Local view for "http://purl.org/linkedpolitics/eu/plenary/2008-05-21-Speech-3-436"

Predicate	Value (sorted: default)
rdf:type	lpv_eu:Speech⁶
dcterms:Date	"2008-05-21"^^xsd:date⁶
dcterms:Is Part Of	lp_eu:Evaluare intermediară a politicii industriale - O contribuţie la strategia UE pentru creştere şi ocuparea forţei de muncă (dezbatere)⁶
dcterms:Language	"sl"^^xsd:language⁶
lpv:document identification number	"en.20080521.29.3-436"⁶
lpv:hasSubsequent	lp_eu:2008-05-21-Speech-3-437⁶
lpv:speaker	lp:Romana Jordan⁶
lpv:spoken text	"Novica o oblikovanju lizbonske strategije je močno odmevala med evropskimi državljani in državljankami. Še vedno nas čaka mnogo dela, da ustvarimo bolj stimulativno okolje za delovanje malih in srednjih podjetij. Evropa se bo tudi zanje resnično odprla šele, ko se ne bodo v vsaki posamezni državi srečali z novimi, drugačnimi in zapletenimi postopki in ovirami. Pričakujem torej več enotnosti, harmonizacijo in zmanjšanje upravnih bremen tako na evropski kot tudi na nacionalnih nivojih. Pričakujem ukrepe, ki bodo dali še več zagona osebni iniciativi. Hkrati pa pričakujem tudi poseg v evropski vrednostni sistem, ki bi spodbujal večje sprejemanje tveganj s strani evropske družbe. Evropska družba ceni pridobivanje in ustvarjanje novih znanj, raziskovanje ter inovativnost. Temu mora slediti zakonodajni okvir. Oblikovati moramo ustrezne postopke za zaščito intelektualne lastnine. Ti morajo biti evropski, razumno kratki in ne dolgi, potrebna finančna sredstva ne smejo biti ovira za ukrepanje – govorim o tako imenovanem patentu Skupnosti. Spoštovani kolegi, spoštovani komisar, naštela sem le nekaj prioritet, ki so bile kot take predstavljene tudi v našem poročilu. Sedaj pa se veselim nadaljnje razprave, ki vem, da bo bogata, in prepuščam vam, da predstavite svoje prispevke, ki ste jih tudi pripravili v amandmajih in z njimi zelo obogatili to poročilo. Hvala. Kmalu smo spoznali, da so cilji postavljeni preveč ambiciozno glede na razpoložljivo časovno komponento, a ideja je bila objavljena in predstavljena Evropi in svetu. Nekoliko smo jo obrusili leta 2005, ko je bila pripravljena obnovljena lizbonska strategija, še vedno ambiciozna, a mnogo bolj stvarna. Takrat je Komisija tudi pripravila integrirani pristop na področju industrijske politike. Sedaj pa smo v času, ko ocenjujemo, kaj je bilo narejenega, in kako naprej. Čeprav industrijska politika ostaja v pristojnosti držav članic, evropski ukrepi, spodbujanje razvoja in gospodarske rasti močno posegajo na to področje. Industrija spodbuja oblikovanje družbe znanja, spodbuja raziskave, razvoj in inovativnost, hkrati pa je tudi uporabnica teh storitev. Pri izbiri pobud na evropskem nivoju moramo upoštevati le prioritetna področja skupnega delovanja. Kaj je torej zares pomembno? Katere so tiste teme, ki jih vidi kot prioritetne Evropski parlament? Naj povem, da pozdravljamo sporočilo Komisije o opravljenem delu, izpostavljamo pa prioritetna področja za naše nadaljnje ukrepanje. Prvo so brez dvoma podnebne spremembe in trajnostni razvoj. Zaveze o občutnem zmanjšanju izpustov toplogrednih plinov niso podane le za področji energetike ter prometa. Močno posegajo tudi na področje industrije, brez katerega razvoj nizkoogljične družbe ni mogoč. Trajnostni industrijski razvoj je torej področje, ki zahteva koordiniranost, konsistentnost in usklajenost. Vprašati se moramo, katere so spodbude, ki jih industrija potrebuje, da se bo razvila v čistejšo tehnologijo? Kako spodbuditi uporabo bolj učinkovitih tehnologij? Kateri so pravi mehanizmi, da ne bo ogrožena konkurenčnost ter možnost do izbire pri potrošniku? Kako ukrepati preko meja Unije? Naša vizija je znižanje ogrevanja zemlje, zatorej zgolj selitev tehnologij z višjimi emisijami v tretje države ni sprejemljiva. Podnebne spremembe so priložnost in ne grožnja evropskemu gospodarstvu. Med prednostne teme zagotovo sodi tudi zagotavljanje naravnih surovin ter skrb za modro ravnanje z naravnim bogastvom. Neusklajeno delovanje držav članic lahko povzroči lokalna rivalstva ter dolgoročno slabi nacionalna gospodarstva, zato pričakujem usklajeno evropsko ravnanje z močno mednarodno komponento."@sl²⁰
lpv:spokenAs	member; ITRE (2007-01-31--2009-07-13)²³ vice-chair; DEVE (2007-02-01--2009-07-13)²³ member; Delegation for relations with the United States (2007-03-14--2009-07-13)²³ member; EPP-ED (2004-07-20--2009-07-13)²³ substitute; BUDG (2007-01-31--2009-07-13)²³ substitute; Delegation for relations with Canada (2007-03-14--2009-07-13)²³ member; Temporary Committee on Climate Change (2007-05-10--2009-02-04)²³ unknown; Slovenska demokratska stranka (2004-07-20--2009-07-13)²³
lpv:translated text	". Novinky týkající se formulace lisabonské strategie našly mezi evropskými občany velkou odezvu. Před námi je ještě velmi mnoho práce, abychom vytvořili přijatelnější prostředí pro malé a střední podniky. Evropa se jim skutečně otevře, jen pokud nebudou konfrontovány s novými, rozdílnými a komplikovanými postupy a překážkami v každém členském státě. Proto očekávám více jednotnosti, harmonizace a snižování administrativního zatížení na evropské, stejně jako na vnitrostátní úrovni. Očekávám opatření, která poskytnou ještě větší stimul pro osobní iniciativu. Zároveň očekávám změny v evropském hodnotovém systému vedoucí k podpoře evropské společnosti při přebírání většího rizika. Evropská společnost oceňuje přijímání a vytváření nových poznatků, výzkumu a inovace. Právní rámec se tomu musí přizpůsobovat. Musíme zformulovat přiměřené postupy na ochranu práv duševního vlastnictví. Musí být evropské a je třeba je přijmout v rozumně rychlém čase. Nezbytné finanční prostředky by neměly být překážkou činnosti, přičemž mám na mysli takzvaný patent Společenství. Vážené dámy a pánové, pane komisaři, uvedla jsem jen několik priorit, které jsou předložené v naší zprávě. Nyní se budu těšit na další diskusi, která, jak jsem si jistá, bude produktivní, a vyzývám vás, abyste prezentovali svá stanoviska, která podobně jako vaše pozměňovací návrhy ve výrazné míře přispějí k hodnotě této zprávy. Děkuji. Brzy jsme si uvědomili, že stanovené cíle byly z časového hlediska příliš ambiciózní, ale samotná myšlenka byla zveřejněna a předložena Evropě a světu. V roce 2005 jsme ji mírně upravili, když byla připravena nová lisabonská strategie, která byla stále ambiciózní, ale mnohem realističtější. V té době Komise také připravila integrovaný přístup v oblasti průmyslové politiky. V současnosti hodnotíme, jakého pokroku se dosáhlo a jakým způsobem je zapotřebí pokračovat dále. Přestože průmyslová politika patří do pravomocí členských států, evropská opatření, podpora rozvoje a hospodářského růstu mají v této oblasti významný vliv. Průmysl stimuluje vytváření společnosti založené na vědomostech, což stimuluje výzkum, vývoj a inovace, a zároveň je i spotřebitelem výsledků těchto činností. Když se rozhodujeme o iniciativách na evropské úrovni, musíme zohledňovat jen prioritní oblasti společných činností. A tedy, co má skutečně význam? Která témata pokládá Evropský parlament za prioritní? Chtěla bych říci, že vítáme zprávu Komise o činnosti, která byla vykonána, a zdůrazňujeme prioritní oblasti našich budoucích aktivit. V první řadě jsou prioritními oblastmi nepochybně změna klimatu a trvale udržitelný růst. Závazky týkající se významného omezení objemu emisí skleníkových plynů se nevztahují jen na energetiku a dopravu. Mají velký vliv i na průmysl, bez čehož není rozvoj tzv. nízkouhlíkové společnosti možný. Trvale udržitelný průmyslový rozvoj proto vyžaduje koordinaci, soudržnost a soulad. Musíme se sami sebe ptát, jakou podporu vyžaduje průmysl pro účely vývoje ekologičtějších technologií. Jak ho můžeme podpořit k využívání účinnějších technologií? Jaké jsou správné mechanismy na to, abychom se vyhnuli poškození konkurenceschopnosti nebo výběru pro spotřebitele? Jak se zachováme za hranicemi Unie? Naším cílem je zamezovat globálnímu oteplování, a proto není přesouvání technologie produkující velký objem emisí do třetích zemí přijatelné. Změna klimatu je pro evropské hospodářství příležitostí, ne hrozbou. Další prioritní oblastí musí být zabezpečení přírodních surovin a péče o zodpovědné nakládaní s přírodními zdroji. Neharmonizovaná činnost členských států může vést k rivalitě a v dlouhodobějším horizontu může oslabit vnitrostátní hospodářství. Z tohoto důvodu očekávám, že Evropa bude jednat harmonizovaně, přičemž využije silnou mezinárodní složku."@cs¹ "Hr. formand! Nyheden om formuleringen af Lissabonstrategien har medført en betydelig reaktion blandt de europæiske borgere. Meget af arbejdet ligger stadig foran os med henblik på at skabe et mere gunstigt miljø for små og mellemstore virksomheder. Europa vil kun virkelig åbne sig op for dem, hvis de ikke støder på nye, forskellige og komplicerede procedurer og hindringer i hver medlemsstat. Derfor forventer jeg mere enhed, harmonisering og en reduktion af de administrative byrder, både på europæisk og nationalt plan. Jeg forventer foranstaltninger, der kan give et endnu større incitament til personlig initiativ. Samtidig forventer jeg ændringer til det europæiske værdisystem, for at opmuntre det europæiske samfund til at acceptere en større risiko. Det europæiske samfund værdsætter erhvervelse og generering af ny viden, forskning og innovation. De lovgivningsmæssige rammer skal følge dette. Vi skal formulere passende procedurer for beskyttelse af intellektuel ejendomsret. Disse skal være europæiske, og rimelig hurtige. De nødvendige finansielle midler bør ikke være en hindring for handling - jeg taler om det såkaldte fællesskabspatent. Jeg har blot nævnt nogle få prioriteter, som også er blevet præsenteret i vores betænkning. Nu ser jeg frem til Deres videre debat, som jeg ved vil blive produktiv, og jeg inviterer Dem til at præsentere Deres bidrag, der ligesom Deres ændringsforslag vil tilføje betydelig merværdi til denne betænkning. Vi har hurtigt indset, at de opstillede mål var for ambitiøse set i lyset af tid, men tanken blev offentliggjort og forelagt for Europa og resten af verden. Vi polerede den lidt i 2005, da den nye Lissabonstrategi blev udarbejdet, stadig ambitiøs, men meget mere nede på jorden. Det var dengang, at Kommissionen også udarbejdede en integreret strategi inden for industripolitik. I øjeblikket vurderer vi, hvad der er opnået, og hvordan det skal fortsætte. Selv om industripolitik fortsat er inden for medlemsstaternes kompetence, har foranstaltninger, tilskyndelse til udvikling og økonomisk vækst på europæisk plan stor indflydelse her. Industri stimulerer etableringen af et videnbaseret samfund, det stimulerer