Local view for "http://purl.org/linkedpolitics/eu/plenary/2008-06-19-Speech-4-012"
| Predicate | Value (sorted: default) |
|---|---|
| rdf:type | |
| dcterms:Date | |
| dcterms:Is Part Of | |
| dcterms:Language | |
| lpv:document identification number |
"en.20080619.2.4-012"6
|
| lpv:hasSubsequent | |
| lpv:speaker | |
| lpv:spoken text |
"Frau Präsidentin, geschätzter Herr Kommissar, der neu in unserer Runde ist, liebe Kolleginnen und Kollegen! Es liegt uns hier ein Bericht mit einer Fülle von Anregungen vor. Ich kann der Berichterstatterin, Frau Gurmai, durchaus Komplimente machen für die Fülle von Ideen, die hier eingeflossen sind, um die Mobilität auf der Straße technisch raffinierter zu gestalten.
Einleitend muss ich jedoch zu den Ausdrücken „intelligentes Fahrzeug“, „intelligente Infrastrukturen“ und „intelligente Sicherheitsvorkehrungen“ eine Bemerkung loswerden. Ich habe es schon im Verkehrsausschuss gesagt: Es ist für mich einfach unzulässig, diesen Ausdruck auf Autos und auf Straßen anzuwenden.
diese lateinischen Ausdrücke haben mit Einsicht, Erkenntnisvermögen, Verstehen zu tun. Intelligenz zeigt sich im vernünftigen Handeln. Es ist also eine kognitive Fähigkeit des Menschen, die Fähigkeit, zu verstehen, zu abstrahieren sowie Probleme zu lösen und Wissen anzuwenden. Es ist rein sprachlich ein glatter Unfug, von intelligenten Autos und von intelligenten Straßen zu reden!
Frau Gurmai schreibt in der Begründung zu ihrem Bericht: „Der immer weiter zunehmende Straßenverkehr führt zu gravierenden sozialen und ökologischen Problemen: Überlastung von Straßennetzen und Städten, Umweltschäden, Beeinträchtigung der öffentlichen Gesundheit, Energieverschwendung, Unfälle und vor allem unnötige Verluste von Menschenleben.“ Dem stimme ich voll und ganz zu. Ich will auch nicht abstreiten, dass ausgetüftelte Technik – wie es in diesem Dokument allenthalben angeführt wird – eine Hilfe sein kann, um den Verkehr ungefährlicher und umweltfreundlicher zu machen. Wir lösen damit aber nur sehr eingeschränkt die wirklichen sozialen und ökologischen Probleme.
Ich war in letzter Zeit öfter in Schulklassen. Bei der Gelegenheit habe ich einige Male an Mittel- und Oberschüler die Frage gestellt: Was ist Eures Erachtens die Hauptursache für die vielen Unfälle auf der Straße? Immer kam als erste Antwort „überhöhte und gefährliche Geschwindigkeit und Alkohol“. Wir hier kommen aber fast überhaupt nur auf Lösungen im Sinne der Industrie, die immer mehr neue und technisch raffinierte Fahrzeuge verkaufen will.
Wenn die steigenden Treibstoffpreise ein Problem sind, wenn der Energieverbrauch insgesamt dringend einzuschränken ist, wenn der unverantwortlich hohe CO
Ausstoß reduziert werden soll, und wenn wir gegen den Klimawandel etwas unternehmen wollen, so erreichen wir das nicht mit der Philosophie des immer mehr, immer höher, immer schneller, immer raffinierter, immer mobiler, sondern viel eher mit einem anderen Lebensstil, mit langsamer, bescheidener, sparsamer!
Einen Punkt muss ich besonders beanstanden. Die Berichterstatterin schreibt nämlich: „Die Bezahlbarkeit stellt für den Verbraucher eine Schlüsselfrage dar. Viele Verbraucher können sich die betreffenden Systeme einfach nicht leisten. Daher müssen die intelligenten Verkehrssysteme so bald wie möglich erschwinglich und weithin verfügbar sein.“ Das Umwelt- und Prognoseinstitut in Heidelberg hat vor einigen Jahren errechnet, dass ein Pkw in Deutschland im Schnitt pro Jahr mit rund 3.000 Euro vom Staat bzw. vom Steuerzahler unterstützt wird, wenn alle direkten und indirekten Kosten des Verkehrs berücksichtigt werden. Es kann nicht sein, dass die Umweltzerstörung und die Gesundheitsgefährdung unterstützt werden, sondern es müssen umgekehrt, nach dem Prinzip der Kostenwahrheit, jene bezahlen, die Schäden verursachen.
Nicht nur Straßenbau und Straßeninstandhaltung sind Kostenfaktoren, sondern auch der Grundverbrauch und die unterschiedlichsten Schäden, die der Natur und dem Menschen zugefügt werden. Damit ich nicht falsch verstanden werde: Ich bin nicht gegen eine bessere Technik, ich bin jedoch gegen diese blinde Technikgläubigkeit! Wir sollten, wenn wir Mobilität subventionieren wollen, in erster Linie die Eisenbahn und den öffentlichen Personennahverkehr unterstützen, das Radfahren und das Zufußgehen – das wäre intelligenter, gesünder, sicherer und umweltfreundlicher!"@de9
|
| lpv:spokenAs | |
| lpv:translated text |
"Vážená paní předsedající, pane komisaři, kterého na našem zasedání vítám, dámy a pánové, máme před sebou zprávu s množstvím návrhů. S jistotou mohu vyjádřit poklonu paní Gurmaiové za bohaté nápady, které zapracovala do své zprávy s cílem zlepšit technickou propracovanost automobilů na našich silnicích.
Na úvod si však nemohu odpustit poznámku o výrazech inteligentní automobil, inteligentní infrastruktura a inteligentní bezpečnostní zařízení. Jak jsem už řekl ve Výboru pro dopravu a cestovní ruch, považuji za úplně nepřijatelné používat tento termín pro automobily a silnice.
tyto latinské výrazy se týkají uvažování, vnímání a chápání. Odkazují na kognitivní schopnost lidských bytostí, jejich schopnost rozumět, abstrahovat, řešit problémy a uplatňovat své poznatky. Z čistě lingvistického hlediska je výslovným nesmyslem hovořit o inteligentních automobilech a inteligentních silnicích!
V důvodové části zprávy paní Gurmaiová píše: „Čím dál hustší silniční provoz způsobuje vážné sociální a ekologické problémy: přetěžování silničních sítí a městských částí, poškozování životního prostředí a veřejného zdraví, plýtvání energií a především ztrátu na životech“. Z celého srdce souhlasím. Nechci v žádném případě popřít, že důmyslně vymyšlená technologie, kterou tento dokument oplývá, je schopná napomoci tomu, aby se silniční provoz stal méně nebezpečným a ohleduplnějším vůči životnímu prostředí. Ale jen v omezené míře vede k řešení skutečných sociálních a ekologických problémů.
Nedávno jsem navštívil několik školních tříd. Během svých návštěv jsem využil příležitosti a zeptal se několika žáků ze středních škol, co považují za hlavní příčinu početných nehod na silnicích. První odpovědí bylo vždy „příliš rychlá a nebezpečná jízda a řízení v opilosti“. Řešení, s kterými tu přicházíme, se však výhradně týkají řešení, která propaguje motoristický průmysl, který se snaží prodat čím dál víc nových a technologicky propracovanějších automobilů.
Pokud jsou problémem stoupající ceny benzínu, pokud je naléhavě potřebné obecně snižovat spotřebu energií, pokud je potřebné snižovat nezodpovědně vysoké emise CO
a pokud chceme udělat něco pro boj se změnou klimatu, neměli bychom tyto věci stavět na roveň filozofie čím dál víc větší, vyšší, rychlejší a propracovanější mobility, spíš bychom měli přijímat odlišný životní styl, v kterém je život pomalejší, skromnější a šetrnější.
Ještě k jednomu bodu musím vznést námitky. Zpravodajka píše: „Pro spotřebitele je rozhodující otázkou cenová dostupnost. Mnoho spotřebitelů si zmíněné systémy jednoduše nemůže dovolit. Proto je důležité, aby se inteligentní dopravní systémy co nejdříve staly cenově přístupnými a obecně dostupnými“. Institut pro životní prostředí a prognostiku (UPI) sídlící v Heidelbergu před několika roky vypočítal, že po zvážení všech přímých a nepřímých dopravních nákladů je průměrné auto v Německu dotované vládou, tedy daňovými poplatníky, až do výšky okolo 3 000 EUR ročně. Není přijatelné, aby se ničení životního prostředí a rizika pro veřejné zdraví dotovaly. Naopak ti, co škodu způsobují, by měli platit v souladu se zásadou transparentnosti nákladů.
Výstavba silnic a jejich údržba nejsou jedinými faktory nákladů. Jsou nimi také využití půdy a mnohé formy škod na přírodě a lidském zdraví. Nechci, prosím, abyste mě špatně pochopili, nestavím se proti lepší technologii, ale oponuji takovéto slepé víře v technologii. Pokud chceme dotovat mobilitu, měli bychom v prvé řadě podporovat železniční dopravu, místní veřejnou dopravu, cyklistiku a pěší chůzi. Bylo by to inteligentnější, zdravější, bezpečnější a ekologičtější."@cs1
"Fru formand, hr. kommissær - De er ny i denne forsamling - mine damer og herrer! Vi har her en betænkning med en overflod af idéer. Jeg kan kun komplimentere ordføreren fru Gurmai for de mange idéer, der er kommet med her, til at gøre mobiliteten på vejene mere teknisk avanceret.
Først må jeg dog lige af med en bemærkning om udtrykkene "intelligent bil", "intelligente infrastrukturer" og "intelligente sikkerhedsforanstaltninger". Som jeg allerede har sagt i Transport- og Turismeudvalget, så finder jeg det uacceptabelt at anvende dette udtryk om biler og veje. Intelligenzia, intelegere, intelligence - disse latinske udtryk har noget at gøre med indsigt, erkendelsesevne og forståelse. Intelligens viser sig ved fornuftig handling. Det er altså en kognitiv evne hos mennesket, evnen til at forstå, at abstrahere og løse problemer og anvende viden. Det er rent sprogligt noget fælt vrøvl at tale om intelligente biler og intelligente veje!
Fru Gurmai skriver i begrundelsen til sin betænkning: "Den fortsat stigende vejtrafik skaber alvorlige sociale og miljømæssige problemer: trafikproppper på vejnettet og i byområder, skadelig indvirkning på miljøet og folkesundheden, energispild, ulykker og frem for alt unødvendige tab af liv." Det er jeg helt enig i. Jeg vil heller ikke bestride, at sindrig teknik - som det anføres i dette dokument - kan være en hjælp til at gøre trafikken mindre farlig og mere miljøvenlig. Det er imidlertid en meget begrænset løsning på de virkelige sociale problemer og miljøproblemer.
Jeg har i den seneste tid flere gange været på besøg på skoler. Ved den lejlighed har jeg spurgt flere af eleverne på de højere klassetrin, hvad der efter deres mening var hovedårsagerne til de mange ulykker på vejene. Det første svar var altid "for høj og farlig hastighed og alkohol". De løsninger, vi her kommer frem til, er dog næsten udelukkende den slags løsninger, som er fremført i bilindustrien, som forsøger at sælge stadig flere ny og teknisk avancerede biler.
