Local view for "http://purl.org/linkedpolitics/eu/plenary/2008-05-21-Speech-3-245"

Predicate	Value (sorted: default)
rdf:type	lpv_eu:Speech⁶
dcterms:Date	"2008-05-21"^^xsd:date⁶
dcterms:Is Part Of	lp_eu:Explicaţii privind votul⁶
dcterms:Language	"pt"^^xsd:language⁶
lpv:document identification number	"en.20080521.20.3-245"⁶
lpv:hasSubsequent	lp_eu:2008-05-21-Speech-3-246⁶
lpv:speaker	lp:Ilda Figueiredo⁶
lpv:spoken text	". Sabemos que há mais mulheres do que homens no ensino superior, mas, quando se trata de escolher uma carreira na investigação, o número de mulheres ainda é superado pelo dos homens. O aumento da entrada de mulheres no ensino superior não conduziu a uma mudança equivalente do rácio mulheres/homens em certos domínios académicos ou profissionais nem eliminou a diferença salarial entre homens e mulheres. Como a relatora salienta, as mulheres investigadoras ainda estão em minoria nos sectores público e do ensino superior e, na União Europeia, ambos os sectores apresentam uma média de 35% de mulheres. Em todos os países estes dois sectores apresentam uma percentagem mais elevada de mulheres investigadoras do que o sector privado, onde a média comunitária não ultrapassa 18% de mulheres. De notar que existem grandes variações entre os países. Os que têm menos mulheres na investigação no sector privado são a Alemanha (11,8%), a Áustria (10,4%) e os Países Baixos (8,7%), situação que contrasta com a de países como a Letónia, a Bulgária e a Roménia, nos quais a percentagem é superior a 40%.Também os padrões de distribuição dos investigadores masculinos e femininos por grandes domínios científicos são muito diferentes. Entre os homens investigadores no ensino superior, 54% trabalham na área das ciências naturais e na engenharia, contra apenas 37% das mulheres investigadoras."@pt¹⁷
lpv:spokenAs	substitute; Delegation to the Euro-Mediterranean Parliamentary Assembly (2004-09-15--2009-07-13)²³ unknown; Coligação Democrática Unitária (PCP-PEV) (2004-07-20--2009-07-13)²³ vice-chair; EUL/NGL (2004-07-20--2009-07-13)²³ substitute; AGRI (2007-01-31--2009-07-13)²³ member; Delegation to the Euro-Latin American Parliamentary Assembly (2007-05-23--2009-07-13)²³ member; Delegation for relations with Mercosur (2007-03-14--2009-07-13)²³ vice-chair; EMPL (2007-01-31--2009-07-13)²³ member; FEMM (2007-01-31--2009-07-13)²³
lpv:translated text	". − Víme, že v oblasti vyššího vzdělávání je vyšší zastoupení žen než mužů, ale pokud jde o volbu kariéry ve výzkumu, muži stále počtem převyšují ženy. Velký nárůst zastoupení žen ve vyšším vzdělání nevedl ani k přiměřené změně poměru žen k mužům v jistých oblastech studia nebo povolání, ani neodstranil platové rozdíly na základě pohlaví. Jak zdůraznila zpravodajka, výzkumnice stále tvoří menšinu ve vládě a v odvětví vyššího školství, přičemž oba sektory vykazují celoevropský průměr zastoupení žen 35 %. Ve všech zemích však tato dvě odvětví vykazují větší podíl výzkumnic než podnikatelský sektor s celoevropským průměrem zastoupení žen 18 %, ale objevují se velké rozdíly mezi jednotlivými zeměmi. Ke státům, které mají nejméně žen v ekonomickém výzkumu, patří Německo (11,8 %), Rakousko (10,4 %) a Nizozemsko (8,7 %), zatímco Lotyšsko, Bulharsko a Rumunsko mají v této oblasti více než 40% zastoupení žen. Rozdělení výzkumníků a výzkumnic podle hlavních vědních odborů ukazuje rozdílné vzorce pro muže a ženy. V přírodních vědách a technických odborech pracuje 54 % výzkumníků ve vyšším školství, zatímco ze všech výzkumnic je to jen 37 %."