Local view for "http://purl.org/linkedpolitics/eu/plenary/2008-05-21-Speech-3-102"

Predicate	Value (sorted: default)
rdf:type	lpv_eu:Speech⁶
dcterms:Date	"2008-05-21"^^xsd:date⁶
dcterms:Is Part Of	lp_eu:Raportul de monitorizare pentru anul 2007 privind Turcia (dezbatere)⁶
dcterms:Language	"sl"^^xsd:language⁶
lpv:document identification number	"en.20080521.4.3-102"⁶
lpv:hasSubsequent	lp_eu:2008-05-21-Speech-3-103⁶
lpv:speaker	lp:Janez Lenarčič⁶
lpv:spoken text	"Glede na stisko s časom in hrup v dvorani bom skušal biti čim krajši. Razprava, ki je bila pravkar opravljena, in predvsem poročilo, ki ga je pripravila gospa Oomen-Ruijten, potrjujeta dejstvo, ki se ga zaveda tudi Svet: da je vsak proces reform težak. In to velja tudi za Turčijo. V tem procesu se postavljajo velike dileme pred državo, dileme, ki se nanašajo na vrednote, kot so sekularizem, demokracija, človekove pravice. To je razvidno iz procesov, ki so bili večkrat omenjani, ki so omenjeni v poročilu in ki jih obravnava tudi Svet. Procesov, kot je postopek proti političnim strankam, debata o ženskih rutah, o položaju žensk nasploh, o svobodi veroizpovedi in o svobodi izražanja ter o drugih vidikih. Poudaril bi naslednje: na teh področjih je Turčija dosegla napredek, napredek je viden, ni pa še zadosten. Napredek je viden na področju sprememb kazenske zakonodaje, na področju zakonodaje o fundacijah, na področju položaja žensk – poglejte samo število žensk v parlamentu, ki je naraslo – na vseh teh področjih pa napredek seveda še ni zadosten. Tudi glede vprašanja Cipra, naj poudarim, da Svet pričakuje od Turčije predvsem dvoje: konstruktivno vlogo v pogajanjih pod okriljem Združenih narodov in pa uresničevanje dodatnega protokola k ankarskemu sporazumu. To sta glavni nalogi, so pa še druge. V vsem tem je seveda koristno, če ima Turčija pred sabo en cilj. In ta cilj je dan, ta cilj je bil dogovorjen soglasno, ko je Evropska unija Turčiji podelila status kandidatke in pod to predpostavko se nadaljujejo pristopna pogajanja. Slovensko predsedstvo si je napredek pri pristopnih pogajanjih s Turčijo zadalo kot eno od prednostnih nalog in upamo, da nam bo ta cilj uspelo doseči, da bomo v kratkem času lahko odprli dodatna pogajalska poglavja. Seveda pa je dosega končnega cilja negotova, odvisna od izida pristopnih pogajanj, od uspehov reform, odvisna je tako od nas držav članic, kakor tudi od države kandidatke."@sl²⁰
lpv:translated text	"( ) Vzhledem k nedostatku času a hluku v sále se pokusím být stručný. Rozprava, která správě skončila, a zejména zpráva, kterou připravila paní Oomen-Ruijtenová, potvrdila to, co si uvědomuje i Rada, že každý reformní proces je těžký. To platí i pro Turecko. V tomto procesu se samotný stát setkává s velkými dilematy v souvislosti s hodnotami, jako je sekularismus, demokracie a lidská práva. Je to vidět při velkých zkouškách, které se tu často připomínaly, které se připomínaly i ve zprávě a kterými se zabývá také Rada, při zkouškách, jakou je soudní řízení proti politickým stranám, diskuse o dámských šátcích, o obecném postavení žen, náboženských svobodách a svobodě projevu a mnoha dalších věcech. Chtěl bych zdůraznit toto: v oblastech, kde Turecko dosáhlo pokroku, je tento pokrok zjevný, ale nedostatečný. Pokrok je vidět ve změně trestněprávního systému, základních právních předpisech, postavení žen – stačí se podívat na počet poslankyň v parlamentu, který se zvýšil –, ale musíme konstatovat, že pokrok v těchto oblastech není dostatečný. Pokud jde o Kypr, chci zdůraznit, že Rada od Turecka očekává zejména tyto dvě věci: že bude plnit konstruktivní úlohu při jednáních pod vedením OSN a při realizaci Dodatkového protokolu k Ankarské dohodě. To jsou hlavní úlohy, ale jsou zde i další. Při tom všem je však dobré, že Turecko má svůj cíl. Na tomto společném cíli se dohodla Evropská unie s Tureckem, když mu zaručila postavení kandidátské země, a přístupová jednání pokračují na základě tohoto předpokladu. Slovinské předsednictví si určilo přístupová jednání s Tureckem za jednu ze svých priorit a doufáme, že tohoto cíle se nám podaří dosáhnout, abychom mohli zanedlouho otevřít další kapitoly jednání. Dosažení konečného cíle samozřejmě není jisté. Závisí to na přístupových jednáních, na tom, jak úspěšné budou reformy, ale i na nás, členských státech a kandidátské zemi."@cs¹ ". - ( ) Fru formand! Grundet manglen på tid og larm i salen vil jeg forsøge at fatte mig i korthed. Forhandlingen, som netop er afsluttet, og navnlig betænkningen udarbejdet af fru Oomen-Ruijten, har bekræftet det, som Rådet er bekendt med: Enhver reformproces er vanskelig. Det gælder også for Tyrkiet. I denne proces har landet stået over for en række dilemmaer vedrørende værdier som sekularisme, demokrati og menneskerettigheder. Det fremgår af de retssager, som er nævnt adskillige gange, og som nævnes i betænkningen, og som Rådet ligeledes har overvejet. Det gælder retssager, såsom sager mod politiske partier og bl.a. debatten om kvinders tørklæde, kvinders status generelt, religionsfrihed og ytringsfrihed. Jeg vil understrege følgende: På de områder, hvor Tyrkiet har gjort fremskridt, er fremskridtene synlige, selv om de ikke er tilstrækkelige. Der er sket tydelige fremskridt i forbindelse med det strafferetlige system, grundlæggende lovgivning, og kvinders status - se blot på antallet af kvinder i det tyrkiske parlament, som er steget - men på alle disse områder er fremskridtene naturligvis endnu ikke tilstrækkelige. Hvad angår Cypern, vil jeg gerne understrege, at Rådet hovedsageligt forventer to ting af Tyrkiet: en konstruktiv rolle i forbindelse med forhandlingerne under ledelse af FN og gennemførelse af protokollen, som blev vedføjet Ankaratraktaten. Disse punkter udgør hovedområderne, men der findes også andre. I den forbindelse er det naturligvis hensigtsmæssigt, hvis Tyrkiet har en målsætning. Denne målsætning er kommet til udtryk og er genstand for en gensidig aftale, hvor EU gav Tyrkiet kandidatstatus, og tiltrædelsesforhandlingerne er fortsat ud fra denne forudsætning. Det slovenske formandskab har fastsat tiltrædelsesforhandlingerne med Tyrkiet som en af dets primære målsætninger, og vi håber, at dette mål vil blive opnået, så vi kan åbne yderligere forhandlingskapitler i den nærmeste fremtid. Opnåelsen af den endelige målsætning er naturligvis ikke sikker. Den afhænger af tiltrædelsesforhandlingerne og af, hvor succesfulde reformerne er, og denne opnåelse afhænger også af os, medlemsstaterne, samt af kandidatlandene."