Local view for "http://purl.org/linkedpolitics/eu/plenary/2008-06-17-Speech-2-378"

Predicate	Value (sorted: default)
rdf:type	lpv_eu:Speech⁶
dcterms:Date	"2008-06-17"^^xsd:date⁶
dcterms:Is Part Of	lp_eu:Timpul afectat întrebărilor (întrebări adresate Comisiei)⁶
dcterms:Language	"en"^^xsd:language⁶
lpv:document identification number	"en.20080617.39.2-378"⁶
lpv:hasSubsequent	lp_eu:2008-06-17-Speech-2-379⁶
lpv:speaker	lp:Joe Borg⁶
lpv:spoken text	"On the question of the provenance of fish, I would like to point out two facts. First of all, with regard to fish caught in the wild which often then end up in the processing chain – fish that are caught in the wild by third countries in particular, but also by our own fishermen – we are in the process of adopting a regulation in order to curb illegal fishing activities. This in itself will strengthen our regime considerably, so that any fish that is illegally caught will not be permitted to enter the Community market, either in its original state or after processing. That is one aspect of it. With regard to aquaculture, we are looking at ways and means of ensuring that aquaculture fish that are imported into the Community meet the required health standards and requirements, so that our consumers can be guaranteed that the product that they are eating meets the levels of health protection that we apply to our own products. That is something which DG SANCO is looking into, and there is also a certification scheme in order to certify that products that enter the Community market conform to the required health standards. On a question also connected with all this, it is important to underline that we are looking at the possibility of eco-labelling aquaculture products, as I said before. At first the discussion concentrated only on eco-labelling of fish caught in the wild because the parameters are different. There, the main scope of eco-labelling is to guarantee that fish are sustainably caught and therefore if fish being sold are fish which are over-exploited, they should not benefit from any eco-labelling. With eco-labelling of aquaculture fish the parameters are different, so here the basis should be other reasons, such as the fact that the fish are bred in conditions which meet certain environmental, health and sanitary standards. We are looking at the parameters and obviously we will be coming back to Parliament later with proposals aimed at introducing or facilitating the introduction of, or establishing minimum criteria for the operation of, voluntary eco-labelling schemes in this regard."@en⁴
lpv:translated text	". Pokud jde o otázku o původu ryb, chtěl bych upozornit na dvě fakta. Za prvé, pokud jde o výlovy volně žijících ryb, které později velmi často končí v zpracovatelském řetězci – jde především o volně žijící ryby vylovené třetími zeměmi, ale také i našimi vlastními rybáři – v současnosti se nacházíme v procesu přijímání nařízení, jehož cílem je omezit tyto nezákonné aktivity. Toto nařízení samo o sobě značně posílí náš režim, neboť se jím zakáže vstup na trh Společenství jakékoli nezákonně ulovené rybě, buď v jejím původním stavu, nebo ve stavu po zpracování. Toto je tedy jeden aspekt. Pokud jde o akvakulturu, v současnosti zkoumáme způsoby a prostředky, jejichž prostřednictvím zabezpečíme, aby ryby pocházející z akvakultury, které jsou dovážené do Společenství, splňovaly požadované zdravotnické normy a požadavky, aby naši spotřebitelé měli záruku, že produkt, který konzumují, splňuje stejnou úroveň ochrany zdraví, jakou uplatňujeme i vůči našim vlastním produktům. V současnosti se touto otázkou zabývá Generální ředitelství pro zdraví a ochranu spotřebitelů (GR SANCO), a kromě toho tu máme ještě systém certifikace, kterého cílem je osvědčit, že produkty, které vstupují na trh Společenství, splňují požadované zdravotnické normy. Pokud jde o doplňující otázku, je důležité upozornit, jak jsem tu už zmínil, že zkoumáme možnost udělování environmentální značky produktům akvakultury. Nejprve se diskuse zaměřovala výlučně na ekologické označování vylovených volně žijících ryb, neboť v případě těchto ryb se uplatňují odlišné parametry. V tomto případě je hlavním záměrem udělování environmentální značky zabezpečit trvale udržitelné výlovy. Jinými slovy, pokud se prodávají ryby, u kterých dochází k překročení kvót na jejich povolené výlovy, tyto ryby by neměly mít nárok na udělení jakékoli environmentální značky. V případě environmentálního označování ryb chovaných v akvakulturách jsou parametry odlišné. V tomto případě by měly být základem pro udělení environmentální značky jiné důvody, například fakt, že tyto ryby jsou chované v podmínkách, které splňují určité environmentální, zdravotnické a hygienické normy. V současnosti tyto parametry zkoumáme, a později se samozřejmě plánujeme do tohoto Parlamentu vrátit a předložit návrhy zaměřené na zavedení – případně podporu zavedení nebo stanovení minimálních požadavků pro provozování – dobrovolných schémat na udělování environmentální značky pro tyto druhy ryb."