Hvis de stigende brændstofpriser er et problem, hvis energiforbruget generelt skal sænkes drastisk, hvis den uansvarligt store udledning af CO
skal reduceres, og hvis vi vil gøre noget ved klimaændringerne, så kommer vi ikke til at rette o+p på dem med filosofien om stadig mere, stadig højere, stadig hurtigere, stadig mere avanceret, stadig mere mobil, vi opnår det tværtimod med en anden livsstil, hvor langsommere, mere beskeden og mere sparsommelig er på dagsordenen.
Der er især et punkt, jeg må anfægte. Ordføreren skriver nemlig: "For forbrugeren er rimelige priser en vigtig faktor. Mange forbrugere har ganske enkelt ikke råd til de pågældende systemer. Det er derfor vigtigt, at intelligente transportsystemer hurtigst muligt kommer ned i pris og bliver bredt tilgængelige." Miljø- og prognoseinstituttet i Heidelberg (UPI) beregnede for nogle år siden, at en personbil i Tyskland i gennemsnit hvert år bliver støttet med godt 3.000 euro af staten, med andre ord af skatteyderne, hvis man tager højde for alle trafikkens direkte og indirekte omkostninger. Det går ikke an, at man offentligt støtter ødelæggelsen af miljøet og risikoen for folkesundheden. Tværtimod skal de, der forårsager skaderne, betale i henhold til princippet om gennemsigtighed i omkostningerne.
Det er ikke kun anlæg og vedligeholdelse af veje, der er omkostningsfaktorer, men også arealforbrug og de mange forskellige skadevirkninger på naturen og menneskene. Forstå mig ret: Jeg er ikke modstander af en bedre teknologi
men jeg er imod denne blinde tillid til teknologien. Vi bør, hvis vi vil subsidiere mobiliteten, dernæst støtte jernbanen og den offentlige nærtrafik, cyklisme og fodgængere. Det ville være mere intelligent, sundere, mere sikkert og mere miljøvenligt."@da2
"Κυρία Πρόεδρε, κύριε Επίτροπε, που σας καλωσορίζω για πρώτη φορά στην παρούσα αίθουσα, κυρίες και κύριοι, έχουμε εδώ μια έκθεση που περιλαμβάνει μεγάλο αριθμό προτάσεων. Θέλω βεβαίως να συγχαρώ την κ. Gurmai για τον πλούτο των ιδεών της που εντάχθηκαν στην παρούσα έκθεση με σκοπό την ενίσχυση της τεχνικής εξειδίκευσης των οχημάτων στους δρόμους μας.
Ωστόσο, στο πλαίσιο της εισαγωγής μου, δεν μπορώ να αντισταθώ να σχολιάσω τις εκφράσεις «νοήμον αυτοκίνητο», «ευφυείς υποδομές» και «ευφυείς συσκευές ασφάλειας». Όπως ανέφερα ήδη στην Επιτροπή Μεταφορών και Τουρισμού, θεωρώ εντελώς απαράδεκτη τη χρησιμοποίηση αυτού του όρου όταν αναφερόμαστε σε αυτοκίνητα και οδικά δίκτυα.
αυτοί οι λατινικοί όροι αφορούν την οξυδέρκεια, την αντίληψη και την κατανόηση. Αναφέρονται στη γνωστική ικανότητα των ανθρώπων, στην ικανότητά τους να κατανοούν, να αντιλαμβάνονται αφηρημένες έννοιες, να επιλύουν προβλήματα και να εφαρμόζουν τις γνώσεις τους. Από καθαρά γλωσσολογική οπτική γωνία, είναι εντελώς ανόητο να μιλάμε για νοήμονα αυτοκίνητα και ευφυείς δρόμους!
Στην αιτιολογική της έκθεση, η κ. Gurmai γράφει: «Η ολοένα αυξανόμενη οδική κυκλοφορία προκαλεί σοβαρά κοινωνικά και περιβαλλοντικά προβλήματα: συμφόρηση σε οδικά δίκτυα και αστικές περιοχές, βλάβες στο περιβάλλον και τη δημόσια υγεία, σπατάλη ενέργειας, ατυχήματα, και, πάνω απ’ όλα, άσκοπη απώλεια ζωών». Συμφωνώ ολόψυχα. Δεν διαφωνώ ότι οι έξυπνες τεχνολογικές λύσεις του είδους που αναφέρονται σε πολλά σημεία του κειμένου θα βοηθήσουν να γίνει η οδική κυκλοφορία λιγότερο επικίνδυνη και περισσότερο ευγενική προς το περιβάλλον. Ωστόσο, όσον αφορά την επίλυση των πραγματικών κοινωνικών και περιβαλλοντικών προβλημάτων, οι προτάσεις της έκθεσης είναι πολύ περιορισμένες.
Πρόσφατα βρέθηκα σε αρκετές σχολικές αίθουσες. Κατά τη διάρκεια των επισκέψεών μου αυτών, είχα την ευκαιρία να ρωτήσω αρκετούς μαθητές από τη μέση και την ανώτερη δευτεροβάθμια εκπαίδευση ποια θεωρούν ότι είναι τα κύρια αίτια των πολυάριθμων τροχαίων ατυχημάτων. Οι πρώτες απαντήσεις ήταν πάντα: «υπερβολικά γρήγορη και επικίνδυνη οδήγηση και οδήγηση υπό την επήρεια αλκοόλ». Οι λύσεις στις οποίες οδηγούμαστε εδώ, ωστόσο, περιορίζονται σχεδόν αποκλειστικά σε εκείνες που προωθούνται από την αυτοκινητοβιομηχανία, η οποία επιζητά να πουλήσει ολοένα περισσότερα νέα και τεχνολογικά εξελιγμένα αυτοκίνητα.
Εάν οι αυξανόμενες τιμές των καυσίμων αποτελούν πρόβλημα, εάν υπάρχει επείγουσα ανάγκη μείωσης της ενεργειακής κατανάλωσης εν γένει, εάν τα ανεύθυνα υψηλά επίπεδα εκπομπών CO
πρέπει να μειωθούν και εάν θέλουμε να κάνουμε κάτι για να καταπολεμήσουμε την κλιματική αλλαγή, δεν θα το κατορθώσουμε ακολουθώντας μια φιλοσοφία που περιλαμβάνει ολοένα περισσότερα, ολοένα υψηλότερα, ολοένα ταχύτερα, ολοένα μεγαλύτερη εξειδίκευση και ολοένα μεγαλύτερη κινητικότητα, αλλά υιοθετώντας έναν διαφορετικό τρόπο ζωής, όπου θα προωθείται η φιλοσοφία του πιο αργά, πιο ήπια και πιο φειδωλά.
Υπάρχει ένα σημείο στο οποίο πρέπει να αντιταχθώ. Η εισηγήτρια γράφει: «Για τον καταναλωτή, το ζήτημα της οικονομικής προσιτότητας είναι καίριο. Πολλοί καταναλωτές απλώς δεν μπορούν να ανταποκριθούν στο κόστος των εν λόγω συστημάτων. Είναι επομένως σημαντικό τα συστήματα ευφυών μεταφορών να καταστούν οικονομικά προσιτά και ευρέως διαθέσιμα το συντομότερο δυνατό». Το Ινστιτούτο Περιβάλλοντος και Προβλέψεων (UPI) που έχει την έδρα του στη Χαϊδελβέργη υπολόγισε πριν από λίγα χρόνια ότι, εάν ληφθεί υπόψη το σύνολο του άμεσου και έμμεσου κόστους των μεταφορών, ένα μέσο αυτοκίνητο στη Γερμανία επιδοτείται από την κυβέρνηση, με άλλα λόγια από τον φορολογούμενο πολίτη, κατά περίπου 3.000 ευρώ ετησίως. Είναι απαράδεκτο να επιδοτείται η καταστροφή του περιβάλλοντος και ο κίνδυνος για τη δημόσια υγεία. Αντίθετα, εκείνοι που προκαλούν τη ζημιά θα πρέπει να πληρώνουν σύμφωνα με την αρχή της διαφάνειας του κόστους.
Η κατασκευή και η συντήρηση των δρόμων δεν αποτελούν τους μοναδικούς παράγοντες κόστους. Υπάρχει επίσης η χρήση των γαιών και οι πολλές μορφές ζημίας στη φύση και την ανθρώπινη υγεία. Μην με παρεξηγήσετε, δεν είμαι αντίθετος στην ύπαρξη καλύτερης τεχνολογίας, αλλά είμαι αντίθετος σε αυτή την τυφλή πίστη στην τεχνολογία. Εάν θέλουμε να επιδοτήσουμε την κινητικότητα, θα πρέπει καταρχάς να υποστηρίξουμε τις σιδηροδρομικές μεταφορές, τις τοπικές δημόσιες συγκοινωνίες, την ποδηλασία και το βάδισμα. Αυτό θα ήταν πιο ευφυές, πιο υγιές, πιο ασφαλές και πιο οικολογικό."@el10
"Madam President, Commissioner, whom I greet as a newcomer to our Chamber, ladies and gentlemen, we have here a report with an abundance of suggestions. I can certainly compliment Mrs Gurmai on the wealth of ideas that been incorporated into this report with a view to enhancing the technical sophistication of the vehicles on our roads.
By way of introduction, however, I cannot resist a remark on the expressions ‘intelligent vehicle’, ‘intelligent infrastructure’ and ‘intelligent safety devices’. As I have already said in the Committee on Transport and Tourism, I consider it downright unacceptable to apply this term to cars and roadways.
these Latin terms have to do with discernment, perception and understanding. They refer to the cognitive capacity of human beings, their ability to understand, to abstract, to solve problems and apply knowledge. From a purely linguistic point of view it is utter nonsense to speak of intelligent vehicles and intelligent roads!
In the statement explaining her report, Mrs Gurmai writes, ‘Ever-increasing road traffic generates serious social and environmental problems: congestion of road networks and urban areas, damage to the environment and to public health, energy wastage, accidents and, above all, the needless loss of lives’. I wholeheartedly agree. Nor do I seek to deny that cleverly conceived technology of the kinds with which this document abounds can help to make road traffic less dangerous and kinder to the environment. It only goes a limited way, however, towards solving the real social and environmental problems.
I have recently been in quite a few school classrooms. During these visits, I have taken the opportunity to ask several pupils from intermediate and senior secondary schools what they considered to be the main causes of the numerous road accidents. The first answers were always ‘too fast and dangerous speeds and drink-driving’. The solutions we are coming up with here, however, are almost exclusively the kind advanced by the motor industry, which seeks to sell more and more new and technically sophisticated vehicles.
If rising fuel prices are a problem, if there is an urgent need to reduce energy consumption in general, if the irresponsibly high levels of CO
emissions need to be lowered, and if we want to do something to combat climate change, we shall not put these things to rights with a philosophy of more and more, higher and higher, faster and faster, ever more sophistication and ever more mobility but much rather by adopting a different lifestyle, in which slower, more modest and thriftier are the order of the day.
There is one point I must dispute. The rapporteur writes, ‘For the consumer affordability is a key issue. Many consumers simply cannot afford the systems in question. It is therefore important that intelligent transport systems become affordable and widely available as soon as possible’. The Heidelberg-based Environmental and Forecasting Institute (UPI) calculated a few years ago that, once all direct and indirect transport costs have been taken into account, the average car in Germany is subsidised by the government, in other words by the taxpayer, to the tune of some EUR 3 000 a year. It is unacceptable that destruction of the environment and risks to public health should be subsidised. On the contrary, those who cause the damage should pay in accordance with the principle of cost transparency.
