Local view for "http://purl.org/linkedpolitics/eu/plenary/2008-05-21-Speech-3-282"

Predicate	Value (sorted: default)
rdf:type	lpv_eu:Speech⁶
dcterms:Date	"2008-05-21"^^xsd:date⁶
dcterms:Is Part Of	lp_eu:Explicaţii privind votul⁶
dcterms:Language	"cs"^^xsd:language⁶
lpv:document identification number	"en.20080521.20.3-282"⁶
lpv:hasSubsequent	lp_eu:2008-05-21-Speech-3-283⁶
lpv:speaker	lp:Jaromír Kohlíček⁶
lpv:spoken text	". − V návrhu usnesení Evropského parlamentu je citována řada dokumentů. Chybí zde však základní konstatování. Tato země je kandidátskou zemí od roku 1963. Po celou dobu jsou diskutovány podmínky zahájení jednání. Tzv. kodaňská kritéria z roku 1993 v úvodních formulacích návrhu usnesení nenajdete. Pokud se začteme do zprávy o pokroku Turecka v roce 2007 předložené EK, zjistíme, že přes konstatovaný pokrok není dosud aplikace přijatých zákonů v oblasti národnostních menšin na odpovídající úrovni. Pokud si uvědomíme, že cca 10 % práceschopného obyvatelstva Turecka pracuje v zemích EU, vidíme, že vztahy jsou již řadu let velmi rozsáhlé. Věc, která nás překvapí, je dosud velmi diskutabilní aplikace pravidel v ekonomické oblasti. Tato pravidla jsou sice formálně zahrnuta v turecké legislativě, při řešení konkrétních případů se však setkáváme s velmi „neevropským“ přístupem. Lze konstatovat, že pokrok Turecka je významný, ale v řadě kapitol se rozdíl mezi Tureckem a většinou zemí EU (včetně balkánských států) dosud významně nezmenšil. Specifický vliv armády na politický systém země a silné postavení islámu sunnitského směru jsou pouze nejviditelnější znaky turecké společnosti, které ji od států EU odlišují. Zpráva poměrně věrně zobrazuje současný stav společnosti, v článku 12 však usnesení není vyvážené. Přesto GUE/NGL nebude hlasovat proti."@cs¹
lpv:spokenAs	substitute; Delegation for relations with India (2007-03-15--2009-07-13)²³ unknown; Komunistická strana Čech a Moravy (2004-07-20--2009-07-13)²³ vice-chair; Delegation for relations with the countries of South Asia (2007-06-26--2009-07-13)²³ member; EUL/NGL (2004-07-20--2009-07-13)²³ member; TRAN (2007-01-31--2009-07-13)²³ substitute; AFET (2007-01-31--2009-07-13)²³
lpv:translated text	"Selv om forslaget til Europa-Parlamentets beslutning citerer en række dokumenter, så mangler de grundlæggende oplysninger. Dette land har været kandidatland siden 1963. Betingelserne for at indlede forhandlinger er blevet diskuteret uafbrudt. De såkaldte Københavnskriterier, som blev fastsat i 1993, er ikke at finde i tekstens præambel. Når vi sætter tænderne i Kommissionens statusrapport 2007 for Tyrkiet, opdager vi, at den lovgivning, der er vedtaget om nationale mindretal - selv om der er sket fremskridt - endnu ikke er blevet gennemført på tilstrækkelig vis. Den kendsgerning, at ca. 10 % af den arbejdsdygtige tyrkiske befolkning er beskæftiget i EU-lande er en indikator på, hvor tæt det langvarige forhold mellem Tyrkiet og EU er. En ting, der vil overraske os, er gennemførelsesstatussen for bestemmelser inden for det økonomiske område, som indtil videre er temmelig diskutable. Selv om disse bestemmelser formelt set er fastlagt i tyrkisk lovgivning, ser vi ofte en meget "ueuropæisk" tilgang til individuelle sager. Man kan sige, at selv om Tyrkiet har opnået betydelig succes, er forskellene mellem Tyrkiet og de fleste lande i EU (herunder Balkanlandene) på mange områder indtil videre ikke blevet mærkbart mindre. Hærens indflydelse på landets politiske system og sunni-islams magtfulde status er de mest indlysende faktorer i det tyrkiske samfund, som adskiller det fra EU-landene. Rapporten giver et ret præcist billede af samfundets situation på nuværende tidspunkt. Selv om beslutningens punkt 12 ikke er afbalanceret, stemmer GUE/NGL-Gruppen ikke imod det."