Local view for "http://purl.org/linkedpolitics/eu/plenary/2008-05-19-Speech-1-174"

Predicate	Value (sorted: default)
rdf:type	lpv_eu:Speech⁶
dcterms:Date	"2008-05-19"^^xsd:date⁶
dcterms:Is Part Of	lp_eu:Strategie pentru regiunile ultraperiferice: realizări şi perspective (dezbatere)⁶
dcterms:Language	"cs"^^xsd:language⁶
lpv:document identification number	"en.20080519.26.1-174"⁶
lpv:hasSubsequent	lp_eu:2008-05-19-Speech-1-175⁶
lpv:speaker	lp:Oldřich Vlasák⁶
lpv:spoken text	". ) Vážený pane předsedo, paní komisařko, dámy a pánové, specifická situace nejvzdálenějších regionů si zcela jistě zaslouží zvýšenou pozornost Evropské unie. Je nesporné, že dosavadní evropská politika týkající se nejvzdálenějších regionů měla několik příznivých dopadů, nicméně je skutečností, že stále existují strukturální obtíže, kterým se je třeba v budoucnu věnovat. Je však potřeba si uvědomit, že některé problémy nejvzdálenějších regionů vyřešit nelze, neboť se jedná o problémy sui generis vyplývající z toho, že se jedná o značně odlehlá území ostrovní povahy, kromě francouzské Guyany, jež mají svá geografická a strukturální specifika, která nezměníme. Chtěl bych proto na tomto místě varovat před přílišným sociálním inženýrstvím realizovaným z centra. V případě diskutované problematiky nejvzdálenějších regionů je třeba se více než jindy zamýšlet nad možnostmi uplatnění principu subsidiarity. Je nesporné, že nejvzdálenější regiony potřebují jiné podmínky z hlediska veřejné pomoci a regulace vnitřního trhu. To by měla zohledňovat i evropská legislativa, která musí umožnit zachovat specifičnost těchto regionů a mírnit omezující okolnosti. Je však otázkou do jaké míry jsou v tomto případě efektivní komplikované evropské finanční programy. Státní a regionální pomoc se znalostí místních poměrů je podle mého názoru mnohem efektivnější cestou podpory nejvzdálenějších regionů. Evropská strukturální politika by se podle mého názoru měla spíše řídit myšlenkou, že finanční prostředky by měly směřovat primárně do nejchudších regionů, kde jsou nejvíce potřeba, bez ohledu na to, zda se jedná o ostrov, horu, nebo nezalidněnou oblast."@cs¹
lpv:spokenAs	member; Delegation for relations with the countries of the Andean Community (2007-03-14--2009-07-13)²³ member; REGI (2007-01-31--2009-07-13)²³ substitute; TRAN (2007-01-31--2009-07-13)²³ substitute; Delegation to the EU-Croatia Joint Parliamentary Committee (2004-09-15--2009-07-13)²³ member; EPP-ED (2004-07-20--2009-07-13)²³ unknown; Občanská demokratická strana (2004-07-20--2009-07-13)²³
lpv:translated text	". ) Hr. formand, fru kommissær, mine damer og herrer! Den særlige situation for regionerne i den yderste periferi fortjener bestemt særlig opmærksomhed fra EU. Der er ingen tvivl om, at den europæiske strategi for regionerne i den yderste periferi har haft visse positive effekter indtil videre. Virkeligheden er dog, at der stadig er strukturelle problemer, og at de vil kræve vores opmærksomhed i fremtiden. Vi skal huske, at ikke alle problemerne i regionerne i den yderste periferi kan løses, idet nogle af dem er sui generisproblemer, der skyldes, at vi, med undtagelse af Fransk Guyana, har med fjerne territorier bestående af øer at gøre, og vi kan ikke ændre deres konkrete geografiske og strukturelle karakteristika. Jeg vil her advare mod overdrevne og centralt styrede sociale tiltag. Med hensyn til de problemer, vi har drøftet vedrørende regionerne i den yderste periferi, er det endnu mere nødvendigt, at vi overvejer at gennemføre subsidiaritetsprincippet. Der er ingen tvivl om, at regionerne i den yderste periferi kræver forskellige betingelser, når det handler om regler for offentlig støtte og det indre marked. Dette bør også tages i betragtning i den europæiske lovgivning, som skal hjælpe med at bevare disse regioners særlige kendetegn og mildne de begrænsende faktorer. Det kan dog diskuteres, hvor effektive de komplicerede europæiske finansieringsprogrammer kan være i dette tilfælde. Efter min mening er national og regional støtte, der anvendes ud fra de lokale forhold, en meget mere effektiv form for støtte til regionerne i den yderste periferi. Jeg mener, at den europæiske strukturpolitik i stedet skal baseres på princippet om, at finansiel støtte primært skal målrettes mod de fattigste regioner, hvor der er mest behov for den, uanset om det er en ø, et bjerg eller et tyndt befolket område."