@cs¹ "Fru formand! Vedrørende spørgsmålet om, hvor fiskene kommer fra, vil jeg påpege to ting. Med hensyn til fisk fanget i havet, som så ofte ender i forarbejdningskæden - fisk, som fanges i havet af især tredjelande, men også af vores egne fiskere - er vi ved at vedtage en forordning for at begrænse ulovligt fiskeri. Dette vil i sig selv styrke vores ordning, således at fisk, som fanges ulovligt, ikke kan komme ind på Fællesskabets marked, hverken i fersk eller forarbejdet stand. Det er det ene aspekt. Med hensyn til akvakultur undersøger vi, hvordan vi kan sikre, at akvakulturfisk, som importeres til EU, opfylder de fastlagte sundhedsstandarder og -krav, så vores forbrugere kan være sikre på, at de produkter, de spiser, opfylder de beskyttelseskrav, vi anvender på vores egne produkter. Det er noget, som GD SANCO er ved at undersøge, og der findes også en certificeringsordning, således at de produkter, der sælges på EU's markeder, overholder de påkrævede sundhedsstandarder. Noget andet, som også hænger sammen med dette, er, at det er vigtigt at understrege, at vi undersøger muligheden for at økomærke akvakulturprodukter, som jeg sagde før. Først var diskussionen kun koncentreret om økomærkning af fisk fanget i havet, fordi her er der tale om nogle andre parametre. Der er formålet med økomærkning at sikre, at fisk fanges på en bæredygtig måde, og hvis de fisk, der sælges, derfor er genstand for overfiskeri, må de ikke økomærkes. Med økomærkningen af akvakulturfisk er der tale om nogle andre parametre, så her skal grundlaget være et andet, såsom at fisk opdrættes under forhold, der opfylder visse miljø-, sundheds- og sanitetsnormer. Vi ser på parametrene og vender naturligvis tilbage til Parlamentet senere med forslag om at indføre eller lette indførelsen af eller fastsættelsen af minimumskriterier for gennemførelsen af frivillige økomærkningsordninger."@da² ". − In Bezug auf die Herkunft von Fisch möchte ich auf zwei Fakten verweisen. Was erstens den Fang wilder Arten betrifft, die vielfach Eingang in die Verarbeitungskette finden – Wildfisch, der vor allem durch Drittländer, aber auch durch unsere eigenen Fischer gefangen wird –, so sind wir dabei, eine Verordnung über die Bekämpfung illegaler Fangaktivitäten zu verabschieden. Schon damit werden wir unser System beträchtlich stärken, sodass illegal gefangener Fisch weder im verarbeiteten noch im unverarbeiteten Zustand auf den Gemeinschaftsmarkt gelangen kann. Das ist der eine Aspekt. Was die Aquakultur betrifft, so suchen wir nach Möglichkeiten, mit denen wir gewährleisten können, dass in die Gemeinschaft importierter Fisch aus Aquakultur die erforderlichen gesundheitlichen Normen und Auflagen erfüllt, damit unsere Verbraucher sicher sein können, dass das von ihnen verzehrte Produkt in puncto Gesundheitsschutz denselben Anforderungen entspricht wie unsere eigenen Produkte. Dieser Punkt wird derzeit von der GD SANCO geprüft. Ferner gibt es ein Zertifizierungsprogramm, durch das bescheinigt wird, dass Produkte, die auf den Gemeinschaftsmarkt gelangen, die erforderlichen gesundheitlichen Auflagen erfüllen. Im Zusammenhang damit muss unterstrichen werden, dass wir derzeit, wie ich bereits sagte, auch Möglichkeiten für ein Umweltzeichen für Aquakulturprodukte prüfen. Anfangs konzentrierte sich die Diskussion ausschließlich auf ein Umweltzeichen für wilde Arten, weil hier andere Parameter gelten. Dabei geht es in erster Linie darum, mit dem Umweltzeichen zu garantieren, dass der Fisch nachhaltig gefangen wird. Folglich sollte zum Verkauf angebotener Fisch aus überfischten Beständen kein Umweltzeichen erhalten. Für das Umweltzeichen für Fisch aus Aquakultur gelten andere Parameter. Folglich sollten hier andere Aspekte die Grundlage bilden, wie beispielsweise die Tatsache, dass der Fisch unter Bedingungen gezüchtet wird, die gewisse Normen in Bezug auf Umwelt, Gesundheit und Hygiene erfüllen. Wir prüfen derzeit die Parameter, und wir werden dem Parlament zum gegebenen Zeitpunkt natürlich Vorschläge für die Einführung oder die Erleichterung der Einführung von freiwilligen Systemen für die Vergabe des Umweltzeichens in diesem Bereich vorlegen bzw. Mindestnormen für die Anwendung derartiger Systeme vorschlagen."@de⁹ "Σχετικά με την ερώτηση της προέλευσης των ψαριών, θέλω να επισημάνω δύο γεγονότα. Καταρχάς, αναφορικά με ψάρια που αλιεύονται στην ανοιχτή θάλασσα τα οποία καταλήγουν συχνά, στη συνέχεια, στην αλυσίδα επεξεργασίας –ψάρια που αλιεύονται στην ανοιχτή θάλασσα από τρίτες χώρες κυρίως, αλλά επίσης από τους δικούς μας αλιείς– είμαστε στη διαδικασία έγκρισης ενός κανονισμού προκειμένου να περιοριστούν οι παράνομες αλιευτικές δραστηριότητες. Αυτό θα ενισχύσει σημαντικά το σύστημά μας, ούτως ώστε οποιοδήποτε ψάρι αλιεύεται παράνομα να μην επιτρέπεται να μπει στην κοινοτική αγορά, είτε στην αρχική του μορφή είτε μετά από επεξεργασία. Αυτή είναι μια πτυχή του θέματος. Όσον αφορά την ιχθυοκαλλιέργεια, εξετάζουμε τρόπους και μέσα διασφάλισης ότι τα ψάρια ιχθυοκαλλιέργειας που εισάγονται στην Κοινότητα πληρούν τα υγειονομικά πρότυπα και προδιαγραφές, ούτε ώστε οι καταναλωτές μας να έχουν την εγγύηση ότι το προϊόν που τρώνε πληροί τα επίπεδα υγειονομικής προστασίας που εφαρμόζουμε στα δικά μας προϊόντα. Αυτό είναι κάτι που εξετάζει η Γενική Διεύθυνση Υγείας και Προστασίας των Καταναλωτών, και υπάρχει επίσης ένα σχέδιο πιστοποίησης προκειμένου να πιστοποιείται ότι τα προϊόντα που εισέρχονται στην κοινοτική αγορά πληρούν τα απαιτούμενα υγειονομικά πρότυπα. Σχετικά με ένα ερώτημα που συνδέεται επίσης με όλα αυτά, είναι σημαντικό να υπογραμμίσουμε ότι εξετάζουμε την πιθανότητα οικολογικής σήμανσης προϊόντων ιχθυοκαλλιέργειας, όπως είπα προηγουμένως. Στην αρχή, η συζήτηση επικεντρώθηκε μόνο στην οικολογική σήμανση αλιευμάτων της ανοιχτής θάλασσας, διότι οι παράμετροι είναι διαφορετικοί. Εκεί, ο κύριος σκοπός της οικολογικής σήμανσης είναι να εγγυηθεί ότι τα ψάρια αλιεύονται με βιώσιμους τρόπους και, επομένως, αν τα ψάρια που πωλούνται είναι ψάρια που υπεραλιεύονται, δεν πρέπει να ωφελούνται από ουδεμία οικολογική σήμανση. Με την οικολογική σήμανση των ψαριών ιχθυοκαλλιέργειας οι παράμετροι είναι διαφορετικοί, επομένως εδώ η βάση πρέπει να είναι άλλοι λόγοι, όπως το γεγονός ότι τα ψάρια εκτρέφονται σε συνθήκες που πληρούν ορισμένα περιβαλλοντικά και υγειονομικά πρότυπα. Εξετάζουμε τις παραμέτρους και προφανώς θα επανέλθουμε στο Κοινοβούλιο αργότερα με προτάσεις που στοχεύουν στην εισαγωγή ή στη διευκόλυνση της εισαγωγής, ή στη θέσπιση ελάχιστων κριτηρίων για τη λειτουργία προαιρετικών σχεδίων οικολογικής σήμανσης σε αυτό το πλαίσιο."