@da² ". Obgleich im Entwurf der Entschließung des Europäischen Parlaments auf mehrere Dokumente verwiesen wird, fehlt die wesentliche Information. Das Land ist seit 1963 Beitrittskandidat, und Bedingungen für die Aufnahme der Verhandlungen werden seitdem erörtert. Die 1993 festgelegten Kriterien von Kopenhagen sind in den einleitenden Präambeln des Berichts nicht zu finden. Wenn wir uns mit dem Fortschrittsbericht der Europäischen Kommission über die Türkei 2007 näher befassen, gelangen wir zu dem Schluss, dass zwar bestimmte Fortschritte zu verzeichnen sind, die in Bezug auf die nationalen Minderheiten verabschiedeten Rechtsvorschriften jedoch hoch nicht ausreichend umgesetzt worden sind. Die Tatsache, dass etwa 10 % der arbeitsfähigen Bevölkerung der Türkei in EU-Ländern beschäftigt sind, ist Ausdruck der langjährigen engen Beziehungen zwischen der Türkei und der EU. Was uns überrascht, ist der Stand bei der Umsetzung der Verordnungen auf wirtschaftlichem Gebiet, die bisher eher zweifelhaft ist. Obgleich diese Verordnungen formell in Rechtsvorschriften der Türkei eingeflossen sind, ist in Einzelfällen oftmals ein äußerst „uneuropäischer“ Ansatz erkennbar. Zwar hat das Land durchaus beachtliche Fortschritte zu verzeichnen, aber in vielen Bereichen sind die Unterschiede zwischen der Türkei und der Mehrzahl der EU-Länder (einschließlich der Balkanländer) nach wie vor erheblich. Die augenfälligsten Merkmale der türkischen Gesellschaft, die sie von den EU-Ländern unterscheiden, sind der Einfluss der Armee auf das politische System des Landes und die einflussreiche Position des sunnitischen Islam. Im Bericht wird die derzeitige Situation der Gesellschaft recht präzise beschrieben. Obgleich uns Ziffer 12 der Entschließung nicht ausgewogen erscheint, wird die GUE/NGL-Fraktion nicht dagegen stimmen."@de⁹ ". − Παρότι η πρόταση ψηφίσματος του Ευρωπαϊκού Κοινοβουλίου αναφέρει αριθμό εγγράφων, οι θεμελιώδεις πληροφορίες λείπουν. Η χώρα αυτή είναι υποψήφια χώρα από το 1963. Οι προϋποθέσεις έναρξης διαπραγματεύσεων συζητούνται συνέχεια. Τα αποκαλούμενα κριτήρια της Κοπεγχάγης, που ορίσθηκαν το 1993, δεν μπορούμε να τα βρούμε στο εισαγωγικό προοίμιο του κειμένου. Όταν μελετήσαμε προσεκτικά την έκθεση προόδου της Ευρωπαϊκής Επιτροπής για την Τουρκία για το 2007, διαπιστώσαμε ότι, παρότι έχει σημειωθεί κάποια πρόοδος, η νομοθεσία που εγκρίθηκε όσον αφορά τις εθνικές μειονότητες δεν έχει ακόμη εφαρμοστεί επαρκώς. Το γεγονός ότι το 10% περίπου του τουρκικού πληθυσμού ικανού προς εργασία εργάζεται στις χώρες της ΕΕ είναι ένας δείκτης του βάθους των μακροχρόνιων σχέσεων μεταξύ της Τουρκίας και της ΕΕ. Αυτό που μας προκαλεί έκπληξη είναι η κατάσταση εφαρμογής των κανονισμών στον οικονομικό τομέα, μάλλον συζητήσιμη έως τώρα. Παρότι αυτοί οι κανονισμοί περιέχονται επίσημα στην τουρκική νομοθεσία, συχνά βλέπουμε μια «μη-ευρωπαϊκή» προσέγγιση στην αντιμετώπιση μεμονωμένων περιπτώσεων. Μπορούμε να πούμε ότι, παρότι η Τουρκία έχει σημειώσει σημαντική επιτυχία, σε πολλούς τομείς, οι διαφορές μεταξύ της Τουρκίας και των περισσοτέρων χωρών της ΕΕ (συμπεριλαμβανομένων των βαλκανικών χωρών) δεν έχουν μειωθεί σημαντικά έως τώρα. Η επιρροή του στρατού στο πολιτικό σύστημα της χώρας και η ισχυρή θέση του σουνιτικού Ισλάμ είναι τα εμφανέστερα χαρακτηριστικά της τουρκικής κοινωνίας, τα οποία τη διαφοροποιούν από τις χώρες της ΕΕ. Η έκθεση παρουσιάζει την παρούσα κατάσταση της κοινωνίας μάλλον επακριβώς. Παρότι η παράγραφος 12 του ψηφίσματος δεν είναι ισορροπημένη, η Ομάδα GUE/NGL δεν θα το καταψηφίσει."@el¹⁰ ". − Although the motion for a European Parliament resolution quotes a number of documents, the fundamental information is missing. This country has been a candidate country since 1963. Conditions for opening negotiations have been discussed all the time. The so-called Copenhagen criteria, laid down in 1993, cannot be found in the opening preambles of the text. When we sink our teeth into the European Commission’s Turkey 2007 progress report, we find out that, although some progress has been made, the legislation adopted in regard to national minorities has not yet been sufficiently implemented. The fact that approximately 10% of the Turkish population capable of work are employed in the countries of the EU is an indicator of the depth of the long-standing relations between Turkey and the EU. What will surprise us is the state of implementation of regulations in the economic area, rather debatable so far. Although these regulations are formally enshrined in Turkish legislation, we often see a very ‘un-European’ approach in dealing with individual cases. We can say that, although Turkey has achieved significant success, in many areas the differences between Turkey and most countries of the EU (including the Balkan States) have not significantly diminished so far. The army’s influence over the country’s political system and the powerful status of Sunni Islam are the most obvious features of Turkish society, distinguishing it from EU countries. The report portrays the present situation of the society rather accurately. Although paragraph 12 of the resolution is not balanced, the GUE/NGL Group will not vote against it."