@da² "In Anbetracht der Kürze der Zeit und des Lärms im Saal werde ich versuchen, mich kurz zu fassen. Die gerade beendete Aussprache und vor allem der Bericht von Frau Oomen-Ruijten bestätigen das, was auch dem Rat bewusst ist: Jeder Reformprozess ist schwierig. Und das trifft auch auf die Türkei zu. Im Verlaufe dieses Prozesses sieht sich der Staat mit mehr als nur einem beachtlichen Dilemma in Bezug auf Werte wie Säkularismus, Demokratie und Menschenrechte konfrontiert. Beispiele dafür sind die vielfach erwähnten Gerichtsverfahren, die im Bericht genannt werden und die auch der Rat berücksichtigt hat, wie z. B. Verfahren gegen politische Parteien, die Kopftuch-Debatte, die Debatten zur Stellung der Frauen im Allgemeinen, über religiöse Freiheit und über freie Meinungsäußerung. Ich möchte Folgendes unterstreichen: Auf den Gebieten, auf denen die Türkei Fortschritte erzielt hat, ist der Fortschritt sichtbar, reicht jedoch nicht aus. Fortschritte sind zu erkennen, was Veränderungen im Strafrechtssystem, bei den grundlegenden Rechtsvorschriften, beim Status der Frauen betrifft – sehen Sie sich nur an, wie sich die Anzahl der Frauen im Parlament erhöht hat – aber natürlich reichen die in all diesen Bereichen gemachten Fortschritte noch nicht aus. Im Hinblick auf Zypern möchte ich auch hervorheben, dass der Rat von der Türkei vornehmlich zwei Dinge erwartet: eine konstruktive Rolle bei den Verhandlungen unter der Schirmherrschaft der Vereinten Nationen sowie die Umsetzung des Protokolls zur Anpassung des Abkommens von Ankara. Neben anderen Aufgaben sind das die Hauptaufgaben. Natürlich ist es bei all dem nützlich, wenn die Türkei eine Zielsetzung hat. Und diese Zielsetzung wurde vorgelegt. Als die Europäische Union der Türkei den Kandidatenstatus gewährte, wurde sie gegenseitig vereinbart, und die Beitrittsverhandlungen wurden unter dieser Voraussetzung fortgesetzt. Während der Präsidentschaft Sloweniens gehören die Beitrittsverhandlungen mit der Türkei zu den Hauptzielen, und wir hoffen, dass dieses Ziel erreicht wird, so dass wir in der nahen Zukunft weitere Verhandlungskapitel öffnen können. Natürlich ist es nicht sicher, ob das endgültige Ziel erreicht wird; das hängt von den Beitrittsverhandlungen ab, davon, wie erfolgreich die Reformen sind, und es hängt sowohl von uns, den Mitgliedstaaten, als auch von den Kandidatenländern ab."@de^9,9 "Δεδομένης της έλλειψης χρόνου και του θορύβου που υπάρχει στην αίθουσα, θα προσπαθήσω να είμαι ιδιαίτερα σύντομος. Η συζήτηση που μόλις ολοκληρώθηκε και πάνω από όλα η έκθεση που συνέταξε η κ. Oomen-Ruijten επιβεβαιώνουν αυτό το οποίο γνωρίζει και το Συμβούλιο: κάθε διαδικασία μεταρρύθμισης είναι δύσκολη. Αυτό ισχύει και για την Τουρκία. Σε αυτήν τη διαδικασία το κράτος αντιμετωπίζει σημαντικά διλήμματα σχετικά με αξίες όπως ο κοσμικός χαρακτήρας του κράτους, η δημοκρατία και τα ανθρώπινα δικαιώματα. Αυτό προκύπτει σαφώς από τις δίκες που αναφέρθηκαν επανειλημμένα, οι οποίες αναφέρονται και στην έκθεση και τις οποίες έχει εξετάσει και το Συμβούλιο, από δίκες όπως οι διώξεις κατά πολιτικών κομμάτων, από τη συζήτηση μεταξύ άλλων για τη γυναικεία μαντίλα, για τη θέση των γυναικών γενικά, για τη θρησκευτική ελευθερία και την ελευθερία της έκφρασης. Θα ήθελα να τονίσω το εξής: σε αυτούς τους τομείς όπου η Τουρκία έχει σημειώσει πρόοδο, η πρόοδος είναι εμφανής αν και ανεπαρκής. Η πρόοδος είναι εμφανής στις αλλαγές που έγιναν στο ποινικό δικαστικό σύστημα, στη βασική νομοθεσία, στη θέση των γυναικών –απλά κοιτάξτε πώς έχει αυξηθεί ο αριθμός των γυναικών στο Κοινοβούλιο– ωστόσο, σε όλους αυτούς τους τομείς η πρόοδος που έχει σημειωθεί δεν επαρκεί. Όσον αφορά την Κύπρο, θα ήθελα επίσης να τονίσω ότι το Συμβούλιο αναμένει από την Τουρκία κατά κύριο λόγο δύο πράγματα: έναν εποικοδομητικό ρόλο στις διαπραγματεύσεις υπό την αιγίδα των Ηνωμένων Εθνών και την εφαρμογή του πρωτοκόλλου το οποίο προστέθηκε στη Συμφωνία της Άγκυρας. Αυτά είναι τα κύρια καθήκοντά της, ωστόσο υπάρχουν και άλλα. Σε όλο αυτό, είναι βέβαια χρήσιμο η Τουρκία να έχει ένα στόχο. Και αυτός ο στόχος έχει παρασχεθεί, συμφωνήθηκε από κοινού όταν η Ευρωπαϊκή Ένωση χορήγησε στην Τουρκία καθεστώς υποψήφιας προς ένταξη χώρας, και οι ενταξιακές διαπραγματεύσεις συνεχίστηκαν βάσει αυτής της προϋπόθεσης. Η σλοβενική Προεδρία έθεσε τις ενταξιακές διαπραγματεύσεις με την Τουρκία ως έναν από τους πρωταρχικούς της στόχους και ελπίζουμε ότι αυτός ο στόχος θα επιτευχθεί προκειμένου να μπορέσουμε να ανοίξουμε επιπρόσθετα κεφάλαια διαπραγμάτευσης στο εγγύς μέλλον. Ωστόσο, η επίτευξη του τελικού στόχου δεν είναι βέβαιη· εξαρτάται από τις διαπραγματεύσεις προσχώρησης, από τον βαθμό επιτυχίας των μεταρρυθμίσεων και εξαρτάται από εμάς, τα κράτη μέλη καθώς και τις υποψήφιες προς ένταξη χώρες."