@el¹⁰ "Acerca de la procedencia del pescado, quiero apuntar dos hechos. En primer lugar, con respecto a los peces capturados en estado salvaje que a menudo terminan en la cadena de procesamiento —peces capturados en estado salvaje por países terceros, en concreto, pero también por nuestros pescadores—, estamos en proceso de aprobar un reglamento a fin de prohibir las actividades ilegales de pesca. Esto, por su parte, reforzará considerablemente nuestro régimen, de forma que a cualquier pez capturado de forma ilegal no se le permita entrar en el mercado comunitario, bien en su estado original o después de ser transformado. Ese es un aspecto del tema. Con respecto a la acuicultura, estamos estudiando formas y medios de garantizar que los peces de acuicultura que se importen a la Comunidad cumplan las normas y requisitos sanitarios exigidos, a fin de que se les pueda garantizar a nuestros consumidores que el producto que están consumiendo cumpla los niveles de protección sanitaria que aplicamos a nuestros propios productos. Eso es algo que la DG SANCO está estudiando, y también existe un esquema de certificación para acreditar que los productos que entran en el mercado comunitario cumplen las normas sanitarias exigidas. Por lo que se refiere a una cuestión vinculada a todo esto, es importante subrayar que estamos estudiando la posibilidad de dotar de etiquetado ecológico a los productos de acuicultura, como he dicho antes. En un principio, los debates se centraron únicamente en el etiquetado ecológico de peces capturados en estado salvaje, ya que los parámetros son diferentes. Ahí, el propósito principal del etiquetado ecológico consiste en garantizar que la captura de los peces se haga de forma sostenible y, por consiguiente, si el pescado que se vende pertenece a una variedad que sufre un exceso de explotación, no deberían disfrutar de ningún etiquetado ecológico. En el etiquetado ecológico de los peces de acuicultura, los parámetros son diferentes, por lo que la base debería obedecer a otras razones, como el hecho de que los peces sean alimentados en condiciones que cumplan determinados estándares medioambientales, de salud y sanitarios. Estamos analizando los parámetros y, evidentemente, volveremos al Parlamento más adelante con propuestas destinadas a introducir o facilitar la implantación —o el establecimiento de criterios mínimos para su operación— de esquemas voluntarios de etiquetado ecológico a este respecto."@es²¹ "Küsimuse puhul kala päritolu kohta tahaksin osutada kahele asjaolule. Esiteks, seoses loodusliku kala püügiga, mis seejärel tihti lõpeb tootmisahelas – loodusliku kala püügiga eelkõige kolmandate riikide, kuid ka meie endi kalurite poolt – oleme vastu võtmas määrust ebaseadusliku kalastustegevuse piiramiseks. See iseenesest tugevdab märkimisväärselt kehtivat korda, nii et ebaseaduslikult püütud kala ei lubata ühenduse turule, olgu ta siis oma algses seisundis või pärast töötlemist. See on selle asja üks külg. Seoses vesiviljelusega otsime mooduseid ja vahendeid tagamaks, et ühendusse imporditav vesiviljeldud kala vastab vajalikele tervisekaitsenormidele ja -nõuetele, nii et meie tarbijad on kindlad, et nende tarbitud toode vastab tervisekaitse tasemele, mida kohaldame omaenda toodete juures. Just sellega tegeleb tervishoiu ja tarbijakaitse peadirektoraat, ning on olemas ka sertifitseerimiskava tagamaks, et ühenduse turule veetavad tooted vastavad nõutavatele tervisekaitsenormidele. Kõige sellega seotud küsimuse puhul on samuti oluline rõhutada, et otsime võimalust vesiviljelustoodetele ökomärgise andmiseks, nagu ma ennist märkisin. Kõigepealt keskendus arutelu ainult looduslikult püütud kala ökomärgistamisele, sest parameetrid on erinevad. Seal on ökomärgistamise peamine eesmärk tagada, et kala on säästvalt püütud, ja kui müüdav kala on ülepüütud, ei tohiks sellele anda ökomärgist. Parameetrid on erinevad vesiviljeldud kala ökomärgistamise puhul, seega peaksid siin aluseks olema muud põhjused, nagu näiteks asjaolu, et kala on kasvatatud tingimustes, mis vastavad teatud keskkonna-, tervisekaitse- ja sanitaarhügieenilistele normidele. Analüüsime parameetreid ja ilmselt tuleme peagi tagasi parlamendi ette ettepanekutega, mille eesmärgiks on tutvustada ökomärgise andmise süsteemi või võimaldada selle tutvustamist või kehtestada miinimumnõuded selle süsteemi rakendamiseks."@et⁵ "Kalan alkuperää koskevan kysymyksen osalta haluaisin tuoda esiin kaksi tosiseikkaa. Ensinnäkin niiden kalojen osalta, jotka on pyydetty luonnossa ja jotka tämän jälkeen usein päätyvät jalostusketjuun – kalat, jotka on pyydetty luonnossa erityisesti kolmansissa maissa, mutta myös omien kalastajiemme pyytämät kalat – olemme parhaillaan antamassa asetusta laittoman kalastuksen hillitsemiseksi. Tämä itsessään vahvistaa menettelytapaamme huomattavasti, sillä laittomasti pyydettyjä kaloja ei saa tuoda yhteisön markkinoille alkuperäisessä muodossaan tai jalostettuna. Tämä on yksi asiaan liittyvä näkökohta. Vesiviljelyn osalta tutkimme keinoja sen varmistamiseksi, että yhteisön alueelle tuodut vesiviljellyt kalat täyttävät vaaditut terveysstandardit ja -vaatimukset. Näin voimme taata kuluttajille, että heidän käyttämänsä tuotteet täyttävät omiin tuotteisiimme sovellettavat terveyden korkeatasoisen suojelun normit. Euroopan komission terveys- ja kuluttaja-asioiden pääosasto tutkii tätä asiaa. Lisäksi on olemassa sertifiointijärjestelmä, jonka avulla voimme todistaa, että yhteisön markkinoille tuotavat tuotteet täyttävät tarpeelliset terveysstandardit. Tähän liittyen on tärkeää korostaa, että tutkimme mahdollisuutta myöntää vesiviljelyalan tuotteille ympäristömerkki, kuten aikaisemmin mainitsin. Aluksi keskustelimme ympäristömerkin myöntämisestä ainoastaan luonnossa pyydetyille kaloille, koska parametrit ovat erilaiset. Tässä yhteydessä ympäristömerkin myöntämisen pääasiallisena tarkoituksena on taata, että kalat on pyydetty ympäristöä säästävällä tavalla. Jos myytävät kalat kuuluvat liikakalastettuun lajiin, niille ei näin ollen pitäisi myöntää minkäänlaista ympäristömerkkiä. Kun kyseessä on ympäristömerkin myöntäminen vesiviljellyille kaloille, parametrit ovat erilaiset. Tässä perustan pitäisi muodostua muista syistä, kuten siitä tosiseikasta, että kalat on kasvatettu olosuhteissa, jotka täyttävät tietyt ympäristöön, terveyteen ja hygieniaan liittyvät standardit. Tarkastelemme parametreja ja esitämme parlamentille myöhemmin ehdotuksia vapaaehtoisten ympäristömerkkijärjestelmien käyttöön ottamiseksi tai niiden käyttöön ottamisen helpottamiseksi tai järjestelmien toimintaa koskevien vähimmäisvaatimusten vahvistamiseksi."