forskning, udvikling og innovation, og samtidig er det en konsument af disse aktiviteter. Når der træffes beslutning om initiativer på europæisk plan, må vi kun tage de prioriterede områder af fælles aktiviteter i betragtning. Så hvad er egentligt vigtigt? Hvilke emner anser Europa-Parlamentet for prioriterede områder? Jeg vil gerne nævne, at vi bifalder Kommissionens rapport om det arbejde, der er blevet gjort, og vi fremhæver de prioriterede områder for vores fremtidige aktiviteter. Det første er uden tvivl klimaændringer og bæredygtig udvikling. Forpligtelserne med hensyn til en betydelig reduktion af drivhusgasser gælder ikke kun for energi og trafik. De har en også stor indflydelse på industrien, og uden den er udvikling af kulstoffattige samfund ikke mulig. Bæredygtig industriel udvikling kræver derfor koordinering, sammenhæng og overensstemmelse. Vi må spørge os selv, hvilken opmuntring industrien kræver for at udvikle renere teknologi. Hvordan kan vi fremme brugen af mere effektive teknologier? Hvilke er de rette mekanismer til at undgå skader på konkurrenceevnen, eller til at forbrugerne har et valg? Hvordan handler vi ud over EU's grænser? Der er vores vision at mindske den globale opvarmning, og derfor er det ikke acceptabelt blot at flytte højere emissionsteknologi til tredjelande. Klimaændringer er en mulighed og ikke en trussel for den europæiske økonomi. Et andet prioriteret emne skal være at sikre de naturlige råvarer og passe på, at naturressourcer håndteres med omtanke. En aktivitet i de medlemsstater, der ikke er blevet harmoniseret, kan forårsage rivalisering og i det lange løb svække nationale økonomier. Derfor forventer jeg en samordnet europæisk aktivitet med en stærk international komponent."@da^2,2 ". − Die Nachricht von der Erarbeitung der Lissabon-Strategie ist bei den Unionsbürgern auf beachtliche Resonanz gestoßen. Wir müssen noch viel tun, um bessere Bedingungen für kleine und mittlere Unternehmen zu schaffen. Europa wird für sie nur dann wirklich offen sein, wenn sich nicht in jedem Mitgliedstaat neue, unterschiedliche und komplizierte Verfahren und Hindernisse auftun. Daher erwarte ich mehr Einheit, Harmonisierung und Verringerung des Verwaltungsaufwands auf europäischer und nationaler Ebene. Ich erwarte Maßnahmen, die noch mehr Anreize für persönliches Tätigwerden bieten. Zugleich erwarte ich Änderungen am europäischen Wertesystem, um die europäische Gesellschaft zu ermutigen, größere Risiken einzugehen. Die europäische Gesellschaft schätzt den Erwerb und die Schaffung von neuem Wissen sowie Forschung und Innovationen. Dem muss der Rechtsrahmen Rechnung tragen. Wir müssen geeignete Verfahren zum Schutz des geistigen Eigentums ausarbeiten, die europäisch und schnell anwendbar sein müssen. Dabei sollten die notwendigen Finanzmittel keinen Hinderungsgrund darstellen – ich beziehe mich hier auf das so genannte Gemeinschaftspatent. Meine Damen und Herren, Herr Kommissar, ich habe nur einige wenige Prioritäten aufgezählt, die auch in unserem Bericht enthalten sind. Ich sehe Ihrer Aussprache, die ganz sicher sehr produktiv sein wird, nun erwartungsvoll entgegen und bitte Sie um Ihre Beiträge, die – wie auch Ihre Änderungsanträge – diesen Bericht weiter bereichern werden. Vielen Dank. Uns war sehr bald klar, dass die Ziele aus zeitlicher Hinsicht zu ehrgeizig waren, aber nichtsdestotrotz wurde die Idee öffentlich gemacht und Europa und der Welt präsentiert. Wir haben sie im Jahr 2005, als die neue Lissabon-Strategie ausgearbeitet wurde, ein wenig aufpoliert. Die Ziele sind noch immer ehrgeizig, aber ein wenig realistischer gesteckt. Damals hat die Kommission auch ein integriertes Konzept für die Industriepolitik ausgearbeitet. Nun beurteilen wir das Erreichte und machen uns Gedanken über das weitere Vorgehen. Obwohl die Industriepolitik weiterhin in die Zuständigkeit der Mitgliedstaaten fällt, haben die europäischen Maßnahmen – die Förderung von Entwicklung und Wirtschaftswachstum – hier einen enormen Einfluss. Die Industrie regt die Entstehung einer Wissensgesellschaft an, fördert Forschung, Entwicklung und Innovation und ist zugleich auch ein Verbraucher, der diese Tätigkeiten in Anspruch nimmt. Wenn wir über Initiativen auf europäischer Ebene entscheiden, dürfen wir nur die vorrangigen Bereiche gemeinsamer Aktivitäten berücksichtigen. Was hat also wirklich Bedeutung? Welche Themen erachtet das Europäische Parlament als vorrangige Bereiche? Ich betone, dass wir den Bericht der Kommission über die bisherigen Tätigkeiten begrüßen, und möchte die vorrangigen Bereiche unserer künftigen Aktivitäten hervorheben. An erster Stelle stehen ganz klar Klimawandel und nachhaltige Entwicklung. Die Verpflichtungen zur erheblichen Senkung der Treibhausgasemissionen gelten nicht nur für die Bereiche Energie und Verkehr. Sie haben auch großen Einfluss auf die Industrie, ohne die die Entwicklung einer kohlenstoffarmen Gesellschaft nicht möglich ist. Daher erfordert die nachhaltige Entwicklung der Industrie Koordinierung, Kohärenz und Konformität. Wir müssen uns fragen, welche Impulse die Industrie braucht, um umweltfreundlichere Technologien zu entwickeln. Wie fördern wir die Nutzung effizienterer Technologien? Was sind die richtigen Mechanismen, mit denen verhindert werden kann, dass Wettbewerbsfähigkeit und Wahlmöglichkeiten der Verbraucher gefährdet werden? Wie agieren wir außerhalb der Grenzen der Union? Langfristig verfolgen wir das Ziel, die globale Erwärmung zu verringern. Daher ist es nicht tragbar, Technologien, die mehr Emissionen verursachen, einfach in Drittländer zu verlagern. Der Klimawandel stellt eine Chance und keine Bedrohung für die europäische Wirtschaft dar. Vorrang muss auch die Sicherung der natürlichen Rohstoffe und die Gewährleistung des klugen Umgangs mit ihnen haben. Eine Aktivität der Mitgliedstaaten, die nicht harmonisiert wurde, kann zu Rivalitäten führen und Volkswirtschaften auf lange Sicht schwächen. Daher erwarte ich ein konzertiertes Vorgehen Europas mit einer starken internationalen Komponente."@de⁹ ". Υπήρξε έντονη αντίδραση από τους ευρωπαίους πολίτες όσον αφορά τα νέα σχετικά με τη διαμόρφωση της Συνθήκης της Λισαβόνας. Έχουμε μπροστά μας πολλή δουλειά προκειμένου να δημιουργήσουμε ένα περισσότερο ευνοϊκό περιβάλλον για τις μικρομεσαίες επιχειρήσεις. Η Ευρώπη θα είναι ανοιχτή προς αυτές τις επιχειρήσεις μόνο αν δεν αντιμετωπίζουν νέες, ανόμοιες και περίπλοκες διαδικασίες και εμπόδια σε κάθε κράτος μέλος. Συνεπώς, προσδοκώ περισσότερη ενότητα, εναρμόνιση και μείωση του διοικητικού φόρτου τόσο σε ευρωπαϊκό όσο και σε εθνικό επίπεδο. Προσδοκώ μέτρα τα οποία θα προσφέρουν ακόμα μεγαλύτερη ώθηση στην ατομική πρωτοβουλία. Ταυτόχρονα περιμένω αλλαγές στο ευρωπαϊκό σύστημα αξιών, ώστε να ενθαρρύνουμε την ευρωπαϊκή κοινωνία να ρισκάρει περισσότερο. Η ευρωπαϊκή κοινωνία εκτιμά την απόκτηση και τη δημιουργία νέας τεχνολογίας, έρευνας και καινοτομίας. Το νομοθετικό πλαίσιο πρέπει να κάνει το ίδιο. Πρέπει να διαμορφώσουμε επαρκείς διαδικασίες για την προστασία της πνευματικής ιδιοκτησίας. Οι διαδικασίες αυτές πρέπει να είναι ευρωπαϊκές και λογικά ταχείες. Τα απαραίτητα οικονομικά μέσα δεν θα πρέπει να εμποδίζουν τη δράση – αναφέρομαι στο επονομαζόμενο κοινοτικό δίπλωμα ευρεσιτεχνίας. Κυρίες και κύριοι συνάδελφοι, κύριε Επίτροπε, απαρίθμησα μόνο κάποιες προτεραιότητες τις οποίες επίσης παρουσιάσαμε στην έκθεσή μας. Περιμένω με ανυπομονησία την περαιτέρω συζήτησή σας, η οποία το ξέρω πως θα είναι παραγωγική, και σας καλώ να παρουσιάσετε τις εισηγήσεις σας οι οποίες, όπως και οι τροπολογίες σας, θα προσδώσουν σημαντική αξία στην παρούσα έκθεση. Σας ευχαριστώ. Πολύ σύντομα συνειδητοποιήσαμε ότι οι στόχοι που είχαμε θέσει ήταν υπερβολικά φιλόδοξοι από άποψη χρόνου, αλλά η ιδέα κοινοποιήθηκε και παρουσιάστηκε στην Ευρώπη και στον κόσμο. Το 2005 την βελτιώσαμε σε κάποιο βαθμό, όταν επεξεργαζόμασταν τη νέα Στρατηγική της Λισαβόνας η οποία παρέμενε φιλόδοξη, εντούτοις αρκετά πιο ρεαλιστική. Τότε ήταν που η Επιτροπή επεξεργαζόταν επίσης την ολοκληρωμένη προσέγγιση του τομέα της βιομηχανικής πολιτικής. Επί του παρόντος, αξιολογούμε αυτά που έχουμε πετύχει μέχρι τώρα και τον τρόπο με τον οποίο θα συνεχίσουμε. Παρόλο που η βιομηχανική πολιτική παραμένει στις αρμοδιότητες των κρατών μελών, τα μέτρα που έχει λάβει η Ευρωπαϊκή Ένωση, η προώθηση της ανάπτυξης και της οικονομικής μεγέθυνσης επηρεάζουν σημαντικά αυτόν τον τομέα. Η βιομηχανία τονώνει τη δημιουργία μιας κοινωνίας γνώσης, τονώνει την έρευνα, την ανάπτυξη και την καινοτομία και την ίδια στιγμή χρησιμοποιεί αυτές τις δραστηριότητες. Όταν πρόκειται να λάβουμε μια απόφαση σχετικά με τις πρωτοβουλίες σε ευρωπαϊκό επίπεδο, πρέπει να λάβουμε υπόψη μας μόνο τους τομείς προτεραιότητας των κοινών δράσεων. Τι έχει λοιπόν πραγματική σημασία; Ποιά θέματα θεωρεί το Ευρωπαϊκό Κοινοβούλιο ως τομείς προτεραιότητας; Θα ήθελα να αναφέρω ότι επιδοκιμάζουμε την έκθεση της Επιτροπής σχετικά με το έργο που έχει ήδη γίνει και υπογραμμίζουμε τους τομείς προτεραιότητας των μελλοντικών μας δράσεων. Πρώτα απ’ όλα, αναμφισβήτητα, είναι η αλλαγή του κλίματος και η βιώσιμη ανάπτυξη. Οι δεσμεύσεις όσον αφορά τη σημαντική μείωση των εκπομπών αερίων θερμοκηπίου δεν εφαρμόζονται μόνο στους τομείς της ενέργειας και των μεταφορών. Επηρεάζουν επίσης σημαντικά τη βιομηχανία, χωρίς την οποία δεν είναι δυνατή η ανάπτυξη της κοινωνίας χαμηλών εκπομπών διοξειδίου του άνθρακα. Συνεπώς, η βιώσιμη βιομηχανική ανάπτυξη απαιτεί συντονισμό, συνέπεια και συμμόρφωση. Πρέπει να αναρωτηθούμε ποιο είδος ενίσχυσης απαιτεί η βιομηχανία προκειμένου να αναπτύξει καθαρότερη τεχνολογία. Με ποιο τρόπο προωθούμε τη χρήση περισσότερο αποδοτικών από άποψη ενέργειας τεχνολογιών; Ποιοι είναι οι σωστοί μηχανισμοί έτσι ώστε να αποφύγουμε τη ζημιά στην ανταγωνιστικότητα ή να δώσουμε μια επιλογή στους καταναλωτές; Πώς ενεργούμε εκτός των συνόρων της Ένωσης; Το όραμα μας είναι η μείωση της υπερθέρμανσης του πλανήτη· συνεπώς, είναι απλώς απαράδεκτο να μεταφέρουμε την τεχνολογία μεγαλύτερων εκπομπών αερίων σε τρίτες χώρες. Η αλλαγή του κλίματος είναι μια ευκαιρία και όχι απειλή για την ευρωπαϊκή οικονομία. Ένα άλλο θέμα προτεραιότητας πρέπει να είναι η διασφάλιση των φυσικών πρώτων υλών και η συνετή διαχείριση των φυσικών πόρων. Μια μη εναρμονισμένη δραστηριότητα των κρατών μελών ενδέχεται να προκαλέσει ανταγωνισμό και μακροπρόθεσμα να αποδυναμώσει τις εθνικές οικονομίες. Γι’ αυτό το λόγο προσδοκώ συντονισμένη ευρωπαϊκή δράση με έντονο διεθνές στοιχείο."