeli chodzi o pomoc humanitarną, natychmiast udostępniliśmy 6 milionów euro, które powinny pozwolić na pokrycie najpilniejszych potrzeb całej ludności cywilnej, dotkniętej konfliktem. Do tej kwoty należy dodać prawie 9 milionów euro, przekazanych w międzyczasie przez państwa członkowskie. Tak oto udało nam się pokryć wszystkie najpilniejsze potrzeby humanitarne. Jeżeli chodzi o pomoc na cele odbudowy kraju, w zeszłym tygodniu wysłaliśmy na miejsce misję ekspertów Komisji w celu przeprowadzenia wstępnej oceny potrzeb i zgodnie z naszymi wstępnymi szacunkami, o czym mówił już Bernard Kouchner, które nie obejmują obszarów kontrolowanych przez Rosję, szkody materialne są znacznie mniejsze niż przewidywaliśmy. Na odbudowę i naprawy będzie potrzebnych około 15 milionów euro. Jednakże najbardziej nagląca potrzeba dotyczy losu 22 000 ludzi, którzy zostali wysiedleni ze względu na konflikt. Na spełnienie ich potrzeb trzeba będzie przeznaczyć około 110 milionów euro. Ważne jest, że Unia Europejska pokazuje swoją gotowość do prawdziwego wsparcia Gruzji jako dowód naszej politycznej determinacji do wzmocnienia wzajemnych stosunków. Po pierwsze Rada zdecydowała się uwzględnić w swoich planach znaczne zwiększenie środków w ramach pomocy finansowej na rzecz Gruzji, zwłaszcza na potrzeby odbudowy kraju, o czym już wspominałam, oraz na potrzeby uchodźców. Obecnie jesteśmy w trakcie przeprowadzania oceny rezerw, które moglibyśmy szybko zmobilizować z funduszy przeznaczonych na 2008 rok. Jednakże nie ma co do tego wątpliwości, że bez nadzwyczajnych środków budżetowych nie będziemy w stanie zmobilizować potrzebnych funduszy. Cieszę się z ogólnego wsparcia politycznego, jakie otrzymaliśmy dziś w tej kwestii ze strony przewodniczącego Pötteringa. Konieczna będzie również organizacja międzynarodowej konferencji ofiarodawców, tak aby przekazać inwestorom silny sygnał zaufania. Moim zdaniem ważniejsze niż kiedykolwiek jest też wzmocnienie instrumentów polityki sąsiedztwa w celu stabilizacji sytuacji w Gruzji. W oparciu o konkluzje Rady Europejskiej zwiększymy nasze działania przygotowawcze, po tym, jak zostaną spełnione odpowiednie warunki, wysiłki zorientowane na utworzenie strefy wolnego handlu oraz ułatwienie kwestii odnoszących się do wiz tymczasowych."@pl¹⁶ ". − Senhor Presidente em exercício do Conselho, Senhoras e Senhores Deputados, em primeiro lugar, quero saudar o empenho político do Parlamento Europeu relativamente à Geórgia. Quero ainda começar por felicitar os esforços da Presidência francesa, em particular a celeridade das acções adoptadas no momento da crise. Este último acordo estará obviamente relacionado com um acordo de readmissão e permanece essencial incentivar o compromisso da Geórgia quanto à democracia, ao Estado de Direito, e à liberdade de expressão. É crucial acelerar as reformas democráticas e o pluralismo político. Como já foi dito, quanto à estabilização da segurança e à aplicação do acordo de cessar-fogo, estamos a contar com a missão de observação civil organizada no âmbito da Política Europeia de Segurança e Defesa. Esta medida tem de estar estritamente ligada a outras acções da UE, como a reconstrução. Farei agora alguns comentários sobre as relações com a Rússia. As acções da Rússia levantam questões mais vastas sobre a natureza das nossas relações, tanto a curto como a longo prazo. O incumprimento, até à data, por parte da Rússia do plano de seis pontos mediado pela Presidência e a sua decisão de reconhecer a Abcázia e a Ossétia do Sul são contrários aos princípios básicos que presidem às relações internacionais. Temos tentado reformular as nossas relações transformando-as numa parceria moderna que reflicta a nossa integração económica crescente. Penso que estão em jogo interesses mútuos fundamentais – interdependência económica, a necessidade de encontrar abordagens comuns à não-proliferação, à luta contra o terrorismo ou muitas outras questões internacionais –, pelo que manter canais de comunicação abertos com a Rússia era – e é – vital. Todavia, à luz dos acontecimentos recentes, o das relações com a Rússia não pode permanecer inalterado. Por conseguinte, era importante encontrar o equilíbrio adequado entre a conservação de canais de comunicação e o envio de uma mensagem clara à Rússia. Creio que a abordagem apropriada é a continuação do nosso trabalho conjunto e dos nossos diálogos, mas com a suspensão de novas iniciativas. Consequentemente, a Comissão irá rever todas as novas iniciativas previstas para aprofundar as nossas relações, o que permitirá ao Conselho