@cs¹ "Vi ved, at der er flere kvinder end mænd på de højere uddannelser, men når det drejer sig om at vælge en forskerkarrierer, overgås antallet af kvinder af antallet af mænd. Det stigende antal kvinder på de højere uddannelser fører ikke til en tilsvarende stigning i forholdet mellem kvinder og mænd inden for visse akademiske områder eller erhverv, og det fjerner heller ikke lønforskellen mellem mænd og kvinder. Som fremhævet af ordføreren er kvindelige forskere stadig en minoritet inden for den offentlige sektor og på uddannelsesområdet, og i EU udgør kvinderne inden for de to sektorer et gennemsnit på 35 %. I alle landene har disse to sektorer en meget højere andel af kvindelige forskere end den private sektor, hvor EU-gennemsnittet ikke overstiger 18 % kvinder. Der er dog store forskelle landene imellem. De lande, der har færrest kvindelige forskere inden for det private erhvervsliv, er Tyskland (11,8 %), Østrig (10,4 %) og Nederlandene (8,7 %), hvilket står i kontrast til lande som Litauen, Bulgarien og Rumænien, hvor andelen af kvinder er over 40 %. Fordelingen af mandlige og kvindelige forskere på de store forskningsområder udviser meget store forskelle. Blandt de mandlige forskere på de højere uddannelser arbejder 54 % inden for det naturvidenskabelige og ingeniørmæssige område mod kun 37 % af de kvindelige forskere."@da² ". − Wir wissen, dass mehr junge Frauen als Männer studieren, aber wenn es darum geht, sich für die wissenschaftliche Laufbahn zu entscheiden, sind die Frauen noch immer zahlenmäßig unterlegen. Die enorme Zunahme der Teilhabe der Frauen an der Hochschulbildung hat weder zu einer entsprechenden Erhöhung des Frauenanteils in bestimmten Studienfächern oder Berufen geführt, noch hat sie das Lohngefälle zwischen den Geschlechtern beseitigt. Wie die Berichterstatterin hervorhebt, sind Forscherinnen im Staatssektor und im Hochschulsektor mit 35 % (EU-Durchschnitt) nach wie vor in der Minderheit. In allen Ländern ist der Anteil der Forscherinnen im Staatssektor und im Hochschulsektor dennoch höher als im Unternehmensbereich, in dem auf Frauen im EU-Durchschnitt nur 18 % entfallen, wenn auch von Land zu Land erhebliche Unterschiede bestehen. Die Länder, in denen die geringste Zahl von Frauen in der Wirtschaftsforschung tätig ist, sind Deutschland (11,8 %), Österreich (10,4 %) und die Niederlande (8,7 %), während der Anteil in Lettland, Bulgarien und Rumänien mehr als 40 % beträgt. Auch die Verteilung der Forscher und Forscherinnen auf die verschiedenen Wissenschaftsbereiche ergibt für Frauen und Männer ein unterschiedliches Bild. Forscher im Hochschulsektor arbeiten zu 54 % in den Naturwissenschaften oder in technischen Sparten, während die Frauen in diesen Bereichen auf einen Anteil von nur 37 % kommen."@de⁹ ". − Γνωρίζουμε ότι υπάρχουν περισσότερες γυναίκες παρά άνδρες στην τριτοβάθμια εκπαίδευση, ωστόσο όταν έρχεται η στιγμή της επιλογής σταδιοδρομίας επιστημονικής έρευνας, οι γυναίκες εξακολουθούν να είναι λιγότερες από τους άνδρες. Η μεγάλη αύξηση στη συμμετοχή γυναικών στην ανώτατη εκπαίδευση δεν έχει οδηγήσει σε αντίστοιχες αλλαγές στο ποσοστό γυναικών και ανδρών στα συγκεκριμένα πεδία σπουδών ή επαγγελμάτων ούτε έχει εξαλείψει τη μισθολογική διαφορά που συνδέεται με το φύλο. Όπως επισημαίνει η εισηγήτρια, οι γυναίκες ερευνήτριες εξακολουθούν να αποτελούν μειονότητα στους τομείς της κυβέρνησης και της ανώτατης εκπαίδευσης με αμφότερους τους τομείς να έχουν μέσο όρο γυναικών σε επίπεδο ΕΕ 35%. Σε όλες αυτές τις χώρες, ωστόσο, αυτοί οι δύο τομείς έχουν υψηλότερα ποσοστά γυναικών