Road construction and maintenance are not the only cost factors. There are also the use of land and the many forms of damage to nature and human health. Please do not misunderstand me, I am not opposed to better technology, but I am opposed to this blind faith in technology. If we want to subsidise mobility, we should primarily support rail travel, local public transport, cycling and walking. That would be more intelligent, healthier, safer and greener."@en4
"Señora Presidenta, señor Comisario, al que doy la bienvenida a nuestra Cámara, Señorías, tenemos ante nosotros un informe en el que abundan las sugerencias. Ciertamente, puedo elogiar a la señora Gurmai por la riqueza de ideas que ha incorporado a este informe para aumentar la sofisticación técnica de los vehículos que circulan por nuestras carreteras.
A modo de introducción, sin embargo, no puedo resistir la tentación de hacer un comentario sobre las expresiones «vehículo inteligente», «infraestructuras inteligentes» y «dispositivos de seguridad inteligentes». Como ya dije en la Comisión de Transporte y Turismo, considero totalmente inaceptable que ese término se aplique a automóviles y a carreteras.
son términos latinos que hacen referencia al discernimiento, a la percepción y al entendimiento. Se refieren a la capacidad cognoscitiva del ser humano, a su capacidad para comprender, abstraer, resolver problemas y aplicar conocimientos. Desde un punto de vista estrictamente lingüístico, ¡es un completo disparate hablar de vehículos inteligentes y de carreteras inteligentes!
En la exposición de motivos, la señora Gurmai escribe: «El tráfico por carretera, en continuo aumento, genera graves problemas sociales y medioambientales: la congestión de la red de carreteras y de las zonas urbanas, el daño al medio ambiente y a la salud pública, el derroche de energía, los accidentes y, sobre todo, esa pérdida innecesaria de vidas.» Estoy totalmente de acuerdo con eso. Tampoco pretendo negar que el tipo de tecnología inteligente de la que se habla en este documento puede ayudar a hacer que el tráfico por carretera sea menos peligroso y más respetuoso con el medio ambiente. Pero profundiza sólo de manera limitada en la resolución de los problemas sociales y medioambientales reales.
He visitado recientemente un buen número de aulas escolares. En esas visitas, aproveché la oportunidad para preguntar a algunos alumnos de cursos intermedios y avanzados de la enseñanza secundaria cuáles consideraban que eran las principales causas de los numerosos accidentes de tráfico. Las primeras respuestas fueron siempre: «exceso de velocidad, conducción temeraria y conducción bajo los efectos del alcohol». Pero las soluciones que proponemos aquí son, casi exclusivamente, del tipo previsto por la industria del motor, que trata de vender cada vez más vehículos nuevos y técnicamente sofisticados.
Si el alza del precio de los carburantes es un problema, si hay una necesidad urgente de reducir el consumo de energía en general, si deben reducirse los niveles irresponsablemente altos de emisiones de CO
y si deseamos hacer algo para combatir el cambio climático, no resolveremos todas esas cuestiones con la filosofía de aspirar a cada vez más cosas, cada vez más alto, cada vez más rápido, cada vez más sofisticación y cada vez más movilidad, sino con la adopción de un estilo de vida diferente, más lento, más modesto y más austero.
Hay un punto en el que tengo que discrepar. Escribe la ponente: «Para los consumidores, un elemento clave es el que el precio no sea prohibitivo. Muchos consumidores no pueden pagar el coste de los sistemas en cuestión. Por ello es importante que los sistemas de transporte inteligentes sean asequibles y estén ampliamente disponibles lo antes posible». El Instituto de Medio Ambiente y Pronósticos (UPI), que tiene su sede en Heidelberg, estimó hace unos años que, una vez considerados todos los costes directos e indirectos del transporte, el automóvil promedio en Alemania recibe del Gobierno, en otras palabras del contribuyente, una subvención cercana a los 3 000 euros anuales. Es inadmisible que se subvencionen la destrucción del medio ambiente y los riesgos para la salud pública. Por el contrario, los causantes del daño deberían pagar con arreglo al principio de la transparencia del coste.
La construcción y el mantenimiento de las carreteras no son los únicos factores de coste. Están también el uso del suelo y los numerosos tipos de daños que se ocasionan a la naturaleza y a la salud humana. Les ruego que no me malinterpreten; no me opongo a las mejoras tecnológicas, pero sí a esta fe ciega en la tecnología. Si queremos subvencionar la movilidad, debemos promover sobre todo el transporte ferroviario, el transporte público local, el uso de la bicicleta y los desplazamientos a pie. Eso sería más inteligente, más saludable, más seguro y más ecológico."@es21
"Pr juhataja, volinik, keda ma tervitan kui uustulnukat meie täiskogus, daamid ja härrad, siin meie ees on raport, mis on tulvil soovitusi. Ma tunnustan pr Gurmaid raportis sisalduvate ideede rohkuse eest, mis on suunatud meie teedel liikuvate sõidukite tehnilise taseme täiustamisele.
Sissejuhatuse mõttes ei saa ma aga jätta tegemata tähelepanekut väljendite “intelligentne sõiduk”, “intelligentne infrastruktuur” ja “intelligentsed turvaseadmed” kohta. Nagu ma transpordi- ja turismikomisjonis juba öelnud olen, pean ma nende väljendite kasutamist autode ja teede puhul täielikult vastvõetamatuks.
need ladinakeelsed terminid puudutavad taipamist, tajumist ja mõistmist. Need osutavad inimeste kognitiivsele võimele, nende võimele mõista, eristada, probleeme lahendada ja teadmisi kasutada. Puhtalt lingvistilisest seisukohast on intelligentsetest autodest ja intelligentsetest teedest rääkimine täielik rumalus!
Selgitavas sõnavõtus oma raporti kohta kirjutab pr Gurmai: “Järjest suurenev liiklus põhjustab tõsiseid sotsiaalseid ja keskkonnaalaseid probleeme: ummikud teedevõrgustikus ja linnaaladel, kahju keskkonnale ja rahvatervisele, energia raiskamine, liiklusõnnetused ja eelkõige tarbetu inimelude kadu”. Ma nõustun täielikult. Ma ei ürita eitada, et sedasorti nutikas tehnoloogia, mida raportis külluslikult esineb, võib aidata muuta liiklust ohutumaks ja keskkonnasõbralikumaks. See on aga vaid poolik lahendus tõelistele sotsiaalsetele ja keskkonnaprobleemidele.
Viimasel ajal olen ma viibinud paljude koolide klassiruumides. Nende külastuste jooksul olen ma kasutanud juhust ja küsinud põhi- ja keskkooli õpilastelt, mida peavad nemad arvukate liiklusõnnetuste peamiseks põhjuseks. Esimesed vastused on alati “liiga kiire ja ohtlik sõidustiil ning joobes juhtimine”. Need lahendused, mida me siin välja pakume, on aga peaaegu täielikult mootoritööstuse esitatud, mis üritab müüa üha enam uusi ja tehniliselt arenenud sõidukeid.
Kui probleemiks on tõusvad kütusehinnad, kui on kiire vajadus vähendada üldist energiatarbimist, kui CO
emissiooni vastutustundetult kõrge tase vajab alandamist ja kui me tahame midagi teha kliimamuutusega võitlemiseks, siis ei pane neid asju õiges suunas liikuma filosoofia, mille eesmärk on järjest rohkem, järjest kõrgemale, järjest kiiremini, järjest rohkem arengut ja mobiilsust, kuid pigem hoopis erineva elustiili omaksvõtt, mille osaks on suurem aeglus, mõõdukus ja kokkuhoidlikkus.
On üks küsimus, mille ma pean vaidlustama. Raportöör kirjutab: “Võtmeküsimus on taskukohasus tarbijatele. Paljud tarbijad lihtsalt ei saa endale kõnealuseid süsteeme lubada. Seetõttu on oluline, et intelligentsed transpordisüsteemid muutuksid taskukohasteks ja laialdaselt kättesaadavateks nii pea kui võimalik”. Heidelbergis asuv keskkonna- ja prognoosiinstituut (UPI) arvutas mõned aastad tagasi, et kui võtta arvesse kõiki otseseid ja kaudseid transpordikulusid, siis saab keskmine Saksa auto valitsuselt, ehk teisisõnu maksumaksjalt, toetust umbes 3000 euro ulatuses aastas. On vastuvõetamatu, et keskkonna hävitamine ja riskid rahvatervisele saavad toetust. Vastupidi, need, kes põhjustavad kahju, peaksid maksma vastavalt kulude läbipaistvuse põhimõttele.
Teede ehitamine ja hooldus ei ole ainsad kulufaktorid. Seda on ka maakasutus ja mitmesugune kahju loodusele ning inimtervisele. Palun ärge mõistke mind valesti, ma ei ole parema tehnoloogia vastu, kuid ma olen vastu sellele pimedale usule tehnoloogiasse. Kui tahame liikuvust toetada, peaksime toetama peamiselt raudteetransporti, kohalikku ühistransporti, jalgrattureid ja jalakäijaid. See oleks intelligentsem, tervislikum, ohutum ja keskkonnasõbralikum."@et5
"Arvoisat puhemies ja komission jäsen, jota tervehdin uutena edustajana parlamentissamme, hyvät naiset ja herrat, käsiteltävänämme on mietintö, jossa tehdään lukuisia ehdotuksia. Minulla on todella syytä onnitella Zita Gurmaita tässä mietinnössä esitettyjen ajatusten runsaudesta. Näiden ajatusten tarkoituksena on tehostaa maanteillämme liikkuvien ajoneuvojen pitkälle vietyä teknistä kehitystä.
Johdantona haluaisin kuitenkin huomauttaa mietinnössä käytetyistä ilmaisuista ”älyajoneuvo”, ”älykäs infrastruktuuri” ja ”älykkäät turvalaitteet”. Kuten jo totesin liikenne- ja matkailuvaliokunnassa, mielestäni on sopimatonta käyttää tätä termiä autoista ja ajoteistä puhuttaessa.
nämä latinan sanat merkitsevät oivaltamista, havaitsemista ja ymmärtämistä. Ne viittaavat ihmisen kognitiiviseen kykyyn, taitoon ymmärtää, erottaa, ratkaista ongelmia ja soveltaa tietojaan. Puhtaasti kielitieteelliseltä kannalta katsoen on aivan mieletöntä puhua älyajoneuvoista ja älykkäistä teistä!
Mietintönsä perusteluissa Zita Gurmai kirjoittaa: ”Kasvava tieliikenne aiheuttaa vakavia sosiaalisia ja ympäristöongelmia: tieverkkojen ja kaupunkialueiden ruuhkautumista, ympäristö- ja terveyshaittoja, energian tuhlausta, onnettomuuksia ja ennen kaikkea tarpeettomia ihmishenkien menetyksiä.” Olen täysin samaa mieltä. En myöskään kiellä sitä, että älykkäästi kehitellyllä tekniikalla, jota tämä asiakirja on pullollaan, voidaan tehdä teistä vaarattomampia ja ympäristön paremmin huomioon ottavia. Ne ovat kuitenkin rajoittunut tapa ratkaista sosiaalisia ongelmia ja ympäristöongelmia.
Olen viime aikoina vieraillut useissa koululuokissa. Tässä yhteydessä olen kysynyt useilta peruskoulun yläasteen ja lukion oppilailta, mitkä heidän mielestään ovat suurimmat syyt lukuisiin tieliikenneonnettomuuksiin. Ensimmäiseksi he vastasivat aina ”ylinopeus ja vaarallinen vauhti sekä alkoholin vaikutuksen alaisena ajaminen”. Täällä käsittelemämme ratkaisut ovat kuitenkin lähes yksinomaan autoteollisuuden esittämiä. Sehän haluaa myydä aina vain enemmän uusia ja teknisesti pitkälle kehitettyjä ajoneuvoja.