@el¹⁰ "( ) Given the shortage of time and the noise in the hall I shall try to be very brief. The debate that has just been concluded, and above all the report prepared by Mrs Oomen-Ruijten, have confirmed what the Council is also aware of: every reform process is difficult. This also applies to Turkey. In this process the State is faced with considerable dilemmas concerning values such as secularism, democracy and human rights. This is evident from the trials that have been mentioned numerous times, which have been mentioned in the report and which the Council too has considered, from trials such as the proceedings against political parties, from the debate on ladies' head-scarves, on the status of women in general, on religious freedom, and on freedom of expression, among other things. I would emphasise this: in those areas in which Turkey has achieved progress, the progress is evident although not sufficient. Progress is evident in changes made to the criminal justice system, basic legislation, the status of women – just look at the number of women in Parliament, which has increased – but of course, in all these areas the progress made is still not sufficient. As regards Cyprus, I should also like to emphasise that the Council expects from Turkey primarily two things: a constructive role in the negotiations under the auspices of the United Nations, and the implementation of a protocol which was added to the Ankara Treaty. These are the main tasks, but there are also others. In all of this it is, of course, useful if Turkey has an objective. And this objective has been provided, it has been mutually agreed when the European Union granted Turkey candidate status, and the accession negotiations have been continued under this precondition. The Slovenian Presidency has set the accession negotiations with Turkey as one of its primary objectives, and we hope that this goal will be achieved, so that we can open additional negotiation chapters in the near future. Of course, the achievement of the final objective is not certain; it depends on the accession negotiations, on how successful the reforms are, and it depends on us, the Member States, as well as on the candidate countries."@en⁴ ". ( ) Habida cuenta del poco tiempo de que dispongo y del ruido que reina en la sala, trataré de ser muy breve. El debate que acaba de concluir y, sobre todo, el informe elaborado por la señora Oomen-Ruijten, han confirmado un extremo del Consejo ya era consciente: todo proceso de reforma es complicado. Ello se aplica asimismo a Turquía. En este proceso, el Estado se enfrenta a importantes dilemas referidos a valores, tales como el laicismo, la democracia y los derechos humanos. Ello se manifiesta de manera obvia en los procesos que se han mencionado en numerosas ocasiones, se citan en el informe y también han sido objeto de examen por parte del Consejo, procesos como los incoados contra partidos políticos, en el debate sobre el velo de la mujer, en la situación de la mujer en general, en la libertad de culto y en la libertad de expresión, entre otras cuestiones. Querría hacer hincapié en lo siguiente: en los ámbitos en os que Turquía ha logrado avances, tales avances son obvios aunque no son suficientes. Son obvios los avances logrados en el sistema judicial penal, en la legislación básica, en la situación de la mujer: fíjense tan sólo en la cifra de mujeres que hay en el Parlamento, que ha aumentado. Desde luego, los avances logrados en todos estos ámbitos siguen sin ser suficientes. En cuanto a Chipre, desearía subrayar que las expectativas del Consejo en relación con Turquía se centran fundamentalmente en dos cuestiones: en el desempeño de este país de una función constructiva durante las negociaciones celebradas bajo los auspicios de las Naciones Unidas y en la aplicación del protocolo añadido al Tratado de Ankara. Tales son las tareas principales, aunque hay otras. En todos estos asuntos será útil, por supuesto, que Turquía tenga un objetivo. Dicho objetivo se ha facilitado, fue objeto de acuerdo mutuo cuando la Unión Europea concedió a Turquía el estatuto de país candidato, y las negociaciones de adhesión han continuado sobre la base de dicho requisito previo. La Presidencia eslovena ha convertido las negociaciones de adhesión con Turquía en uno de sus objetivos principales y esperamos que este objetivo se logre, de modo que podamos abrir nuevos capítulos de negociación en un futuro próximo. Por supuesto, la consecución del objetivo final no es segura; dependerá de las negociaciones de adhesión, del éxito que cosechen las reformas y, de nosotros, los Estados miembros, así como de los países candidatos."@es²¹ "( ) Arvestades vähest aega ja saalis valitsevat lärmi, püüan teha väga lühidalt. Äsja lõppenud arutelu ja eelkõige Ria Oomen-Ruijteni koostatud raport on kinnitanud asjaolu, millest on teadlik ka nõukogu: iga reformiprotsess on raske. See kehtib ka Türgi puhul. Selles protsessis seisab riik silmitsi raskete valikutega, mis hõlmavad selliseid väärtusi nagu ilmalikkus, demokraatia ja inimõigused. See ilmneb muu hulgas palju kordi nimetatud kohtuprotsessidest, mida on mainitud raportis ja mida on kaalunud ka nõukogu, näiteks kohtumenetlused erakondade vastu, arutelust naiste pearättide üle, üldiselt naiste staatuse üle, usu- ja sõnavabaduse üle. Ma tahan rõhutada seda: neis valdkondades, kus Türgi on edasi liikunud, on edusammud märgatavad, kuigi ebapiisavad. Edasiminek on märgatav kriminaalõigussüsteemis, põhilistes õigusaktides, naiste staatuses tehtud muudatustes – piisab, kui vaadata naiste arvu parlamendis, mis on suurenenud –, kuid üheski nimetatud valdkonnas ei ole saavutatud edenemine veel piisav. Küprose osas tahan samuti rõhutada, et nõukogu eeldab Türgilt eeskätt kahte asja: konstruktiivset rolli ÜRO egiidi all toimuvatel läbirääkimistel ning Ankara lepingule lisatud protokolli täitmist. Need on peamised ülesanded, kuid on ka teisi. Selles kõiges on mõistagi kasulik, kui Türgil on kindel eesmärk. Ning see eesmärk on leitud, selles on vastastikku kokku lepitud, kui Euroopa Liit andis Türgile kandidaatriigi staatuse, ning ühinemisläbirääkimised on jätkunud sellel eeldusel. Eesistujariik Sloveenia on paigutanud ühinemisläbirääkimised Türgiga oma tähtsamate ülesannete hulka ning me loodame, et see eesmärk saavutatakse, et meil oleks võimalik avada lähitulevikus uusi läbirääkimispeatükke. Loomulikult ei ole lõppeesmärgi saavutamine kindel; see sõltub ühinemisläbirääkimistest, reformide edukusest ning see sõltub meist, liikmesriikidest, nagu ka kandidaatriikidest."