@fi⁷ "Concernant la question de la provenance du poisson, j'aimerais souligner deux éléments. D'abord, s'agissant des poissons pêchés dans la nature qui terminent souvent dans la chaîne de traitement – des poissons pêchés dans la nature notamment par les pays tiers, mais aussi par nos propres pêcheurs –, nous sommes en passe d'adopter un règlement destiné à freiner les activités de pêche illégale. En soi, cela renforcera considérablement notre système, de sorte que tout poisson pêché illégalement ne sera pas autorisé à entrer sur le marché communautaire, que ce soit dans son état original ou après traitement. C'est un de ses aspects. S'agissant de l'aquaculture, nous cherchons le moyen de garantir que les poissons d'aquaculture importés dans la Communauté satisfassent aux normes et aux conditions en matière de santé, de sorte que nos consommateurs puissent avoir la certitude que le produit qu'ils consomment respecte les niveaux de protection sanitaire que nous appliquons à nos propres produits. C'est un point sur lequel se penche la DG SANCO, et il existe également un système de certification pour garantir que les produits qui entrent sur le marché communautaire respectent les normes sanitaires en vigueur. S'agissant d'une question relative à tout ce qui précède, il est important de souligner que nous examinons la possibilité d'éco-étiqueter les produits issus de l'aquaculture, comme je l'ai dit précédemment. Au début, le débat s'est focalisé exclusivement sur l'éco-étiquetage des poissons pêchés dans la nature, car les paramètres sont différents. Le but principal de l'éco-étiquetage est ici de garantir que les poissons sont pêchés durablement et que donc, si les poissons mis en vente sont des poissons issus de la surpêche, ils ne doivent pas bénéficier de l'éco-étiquetage. Avec l'éco-étiquetage de l'aquaculture, les paramètres sont différents, et l'on doit se fonder alors sur d'autres motifs, comme le fait que les poissons sont élevés dans des conditions qui respectent les normes environnementales, sanitaires et d'hygiène en vigueur. Nous examinons les paramètres et nous reviendrons manifestement vers le Parlement avec des propositions visant à introduire ou faciliter l'introduction, voire à établir des critères minimum pour son fonctionnement, de systèmes d'éco-étiquetage volontaire en ce sens."@fr⁸ "A haláru eredetének kérdésével kapcsolatban két dologra szeretném felhívni a figyelmet. Először is a vadon kifogott halak kapcsán, melyek gyakran kötnek ki a feldolgozó láncban – ezeket a halakat legtöbbször harmadik országokban fogják ki, de gyakran saját halászaink is fognak ilyeneket – most épp egy olyan rendelet elfogadásának folyamatában vagyunk, mely az illegális halászati tevékenység visszaszorítását célozza. Ez már önmagában is jelentősen meg fogja szilárdítani rendszerünket, aminek eredményeképp az illegálisan kifogott hal sem eredeti, sem feldolgozott állapotában nem kerülhet majd be a közösségi piacra. Ez a dolog egyik oldala. Az akvakultúrával kapcsolatban pedig vizsgáljuk, hogy milyen úton-módon lehetne biztosítani azt, hogy a Közösségbe behozott tenyésztett halból készült termékek megfeleljenek az egészségügyi szabványoknak és követelményeknek, és így a fogyasztók bizonyosak lehessenek afelől, hogy az általuk fogyasztott termékek megfelelnek a saját termékeinkre alkalmazott egészségvédelmi szinteknek. Ezt jelenleg is vizsgálja az Egészség- és Fogyasztóügyi Főigazgatóság, és van tanúsítási rendszer is, amely annak igazolására szolgál, hogy a Közösség piacára behozott termékek megfelelnek az egészségügyi szabványok előírásainak. Egy ezzel összefüggő kérdéssel kapcsolatban fontos kiemelni, hogy – miként előzőleg is mondottam –tanulmányozzuk az akvakultúrából származó termékek ökocímkézésének lehetőségét. Kezdetben csak a vadon kifogott halak ökocímkézésén gondolkodtunk, mert a paraméterek különbözőek. Itt az ökocímkézés fő célja annak szavatolása, hogy a halállományt fenntartható módon halásszák le, ezért ha a piacon megjelenő haltermékek túlhalászott halállományokból származnak, semmilyen ökocímkézésben nem részesülhetnek. Az akvakultúrából származó haltermékek ökocímkézése esetében a paraméterek eltérőek, ezért itt más szempontokra kell alapozni, például arra, hogy a halakat a környezeti, humán- és állategészségügyi szabványoknak megfelelő körülmények között tenyésztették. Megvizsgáljuk a paramétereket, és később nyilván javaslatokkal állunk majd a Parlament elé, melyek célja ebben a tekintetben önkéntes ökocímkézési rendszerek minimumkritériumainak bevezetése vagy bevezetésének megkönnyítése, illetve az ezen rendszerek működését szabályozó minimumkritériumok meghatározása lesz."