@el¹⁰ "The news concerning the formulation of the Lisbon Strategy has had a considerable response among the European citizens. A lot of work is still ahead of us in order to create a more conducive environment for small and medium-sized enterprise. Europe will truly open up for them only if they do not encounter new, disparate and complicated procedures and obstacles in each Member State. Therefore I expect more unity, harmonisation and a reduction of administrative burdens, both at European and national level. I expect measures that provide an even greater impetus to personal initiative. At the same time I expect changes to the European system of values, to encourage European society to accept greater risk. European society appreciates the acquisition and generation of new knowledge, research and innovation. The legislative framework must follow this. We must formulate adequate procedures for the protection of intellectual property. These must be European, and reasonably quick. The necessary financial means should not be an obstacle to action – I am talking about the so-called Community Patent. Ladies and gentlemen, Commissioner, I have listed just a few priorities, which have also been presented in our Report. I am now looking forward to your further debate, which I know will be productive, and I invite you to present your contributions, which like your amendments will add considerable value to this report. Thank you. We soon realised that the objectives set out were too ambitious from the point of view of time, but the idea was made public and presented to Europe and to the world. We polished it somewhat in 2005, when the new Lisbon Strategy was prepared, still ambitious, yet much more down to earth. It was then that the Commission also prepared an integrated approach in the sphere of the industrial policy. At this point, we are assessing what has been achieved and how to proceed. Although industrial policy remains within the competence of the Member States, the European measures, encouragement of development and economic growth have considerable influence here. Industry stimulates the creation of a knowledge society, it stimulates research, development and innovation, and at the same time it is also a consumer of these activities. When deciding on initiatives at European level, we must consider only the priority areas of common activities. So, what is of genuine importance? Which are the topics that the European Parliament views as the priority areas? I should like to mention that we welcome the Commission's report on the work that has been done, and we highlight the priority areas for our future activities. First, without any doubt, are climate change and sustainable development. The commitments regarding a considerable reduction of greenhouse emissions do not only apply to energy and traffic. They have a strong influence also on industry, without which the development of low-carbon society is not possible. Sustainable industrial development therefore requires coordination, consistency and conformity. We must ask ourselves what encouragement industry requires in order to develop cleaner technology. How do we encourage the use of more efficient technologies? Which are the right mechanisms to avoid damage to competitiveness, or for consumers to have a choice? How do we act beyond the Union's borders? It is our vision to reduce global warming; therefore just moving higher-emission technology to third countries is not acceptable. Climate change is an opportunity and not a threat to the European economy. Another priority topic must be the securing of natural raw materials, and taking care that natural resources are handled wisely. An activity of the Member States that has not been harmonised can cause rivalry and in the long run weaken national economies. This is why I expect concerted European activity with a strong international component."@en⁴ "Las novedades aportadas por la formulación de la Estrategia de Lisboa han tenido una respuesta significativa entre los ciudadanos europeos. Todavía tenemos mucho trabajo por delante para crear un entorno más favorable para las PYME. Las PYME considerarán Europa auténticamente accesible si no se encuentran nuevos, diferentes y complicados procedimientos y obstáculos en los Estados miembros. Por consiguiente, cabe esperar una mayor unidad, armonización y reducción de las cargas administrativas, tanto a escala europea como nacional. También esperamos que se adopten medidas que fomenten en mayor medida la iniciativa personal. Por otra parte, también cabe esperar que se produzcan cambios en el sistema de valores europeos para incentivar la aceptación de un mayor riesgo por parte de la sociedad europea. La sociedad europea aprecia la adquisición y el desarrollo de nuevos conocimientos, investigación e innovación. El marco legislativo debe acompañar todo lo anterior. Debemos poner en marcha procedimientos adecuados para la protección de la propiedad intelectual. Tales procedimientos deben funcionar a escala europea y de forma razonablemente rápida. Los necesarios medios financieros no deberían constituir un obstáculo para la acción —y me refiero a la denominada «patente comunitaria»—. Señorías, señor Comisario, he enumerado sólo algunas prioridades, que también se han presentando en nuestro informe. Ahora espero con impaciencia el debate que se ha de entablar en torno a estas cuestiones, sin duda fructífero, y les invito a presentar sus contribuciones, que, al igual que sus enmiendas, aportarán un considerable valor añadido a este informe. Gracias. Pronto nos dimos cuenta de que los objetivos fijados eran demasiado ambiciosos desde el punto de vista de los plazos, pero la idea se hizo pública y se presentó a Europa y al mundo. La perfeccionamos en alguna medida en 2005, cuando se preparó la nueva Estrategia de Lisboa, que seguía siendo ambiciosa pero más realista. Fue entonces cuando la Comisión también preparó un enfoque integrado en materia de política industrial. En estos momentos estamos evaluando lo que se ha logrado y cómo seguir adelante. Aunque la política industrial sigue siendo competencia de los Estados miembros, las medidas europeas y el fomento del desarrollo y el crecimiento económico tienen una influencia considerable en ella. La industria estimula la creación de una sociedad del conocimiento y promueve la investigación, el desarrollo y la innovación al tiempo que se hace consumidora de tales actividades. La decisión sobre las iniciativas a escala europea debe tomar en consideración únicamente los ámbitos prioritarios de las actividades comunes. ¿Cuáles son las cuestiones más importantes? ¿Qué temas considera el Parlamento Europeo ámbitos prioritarios? Me gustaría señalar que acogemos con satisfacción el informe de la Comisión sobre el trabajo realizado y subrayamos los ámbitos prioritarios para nuestras futuras actividades. En primer lugar, sin duda, apuntamos hacia el cambio climático y el desarrollo sostenible. Los compromisos contraídos en relación con una considerable reducción de las emisiones de gases de efecto invernadero no sólo se aplican a los ámbitos de la energía y el transporte. También tienen una gran influencia sobre la industria, sin la cual el desarrollo de una sociedad con bajas emisiones de carbono no es posible. Por consiguiente, el desarrollo industrial sostenible requiere coordinación, coherencia y conformidad. Debemos preguntarnos qué tipo de incentivo necesita la industria para desarrollar tecnologías más limpias. ¿Cómo promover el uso de unas tecnologías más eficientes? ¿Cuáles son los mecanismos adecuados para no menoscabar la competitividad o para que los consumidores puedan elegir? ¿Cómo actuar fuera de las fronteras de la Unión Europea? La reducción del calentamiento global forma parte de nuestra visión; por consiguiente, el traslado de las tecnologías con un elevado nivel de emisiones a terceros países no resulta aceptable. El cambio climático es una oportunidad y no una amenaza para la economía europea. Otra cuestión prioritaria debe centrarse en la sostenibilidad del suministro de materias primas y una gestión sensata de los recursos naturales. Las actividades de los Estados miembros no armonizadas pueden desembocar en rivalidades y, a largo plazo, debilitar las economías nacionales. Por este motivo cabe esperar una actividad europea concertada con un importante componente internacional."@es²¹ "Lissaboni strateegia sõnastamist käsitlevad uudised on Euroopa kodanike hulgas märkimisväärset vastukaja leidnud. Palju tööd tuleb veel siiski ära teha, et luua soodsam keskkond väikestele ja keskmise suurusega ettevõtetele. Euroopa avaneb neile tõeliselt ainult juhul, kui nad ei põrku igas liikmesriigis kokku uute, kokkusobitamatute ja keerukate menetluste ja takistustega. Seetõttu ootan suuremat ühtsust, ühtlustamist ja halduskoormuse vähendamist nii Euroopa kui ka riiklikul tasandil. Ootan selliseid meetmeid, mis pakuksid senisest enam tuge isiklikule algatusele. Samal ajal ootan ka muutusi Euroopa väärtuste süsteemis, et julgustada Euroopa ühiskonda võtma suuremaid riske. Euroopa ühiskond hindab uute teadmiste, uurimistegevuse ja uuenduste loomist ja kasutamist. Õiguslik raamistik peab sellega kaasas käima. Peame sõnastama intellektuaalomandi kaitsmiseks vajalikud menetlused. Need peaksid kehtima kogu Euroopas ning peaksime need kehtestama võimalikult kiiresti. Vajalikud rahalised vahendid selleks otstarbeks ei tohiks olla takistuseks – ma räägin niinimetatud ühenduse patendist. Daamid ja härrad, volinik, olen loetlenud siin mõned prioriteedid, mis sisalduvad ka meie raportis. Ootan nüüd teiepoolset arutelu, mis kindlasti saab olema viljakas ning kutsun teid üles andma oma panus, mis muudatusettepanekutena lisavad raportile oluliselt väärtust. Tänan teid. Saime peatselt aru, et seatud eesmärgid olid liiga ambitsioonikad just ajalisest perspektiivist vaadatuna, kuid idee avalikustati ning esitati Euroopale ja maailmale. Me viimistlesime seda pisut 2005. aastal, kui valmistati ette uut Lissaboni strateegiat, mis oli ikkagi ambitsioonikas, kuid palju realistlikum. Siis valmistas komisjon ette ka integreeritud lähenemisviisi tööstuspoliitikale. Hetkel hindame saavutusi ja seda, kuidas edasi minna. Kuigi tööstuspoliitika jääb liikmesriikide pädevusse, omavad Euroopa meetmed, arengu ja majanduskasvu soodustamine siin olulist mõju. Tööstus stimuleerib ka teadmistepõhise ühiskonna loomist, uuringuid, arendustegevust ja innovatsiooni ning samal ajal on ta nende tegevuste tarbija. Kui teeme vastavaid otsuseid algatuste kohta Euroopa tasandil, siis peame silmas pidama ainult ühiste tegevuste prioriteetseid valdkondi. Seega, mis siis on tõeliselt oluline? Milliseid teemasid peab Euroopa Parlament prioriteetseks valdkondadeks? Tahaksin mainida, et me tervitame komisjoni aruannet tehtud töö kohta ning tõstame esile prioriteetsed valdkonnad oma edasistes tegevustes. Esimesena tuleks, kahtlemata, mainida kliimamuutusi ja jätkusuutlikku arengut. Kohustusi, mis on võetud seoses kasvuhoonegaaside heite märkimisväärse vähendamisega, ei kohaldata energia ja liikluse suhtes. Neil on ka tugev mõju tööstusele, ilma milleta ei ole võimalik arendada vähese süsinikdioksiidiheitega ühiskonda. Säästev tööstuslik arendustegevus vajab seetõttu koordineerimist, järjepidevust ja vastavusse viimist. Peame endalt küsima, millist motivatsiooni vajab tööstus puhtama tehnoloogia arendamisel. Kuidas motiveerida tõhusamate tehnoloogiate kasutamist? Millised on need õiged mehhanismid, mis ei kahjustaks konkurentsi ja võimaldaks tarbijatele valikuid? Kuidas käituda väljaspool liidu piire? Meie nägemus on ülemaailmse soojenemise vähendamine; seetõttu ei ole vastuvõetav suurema heitega tehnoloogiate viimine kolmandatesse riikidesse. Kliimamuutused on võimalus ja mitte oht Euroopa majandusele. Teine prioriteetne teema on looduslike toorainete säästlik kasutamine ning hoolitsemine selle eest, et loodusressursse kasutatakse targalt. Liikmesriikide tegevus, mis ei ole omavahel kooskõlas, võib põhjustada rivaalitsemist ning pikemas perspektiivis ka riikide majanduste nõrgenemist. See on põhjus, miks ma loodan ühise tegevuse peale Euroopas, kuhu kuulub ka tugev rahvusvaheline komponent."