@et⁵ "( ) Ajanpuutteen ja käytävän metelin vuoksi yritän puhua lyhyesti. Juuri käyty keskustelu ja erityisesti Ria Oomen-Ruijtenin mietintö ovat vahvistaneet sen, minkä neuvostokin tietää: kaikki uudistusprosessit ovat vaikeita. Tämä pätee myös Turkissa. Tässä prosessissa valtio kohtaa huomattavia pulmia, kuten sekularismin, demokratian ja ihmisoikeudet. Tämä käy selvästi ilmi monta kertaa mainituista oikeuskäsittelyistä, jotka on mainittu mietinnössä ja joita neuvostokin on tarkastellut, esimerkiksi poliittisia puolueita koskevista oikeuskäsittelyistä, huiveja koskevasta keskustelusta, naisten asemasta yleensä, uskonnonvapaudesta ja ilmaisunvapaudesta. Korostan seuraavaa: niillä aloilla, joilla Turkki on edistynyt, edistyminen on ilmeistä, vaikkakaan ei riittävää. Selvää edistystä on tapahtunut rikosoikeudellisessa järjestelmässä, peruslainsäädännössä, naisten asemassa – esimerkiksi naisten määrä parlamentissa on kasvanut – mutta edistyminen ei näillä aloilla tietenkään ole vielä riittävää. Kyproksen osalta haluan korostaa, että neuvosto odottaa Turkilta ensisijaisesti kahta asiaa: rakentavaa roolia Yhdistyneiden Kansakuntien johdolla käytävissä neuvotteluissa sekä Ankaran sopimukseen liitetyn pöytäkirjan täytäntöönpanoa. Nämä ovat tärkeimmät tehtävät, mutta on toki muitakin. Kaikessa tässä on tietysti avuksi, jos Turkilla on tavoite. Ja tavoite sille on annettu, siitä on sovittu yhdessä, kun Euroopan unioni antoi Turkille ehdokasvaltion aseman, ja liittymisneuvotteluja on jatkettu tällä edellytyksellä. Puheenjohtajavaltio Slovenia on asettanut liittymisneuvottelut Turkin kanssa yhdeksi ensisijaisista tavoitteistaan, ja toivomme tavoitteen täyttyvän, jotta voimme avata lisää neuvottelukappaleita lähitulevaisuudessa. Lopullisen tavoitteen saavuttaminen ei tietenkään ole varmaa. Se riippuu liittymisneuvotteluista, siitä, kuinka menestyksekkäitä uudistukset ovat, ja se riippuu meistä, jäsenvaltioista, sekä ehdokasvaltioista."@fi⁷ ") Étant donné le manque de temps et le bruit, je m’efforcerai d’être bref. Le débat qui vient de se terminer, mais surtout le rapport préparé par Mme Oomen-Ruijten, ont confirmé quelque chose dont le Conseil a conscience également: tout processus de réforme est difficile. Cela vaut également pour la Turquie. Dans ce processus, l’État est confronté à des dilemmes considérables relatifs à des valeurs comme la laïcité, la démocratie et les droits de l’homme. Ces dilemmes sont révélés clairement par les procès déjà mentionnés à plusieurs reprises lors du débat, évoqués dans le rapport et envisagés également par le Conseil, les procès comme ceux intentés à l’encontre de partis politiques, le débat sur le port du voile par les femmes, sur le statut des femmes en général, la liberté de culte et la liberté d’expression, entre autres choses. Je soulignerais ceci: dans les domaines dans lesquels la Turquie a progressé, ses progrès sont indéniables bien qu’insuffisants. Ces progrès sont évidents dans les modifications apportées au système de justice pénale, à la législation fondamentale, au statut des femmes - il suffit de constater l’augmentation du nombre de femmes au parlement -, mais il va de soi que dans tous ces domaines, les progrès restent insuffisants. En ce qui concerne Chypre, je tiens également à souligner que le Conseil attend deux choses de la Turquie: un rôle constructif dans les négociations sous l’égide des Nations Unies et la mise en œuvre d’un protocole ajouté au traité d’Ankara. Telles sont ses tâches principales, mais il y en a d’autres. Dans tout cela, bien sûr, il est utile que la Turquie ait un but. Et ce but existe, il a été convenu mutuellement lorsque l’Union européenne a accordé à la Turquie le statut de pays candidat à l’adhésion et les négociations d’adhésion se sont poursuivies dans cette perspective. La présidence slovène a fait des négociations d’adhésion de la Turquie l’un de ses objectifs principaux, et nous espérons que cet objectif sera atteint afin que nous puissions ouvrir à l’avenir d’autres chapitres de négociation. Bien sûr, la réalisation de l’objectif final n’est pas garantie; elle dépend du résultat des négociations d’adhésion, de la réussite des réformes, et elle dépend de nous, les États membres, autant que des pays candidats."