ερευνητών απ’ ό,τι ο τομέας των επιχειρήσεων με μέσο όρο γυναικών σε επίπεδο ΕΕ 18%, όμως μεταξύ χωρών υπάρχουν μεγάλες διαφορές. Οι χώρες με τις λιγότερες γυναίκες στην επιχειρηματική έρευνα είναι η Γερμανία (11,8%), η Αυστρία (10,4%) και οι Κάτω Χώρες (8,7%), ενώ η Λετονία, η Βουλγαρία και η Ρουμανία έχουν όλες άνω του 40%. Η κατανομή των ερευνητών ανά βασικό επιστημονικό πεδίο δείχνει διαφορετικά ποσοστά για άνδρες και γυναίκες. Μεταξύ των ανδρών ερευνητών στον τομέα της ανώτατης εκπαίδευσης, το 54% εργάζονται στις φυσικές επιστήμες και στη μηχανική σε σύγκριση με το 37% μεταξύ των γυναικών ερευνητριών."@el¹⁰ ". − We know that there are more women than men in higher education, yet when it comes to choosing the research career, women are still outnumbered by men. The huge increase in participation of women in higher education has neither led to a corresponding change in the ratio of women to men in particular fields of study or professions nor has it eliminated the gender-specific wage gap. As the rapporteur points out, women researchers are still a minority in the government and higher education sectors with both sectors having an EU average of 35% women. In all countries these two sectors nevertheless have higher proportions of women researchers than the business enterprise sector with an EU average of 18% women, but there are large cross-country variations. The countries with the fewest women in business research are Germany (11.8%), Austria (10.4%) and the Netherlands (8.7%), whereas Latvia, Bulgaria and Romania all have over 40%. The distribution of researchers by main fields of science shows different patterns for men and women. Among male researchers in the higher education sector, 54% work in natural science and engineering compared to 37% among women researchers."@en⁴ "− Sabemos que hay más mujeres que hombres en la educación superior pero, cuando se trata de escoger una carrera de investigación, el número de hombres supera al de mujeres. El aumento del acceso de las mujeres a la educación superior no ha dado lugar a un cambio equivalente de la relación entre mujeres y hombres en ciertos ámbitos académicos o profesionales ni ha eliminado la diferencia salarial entre hombres y mujeres. Como señala la ponente, las mujeres investigadoras siguen estando en minoría en los sectores público y de educación superior y, en la Unión Europea, la media de mujeres representa un 35 % del total. En todos los países, estos dos sectores presentan un porcentaje más elevado de mujeres investigadoras que el sector privado, donde la media comunitaria no sobrepasa el 18 %. Cabe señalar que existen grandes variaciones entre los países. Los que tienen menos mujeres en la investigación en el sector privado son Alemania (11,8 %), Austria (10,4 %) y los Países Bajos (8,7 %), situación que contrasta con la de países como Letonia, Bulgaria y Rumanía, en los que dicho porcentaje supera el 40 %. También las pautas de distribución de los investigadores masculinos y femeninos por ámbito científico son muy diferentes. Entre los hombres investigadores en la educación superior, el 54 % trabaja en el ámbito de las ciencias naturales y en la ingeniería, frente a apenas un 37 % de las mujeres investigadoras."