@en⁴ ". − Aunque la propuesta de resolución del Parlamento Europeo cita algunos documentos, falta la información esencial. Este país ha sido candidato a la adhesión desde 1963 y las condiciones para la apertura de negociaciones se han debatido una y otra vez. Los denominados criterios de Copenhague, establecidos en 1993, no se incluyen en el preámbulo del texto. Cuando examinamos con detalle el informe de la Comisión Europea sobre los progresos de Turquía en 2007 podemos ver que, aunque se han realizado algunos progresos, la legislación adoptada en relación con las minorías nacionales aún no se ha aplicado lo suficiente. El hecho de que alrededor del 10 % de la población turca en edad laboral trabaje en los países de la UE constituye un indicador de las estrechas y duraderas relaciones existentes entre Turquía y la UE. Nos sorprende, sin embargo, el estado de aplicación de las normas en materia económica, bastante debatible por el momento. Aunque estas normas se encuentran oficialmente consagradas en la legislación turca, a menudo vemos un enfoque muy poco europeo en el tratamiento de los casos concretos. Podemos afirmar que, aunque Turquía ha realizado progresos significativos, en muchos ámbitos las diferencias entre Turquía y la mayor parte de los países de la UE (e incluso los países de los Balcanes) aún no se han reducido de forma significativa. La influencia del ejército sobre el sistema político del país y el poder de los suníes son las características más evidentes de la sociedad turca que la distinguen de los países de la UE. El informe retrata la situación actual de la sociedad de forma bastante exacta. Sin embargo, aunque el apartado 12 de la resolución no está equilibrado, el Grupo GUE/NGL no votará en contra."@es²¹ ". − Kuigi ettepanek Euroopa Parlamendi otsuse vastuvõtmiseks tsiteerib mitmeid dokumente, on puudu põhiline teave. See riik on olnud meie kandidaatriik alates 1963. aastast. Kogu aeg on räägitud läbirääkimiste avamise tingimustest. 1993. aastal kehtestatud nn Kopenhaageni kriteeriume ei ole võimalik teksti sissejuhatavast osast leida. Kui me surume hambad Euroopa Komisjoni Türgi 2007. aasta eduaruandesse, saame teada, et, vaatamata mõningatele edusammudele, ei ole rahvusvähemuste kohta vastu võetud õigusakte piisavalt rakendatud. Tõsiasi, et umbes 10% Türgi töövõimelisest elanikkonnast töötab ELi riikides, näitab Türgi ja ELi pikaajaliste suhete sügavust. Meid üllatab aga majanduse valdkonna eeskirjade rakendamise seis, mis seni on üsnagi vaieldav. Kuigi need eeskirjad on vormiliselt Türgi õigusaktidesse üle võetud, näeme üksikjuhtumitega tegelemisel sageli väga mitteeuroopalikku lähenemisviisi. Võime öelda, et kuigi Türgi on saavutanud märkimisväärset edu, ei ole paljudes valdkondades vähenenud erinevused Türgi ja suurema osa ELi riikide (kaasa arvatud Balkani riikide) vahel. Sõjaväe mõju riigi poliitilise süsteemi üle ja sunnismi võimas staatus on kõige selgemad Türgi ühiskonna tunnused, mis eristavad seda ELi riikidest. Raport kujutab ühiskonna praegust olukorda üsna täpselt. Kuigi resolutsiooni lõige 12 ei ole tasakaalustatud, ei hääleta fraktsioon GUE/NGL selle vastu."