retirar conclusões antes da Cimeira de Nice, em Novembro. Relativamente às repercussões a longo prazo, os acontecimentos recentes atribuirão uma nova importância a alguns domínios políticos. O nosso compromisso, manifestado em Junho, no desenvolvimento de uma parceria de leste e de uma política europeia de vizinhança demonstra os interesses legítimos da UE na região. Estas políticas realçam o facto de que não aceitaremos novas linhas divisórias na Europa e de que parceiros como a Geórgia, a Ucrânia e a Moldávia podem contar com o nosso apoio na defesa da sua integridade territorial e da sua soberania. Estamos preparados para acelerar e ainda para apresentar, o mais depressa possível, novas propostas para uma nova parceria de leste, certamente antes do final do ano, certamente, mas, talvez, ainda no final do Outono. Em segundo lugar – e esta é a minha última observação –, a energia está no centro das nossas relações com a Rússia. As nossas acções em matéria de política europeia energética moldarão directamente as nossas relações com a Rússia, pelo que temos de manter o ímpeto actual no desenvolvimento de uma política energética coerente e estratégica para a Europa. Em conclusão, os acontecimentos recentes criaram um desafio real para a União Europeia. Nos próximos meses, penso que temos de continuar a mostrar que somos capazes de enfrentar conjuntamente as tarefas que temos pela frente. Hoje foi um marco muito importante. Só podemos defender os interesses e os valores europeus através de uma estratégia coerente, de posições comuns e de acções concertadas. Aplaudo o empenho do Parlamento e estou certa de que todos desempenharemos o nosso papel no sentido de assegurar que a União mantém uma frente forte e unida. É verdade que a União Europeia, através da negociação de um cessar-fogo e do rápido fornecimento de ajuda humanitária, em particular por parte da Comissão, provou a sua eficácia. A meu ver, o Conselho Europeu de hoje foi muito importante e, dada a complexidade das questões suscitadas por este conflito, a União Europeia tem e teve de reagir colectivamente e de definir, por acordo mútuo, as respostas adequadas. Serei breve, uma vez que já muito foi dito. Em minha opinião, a nossa reunião de hoje enviou uma mensagem muito clara sobre a Geórgia, tendo como destinatários tanto a Geórgia como a Rússia, quanto à nossa capacidade de dar resposta a situações de crise e de coesão da União Europeia. Foi isto que sempre exigimos. Em segundo lugar, a nossa coesão está também expressa na defesa dos nossos valores. Como já afirmei, desde o início da crise, a Comissão contribuiu para os esforços da UE no sentido de estabilizar a situação humanitária e de segurança na Geórgia de forma, creio eu, consideravelmente significativa. Em termos de ajuda humanitária, disponibilizámos prontamente 6 milhões de euros que deverão remediar as necessidades imediatas de todas as populações civis afectadas pelo conflito. A este montante têm de ser adicionados quase 9 milhões de euros entretanto disponibilizados pelos Estados-Membros. Por conseguinte, conseguimos cobrir todas as necessidades humanitárias imediatas. Relativamente à ajuda à reconstrução, enviámos na passada semana uma missão de peritos da Comissão para fazer uma avaliação inicial das necessidades e, de acordo com essa análise inicial, como o Sr. Bernard Kouchner já disse, que não inclui as zonas sob controlo russo, os danos materiais são muito menores do que o previsto. Serão necessários cerca de 15 milhões de euros para a reconstrução e para reparações. Porém, a necessidade mais premente prende-se com o destino das 22 000 pessoas recentemente deslocadas pelo conflito. Serão necessários cerca de 110 milhões de euros para satisfazer as suas necessidades. É importante que a União Europeia mostre estar preparada para fornecer auxílio real à Geórgia, enquanto prova da nossa determinação política em reforçar as nossas relações. Primeiro que tudo, o Conselho decidiu planear um aumento substancial da nossa ajuda financeira à Geórgia, particularmente para a reconstrução, como já afirmei, e para os refugiados. Estamos actualmente no processo de avaliação das reservas que poderiam ser rapidamente mobilizadas a partir das dotações de 2008. Porém, não restam dúvidas de que, sem uma dotação orçamental extraordinária, sermos incapazes de mobilizar os fundos necessários. Estou, desde já, muito contente com o apoio político geral que recebemos hoje do senhor Presidente Pöttering nesta matéria. Será também necessária uma conferência de financiadores internacionais para enviarmos uma mensagem firme de confiança aos investidores. A meu ver, é ainda mais importante do que nunca reforçar os instrumentos da política de vizinhança para estabilizar a Geórgia. Com base nas conclusões do Conselho Europeu, aumentaremos os nossos esforços para preparar, assim que as condições estiverem reunidas, a criação de uma zona de comércio livre e para facilitar a questão dos vistos de curta duração."