Jos ongelmana on polttoaineiden hinnannousu, jos on syytä vähentää nopeasti energiankulutusta yleensä, jos vastuuttoman korkeita hiilidioksidipäästöjä on alennettava ja jos haluamme tehdä jotain ilmastonmuutoksen torjumiseksi, emme voi suhtautua näihin asioihin ajatuksella, jonka lähtökohtana on aina vain enemmän, yhä korkeammalle, yhä nopeammin, yhä pitemmälle kehiteltyinä ja aina vain lisää liikkumista, vaan pikemminkin omaksumalla aivan toisen elämäntyylin, jossa tunnuksena on hitaammin, vaatimattomammin ja säästeliäämmin.
Olen eri mieltä yhdestä seikasta. Esittelijä kirjoittaa: ”Kuluttajan kannalta ratkaisevaa on kannattavuus. Monilla kuluttajilla ei yksinkertaisesti ole varaa näihin järjestelmiin. Siksi on tärkeää, että älykkäät liikennejärjestelmät saadaan mahdollisimman nopeasti kannattaviksi ja laajasti saataviksi“. Heidelbergin ympäristötutkimuksen instituutissa UPI:ssa laskettiin muutamia vuosia sitten, että kun kaikki välittömät ja välilliset liikennekustannukset otetaan huomioon, Saksan hallitus, toisin sanoen veronmaksajat, tukee perusautoa noin 3 000 eurolla vuodessa. On sietämätöntä, että ympäristön tuhoamista ja kansanterveyden vaarantamista tuetaan. Päinvastoin vahingon aiheuttajien olisi maksettava kustannusten avoimuuden periaatteen mukaisesti.
Teiden rakentaminen ja huolto eivät ole ainoita kustannustekijöitä. Niitä ovat myös maankäyttö ja monet tavat vahingoittaa luontoa ja ihmisten terveyttä. Älkää ymmärtäkö minua väärin! En vastusta parempaa tekniikkaa. Vastustan sokeaa uskomista tekniikkaan. Jos liikkumista halutaan tukea, olisi tuettava rautatiematkustamista, paikallista joukkoliikennettä, pyöräilyä ja kävelemistä. Se olisi älykkäämpää, terveellisempää, turvallisempaa ja vihreämpää."@fi7
"Madame la Présidente, Monsieur le Commissaire, nouveau venu dans notre Assemblée à qui je tiens à souhaiter la bienvenue, Mesdames et Messieurs, le présent rapport regorge de propositions. Je tiens absolument à féliciter Mme Gurmai pour la foule d’idées qui ont été incorporées dans ce rapport dans le but de renforcer la sophistication technique des véhicules sur nos routes.
En guise d’introduction, je ne peux toutefois pas me retenir de commenter les termes «véhicule intelligent», «infrastructures intelligentes» et «dispositifs de sécurité intelligents». Comme je l’ai déjà dit en commission des transports et du tourisme, il est pour moi tout à fait inacceptable d'appliquer ces termes aux voitures et voies de circulation.
ces termes latins concernent le discernement, la perception et la compréhension. Ils renvoient aux aptitudes cognitives des êtres humains, à leur capacité à comprendre, à résumer et à résoudre des problèmes et à mettre leurs connaissances en pratique. D’un point de vue purement linguistique, il est totalement absurde de parler de véhicules intelligents et de routes intelligentes!
Dans l’introduction de son rapport, Mme Gurmai écrit: «L’augmentation du trafic routier génère de graves problèmes de société: encombrement du réseau routier et des zones urbaines, pollution et problèmes de santé publique, gaspillage d’énergie et, par-dessus tout, de nombreux accidents». Je suis tout à fait d'accord avec ce qui précède. Je ne cherche pas non plus à nier la contribution que peuvent apporter les types de technologies conçues avec intelligence dont ce document regorge pour rendre la circulation routière moins dangereuse et plus respectueuse de l'environnement. Toutefois, cela ne résoudra qu’en partie les vrais problèmes sociaux et environnementaux.
Je me suis rendu dernièrement dans plusieurs écoles. Au cours de ces visites, j’en ai profité pour demander à plusieurs collégiens et lycéens les facteurs qui, d'après eux, expliquent les nombreux accidents de la route. Les premières réponses étaient toujours «la vitesse et l’alcool au volant». Les solutions que nous proposons aujourd’hui s’apparentent cependant presque exclusivement à celles avancées par l’industrie automobile, qui tente de vendre de plus en plus de véhicules neufs et sophistiqués du point de vue technique.
Si la hausse du prix des carburants pose problème, s’il devient urgent de réduire la consommation énergétique en général, si les émissions de CO
qui atteignent des niveaux insolents doivent être réduites, et si nous voulons nous impliquer dans la lutte contre le changement climatique, nous ne pourrons pas refaire le monde en nous fondant sur la philosophie du toujours plus, toujours plus haut, toujours plus vite, toujours plus sophistiqué et toujours plus mobile, mais bien en adoptant un mode de vie différent, qui remettra au goût du jour la lenteur, la modestie et le souci de l’économie.
Je ne suis pas d'accord sur un point. On peut lire dans le rapport: «Par ailleurs, pour les consommateurs, le coût est un élément important. Pour bon nombre d’entre eux, les systèmes en question sont tout simplement trop onéreux. C'est pourquoi il importe que les systèmes de transport intelligents deviennent accessibles et disponibles pour le plus grand nombre dans les meilleurs délais». L’institut UPI (Umwelt- und Progonose-Institut), basé à Heidelberg, a calculé il y a quelques années que, une fois que l’on tient compte de tous les frais de transport directs et indirects, la voiture moyenne en Allemagne est subventionnée par le gouvernement, en d’autres termes par le contribuable, à hauteur de 3 000 euros par an. Il est inacceptable que la destruction de l’environnement et les risques pour la santé publique soient subventionnés. Au contraire, ce sont les personnes à l'origine des dommages qui devraient délier les cordons de la bourse suivant le principe de la transparence des coûts.
La construction et l’entretien des routes ne sont pas les seuls facteurs de coût. Il faut également tenir compte de l’affectation des sols et des nombreuses formes de préjudices pour la nature et la santé humaine. Attention, je ne suis pas opposé aux technologies performantes, mais bien à cette foi aveugle dans la technologie. Si nous voulons subventionner la mobilité, il convient en premier lieu de soutenir le trafic ferroviaire, les transports en commun au niveau local, le vélo et la marche. Cette approche serait plus intelligente, plus saine, plus sûre et plus verte."@fr8
"Elnök asszony, Biztos úr – akit új emberként üdvözlök az üléstermünkben –, hölgyeim és uraim, olyan jelentés van a kezünkben, ami rengeteg javaslatot tartalmaz. Csak gratulálni tudok Gurmai asszonynak a jelentésben szereplő számos ötletért, amelyek a közutakon futó gépjárművek műszaki értelemben vett kifinomultságának fokozását szolgálják.
Bevezetésük kapcsán azonban nem tudok ellenállni annak a kísértésnek, hogy ne tegyek egy megjegyzést az „intelligens autó”, az „intelligens infrastruktúra”, és az „intelligens biztonsági berendezések” kifejezésekkel kapcsolatban. Amint a Közlekedési és Idegenforgalmi Bizottságban már elmondtam, teljes mértékben elfogadhatatlannak tartom ennek a jelzőnek a használatát az autók, illetve az utak esetében. Az
ezek a latin kifejezések az ítélőképességre, az észlelésre és a megértésre vonatkoznak. Az emberek felismerő (kognitív) képességére, a megértés képességére, az elvonatkoztatási képességükre, a problémamegoldó képességükre, és a tudás alkalmazásának képességére vonatkoznak. Tisztán nyelvi szempontból teljesen értelmetlennek tűnik az, hogy intelligens autókról, illetve intelligens utakról beszéljünk!
A jelentést megmagyarázó beszámolójában Gurmai asszony a következőket írja: „Az egyre növekvő forgalom azonban komoly társadalmi problémákat vet fel. Dugókat okoz az utakon és a városi térségekben, komoly környezeti és közegészségügyi problémákat, energiapazarlást és mindenekelőtt baleseteket.” Ezzel teljes szívből egyet értek. Azt sem akarom tagadni, hogy az olyan, okosan kidolgozott technológia, amiről ez a dokumentum beszél, képes arra, hogy kevésbé veszélyessé tegye a közúti közlekedést és környezetbarát is legyen. Mindez azonban csak korlátozott mértékben oldja meg a valós társadalmi és környezeti problémákat.
Nemrégiben ellátogattam néhány iskolai tanterembe. A fenti látogatásaim során megragadtam a lehetőséget arra, hogy több középiskolai diákot megkérdezzek arról, hogy szerintük mi a közlekedési balesetek nagy számának az oka. Az első válasz szinte minden esetben az volt, hogy „a túl gyors és veszélyes sebesség, valamint az ittas vezetés”. Az általunk most adott megoldások viszont szinte kivétel nélkül olyanok, amelyek a gépjárműgyártás fejlődéséhez kapcsolódnak, ami viszont olyan ágazat, amelyik többet kíván értékesíteni, és több, egyre bonyolultabb műszaki megoldásokkal felszerelt gépkocsit kíván eladni.
Ha az emelkedő benzinárak problémát jelentenek, ha általánosságban szükség van az energiafogyasztás csökkentésére, ha csökkenteni kell a felelőtlenül magas széndioxid-kibocsátást, és ha valamit tenni akarunk az éghajlatváltozás elleni küzdelem területén, akkor ezeket nem tudjuk összhangba hozni az egyre több, egyre magasabb, egyre gyorsabb gépjárművek, valamint az egyre nagyobb mértékű kifinomultság és mozgékonyság filozófiájával, hisz a fenti elvek csak a jelenlegitől eltérő, olyan életmód révén valósulhatnak meg, amiben napi szabályként jelenik meg a lassúbb, a mérsékeltebb, és a takarékosabb.
Egy ponttal mindenképpen vitatkozni szeretnék. Az előadó azt írja, hogy „A fogyasztók számára a megfizethetőség kulcsfontosságú. Sok fogyasztó egyszerűen nem képes megfizetni a kérdéses rendszereket. Éppen ezért nagyon fontos, hogy az intelligens közlekedési rendszerek a lehető legrövidebb időn belül megfizethetőek, és széles körben hozzáférhetőek legyenek”. A heidelbergi központú Környezetvédelmi és Előrejelzési Intézet (UPI) néhány évvel ezelőtt úgy kalkulált, hogy ha figyelembe vesszük az összes közvetlen és közvetett szállítási költséget, akkor Németországban az átlagos autót a kormány – más szóval az adófizető – kb. 3 000 euróval támogatja évente. Elfogadhatatlan, hogy támogassuk a környezet tönkretételét és a közegészségügyi kockázatokat. Épp ellenkezőleg, a költségek átláthatóságának elvével összhangban azoknak kellene fizetni, akik a károkat okozzák.
Az útépítésen és karbantartáson kívül vannak más költségtényezők is. Ide tartozik még a földterület használata, és a természet, illetve az emberi egészség károsításának sok formája. Kérem, ne értsenek félre, nem vagyok ellene a jobb technológiának, de ellenzem ezt a technológiába vetett vak hitet. Ha támogatni akarjuk a mobilitást, akkor elsősorban a vasúti közlekedést, a helyi tömegközlekedést, a kerékpározást és a gyaloglást kellene segítenünk. Ez intelligensebb, egészségesebb, biztonságosabb és zöldebb megoldás lenne."@hu11
"Signora Presidente, signor Commissario, al quale porgo i miei saluti in quanto nuovo venuto nella nostra Aula, onorevoli colleghi, abbiamo dinanzi una relazione contenente suggerimenti in abbondanza. Mi posso senza dubbio congratulare con l’onorevole Gurmai per la grande quantità di idee che sono state inserite nella presente relazione con l’intenzione di promuovere la sofisticatezza tecnica dei veicoli sulle nostre strade.