@et⁵ ". − Vaikka esityksessä Euroopan parlamentin päätöslauselmaksi lainataan useita asiakirjoja, keskeinen tieto puuttuu. Valtio on ollut ehdokasmaa vuodesta 1963 alkaen. Edellytyksistä neuvottelujen aloittamiselle on keskusteltu koko ajan. Vuonna 1993 vahvistettuja Kööpenhaminan kriteerejä ei löydy tekstin johdanto-osasta. Upottaessamme hampaamme Euroopan komission antamaan Turkin määräaikaiskertomukseen 2007 toteamme, että vaikka jonkinlaista edistymistä on tapahtunut, kansallisia vähemmistöjä koskevaa hyväksyttyä lainsäädäntöä ei ole riittävällä tavalla pantu täytäntöön. Se, että noin kymmenen prosenttia Turkin työväestöstä työskentelee EU:n jäsenvaltioissa, on merkki Turkin ja EU:n välisten pitkäaikaisten suhteiden laajuudesta. Yllättävää on taloudellisen alan sääntelyn täytäntöönpanon tila, joka on varsin kyseenalainen. Vaikka säädöksiä vaalitaan Turkin lainsäädännössä, havaitsemme usein hyvin ”epäeurooppalaisen” lähestymistavan yksittäisissä tapauksissa. Voidaankin todeta, että vaikka Turkki onkin edistynyt merkittävästi, monilla aloilla Turkin ja EU:n jäsenvaltioiden enemmistön (myös Balkanin valtioiden) väliset erimielisyydet eivät ole tähän mennessä merkittävästi vähentyneet. Armeijan vaikutus valtion poliittiseen järjestelmään sekä sunnilaisen islamin voimakas asema ovat näkyvimmät tekijät, jotka erottavat turkkilaisen yhteiskunnan EU:n jäsenvaltioista. Mietinnössä kuvataan yhteiskunnan nykytilannetta varsin tarkasti. Vaikka päätöslauselman 12 kohta ei olekaan tasapainoinen, GUE/NGL-ryhmä ei äänestä sitä vastaan."@fi⁷ ". − Bien que la motion de résolution du Parlement européen cite un certain nombre de documents, l’information fondamentale en est absente. Ce pays est un pays candidat depuis 1963. Les conditions d’ouverture des négociations font l’objet de discussions depuis cette date. Les critères dits de Copenhague, définis en 1993, ne sont pas mentionnés dans le préambule du texte. Lorsque nous examinons en détail le rapport de la Commission européenne de 2007 sur les progrès accomplis par la Turquie, nous découvrons que bien que certains progrès aient été accomplis, la législation adoptée vis-à-vis des minorités nationales n’a pas encore été mise en œuvre de façon satisfaisante. Le fait qu’environ 10% de la population active turque travaille dans les pays de l’Union européenne montre la profondeur des relations de longue date entre la Turquie et l’Union européenne. Ce qui nous surprend, c’est l’avancement de la mise en œuvre des dispositions dans le domaine économique, plutôt limité jusqu’à présent. Bien que ces dispositions soient consacrées par la législation turque, nous constatons souvent une approche très peu européenne dans la gestion des cas individuels. Nous pouvons dire que, bien que la Turquie ait accompli des progrès importants, les différences entre la Turquie et la plupart des pays européens (y compris les pays des Balkans) dans de nombreux domaines n’ont pas diminué sensiblement jusqu’à présent. L’influence de l’armée sur le système politique du pays et la puissance de l’Islam sunnite sont les caractéristiques de la société turque qui la distinguent le plus clairement des pays européens. Ce rapport donne une image assez précise de la situation actuelle de cette société. Bien que le paragraphe 12 de la résolution ne soit pas équilibré, le groupe GUE/NGL ne s’y opposera pas."@fr⁸ ". − Noha az Európai Parlament állásfoglalási indítványa számos dokumentumból idéz, hiányoznak a legalapvetőbb információk. Ez az ország 1963 óta tagjelölt. A tárgyalások megnyitásának feltételeiről azóta egyeztetünk. Az úgynevezett koppenhágai kritériumok nem fedezhetők fel a szöveg bevezető részében. Ha elmélyedünk az Európai Bizottság 2007-es török országjelentésében, azt láthatjuk, hogy noha bizonyos haladás bekövetkezett, a nemzeti kisebbségekkel összefüggésben elfogadott jogszabályok még nem teljesülnek megfelelően. Azon tény, hogy a török munkaképes lakosság megközelítőleg 10 %-a dolgozik az EU tagállamaiban, jelzi a Törökország és az EU között régóta fennálló kapcsolatok mélységét. Ami meglep bennünket, az a gazdasági szférában elfogadott rendelkezések végrehajtásának — meglehetősen vitára ingerlő — állapota. Noha e rendelkezések beépültek a török jogrendszerbe, igen gyakran tapasztalhatunk „nem-európai” megközelítést az egyes ügyekkel való foglalkozás során. Elmondhatjuk, hogy noha Törökország tekintélyes sikereket ért el, számos területen a Törökország és az EU-tagállamok többsége (beleértve a balkáni tagországokat is) közötti különbség mindeddig jelentősen nem csökkent. A török társadalom legmeghatározóbb jellemvonásai ma a hadsereg befolyása az ország politikai rendszere felett, a szunnita iszlám markáns pozíciója, és ezek egyben meg is különböztetik Törökországot az európai országoktól. A jelentés meglehetős pontossággal ad képet a jelenlegi helyzetről. Noha a határozat 12. bekezdése nem tekinthető kiegyensúlyozottnak, a GUE/NGL képviselőcsoport nem fog ellene szavazni."