@da² "Herr Präsident, Frau Kommissar, meine Damen und Herren! Die besondere Situation der Gebiete in äußerster Randlage verdient auf jeden Fall die besondere Aufmerksamkeit der Europäischen Union. Zweifellos hat die europäische Strategie für die Gebiete in äußerster Randlage bislang einige positive Wirkungen gezeigt. Die Realität sieht jedoch so aus, dass nach wie vor strukturelle Probleme bestehen, und um diese müssen wir uns künftig kümmern. Dabei müssen wir bedenken, dass sich nicht alle Probleme der Gebiete in äußerster Randlage lösen lassen. Einige davon sind besonderer Art und rühren von der Tatsache her, dass wir es – mit Ausnahme von Französisch-Guayana – überwiegend mit Gebieten zu tun haben, die aus Inseln bestehen, und dass wir die besonderen geografischen und strukturellen Gegebenheiten dieser Gebiete nicht ändern können. Ich möchte an dieser Stelle einen Vorbehalt äußern und mich gegen ein übermäßiges, von zentraler Stelle gelenktes Eingreifen in das soziale Gefüge aussprechen. Bei den Aspekten, die die Gebiete in äußerster Randlage betreffen und die wir erörtert haben, ist es umso wichtiger, die Anwendung des Subsidiaritätsprinzips in Betracht zu ziehen. Ohne Zweifel brauchen die Gebiete in äußerster Randlage andere Bedingungen, was die Regeln für die staatlichen Beihilfen und den Binnenmarkt betrifft. Dies sollte auch bei den europäischen Rechtsvorschriften Berücksichtigung finden, die dazu beitragen müssen, die besonderen Gegebenheiten dieser Gebiete zu bewahren und die einschränkenden Faktoren zu lindern. Darüber, wie wirksam die komplizierten europäischen Finanzierungsprogramme in diesem Fall sein können, lässt sich allerdings streiten. Meiner Ansicht nach stellen die nationalen und regionalen Beihilfen, die unter ausreichender Beachtung der örtlichen Gegebenheiten gewährt werden, eine viel wirksamere Form der Hilfe für die Gebiete in äußerster Randlage dar. Wie ich meine, sollte die europäische Strukturpolitik stattdessen auf dem Grundsatz beruhen, dass die finanzielle Hilfe hauptsächlich den ärmsten Regionen zugute kommt, in denen sie am dringendsten gebraucht wird, unabhängig davon, ob es sich um eine Insel, eine Gebirgsregion oder ein dünn besiedeltes Gebiet handelt."@de⁹ ") Κύριε Πρόεδρε, κυρία Επίτροπε, κυρίες και κύριοι, είναι απόλυτα βέβαιο ότι η Ευρωπαϊκή Ένωση θα πρέπει να δώσει ιδιαίτερη προσοχή στην ειδική κατάσταση των ιδιαίτερα απομακρυσμένων περιφερειών. Δεν υπάρχει αμφιβολία για το ότι η ευρωπαϊκή στρατηγική για τις ιδιαίτερα απομακρυσμένες περιφέρειες είχε θετικά αποτελέσματα μέχρι σήμερα. Γεγονός είναι, ωστόσο, ότι εξακολουθούν να υπάρχουν ορισμένα διαρθρωτικά προβλήματα, και ότι αυτά θα απαιτήσουν την προσοχή μας στο μέλλον. Πρέπει να λάβουμε υπόψη μας ότι δεν είναι δυνατόν να λυθούν όλα τα προβλήματα των ιδιαίτερα απομακρυσμένων περιφερειών, ορισμένα από τα οποία αποτελούν προβλήματα ειδικής φύσεως, οφειλόμενα στο γεγονός ότι, με εξαίρεση τη γαλλική Γουιάνα, κατά κύριο λόγο πρόκειται για απομακρυσμένα εδάφη αποτελούμενα από νήσους, και είναι αδύνατον να μεταβάλουμε τα ειδικά γεωγραφικά και διαρθρωτικά τους χαρακτηριστικά. Θα ήθελα να προσθέσω μία προειδοποίηση στο σημείο αυτό κατά της υπερβολικής, κεντρικά κατευθυνόμενης κοινωνικής μηχανικής. Όσον αφορά τα ζητήματα τα οποία έχουμε συζητήσει σχετικά με τις ιδιαίτερα απομακρυσμένες περιφέρειες, είναι ακόμη πιο επιτακτική η ανάγκη να εξετάσουμε το ενδεχόμενο