Come introduzione, tuttavia, non posso trattenermi dal fare un’osservazione sulle espressioni “veicolo intelligente”, “infrastrutture intelligenti” e “dispositivi di sicurezza intelligenti”. Come ho già affermato in seno alla commissione per i trasporti e il turismo, ritengo che sia totalmente inaccettabile applicare tale termine ad automobili e carreggiate.
tali termini latini hanno a che vedere con discernimento, percezione e comprensione. Si riferiscono alla capacità cognitiva degli esseri umani, alla loro capacità di comprendere, di astrarre, di risolvere problemi e di applicare conoscenze. Da un punto di vista puramente linguistico è un’assoluta assurdità parlare di veicoli e strade intelligenti!
Nella motivazione della sua relazione, l’onorevole Gurmai scrive: “Il traffico stradale in costante aumento genera gravi problemi sociali e ambientali: la congestione delle reti stradali e delle aree urbane, i danni all’ambiente e alla salute pubblica, lo spreco di energia, gli incidenti e, soprattutto, l’inutile perdita di vite umane”. Concordo senza riserve. Non cerco neppure di negare che una tecnologia concepita in modo intelligente del tipo di cui abbonda il presente documento possa contribuire a rendere il traffico stradale meno pericoloso e meno nocivo per l’ambiente. Tuttavia, percorre soltanto una via limitata verso la risoluzione degli effettivi problemi sociali e ambientali.
Di recente, mi sono recato nelle classi di diverse scuole. Nel corso di tali visite, ho colto l’opportunità per chiedere a diversi alunni delle scuole medie e secondarie superiori quali ritenevano essere le principali cause degli incidenti stradali. Le prime risposte sono sempre state “velocità troppo sostenuta e pericolosa e guida in stato di ebbrezza”. Le soluzioni che proponiamo qui, tuttavia, sono quasi esclusivamente del genere avanzato dall’industria automobilistica, che cerca di vendere veicoli sempre più nuovi e sofisticati dal punto di vista tecnologico.
Se i prezzi del carburante in aumento costituiscono un problema, se esiste la necessità urgente di ridurre il consumo di energia in generale, se devono essere abbassati i livelli irresponsabilmente elevati delle emissioni di CO
e se vogliamo fare qualcosa per combattere il cambiamento climatico, non dovremo correggere tali aspetti mediante una filosofia del sempre di più, sempre più elevato, sempre più veloce, sempre più sofisticatezza e sempre più mobilità, ma piuttosto adottando uno stile di vita diverso, in cui più lento, più modesto e più economico sono all’ordine del giorno.
Vi è un punto che devo contestare. Il relatore scrive: “Una questione fondamentale per i consumatori è l’accessibilità: molti consumatori non si possono semplicemente permettere i sistemi in questione, per cui è importante che i sistemi di trasporto intelligenti divengano quanto prima accessibili e ampiamente disponibili”. Qualche anno fa, l’
(UPI, Istituto ambientale e di previsione) di Heidelberg ha calcolato che in Germania, una volta che sono stati presi in considerazione tutti i costi diretti e indiretti dei trasporti, l’automobile media è sovvenzionata dal governo, in altre parole dal contribuente, per la modesta somma di circa 3 000 euro l’anno. E’ inaccettabile che la distruzione dell’ambiente e i rischi per la salute pubblica siano sovvenzionati. Al contrario, coloro che causano il danno dovrebbero pagare conformemente al principio della trasparenza dei costi.
La costruzione e il mantenimento delle strade non costituiscono gli unici fattori di costo. Vi è anche l’utilizzo dei terreni e il danno alla natura e alla salute umana sotto numerose forme. Vi prego di non fraintendermi, non mi oppongo a una tecnologia migliore, ma mi oppongo a questa fiducia cieca nella tecnologia. Se vogliamo sovvenzionare la mobilità, dobbiamo innanzi tutto appoggiare gli spostamenti su rotaia, i trasporti pubblici locali, gli spostamenti in bicicletta e a piedi, il che sarebbe più intelligente, più sano e più ecologico."@it12
"Gerb. Pirmininke, gerb. Komisare (sveikinu Jus naujai pradėjusį dirbti mūsų Rūmuose), gerbiamieji Parlamento nariai, turime pranešimą, kuriame pateikta daug pasiūlymų. Žinoma, noriu pasveikinti Z. Gurmai dėl jos pranešime pateiktų minčių, susijusių su mūsų keliais važiuojančių automobilių techniniu tobulinimu.
Tačiau pradėdamas negaliu susilaikyti ir nepareikšti pastabos dėl išsireiškimų „protingas automobilis“, „protinga infrastruktūra“ ir „protingi saugumo įrenginiai“. Jau minėjau Transporto ir turizmo komitete, jog mano nuomone visiškai nepriimtina tokį terminą taikyti kalbant apie mašinas ir kelius.
− šie lotyniški terminai susiję su įžvalgumu, supratimu ir nusimanymu. Jie nusako žmogiškųjų būtybių kognityvines savybes, jų gebėjimą suprasti, abstrahuoti, spręsti problemas ir pritaikyti žinias. Vertinant lingvistiniu požiūriu visiška nesąmonė kalbėti apie protingas mašinas ir protingus kelius!
Aiškindama savo pranešimą Z. Gurmai rašo, kad „Vis intensyvėjantis kelių eismas kelia rimtų socialinių ir aplinkos apsaugos problemų: keliuose ir miesto vietovėse kyla spūstys, daroma žala aplinkai ir visuomenės sveikatai, patiriami energijos nuostoliai, vyksta nelaimingi atsitikimai ir svarbiausia beprasmiškai žūva žmonės“. Visiškai sutinku. Taip pat nesistengiu paneigti, kad protingai naudojant technologijas, apie kurias šiame dokumente daug kalbama, kelių eismas galėtų tapti saugesnis ir draugiškesnis aplinkai, tačiau jos tik ribotai padės spręsti tikras socialines ir aplinkos problemas.
Neseniai lankiausi keliose mokyklose. Per šiuos vizitus pasinaudojau galimybe paklausti kelių mokinių besimokančių vidurinės mokyklos aukštesnėse ir baigiamosiose klasėse, kokios pagrindinės gausių kelių eismo įvykių priežastys. Visais atvejais pirmiausiai išgirsdavau atsakymus, kad „per didelis ir pavojingas greitis bei vairavimas išgėrus“. Tačiau sprendimai, kuriuos dabar čia svarstome, yra beveik išimtinai tokie, kokius remia automobilių pramonė, siekianti parduoti kuo daugiau naujų ir technologiškai patobulintų mašinų.
Jei kylančios degalų kainos kelia problemų, jei būtinai reikia mažinti bendrą naudojamos energijos kiekį, jei būtina mažinti neatsakingai didelį išmetamo anglies dvideginio kiekį ir jei norime kaip nors sustabdyti klimato kaitą, negalime gyventi laikydamiesi filosofijos vis daugiau, vis aukščiau, vis greičiau, dar moderniau, dar mobiliau, bet turime priimti kitokį gyvenimo būdą besiremiantį principais lėčiau, kukliau ir taupiau.
Privalau aptarti dar vieną aspektą. Pranešėja rašo „pagrindinis klausimas, ar visa tai vartotojui prieinama. Daugelis vartotojų paprasčiausiai negalės pasinaudoti šiomis sistemomis, todėl svarbu, kad pažangios transporto sistemos kaip galima greičiau taptų prieinamos ir būtų plačiai įdiegtos“. Heidelbergo aplinkos ir prognozavimo institute (UPI) prieš kelis metus nustatyta, kad jei atsižvelgtume į visas tiesiogines ir netiesiogines išlaidas transportui, tai Vokietijoje kiekvienais metais vyriausybė, o kitaip tariant mokesčių mokėtojai, vidutiniškai automobilį dotuoja 3 000 eurų suma. Visai nepriimtina, kad gamtinės aplinkos naikinimas ir grėsmė visuomenės sveikatai būtų subsidijuojama. Priešingai, pagal išlaidų skaidrumo principą mokėti turėtų darantieji žalą.
Kelių statyba ir priežiūra nėra vienintelės išlaidos. Taip pat reikia atsižvelgti į žemės naudojimą ir įvairią žalą daromą gamtai ir žmogaus sveikatai. Prašau suprasti mane teisingai, nesu nusistatęs prieš tobulesnes technologijas, bet esu nusistatęs, kad jomis aklai tikima. Jei norime teikti dotacijas mobilumui, pirmiausiai turėtume remti geležinkelių transportą, vietinį visuomeninį transportą, skatinti važinėjimą dviračiais ir vaikščiojimą pėsčiomis. Taip būtų daug protingiau, sveikiau, saugiau ir būtų daroma mažiau žalos aplinkai."@lt14
"Priekšsēdētājas kundze, komisār, kuru es sveicu kā jaunpienācēju mūsu sēžu zālē, dāmas un kungi, te ir ziņojums, kas pārpilns ieteikumu. Es noteikti varu izteikt komplimentu
par neskaitāmajām idejām, kas iekļautas šajā ziņojumā, lai vairotu transportlīdzekļu tehnisko izsmalcinātību uz mūsu ceļiem.
Ievadā es nevaru atturēties no piezīmes par izteicieniem „viedais automobilis”, „vieda infrastruktūra” un „viedi drošības mehānismi”. Kā jau esmu teicis Transporta un tūrisma komitejā, es uzskatu šī termina attiecināšanu uz automobiļiem un ceļiem par pilnīgi nepieņemamu.
šie latīņu termini ir saistīti ar apķērību, uztveri un izpratni. Tie attiecas uz dzīvu būtņu izziņas prasmi, viņu spēju izprast, atšķirt, risināt problēmas un pielietot zināšanas. Tīri no valodnieciskā viedokļa ir pilnīgi absurdi runāt par viediem transportlīdzekļiem un viediem ceļiem!
Sava ziņojuma pārskatā
raksta: „Aizvien pieaugošā ceļu satiksme rada nopietnas sociālas un vides problēmas: ceļu tīklu un pilsētas satiksmes pārlieku noslogotību, kaitējumu videi un sabiedrības veselībai, enerģijas zudumus, ceļu satiksmes negadījumus un nevajadzīgus upurus”. Es tam pilnībā piekrītu. Es arī nemēģinu noliegt, ka gudri tehnoloģiskie risinājumi, kurus bagātīgi piedāvā šis ziņojums, padarītu ceļu satiksmi mazāk bīstamu un videi draudzīgāku. Taču tiem ir visai ierobežotas spējas risināt reālas sociālas un vides problēmas.
Es nesen apmeklēju vairākas skolas. Šo apmeklējumu laikā es izmantoju izdevību un vaicāju vairākiem pamatskolas un vecāko klašu vidusskolas skolēniem, kas, viņuprāt, ir neskaitāmo ceļu negadījumu galvenais iemesls. Pirmā atbilde vienmēr bija „pārāk liels un bīstams ātrums un braukšana dzērumā”. Taču risinājumi, ar kuriem šeit nākam klajā, izklausās pēc autorūpniecības nozares, kura cenšas pārdot arvien vairāk jaunu un tehniski izsmalcinātu satiksmes līdzekļu.