@hu¹¹ ". − Sebbene la proposta di risoluzione del Parlamento europeo citi diversi documenti, mancano le informazioni fondamentali. La Turchia è un paese candidato dal 1963. Sono sempre state discusse le condizioni per l’avvio dei negoziati. I cosiddetti criteri di Copenaghen, fissati nel 1993, non si trovano nei preamboli di apertura del documento. Quando affondiamo i denti nella relazione 2007 relativa ai progressi compiuti dalla Turchia della Commissione europea, scopriamo che, sebbene siano stati compiuti alcuni progressi, la normativa adottata in merito alle minoranze nazionali non è stata ancora attuata a sufficienza. Il fatto che circa il 10 per cento della popolazione turca in grado di lavorare sia occupata nei paesi dell’UE è un indicatore delle relazioni di lunga data tra la Turchia e l’UE. Ciò che ci sorprenderà è lo stato di attuazione delle norme nel settore economico, ad oggi piuttosto discutibile. Sebbene tali norme siano ufficialmente racchiuse nella normativa turca, nell’affrontare singoli casi osserviamo spesso un approccio molto “non europeo”. Possiamo dire che, sebbene la Turchia abbia conseguito un successo significativo, ad oggi in molti settori le differenze tra la Turchia e la maggior parte dei paesi dell’UE (ivi compresi gli Stati dei Balcani) non sono diminuite in modo significativo. L’influenza dell’esercito sul sistema politico del paese e il potente dell’ sunnita costituiscono le caratteristiche più ovvie della società turca, distinguendola dai paesi dell’UE. La relazione dipinge l’attuale situazione della società piuttosto accuratamente. Sebbene il paragrafo 12 della risoluzione non sia equilibrato, il gruppo GUE/NGL voterà a favore del testo."@it¹² ". − Nors Europos Parlamento rezoliucijos pasiūlyme cituojami keli dokumentai, jame trūksta esminės informacijos. Ši šalis yra kandidatė nuo 1963 m. Visą šį laiką buvo aptariamos derybų pradžios sąlygos. Dokumento įžangoje neminimi 1993 m. nustatyti taip vadinami Kopenhagos kriterijai. Pasigilinę į Europos Komisijos pranešimą apie 2007 m. Turkijos pažangą, mes matome, kad nors tam tikra pažanga ir buvo padaryta, su nacionalinėmis mažumomis susiję įstatymai vis dar nėra efektyviai taikomi. Faktas, kad maždaug 10 % Turkijos darbingų piliečių dirba ES valstybėse yra ilgalaikių Turkijos ir ES santykių rodiklis. Mums nerimą kelia reglamentų įgyvendinimas ekonomikos srityje. Nors šie teisės aktai oficialiai įtraukti į Turkijos teisės sistemą, mes dažnai pastebime akivaizdžiai prieš Europą nukreiptą požiūrį sprendžiant atskiras bylas. Galime pasakyti, kad nors Turkija padarė nemažą pažangą, skirtumai daugelyje sričių tarp ES šalių (įskaitant Balkanų valstybes) kol kas beveik nesumažėjo. Armijos įtaka šalies politinei sistemai ir Sunni Islam statusas yra pačios akivaizdžiausios Turkijos visuomenės savybės, kuriomis ji skiriasi nuo ES šalių. Pranešimas pakankamai tiksliai perteikia esamą visuomenės padėtį. Nors rezoliucijos 12 skirsnis yra nesuderintas, GUE/NGL grupė nebalsuos prieš šį pranešimą."@lt¹⁴ ". − Lai gan Eiropas Parlamenta rezolūcijas priekšlikumā ir citēti vairāki dokumenti, pamatinformācijas trūkst. Šī valsts ir bijusi kandidātvalsts kopš 1963. gada. Nosacījumi sarunu sākšanai ir pārrunāti visu laiku. Tā saucamos Kopenhāgenas kritērijus, kas ir formulēti 1993. gadā, nevar atrast teksta sākuma preambulās. Ieskatoties Eiropas Komisijas Turcijas 2007. gada progresa ziņojumā, mēs noskaidrojam, ka, lai gan neliels progress ir panākts, pieņemtie tiesību akti attiecībā uz nacionālajām minoritātēm vēl nav bijusi pietiekami īstenoti. Fakts, ka apmēram 10 % Turcijas darbaspējīgo iedzīvotāju tiek nodarbināti ES valstīs, ir rādītājs ilglaicīgu attiecību dziļumam starp Turciju un ES. Tas, kas mūs pārsteidz, ir noteikumu ieviešanas stāvoklis ekonomiskajā sfērā, kas līdz šim ir diezgan apstrīdams. Lai gan šie noteikumi formāli ir iekļauti Turcijas tiesību aktos, mēs bieži redzam ļoti „neeiropisku” pieeju atsevišķu gadījumu risināšanā. Mēs varam teikt, ka, lai gan Turcija ir sasniegusi nozīmīgus panākumus, daudzās sfērās atšķirības starp Turciju un vairumu ES valstu (ieskaitot Balkānu valstis) līdz šim nav būtiski mazinājušās. Armijas ietekme pār valsts politisko sistēmu un spēcīgais sunnisma islāma statuss ir visredzamākās Turcijas sabiedrības iezīmes, kas to padara atšķirīgu no ES valstīm. Ziņojumā ir diezgan precīzi raksturots sabiedrības pašreizējais stāvoklis. Lai gan rezolūcijas 12. punkts nav līdzsvarots, GUE/NGL grupa nebalsos pret to."