@et⁵ "Lissabonin strategian muotoilua koskevat uutiset ovat herättäneet merkittävästi huomiota Euroopan kansalaisten parissa. Työtä on jäljellä vielä paljon pienten ja keskisuurten yritysten toimintaa edistävän ympäristön luomiseksi. Eurooppa voi olla niille täysin avoin vain, jos ne eivät kohtaa uusia, erillisiä ja monimutkaisia menettelyjä ja esteitä jokaisessa jäsenvaltiossa. Tämän vuoksi toivon yhä enemmän yhtenäisyyttä, yhdenmukaisuutta ja hallinnollisen taakan vähentämistä niin yhteisön tasolla kuin kansallisellakin tasolla. Toivon toimenpiteitä, joilla kannustetaan yhä enemmän henkilökohtaista aloitteellisuutta. Samalla toivon muutosta eurooppalaiseen arvojärjestelmään, eurooppalaisen yhteiskunnan rohkaisemista suurempaan riskinottoon. Eurooppalaisessa yhteiskunnassa arvostetaan uuden tiedon hankkimista ja tuottamista, tutkimusta ja innovaatioita. Lainsäädäntökehyksen on oltava tämän mukainen. Meidän on laadittava asianmukaisia menettelyjä teollis- ja tekijänoikeuksien suojaamiseksi. Menettelyjen on oltava eurooppalaisia ja kohtuullisen nopeita. Tarvittavien rahoituskeinojen ei pitäisi olla este toiminnalle – tarkoitan niin kutsuttua yhteisöpatenttia. Hyvät kollegat, arvoisa komission jäsen, olen luetellut vain joitakin painopistealoja, jotka esitetään myös mietinnössämme. Odotan innolla keskustelua, jonka tiedän olevan antoisa, ja kehotan teitä esittämään kantanne, jotka tarkistustenne tavoin lisäävät huomattavasti mietinnön arvoa. Kiitos. Ymmärsimme pian, että asetetut tavoitteet olivat aikaan nähden liian kunnianhimoisia, mutta ajatus julkistettiin ja esiteltiin Euroopalle ja koko maailmalle. Hioimme sitä jonkin verran vuonna 2005, jolloin laadittiin uusi Lissabonin strategia, edelleen kunnianhimoinen, mutta paljon realistisempi. Tässä yhteydessä komissio valmisteli myös yhtenäisempää lähestymistapaa teollisuuspolitiikkaan. Nyt arvioimme saavutuksia ja pohdimme sitä, kuinka tästä edetään. Vaikka teollisuuspolitiikka kuuluukin jäsenvaltioiden toimivaltaan, yhteisön toimenpiteillä, kehityksen ja talouskasvun edistämisellä on merkittävää vaikutusta. Teollisuus stimuloi tietoyhteiskunnan rakentamista, se stimuloi tutkimusta, kehittämistä ja innovaatioita ja on samalla näiden toimintojen kuluttaja. Päätettäessä yhteisön tason aloitteista meidän on tarkasteltava vain yhteisten toimien painopistealueita. Mikä siis on todella tärkeää? Mitkä seikat Euroopan parlamentti katsoo painopistealueiksi? Haluan todeta, että olemme tyytyväisiä komission kertomukseen tähän mennessä tehdystä työstä ja korostamme painopistealueita tulevissa toimissamme. Niistä ensimmäinen on epäilemättä ilmastonmuutos ja kestävä kehitys. Kasvihuonekaasupäästöjen merkittävää vähentämistä koskevia sitoumuksia ei sovelleta ainoastaan energiaan ja liikenteeseen. Niillä on suuri vaikutus myös teollisuuteen, jota ilman on mahdotonta luoda vähäisten hiilidioksidipäästöjen yhteiskuntaa. Teollisuuden kestävä kehitys edellyttääkin koordinointia, johdonmukaisuutta ja säännönmukaisuutta. Meidän on kysyttävä itseltämme, minkälaista kannustusta teollisuus tarvitsee kehittääkseen puhtaampaa teknologiaa. Kuinka kannustamme entistä tehokkaamman teknologian käyttöä? Mitä mekanismeja on käytettävä, jotta vältettäisiin kilpailukykyyn tai kuluttajien valinnanvapauteen kohdistuvat haitat? Kuinka toimimme unionin rajojen ulkopuolella? Pyrimme vähentämään maapallon lämpenemistä. Tämän vuoksi ei voida hyväksyä korkeampipäästöisen teknologian siirtymistä kolmansiin maihin. Ilmastonmuutos on Euroopan taloudelle mahdollisuus, ei uhka. Toisen painopistealan on oltava luonnon raaka-aineiden turvaaminen ja siitä huolehtiminen, että luonnonvaroja käsitellään viisaasti. Jäsenvaltion yhdenmukaistamaton toiminta voi aiheuttaa kilpailua ja heikentää pitkällä ajanjaksolla kansallisia talouksia. Tämän vuoksi odotan keskitettyä yhteisön toimintaa, johon liittyy voimakas kansainvälinen osatekijä."@fi⁷ "La nouvelle relative à la formulation de la stratégie de Lisbonne a suscité des réactions considérables parmi les citoyens européens. Nous avons encore beaucoup de travail devant nous pour créer un environnement plus favorable aux petites et moyennes entreprises. L’Europe ne s’ouvrira réellement à ces entreprises que si elles ne sont pas confrontées à des procédures nouvelles, disparates et compliquées dans chaque État membre. J’attends donc davantage d’unité, d’harmonisation et une réduction des contraintes administratives, au niveau européen comme au niveau national. J’attends des mesures qui encourageront encore plus l’initiative personnelle. En même temps, j’attends une évolution du système européen de valeurs, afin d’encourager la société européenne à accepter des risques plus importants. La société européenne apprécie l’acquisition et la création de nouvelles connaissances, la recherche et l’innovation. Le cadre législatif doit suivre cette évolution. Nous devons formuler des procédures adéquates en vue de la protection de la propriété intellectuelle. Ces procédures doivent être européennes et raisonnablement rapides. Les moyens financiers nécessaires ne doivent pas constituer un obstacle à l’action - je fais référence ici au brevet communautaire. Mesdames et Messieurs, Monsieur le Commissaire, je viens d’énumérer quelques-unes des priorités présentées également dans notre rapport. J’attends avec impatience votre débat, dont je sais qu’il sera productif, et je vous invite à présenter vos contributions qui, comme vos amendements, apporteront une valeur ajoutée considérable à ce rapport. Merci. Nous nous sommes vite rendu compte que les objectifs définis étaient trop ambitieux dans le temps, mais l’idée a été rendue publique et présentée à l’Europe et au monde entier. Nous l’avons affinée quelque peu en 2005, pour la préparation de la stratégie de Lisbonne renouvelée, toujours ambitieuse, mais plus réaliste. C’est alors que la Commission a également préparé une approche intégrée dans le domaine de la politique industrielle. Nous évaluons aujourd’hui les progrès accomplis et l’approche à suivre pour la suite. Bien que la politique industrielle reste de la compétence des États membres, les mesures européennes, la promotion du développement et de la croissance économique ont sur ce plan une influence considérable. L’industrie stimule la création d’une société de la connaissance, elle stimule la recherche, le développement et l’innovation, tout en étant elle-même consommatrice de ces activités. Au moment d’adopter des initiatives au niveau européen, nous devons considérer uniquement les domaines prioritaires des activités communes. Alors, qu’est-ce qui est réellement important? Quels sont les sujets que le Parlement européen considère comme des domaines prioritaires? Je tiens à mentionner que nous saluons le rapport de la Commission sur le travail accompli et que nous soulignons les domaines prioritaires pour nos activités futures. En tête de liste, sans le moindre doute, se trouvent le changement climatique et le développement durable. Les engagements en faveur d’une réduction considérable des émissions de gaz à effet de serre ne concernent pas que l’énergie et la circulation routière. Ils ont également une influence importante sur l’industrie, sans laquelle le développement d’une société décarbonée n’est pas possible. Le développement industriel durable nécessite par conséquent de la coordination, de la cohérence et de la conformité. Nous devons nous demander de quels encouragements l’industrie a besoin pour développer une technologie plus propre. Comment encourager l’utilisation de technologies plus efficaces? Quels sont les bons mécanismes pour éviter de nuire à la compétitivité et pour garantir le choix des consommateurs? Comment agir au-delà des frontières de l’Union? Notre vision est de réduire le réchauffement planétaire. Il est donc inacceptable de transférer simplement les technologies à émissions élevées vers des pays tiers. Le changement climatique est une opportunité et non une menace pour l’économie européenne. Un autre thème prioritaire doit être la préservation des matières premières naturelles et leur utilisation parcimonieuse. Les activités non harmonisées des États membres risquent de provoquer des rivalités et d’affaiblir les économies nationales à long terme. C’est pourquoi j’attends une action européenne concertée avec une composante internationale importante."