εφαρμογής της αρχής της επικουρικότητας. Δεν υπάρχει αμφιβολία ότι για τις ιδιαίτερα απομακρυσμένες περιφέρειες απαιτούνται διαφορετικές συνθήκες όσον αφορά τους κανόνες για τις κρατικές ενισχύσεις και την εσωτερική αγορά. Αυτό θα πρέπει επίσης να ληφθεί υπόψη στην ευρωπαϊκή νομοθεσία, η οποία πρέπει να συμβάλει στην διατήρηση των ειδικών χαρακτηριστικών των εν λόγω περιφερειών και την άμβλυνση των περιοριστικών παραγόντων. Είναι αμφισβητήσιμο, εντούτοις, το πόσο αποτελεσματικά μπορεί να είναι σε αυτή την περίσταση τα πολύπλοκα ευρωπαϊκά χρηματοδοτικά προγράμματα. Κατά την άποψή μου, οι εθνικές και περιφερειακές ενισχύσεις οι οποίες εφαρμόζονται κατάλληλα σε σχέση με τις τοπικές συνθήκες, αποτελούν μία πολύ πιο αποτελεσματική μορφή ενίσχυσης για τις ιδιαίτερα απομακρυσμένες περιφέρειες. Πιστεύω ότι η ευρωπαϊκή διαρθρωτική πολιτική θα πρέπει, αντιθέτως, να βασίζεται στην αρχή ότι η χρηματοδοτική βοήθεια θα πρέπει να προορίζεται κατά κύριο λόγο για τις φτωχότερες περιφέρειες, όπου είναι περισσότερο αναγκαία, ανεξαρτήτως από το αν πρόκειται για νησιωτική, ορεινή ή αραιοκατοικημένη περιοχή."@el¹⁰ ") Mr President, Commissioner, ladies and gentlemen, the specific situation of the outermost regions most certainly deserves special attention by the European Union. There is no doubt that the European strategy for the outermost regions has had some positive effects to date. The reality is, however, that some structural problems remain, and these will require our attention in the future. We have to bear in mind that not all the problems of the outermost regions can be solved, some of them being problems, stemming from the fact that with the exception of French Guyana we are dealing mostly with remote territories composed of islands and we cannot change their specific geographic and structural characteristics. I would like to add a note of caution at this point against excessive centrally directed social engineering. In relation to the issues we have been discussing concerning the outermost regions, it is even more imperative to consider implementing the principle of subsidiarity. There is no doubt that the outermost regions require different conditions when it comes to the rules on public aid and the internal market. This should also be taken into consideration in European legislation, which must help to preserve the specific characteristics of these regions and mitigate the limiting factors. It is debatable, though, how effective the complicated European financial programmes can be in this instance. In my opinion, national and regional aid properly applied in relation to local conditions is a much more effective form of aid to the outermost regions. I believe that the European structural policy should instead be based on the principle that financial aid should be targeted primarily at the poorest regions, where it is needed the most, irrespective of whether it is an island, a mountain or a scarcely populated area."@en⁴ "Señor Presidente, Comisaria, señoras y señores, la situación específica de las regiones ultraperiféricas merece, ciertamente, especial atención por parte de la Unión Europea. No cabe duda de que la estrategia europea para dichas regiones ha surtido ciertos efectos positivos hasta la fecha; no obstante, lo cierto es que continúan existiendo algunos problemas estructurales que requerirán nuestra atención en el futuro. Debemos tener en cuenta que no todos los problemas de las regiones ultraperiféricas tienen solución, pues algunos de ellos son problemas derivados del hecho de que, con la excepción de la Guayana Francesa, estamos abordando en su mayoría territorios remotos que se componen de islas, y que no podemos alterar sus características específicas de índole geográfica y estructural. En este punto, quisiera añadir una nota de precaución ante la ingeniería social excesivamente centralizada. En relación con las