@es²¹ "− Me teame, et kõrghariduse omandajate seas on rohkem naisi kui mehi, aga teaduskarjääri valiku ajaks jääb naiste arv meeste omale endiselt alla. Kõrgharidust omandavate naiste arvu tohutu kasv ei ole kaasa toonud vastavat muutust naiste ja meeste arvu vahekorras konkreetsetel uurimisvaldkondadel või erialadel ning ei ole kaotanud soost tingitud palgaerinevusi. Nagu raportöör märgib, on naisteadlased valitsus- ja kõrgharidussektoris endiselt vähemuses – mõlemas sektoris moodustavad naised ELis keskmiselt 35% töötajatest. Sellegipoolest on kõigis riikides neis kahes sektoris naisteadlaste osakaal suurem kui ärisektoris, kus naisteadlasi on ELis keskmiselt 18%, aga riikide vahel on siin suuri erinevusi. Kõige vähem tegutseb naisi äriteaduste valdkonnas Saksamaal (11,8%), Austrias (10,4%) ja Hollandis (8,7%), samas kui Lätis, Bulgaarias ja Rumeenias on kõigis üle 40%. Teadlaste jaotumine põhiliste teadusvaldkondade kaupa näitab meeste ja naiste puhul erinevaid valikute mudeleid. Kõrgharidussektoris tegutsevatest meesteadlastest töötab 54% loodus- ja inseneriteaduste valdkonnas, samas kui naisteadlasi on neis valdkondades 37%."@et⁵ ". − Tiedämme, että korkea-asteen koulutuksessa on enemmän naisia kuin miehiä, ja kuitenkin tiedeuraa valittaessa naiset ovat edelleen vähemmistönä. Korkea-asteen koulutuksen saavien naisten määrän lisääntyminen ei ole myöskään muuttanut vastaavasti naisten ja miesten määrän välistä suhdetta tietyillä opiskelualoilla tai ammateissa tai poistanut sukupuolten välistä palkkakuilua. Kuten esittelijä toteaa, naistutkijat ovat edelleen vähemmistönä julkisella ja korkeakoulusektorilla, joilla naisten osuus on EU:ssa noin 35 prosenttia. Kaikissa maissa näillä sektoreilla naistutkijoiden osuus on kuitenkin suurempi kuin yrityssektorilla, jonka tutkijoista naisia on viimeisimpien tietojen mukaan EU:ssa keskimäärin 18 prosenttia, mutta tilanne vaihtelee eri maiden välillä paljonkin. Maat, joiden yritystutkimuksessa on vähiten naisia, ovat Saksa (11,8 prosenttia), Itävalta (10,4 prosenttia) ja Alankomaat (8,7 prosenttia), kun Latviassa, Bulgariassa ja Romaniassa tämän alan tutkijoista yli 40 prosenttia on naisia. Mies- ja naistutkijoiden jakautumisessa keskeisille tieteenaloille on eroja. Korkeakoulusektorilla miestutkijoista 54 prosenttia ja naistutkijoista 37 prosenttia työskentelee luonnontieteissä ja tekniikan alalla."@fi⁷ "− Nous savons qu’il y a plus de femmes que d’hommes dans l’enseignement supérieur, et pourtant, les femmes sont moins nombreuses que les hommes à choisir la carrière scientifique. L’augmentation considérable de la participation des femmes à l’enseignement supérieur n’a pas entraîné un changement équivalent du rapport entre le nombre d’hommes et de femmes dans certaines filières d’études ou certaines professions, et elle n’a pas non plus éliminé les différences salariales entre les genres. Comme l’indique le rapporteur, les chercheuses restent minoritaires dans le secteur public et l’enseignement supérieur, avec une représentation moyenne de 35% dans ces deux secteurs sur l’ensemble de l’Europe. Dans tous les pays, ces deux secteurs présentent cependant des proportions plus importantes de chercheurs femmes que le secteur privé, avec une moyenne européenne de 18% de femmes, mais des variations importantes entre les pays. Les pays comptant le moins de chercheuses dans le secteur privé sont l’Allemagne (11,8%), l’Autriche (10,4%) et les Pays-Bas (8,7%), alors que ce taux dépasse 40% en Lettonie, en Bulgarie et en Roumanie. La répartition des chercheurs dans les principaux domaines scientifiques montre différentes tendances pour les hommes et les femmes. Parmi les chercheurs hommes dans le secteur de l’enseignement supérieur, 54% travaillent dans le domaine des sciences naturelles et de l’ingénierie, contre 37% des chercheuses."