@lv¹³ "V návrhu usnesení Evropského parlamentu je citována řada dokumentů. Chybí zde však základní konstatování. Tato země je kandidátskou zemí od roku 1963. Po celou dobu jsou diskutovány podmínky zahájení jednání. Tzv. kodaňská kritéria z roku 1993 v úvodních formulacích návrhu usnesení nenajdete. Pokud se začteme do zprávy o pokroku Turecka v roce 2007 předložené EK, zjistíme, že přes konstatovaný pokrok není dosud aplikace přijatých zákonů v oblasti národnostních menšin na odpovídající úrovni. Pokud si uvědomíme, že cca 10 % práceschopného obyvatelstva Turecka pracuje v zemích EU, vidíme, že vztahy jsou již řadu let velmi rozsáhlé. Věc, která nás překvapí, je dosud velmi diskutabilní aplikace pravidel v ekonomické oblasti. Tato pravidla jsou sice formálně zahrnuta v turecké legislativě, při řešení konkrétních případů se však setkáváme s velmi „neevropským“ přístupem. Lze konstatovat, že pokrok Turecka je významný, ale v řadě kapitol se rozdíl mezi Tureckem a většinou zemí EU (včetně balkánských států) dosud významně nezmenšil. Specifický vliv armády na politický systém země a silné postavení islámu sunnitského směru jsou pouze nejviditelnější znaky turecké společnosti, které ji od států EU odlišují. Zpráva poměrně věrně zobrazuje současný stav společnosti, v článku 12 však usnesení není vyvážené. Přesto GUE/NGL nebude hlasovat proti."@mt¹⁵ ". − Hoewel de ontwerpresolutie van het Europees Parlement uit een aantal documenten citeert, ontbreekt de belangrijkste informatie. Dit land is al sinds 1963 kandidaat. Al die tijd is er gesproken over de voorwaarden om de onderhandelingen te openen. De zogenaamde Kopenhagencriteria, die in 1993 zijn vastgesteld, zijn niet in de inleiding van de tekst te vinden. Als we onze tanden in het voortgangsverslag 2007 van de Europese Commissie over Turkije zetten zien we dat er weliswaar enige voortgang geboekt is maar dat de wetgeving inzake minderheden die is aangenomen nog onvoldoende geïmplementeerd is. Het gegeven dat ongeveer 10 procent van de Turkse beroepsbevolking in lidstaten van de EU werkt is een teken van de ver teruggaande betrekkingen tussen Turkije en de EU. Wat ons zal verrassen is de stand van zaken wat betreft de implementatie van regelgeving op economisch gebied, die tot dusverre nogal discutabel is. Hoewel deze regelgeving formeel onderdeel uitmaakt van de Turkse wetgeving zien we vaak een nogal “niet-Europese” manier van omgaan met individuele gevallen. Hoewel Turkije belangrijke successen geboekt heeft, kunnen we stellen dat de verschillen tussen Turkije en de meeste EU-landen (inclusief de Balkanlanden) op veel gebieden nauwelijks kleiner zijn geworden. De rol van het leger in het politieke systeem van het land en de machtige positie van de soennitische islam zijn de belangrijkste kenmerken die de Turkse samenleving onderscheiden van EU-landen. Het verslag schetst een tamelijk accuraat portret van de huidige samenleving. Hoewel paragraaf 12 van de resolutie onevenwichtig is zal de GUE/NGL-fractie er niet tegen stemmen."@nl³ ". − Chociaż wniosek w sprawie rezolucji Parlamentu Europejskiego zawiera cytaty z różnych dokumentów, brakuje podstawowej informacji. Kraj ten jest państwem kandydującym od 1963 r. Warunki rozpoczęcia negocjacji były omawiane wiele razy. Tzw. kryteria kopenhaskie, zapisane w roku 1993, nie widnieją w preambułach tekstu. Jeśli zajrzymy do sprawozdania Komisji Europejskiej dotyczącego postępów Turcji w roku 2007, to dowiemy się, że chociaż poczyniono pewne postępy, to ustawy związane z ochroną mniejszości narodowych jeszcze nie obowiązują. To, że 10% ludności Turcji zdolnej do pracy zatrudnionych jest w krajach UE świadczy o wymiarze długotrwałych relacji między