cuestiones que hemos estado debatiendo relativas a las regiones ultraperiféricas, es incluso más necesario considerar la puesta en práctica del principio de subsidiariedad. No cabe duda de que las regiones ultraperiféricas requieren condiciones diferentes respecto a las normas de ayuda pública y de mercado interior, lo que también debería tenerse en cuenta en la legislación europea, que debe contribuir a preservar las características específicas de estas regiones y a aminorar sus factores limitantes; aún así, es debatible el grado de eficacia de los complejos programas europeos de financiación al respecto. En mi opinión, la ayuda nacional y regional aplicada adecuadamente con arreglo a las condiciones locales es una forma de ayuda mucho más eficaz para las regiones ultraperiféricas. Creo que la política estructural europea debería basarse en el principio de destinar la ayuda financiera preferentemente a las regiones más pobres, allí donde es más necesaria, sin tener en cuenta si se trata de una isla, una montaña o una zona escasamente poblada."@es²¹ ") Hr juhataja, volinik, daamid ja härrad, äärepoolseimate piirkondade eriline olukord väärib kindlasti Euroopa Liidu erilist tähelepanu. Ei ole kahtlust, et Euroopa äärepoolseimate piirkondade strateegial on seni olnud positiivne mõju. Tegelikkuses on mõned struktuurilised probleemid siiski säilinud ning viimased nõuavad meie tähelepanu tulevikus. Me ei tohi unustada, et kõiki äärepoolseimate piirkondade probleeme ei ole võimalik lahendada, mille seast mõned on probleemid, mis tulenevad asjaolust, et välja arvatud Prantsuse Guajaana, on tegemist peamiselt kaugete saartest koosnevate piirkondadega ning me ei saa muuta nende geograafilist ja struktuurilist eripära. Sooviksin siinkohal hoiatada liigse keskselt juhitud sotsiaalkorralduse eest. Küsimuste puhul, mida oleme arutanud seoses äärepoolseimate piirkondadega, on veel hädavajalikum käsitleda subsidiaarsuse põhimõtte rakendamist. Ei ole kahtlust, et äärepoolseimad piirkonnad nõuavad erinevaid tingimusi seoses riigiabi ja siseturu eeskirjadega. Viimast tuleks võtta arvesse ka Euroopa õigusaktides, mis peavad aitama säilitada kõnealuste piirkondade eripära ja leevendada piiravaid tegureid. On siiski vaieldav, kui tõhusad suudavad keerulised Euroopa rahastamisprogrammid kõnealused juhul olla. Minu arvates on äärepoolseimate piirkondade jaoks palju tõhusam abiliik riigi- ja piirkondlik abi, mida antakse nõuetekohaselt ja mis on kohandatud kohalike tingimustega. Usun, et Euroopa struktuuripoliitika peaks selle asemel põhinema põhimõttel, et rahaline abi peaks olema suunatud peamiselt kõige vaesematele piirkondadele, kus seda enim vajatakse, sõltumata sellest, kas on tegemist saare, mäe või hõreda asustusega piirkonnaga."@et⁵ ") Arvoisa puhemies, arvoisa komission jäsen, hyvät parlamentin jäsenet, Euroopan unionin on kiinnitettävä ehdottomasti huomiota syrjäisimpien alueiden tilanteeseen. Ei ole epäilystäkään, että syrjäisimpiä alueita koskevalla EU:n strategialla on ollut tähän mennessä myönteisiä vaikutuksia. Tosiasia kuitenkin on se, että rakenteellisia ongelmia on edelleen, ja meidän on kiinnitettävä niihin jatkossa huomiota. Meidän on myös muistettava, etteivät syrjäisten alueiden kaikki ongelmat ole ratkaistavissa, sillä osa niistä on ongelmia, jotka johtuvat siitä, että Ranskan Guyanaa lukuun ottamatta kyseiset syrjäiset alueet ovat saaria, emmekä voi muuttaa niiden maantieteellisiä ja rakenteellisia ominaispiirteitä. Haluan varoittaa tässä yhteydessä liian keskitetystä sosiaalisesta suunnittelusta. Niissä asioissa, joita olemme käsitelleet keskustellessamme syrjäisimmistä alueista, on vielä tärkeämpää tarkastella toissijaisuusperiaatteen toteutumista. On selvää, että julkista tukea ja sisämarkkinoita koskevien sääntöjen tapauksessa syrjäisimmät alueet tarvitsevat erilaiset ehdot. Tämä pitäisi ottaa huomioon myös EU:n