@fr⁸ "A Lisszaboni Stratégia kidolgozásának híre jelentős visszhangra talált az európai polgárok között. Sok munka áll még előttünk, egy barátságosabb környezet megteremtését illetően a kis- és közepes vállalkozások számára. Európa csak akkor fog valóban felnyílni előttük, ha az egyes tagállamokban nem találják szembe magukat új, összeegyeztethetetlen és bonyolult folyamatokkal és akadályokkal. Ezért várok nagyobb egységet, összhangot és az igazgatási terhek csökkenését mind európai, mind nemzeti szinten. Olyan intézkedéseket várok, amelyek még nagyobb lendületet adnak az egyéni kezdeményezésnek. Ugyanakkor olyan változásokat várok az európai értékrendben is, amelyek az európai társadalmat nagyobb kockázatok vállalására bátorítják. Az európai társadalom értékeli az új ismeretek, kutatások és innováció megszerzését és előállítását. A jogszabályi keretnek ehhez kell igazodnia. Ki kell dolgoznunk a megfelelő eljárásokat a szellemi tulajdon védelmére. Fontos, hogy ezek európai eljárások, illetve gyors eljárások legyenek. Az intézkedésnek nem lehet akadálya, hogy pénzügyi eszközök szükségesek — az úgynevezett közösségi szabadalomra utalok. Hölgyeim és uraim, biztos úr, csak néhány prioritást soroltam fel, amelyek jelentésünkben is szerepeltek. Várom a további vitát, tudom, hogy gyümölcsöző lesz, s felkérem Önt, tegye meg hozzászólását, amely tudom, hogy mint módosításai is, jelentős értéket képviselnek e jelentés számára. Köszönöm. Hamar tudatára ébredtünk, hogy a megfogalmazott célkitűzések túl ambiciózusak voltak az időt illetően, de az elgondolás nyilvánossá lett és bemutatásra került Európa és a világ számára. Kicsit finomítottunk rajta 2005-ben, amikor az új Lisszaboni Stratégia készült — ami ugyancsak ambiciózus, de sokkal józanabb. A Bizottság akkor készítette el az iparpolitika szférájának integrált megközelítését is. Jelenleg az eredmények felmérésén és a továbbhaladás módján dolgozunk. Bár az iparpolitika a tagállamok kompetenciájába tartozik, az európai intézkedések, a fejlődés és a gazdasági növekedés ösztönzése jelentősen befolyásolják e területet. Az ipar serkenti a tudás társadalmának létrehozását, ösztönzőleg hat a kutatásra, a fejlesztésre és az innovációra, ugyanakkor fogyasztója is ezeknek a tevékenységeknek. Amikor az európai szintű kezdeményezésekről döntünk, csak a közös tevékenységek kiemelt területeit vehetjük figyelembe. De igazából mi a fontos? Melyek azok a témák, amelyek az Európai Parlament szempontjából kiemelt területeket jelentenek? Szeretném megemlíteni, hogy üdvözöljük a Bizottság jelentését az elvégzett munkáról, és kihangsúlyozzuk jövőbeli tevékenységeink kiemelt területeit. Az első kétség kívül az éghajlatváltozás és a fenntartható fejlődés. Az üvegházhatást okozó gázkibocsátások jelentős csökkentésével kapcsolatos kötelezettségek nem csak az energia és a közlekedés területére vonatkoznak. Jelentős kihatásaik vannak az iparra is, amelyek nélkül az alacsony széndioxid-kibocsátáson alapuló társadalom létrejötte nem lehetséges. A fenntartható ipari fejlődéshez ezért koordinációra, következetességre és összhangra van szükség. Fel kell tennünk magunknak a kérdést, hogy vajon milyen ösztönzést igényel az ipar a tisztább technológia kifejlesztéséhez. Hogyan mozdítsuk elő a hatékonyabb technológiák alkalmazását? Melyek a helyes mechanizmusok, amelyekkel elkerülhető a versenyképességnek okozott ártalom, vagy biztosítható a fogyasztói választék? Hogyan járjunk el az Unió határain kívül? Jövőképünket a globális melegedés visszaszorítása alkotja, ezért elfogadhatatlan a magas kibocsátással járó technológiák harmadik országokba költöztetése. Az éghajlat-változás lehetőség és nem fenyegetés az európai gazdaság számára. Egy másik kiemelt téma a természetes nyersanyagok védelme és a természetes erőforrások megfontolt kezelése. A tagállamok bármely összehangolatlan tevékenysége rivalizálásra adhat alkalmat és hosszú távon gyengítheti a nemzetgazdaságokat. Ezért is számolok egyeztetett európai tevékenységgel, amelyben erős a nemzetközi összetevő elem."@hu¹¹ ". La notizia riguardante la formulazione della strategia di Lisbona ha avuto una notevole risposta tra i cittadini europei. Abbiamo di fronte ancora molto lavoro al fine di creare un ambiente più favorevole per le piccole e medie imprese. L’Europa si aprirà veramente a loro solo se queste non incontrano procedure e ostacoli nuovi, eterogenei e complicati in ciascuno Stato membro. Mi aspetto pertanto maggiore unità, armonizzazione e una riduzione degli oneri amministrativi, a livello sia europeo che nazionale. Mi aspetto misure che diano uno slancio ancora maggiore all’iniziativa personale. Al contempo mi aspetto modifiche ai valori sociali europei al fine di incoraggiare la società europea ad accettare rischi maggiori. La società europea apprezza l’acquisizione e la generazione di nuova conoscenza, ricerca e innovazione. Il quadro normativo deve seguire tale propensione. Dobbiamo formulare procedure adeguate per la protezione della proprietà intellettuale, che devono essere europee e ragionevolmente rapide. I mezzi finanziari necessari non devono essere di ostacolo all’azione – sto parlando del cosiddetto brevetto comunitario. Onorevoli colleghi, signor Commissario, ho elencato solo qualche priorità, che è stata altresì presentata nella nostra relazione. Sono ora ansiosa di ascoltare la discussione a seguire. Sono certa che sarà costruttiva e vi invito ad apportare i vostri contributi che, come i vostri emendamenti, aggiungeranno un valore notevole alla presente relazione. Grazie. Ci siamo subito resi conto che gli obiettivi esposti erano anche ambiziosi in termini di tempo, ma l’idea è stata resa pubblica e presentata all’Europa e al mondo. L’abbiamo alquanto affinata nel 2005, quando è stata preparata la nuova strategia di Lisbona, ancora ambiziosa, eppure molto più realistica. E’ stato allora che anche la Commissione ha elaborato un approccio integrato nella sfera della politica industriale. Al momento stiamo valutando i risultati conseguiti e come procedere. Sebbene la politica industriale resti di competenza degli Stati membri, le misure europee, l’incoraggiamento dello sviluppo e la crescita economica hanno qui un’influenza notevole. L’industria stimola la creazione di una società della conoscenza, stimola la ricerca, lo sviluppo e l’innovazione e al contempo fruisce anche di tali attività. Quando si decide in merito a iniziative a livello europeo, dobbiamo considerare solo le aree prioritarie della attività comuni. Che cosa, pertanto, è effettivamente importante? Quali sono i temi che il Parlamento europeo considera aree prioritarie? Desidero dire che accogliamo con favore la relazione della Commissione sul lavoro compiuto e che evidenziamo le aree prioritarie delle nostre attività future. Innanzi tutto, senza alcun dubbio, sono il cambiamento climatico e lo sviluppo sostenibile. Gli impegni riguardanti una considerevole riduzione delle emissioni dei gas a effetto serra non si applicano solo all’energia e al traffico. Hanno una notevole influenza anche sull’industria, senza la quale è impossibile lo sviluppo di una società a basse emissioni di carbonio. Uno sviluppo industriale sostenibile richiede pertanto coordinamento, coerenza e conformità. Dobbiamo chiederci di quale incoraggiamento necessita l’industria al fine di sviluppare una tecnologia più pulita. Come incoraggiamo l’utilizzo di tecnologie più efficienti? Quali sono i meccanismi corretti al fine di evitare danni alla competitività o affinché i consumatori abbiano una scelta? Come agiamo al di là dei confini dell’Unione? La nostra visione contempla una riduzione del riscaldamento globale; è pertanto inaccettabile spostare semplicemente la tecnologia ad elevate emissioni di carbonio ai paesi terzi. Il cambiamento climatico costituisce un’opportunità e non una minaccia per l’economia europea. Un altro tema prioritario è la garanzia della disponibilità delle materie prime naturali e di una gestione saggia delle risorse naturali. Un’attività non armonizzata degli Stati membri può causare rivalità e sul lungo periodo indebolire le economie nazionali. Ecco perché mi aspetto un’attività europea concertata con una forte componente internazionale."@it¹² "Naujienos apie Lisabonos strategijos formulavimą sulaukė didelės Europos piliečių reakcijos. Mūsų laukia dar daug darbo, kuriant palankesnę aplinką mūsų mažoms ir vidutinėms įmonėms. Europa joms tikrai atsivers tik tuo atveju, jei kiekvienoje valstybėje narėje jos nesusidurs su naujomis, labai skirtingomis ir sudėtingomis procedūromis. Todėl tikiuosi daugiau vienybės, administracinės naštos vienodinimo ir mažinimo Europiniu ir nacionaliniu lygiu. Tikiuosi priemonių, suteiksiančių dar didesnį impulsą asmeninei iniciatyvai. Tuo pat metu tikiuosi Europos vertybių sistemos pokyčių, kurie paskatintų Europos visuomenę prisiimti daugiau rizikos. Europos visuomenė vertina naujų žinių, tyrimų ir inovacijų įgijimą ir kūrimą. Teisinė bazė turi atsižvelgti į šią tendenciją. Turime nustatyti tinkamas intelektinės nuosavybės apsaugos procedūras. Jos turi būti Europinio lygmens ir pagrįstai operatyvios. Būtini finansiniai ištekliai neturėtų būti kliūtis veiklai plėtoti – kalbu apie vadinamąjį Bendrijos patentą. Ponios ir ponai, Komisare, paminėjau vos keletą prioritetų, kurie taip pat pateikti mūsų pranešime. Laukiu tolesnių diskusijų, ir neabejoju, kad jos bus produktyvios; kviečiu Jus pateikti savo mintis, kurie, kaip ir Jūsų pateikti pakeitimai, gerokai padidins šio pranešimo vertę. Ačiū. Netrukome įsitikinti, kad laiko požiūriu mūsų planas buvo per daug ambicingas, tačiau idėja buvo paviešinta ir pateikta Europai bei pasauliui. Mes šiek tiek ją patobulinome 2005 m., kai buvo parengta naujoji Lisabonos strategija – vis dar ambicinga, bet daug žemiškesnė. Būtent tada Komisija taip pat parengė integruotą požiūrį pramonės politikos srityje. Šiuo metu mes vertiname, kas buvo pasiekta, ir kaip žengti pirmyn. Nors pramonės politika ir toliau yra valstybių narių kompetencijos sritis, šios Europinės priemonės, plėtros ir ekonominio augimo skatinimas čia turi didelę įtaką. Pramonė skatina žinių visuomenės kūrimą, ji stimuliuoja tyrimus, plėtrą bei inovacijas, ir tuo pat metu yra šių veiklų vartotoja. Priimdami sprendimus dėl Europos lygmens iniciatyvų, turime atsižvelgi tik į bendrų veiklų prioritetines sritis. Taigi, kokia yra tikroji svarba? Kurias temas Europos Parlamentas laiko prioritetinėmis sritimis? Norėčiau pažymėti, kad mes sveikiname Komisijos pranešimą dėl iki šio atliktų darbų, ir akcentuojame mūsų būsimos veiklos prioritetines sritis. Nekyla abejonių, kad svarbiausiosios yra klimato kaita ir darni plėtra. Įsipareigojimai ženkliai sumažint šiltnamio dujų išmetimą taikomi ne tik energetikos ir transporto srityse. Jie taip pat turi didelį poveikį pramonei, be kurios neįmanoma plėtoti mažai anglies dvideginio į aplinką išskiriančių technologijų visuomenės. Todėl, siekiant darnios pramonės plėtros, būtina užtikrinti koordinavimą, nuoseklumą ir atitiktį. Turime paklausti savęs, kokių paskatų reikia pramonei, kad ji plėtotų švaresnes technologijas. Kaip galima paskatinti efektyvesnių technologijų naudojimą? Kokie mechanizmai padeda išvengti žalos konkurencingumui, arba užtikrina pasirinkimą vartotojams? Kaip turėtume elgtis už Europos Sąjungos ribų? Mūsų vizija – sumažinti pasaulinį atšilimą; todėl daugiau šiltnamio dujų išskiriančių technologijų perkėlimas į trečias šalis yra nepriimtinas. Klimato kaita – tai galimybė, o ne grėsmė Europos ekonomikai. Kita prioritetine tema turi tapti apsirūpinimas gamtiniais ištekliais bei rūpinimasis, kad gamtiniai ištekliai būtų tvarkomi išmintingai. Nesuvienodinus valstybių narių veiklų, gali rastis konkurencija, o ilguoju laikotarpiu nacionalinės ekonomikos gali nusilpti. Štai kodėl tikiuosi suderintos Europinės veiklos, turinčios stiprų tarptautinį komponentą."