Turcją i UE. Zaskakujące in plus jest wdrożenie regulacji w dziedzinie gospodarki, co do tej pory było poważnym problemem. Chociaż regulacje te są formalnie zapisane w tureckim ustawodawstwie, często widzimy bardzo nieeuropejskie podejście w odniesieniu do konkretnych przypadków. Można powiedzieć, że choć Turcja osiągnęła znaczny sukces, to w wielu obszarach różnice pomiędzy Turcją a większością państw UE (w tym państw bałkańskich) nie zmniejszyły się w istotny sposób. Wpływ wojska na system polityczny kraju i silny status sunnickiej odmiany islamu są najbardziej widocznymi cechami tureckiego społeczeństwa, co odróżnia je od państw UE. Sprawozdanie przekazuje w dość precyzyjny sposób obecną sytuację społeczeństwa. Chociaż paragraf 12 rezolucji nie jest zbyt wyważony, grupa GUE/NGL nie będzie głosować przeciwko."@pl¹⁶ "Embora a proposta de resolução do Parlamento Europeu cite uma série de documentos, falta a informação fundamental. A Turquia é país candidato desde 1963. As condições para a abertura das negociações foram debatidas durante todo este tempo. Os chamados critérios de Copenhaga, estabelecidos em 1993, não são referidos nos considerandos inicias do texto. Quando mergulhamos no texto do relatório de 2007 da Comissão Europeia referente aos progressos realizados pela Turquia, descobrimos que, embora tenham sido feitos alguns progressos, a legislação adoptada relativa às minorias nacionais ainda não foi implementada de forma satisfatória. O facto de aproximadamente 10% da população turca apta a trabalhar se encontrar em países da UE constitui um indicador da profundidade das longas relações existentes entre a Turquia e a UE. O que constituirá uma surpresa para nós é o estado de implementação de regulamentos na área da economia, até agora, muito discutível. Embora estes regulamentos estejam consagrados formalmente na legislação turca, assistimos frequentemente a uma abordagem “pouco europeia” quando se trata de casos concretos. Podemos dizer que, embora a Turquia tenha alcançado um sucesso significativo, em muitas áreas, as diferenças entre este país e a maioria dos países da UE (incluindo os Estados dos Balcãs) não diminuíram muito até agora. A influência do exército no sistema político do país e o estatuto poderoso do Islão sunita constituem as características mais óbvias da sociedade turca, distinguindo-a dos países da UE. O relatório descreve de forma bastante correcta a situação social na actualidade. Embora o número 12 da resolução não seja equilibrado, o Grupo GUE/NGL não votará contra."@pt¹⁷ "V návrhu usnesení Evropského parlamentu je citována řada dokumentů. Chybí zde však základní konstatování. Tato země je kandidátskou zemí od roku 1963. Po celou dobu jsou diskutovány podmínky zahájení jednání. Tzv. kodaňská kritéria z roku 1993 v úvodních formulacích návrhu usnesení nenajdete. Pokud se začteme do zprávy o pokroku Turecka v roce 2007 předložené EK, zjistíme, že přes konstatovaný pokrok není dosud aplikace přijatých zákonů v oblasti národnostních menšin na odpovídající úrovni. Pokud si uvědomíme, že cca 10 % práceschopného obyvatelstva Turecka pracuje v zemích EU, vidíme, že vztahy jsou již řadu let velmi rozsáhlé. Věc, která nás překvapí, je dosud velmi diskutabilní aplikace pravidel v ekonomické oblasti. Tato pravidla jsou sice formálně zahrnuta v turecké legislativě, při řešení konkrétních případů se však setkáváme s velmi „neevropským“ přístupem. Lze konstatovat, že pokrok Turecka je významný, ale v řadě kapitol se rozdíl mezi Tureckem a většinou zemí EU (včetně balkánských států) dosud významně nezmenšil. Specifický vliv armády na politický systém země a silné postavení islámu sunnitského směru jsou pouze nejviditelnější znaky turecké společnosti, které ji od států EU odlišují. Zpráva poměrně věrně zobrazuje současný stav společnosti, v článku 12 však usnesení není vyvážené. Přesto GUE/NGL nebude hlasovat proti."