lainsäädännössä, jolla on autettava suojelemaan näiden alueiden ominaispiirteitä ja lievennettävä niiden ongelmia. On kuitenkin kyseenalaista, kuinka tehokkaita EU:n monimutkaiset rahoitusohjelmat voivat olla tässä yhteydessä. Mielestäni syrjäisimpiä alueita autettaisiin paljon tehokkaammin antamalla kansallista ja alueellista tukea, joka vastaisi kunnolla paikallisia olosuhteita. Katson, että EU:n rakennepolitiikan pitäisi perustua periaatteeseen, jonka mukaan taloudellinen tuki kohdennetaan ensisijaisesti köyhimmille alueille, joilla sitä eniten tarvitaan, olivatpa ne saaria, vuoria tai harvaan asuttuja alueita."@fi⁷ "Monsieur le Président, Madame la Commissaire, Mesdames et Messieurs, la situation spécifique des régions ultrapériphériques mérite très certainement une attention particulière de la part de l’Union européenne. Il ne fait aucun doute que la stratégie européenne pour les régions ultrapériphériques a déjà eu certains effets positifs. La réalité est toutefois qu’il reste des problèmes structurels, et que ceux-ci vont nécessiter notre attention à l’avenir. Nous devons garder à l’esprit qu’il n’est pas possible de résoudre tous les problèmes des régions ultrapériphériques, certains de ces problèmes étant sui generis et dus au fait qu’à l’exception de la Guyane française, il s’agit principalement de territoires éloignés composés d’îles; nous ne pouvons pas modifier leurs caractéristiques géographiques et structurelles spécifiques. J’aimerais ajouter à ce stade une mise en garde contre un excès d’ingénierie sociale centralisée. En ce qui concerne les questions dont nous avons discuté par rapport aux régions ultrapériphériques, il est encore plus important de penser à la mise en œuvre du principe de subsidiarité. Il ne fait aucun doute que les régions ultrapériphériques nécessitent des conditions différentes en matière de règles relatives aux aides publiques et du point de vue du marché intérieur. Il convient également d’en tenir compte dans la législation européenne, qui doit nous aider à préserver les caractéristiques spécifiques de ces régions et à minimiser leurs facteurs restrictifs. On peut toutefois se demander quelle peut être l’efficacité des complexes programmes européens de financement dans ce contexte. À mon avis, une aide nationale et régionale appliquée de façon adéquate en tenant compte des conditions locales est une forme de soutien nettement plus efficace pour les régions ultrapériphériques. Je pense que la politique structurelle européenne devrait au contraire respecter le principe selon lequel l’aide financière doit concerner principalement les régions les plus pauvres, qui en ont le plus besoin, qu’il s’agisse d’îles, de montagnes ou de régions faiblement peuplées."@fr⁸ ") Elnök úr, biztos asszony, hölgyeim és uraim, a legkülső régiók sajátos helyzete minden bizonnyal külön figyelmet érdemel az Európai Unió részéről. Kétségtelen, hogy a legkülső régiókra vonatkozó európai stratégiának már eddig is akadtak pozitív hatásai. A valóság azonban az, hogy néhány strukturális probléma megmaradt, és ezekre a jövőben oda kell figyelni. Szem előtt kell tartanunk, hogy a legkülső régiók problémái közül nem mindegyik oldható meg, mivel némelyik olyan probléma, amely abból a tényből ered, hogy Francia Guyana kivételével többnyire távoli, szigetekből álló területekről van szó, és nem tudunk változtatni ezek egyedi földrajzi és strukturális sajátosságain. Ezen a ponton szeretnék beiktatni még egy figyelmeztetést a túlzottan központi irányítású „social engineering”-gel szemben. A legkülső régiókkal kapcsolatban tárgyalt kérdéseket illetően még inkább kötelességünk, hogy mérlegeljük a szubszidiaritás elvének alkalmazását. Kétségtelen, hogy a legkülső régiók más feltételeket igényelnek, ha az állami támogatás szabályairól és a belső piacról van szó. Ezt az európai jogalkotásban is figyelembe kell venni, hogy segítsen megőrizni