@hu¹¹ ". Sulla questione della provenienza del pesce, vorrei segnalare due cose. In primo luogo, in merito al pesce pescato che spesso finisce nella catena di trasformazione – il pesce catturato dai paesi terzi in particolare, ma anche dai nostri pescatori – siamo in procinto di adottare un regolamento allo scopo di controllare le attività di pesca illegale. Questo di per sé rafforzerà considerevolmente il nostro sistema, perché ogni pesce catturato illegalmente non potrà entrare nel mercato comunitario, sia nel suo stato originario che dopo la trasformazione. Questo è un aspetto della cosa. Rispetto all’acquacoltura, stiamo valutando modi e strumenti per garantire che il pesce di acquacoltura importato nella Comunità abbia gli sanitari e i requisiti richiesti, affinché i nostri consumatori possano avere la garanzia che i prodotti che mangiano soddisfano i livelli di protezione della salute che si applicano ai nostri prodotti. E’ un aspetto di cui si sta occupando la DG SANCO, è anche uno schema per certificare che i prodotti che entrano nel mercato comunitario siano conformi agli sanitari richiesti. Ancora su un tema connesso con tutto ciò, è importante sottolineare che stiamo studiando la possibilità del marchio di qualità ecologica i prodotti dell’acquacoltura, come ho detto prima. In un primo momento la discussione si era concentrata soltanto sul marchio di qualità ecologica per il pesce catturato perché i parametri sono differenti. In questo caso, lo scopo principale del marchio è di garantire che il pesce era catturato in modo sostenibile e di conseguenza se il pesce che viene venduto è pesce sfruttato in eccesso non beneficia di alcun marchio di qualità ecologica. Nel caso del marchio di qualità ecologica per il pesce di acquacoltura i parametri sono differenti, così alla base ci dovrebbero essere altre ragioni, come il fatto che il pesce sia alimentato in condizioni che rispettano determinate norme ambientali e sanitarie. Stiamo studiando i parametri e naturalmente torneremo successivamente in Parlamento con una serie proposte per introdurre, o facilitare l’introduzione, o per stabilire i criteri minimi per un sistema di certificazione ecologica volontario a tale proposito."@it¹² "Atsakydamas į klausimą dėl žuvies kilmės vietos atsekamumo, norėčiau atkreipti dėmesį į du faktus. Pirma, dabar rengiame Reglamentą, kurio tikslas pažaboti nelegalią žvejybą, nes atviruose vandenyse (ypač žvejų iš trečiųjų šalių, tačiau tai daro ir mūsų žvejai) sugautos žuvies kilmė „pasikeičia“ apdorojimo grandinėje. Šios nuostatos ypač sugriežtins šios srities kontrolę. Taip nei šviežių, nei perdirbtų nelegaliai sugautų žuvų nebus leidžiama pateikti į Bendrijos rinką. Tai viena klausimo dalis. Kalbant apie vandens gyvių ir augalų veisimą, mes ieškome kelių ir priemonių, kad į Bendriją importuojama žuvis iš žuvų ūkių atitiktų sveikatos standartus ir reikalavimus, t. y. būtų užtikrinta, jog mūsų vartotojų valgomi produktai patenkintų aukštus sveikatos apsaugos reikalavimus, taikomus mūsų gaminamiems produktams. Tai klausimas, kurį ėmėsi spręsti GD SANCO. Be to, parengta sertifikavimo programa, pagal kurią išduotas leidimas patvirtina, jog Bendrijos rinkon pateikti produktai atitinka apibrėžtus sveikatos reikalavimus. Atsakydamas dar į vieną su šia sritimi susijusį klausimą norėčiau pabrėžti, kad mes ieškome galimybių ženklinti ekologiškus vandens gyvių ir augalų veisimo produktus. Iš pradžių buvo diskutuota tik apie atviruose vandenyse sugautos žuvies ekologiškų produktų ženklinimą, nes jiems taikomi kitokie vertinimo kriterijai. Šiuo atveju ženklinimas turėtų užtikrinti, kad žuvis pagauta laikantis tvarios žvejybos principo, t. y. parduodant žuvų rūšis, kurių ištekliai labai sunykę, ekologiškų produktų ženklas nededamas. Žuvies iš žuvų ūkių ekologiškų produktų ženklinimui taikomi visiškai kitokie vertinimo kriterijai, t. y. turi būti užtikrinta, kad žuvys veisiamos sąlygomis, atitinkančiomis tam tikrus aplinkos apsaugos, sveikatos ir sanitarinius standartus. Mes svarstome šiuos kriterijus ir turbūt kiek vėliau pateiksime Parlamentui pasiūlymą dėl kriterijų įvedimo arba dėl jų įdiegimo paspartinimo, arba dėl minimalių reikalavimų įvedimo, kurie užtikrintų, jog būtų galima taikyti savanorišką programą ekologiškiems produktams ženklinti."@lt¹⁴ "Jautājumā par zivju izcelsmi es gribu atzīmēt divus faktus. Vispirms attiecībā uz zivīm, kas zvejotas savvaļā un kuras bieži nonāk pārstrādes apritē — zivis, ko savvaļā zvejo sevišķi trešās valstis, bet arī mūsu pašu zvejnieki — mēs risinām regulas pieņemšanu, lai ierobežotu nelikumīgu zveju. Tā pati par sevi ievērojami stiprinās mūsu režīmu, kur nekādas nelikumīgā zvejā iegūtas zivis — apstrādātā vai neapstrādātā veidā — nedrīkstēs ienākt Kopienas tirgū. Tas ir viens aspekts. Attiecībā uz ūdenssaimniecību mēs izskatām veidus un paņēmienus, kā nodrošināt, lai ūdenssaimniecības zivis, ko ieved Kopienā, atbilst veselības standartu prasībām, lai mūsu patērētājiem ir garantija, ka produkts, ko viņi ēd, atbilst tiem veselības aizsardzības līmeņiem, kurus mēs piemērojam saviem produktiem. Tas ir kaut kas tāds, ko ĢD SANCO pēta, un ir arī sertificēšanas shēma, lai apliecinātu, ka produkti, kas ienāk Kopienas tirgū, atbilst veselības standartu prasībām. Par jautājumu, kas arī ir saistīts ar šo, ir svarīgi uzsvērt, ka mēs aplūkojam ekomarķēšanas iespēju ūdenssaimniecības produktiem, kā es teicu iepriekš. Sākumā diskusija pievērsās tikai nelikumīgi nozvejoto zivju ekomarķēšanai, jo parametri atšķiras. Galvenais ekomarķēšanas mērķis ir garantēt to, ka zivju zveja ir notikusi, nodrošinot ilgtspēju, un tāpēc, ja pārdodamās zivis ir zivis, kas iegūtas pārzvejas rezultātā, tās nedrīkst gūt nekādas ekomarķējuma priekšrocības. Ūdenssaimniecības zivju ekomarķēšanā parametri ir citi, tāpēc pamatā ir jābūt citiem iemesliem, tādiem, piemēram, kā, vai zivis ir audzētas apstākļos, kas atbilst noteiktiem vides, veselības un sanitāriem standartiem. Mēs izskatām šos parametrus, un acīmredzot mēs atgriezīsimies Parlamentā vēlāk ar priekšlikumiem, kuru mērķis būs ieviest brīvprātīgas ekomarķēšanas shēmas vai veicināt to ieviešanu, vai noteikt minimālos kritērijus šīs shēmas darbībai šajā sakarībā."