@fr⁸ "( ) Tekintve az idő rövidségét és a beszűrődő zajt, megpróbálok igen rövid lenni. Az éppen lezárult vita, de mindenekelőtt Oomen-Ruijten asszony jelentése, megerősítette azt, aminek egyébként a Tanács tudatában volt, hogy minden reformfolyamat bonyolult. És ez érvényes Törökország esetére is. E folyamatban az állam tekintélyes dilemmákkal kerül szembe olyan értékeket illetően, mint a szekularizmus, a demokrácia és az emberi jogok. Ez nyilvánvaló azokból a perekből, amelyekre számtalan utalás történt a vita során, magában a jelentésben, és amellyel maga a Tanács is foglalkozott. Az olyan perekből, mint a politikai pártokkal szembeni eljárások, de nyilvánvaló — többek között — a nők fejkendőjéről, általában is a nők helyzetéről, a vallásszabadságról, a szólásszabadságról szóló viták alapján. Kihangsúlyoznám azt, hogy azokon a területeken, ahol Törökország haladást ért el, ez a haladás érzékelhető, bár nem elegendő. Az előrelépés egyértelmű a büntetőjogi rendszerben, az alapvető jogszabályok terén, a nők státuszában — nézzék csak meg a nők megemelkedett számát a parlamenti képviselők között —, de természetesen, mindezeken a területeken elért előrelépés még nem elegendő. Ami Ciprust illeti, szeretném azt is aláhúzni, a Tanács alapvetően két dolgot vár el Törökországtól: konstruktív magatartást az ENSZ égisze alatt folyó tárgyalásokon, és az Ankara Szerződés jegyzőkönyvének végrehajtását. Ezek a fő feladatok, de akadnak egyebek is. Mindent egybevetve, természetesen jó, ha Törökországnak van célja. És ez a cél ismert, ebben a célban kölcsönös egyetértés mutatkozott akkor, amikor az Európai Unió tagjelölt-státuszt biztosított Törökországnak, és a csatlakozási tárgyalások ezen előfeltétel mellett folytak eddig. A szlovén elnökség egyik prioritásaként kezeli a Törökországgal folyó csatlakozási tárgyalásokat, és reméljük, hogy ezzel kapcsolatos céljainkat el is érjük, azaz újabb tárgyalási fejezeteket nyithatunk meg a közeljövőben. Természetesen a végső cél elérése nem tekinthető bizonyosnak. Az a csatlakozási tárgyalásoktól, a reformok sikerességétől függ. És ez rajtunk, a tagállamokon és a tagjelölteken is múlik."@hu¹¹ ". ( ) Dato il poco tempo a disposizione e il rumore in Aula, cercherò di essere molto breve. La discussione che si è appena conclusa, e soprattutto l’intera relazione redatta dall’onorevole Oomen-Ruijten, hanno confermato ciò di cui anche il Consiglio è consapevole: ogni processo di riforma è difficile. Questo vale anche per la Turchia. In tale processo lo Stato si trova di fronte a dilemmi notevoli riguardanti valori quali laicità, democrazia e diritti umani. Ciò è reso evidente dai processi menzionati diverse volte, a cui si fa riferimento nella relazione e considerati anche dal Consiglio, dai processi quali i procedimenti contro i partiti politici sul velo delle donne, sulla condizione delle donne in generale, sulla libertà di religione e sulla libertà di espressione, tra le altre cose. Desidero sottolineare quanto segue: in quei settori in cui la Turchia ha compiuto progressi, essi sono evidenti benché insufficienti. I progressi sono palesi nelle modifiche apportate all’ordinamento giuridico penale, la normativa di base, alla condizione delle donne – guardate solo al numero delle donne in parlamento, che è aumentato – ma certamente, in tutte queste aree i progressi compiuti non sono ancora sufficienti. Riguardo a Cipro, desidero sottolineare che il Consiglio si aspetta dalla Turchia primariamente due cose: un ruolo costruttivo nei negoziati sotto l’egida delle Nazioni Unite e l’attuazione del protocollo che è stato aggiunto al Trattato di Ankara. Questi sono i compiti principali, ma ve ne sono anche altri. E’ senza dubbio utile, in tutto ciò, che la Turchia abbia un obiettivo e tale obiettivo è stato fornito. E’ stato concordato reciprocamente quando l’Unione europea ha concesso alla Turchia lo di paese candidato e i negoziati di adesione sono proceduti nel quadro di tale condizione. La Presidenza slovena ha inserito i negoziati di adesione con la Turchia tra suoi obiettivi principali e ci auguriamo che venga raggiunto in modo tale da poter aprire a breve ulteriori capitoli di negoziato. Certamente il raggiungimento dell’obiettivo ultimo non è sicuro; dipende dai negoziati di adesione, da come sono riuscite le riforme e dipende da noi, gli Stati membri, così come dal paese candidato."@it¹² "( ) Atsižvelgdamas į laiko stygių ir triukšmą salėje pasistengsiu kalbėti trumpai. Ką tik pasibaigę debatai ir, savaime suprantama, ponios Oomen-Ruijten parengta ataskaita, patvirtina, kad ir Taryba žino, kad kiekvienas reformų procesas yra sudėtingas uždavinys. Tą galima pasakyti ir apie Turkiją. Vykdydama šį procesą valstybė susidūrė su didelėmis dilemomis dėl tokių vertybių, kaip pasaulietiškumas, demokratija ir žmogaus teisės. Tai akivaizdžiai įrodo ne kartą minėti teisminiai procesai, kurie nurodyti ataskaitoje ir kuriuos Taryba taip pat yra svarsčiusi. Kalbu, pavyzdžiui, apie veiksmus nukreiptus prieš politines partijas, apie debatus dėl to, ar moterys turi dėvėti skareles, apie diskusijas moterų klausimu apskritai, apie ginčus dėl religinių laisvių, taip pat dėl saviraiškos laisvės. Noriu akcentuoti štai ką: srityse, kuriose Turkija ėmėsi veiksmų, pažanga akivaizdi, tačiau jos nepakanka. Pažangą galima konstatuoti tokiose srityse, kaip baudžiamųjų įstatymų sistema, pagrindiniai įstatymai, moterų statusas (tereikia pažvelgti, kiek moterų dirba Parlamente), tačiau akivaizdu, kad visose šiose srityse reikia siekti dar daugiau. Kalbėdamas apie Kiprą taip pat noriu akcentuoti, kad Taryba tikisi iš Turkijos visų pirma dviejų dalykų. Visų pirma konstruktyvaus vaidmens JTO remiamose derybose. Antra, protokolo, kuris buvo pridėtas prie Ankaros sutarties, vykdymo. Tai yra pagrindiniai uždaviniai, tačiau jie nėra vieninteliai. Imantis visų veiksmų, žinoma, svarbu, kad Turkija turėtų tikslą. Šis tikslas yra nurodytas, dėl jo buvo vieningai sutarta, kai Europos Sąjunga suteikė Turkijai kandidatės į nares statusą, ir su šia sąlyga buvo vedamos derybos dėl narystės. Slovėnija, kaip pirmininkaujančioji valstybė narė, derybas dėl Turkijos narystės laikė pagrindiniu savo tikslu, todėl tikimės, kad šio tikslo pavyks pasiekti, kad artimiausioje ateityje galėtume tartis dėl papildomų derybų skyrių. Žinoma, nėra aišku, ar pavyks pasiekti galutinio tikslo; tai lems derybų dėl narystės eiga: bus atsižvelgiama į reformų vykdymo sėkmę, be to, tai priklauso ir nuo mūsų, valstybių narių, bei kandidatuojančių valstybių."