@fr⁸ ". − Tudjuk, hogy több a nő, mint a férfi a felsőoktatásban. Mégis, amikor a kutatópálya választásáról esik szó, a férfiak számban még mindig felülmúlják a nőket. A nők felsőoktatáson belüli számának ugrásszerű megemelkedése nem járt együtt egyes tudomány- és szakterületeken a férfi-női arányok ilyetén kiigazodásával, de a nemek közti különbségekhez kapcsolódó fizetési különbségek felszámolásához sem. Amint arra az előadó is rámutat, a női kutatók még mindig kisebbséget képeznek a kormányzásban és a felsőfokú oktatásban. Mindkét területen a nők aránya az EU-ban 35%-os. Valamennyi országban azonban, e két területen még mindig magasabb a női kutatók részaránya, mint az üzleti-vállalkozási szférában, ahol az EU-átlag 18%-os. Igaz, országonként jelentősen eltérnek az arányok. Azok az országok, ahol a legalacsonyabb a női vállalkozók aránya: Németország (11.8%), Ausztria (10.4%) és Hollandia (8.7%). Eközben Lettországban, Bulgáriában és Romániában a nők aránya meghaladja a 40%-ot. A férfi és női kutatók megoszlása a tudomány kiemelkedőbb területein eltérő arányokat tükröz. A felsőfokú oktatásban a férfi kutatók 54%-a kapcsolódik a természettudományokhoz és a mérnöki kutatásokhoz, összehasonlítva a női kutatók 37%-os részvételével"@hu¹¹ ". − Sappiamo che vi sono più donne che uomini nell’istruzione superiore, eppure, quando si tratta di scegliere la carriera scientifica, gli uomini superano ancora in numero le donne. L’enorme aumento della partecipazione delle donne all’istruzione superiore non ha né portato a un cambiamento corrispondente nel rapporto tra donne e uomini in particolari settori di studio o professionali, né ha eliminato lo specifico divario salariale di genere. Come sottolinea il relatore, in seno al governo e all’università, le donne che svolgono attività di ricerca sono ancora una minoranza. La media UE è infatti pari al 35 per cento. In tutti gli Stati membri, tuttavia, questi due settori vantano una percentuale più elevata di donne ricercatrici rispetto alle imprese commerciali, dove la media UE che emerge dai dati più recenti è pari al 18 per cento, pur con ampie variazioni tra uno Stato e l’altro. I paesi con la minor partecipazione femminile nelle attività di ricerca delle imprese sono Germania (11,8 per cento), Austria (10,4 per cento) e Paesi Bassi (8,7 per cento), mentre in Lettonia, Bulgaria e Romania la presenza femminile supera il 40 per cento. La distribuzione dei ricercatori calcolata in base ai principali settori scientifici mostra andamenti differenti per i due sessi. Il 54 per cento degli uomini che svolgono attività di ricerca nell’università lavora nei dipartimenti di scienze naturali e ingegneria, a fronte di una presenza femminile pari al 37 per cento."@it¹² "− Mes žinome, kad aukštąjį mokslą baigiau daugiau moterų negu vyrų, bet vis dėlto mokslinę karjerą pasirenka daugiau vyrų negu moterų. Moterų dalyvavimo aukštajame išsilavinime padidėjimas nepakeitė vyrų ir moterų santykio tam tikruose mokslo ar profesijos srityse ir nepanaikino skirtumo tarp nuo lyties priklausančio atlyginimo. Kaip nurodė pranešėja, moterys mokslininkės vis dar sudaro mažumą valdžios ar aukštojo mokslo sektoriuose. Europos Sąjungoje šiuose abiejuose sektoriuose moterys sudaro apie 35% darbuotojų. Tačiau visose valstybėse šie du sektoriai sudaro didesnę moterų mokslininkių proporciją negu verslo bendrovių sektoriuje, kuriame ES vidurkis yra 18 % moterų, tačiau šis skaičius įvairiose šalyse labai skirtingas. Šalys, kuriose yra mažiausiai moterų verslo tyrimų srityje yra Vokietija (11,8 %), Austrija (10,4 %) ir Nyderlandai (8,7)m tuo tarpu Latvijoje, Bulgarijoje ir Rumunijoje šis skaičius siekia daugiau negu 40 %. Tyrinėtojų pasiskirstymas pagal pagrindines mokslo sritis rodo skirtingus vyrų ir moterų atstovavimo skaičius. Iš aukštesniojo mokslo sektoriuje dalyvaujančių vyrų tyrinėtojų 54 % dirba gamtos mokslų ir inžinerijos srityje palyginti su 37 % moterų tyrinėtojų."