@lv¹³ "On the question of the provenance of fish, I would like to point out two facts. First of all, with regard to fish caught in the wild which often then end up in the processing chain – fish that are caught in the wild by third countries in particular, but also by our own fishermen – we are in the process of adopting a regulation in order to curb illegal fishing activities. This in itself will strengthen our regime considerably, so that any fish that is illegally caught will not be permitted to enter the Community market, either in its original state or after processing. That is one aspect of it. With regard to aquaculture, we are looking at ways and means of ensuring that aquaculture fish that are imported into the Community meet the required health standards and requirements, so that our consumers can be guaranteed that the product that they are eating meets the levels of health protection that we apply to our own products. That is something which DG SANCO is looking into, and there is also a certification scheme in order to certify that products that enter the Community market conform to the required health standards. On a question also connected with all this, it is important to underline that we are looking at the possibility of eco-labelling aquaculture products, as I said before. At first the discussion concentrated only on eco-labelling of fish caught in the wild because the parameters are different. There, the main scope of eco-labelling is to guarantee that fish are sustainably caught and therefore if fish being sold are fish which are over-exploited, they should not benefit from any eco-labelling. With eco-labelling of aquaculture fish the parameters are different, so here the basis should be other reasons, such as the fact that the fish are bred in conditions which meet certain environmental, health and sanitary standards. We are looking at the parameters and obviously we will be coming back to Parliament later with proposals aimed at introducing or facilitating the introduction of, or establishing minimum criteria for the operation of, voluntary eco-labelling schemes in this regard."@mt¹⁵ ". Met betrekking tot de vraag over de herkomst van vis wil ik twee punten onder de aandacht brengen. Het eerste punt gaat over in het wild gevangen vis, die vaak in de verwerkingsketen belandt – vis die met name door derde landen in het wild wordt gevangen, maar ook door onze eigen vissers. In dit verband wordt momenteel een verordening aangenomen die illegale visserijactiviteiten moet inperken. Dat zal onze regeling al aanzienlijk versterken, zodat illegaal gevangen vis niet zal worden toegelaten op de gemeenschappelijke markt, noch in oorspronkelijke staat, noch na verwerking. Dat was het eerste punt. Het tweede punt betreft aquacultuur. Op dit gebied onderzoeken we manieren en middelen om te garanderen dat gekweekte vis die wordt geïmporteerd in de Gemeenschap voldoet aan de vereiste gezondheidsnormen en -voorschriften. Zo kunnen onze consumenten er zeker van zijn dat het product dat ze eten hetzelfde niveau van gezondheidsbescherming heeft als onze eigen producten. Het DG SANCO houdt zich daar momenteel mee bezig. Er is tevens een certificeringsregeling om te bevestigen dat producten die op de gemeenschappelijke markt komen conform de vereiste gezondheidsnormen zijn. Ten aanzien van een vraag die hier ook verband mee houdt, is het belangrijk te benadrukken dat we de mogelijkheid onderzoeken, zoals ik eerder al zei, milieukeuren toe te kennen aan aquacultuurproducten. In eerste instantie ging de discussie uitsluitend over milieukeurmerken voor in het wild gevangen vis, omdat de parameters verschillen. Bij die categorie is de voornaamste taak van de milieukeur te garanderen dat de vis op duurzame wijze gevangen is. Als er dus vis wordt verkocht die overbevist wordt, dient deze geen milieukeur te krijgen. Bij het toekennen van milieukeuren aan aquacultuurvis zijn de parameters anders, dus dient de toekenning op andere redenen gebaseerd te zijn, zoals het feit dat de vis is gekweekt onder omstandigheden die voldoen aan bepaalde milieu-, gezondheids- en sanitaire normen. We bestuderen momenteel de parameters en we zullen uiteraard op een later tijdstip terugkomen bij het Parlement met voorstellen die gericht zijn op het invoeren van, het bevorderen van de invoering van, of het opstellen van minimale criteria voor de toepassing van vrijwillige milieukeuren op dit gebied."@nl³ "W kwestii pochodzenia ryb, chciałbym odnieść się do dwóch faktów. Po pierwsze, jeśli chodzi o ryby łowione w środowisku naturalnym, które są następnie przetwarzane – ryby łowione w szczególności przez państwa trzecie, ale także przez naszych rybaków – trwa proces przyjmowania przepisów, które ograniczą nielegalne połowy. Zaostrzy to w sposób zdecydowany naszą politykę tak, aby ryby złowione nielegalne nie mogły wejść na rynek Wspólnoty, tak w formie nieprzetworzonej, jak i przetworzonej. To jeden z aspektów tej sprawy. Jeśli chodzi o akwakulturę, poszukujemy sposobów i środków zagwarantowania, że ryby importowane do Wspólnoty odpowiadają standardom zdrowia oraz wymaganiom tak, aby nasi konsumenci byli pewni, że produkty, jakie spożywają odpowiadają poziomom ochrony zdrowia, jakie stosujemy w odniesieniu do naszych własnych produktów. Ta kwestia jest przedmiotem zainteresowania DG SANCO; istnieje także plan certyfikacji, którego celem jest zapewnienie, że produkty, które pojawiają się na rynku Wspólnoty będą zgodne z wymaganymi standardami w dziedzinie zdrowia. W nawiązaniu do pytania związanego z powyższym, chcę powiedzieć, że istotne jest podkreślenie, że tak jak już wcześniej powiedziałem, zastanawiamy się nad możliwościami naklejania eko-etykietek na produkty akwakultury. Na początku rozmowy dotyczyły tylko eko-etykietek na ryby złowione w środowisku naturalnym z powodu różnic w parametrach. Eko-etykietki mają na celu zagwarantowanie, że ryby zostały złowione metodą nieograniczającą rozwoju populacji ryb w danym obszarze i w związku z tym, że sprzedawane ryby nie pochodzą z terenów nadmiernie eksploatowanych, w którym to przypadku nie byłoby korzyści z eko-etykietek. W przypadku eko-etykietek naklejanych na ryby z akwakultury parametry są inne, dlatego istotne są inne aspekty, takie jak to, że ryby zostały wyhodowane w warunkach, zgodnych z określonymi standardami środowiskowymi, zdrowotnymi i sanitarnymi. Zastanawiamy się nad tymi parametrami i w sposób oczywisty powrócimy do Parlamentu w późniejszym terminie, aby przedstawić projekty wprowadzenia lub ułatwienia wprowadzenia systemów eko-etykietek, lub ustanowienia minimalnych kryteriów ich obowiązywania."