@lt¹⁴ "Ņemot vērā laika trūkumu un troksni zālē, es mēģināšu izteikties īsi. Debates, kas tikko tika slēgtas, un ziņojums, kuru sagatavojusi kundze, ir apstiprinājuši to, ko arī Padome ir apzinājusies: jebkuru reformu process ir grūts. Tas attiecas arī uz Turciju. Šajā procesā valsts sastopas ar būtiskām dilemmām par tādām vērtībām kā laicīgums, demokrātija un cilvēktiesības. Par to liecina prāvas, kas pieminētas ziņojumā vairākas reizes un kuras ir izvērtējusi arī Padome – tādas kā process pret politiskajām partijām, debates par sieviešu galvassegām, par sieviešu stāvokli kopumā, par reliģisko brīvību un, cita starpā, par vārda brīvību. Es vēlētos uzsvērt šo: jomās, kur Turcija ir panākusi progresu, progress ir manāms, bet tas nav pietiekams. Progress ir acīmredzams kriminālajā tiesu sistēmā, pamata likumdošanā, sieviešu tiesībās – paskatieties uz sieviešu skaitu parlamentā, kas ir palielinājies, bet, protams, progress visās šajās jomās nav pietiekams. Runājot par Kipru, es vēlētos uzsvērt, ka Padome sagaida no Turcijas galvenokārt divas lietas: konstruktīvu lomu pārrunās Apvienoto Nāciju aizbildniecībā un protokola ieviešanu, kas tika pievienots Ankaras līgumam. Šie ir galvenie uzdevumi, bet ir arī citi. Protams, ir labi, ja Turcijai ir mērķis. Un šāds mērķis ir piedāvāts, par to panākta savstarpēja vienošanās, kad Eiropas Savienība garantēja Turcijai kandidātvalsts statusu; iestāšanās pārrunas tika turpinātas ar šādu priekšnoteikumu. Slovēnijas prezidentūra ir noteikusi iestāšanās pārrunu laiku ar Turciju kā vienu no tās primārajiem mērķiem, un mēs ceram, ka šis mērķis tiks sasniegts tā, lai mēs varētu uzsākt papildus pārrunas tuvākajā nākotnē. Protams, galvenā mērķa sasniegšana nav skaidri noteikta, tā ir atkarīga no iestāšanās pārrunām, no tā, cik veiksmīgas būs reformas, un tas ir atkarīgs no mums, dalībvalstīm, kā arī no kandidātvalstīm."@lv¹³ "Glede na stisko s časom in hrup v dvorani bom skušal biti čim krajši. Razprava, ki je bila pravkar opravljena, in predvsem poročilo, ki ga je pripravila gospa Oomen-Ruijten, potrjujeta dejstvo, ki se ga zaveda tudi Svet: da je vsak proces reform težak. In to velja tudi za Turčijo. V tem procesu se postavljajo velike dileme pred državo, dileme, ki se nanašajo na vrednote, kot so sekularizem, demokracija, človekove pravice. To je razvidno iz procesov, ki so bili večkrat omenjani, ki so omenjeni v poročilu in ki jih obravnava tudi Svet. Procesov, kot je postopek proti političnim strankam, debata o ženskih rutah, o položaju žensk nasploh, o svobodi veroizpovedi in o svobodi izražanja ter o drugih vidikih. Poudaril bi naslednje: na teh področjih je Turčija dosegla napredek, napredek je viden, ni pa še zadosten. Napredek je viden na področju sprememb kazenske zakonodaje, na področju zakonodaje o fundacijah, na področju položaja žensk – poglejte samo število žensk v parlamentu, ki je naraslo – na vseh teh področjih pa napredek seveda še ni zadosten. Tudi glede vprašanja Cipra, naj poudarim, da Svet pričakuje od Turčije predvsem dvoje: konstruktivno vlogo v pogajanjih pod okriljem Združenih narodov in pa uresničevanje dodatnega protokola k ankarskemu sporazumu. To sta glavni nalogi, so pa še druge. V vsem tem je seveda koristno, če ima Turčija pred sabo en cilj. In ta cilj je dan, ta cilj je bil dogovorjen soglasno, ko je Evropska unija Turčiji podelila status kandidatke in pod to predpostavko se nadaljujejo pristopna pogajanja. Slovensko predsedstvo si je napredek pri pristopnih pogajanjih s Turčijo zadalo kot eno od prednostnih nalog in upamo, da nam bo ta cilj uspelo doseči, da bomo v kratkem času lahko odprli dodatna pogajalska poglavja. Seveda pa je dosega končnega cilja negotova, odvisna od izida pristopnih pogajanj, od uspehov reform, odvisna je tako od nas držav članic, kakor tudi od države kandidatke."@mt¹⁵ "Gezien het gebrek aan tijd en het lawaai in de hal, zal ik proberen het heel kort te houden. Het debat dat net is beëindigd en vooral het verslag van Ria Oomen-Ruijten, hebben bevestigd wat de Raad zich ook realiseert: ieder hervormingsproces is moeilijk. Dit geldt ook voor Turkije. In dit proces wordt de staat geconfronteerd met aanzienlijke dilemma’s ten aanzien van waarden als secularisme, democratie en mensenrechten. Dit blijkt uit zaken die verschillende keren zijn genoemd, waarnaar wordt verwezen in het verslag en waarover de Raad zich ook heeft gebogen, uit rechtszaken zoals de gerechtelijke acties tegen politieke partijen, uit het debat over hoofddoeken voor vrouwen, over de status van vrouwen in het algemeen, over godsdienstvrijheid en over vrijheid van meningsuiting, onder andere. Ik wil dit benadrukken: op de gebieden waar Turkije vooruitgang heeft geboekt, is dit een duidelijke, zij het onvoldoende, vooruitgang. Er is duidelijk vooruitgang te zien in veranderingen in het strafrechtstelsel, de basiswetgeving, de status van vrouwen – kijk maar naar het aantal vrouwen in het Parlement, dat is toegenomen – maar natuurlijk is de vooruitgang op al deze gebieden nog steeds onvoldoende. Wat Cyprus betreft, wil ik graag benadrukken dat de Raad in de eerste plaats twee dingen van Turkije verlangt: een constructieve rol in de onderhandelingen onder auspiciën van de Verenigde Naties, en de uitvoering van een protocol dat aan het Verdrag van Ankara is toegevoegd. Dit zijn de belangrijkste taken, maar er zijn ook nog andere. Bij dit alles is het natuurlijk zinnig als Turkije een doel voor ogen heeft. En dit doel is er, hierover zijn de partijen het eens geworden toen de Europese Unie Turkije de status van kandidaat-lidstaat verleende en bij de verdere onderhandelingen over toetreding is dit ook een eerste voorwaarde gebleven. Het Sloveens voorzitterschap ziet de onderhandelingen met Turkije over toetreding als een van zijn belangrijkste doelen, en we hopen dat dit doel zal worden bereikt, zodat we in de nabije toekomst aanvullende onderhandelingshoofdstukken kunnen openen. Natuurlijk is het niet zeker of het uiteindelijke doel wordt bereikt; dit hangt af van de onderhandelingen over toetreding, van het succes van de hervormingen en het hangt ook van ons, de lidstaten, én de kandidaat-lidstaten af."