Ja problēmu izraisa pieaugošās degvielas cenas, ja pastāv steidzama nepieciešamība samazināt kopējo enerģijas patēriņu, ja ir jāsamazina bezatbildīgi augstais CO
emisiju līmenis un ja mēs vēlamies cīnīties pret klimata pārmaiņām, mums nevajadzētu šos tematus skatīt kopā ar filozofiju, kas saistās ar vārdiem „arvien lielāks”, „arvien augstāks”, „arvien ātrāks”, „vēl varenāks”, „vēl izsmalcinātāks” un „vēl mobilāks”, bet drīzāk vajadzētu pārņemt citu dzīvesveidu, kura pamatā ir tādi jēdzieni kā lēnāks, pieticīgāks un taupīgs.
Ir viens punkts, kuram nepiekrītu. Referente raksta: „Patērētājam galvenais faktors ir pieejamība. Daudzi patērētāji vienkārši nevar atļauties iegādāties minētās sistēmas. Tādēļ ir svarīgi, lai viedo automobiļu sistēmas iespējami drīz kļūst pieejamas cenas ziņā un līdz ar to plaši izplatītas”. Heidelbergā izvietotais Vides un prognozēšanas institūts
pirms pāris gadiem aprēķināja, ka, ņemot vērā visas tiešās un netiešās transportlīdzekļu izmaksas, Vācijā caurmēra automobili subsidē valdība, respektīvi, nodokļu maksātājs EUR 3000 apmērā gadā. Ir nepieļaujami, ka vides postīšana un sabiedrības veselības risks tiek subsidēti. Tieši otrādi – tiem, kuri nodara postījumus, būtu jāmaksā saskaņā ar izmaksu pārredzamības principu.
Ceļu būve un saglabāšana nav vienīgie izmaksu faktori. Ir arī augsnes izmantošana un visdažādākie nodarījumi dabai un cilvēku veselībai. Lūdzu, nepārprotiet mani, es neesmu pret labākām tehnoloģijām, bet gan pret šo aklo uzticēšanos tehnoloģijām. Ja mēs vēlamies subsidēt mobilitāti, mums vispirms vajadzētu atbalstīt dzelzceļa transportu, vietējo sabiedrisko transportu, riteņbraukšanu un kājāmiešanu. Tas būtu prātīgāk, veselīgāk, drošāk un „zaļāk”."@lv13
"Frau Präsidentin, geschätzter Herr Kommissar, der neu in unserer Runde ist, liebe Kolleginnen und Kollegen! Es liegt uns hier ein Bericht mit einer Fülle von Anregungen vor. Ich kann der Berichterstatterin, Frau Gurmai, durchaus Komplimente machen für die Fülle von Ideen, die hier eingeflossen sind, um die Mobilität auf der Straße technisch raffinierter zu gestalten.
Einleitend muss ich jedoch zu den Ausdrücken „intelligentes Fahrzeug“, „intelligente Infrastrukturen“ und „intelligente Sicherheitsvorkehrungen“ eine Bemerkung loswerden. Ich habe es schon im Verkehrsausschuss gesagt: Es ist für mich einfach unzulässig, diesen Ausdruck auf Autos und auf Straßen anzuwenden.
diese lateinischen Ausdrücke haben mit Einsicht, Erkenntnisvermögen, Verstehen zu tun. Intelligenz zeigt sich im vernünftigen Handeln. Es ist also eine kognitive Fähigkeit des Menschen, die Fähigkeit, zu verstehen, zu abstrahieren sowie Probleme zu lösen und Wissen anzuwenden. Es ist rein sprachlich ein glatter Unfug, von intelligenten Autos und von intelligenten Straßen zu reden!
Frau Gurmai schreibt in der Begründung zu ihrem Bericht: „Der immer weiter zunehmende Straßenverkehr führt zu gravierenden sozialen und ökologischen Problemen: Überlastung von Straßennetzen und Städten, Umweltschäden, Beeinträchtigung der öffentlichen Gesundheit, Energieverschwendung, Unfälle und vor allem unnötige Verluste von Menschenleben.“ Dem stimme ich voll und ganz zu. Ich will auch nicht abstreiten, dass ausgetüftelte Technik – wie es in diesem Dokument allenthalben angeführt wird – eine Hilfe sein kann, um den Verkehr ungefährlicher und umweltfreundlicher zu machen. Wir lösen damit aber nur sehr eingeschränkt die wirklichen sozialen und ökologischen Probleme.
Ich war in letzter Zeit öfter in Schulklassen. Bei der Gelegenheit habe ich einige Male an Mittel- und Oberschüler die Frage gestellt: Was ist Eures Erachtens die Hauptursache für die vielen Unfälle auf der Straße? Immer kam als erste Antwort „überhöhte und gefährliche Geschwindigkeit und Alkohol“. Wir hier kommen aber fast überhaupt nur auf Lösungen im Sinne der Industrie, die immer mehr neue und technisch raffinierte Fahrzeuge verkaufen will.
Wenn die steigenden Treibstoffpreise ein Problem sind, wenn der Energieverbrauch insgesamt dringend einzuschränken ist, wenn der unverantwortlich hohe CO
Ausstoß reduziert werden soll, und wenn wir gegen den Klimawandel etwas unternehmen wollen, so erreichen wir das nicht mit der Philosophie des immer mehr, immer höher, immer schneller, immer raffinierter, immer mobiler, sondern viel eher mit einem anderen Lebensstil, mit langsamer, bescheidener, sparsamer!
Einen Punkt muss ich besonders beanstanden. Die Berichterstatterin schreibt nämlich: „Die Bezahlbarkeit stellt für den Verbraucher eine Schlüsselfrage dar. Viele Verbraucher können sich die betreffenden Systeme einfach nicht leisten. Daher müssen die intelligenten Verkehrssysteme so bald wie möglich erschwinglich und weithin verfügbar sein.“ Das Umwelt- und Prognoseinstitut in Heidelberg hat vor einigen Jahren errechnet, dass ein Pkw in Deutschland im Schnitt pro Jahr mit rund 3.000 Euro vom Staat bzw. vom Steuerzahler unterstützt wird, wenn alle direkten und indirekten Kosten des Verkehrs berücksichtigt werden. Es kann nicht sein, dass die Umweltzerstörung und die Gesundheitsgefährdung unterstützt werden, sondern es müssen umgekehrt, nach dem Prinzip der Kostenwahrheit, jene bezahlen, die Schäden verursachen.
Nicht nur Straßenbau und Straßeninstandhaltung sind Kostenfaktoren, sondern auch der Grundverbrauch und die unterschiedlichsten Schäden, die der Natur und dem Menschen zugefügt werden. Damit ich nicht falsch verstanden werde: Ich bin nicht gegen eine bessere Technik, ich bin jedoch gegen diese blinde Technikgläubigkeit! Wir sollten, wenn wir Mobilität subventionieren wollen, in erster Linie die Eisenbahn und den öffentlichen Personennahverkehr unterstützen, das Radfahren und das Zufußgehen – das wäre intelligenter, gesünder, sicherer und umweltfreundlicher!"@mt15
"Mevrouw de Voorzitter, commissaris, die ik als nieuwkomer begroet in ons Huis, dames en heren, we hebben hier een verslag met een overvloed aan suggesties. Ik kan mevrouw Gurmai zeker complimenteren met de grote rijkdom aan ideeën die in dit verslag zijn opgenomen met het oog op het vergroten van de technische veelzijdigheid van de voertuigen op onze wegen.
Bij wijze van introductie kan ik het echter niet weerstaan een opmerking te maken over de uitdrukkingen “intelligente auto”, “intelligente infrastructuur” en “intelligente veiligheidsvoorzieningen”. Zoals ik al eerder in de Commissie vervoer en toerisme heb gezegd, vind ik het gewoonweg onaanvaardbaar om deze term te gebruiken voor auto’s en wegen.
deze Latijnse termen hebben te maken met inzicht, waarneming en begrip. Ze refereren aan het cognitief vermogen van mensen, hun vermogen om te begrijpen, zaken te onderscheiden, problemen op te lossen en kennis toe te passen. Vanuit zuiver linguïstisch oogpunt is het klinkklare onzin om te spreken over intelligente voertuigen en intelligente wegen!
In de toelichting van haar verslag schrijft mevrouw Gurmai: “Het gestaag toenemende wegverkeer veroorzaakt ernstige maatschappelijke en milieuproblemen: congestie van het wegennet en van stadsgebieden, schade voor milieu en volksgezondheid, energieverspilling, ongevallen en bovenal onnodig verlies van mensenlevens”. Ik ben het hier volstrekt mee eens, en wil ook niet ontkennen dat op slimme wijze ontworpen technologie, van het soort waar dit verslag vol mee staat, kan bijdragen aan wegverkeer dat minder gevaarlijk is en vriendelijker voor het milieu. De daadwerkelijke sociale en ecologische problemen worden hierdoor echter maar gedeeltelijk opgelost.
Ik heb onlangs een groot aantal schoolklassen bezocht. Tijdens deze bezoeken heb ik gebruik gemaakt van de mogelijkheid om verschillende havo- en vwo-leerlingen te vragen wat zij als belangrijkste oorzaken zagen van de vele verkeersongevallen. Hun eerste antwoord was altijd: te snel en gevaarlijk rijden en rijden onder invloed van alcohol. De oplossingen die wij hier op tafel brengen zijn echter vrijwel allemaal afkomstig van de auto-industrie, die erop uit is om zoveel mogelijk nieuwe en technisch geavanceerde voertuigen te verkopen.
Wanneer stijgende brandstofprijzen een probleem vormen, er een dringende noodzaak bestaat voor vermindering van het energieverbruik in het algemeen, de onverantwoord hoge niveaus van CO
uitstoot moeten worden verlaagd, en wanneer we iets willen doen om de klimaatverandering te bestrijden, zetten we deze zaken niet recht met een filosofie van meer en meer, hoger en hoger, sneller en sneller, nog geavanceerder en nog meer mobiliteit, maar veel eerder door het aannemen van een andere levensstijl, waarin langzamer, bescheidener en zuiniger de dagelijkse routine vormen.
Er is één punt dat ik moet tegenspreken. De rapporteur schrijft: “Voor de consument is betaalbaarheid een kardinaal punt. Veel consumenten kunnen zich dit soort systemen eenvoudigweg niet veroorloven. Het is daarom van belang dat intelligente vervoerssystemen zo snel mogelijk betaalbaar en algemeen beschikbaar worden”. Het in Heidelberg gevestigde
(UPI) berekende een paar jaar geleden dat, als rekening wordt gehouden met alle directe en indirecte vervoerskosten, de gemiddelde auto in Duitsland door de regering, met andere woorden door de belastingbetaler, wordt gesubsidieerd voor het lieve bedrag van 3 000 euro per jaar. Het is onaanvaardbaar dat de vernietiging van het milieu en risico’s voor de volksgezondheid moeten worden gesubsidieerd. Het tegendeel is waar: degenen die de schade veroorzaken zouden moeten betalen overeenkomstig het beginsel van kostentransparantie.
De constructie en het onderhoud van wegen zijn niet de enige kostenposten. Daarbij komt ook nog het gebruik van grond en de vele vormen van schade aan de natuur en de menselijke gezondheid. Begrijp me niet verkeerd, ik ben niet tegen betere technologie, maar ik ben tegen dit blinde geloof in technologie. Als we mobiliteit willen subsidiëren, moeten we hoofdzakelijk het reizen per trein, lokaal openbaar vervoer, per fiets en te voet stimuleren. Dat is intelligenter, gezonder, veiliger en groener."@nl3
"Pani przewodnicząca, panie komisarzu - którego witam jako nowo przybyłego w tej Izbie - panie i panowie! Przedmiotowe sprawozdanie zawiera szalenie dużo propozycji. Z pewnością mogę pochwalić panią poseł Gurmai za bogactwo pomysłów mających na celu podnoszenie poziomu technicznego pojazdów na naszych drogach, które zostały uwzględnione w tym sprawozdaniu.