@pl¹⁶ "Sobre a questão da proveniência do peixe, gostaria de salientar dois factos. Em primeiro lugar, no que respeita aos peixes capturados em ambiente selvagem que chegam, muitas vezes, à cadeia de transformação – peixe capturado em ambiente selvagem, especialmente por países terceiros, mas também pelos nossos próprios pescadores –, encontramo-nos em processo de adopção de um regulamento para reduzir as actividades de pesca ilegal. Isto, por si só, reforçará consideravelmente o nosso regime, de modo que nenhum peixe capturado ilegalmente será autorizado a entrar no mercado comunitário. Este é um dos aspectos. No que diz respeito à aquicultura, estamos a procurar meios e modos de assegurar que o peixe da aquicultura, que é importado para a Comunidade, cumpra as normas e os requisitos de saúde exigidos, para que os nossos consumidores possam ter a garantia de que o produto que consomem cumpre os elevados níveis de protecção da saúde, aplicáveis aos nossos próprios produtos. Este é um aspecto que a DG SANCO está a estudar, existindo igualmente um regime de certificação para atestar que os produtos que entram no mercado comunitário estão em conformidade com as normas sanitárias exigidas. Em relação a uma questão também relacionada com todos estes aspectos, é importante sublinhar que estamos a analisar a possibilidade de rotulagem ecológica para os produtos da aquicultura, como referi anteriormente. Inicialmente, o debate centrava-se apenas na rotulagem ecológica do peixe capturado em ambiente selvagem, porque os parâmetros são diferentes. Neste caso, o âmbito de aplicação principal da rotulagem ecológica consiste em garantir que o peixe seja capturado de forma sustentável e que, caso o peixe comercializado seja sujeito a exploração excessiva, este não possa beneficiar de qualquer rotulagem ecológica. Na rotulagem ecológica do peixe da aquicultura, os parâmetros são diferentes, devendo a base obedecer a outros critérios, como o facto de o peixe ser criado em condições que cumprem certas normas ambientais, de saúde e sanitárias. Estamos a analisar os parâmetros e obviamente que voltaremos a apresentar, perante o Parlamento, propostas que visam a introdução ou facilitam a introdução, ou que estabelecem critérios mínimos aplicáveis ao funcionamento da rotulagem ecológica voluntária a este respeito."@pt¹⁷ "On the question of the provenance of fish, I would like to point out two facts. First of all, with regard to fish caught in the wild which often then end up in the processing chain – fish that are caught in the wild by third countries in particular, but also by our own fishermen – we are in the process of adopting a regulation in order to curb illegal fishing activities. This in itself will strengthen our regime considerably, so that any fish that is illegally caught will not be permitted to enter the Community market, either in its original state or after processing. That is one aspect of it. With regard to aquaculture, we are looking at ways and means of ensuring that aquaculture fish that are imported into the Community meet the required health standards and requirements, so that our consumers can be guaranteed that the product that they are eating meets the levels of health protection that we apply to our own products. That is something which DG SANCO is looking into, and there is also a certification scheme in order to certify that products that enter the Community market conform to the required health standards. On a question also connected with all this, it is important to underline that we are looking at the possibility of eco-labelling aquaculture products, as I said before. At first the discussion concentrated only on eco-labelling of fish caught in the wild because the parameters are different. There, the main scope of eco-labelling is to guarantee that fish are sustainably caught and therefore if fish being sold are fish which are over-exploited, they should not benefit from any eco-labelling. With eco-labelling of aquaculture fish the parameters are different, so here the basis should be other reasons, such as the fact that the fish are bred in conditions which meet certain environmental, health and sanitary standards. We are looking at the parameters and obviously we will be coming back to Parliament later with proposals aimed at introducing or facilitating the introduction of, or establishing minimum criteria for the operation of, voluntary eco-labelling schemes in this regard."