@nl³ "( ) Z uwagi na brak czasu i panujący na sali hałas spróbuję mówić bardzo krótko. Zakończona przed chwilą debata, a nade wszystko sprawozdanie pani poseł Oomen-Ruijten potwierdzają to, czego również świadoma jest Rada: że każdy proces reform jest trudny. Dotyczy to również Turcji. W trakcie tego procesu państwo ma do czynienia z istotnymi dylematami dotyczącymi wartości, takich jak świeckość, demokracja i prawa człowieka. Wynika to wyraźnie z wielokrotnie wspominanych tu procesów, wymienianych w sprawozdaniu i analizowanych także przez Radę, między innymi od takich, jak procesy sądowe przeciw partiom politycznym, debata na temat noszonych przez panie chust i o statusie kobiet w ogóle, na temat wolności wyznania, do wolności słowa. Chciałbym podkreślić: w tych obszarach, w których Turcja uzyskała postęp, postęp ten jest wyraźny, aczkolwiek niewystarczający. Postęp jest wyraźny w odniesieniu do zmian w systemie wymiaru sprawiedliwości, podstawowego ustawodawstwa, statusu kobiet - wystarczy spojrzeć na liczbę kobiet w Parlamencie, która wzrosła - lecz oczywiście postęp w tych wszystkich obszarach jest niewystarczający. Jeśli chodzi o Cypr, chciałbym też podkreślić, że Rada zasadniczo oczekuje od Turcji przede wszystkim dwóch rzeczy: konstruktywnej roli w negocjacjach pod auspicjami ONZ oraz wdrożenia protokołu załączonego do traktatu z Ankary. Takie są główne zadania, ale są też inne. Użyteczne byłoby oczywiście, gdyby Turcja miała w tym wszystkim jakiś cel. I cel ten został jej dostarczony; został on obopólnie uzgodniony w momencie, gdy Unia Europejska przyznała Turcji status kandydata. Negocjacje w sprawie akcesji trwają z uwzględnieniem tego warunku wstępnego. Prezydencja słoweńska uczyniła z negocjacji akcesyjnym z Turcją jeden ze swoich pierwszorzędnych celów i mamy nadzieję, że cel ten zostanie osiągnięty, tak abyśmy mogli w niedalekiej przyszłości rozpocząć dodatkowe etapy negocjacji. Oczywiście osiągnięcie celu końcowego nie jest pewne; jest ono uzależnione od negocjacji akcesyjnych, od tego, jak skuteczne będą reformy, i zależy ono od nas, państw członkowskich, jak również od krajów kandydujących."@pl¹⁶ "( ) Tendo em conta o pouco tempo que resta e o ruído neste Hemiciclo, tentarei ser muito breve. O debate que acaba de terminar e, sobretudo, o relatório apresentado pela senhora deputada Oomen-Ruijten confirmam aquilo que o Conselho também já sabia: todos os processos de reforma são complicados. E isso aplica-se também à Turquia. Nesse processo, o Estado vê-se confrontado com grandes dilemas relacionados com valores tais como o laicismo, a democracia e os direitos humanos. Isso está bastante evidente nas provações descritas inúmeras vezes, inclusivamente no relatório, e que o Conselho também levou em consideração: as disposições contra partidos políticos, o debate sobre o uso do véu, o estatuto das mulheres em geral, a liberdade religiosa, a liberdade de expressão e vários outros factores. Gostaria de salientar o seguinte: nas áreas em que a Turquia conseguiu progredir, o progresso é nítido, porém insuficiente. Há avanços evidentes nas mudanças do sistema de justiça criminal, na legislação básica, no estatuto das mulheres - reparem só no aumento do número de mulheres no Parlamento -, mas também está claro que em nenhuma destas áreas o progresso foi suficiente. Quanto ao Chipre, permitam-me chamar a atenção para o facto de o Conselho esperar da Turquia duas atitudes fundamentais: um papel construtivo nas negociações ao abrigo das Nações Unidas e a implementação do protocolo acrescentado ao Tratado de Ancara. Esses pontos são essenciais, mas também existem outros. No meio disso tudo, é obviamente construtivo que a Turquia possua um objectivo. E este objectivo já existe, pois foi estabelecido de comum acordo quando a União Europeia aprovou o estatuto da Turquia de país candidato e quando, nestas condições, prosseguiram as negociações com vista à sua adesão. As negociações com a Turquia são um dos principais objectivos da Presidência eslovena. Esperamos que esta meta seja alcançada, de modo a abrirmos, num futuro próximo, novos capítulos de negociação. Sem dúvida, porém, não é certo que o objectivo final será cumprido; isso vai depender das negociações de adesão, do êxito das reformas, de nós, dos Estados-Membros, e dos países candidatos."@pt¹⁷ "Glede na stisko s časom in hrup v dvorani bom skušal biti čim krajši. Razprava, ki je bila pravkar opravljena, in predvsem poročilo, ki ga je pripravila gospa Oomen-Ruijten, potrjujeta dejstvo, ki se ga zaveda tudi Svet: da je vsak proces reform težak. In to velja tudi za Turčijo. V tem procesu se postavljajo velike dileme pred državo, dileme, ki se nanašajo na vrednote, kot so sekularizem, demokracija, človekove pravice. To je razvidno iz procesov, ki so bili večkrat omenjani, ki so omenjeni v poročilu in ki jih obravnava tudi Svet. Procesov, kot je postopek proti političnim strankam, debata o ženskih rutah, o položaju žensk nasploh, o svobodi veroizpovedi in o svobodi izražanja ter o drugih vidikih. Poudaril bi naslednje: na teh področjih je Turčija dosegla napredek, napredek je viden, ni pa še zadosten. Napredek je viden na področju sprememb kazenske zakonodaje, na področju zakonodaje o fundacijah, na