@lt¹⁴ ". − Mēs zinām, ka sievietes vairāk nekā vīrieši pievēršas augstākās izglītības iegūšanai, tomēr vīrieši joprojām ievērojami vairāk par sievietēm izvēlas pētniecības karjeru. Milzīgais tādu sieviešu skaita pieaugums, kuras iegūst augstāko izglītību, nav nedz radījis attiecīgas izmaiņas sieviešu skaita attiecībā pret vīriešu skaitu noteiktās profesiju apguves jomās, nedz novērsis darba samaksas atšķirības starp dzimumiem. Kā norāda referente, sievietes pētnieces joprojām ir minoritāte valdības un augstākās izglītības nozarēs, kurās ES vidēji strādā 35 % sieviešu. Tomēr visās valstīs šajās nozarēs ir augstāka sieviešu pētnieču attiecība nekā uzņēmējdarbības nozarē, kurā ES vidēji strādā 18 % sieviešu, bet valstu starpā šī attiecība krasi atšķiras. Valstis, kurās uzņēmējdarbības pētniecībā strādā vismazākais skaits sieviešu, ir Vācija (11,8 %), Austrija (10,4 %) un Nīderlande (8,7 %), turpretim Latvijā, Bulgārijā un Rumānijā šis rādītājs ir virs 40 %. Pētnieku sadalījums galvenajās zinātnes jomās vīriešiem un sievietēm atšķiras. Augstākās izglītības nozarē 54 % vīriešu pētnieku strādā dabaszinātnēs un inženierzinātnēs salīdzinājumā ar 37 % sievietēm pētniecēm."@lv¹³ ". Sabemos que há mais mulheres do que homens no ensino superior, mas, quando se trata de escolher uma carreira na investigação, o número de mulheres ainda é superado pelo dos homens. O aumento da entrada de mulheres no ensino superior não conduziu a uma mudança equivalente do rácio mulheres/homens em certos domínios académicos ou profissionais nem eliminou a diferença salarial entre homens e mulheres. Como a relatora salienta, as mulheres investigadoras ainda estão em minoria nos sectores público e do ensino superior e, na União Europeia, ambos os sectores apresentam uma média de 35% de mulheres. Em todos os países estes dois sectores apresentam uma percentagem mais elevada de mulheres investigadoras do que o sector privado, onde a média comunitária não ultrapassa 18% de mulheres. De notar que existem grandes variações entre os países. Os que têm menos mulheres na investigação no sector privado são a Alemanha (11,8%), a Áustria (10,4%) e os Países Baixos (8,7%), situação que contrasta com a de países como a Letónia, a Bulgária e a Roménia, nos quais a percentagem é superior a 40%. Também os padrões de distribuição dos investigadores masculinos e femininos por grandes domínios científicos são muito diferentes. Entre os homens investigadores no ensino superior, 54% trabalham na área das ciências naturais e na engenharia, contra apenas 37% das mulheres investigadoras."@mt¹⁵ ". − We weten dat er meer vrouwen dan mannen in het hoger onderwijs zijn en toch zijn er nog steeds meer mannen dan vrouwen die een onderzoekscarrière kiezen. De enorme toename van het aantal vrouwen in het hoger onderwijs heeft niet geleid tot een evenredige verschuiving in de verhouding tussen het aantal vrouwen en mannen in specifieke opleidingen of beroepen, noch heeft dat het genderspecifieke salarisverschil opgelost. Zoals de rapporteur aangeeft vormen vrouwelijke onderzoekers nog steeds een minderheid bij de overheid en het hoger onderwijs: in de EU is