@ro¹⁸ ". Pokiaľ ide o otázku o pôvode rýb, chcel by som upozorniť na dva fakty. Po prvé, pokiaľ ide o výlovy voľne žijúcich rýb, ktoré neskôr veľmi často končia v spracovateľskom reťazci – ide predovšetkým voľne žijúce ryby vylovené tretími krajinami, ale taktiež aj našimi vlastnými rybármi – v súčasnosti sa nachádzame v procese prijímania nariadenia, ktorého cieľom je obmedziť tieto nezákonné aktivity. Toto nariadenie samo osebe značne posilní náš režim, pretože sa ním zakáže vstup na trh Spoločenstva akejkoľvek nezákonne vylovenej rybe, buď v jej pôvodnom stave, alebo v stave po spracovaní. Toto je teda jeden aspekt. Pokiaľ ide o akvakultúru, v súčasnosti skúmame spôsoby a prostriedky, prostredníctvom ktorých zabezpečíme, aby ryby pochádzajúce z akvakultúry, ktoré sú dovážané do Spoločenstva, spĺňali požadované zdravotnícke normy a požiadavky, aby naši spotrebitelia mali záruku, že produkt, ktorý konzumujú, spĺňa rovnakú úroveň ochrany zdravia, akú uplatňujeme aj voči našim vlastným produktom. V súčasnosti sa touto otázkou zaoberá Generálne riaditeľstvo pre zdravie a ochranu spotrebiteľov (GR SANCO), a okrem toho tu máme ešte systém certifikácie, ktorého cieľom je osvedčiť, že produkty, ktoré vstupujú na trh Spoločenstva, spĺňajú požadované zdravotnícke normy. Pokiaľ ide o doplňujúcu otázku, je dôležité upozorniť, ako som tu už spomínal, že skúmame možnosť udeľovania environmentálnej značky produktom akvakultúry. Najprv sa diskusia zameriavala výlučne na ekologické označovanie vylovených voľne žijúcich rýb, pretože v prípade týchto rýb sa uplatňujú odlišné parametre. V tomto prípade je hlavným zámerom udeľovania environmentálnej značky zabezpečiť trvalo udržateľné výlovy. Inými slovami, ak sa predávajú ryby, u ktorých dochádza k prekročeniu kvót na ich povolené výlovy, tieto ryby by nemali mať nárok na udelenie akejkoľvek environmentálnej značky. V prípade environmentálneho označovania rýb chovaných v akvakultúrach sú parametre odlišné. V tomto prípade by mali byť základom pre udelenie environmentálnej značky iné dôvody, napríklad fakt, že tieto ryby sú chované v podmienkach, ktoré spĺňajú určité environmentálne, zdravotnícke a hygienické normy. V súčasnosti tieto parametre skúmame, a neskôr sa samozrejme plánujeme do tohto Parlamentu vrátiť a predložiť návrhy zamerané na zavedenie – prípadne podporu zavedenia alebo stanovenie minimálnych požiadaviek pre prevádzkovanie – dobrovoľných schém na udeľovanie environmentálnej značky pre tieto druhy rýb."@sk¹⁹ "V zvezi s poreklom rib bom izpostavil dve dejstvi. Prvič, kar zadeva prosto živeče ribe, ki jih ulovijo zlasti ribiči tretjih držav in tudi naši ribiči ter ki nato pogosto pristanejo v predelovalni verigi, smo v postopku sprejemanja uredbe za obvladovanje dejavnosti nezakonitega ribolova. S tem bomo okrepili našo ureditev, pri čemer nobena nezakonito ulovljena riba ne bo smela vstopiti na trg Skupnosti, v prvotnem stanju ali po postopku predelave. To je en vidik. V zvezi z ribogojstvom preučujemo načine in sredstva za zagotovitev, da gojene ribe, uvožene v Skupnost, izpolnjujejo zdravstvene standarde in zahteve, da lahko potrošnikom zagotovimo, da je proizvod, ki ga uživajo, v skladu z zdravstvenimi zahtevami, ki veljajo za naše proizvode. To preučuje generalni direktorat SANCO, pri čemer je treba omeniti še sistem izdajanja potrdil, ki zagotavlja, da proizvodi, ki vstopajo na trg Skupnosti izpolnjujejo zahtevane zdravstvene standarde. V zvezi s vprašanjem, povezanim s tem, je treba poudariti, da preučujemo možnosti za okoljsko označevanje proizvodov iz ribogojstva, kot sem že povedal. Najprej smo razpravljali samo o okoljskem označevanju rib, ujetih na prostem, ker se parametri razlikujejo. V zvezi s tem je glavni namen okoljskega označevanja zagotoviti trajnosten ulov rib, pri čemer se okoljsko označevanje ne uporablja za ribe, katerih staleži so prekomerno izkoriščeni. Pri okoljskem označevanju rib iz ribogojstva so parametri drugačni, zato so pogoji uporabe drugačni, kot na primer, da morajo biti ribe gojene v skladu z okoljskimi, zdravstvenimi in sanitarnimi standardi. Preučujemo parametre, pri čemer bomo Parlamentu kasneje predložili predloge za uvedbo, pospešitev uvedbe ali za oblikovanje minimalnih meril za prostovoljne sisteme okoljskega označevanja v zvezi s tem."@sl²⁰ "Angående frågan om fiskens härkomst skulle jag vilja påpeka två fakta. För det första, när det gäller fisk som fångas i det fria och som ofta sedan hamnar i bearbetningskedjan – fisk som fångas i det fria av tredjeländer i synnerhet, men också av våra egna fiskare – håller vi på att anta en förordning för att hindra olagligt fiske. Detta kommer i sig att förstärka vårt system avsevärt så att inga fiskar som fångas olagligt får komma in på gemenskapsmarknaden, vare sig i sitt ursprungliga tillstånd eller efter bearbetning. Det är en aspekt av det. När det gäller vattenbruk undersöker vi sätt och medel för att garantera att vattenbruksfisk som importeras till gemenskapen uppfyller de normer och krav på hälsan som begärs så att våra konsumenter kan garanteras att den produkt som de äter uppfyller de krav på hälsoskydd som vi tillämpar på våra egna produkter. Det är något som generaldirektoratet för hälsa och konsumentskydd undersöker, och det finns också ett certifieringssystem för att intyga att produkterna som kommer in på gemenskapsmarknaden uppfyller de erforderliga hälsonormerna. Angående en fråga som också hör ihop med allt detta är det viktigt att understryka att vi undersöker möjligheten att miljömärka vattenbruksprodukter som jag sa tidigare. Först koncentrerades diskussionen bara till miljömärkning av fisk som fångats i det fria eftersom parametrarna är olika. Där är huvudsyftet med miljömärkningen att garantera att fisken fångats på ett hållbart sätt, och därför bör de inte vinna på någon miljömärkning om fisk som säljs är fisk som överexploaterats. Med miljömärkning på vattenbruksfisk är parametrarna olika, så här borde grunden vara andra skäl, som att fisken är odlad under förhållanden som uppfyller vissa miljö-, hälso- och sanitetsnormer. Vi undersöker parametrarna, och givetvis ska vi återkomma till parlamentet senare med förslag som syftar till införa, eller underlätta införandet av, eller upprätta minimikrav för bruk av frivilliga miljömärkningssystem i detta avseende."@sv²²
lpv:unclassifiedMetadata	"Joe Borg,"^{18,5,20,15,1,19,14,16,11,13,4,21,8} "Komisijas loceklis"¹³ "Komisijos narys."¹⁴ "Member of the Commission"^18,15,4 "Miembro de la Comisión"²¹ "a Bizottság tagja"¹¹ "komisar"²⁰ "komisarz"¹⁶ "komisjoni liige"⁵ "membre de la Commission"⁸ "standard"¹² "člen Komise"¹ "člen Komisie"¹⁹