@pt¹⁷ "Monsieur le Président du Conseil, Mesdames et Messieurs les membres de ce Parlement, je souhaite tout d'abord saluer l'engagement politique du Parlement européen envers la Géorgie et je voudrais aussi commencer par saluer les efforts de la présidence française et, surtout, la rapidité des actions entreprises au moment de la crise. Ce dernier accord sera, bien entendu, lié aussi à un accord de réadmission et il reste essentiel d'encourager les engagements de la Géorgie en matière de démocratie, d'État de droit et de liberté d'expression, et il est crucial d'accélérer les réformes démocratiques et le pluralisme politique. En ce qui concerne la stabilisation sécuritaire et la mise en œuvre de l'accord d'armistice, effectivement nous appuyons cette mission civile PESD d'observation dont il a déjà été question, qui doit être étroitement liée aux autres actions de l'Union, comme la reconstruction. Maintenant, un mot sur les relations avec la Russie. Russia’s actions raise wider questions about the nature of our relations in both the short and long term. Its failure, to date, to honour the six-point plan brokered by the presidency and its decision to recognise Abkhazia and South Ossetia are against the basic principles that underpin international relations. We have been seeking to rework our relations into a modern partnership to reflect our growing economic integration. I think fundamental mutual interests are at stake – economic interdependence, the need to find common approaches on non-proliferation or counterterrorism or many other international questions – so keeping channels of communication open with Russia was – and is – vital. However, relations with Russia cannot remain ‘business as usual’ in the light of recent events. Therefore it was important to strike the right balance between maintaining channels of communication and sending a clear signal to Russia. I think the right approach is for our existing joint work and dialogues to continue but for new initiatives to be put on hold. Therefore the Commission will now review all new initiatives under way to deepen our relations, which then will allow the Council to draw conclusions ahead of the Nice Summit in November. Regarding long-term implications, recent events will give new importance to some areas of policy. Our commitment in June to developing an Eastern Partnership and a European Neighbourhood Policy does indeed demonstrate the EU’s legitimate interests in the region. These policies underline the fact that we will not accept new dividing lines in Europe and that partners like Georgia, Ukraine and Moldova can count on our support for their territorial integrity and sovereignty. We are ready to accelerate and also to submit as soon as possible new proposals for a new Eastern Partnership, certainly before the end of the year but maybe even in the late autumn. Secondly – and this is my last point – energy is at the heart of our relations with Russia. What we do on energy inside Europe will directly shape our relations with Russia, so we must keep up the momentum to develop a coherent and strategic energy policy for Europe. In conclusion, recent events have posed a real challenge to the European Union. In the coming months, I think we will need to continue to show that we can rise together to the tasks ahead. Today has been a very important marker. Only through coherent strategy, united positions and concerted action can we defend European interests and values. I applaud Parliament’s commitment, and trust that we will all play our parts in ensuring that the Union maintains a strong and a united front. C'est vrai, l'Union européenne, avec la négociation d'un cessez-le-feu et la prompte mise en place de l'aide humanitaire, en particulier par la Commission, a fait preuve de son efficacité. Le Conseil européen aujourd'hui était, je crois, très important et devant la complexité des questions que soulève ce conflit, l'Union européenne doit, et devait, réagir collectivement et définir d'un commun accord les réponses à y apporter. Je vais être brève parce que beaucoup a déjà été dit. Notre