@lt¹⁴ "Jaunumi par Lisabonas stratēģijas formulēšanu ir guvuši ievērojamu atsaucību Eiropas pilsoņu vidū. Mums priekšā joprojām ir daudz darba, lai radītu vadītspējīgāku vidi mazajiem un vidējiem uzņēmumiem. Eiropa patiesi tiem būs atvērta vienīgi, ja tie nesaskarsies ar jaunām, atšķirīgām un sarežģītām procedūrām un šķēršļiem katrā dalībvalstī. Tāpēc es ceru uz lielāku vienotību, harmonizāciju un administratīvo slogu samazinājumu, gan Eiropas, gan valsts līmenī. Es ceru uz pasākumiem, kas sniedz pat lielāku stimulu personīgajai iniciatīvai. Tai pat laikā es ceru uz izmaiņām Eiropas vērtību sistēmā, lai veicinātu Eiropas sabiedrību pieņemt lielāku risku. Eiropas sabiedrība novērtē jaunu zināšanu, pētījumu un inovāciju pievienošanu un radīšanu. Likumdošanai tam jāseko. Mums jāformulē piemērotas procedūras intelektuālā īpašuma aizsardzībai. Tām jābūt Eiropas procedūrām, un saprātīgi ātrām. Nepieciešamiem finanšu līdzekļiem nevajadzētu būt rīcības šķēršļiem – es runāju par tā saukti Kopienas patentu. Dāmas un kungi! Komisār! Es uzskaitīju tikai dažas prioritātes, kas arī pasniegtas mūsu ziņojumā. Tagad es ceru uz jūsu nākamajām debatēm, kuras es zinu būs produktīvas, un es jūs aicinu sniegt savu ieguldījumu, kas tāpat kā jūsu grozījumi pievienos ievērojamu vērtību šim ziņojumam. Paldies. Drīz mēs aptvērām, ka arī noteiktie mērķi ir pretenciozi, ņemot vērā laiku, bet ideja bija izteikta publiski un pasniegta Eiropai un pasaulei. Mēs to 2005. gadā zināmā mērā uzlabojām, kad tika sagatavota jaunā Lisabonas stratēģija, joprojām pretencioza, tomēr daudz piezemētāka. Tad arī Komisija sagatavoja integrētu pieeju rūpniecības politikas jomai. Šajā brīdī mēs novērtējam paveikto un to, kā virzīties uz priekšu. Lai gan rūpniecības politika joprojām saglabājas dalībvalstu ziņā, tomēr arī Eiropas pasākumiem, attīstības un ekonomijas izaugsmē mazo un vidējo uzņēmumu atbalstam ir ievērojama ietekme. Rūpniecība veicina zināšanu sabiedrības radīšanu, tā veicina pētniecību, attīstību un inovācijas, un tai pat laikā tā ir arī šo darbību patērētājs. Lemjot par iniciatīvām Eiropas līmenī, mums jāaplūko tikai kopīgo darbību prioritārās jomas. Un tā, kas ir patiešām svarīgs? Kādas tēmas Eiropas Parlaments uzskata par prioritārajām jomām? Es gribētu pieminēt, ka mēs atzinīgi vērtējam Komisijas ziņojumu par darbu, kas paveikt, un mēs pasvītrojam savu nākamo darbību prioritārās jomas. Pirmkārt, neapšaubāmi, ir klimata pārmaiņas un ilgtspējīga attīstība. Solījumi par ievērojamu siltumnīcas efektu radošu gāzu emisijas samazināšanu neattiecas tikai uz enerģiju un satiksmi. Tie arī ļoti ietekmē rūpniecību, bez kuras nav iespējama sabiedrība ar zemu oglekļa līmeni. Ilgtspējīgai rūpniecības attīstībai tāpēc vajadzīga saskaņošana, konsekvence un atbilstība. Mums sev jāpavaicā, kāds atbalsts rūpniecībai nepieciešams, lai attīstītu tīrāku tehnoloģiju. Kā mēs veicināsim efektīvāku tehnoloģiju izmantošanu? Kuri ir pareizie mehānismi, lai nepieļautu kaitējumu konkurencei, vai lai patērētājiem būtu izvēle? Kā mēs rīkojamies aiz Savienības robežām? Mūsu redzējums ir samazināt globālo sasilšanu; tāpēc vienkārša augstākas emisijas tehnoloģiju novirzīšana uz trešām valstīm nav pieņemama. Klimata pārmaiņas ir iespēja, nevis drauds Eiropas ekonomikai. Vēl vienai prioritārai tēmai jābūt dabisko izejvielu nodrošināšanai, un rūpēm par to, lai dabas resursi tiktu rūpīgi izmantoti. Dalībvalstis, kas nav saskaņojušas, var radīt konkurenci un ilgtermiņa vājināt valstu ekonomikas. Tāpēc es ceru uz saskaņotu Eiropas rīcību ar spēcīgu starptautisko elementu."@lv¹³ "Novica o oblikovanju lizbonske strategije je močno odmevala med evropskimi državljani in državljankami. Še vedno nas čaka mnogo dela, da ustvarimo bolj stimulativno okolje za delovanje malih in srednjih podjetij. Evropa se bo tudi zanje resnično odprla šele, ko se ne bodo v vsaki posamezni državi srečali z novimi, drugačnimi in zapletenimi postopki in ovirami. Pričakujem torej več enotnosti, harmonizacijo in zmanjšanje upravnih bremen tako na evropski kot tudi na nacionalnih nivojih. Pričakujem ukrepe, ki bodo dali še več zagona osebni iniciativi. Hkrati pa pričakujem tudi poseg v evropski vrednostni sistem, ki bi spodbujal večje sprejemanje tveganj s strani evropske družbe. Evropska družba ceni pridobivanje in ustvarjanje novih znanj, raziskovanje ter inovativnost. Temu mora slediti zakonodajni okvir. Oblikovati moramo ustrezne postopke za zaščito intelektualne lastnine. Ti morajo biti evropski, razumno kratki in ne dolgi, potrebna finančna sredstva ne smejo biti ovira za ukrepanje – govorim o tako imenovanem patentu Skupnosti. Spoštovani kolegi, spoštovani komisar, naštela sem le nekaj prioritet, ki so bile kot take predstavljene tudi v našem poročilu. Sedaj pa se veselim nadaljnje razprave, ki vem, da bo bogata, in prepuščam vam, da predstavite svoje prispevke, ki ste jih tudi pripravili v amandmajih in z njimi zelo obogatili to poročilo. Hvala. Kmalu smo spoznali, da so cilji postavljeni preveč ambiciozno glede na razpoložljivo časovno komponento, a ideja je bila objavljena in predstavljena Evropi in svetu. Nekoliko smo jo obrusili leta 2005, ko je bila pripravljena obnovljena lizbonska strategija, še vedno ambiciozna, a mnogo bolj stvarna. Takrat je Komisija tudi pripravila integrirani pristop na področju industrijske politike. Sedaj pa smo v času, ko ocenjujemo, kaj je bilo narejenega, in kako naprej. Čeprav industrijska politika ostaja v pristojnosti držav članic, evropski ukrepi, spodbujanje razvoja in gospodarske rasti močno posegajo na to področje. Industrija spodbuja oblikovanje družbe znanja, spodbuja raziskave, razvoj in inovativnost, hkrati pa je tudi uporabnica teh storitev. Pri izbiri pobud na evropskem nivoju moramo upoštevati le prioritetna področja skupnega delovanja. Kaj je torej zares pomembno? Katere so tiste teme, ki jih vidi kot prioritetne Evropski parlament? Naj povem, da pozdravljamo sporočilo Komisije o opravljenem delu, izpostavljamo pa prioritetna področja za naše nadaljnje ukrepanje. Prvo so brez dvoma podnebne spremembe in trajnostni razvoj. Zaveze o občutnem zmanjšanju izpustov toplogrednih plinov niso podane le za področji energetike ter prometa. Močno posegajo tudi na področje industrije, brez katerega razvoj nizkoogljične družbe ni mogoč. Trajnostni industrijski razvoj je torej področje, ki zahteva koordiniranost, konsistentnost in usklajenost. Vprašati se moramo, katere so spodbude, ki jih industrija potrebuje, da se bo razvila v čistejšo tehnologijo? Kako spodbuditi uporabo bolj učinkovitih tehnologij? Kateri so pravi mehanizmi, da ne bo ogrožena konkurenčnost ter možnost do izbire pri potrošniku? Kako ukrepati preko meja Unije? Naša vizija je znižanje ogrevanja zemlje, zatorej zgolj selitev tehnologij z višjimi emisijami v tretje države ni sprejemljiva. Podnebne spremembe so priložnost in ne grožnja evropskemu gospodarstvu. Med prednostne teme zagotovo sodi tudi zagotavljanje naravnih surovin ter skrb za modro ravnanje z naravnim bogastvom. Neusklajeno delovanje držav članic lahko povzroči lokalna rivalstva ter dolgoročno slabi nacionalna gospodarstva, zato pričakujem usklajeno evropsko ravnanje z močno mednarodno komponento."@mt¹⁵ "Het nieuws over de formulering van de Lissabon-strategie heeft tot aanzienlijke reacties geleid bij de Europese burgers. Er ligt nog heel wat werk vóór ons om een gunstigere omgeving te creëren voor kleine en middelgrote ondernemingen. Europa zal zich alleen werkelijk voor hen openstellen als zij niet in elke lidstaat te maken krijgen met nieuwe, ongelijksoortige en gecompliceerde procedures en obstakels. Ik verwacht daarom meer eenheid, harmonisatie en een vermindering van de administratieve lasten, zowel op Europees als op nationaal niveau. Ik verwacht maatregelen die een nog grotere impuls geven aan persoonlijk initiatief. Tegelijkertijd verwacht ik veranderingen in het Europese waardensysteem, om de Europese samenleving te stimuleren om groter risico te accepteren. De Europese samenleving waardeert de verwerving en ontwikkeling van nieuwe kennis, onderzoek en innovatie. Het wetgevingskader moet dit volgen. We moeten goede procedures formuleren voor de bescherming van het intellectueel eigendom. Die moeten Europees zijn en redelijk snel. De noodzakelijke financiële middelen mogen geen obstakel tot actie zijn – ik heb het over het zogenaamde Gemeenschapsoctrooi. Dames en heren, commissaris, ik heb maar een paar prioriteiten opgesomd, die ook in ons verslag zijn genoemd. Ik zie nu uit naar uw verdere debat, dat naar ik weet productief zal zijn en ik nodig u uit uw bijdragen te presenteren, die net zoals uw amendementen aanzienlijke waarde zullen toevoegen aan dit verslag. Dank u. We beseften gauw genoeg dat de gestelde doelen te ambitieus waren vanuit het oogpunt van de tijd, maar het idee werd openbaar gemaakt en gepresenteerd aan Europa en aan de wereld. In 2005 hebben we het wat opgepoetst, toen de nieuwe Strategie werd opgesteld, nog steeds ambitieus, maar toch wat realistischer. Op dat moment bereidde de Commissie ook een geïntegreerde aanpak voor op het gebied van het industriebeleid. Op dit moment beoordelen we wat tot stand gebracht is en hoe we verder moeten gaan. Ofschoon het industriebeleid binnen de competentie van de lidstaten blijft, hebben de Europese maatregelen, stimulering van ontwikkeling en economische groei, hier aanzienlijke invloed. Industrie stimuleert de schepping van een kennismaatschappij, zij stimuleert onderzoek, ontwikkeling en innovatie en tegelijkertijd is zij ook consument van deze activiteiten. Bij het nemen van beslissingen over initiatieven op Europees niveau moeten we alleen de prioritaire gebieden van gemeenschappelijke activiteiten bekijken. Dus wat is echt van belang? Wat zijn de onderwerpen die het Europees Parlement als prioritaire gebieden beschouwt? Ik zou willen opmerken dat wij het verslag van de commissie verwelkomen over het werk dat gedaan is en dat wij de prioritaire gebieden voor onze toekomstige activiteiten markeren. Op de eerste plaats komen ongetwijfeld klimaatverandering en duurzame ontwikkeling. De verplichtingen met betrekking tot een aanzienlijke reductie van broeikasgassen gelden niet alleen voor energie en verkeer. Ze zijn ook van grote invloed op de industrie zonder welke de ontwikkeling van een koolstofzuinige maatschappij niet mogelijk is. Duurzame industriële ontwikkeling vraagt daarom om coördinatie, consistentie en conformiteit. We moeten onszelf de vraag stellen wat voor stimulering de industrie nodig heft om schonere technologie te ontwikkelen. Hoe stimuleren we het gebruik van meer efficiënte technologieën? Wat zijn de juiste mechanismen om schade aan het concurrentievermogen te vermijden of te zorgen dat consumenten een keus hebben? Hoe handelen wij aan de overzijde van de grenzen van de Unie? Onze visie is om opwarming van de aarde te verminderen; daarom is het niet aanvaardbaar om technologie met hogere emissies gewoon naar derde landen te verplaatsen. Klimaatverandering is een kans en niet een bedreiging voor de Europese economie. Een ander prioritair onderwerp moet zijn het veilig stellen van natuurlijke grondstoffen en ervoor zorgen dat verstandig wordt omgegaan met natuurlijke hulpbronnen. Een activiteit van de lidstaten die niet geharmoniseerd is, kan rivaliteit veroorzaken en op termijn nationale economieën verzwakken. Daarom verwacht ik gezamenlijke Europese activiteit met een sterke internationale component."