področju položaja žensk – poglejte samo število žensk v parlamentu, ki je naraslo – na vseh teh področjih pa napredek seveda še ni zadosten. Tudi glede vprašanja Cipra, naj poudarim, da Svet pričakuje od Turčije predvsem dvoje: konstruktivno vlogo v pogajanjih pod okriljem Združenih narodov in pa uresničevanje dodatnega protokola k ankarskemu sporazumu. To sta glavni nalogi, so pa še druge. V vsem tem je seveda koristno, če ima Turčija pred sabo en cilj. In ta cilj je dan, ta cilj je bil dogovorjen soglasno, ko je Evropska unija Turčiji podelila status kandidatke in pod to predpostavko se nadaljujejo pristopna pogajanja. Slovensko predsedstvo si je napredek pri pristopnih pogajanjih s Turčijo zadalo kot eno od prednostnih nalog in upamo, da nam bo ta cilj uspelo doseči, da bomo v kratkem času lahko odprli dodatna pogajalska poglavja. Seveda pa je dosega končnega cilja negotova, odvisna od izida pristopnih pogajanj, od uspehov reform, odvisna je tako od nas držav članic, kakor tudi od države kandidatke."@ro¹⁸ "( ) Pre krátkosť času a hluk v sále sa pokúsim byť stručný. Rozprava, ktorá sa práve skončila a najmä správa, ktorú pripravila pani Oomen-Ruijtenová, potvrdila to, čo si uvedomuje aj Rada, že každý reformný proces je ťažký. Platí to aj pre Turecko. V tomto procese sa samotný štát stretáva s veľkými dilemami v súvislosti s hodnotami, ako je sekularizmus, demokracia a ľudské práva. Vidno to pri veľkých skúškach, ktoré sa tu viackrát spomenuli, ktoré sa spomenuli aj v správe a ktorými sa zaoberá aj Rada, pri skúškach, akou je súdne konanie proti politickým stranám, diskusia o dámskych šatkách, o všeobecnom postavení žien, náboženských slobodách a slobode prejavu a mnohých ďalších veciach. Toto by som chcel zdôrazniť: v oblastiach, kde Turecko dosiahlo pokrok, je tento pokrok zjavný, no nedostatočný. Pokrok vidno v zmene trestnoprávneho systému, základných právnych predpisov, postavenia žien – stačí sa pozrieť na počet poslankýň v parlamente, ktorý sa zvýšil –, ale musíme konštatovať, že pokrok v týchto oblastiach nie je dostatočný. Pokiaľ ide o Cyprus, chcem zdôrazniť, že Rada od Turecka očakáva najmä tieto dve veci: že bude plniť konštruktívnu úlohu pri rokovaniach pod vedením OSN a pri vykonávaní protokolu, ktorý je dodatkom Ankarskej zmluvy. Toto sú hlavné úlohy, no sú tu aj ďalšie. Pri tom všetkom je naozaj dobre, že Turecko má svoj cieľ. Na tomto spoločnom cieli sa dohodla Európska únia s Tureckom, keď mu zaručila postavenie kandidátskej krajiny a prístupové rokovania pokračujú na základe tohto predpokladu. Slovinské predsedníctvo si určilo prístupové rokovania s Tureckom za jednu zo svojich priorít a dúfame, že tento cieľ sa nám podarí dosiahnuť, aby sme mohli onedlho otvoriť ďalšie kapitoly rokovaní. Dosiahnutie konečného cieľa, samozrejme, nie je isté. Závisí od prístupových rokovaní, od toho, aké úspešné budú reformy, ale aj od nás, členských štátov a kandidátskej krajiny."@sk¹⁹ "( ) Med tanke på tidsbristen och oväsendet i kammaren ska jag försöka fatta mig mycket kort. Den debatt som just har avslutats, och framför allt det betänkande som har sammanställts av Ria Oomen-Ruijten, har bekräftat det som rådet också är medvetet om, nämligen att alla reformprocesser är svåra. Detta gäller även Turkiet. I denna process ställs staten inför väsentliga dilemman som gäller värderingar som sekularism, demokrati och mänskliga rättigheter. Detta framgår tydligt av de rättegångar som har nämnts ett antal gånger, som nämns i betänkandet och som även rådet har övervägt, t.ex. rättegångar om de rättsliga åtgärderna mot politiska partier, det framgår av debatten om kvinnors huvudslöjor, om kvinnornas ställning i allmänhet, om religiös frihet och om yttrandefrihet, bland annat. Jag vill betona följande: inom de områden som Turkiet har gjort framsteg är utvecklingen uppenbar, även om den inte är tillräcklig. Framstegen framgår tydligt av de förändringar som har gjorts av det straffrättsliga systemet, grundläggande lagstiftning, kvinnors status – se bara på antalet kvinnor i parlamentet, som har ökat – men naturligtvis är de framsteg som har gjorts inom alla dessa områden fortfarande inte tillräckliga. När det gäller Cypern vill jag även betona att rådet främst förväntar sig två saker av Turkiet: en konstruktiv roll i förhandlingarna under överinseende av FN, och genomförandet av tilläggsprotokollet till Ankaraavtalet. Dessa är de huvudsakliga uppgifterna, men det finns även andra. I allt detta är det naturligtvis bra om Turkiet har ett mål. Och detta mål har getts, det överenskoms ömsesidigt när EU beviljade Turkiet kandidatstatus, och anslutningsförhandlingarna har fortsatt enligt denna nödvändiga förutsättning. Det slovenska ordförandeskapet har satt upp anslutningsförhandlingarna med Turkiet som ett av sina huvudmål, och vi hoppas att detta mål kommer att nås, så att vi kan öppna ytterligare förhandlingskapitel inom en snar framtid. Det är naturligtvis inte säkert att vi når det slutliga målet, det beror på anslutningsförhandlingarna, hur framgångsrika reformerna är och det beror på oss, medlemsstaterna, och även på kandidatländerna."@sv²²
lpv:unclassifiedMetadata	"(SL"⁸ "Formand"² "Janez Lenarčič,"^{18,5,20,15,1,19,14,16,11,2,22,7,21,4,17,12,8} "Oomen-Ruijten"¹³ "President-in-Office"⁴ "Presidente em exercício do Conselho"¹⁷ "Presidente en ejercicio del Consejo"^21,21 "Presidente in carica del Consiglio"¹² "SL"^{5,1,19,14,16,11,2,22,7,4,21,17,12} "eesistuja."⁵ "einantis Tarybos Pirmininko pareigas"¹⁴ "hivatalban lévő elnök"¹¹ "neuvoston puheenjohtaja"⁷ "predsedujoči Svetu"^18,20,15 "président en exercice."⁸ "rådets ordförande"²² "status"¹² "urzędujący przewodniczący"¹⁶ "úradujúci predseda"^19,19 "úřadující předseda"¹