réunion d'aujourd'hui a, je pense, envoyé un message très clair sur la Géorgie, et à la Géorgie, ainsi qu'à la Russie, concernant notre capacité à répondre aux situations de crise et l'unité de l'Union européenne. C'est ce que nous avons toujours demandé. Deuxièmement, notre unité s'est également exprimée dans la défense de nos valeurs. Dès le début de la crise, comme je l'ai déjà dit, la Commission a contribué aux efforts de l'Union européenne tendant à la stabilisation de la situation humanitaire et sécuritaire en Géorgie, de manière, je pense, assez significative. L'aide humanitaire: nous avons tout de suite mis à disposition six millions d'euros, qui devraient permettre de faire face aux besoins immédiats de l'ensemble des populations civiles affectées par le conflit. On doit ajouter à cette somme presque neuf millions d'euros mis à disposition entre-temps par les États membres. Nous avons ainsi réussi à couvrir l'ensemble des besoins humanitaires de première intervention. En ce qui concerne l'aide à la reconstruction, nous avons envoyé la semaine passée une mission d'experts de la Commission pour effectuer une première évaluation des besoins et, d'après nos premières évaluations, Bernard Kouchner l'a d'ailleurs déjà dit, qui n'incluent pas les zones sous contrôle de la Russie, les dégâts matériels sont considérablement inférieurs aux prévisions. Environ 15 millions d'euros sont nécessaires à la reconstruction et à la réhabilitation. Mais le besoin le plus important concerne le sort des 22 000 personnes récemment déplacées par le conflit. Environ 110 millions d'euros seraient nécessaires pour faire face aux besoins. Il est important que l'Union se montre prête à apporter un soutien réel à la Géorgie, qui témoigne de notre détermination politique à approfondir nos relations. Tout d'abord, le Conseil a décidé d'envisager un renforcement important de notre aide financière à la Géorgie, notamment pour la reconstruction, que je viens d'évoquer, et pour les réfugiés. Nous sommes actuellement en train d'évaluer les réserves qui pourraient être mobilisées rapidement sur les dotations budgétaires 2008. Mais il est certain que sans une allocation budgétaire extraordinaire, nous ne serons pas en mesure de mobiliser les fonds nécessaires. Je me félicite déjà du soutien politique général que nous avons reçu aujourd'hui de la part du Président Pöttering à cet égard. Une conférence de donateurs internationaux sera également nécessaire pour donner un signal fort de confiance aux investisseurs. Il me semble également plus important que jamais de renforcer les instruments de la politique de voisinage pour stabiliser la Géorgie. Et sur la base des conclusions du Conseil européen, nous allons accélérer nos efforts pour préparer, une fois que les conditions seront réunies, la création d'une zone de libre-échange et la facilitation de la délivrance des visas de courte durée"@ro¹⁸ "− Vážený pán úradujúci predseda Rady, dámy a páni, predovšetkým chcem uvítať politickú podporu Gruzínska zo strany Európskeho parlamentu. Rada by som tiež začala zablahoželaním k úsiliu francúzskeho predsedníctva, predovšetkým k rýchlosti krokov vykonaných v momente krízy. Dohoda spomínaná ako druhá bude, pochopiteľne, spojená tiež s readmisnou dohodou a základný význam má podpora gruzínskeho odhodlania smerovať k demokracii, právnemu štátu a slobode prejavu. Je nevyhnutne potrebné urýchliť demokratické reformy a politickú pluralitu. Čo sa týka stabilizácie bezpečnostnej situácie a plnenia dohody o prímerí, spoliehame sa na civilné pozorovateľské misie organizované v rámci európskej bezpečnostnej a obrannej politiky, ako tu už bolo spomínané. Táto stránka musí byť úzko spojená s ďalšími akciami EÚ, ako je napríklad rekonštrukcia. Teraz niekoľko poznámok o vzťahoch s Ruskom. Ruské kroky vyvolávajú širšie otázky o povahe našich vzťahov v krátkodobom i dlhodobom horizonte. Doterajšie ruské nesplnenie šesťbodového plánu dohodnutého predsedníctvom a rozhodnutie uznať Abcházsko a Južné Osetsko idú proti základným zásadám, na ktorých stoja medzinárodné vzťahy. My sme sa snažili pretvoriť naše vzťahy do moderného partnerstva, ktoré by odrážalo rastúcu hospodársku integráciu. Domnievam sa, že v stávke sú základné spoločné záujmy – vzájomná hospodárska závislosť, potreba nájsť spoločný postup v otázke nešírenia jadrových zbraní, boja proti terorizmu a v mnohých ďalších medzinárodných problémoch –, takže bolo a je životne dôležité udržať otvorené komunikačné kanály s Ruskom. Napokon v súvislosti s nedávnymi udalosťami nie je