e régiók sajátos jellemzőit és enyhíteni a korlátozó tényezőket. Az már azonban vitatható, hogy a bonyolult európai pénzügyi programok mennyire lehetnek hatékonyak ebben az esetben. Véleményem szerint a helyi feltételekhez képest helyesen alkalmazott országos és regionális támogatás sokkal hatékonyabb támogatási forma a legkülső régiók számára. Úgy vélem, az európai strukturális politikának inkább azon az elven kellene alapulnia, hogy a pénzügyi támogatásnak elsősorban a legszegényebb régiókat kell megcéloznia, ahol a legnagyobb szükség van rá, függetlenül attól, hogy szigeten, hegyvidéken vagy ritkán lakott területen találhatóak."@hu¹¹ ") Signor Presidente, signora Commissario, onorevoli colleghi, la condizione specifica delle regioni ultraperiferiche merita certamente particolare attenzione da parte dell’Unione europea. Non c’è dubbio sul fatto che la strategia europea per le regioni ultraperiferiche ha registrato finora alcuni risultati positivi. La realtà è che, però, determinati problemi strutturali rimangono, e su questi dovremo concentrarci in futuro. Dobbiamo tenere presente che non tutte le problematiche delle regioni ultraperiferiche possono essere risolte, dal momento che alcune sono e che, a eccezione della Guyana francese, si tratta in primo luogo di territori insulari remoti, le cui specifiche caratteristiche geografiche e strutturali non possono essere cambiate. Voglio aggiungere a questo punto una raccomandazione contro le attività di ingegneria sociale eccessivamente guidate a livello centrale. A proposito delle questioni discusse riguardo alle regioni ultraperiferiche, è ancora più necessario considerare l’attuazione del principio di sussidiarietà. Indubbiamente, le regioni ultraperiferiche necessitano condizioni differenziate quando si tratta di norme in materia di aiuti pubblici e di mercato interno. Bisogna tenere conto di questo anche nella legislazione europea, che deve contribuire a preservare le caratteristiche specifiche di queste regioni e mitigare l’impatto dei fattori limitanti. Si può tuttavia dibattere sull’efficacia dei programmi finanziari europei in questo contesto. A mio avviso, modelli di sostegno nazionale e regionale applicati in maniera appropriata alle condizioni locali rappresentano una forma di aiuto molto più efficace alle regioni ultraperiferiche. Ritengo che la politica strutturale europea dovrebbe essere basata, piuttosto, sul principio che l’aiuto finanziario debba essere mirato in primo luogo alle regioni più povere, che più ne hanno bisogno, che si tratti di un’isola, di una montagna o di un’area scarsamente popolata."@it¹² ") Gerb. pirmininke, Komisijos nare, ponios ir ponai, ypatinga atokiausių regionų situacija tikrai nusipelno ypatingo Europos Sąjungos dėmesio. Neabejotina, kad Europos strategija atokiausiems regionams jau pasiekė tam tikrų teigiamų rezultatų. Tačiau tikrovėje išlieka tam tikrų struktūrinių problemų, ir joms reikės skirti dėmesio ateityje. Turime nepamiršti, kad ne visas atokiausių regionų problemas galima išspręsti, kai kurios jų yra problemos, atsiradusios, nes išskyrus vien Prancūzijos Gajaną, tai daugiausia yra tolimos teritorijos, sudarytos iš salų, ir mes negalime pakeisti jų specifinių geografinių bei struktūrinių savybių. Čia norėčiau pridurti perspėjimą dėl besaikės centralizuotos socialinės inžinerijos. Kalbant apie problemas, kurias aptarėme dėl atokiausių regionų, yra dar didesnė būtinybė apsvarstyti subsidiarumo principo įgyvendinimą. Neabejotina, kad atokiausiems regionams reikia skirtingų sąlygų, kai taikomos viešosios pagalbos ir vidaus rinkos taisyklės. Į tai taip pat turi būti atsižvelgta Europos teisės aktuose, kurie turi padėti išsaugoti specifines šių regionų savybes ir sušvelninti apribojančius veiksnius. Tačiau galima ginčytis, kiek šiuo atveju gali būti efektyvios sudėtingos Europos finansinės programos. Mano nuomone, tinkamai pritaikyta prie vietinių sąlygų nacionalinė ir regioninė pagalba yra daug efektyvesnė pagalbos forma atokiausiems regionams. Manau, kad Europos struktūrinė politika verčiau turi remtis principu, kad finansinė pagalba pirmiausia turi būti skiriama neturtingiausiems regionams, kur jos reikia labiausiai, nepriklausomai nuo to, ar tai yra sala, kalnas ar retai apgyvendintas regionas."