Gwoli wprowadzenia muszę jednak skomentować określenia „inteligentny pojazd”, „inteligentna infrastruktura” oraz „inteligentne urządzenie bezpieczeństwa”. Jak już powiedziałem na posiedzeniu Komisji Transportu i Turystyki, uważam to za zupełnie niedopuszczalne, aby używać tych określeń w odniesieniu do samochodów i dróg.
są to słowa łacińskie oznaczające odpowiednio: rozpoznawanie, postrzeganie i rozumienie. Odnoszą się do kognitywnych zdolności istot ludzkich; ich zdolności rozumowania, myślenia abstrakcyjnego, rozwiązywania problemów i stosowania wiedzy. Mówienie o inteligentnych samochodach i inteligentnych drogach, z czysto językowego punktu widzenia, jest zupełnym absurdem!
W zdaniu objaśniającym do sprawozdania pani poseł Gurmai pisze: „Coraz większy ruch uliczny powoduje poważne społeczne oraz środowiskowe problemy: zatory w sieciach drogowych oraz na obszarach miejskich, niszczenie środowiska naturalnego oraz zdrowia publicznego, marnotrawienie energii, wypadki, a co najgorsze, bezsensowne wypadki śmiertelne”. W zupełności się z tą opinią zgadzam. Nie próbuję też zaprzeczać, że sprytnie opracowana technologia, na temat której znajdziemy wiele szczegółów w przedmiotowym dokumencie, może przyczynić się do większego bezpieczeństwa na drodze i mniejszych strat dla środowiska. Jest to jednak tylko niewielki krok w kierunku rozwiązania rzeczywistych problemów społecznych i środowiskowych.
W ostatnim czasie spotkałem się z uczniami z kilku klas szkół ponadpodstawowych. Podczas tych spotkań skorzystałem z okazji, aby zapytać kilku uczniów o to, jakie są ich zdaniem najczęstsze przyczyny tak licznych wypadków drogowych. Pierwsze ich odpowiedzi zawsze brzmiały: „zbyt szybka i niebezpieczna jazda” oraz „kierowanie samochodem po spożyciu alkoholu”. Jednak rozwiązania, które tutaj proponujemy, dotyczą prawie wyłącznie zaawansowanych technologii przemysłu motoryzacyjnego, który ma na celu sprzedaż coraz większej liczby nowych, technicznie zaawansowanych pojazdów.
Jeśli wzrost cen paliwa jest problemem, jeśli konieczna jest natychmiastowa redukcja zużycia energii, jeśli w wyniku nieodpowiedzialnych działań poziom emisji CO
przekroczył dopuszczalne normy i jeśli chcemy uczynić coś, aby przeciwdziałać zmianom klimatycznym, to nie powinniśmy patrzeć na te problemy z punktu widzenia filozofii, według której lepiej oznacza coraz więcej, coraz wyżej, coraz szybciej, z większym stopniem skomplikowania czy większą mobilność, ale takiej, która proponuje przyjęcie innego stylu życia, gdzie wolniej, skromniej i oszczędniej staje się codzienną praktyką.
Z jedną rzeczą w sprawozdaniu nie mogę się zgodzić. Sprawozdawczyni pisze: „Ponieważ możliwości finansowe konsumenta są sprawą kluczową. Wielu konsumentów zwyczajnie nie może pozwolić sobie na przedmiotowe układy. Ważne jest zatem, aby inteligentne układy stosowane w pojazdach stały się przystępniejsze cenowo oraz powszechniej dostępne tak szybko, jak to możliwe.” Instytut Prognoz i Środowiska (UPI) w Heidelbergu wyliczył kilka lat temu, że gdy uwzględni się wszystkie pośrednie i bezpośrednie koszty transportu, okaże się, że utrzymanie przeciętnego samochodu w Niemczech jest dofinansowywane przez rząd niemiecki, a więc przez podatników, sumą rzędu 3000 euro rocznie. To niedopuszczalne, aby dotacje obejmowały niszczenie środowiska naturalnego i zagrożenie dla zdrowia publicznego. Powinno być na odwrót: ci, którzy przyczyniają się do zniszczenia, powinni płacić zgodnie z zasadą przejrzystości kosztów.
Budowa i utrzymanie dróg nie stanowią jedynych czynników kosztów. Są nimi także użytkowanie terenu i mające różne formy szkody wyrządzane człowiekowi i środowisku naturalnemu. Proszę mnie źle nie zrozumieć, nie jestem przeciwny lepszym technologiom – nie pochwalam ślepej wiary w technologię. Jeśli chcemy współfinansować mobilność, powinniśmy w pierwszej kolejności zainwestować w podróże koleją, miejskie środki transportu, użytkowanie rowerów i ruch pieszych. To byłoby rozwiązaniem bardziej inteligentnym, zdrowszym, bezpieczniejszym i bardziej przyjaznym środowisku."@pl16
"Frau Präsidentin, geschätzter Herr Kommissar, der neu in unserer Runde ist, liebe Kolleginnen und Kollegen! Es liegt uns hier ein Bericht mit einer Fülle von Anregungen vor. Ich kann der Berichterstatterin, Frau Gurmai, durchaus Komplimente machen für die Fülle von Ideen, die hier eingeflossen sind, um die Mobilität auf der Straße technisch raffinierter zu gestalten.
Einleitend muss ich jedoch zu den Ausdrücken „intelligentes Fahrzeug“, „intelligente Infrastrukturen“ und „intelligente Sicherheitsvorkehrungen“ eine Bemerkung loswerden. Ich habe es schon im Verkehrsausschuss gesagt: Es ist für mich einfach unzulässig, diesen Ausdruck auf Autos und auf Straßen anzuwenden.
diese lateinischen Ausdrücke haben mit Einsicht, Erkenntnisvermögen, Verstehen zu tun. Intelligenz zeigt sich im vernünftigen Handeln. Es ist also eine kognitive Fähigkeit des Menschen, die Fähigkeit, zu verstehen, zu abstrahieren sowie Probleme zu lösen und Wissen anzuwenden. Es ist rein sprachlich ein glatter Unfug, von intelligenten Autos und von intelligenten Straßen zu reden!
Frau Gurmai schreibt in der Begründung zu ihrem Bericht: „Der immer weiter zunehmende Straßenverkehr führt zu gravierenden sozialen und ökologischen Problemen: Überlastung von Straßennetzen und Städten, Umweltschäden, Beeinträchtigung der öffentlichen Gesundheit, Energieverschwendung, Unfälle und vor allem unnötige Verluste von Menschenleben.“ Dem stimme ich voll und ganz zu. Ich will auch nicht abstreiten, dass ausgetüftelte Technik – wie es in diesem Dokument allenthalben angeführt wird – eine Hilfe sein kann, um den Verkehr ungefährlicher und umweltfreundlicher zu machen. Wir lösen damit aber nur sehr eingeschränkt die wirklichen sozialen und ökologischen Probleme.
Ich war in letzter Zeit öfter in Schulklassen. Bei der Gelegenheit habe ich einige Male an Mittel- und Oberschüler die Frage gestellt: Was ist Eures Erachtens die Hauptursache für die vielen Unfälle auf der Straße? Immer kam als erste Antwort „überhöhte und gefährliche Geschwindigkeit und Alkohol“. Wir hier kommen aber fast überhaupt nur auf Lösungen im Sinne der Industrie, die immer mehr neue und technisch raffinierte Fahrzeuge verkaufen will.
Wenn die steigenden Treibstoffpreise ein Problem sind, wenn der Energieverbrauch insgesamt dringend einzuschränken ist, wenn der unverantwortlich hohe CO
Ausstoß reduziert werden soll, und wenn wir gegen den Klimawandel etwas unternehmen wollen, so erreichen wir das nicht mit der Philosophie des immer mehr, immer höher, immer schneller, immer raffinierter, immer mobiler, sondern viel eher mit einem anderen Lebensstil, mit langsamer, bescheidener, sparsamer!
Einen Punkt muss ich besonders beanstanden. Die Berichterstatterin schreibt nämlich: „Die Bezahlbarkeit stellt für den Verbraucher eine Schlüsselfrage dar. Viele Verbraucher können sich die betreffenden Systeme einfach nicht leisten. Daher müssen die intelligenten Verkehrssysteme so bald wie möglich erschwinglich und weithin verfügbar sein.“ Das Umwelt- und Prognoseinstitut in Heidelberg hat vor einigen Jahren errechnet, dass ein Pkw in Deutschland im Schnitt pro Jahr mit rund 3.000 Euro vom Staat bzw. vom Steuerzahler unterstützt wird, wenn alle direkten und indirekten Kosten des Verkehrs berücksichtigt werden. Es kann nicht sein, dass die Umweltzerstörung und die Gesundheitsgefährdung unterstützt werden, sondern es müssen umgekehrt, nach dem Prinzip der Kostenwahrheit, jene bezahlen, die Schäden verursachen.
Nicht nur Straßenbau und Straßeninstandhaltung sind Kostenfaktoren, sondern auch der Grundverbrauch und die unterschiedlichsten Schäden, die der Natur und dem Menschen zugefügt werden. Damit ich nicht falsch verstanden werde: Ich bin nicht gegen eine bessere Technik, ich bin jedoch gegen diese blinde Technikgläubigkeit! Wir sollten, wenn wir Mobilität subventionieren wollen, in erster Linie die Eisenbahn und den öffentlichen Personennahverkehr unterstützen, das Radfahren und das Zufußgehen – das wäre intelligenter, gesünder, sicherer und umweltfreundlicher!"@ro18
"Vážená pani predsedajúca, pán komisár, ktorého na našom zasadnutí vítam, dámy a páni, máme pred sebou správu s množstvom návrhov. S istotou môžem vyjadriť poklonu pani Gurmaiovej za bohaté nápady, ktoré zapracovala do svojej správy s cieľom zlepšiť technickú prepracovanosť vozidiel na našich cestách.
Na úvod si však nemôžem odpustiť poznámku o výrazoch inteligentné vozidlo, inteligentná infraštruktúra a inteligentné bezpečnostné zariadenia. Ako som už povedal vo Výbore pre dopravu a cestovný ruch, považujem za úplne neprijateľné používať tento termín pre vozidlá a cesty.
tieto latinské výrazy sa týkajú uvažovania, vnímania a chápania. Odkazujú na kognitívnu schopnosť ľudských bytostí, ich schopnosť rozumieť, abstrahovať, riešiť problémy a uplatňovať svoje poznatky. Z čisto lingvistického hľadiska je výslovným nezmyslom hovoriť o inteligentných vozidlách a inteligentných cestách!
V dôvodovej časti správy pani Gurmaiová píše: „Čoraz hustejšia cestná premávka spôsobuje vážne sociálne a ekologické problémy: preťažovanie cestných sietí a mestských častí, poškodzovanie životného prostredia a verejného zdravia, plytvanie energiou a predovšetkým stratu životov“. Z celého srdca súhlasím. Nechcem v žiadnom prípade poprieť, že dômyselne vymyslená technológia, ktorou tento dokument oplýva, je schopná napomôcť to, aby sa cestná premávka stala menej nebezpečnou a ohľaduplnejšou voči životnému prostrediu. Ale len v obmedzenej miere vedie k riešeniu skutočných sociálnych a ekologických problémov.