možné pokračovať vo vzťahoch s Ruskom, akoby sa nič nestalo. Bolo preto nutné nájsť rovnováhu medzi zachovaním komunikačných kanálov a vyslaním jasného signálu smerom k Rusku. Domnievam sa, že správnym prístupom je pokračovať v už existujúcej spoločnej práci a rozhovoroch, ale pozastaviť nové iniciatívy. Komisia preto teraz preskúma všetky nové iniciatívy, ktoré majú prehĺbiť naše vzťahy, čo Rade umožní dospieť k záverom pred novembrovým samitom v Nice. V oblasti dlhodobých dôsledkov dodajú nedávne udalosti novú váhu niektorým oblastiam politiky. Náš júnový záväzok k rozvoju východného partnerstva a európskej susedskej politiky rozhodne ukazuje legitímny záujem EÚ v danej oblasti. Tieto politiky zdôrazňujú skutočnosť, že nepristúpime na rozdelenie Európy podľa nových línií a že partneri ako Gruzínsko, Ukrajina a Moldavsko sa môžu spoľahnúť na našu podporu svojej územnej celistvosti a suverenity. Sme pripravení urýchliť a čo najrýchlejšie tiež podať nové návrhy pre východné partnerstvo, rozhodne pred koncom tohto roku, ale možno už koncom jesene. Po druhé – a to je moja posledná poznámka – jadrom našich vzťahov s Ruskom je energetika. Kroky, ktoré v oblasti energetiky urobíme v Európe, budú priamo formovať naše vzťahy s Ruskom, takže musíme udržať tempo a pre Európu vypracovať systematickú strategickú energetickú politiku. Na záver by som povedala, že nedávne udalosti predstavujú pre Európsku úniu veľkú výzvu. V nadchádzajúcich mesiacoch budeme podľa môjho názoru musieť znovu dokazovať, že sme schopní spoločne sa postaviť problémom, ktoré nás čakajú. Dnešný deň bol významným míľnikom. Európske záujmy a hodnoty môžeme obhajovať iba s pomocou súdržnej stratégie, jednotnej pozície a zladenými činmi. Tlieskam záväzku Parlamentu a verím, že všetci zohráme svoju úlohu pri zabezpečení sily a jednoty Únie. Je pravda, že Európska únia dohodnutím prímeria a okamžitým doručením humanitárnej pomoci, najmä Komisiou, preukázala svoju efektivitu. Dnešné zasadnutie Európskej rady bolo podľa môjho názoru veľmi dôležité a s prihliadnutím na zložitosť problémov vyvolaných týmto konfliktom Európska únia musí a musela reagovať spoločne a určiť, na základe spoločnej dohody, zodpovedajúci postup. Budem hovoriť len stručne, pretože už mnohé bolo povedané. Podľa môjho názoru dnešná schôdza vyslala veľmi jasné posolstvo týkajúce sa situácie v Gruzínsku, ktoré je určené Gruzínsku i Rusku, ktoré ukazuje našu schopnosť reagovať na krízové situácie a zároveň jednotu Európskej únie. To sme vždy vyžadovali. Naša jednota je tiež vyjadrená prostredníctvom ochrany našich hodnôt. Ako som už vyhlásila, od začiatku krízy Komisia podľa môjho názoru dosť významným spôsobom prispela k úsiliu Európskej únie zameranému na stabilizáciu humanitárnej a bezpečnostnej situácie v Gruzínsku. Pokiaľ ide o humanitárnu pomoc, okamžite sme poskytli 6 miliónov EUR, ktoré by mali uspokojiť bezprostredné potreby celého civilného obyvateľstva zasiahnutého konfliktom. K tejto sume treba pripočítať takmer 9 miliónov EUR, ktoré medzitým poskytli členské štáty. Podarilo sa nám teda pokryť všetky bezprostredné humanitárne potreby. Čo sa týka pomoci na rekonštrukciu, minulý týždeň sme vyslali expertnú misiu Komisie, aby uskutočnila úvodný odhad potrieb a podľa našich počiatočných hodnotení, ako už povedal Bernard Kouchner, ktoré nezahŕňajú oblasti pod ruskou kontrolou, sú škody na majetku omnoho menšie, ako sa očakávalo. Na rekonštrukciu a opravy bude treba približne 15 miliónov EUR. Najnaliehavejšie potreby sa však týkajú osudu 22 000 ľudí vysídlených nedávnym konfliktom. Na uspokojenie ich potrieb bude treba približne 110 miliónov EUR. Je potrebné, aby Európska únia ukázala svoju pripravenosť poskytnúť Gruzínsku reálnu podporu na dôkaz nášho politického odhodlania posilniť naše vzťahy. Predovšetkým sa Rada rozhodla naplánovať podstatné zvýšenie finančnej pomoci pre Gruzínsko, najmä v oblasti rekonštrukcie, ako som už spomenula, a utečencov. V súčasnosti sme vo fáze procesu posudzovania, aké rezervy by sa mohli rýchlo mobilizovať z prostriedkov pridelených na rok 2008. Niet však pochýb, že bez osobitných rozpočtových položiek sa nám potrebné finančné prostriedky nepodarí zmobilizovať. Už teraz ma teší všeobecná politická podpora, ktorá sa nám dnes v tomto ohľade dostala od predsedu Pötteringa. Bude tiež potrebné zorganizovať konferenciu medzinárodných darcov, aby sme vyslali smerom k investorom silný signál dôvery. Podľa môjho názoru je teraz viac než kedykoľvek predtým dôležité posilniť nástroje susedskej politiky s cieľom stabilizovať Gruzínsko. Na základe záverov Európskej rady vystupňujeme úsilie pri príprave, po splnení podmienok, vytvorení oblasti voľného obchodu a pri uľahčení vydávania krátkodobých víz."