@nl³ "Wiadomości dotyczące formułowania strategii lizbońskiej zyskały szeroki oddźwięk wśród obywateli Europy. Czeka nas jeszcze wiele pracy, zanim stworzymy bardziej przyjazne środowisko dla małych i średnich przedsiębiorstw. Europa będzie prawdziwie na nie otwarta tylko wtedy, gdy przedsiębiorstwa te nie będą natykać się w każdym państwie członkowskim na nowe, bardzo odmienne i skomplikowane procedury. Dlatego też oczekuję więcej jedności, harmonizacji i redukcji obciążeń administracyjnych, zarówno na szczeblu europejskim, jak i krajowym. Oczekuję środków, które nadadzą osobistej inicjatywie jeszcze większego rozmachu. Równocześnie oczekuję zmian w europejskim systemie wartości - takich, które zachęciłyby społeczeństwo europejskie do przyjęcia większego ryzyka. Europejskie społeczeństwo ceni sobie przyjmowanie i tworzenie nowej wiedzy, badań i innowacji. Ramy ustawodawstwa muszą wychodzić naprzeciw takiej postawie. Musimy tworzyć nowe procedury dla ochrony własności intelektualnej. Muszą to być procedury europejskie i muszą pojawić się szybko. Niezbędne środki finansowe nie powinny stanowić przeszkody dla działań - mówię tu o tak zwanym patencie wspólnotowym. Panie i panowie, Panie komisarzu! Wymieniłam tylko kilka priorytetów, które również zostały przedstawione w naszym sprawozdaniu. Teraz oczekuję, że debata potoczy się dalej i wiem, że będzie ona konstruktywna. Zachęcam państwa do wystąpień, które, podobnie jak państwa poprawki, wniosą do niniejszego sprawozdania znaczącą wartość dodaną. Dziękuję. Wkrótce zdaliśmy sobie sprawę, że wyznaczone cele były zbyt ambitne z punktu widzenia ograniczeń czasowych, lecz sama ta idea została ogłoszona publicznie i przedstawiona w Europie i na świecie. W 2005 r., w trakcie przygotowywania nowej strategii lizbońskiej, wprowadziliśmy pewne korekty, w dalszym ciągu ambitne, lecz znacznie bardziej realistyczne. To właśnie wtedy Komisja przygotowała też zintegrowane podejście w sferze polityki przemysłowej. Na obecnym etapie dokonujemy oceny tego, co osiągnęliśmy oraz sposobów dalszego działania. Chociaż polityka przemysłowa pozostaje w kompetencjach państw członków, to europejskie środki, wspomaganie rozwoju i wzrostu gospodarczego mają w tej dziedzinie znaczący wpływ. Przemysł stymuluje budowę społeczeństwa opartego na wiedzy, stymuluje badania, rozwój i innowacje, i równocześnie jest również konsumentem tych form działalności. Podejmując decyzje w sprawie inicjatyw na szczeblu europejskim, musimy rozważać jedynie priorytetowe obszary wspólnych działań. A więc co jest prawdziwie ważne? Jakie tematy uważa Parlament Europejski za obszary priorytetowe? Chciałabym wspomnieć, że z zadowoleniem przyjmujemy sprawozdanie Komisji dotyczące wykonanej pracy i tu podkreślamy obszary priorytetowe dla naszej przyszłej działalności. Po pierwsze, bez żadnych wątpliwości, są to zmiana klimatu i zrównoważony rozwój. Zobowiązania dotyczące znaczącego zmniejszenia emisji gazów cieplarnianych mają zastosowanie nie tylko do energetyki i transportu. Mają one silny wpływ także na przemysł, bez którego nie jest możliwe stworzenie społeczeństwa o niskich poziomach emisji węgla. Dlatego też zrównoważony rozwój przemysłowy wymaga koordynacji, spójności i przestrzegania zasad. Musimy zadać sobie pytanie, jakiego rodzaju zachęta potrzebna jest przemysłowi, aby opracował czystsze technologie. W jaki sposób wspieramy użycie bardziej wydajnych technologii? Zastosowanie których mechanizmów jest właściwe i pozwoli uniknąć zaburzeń w konkurencyjności lub ograniczenia wyboru dla konsumentów? Jak działamy poza granicami Unii? Zredukowanie globalnego ocieplenia to jest nasza idea i wizja; dlatego też samo przeniesienie technologii charakteryzujących się wyższymi poziomami emisji do krajów trzecich jest niedopuszczalne. Zmiana klimatu stanowi dla europejskiej gospodarki szansę, a nie zagrożenie. Kolejnym priorytetowym tematem musi być zabezpieczenie dostaw surowców naturalnych i dbanie o to, aby mądrze rozporządzać zasobami naturalnymi. Niezharmonizowana działalność państw członkowskich może wywoływać rywalizację i w dłuższej perspektywie osłabiać krajowe gospodarki. Dlatego też oczekuję skoordynowanego działania Europy, z silnym zaakcentowaniem składnika międzynarodowego."@pl¹⁶ "Senhor Presidente, as notícias sobre a formulação da Estratégia de Lisboa geraram um interesse considerável junto dos cidadãos europeus. Ainda há muito a fazer para criar um ambiente mais favorável às pequenas e médias empresas. A Europa só se abrirá verdadeiramente às PME quando estas deixarem de ser confrontadas em cada Estado-Membro com novos, incoerentes e complexos procedimentos e obstáculos. Considero, deste modo, que são necessários maior união, harmonização e redução de encargos administrativos, tanto a nível europeu como a nível nacional. Defendo medidas que estimulem ainda mais a iniciativa pessoal. Ao mesmo tempo, espero assistir a mudanças no sistema de valores europeu, no sentido de a sociedade europeia assumir um maior gosto pelo risco. A sociedade europeia aprecia a aquisição e criação de novos conhecimentos, a investigação e a inovação. O quadro legislativo deve reflectir este espírito. Precisamos de formular procedimentos adequados de protecção da propriedade intelectual. Esses procedimentos devem ser europeus e razoavelmente céleres. Os meios financeiros necessários não devem constituir um travão, e refiro-me neste caso à chamada patente comunitária. Senhoras e Senhores Deputados, Senhor Comissário, mencionei apenas algumas prioridades, que também foram apresentadas no nosso relatório. Aguardo agora com expectativa a continuação do vosso debate, que será com certeza produtivo, e convido-vos a oferecer as vossas contribuições, que tal como as vossas alterações, irão valorizar ainda mais este relatório. Muito obrigada. Cedo compreendemos, no entanto, que os objectivos definidos eram demasiado ambiciosos em termos de calendário, mas a ideia foi tornada pública e apresentada à Europa e ao mundo. Aperfeiçoámo-la um pouco em 2005, aquando da preparação da nova Estratégia de Lisboa, igualmente ambiciosa mas bastante mais realista. Foi nessa altura que a Comissão também elaborou uma abordagem integrada da política industrial. Neste momento, estamos a avaliar os resultados e a forma de prosseguir. Embora a política industrial permaneça na esfera de competências dos Estados-Membros, as medidas comunitárias de estímulo ao desenvolvimento e crescimento económico exercem uma influência considerável neste domínio. A indústria promove a criação de uma sociedade do conhecimento, promove a investigação, o desenvolvimento e a inovação, e funciona ao mesmo tempo como consumidora destas actividades. Ao definirmos acções a nível europeu, devemos considerar apenas as áreas prioritárias das actividades comuns. Quais são então aquelas que se revestem de real importância? Quais são áreas temáticas que o Parlamento Europeu considera prioritárias? Gostaria de salientar que saudamos o relatório da Comissão sobre o trabalho que foi levado a cabo e reconhecemos a importância das áreas prioritárias para as nossas actividades futuras. Em primeiro lugar, sem qualquer dúvida, estão a mudança climática e o desenvolvimento sustentável. Os compromissos respeitantes a uma importante redução das emissões com efeito de estufa não se aplicam à energia e ao tráfego. Os mesmos compromissos também afectam consideravelmente a indústria, sem a contribuição da qual não é possível desenvolver uma sociedade de baixo carbono. O desenvolvimento industrial sustentável requer assim coordenação, coerência e o cumprimento de normas. Devemos analisar de que forma a indústria deve ser encorajada a desenvolver tecnologias mais limpas. Como promover a utilização de tecnologias mais eficazes? Quais são os mecanismos correctos para não prejudicar a competitividade, e para facultar escolhas ao consumidor? Como actuar para além das fronteiras da União? Sendo o nosso objectivo travar o aquecimento global, a mera transferência para países terceiros das tecnologias mais poluentes não é uma solução aceitável. Para a economia europeia, a mudança climática deve representar uma oportunidade e não uma ameaça. Outra das prioridades consiste em proteger as matérias primas naturais, e zelar pela gestão sensata dos recursos naturais. Existem nos Estados-Membros actividades não harmonizadas susceptíveis de causar rivalidades e enfraquecer a prazo as economias nacionais. Por este motivo, advogo uma acção europeia concertada, com uma forte componente internacional."