Nedávno som navštívil niekoľko školských tried. Počas svojich návštev som využil príležitosť a spýtal sa niekoľkých žiakov zo stredných škôl, čo považujú za hlavnú príčinu početných nehôd na cestách. Prvou odpoveďou bolo vždy „prirýchla a nebezpečná jazda a šoférovanie v stave opitosti“. Riešenia, s ktorými tu prichádzame, sa však výhradne týkajú riešení, ktoré propaguje motoristický priemysel, ktorý sa snaží predať čoraz viac nových a technologicky prepracovaných vozidiel.
Ak sú problémom stúpajúce ceny benzínu, ak je naliehavo potrebné všeobecne znižovať spotrebu energií, ak je potrebné znižovať nezodpovedne vysoké emisie CO
a ak chceme spraviť niečo pre boj so zmenou klímy, nemali by sme tieto veci stavať na roveň filozofie čoraz väčšej, vyššej, rýchlejšej a prepracovanejšej mobility, skôr by sme mali prijímať odlišný životný štýl, v ktorom je život pomalší, skromnejší a šetrnejší.
Ešte k jednému bodu musím vzniesť námietky. Spravodajkyňa píše: „Pre spotrebiteľov je rozhodujúcou otázkou cenová dostupnosť. Mnoho spotrebiteľov si zmienené systémy jednoducho nemôže dovoliť. Preto je dôležité, aby sa inteligentné dopravné systémy čo najskôr stali cenovo prístupnými a všeobecne dostupnými“. Inštitút Environmental and Forecasting Institute (UPI) sídliaci v Heidelbergu pred niekoľkými rokmi vypočítal, že po zvážení všetkých priamych a nepriamych dopravných nákladov je priemerné auto v Nemecku dotované vládou, čiže daňovými poplatníkmi, až do výšky okolo 3 000 EUR ročne. Nie je prijateľné, aby sa ničenie životného prostredia a riziká pre verejné zdravie dotovali. Naopak, tí, čo škodu spôsobujú, by mali platiť v súlade so zásadou transparentnosti nákladov.
Výstavba ciest a ich údržba nie sú jedinými faktormi nákladov. Sú nimi tiež využitie pôdy a mnohé formy škôd na prírode a ľudskom zdraví. Nechcem, prosím, aby ste ma zle pochopili, nestaviam sa proti lepšej technológii, no oponujem takejto slepej viere v technológiu. Ak chceme dotovať mobilitu, mali by sme v prvom rade podporovať železničnú dopravu, miestnu verejnú dopravu, cyklistiku a pešiu chôdzu. Bolo by to inteligentnejšie, zdravšie, bezpečnejšie a ekologickejšie."@sk19
"Gospa predsednica, gospod komisar, ki mu čestitam kot novincu v našem parlamentu, gospe in gospodje, tukaj imamo poročilo s preveč predlogi. Zagotovo lahko pohvalim gospo Gurmai za veliko zamisli, ki so vključene v to poročilo, da bi spodbudili tehnično izpopolnjenost vozil na naših cestah.
Za uvod se ne morem upreti pripombi v zvezi z izrazi „inteligentno vozilo“, „inteligentna infrastruktura“ in „inteligentne varnostne naprave“. Kot sem dejal že v odboru za promet in turizem, se mi zdi popolnoma neprimerno uporabljati te izraze za avtomobile in ceste.
ti latinski izrazi so povezani z bistroumnostjo, zaznavanjem in razumevanjem. Nanašajo se na miselno sposobnost ljudi, na njihovo sposobnost razumevanja, povzemanja, reševanja težav in uporabe znanja. Z jezikoslovnega vidika je popoln nesmisel govoriti o inteligentnih vozilih in inteligentnih cestah.
V obrazložitvi gospa Gurmai piše: „Vseeno pa vedno večji cestni promet sproža resne družbene in okoljske probleme, kot so zasičenost cestnega omrežja in mestnih območij, škoda na okolju in javnem zdravju, tratenje energije, nesreče, predvsem pa nepotrebne izgube življenj.“ S tem se strinjam v celoti. Niti ne poskušam zanikati, da pametno zasnovana tehnologija takšne vrste, kot prevladuje v tem dokumentu, lahko pripomore k manj nevarnemu cestnemu prometu, ki je prijaznejši do okolja. Vendar je to le del rešitve resničnih družbenih in okoljskih težav.
Pred kratim sem bil v veliko šolskih učilnicah. Med temi obiski sem izkoristil priložnost in nekaj učencev višjih razredov vprašal, kateri so po njihovem mnenju glavni vzroki veliko prometnih nesreč. Prvi odgovori so bili vedno „prehitra in nevarna hitrost ter vožnja pod vlivom alkohola“. Vendar so rešitve, ki jih tukaj obravnavamo, skoraj v celoti takšne, kot jih zagotavlja avtomobilska industrija, ki poskuša prodati vedno več novih in tehnično izpopolnjenih vozil.
Če so naraščajoče cene goriva težava, če je nujno treba zmanjšati porabo energije na splošno, če je treba zmanjšati neodgovorno velike emisije CO
in če hočemo narediti nekaj za boj proti podnebnim spremembam, tega ne smemo reševati s filozofijo „vedno več, višje, hitreje, bolj izpopolnjeno in mobilno“, ampak s sprejetjem drugačnega življenjskega sloga, v katerem prevladuje bolj počasno, skromno in gospodarno.
Oporekam eni točki. Poročevalka piše: „Za potrošnika je ključno vprašanje, ali so ti sistemi cenovno dostopni. Številni potrošniki si jih enostavno ne morejo privoščiti. Zato je pomembno, da inteligentni transportni sistemi čim hitreje postanejo cenovno dostopni kar najširšemu krogu potrošnikov.“ Inštitut za okolje in napovedovanje (UPI) v Heidelbergu je pred nekaj leti izračunal, da vlada, to pomeni davkoplačevalci, v Nemčiji povprečnemu avtomobilu dodelijo subvencijo v višini približno 3 000 EUR, če upoštevamo vse neposredne in posredne stroške prevoza. Nesprejemljivo je, da so uničevanje okolja in tveganja za javno zdravje subvencionirana. Nasprotno morajo tisti, ki povzročijo škodo, plačati v skladu z načelom o preglednosti stroškov.
Gradnja in vzdrževanje cest nista edina dejavnika stroškov. Ti so tudi uporaba zemljišč in veliko oblik škode za naravo in zdravje ljudi. Prosim, ne razumite me narobe, saj ne nasprotujem boljši tehnologiji, ampak tej slepi veri vanjo. Če hočemo subvencionirati mobilnost, moramo najprej podpreti železniški promet, lokalni javni promet, kolesarjenje in hojo. To je bolj inteligentno, zdravo, varno in okolju prijazno."@sl20
"Fru talman, herr kommissionsledamot, som jag hälsar välkommen till vårt parlament, mina damer och herrar! Vi har här ett betänkande med en mängd olika förslag. Jag kan varmt gratulera Zita Gurmai till det överflöd av idéer som har tagits upp i betänkandet för att göra fordonen på våra vägar tekniskt mer avancerade.
Inledningsvis kan jag emellertid inte låta bli att anmärka på uttrycken ”intelligenta fordon”, ”intelligent infrastruktur” och ”intelligenta säkerhetsanordningar”. Som jag redan har sagt i utskottet för transport och turism anser jag det vara totalt oacceptabelt att använda detta begrepp på bilar och vägar.
dessa latinska termer har att göra med omdömesförmåga, varseblivning och förståelse. De syftar på mänskliga varelsers uppfattningsförmåga, deras förmåga att förstå, analysera, lösa problem och tillämpa sina kunskaper. Ur rent lingvistisk synpunkt är det rena struntpratet att tala om intelligenta fordon och intelligenta vägar!
I motiveringen till sitt betänkande skriver Zita Gurmai: ”Den ständigt ökande vägtrafiken ger upphov till allvarliga sociala och ekologiska problem: trafikstockningar på vägnätet och i stadsområden, skadliga effekter på miljön och folkhälsan, slöseri med energi, olyckor och framför allt onödiga förluster av människoliv”. Jag håller helt med om detta. Jag ska inte heller försöka förneka att smarta tekniska lösningar av den typ som detta dokument är fullt av kan bidra till att göra vägtrafiken mindre farlig och mer miljövänlig. Men detta är inte tillräckligt för att lösa reella samhälls- och miljöproblem.
Jag har nyligen besökt ett stort antal klassrum i skolorna. Under de besöken har jag tagit tillfället i akt att fråga ett antal elever från mellan- och högstadiet vad de anser vara de viktigaste orsakerna till de många trafikolyckorna. De första svaren var alltid ”för höga och farliga hastigheter och rattonykterhet”. De lösningar vi beskriver här hör emellertid nästan uteslutande till den typ som presenteras av motorbranschen, som försöker sälja fler och fler nya och tekniskt avancerade fordon.
Om stigande bränslepriser är ett problem, om det finns ett tvingande behov av att minska energiförbrukningen i allmänhet, om de oansvarigt höga nivåerna av koldioxidutsläpp måste sänkas och om vi vill göra något för att bekämpa klimatförändringen, kan vi aldrig rätta till detta med en filosofi som bygger på mer och mer, högre och högre, snabbare och snabbare, ännu fler tekniskt avancerade system och ännu mer rörlighet, utan snarare genom att tillämpa en annan livsstil, där honnörsorden är långsammare, mindre och snålare.
Det finns en punkt som jag måste ifrågasätta. Föredraganden skriver ”För konsumenten är överkomliga priser en nyckelfråga. Många konsumenter har helt enkelt inte råd med de berörda systemen. Därför är det viktigt att intelligenta transportsystem blir rimligt prissatta och brett tillgängliga så snart som möjligt”. Det Heidelbergbaserade institutet för miljö och prognoser (UPI) beräknade för ett par år sedan att den genomsnittliga bilen i Tyskland subventioneras av regeringen, dvs. av skattebetalarna, med cirka 3 000 euro per år när väl alla direkta och indirekta transportkostnader har beaktats. Det är oacceptabelt att miljöförstöring och risker för folkhälsan ska subventioneras. Tvärtom borde de som orsakar skadan betala i enlighet med principen om öppet redovisade kostnader.
Vägbyggande och underhåll är inte de enda kostnaderna. Vi har också markutnyttjande och de många olika formerna av skada på natur och människors hälsa. Men missförstå mig inte! Jag är ingen motståndare till bättre teknik, utan jag är motståndare till denna blinda tro på tekniken. Om vi vill subventionera rörlighet, så borde vi i första hand stödja järnvägstransporter, allmänna transportmedel, cyklister och fotgängare. Det skulle vara intelligentare, sundare, säkrare och grönare."@sv22
|
| lpv:unclassifiedMetadata |
"(UPI)"13
"2"18,5,20,15,1,19,16,3,10,2,13,4,21,17,9,12,8
"Environmental and Forecasting Institute"3
"Intellegentia"5,20,14,16,11,22,10,7,3,13,4,17,12,8
"Intellegentia, intellegere, intellegens"21
"Intelligenzia"18,15,9
"Sepp Kusstatscher,"18,15,9
"Umwelt- und Prognose - Istitut"12
"intelegere"18,15,9
"intellegens"5,20,14,11,22,7,3,10,13,4,17,12,8
"intellegens –"16
"intellegere"5,20,14,11,16,22,7,10,3,13,4,17,12,8
"intelligence"18,15,9
|
Named graphs describing this resource:
The resource appears as object in 2 triples