@sk¹⁹ ". − Gospod predsedujoči Svetu, gospe in gospodje, najprej bi rada pozdravila politično zavezanost Evropskega parlamenta za Gruzijo. Rada bi začela s čestitkami francoskemu predsedstvu, zlasti za hitrost ukrepov, sprejetih v trenutku krize. Zadnji sporazum bo seveda povezan tudi s sporazumom o ponovnem sprejemu in je bistven za spodbuditev gruzijske zavezanosti demokraciji, vladavini prava in svobodi izražanja. Bistveno je, da se pospešijo demokratične reforme in politični pluralizem. Glede varnosti stabiliziranja in izvajanja sporazuma o prekinitvi ognja se učinkovito opiramo na misijo civilnega opazovanja, ki je organizirana v okviru evropske varnostne in obrambne politike, kot je že bilo omenjeno. To mora biti tesno povezano z drugimi ukrepi EU, npr. z obnovo. Zdaj pa nekaj pripomb o odnosih z Rusijo. Ruski ukrepi so odprli širša vprašanja o naravi naših odnosov, tako kratkoročno kot dolgoročno. Nezmožnost Rusije, da bi do danes spoštovala načrt v šestih točkah, ki ga je s pogajanji doseglo predsedstvo, in njena odločitev, da prizna Abhazijo in Južno Osetijo, sta proti osnovnim načelom, ki so podlaga mednarodnim odnosom. Naše odnose smo skušali preoblikovati v sodobno partnerstvo, ki bi odražalo rastoče gospodarsko povezovanje. Mislim, da so zastali temeljni vzajemni interesi: gospodarska neodvisnost, potreba po iskanju skupnih pristopov pri neširjenju ali zatiranju terorizma in številna druga mednarodna vprašanja, zato je bilo in je bistveno, da se vzdržujejo odprte komunikacijske poti z Rusijo. Vendar pa odnosi z Rusijo glede na nedavne dogodke ne morejo ostati „taki kot ponavadi“. Zato je pomembno, da najdemo pravo ravnotežje med ohranjanjem komunikacijskih poti in pošiljanjem jasnega signala Rusiji. Mislim, da je pravilen pristop, da se nadaljujejo naše obstoječe skupno delo in dialogi, vendar pa je treba ustaviti nove pobude. Zato bo Komisija zdaj ponovno pregledala vse nove pobude, ki so v pripravi za poglobitev naših odnosov, ki bodo potem omogočili Svetu, da sprejme sklepe pred novembrskim vrhom v Nici. Glede dolgoročnih posledic bodo nedavni dogodki dali nov pomen nekaterim področjem politike. Naša junijska zaveza o razvijanju vzhodnega partnerstva in evropski sosedski politiki resnično kaže upravičene interese EU v regiji. Te politike poudarjajo dejstvo, da ne bomo sprejeli novih ločitvenih črt v Evropi in da lahko partnerji, kot so Gruzija, Ukrajina in Moldavija, računajo na našo podporo glede svoje ozemeljske celovitosti in suverenosti. Pripravljeni smo pospešiti in tudi predložiti nove predloge za novo vzhodno partnerstvo takoj, ko bo mogoče, gotovo še pred koncem leta, mogoče celo že pozno jeseni. Drugič, in to je moja zadnja točka, energija je srce naših odnosov z Rusijo. Kar delamo z energijo znotraj Evrope, bo neposredno oblikovalo naše odnose z Rusijo, zato moramo vzdrževati gonilno silo za razvoj skladne in strateške energetske politike za Evropo. Na koncu naj povem, da pomenijo nedavni dogodki resničen izziv za Evropsko unijo. V prihodnjih mesecih mislim, da bomo morali nadaljevati in pokazati, da lahko skupaj opravimo naloge, ki so pred nami. Današnji dan je zelo pomemben mejnik. Le s skladno strategijo, združenimi stališči in usklajeno akcijo lahko ubranimo evropske interese in vrednote. Pozdravljam zavezanost Parlamenta in sem prepričana, da bomo vsi odigrali svoje vloge pri zagotavljanju, da bo Unija ohranila močno in združeno fronto. Res je, da je Evropska unija, zlasti Komisija, s pogajanji o prekinitvi ognja in hitro dostavo humanitarne pomoči dokazala svojo učinkovitost. Današnja seja Evropskega sveta je bila po mojem mnenju zelo pomembna in glede na zapletenost vprašanj, ki jih sproža ta spopad, se mora Evropska unija skupaj odzvati in z vzajemnim sporazumom opredeliti ustrezne odzive. Bom kratka, ker je bilo že veliko povedanega. Po mojem mnenju je naše današnje zasedanje poslalo Gruziji zelo jasno sporočilo, namenjeno obema, Gruziji in tudi Rusiji, glede naše zmožnosti za odziv na krizna stanja in enotnost Evropske unije. To je tisto, kar smo vedno zahtevali. Drugič, naša enotnost se izraža skozi obrambo naših vrednot. Od začetka krize, kot sem že rekla, je Komisija, to sem prepričana, pomembno prispevala k prizadevanjem EU s ciljem stabiliziranja humanitarnega in varnostnega položaja v Gruziji. Za humanitarno pomoč smo dali takoj na voljo 6 mio EUR, kar bi