binnen beide sectoren 35 procent een vrouw. In alle landen is het aantal vrouwelijke onderzoekers binnen deze twee sectoren echter hoger dan binnen het bedrijfsleven (waar vrouwen over de hele EU gemiddeld 18 procent van het totaal uitmaken), maar er zijn grote verschillen tussen de landen. De landen met het laagste percentage vrouwen in onderzoeksposities in het bedrijfsleven zijn Duitsland (11,8 procent), Oostenrijk (10,4 procent) en Nederland (8,7 procent), terwijl dit in Litouwen, Bulgarije en Roemenië overal meer dan 40 procent is. De verdeling van onderzoekers naar wetenschappelijke hoofdgebieden vertoont een ander patroon voor mannen dan voor vrouwen. Onder de mannelijke onderzoekers in het hoger onderwijs werkt 54 procent in de natuurwetenschappen en techniek, vergeleken met 37 procent van de vrouwelijke onderzoekers."@nl³ ". − Wiemy, że w szkolnictwie wyższym jest więcej kobiet niż mężczyzn, jednak to mężczyźni częściej wybierają karierę naukową czy badawczą. Duży wzrost udziału kobiet w szkolnictwie wyższym nie pociągnął za sobą odpowiedniej zmiany w proporcji kobiet w poszczególnych dziedzinach nauki, ani nie wyeliminował dysproporcji płacowych. Jak zwrócił uwagę sprawozdawca, kobiety wśród naukowców wciąż stanowią mniejszość w rządzie i sektorze szkolnictwa wyższego, gdzie średni udział kobiet w państwach UE wynosi 35%. Jednak we wszystkich krajach w obydwu sektorach występuje wyższy odsetek kobiet niż w sektorze biznesu, gdzie średnia dla UE wynosi 18%, chociaż istnieją dość duże różnice między poszczególnymi krajami. Państwa o najniższym odsetku kobiet wykonujących pracę badawczą w biznesie to Niemcy (11,8%), Austria (10,4%) i Holandia (8,7%), podczas gdy na Łotwie, w Bułgarii i Rumunii odsetek ten wynosi ponad 40%. Liczebność naukowców w głównych dziedzinach nauki wykazuje różne proporcje dla mężczyzn i kobiet. Wśród naukowców płci męskiej w sektorze szkolnictwa wyższego, 54% zajmuje się naukami przyrodniczymi i inżynierią, a wśród kobiet odsetek ten wynosi 37%."@pl¹⁶ ". Sabemos que há mais mulheres do que homens no ensino superior, mas, quando se trata de escolher uma carreira na investigação, o número de mulheres ainda é superado pelo dos homens. O aumento da entrada de mulheres no ensino superior não conduziu a uma mudança equivalente do rácio mulheres/homens em certos domínios académicos ou profissionais nem eliminou a diferença salarial entre homens e mulheres. Como a relatora salienta, as mulheres investigadoras ainda estão em minoria nos sectores público e do ensino superior e, na União Europeia, ambos os sectores apresentam uma média de 35% de mulheres. Em todos os países estes dois sectores apresentam uma percentagem mais elevada de mulheres investigadoras do que o sector privado, onde a média comunitária não ultrapassa 18% de mulheres. De notar que existem grandes variações entre os países. Os que têm menos mulheres na investigação no sector privado são a Alemanha (11,8%), a Áustria (10,4%) e os Países Baixos (8,7%), situação que contrasta com a de países como a Letónia, a Bulgária e a Roménia, nos quais a percentagem é superior a 40%. Também os padrões de distribuição dos investigadores masculinos e femininos por grandes domínios científicos são muito diferentes. Entre os homens investigadores no ensino superior, 54% trabalham na área das ciências naturais e na engenharia, contra apenas 37% das mulheres investigadoras."