@pt¹⁷ "Novica o oblikovanju lizbonske strategije je močno odmevala med evropskimi državljani in državljankami. Še vedno nas čaka mnogo dela, da ustvarimo bolj stimulativno okolje za delovanje malih in srednjih podjetij. Evropa se bo tudi zanje resnično odprla šele, ko se ne bodo v vsaki posamezni državi srečali z novimi, drugačnimi in zapletenimi postopki in ovirami. Pričakujem torej več enotnosti, harmonizacijo in zmanjšanje upravnih bremen tako na evropski kot tudi na nacionalnih nivojih. Pričakujem ukrepe, ki bodo dali še več zagona osebni iniciativi. Hkrati pa pričakujem tudi poseg v evropski vrednostni sistem, ki bi spodbujal večje sprejemanje tveganj s strani evropske družbe. Evropska družba ceni pridobivanje in ustvarjanje novih znanj, raziskovanje ter inovativnost. Temu mora slediti zakonodajni okvir. Oblikovati moramo ustrezne postopke za zaščito intelektualne lastnine. Ti morajo biti evropski, razumno kratki in ne dolgi, potrebna finančna sredstva ne smejo biti ovira za ukrepanje – govorim o tako imenovanem patentu Skupnosti. Spoštovani kolegi, spoštovani komisar, naštela sem le nekaj prioritet, ki so bile kot take predstavljene tudi v našem poročilu. Sedaj pa se veselim nadaljnje razprave, ki vem, da bo bogata, in prepuščam vam, da predstavite svoje prispevke, ki ste jih tudi pripravili v amandmajih in z njimi zelo obogatili to poročilo. Hvala. Kmalu smo spoznali, da so cilji postavljeni preveč ambiciozno glede na razpoložljivo časovno komponento, a ideja je bila objavljena in predstavljena Evropi in svetu. Nekoliko smo jo obrusili leta 2005, ko je bila pripravljena obnovljena lizbonska strategija, še vedno ambiciozna, a mnogo bolj stvarna. Takrat je Komisija tudi pripravila integrirani pristop na področju industrijske politike. Sedaj pa smo v času, ko ocenjujemo, kaj je bilo narejenega, in kako naprej. Čeprav industrijska politika ostaja v pristojnosti držav članic, evropski ukrepi, spodbujanje razvoja in gospodarske rasti močno posegajo na to področje. Industrija spodbuja oblikovanje družbe znanja, spodbuja raziskave, razvoj in inovativnost, hkrati pa je tudi uporabnica teh storitev. Pri izbiri pobud na evropskem nivoju moramo upoštevati le prioritetna področja skupnega delovanja. Kaj je torej zares pomembno? Katere so tiste teme, ki jih vidi kot prioritetne Evropski parlament? Naj povem, da pozdravljamo sporočilo Komisije o opravljenem delu, izpostavljamo pa prioritetna področja za naše nadaljnje ukrepanje. Prvo so brez dvoma podnebne spremembe in trajnostni razvoj. Zaveze o občutnem zmanjšanju izpustov toplogrednih plinov niso podane le za področji energetike ter prometa. Močno posegajo tudi na področje industrije, brez katerega razvoj nizkoogljične družbe ni mogoč. Trajnostni industrijski razvoj je torej področje, ki zahteva koordiniranost, konsistentnost in usklajenost. Vprašati se moramo, katere so spodbude, ki jih industrija potrebuje, da se bo razvila v čistejšo tehnologijo? Kako spodbuditi uporabo bolj učinkovitih tehnologij? Kateri so pravi mehanizmi, da ne bo ogrožena konkurenčnost ter možnost do izbire pri potrošniku? Kako ukrepati preko meja Unije? Naša vizija je znižanje ogrevanja zemlje, zatorej zgolj selitev tehnologij z višjimi emisijami v tretje države ni sprejemljiva. Podnebne spremembe so priložnost in ne grožnja evropskemu gospodarstvu. Med prednostne teme zagotovo sodi tudi zagotavljanje naravnih surovin ter skrb za modro ravnanje z naravnim bogastvom. Neusklajeno delovanje držav članic lahko povzroči lokalna rivalstva ter dolgoročno slabi nacionalna gospodarstva, zato pričakujem usklajeno evropsko ravnanje z močno mednarodno komponento."@ro¹⁸ "Novinky týkajúce sa formulácie lisabonskej stratégie našli medzi európskymi občanmi veľkú odozvu. Pred nami je ešte veľmi veľa práce, aby sme vytvorili prijateľnejšie prostredie pre malé a stredné podniky. Európa sa im skutočne otvorí, len ak nebudú konfrontované novými, rozdielnymi a komplikovanými postupmi a prekážkami v každom členskom štáte. Preto očakávam viac jednotnosti, harmonizácie a znižovania administratívneho zaťaženia na európskej, ako aj na vnútroštátnej úrovni. Očakávam opatrenia, ktoré poskytnú ešte väčší stimul pre osobnú iniciatívu. Zároveň očakávam zmeny v európskom hodnotovom systéme vedúce k podpore európskej spoločnosti k preberaniu väčšieho rizika. Európska spoločnosť oceňuje prijímanie a vytváranie nových poznatkov, výskumu a inovácie. Právny rámec sa tomu musí prispôsobovať. Musíme sformulovať primerané postupy na ochranu práv duševného vlastníctva. Tieto musia byť európske a prijaté v rozumne rýchlom čase. Nevyhnutné finančné prostriedky by nemali byť prekážkou činnosti, pričom mám na mysli takzvaný patent Spoločenstva. Vážené dámy a páni, pán komisár, uviedla som len niekoľko priorít, ktoré sú predložené v našej správe. Teraz sa budem tešiť na ďalšiu diskusiu, ktorá, ako som si istá, bude produktívna a vyzývam vás, aby ste prezentovali svoje stanoviská, ktoré podobne ako vaše pozmeňujúce a doplňujúce návrhy vo výraznej miere prispejú k hodnote tejto správy. Ďakujem. Skoro sme si uvedomili, že stanovené ciele boli z časového hľadiska príliš ambiciózne, ale samotná myšlienka bola zverejnená a predložená Európe a svetu. V roku 2005 sme ju mierne upravili, keď bola pripravená nová lisabonská stratégia, ktorá bola stále ambiciózna, ale oveľa realistickejšia. V tom čase Komisia tiež pripravila integrovaný prístup v oblasti priemyselnej politiky. V súčasnosti hodnotíme, aký pokrok sa dosiahol a akým spôsobom je potrebné pokračovať ďalej. Napriek tomu, že priemyselná politika patrí do právomocí členských štátov, európske opatrenia, podpora rozvoja a hospodárskeho rastu majú v tejto oblasti významný vplyv. Priemysel stimuluje vytváranie spoločnosti založenej na vedomostiach, čo stimuluje výskum, vývoj a inovácie, a zároveň je aj spotrebiteľom výsledkov týchto činností. Keď sa rozhodujeme o iniciatívach na európskej úrovni, musíme zohľadňovať len prioritné oblasti spoločných činností. A teda, čo má skutočne význam? Ktoré témy pokladá Európsky parlament za prioritné? Chcela by som povedať, že vítame správu Komisie o činnosti, ktorá bola vykonaná a zdôrazňujeme prioritné oblasti našich budúcich činností. V prvom rade sú prioritnými oblasťami nepochybne zmena klímy a trvalo udržateľný rast. Záväzky týkajúce sa významného obmedzenia objemu emisií skleníkových plynov sa nevzťahujú len na energetiku a dopravu. Majú veľký vplyv aj na priemysel, bez čoho nie je rozvoj tzv. nízkouhlíkovej spoločnosti možný. Trvalo udržateľný priemyselný rozvoj preto vyžaduje koordináciu, konzistentnosť a súlad. Musíme sa sami seba opýtať, akú podporu vyžaduje priemysel na účely vývoja ekologickejších technológií. Ako ho môžeme podporiť k využívaniu účinnejších technológií? Aké sú správne mechanizmy na to, aby sme sa vyhli poškodeniu konkurencieschopnosti alebo výberu pre spotrebiteľov? Ako sa zachováme za hranicami Únie? Naším cieľom je zamedzovať globálnemu otepľovaniu, a preto nie je presúvanie technológie produkujúcej veľký objem emisií do tretích krajín prijateľné. Zmena klímy je pre európske hospodárstvo príležitosťou, a nie hrozbou. Ďalšou prioritnou oblasťou musí byť zabezpečenie prírodných surovín a starostlivosť o zodpovedné nakladanie s prírodnými zdrojmi. Činnosť členských štátov, ktorá nebola harmonizovaná, môže viesť k rivalite a v dlhodobejšom horizonte môže oslabiť vnútroštátne hospodárstva. Z tohto dôvodu očakávam, že Európa bude konať sústredene, pričom využije silnú medzinárodnú zložku."@sk^19,19 "Nyheterna angående formuleringen av Lissabonstrategin har fått stor respons bland EU:s medborgare. Vi har fortfarande mycket arbete framför oss om vi ska kunna utforma en bättre miljö för små och medelstora företag. Om de ska kunna nå ut på den europeiska marknaden får de inte mötas av nya, varierade och komplicerade förfaranden och hinder i varje medlemsstat. Därför förväntar jag mig mer enhetlighet och samordning samt en minskning av administrativa bördor, både på EU-nivå och på nationell nivå. Jag förväntar mig åtgärder som ger ännu större incitament till personliga initiativ. På samma gång förväntar jag mig att det europeiska värdesystemet förändras så att det europeiska samhället uppmuntras att acceptera större risker. Det europeiska samhället uppskattar att ny kunskap, forskning och innovation förvärvas och genereras. Den rättsliga ramen måste följa med i denna utveckling. Vi måste inrätta adekvata förfaranden så att de immateriella rättigheterna skyddas. Dessa förfaranden måste vara på gemenskapsnivå och de måste inrättas tillräckligt snabbt. Brist på ekonomiska medel får inte vara ett hinder för handling – jag talar om det så kallade gemenskapspatentet. Jag har bara tagit upp några prioriteringar, som också har lagts fram i vårt betänkande. Jag ser nu fram mot er fortsatta debatt, som jag vet kommer att vara produktiv. Jag uppmanar er att lägga fram era bidrag som, liksom era ändringsförslag, kommer att göra betänkandet ännu bättre. Tack. Vi insåg snabbt att de uppsatta målen var för ambitiösa med tanke på tidsaspekten, men idén offentliggjordes och presenterades för Europa och världen. Vi finslipade den något 2005 när den nya Lissabonstrategin förbereddes. Den var fortfarande ambitiös, men ändå mycket mer jordnära. Samtidigt utarbetade kommissionen en samordnad strategi för industripolitiken. I nuläget bedömer vi vad som har uppnåtts och hur vi ska fortsätta. Även om industripolitiken fortfarande tillhör medlemsstaternas befogenhet påverkas den starkt av europeiska åtgärder, uppmuntran till utveckling och ekonomisk tillväxt. Industrin stimulerar till att ett kunskapssamhälle bildas. Den stimulerar till forskning, utveckling och innovation och på samma gång är den även konsument inom dessa verksamheter. När vi beslutar om initiativ på gemenskapsnivå ska vi bara överväga vad som ska prioriteras inom våra gemensamma verksamheter. Vad är verkligen viktigt? Vilka områden anser Europaparlamentet är prioriterade? Jag vill ta upp att vi välkomnar kommissionens rapport om det arbete som har genomförts, och vi vill betona prioriteringarna för vår framtida verksamhet. De första områdena är utan tvekan klimatförändringar och hållbar utveckling. Det är inte bara inom energin och trafiken man måste minska utsläppen av växthusgaser. Industrin spelar också en stor roll, och om inte industrins utsläpp minskar går det inte att utveckla ett samhälle med låga koldioxidutsläpp Hållbar industriell utveckling kräver därför samordning, överensstämmelse och anpassning. Vi måste fråga oss hur vi kan uppmuntra industrin att utveckla renare teknik. Hur kan vi uppmuntra den att använda mer effektiv teknik? Hur kan vi undvika att konkurrenskraften eller konsumenternas valmöjligheter påverkas? Hur ska vi agera utanför EU:s gränser? Vår vision är att minska den globala uppvärmningen. Därför är det inte acceptabelt att man bara flyttar högutsläppstekniker till tredjeländer. Klimatförändring är en möjlighet och inte ett hot för EU. En annan prioritering bör vara att säkerställa tillgången på naturliga råvaror och se till att naturresurserna hanteras klokt. Om inte en av medlemsstaternas verksamheter har samordnats kan det leda till rivalitet och på lång sikt kan de nationella ekonomierna försvagas. Därför förväntar jag mig en gemensam europeisk verksamhet med en stark internationell bas."@sv²²
lpv:unclassifiedMetadata	"Romana Jordan Cizelj,"^18,20,15 "poročevalka"^18,20,15