moralo zadostovati za takojšnje potrebe vseh civilnih prebivalcev, ki so bili prizadeti v spopadu. K temu znesku je treba prišteti še skoraj 9 mio EUR, ki so jih medtem dale na voljo države članice. Torej smo uspeli pokriti vse trenutne humanitarne potrebe. Kar zadeva pomoč za obnovo, smo prejšnji teden poslali strokovno misijo Komisije, da opravi začetno oceno potreb in v skladu z našimi začetnimi vrednotenji, kot je že rekel Bernard Kouchner, ki ne vključujejo območja pod nadzorom Rusije, je škoda na imetju mnogo manjša, kot smo pričakovali. Za obnovo in popravila bo potrebno približno 15 mio EUR. A najnujnejše so potrebe v zvezi z usodo 22.000 ljudi, ki so bili pred kratkim razseljeni zaradi spopada. Potrebnih bo približno 110 mio EUR za zadostitev njihovih potreb. Pomembno je, da Evropska unija pokaže, da je resnično pripravljena zagotoviti Gruziji pomoč, kot dokaz naše politične odločitve za okrepitev naših odnosov. Svet se je predvsem odločil, da načrtuje znatno povečanje naše finančne pomoči Gruziji, zlasti za obnovo, kot sem pravkar omenila, in za begunce. Trenutno smo v postopku ocenjevanja rezerv, ki bi jih lahko hitro mobilizirali iz sredstev za leto 2008. Vendar ni dvoma, da brez izrednih proračunskih sredstev ne bomo sposobni mobilizirati potrebnega denarja. Se že veselim splošne politične podpore, ki smo jo danes dobili od predsednika Pötteringa v tem pogledu. Tudi konferenca mednarodnih donatorjev bo potrebna, da bomo poslali vlagateljem jasen znak zaupanja. Po mojem mnenju je tudi pomembneje kot kdaj koli prej, da okrepimo instrumente sosedske politike, da bomo stabilizirali Gruzijo. Na podlagi sklepov Evropskega sveta bomo povečali svoja prizadevanja za pripravo, ko bodo izpolnjeni pogoji za oblikovanje območja proste trgovine in spodbudili vprašanje kratkoročnih vizumov."@sl^20,20 ". − Herr rådsordförande, mina damer och herrar! Först och främst vill jag välkomna Europaparlamentets politiska engagemang för Georgien. Jag vill också till att börja med gratulera det franska ordförandeskapet till dess insatser, särskilt de snabba åtgärder som vidtogs i samband med krisen. Det senare avtalet kommer givetvis att kopplas till ett återtagandeavtal, och det är fortfarande väsentligt att stödja Georgiens engagemang för demokrati, rättsstatsprincipen och yttrandefrihet. Det är av avgörande betydelse att de demokratiska reformerna och den politiska pluralismen påskyndas. När det gäller att stabilisera säkerheten och genomföra eldupphöravtalet förlitar vi oss som redan nämnts i praktiken på det civila observatörsuppdraget inom ramen för den europeiska säkerhets- och försvarspolitiken. Det måste knytas nära till andra EU-insatser, t.ex. återuppbyggnad. Jag vill nu kommentera förbindelserna med Ryssland. Rysslands agerande väcker större frågor om arten av våra förbindelser på både kort och lång sikt. Landets underlåtenhet så här långt att följa den sexpunktsplan som förhandlats fram av ordförandeskapet och dess beslut att erkänna Abchazien och Sydossetien strider mot de grundläggande principerna för internationella förbindelser. Vi har försökt att omarbeta våra förbindelser till ett modernt partnerskap som speglar vår tilltagande ekonomiska integration. Jag menar att det är grundläggande ömsesidiga intressen som står på spel – ekonomiskt oberoende, behovet av att finna en gemensam hållning till icke-spridning eller kampen mot terrorismen och många andra internationella frågor. Därför var det, och är fortfarande, av avgörande betydelse att kommunikationskanalerna med Ryssland hålls öppna. Förbindelserna med Ryssland kan emellertid inte fortgå som om inget hade hänt med tanke på de senaste händelserna. Det var därför viktigt att finna den rätta balansen mellan att upprätthålla kommunikationskanalerna och att sända en tydlig signal till Ryssland. Jag anser att det rätta tillvägagångssättet är att fortsätta med det gemensamma arbete och de dialoger som pågår men att avvakta med nya initiativ. Kommissionen kommer därför nu att se över alla nya initiativ som pågår för att fördjupa våra förbindelser, så att rådet sedan kan dra slutsatser inför toppmötet i Nice i november. När det gäller de långsiktiga konsekvenserna kommer de senaste händelserna att innebära att vissa politikområden får ny betydelse. Vårt åtagande i juni om att utveckla ett östligt partnerskap och en europeisk grannskapspolitik är verkligen ett tecken på EU:s legitima intressen i regionen. Denna politik visar tydligt att vi inte kommer att acceptera nya skiljelinjer i Europa och att partner som Georgien, Ukraina