@ro¹⁸ ". − Vieme, že v oblasti vyššieho vzdelávania je vyššie zastúpenie žien ako mužov, no pokiaľ ide o voľbu kariéry vo výskume, muži stále prečíslujú ženy. Veľký nárast zastúpenia žien vo vyššom vzdelaní neviedol ani k primeranej zmene pomeru žien k mužom v istých oblastiach štúdia alebo povolaní, ani neodstránil platové rozdiely na základe pohlavia. Ako zdôraznila spravodajkyňa, výskumníčky stále tvoria menšinu vo vláde a v sektore vyššieho školstva, pričom obidva sektory vykazujú celoeurópsky priemer zastúpenia žien 35 %. Vo všetkých krajinách však tieto dva sektory vykazujú väčší podiel výskumníčok ako podnikateľský sektor s celoeurópskym priemerom zastúpenia žien 18 %, no objavujú sa veľké rozdiely medzi jednotlivými krajinami. K štátom, ktoré majú najmenej žien v ekonomickom výskume, patrí Nemecko (11,8 %), Rakúsko (10,4 %) a Holandsko (8,7 %), kým Lotyšsko, Bulharsko a Rumunsko majú v tejto oblasti viac ako 40 % zastúpenie žien. Rozdelenie výskumníkov a výskumníčok podľa hlavných vedných odborov ukazuje rozdielne vzorce pre mužov a ženy. Spomedzi výskumníkov vo vyššom školstve pracuje 54 % v prírodných vedách a technických odboroch, kým zo všetkých výskumníčok je to len 37 %."@sk¹⁹ ". − Vemo, da je v visokem šolstvu več žensk kot moških, ko pa gre za raziskovalne kariere, prevladujejo moški. Veliko povečanje žensk v visokem šolstvu ni povzročilo ustrezne spremembe v razmerju žensk in moških na posebnih področjih študija ali poklicev niti ni odpravilo razlike v plačah glede na spol. Kot poudarja poročevalka, so raziskovalke še vedno v manjšini v vladnem sektorju in visokem šolstvu – v obeh sektorjih je v EU povprečno 35 % žensk. Vendar pa je v vseh državah višji delež žensk v sektorju raziskav kot v poslovnem sektorju, kjer je njihov delež v EU povprečno 18 %, vendar so razlike med posameznimi državami precejšnje. Države z najmanj ženskami na področju raziskav v poslovnem okolju so Nemčija (11,8 %), Avstrija (10,4 %) in Nizozemska (8,7 %), v Latviji, Bolgariji in Romuniji pa je delež žensk povsod višji od 40 %. Porazdelitev raziskovalcev po številnih znanstvenih področjih kaže različne vzorce za moške in ženske. Med raziskovalci na področju visokega šolstva jih 54 % dela v naravoslovnih znanostih in inženirstvu v primerjavi z deležem znanstvenic, ki znaša 37 %."@sl²⁰ ". − Vi vet att det finns fler kvinnor än män inom den högre utbildningen och ändå är det fler män än kvinnor som väljer en forskarkarriär. Den enorma ökningen av kvinnors deltagande i den högre utbildningen har varken lett till en motsvarande förändring av antalet kvinnor i förhållande till antalet män inom vissa ämnesområden eller yrken eller bidragit till att undanröja löneklyftan mellan män och kvinnor. Som föredraganden påpekar är kvinnliga forskare fortfarande i minoritet inom offentlig sektor och högre utbildning – båda sektorerna har i genomsnitt 35 procent kvinnor. Andelen kvinnliga forskare i dessa två sektorer är emellertid högre än i forskning inom näringslivet, där EU-genomsnittet är på 18 procent kvinnor, men det finns stora variationer mellan länderna. De länder som har lägst andel kvinnor i näringslivsforskning är Tyskland (11,8 procent), Österrike (10,4 procent) och Nederländerna (8,7 procent), medan Lettland, Bulgarien och Rumänien alla har över 40 procent kvinnor. Fördelningen av forskare på de olika forskningsfälten visar att mönstret ser olika ut för män och kvinnor. Bland de manliga forskarna inom sektorn för högre utbildning arbetar 54 procent inom naturvetenskap och teknik i jämförelse med 37 procent av de kvinnliga forskarna."@sv²²
lpv:unclassifiedMetadata	"Ilda Figueiredo (GUE/NGL ),"^18,15,17 "por escrito"^18,15,17