@ro¹⁸ ". − Aj keď v návrhu uznesenia Európskeho parlamentu je citovaných mnoho dokumentov, chýbajú v ňom základné informácie. Táto krajina je kandidátskou krajinou od roku 1963. Podmienky na začatie rokovaní sa diskutovali po celý čas. Tzv. kodanské kritéria z roku 1993 nenájdete v úvodných predhovoroch návrhu uznesenia. Pokiaľ sa začítame do správy o pokroku Turecka v roku 2007, ktorú preložila Európska komisia, zistíme, že aj napriek uskutočnenému pokroku nie je vykonávanie prijatých zákonov v oblasti národnostných menšín na zodpovedajúcej úrovni. Skutočnosť, že približne 10 % práceschopného obyvateľstva Turecka pracuje v krajinách EÚ, poukazuje na rozsiahlosť dlhodobých vzťahov medzi Tureckom a EÚ. Prekvapiť nás môže doposiaľ diskutabilné vykonávanie pravidiel v hospodárskej oblasti. Aj napriek tomu, že tieto pravidlá sú zahrnuté v tureckých právnych predpisoch, pri riešení konkrétnych prípadov sa často stretávame s veľmi „neeurópskym“ prístupom. Môžeme konštatovať, že pokrok Turecka je síce významný, ale v mnohých oblastiach sa rozdiel medzi Tureckom a väčšinou krajín EÚ (vrátane balkánskych štátov) výrazne nezmenšil. Osobitný vplyv armády na politický systém krajiny a silné postavenie sunitského islamu sú najviditeľnejšie znaky tureckej spoločnosti, ktorými sa líši od krajín EÚ. Správa presne zobrazuje súčasnú situáciu spoločnosti. Aj keď odsek 12 uznesenia nie je vyvážený, skupina GUE/NGL nebude hlasovať proti."@sk¹⁹ "− Čeprav predlog resolucije Evropskega parlamenta navaja veliko dokumentov, bistvena informacija manjka. Ta država je država kandidatka že od leta 1963. O pogojih za začetna pogajanja se je stalno razpravljalo. Tako imenovanih københavnskih meril, sprejetih leta 1993, v začetnih preambulah besedila ni. Ko začnemo natančno brati poročilo Evropske komisije o napredku Turčije za leto 2007, ugotovimo, da kljub temu, da je napredovala, se zakonodaja, sprejeta v zvezi z nacionalnimi manjšinami, še ne izvaja zadovoljivo. Dejstvo, da je približno 10 % turškega prebivalstva, sposobnega za delo, zaposlenega v državah EU, je pokazatelj, kako globoki so dolgoletni odnosi med Turčijo in EU. Presenetilo nas bo izvajanje predpisov na gospodarskem področju, ki je bilo do zdaj precej sporno. Čeprav so navedeni predpisi uradno vključeni v turško zakonodajo, pogosto zaznamo zelo „neevropski pristop“ obravnavanja posameznih zadev. Rečemo lahko, da se kljub znatnemu napredku Turčije na več področjih nesoglasja med Turčijo in večino držav EU (vključno z balkanskimi državami)do zdaj niso znatno zmanjšala. Vpliv vojske na politični sistem države ter vpliven položaj sunitskega islama sta najbolj očitni značilnosti turške družbe, ki jo razlikujeta od držav EU. Poročilo predstavi sedanje razmere družbe precej točno. Čeprav odstavek 12 resolucije ni uravnotežen, skupina GUE/NGL ne bo glasovala proti."@sl²⁰ ". − Trots att ett antal dokument citeras i förslaget till Europaparlamentets resolution, saknas den grundläggande informationen. Detta land har varit ett kandidatland sedan 1963. Villkoren för att inleda förhandlingar har ständigt diskuterats. De så kallade Köpenhamnskriterierna, som fastställdes 1993, finns inte med i textens inledning. När man fördjupar sig i Europeiska kommissionens 2007 års lägesrapport om Turkiet får man reda på att den lagstiftning som antagits om nationella minoriteter ännu inte genomförts fullt ut, även om vissa framsteg har gjorts. Det faktum att runt 10 procent av Turkiets arbetsföra befolkning är anställda i länder i EU är en indikation på hur djupa de långvariga förbindelserna mellan Turkiet och EU är. Det som förvånar oss är läget när det gäller genomförandet av bestämmelser på ekonomiområdet, som hittills varit något diskutabelt. Trots att dessa bestämmelser formellt ingår i den turkiska lagstiftningen ser vi ofta ett mycket ”oeuropeiskt” tillvägagångssätt i de enskilda fallen. Man kan säga att även om Turkiet har uppnått avsevärd framgång, har skillnaderna mellan Turkiet och de flesta EU-länder (bland annat Balkanländerna) ännu inte minskat nämnvärt på många områden. Arméns inflytande på landets politiska system och Sunniislams mäktiga status är de mest uppenbara särdragen i det turkiska samhället, som skiljer det från EU-länderna. Rapporten ger en ganska rättvis bild av den aktuella samhällssituationen. Även om stycke 12 i resolutionen inte är balanserad kommer GUE/NGL-gruppen inte att rösta mot det."@sv²²
lpv:unclassifiedMetadata	"Jaromír Kohlíček (GUE/NGL ),"^18,15 "islam"¹² "status"¹² "v písemné formě"^18,15