och Moldavien kan räkna med vårt stöd för sin territoriella integritet och suveränitet. Vi är redo att påskynda och även att så snart som möjligt lägga fram nya förslag om ett nytt östligt partnerskap, definitivt före årsskiftet och kanske rentav under senhösten. För det andra – och det här är min sista punkt – är energi en central fråga för våra förbindelser med Ryssland. Vad vi gör i energifrågan i EU kommer direkt att inverka på våra förbindelser med Ryssland, så vi måste fortsätta med arbetet för att utveckla en sammanhängande och strategisk energipolitik för Europa. Den senaste tidens händelser har sammanfattningsvis inneburit en verklig utmaning för EU. Under de kommande månaderna tror jag att vi måste fortsätta att visa att vi tillsammans kan klara de uppgifter vi har framför oss. Den här dagen har stor symbolisk betydelse. Det är bara genom en konsekvent strategi, gemensamma ståndpunkter och samlade insatser som vi kan försvara EU:s intressen och värden. Jag vill berömma parlamentets engagemang och känner mig övertygad om att vi alla kommer att bidra till att se till att EU upprätthåller en stark och enad front. Det stämmer att EU har visat sig effektivt, genom att förhandla fram en vapenvila och snabbt ge humanitärt bistånd, särskilt från kommissionen. Dagens möte i Europeiska rådet var enligt min mening mycket betydelsefullt, och eftersom de frågor som denna konflikt har gett upphov till är så komplicerade måste EU reagera kollektivt och genom ömsesidig överenskommelse komma fram till ett lämpligt gensvar. Jag ska fatta mig kort eftersom så mycket redan sagts. Som jag ser det innebar vårt möte i dag att vi sände ett mycket tydligt budskap i Georgienfrågan till både Georgien och Ryssland när det gäller vår förmåga att reagera på krissituationer och EU:s enighet. Det är vad vi alltid har efterfrågat. För det andra kommer vår enighet också till uttryck i försvaret av våra värden. Sedan krisen inleddes har kommissionen, som jag redan sagt, bidragit till EU:s insatser för att stabilisera den humanitära och säkerhetsmässiga situationen i Georgien på ett, som jag tror, ganska betydande sätt. När det gäller humanitärt bistånd ställde vi genast 6 miljoner euro till förfogande, varigenom de omedelbara behoven hos hela den civilbefolkning som berörs av konflikten bör kunna tillgodoses. Till detta belopp ska läggas nästan 9 miljoner euro som medlemsstaterna sedan dess bidragit med. Vi har därför lyckats tillgodose alla omedelbara humanitära behov. Vad beträffar stöd för återuppbyggnad sände vi i förra veckan en grupp experter från kommissionen för att göra en inledande bedömning av behoven, och enligt de första utvärderingarna, som inte innefattar de områden som kontrolleras av Ryssland, är de materiella skadorna mycket mindre än väntat, som Bernard Kouchner redan sagt. Omkring 15 miljoner euro kommer att krävas för återuppbyggnad och reparationer. De mest akuta behoven finns dock hos de 22 000 personer som nyligen fördrivits till följd av konflikten. Det kommer att behövas omkring 110 miljoner euro för att tillgodose deras behov. Det är viktigt att EU visar att vi är redo att ge verkligt stöd till Georgien, som ett tecken på vår politiska beslutsamhet att stärka våra förbindelser. Först och främst har rådet beslutat att planera en avsevärd ökning av vårt ekonomiska bistånd till Georgien, särskilt för återuppbyggnad, som sagt var, och för flyktingarna. Vi håller för närvarande på att göra en bedömning av vilka reserver som snabbt skulle kunna tas i anspråk ur anslagen för 2008. Det står dock klart att vi inte kommer att kunna mobilisera de nödvändiga medlen utan ett extra budgetanslag. Jag gläder mig redan till det breda politiska stöd vi i dag fått från talman Hans-Gert Pöttering i det avseendet. En internationell givarkonferens kommer också att behövas för att avsevärt stärka investerarnas förtroende. Enligt min mening är det dessutom viktigare än någonsin att stärka grannskapspolitikens instrument för att stabilisera Georgien. Med utgångspunkt i Europeiska rådets slutsatser kommer vi att intensifiera våra insatser för att, när villkoren väl är uppfyllda, upprätta ett frihandelsområde och för att underlätta utfärdandet av korttidsviseringar."@sv²²
lpv:unclassifiedMetadata	"Benita Ferrero-Waldner,"^18,15,8 "Bernard Kouchner"¹³ "H.-G. Pöttering"¹³ "Komisijas locekle"¹³ "a Bizottság tagja"¹¹ "affaires courantes"⁸ "komisjoni liige"⁵ "membre de la Commission"^18,15,8 "partner"¹² "statu quo"¹⁷ "členka Komise"¹ "členka Komisie"¹⁹
lpv:videoURI	<go to Events_and_structure europarl>⁶