@lt¹⁴ ") Priekšsēdētāja kungs, komisāre, dāmas un kungi, attālāko reģionu īpašā situācija noteikti ir pelnījusi Eiropas Savienības īpašu uzmanību. Nav šaubu, ka Eiropas stratēģija attālākajiem reģioniem līdz šim ir devusi dažus pozitīvus rezultātus. Tomēr reālā situācija ir tāda, ka dažas strukturālas problēmas joprojām pastāv, un tam būs vajadzīga mūsu uzmanība nākotnē. Mums ir jāpatur prātā, ka ne visas attālāko reģionu problēmas var atrisināt, jo dažas no tām ir problēmas, kas izriet no tā, ka, izņemot Franču Gajānu, mēs pārsvarā runājam par attālām teritorijām, kuras sastāv no salām, un mēs nevaram izmainīt to īpašās ģeogrāfiskās un strukturālās īpašības. Es vēlētos brīdināt šajā sakarā par pārlieku centralizēti vadīto sociālo tehnoloģiju. Saistībā ar jautājumiem, ko mēs pārrunājām attiecībā uz attālākajiem reģioniem, tas ir pat vēl kategoriskāk par to, ka ir jāizskata solidaritātes principa īstenošana. Nav šaubu, ka attālākajiem reģioniem ir vajadzīgi citi nosacījumi, kad runa ir par valsts atbalsta un iekšējā tirgus noteikumiem. Arī tas ir jāņem vērā Eiropas tiesību aktos, kam ir jāpalīdz saglabāt šo reģionu īpašie raksturlielumi un mazināt ierobežojošos faktorus. Tomēr var diskutēt, cik efektīvas var būt sarežģītās Eiropas finanšu programmas šajā sakarā. Manuprāt, gadījumā, ja valsts un reģionālais atbalsts tiek pareizi piemērots attiecībā uz vietējiem apstākļiem, tas ir daudz efektīvāks atbalsta veids attālākajiem reģioniem. Es uzskatu, ka tā vietā Eiropas strukturālās politikas pamatā ir jābūt principam, ka finanšu atbalsts galvenokārt ir jāvirza uz nabadzīgākajiem reģioniem, kur tas ir visvairāk vajadzīgs neatkarīgi no tā, vai tā ir sala, kalns vai reti apdzīvots apgabals."@lv¹³ "Vážený pane předsedo, paní komisařko, dámy a pánové, specifická situace nevzdálenějších regionů si zcela jistě zaslouží zvýšenou pozornost Evropské unie. Je nesporné, že dosavadní evropská politika týkající se nejvzdálenějších regionů měla několik příznivých dopadů, nicméně je skutečností, že stále existují strukturální obtíže, kterým se je třeba v budoucnu věnovat. Je však potřeba si uvědomit, že některé problémy nejvzdálenějších regionů vyřešit nelze, neboť se jedná o problémy sui generis vyplývající z toho, že se jedná o značně odlehlá území ostrovní povahy, kromě francouzské Guyany, jež mají svá geografická a strukturální specifika, která nezměníme. Chtěl bych proto na tomto místě varovat před přílišným sociálním inženýrstvím realizovaným z centra. V případě diskutované problematiky nejvzdálenějších regionů je třeba se více než jindy zamýšlet nad možnostmi uplatnění principu subsidiarity. Je nesporné, že nejvzdálenější regiony potřebují jiné podmínky z hlediska veřejné pomoci a regulace vnitřního trhu. To by měla zohledňovat i evropská legislativa, která musí umožnit zachovat specifičnost těchto regionů a mírnit omezující okolnosti. Je však otázkou do jaké míry jsou v tomto případě efektivní komplikované evropské finanční programy. Státní a regionální pomoc se znalostí místních poměrů je podle mého názoru mnohem efektivnější cestou podpory nejvzdálenějších regionů. Evropská strukturální politika by se podle mého názoru měla spíše řídit myšlenkou, že finanční prostředky by měly směřovat primárně do nejchudších regionů, kde jsou nejvíce potřeba, bez ohledu na to, zda se jedná o ostrov, horu nebo nezalidněnou oblast."@mt¹⁵ ") Mijnheer de Voorzitter, commissaris, dames en heren, de specifieke situatie in de ultraperifere regio’s verdient zeer zeker speciale aandacht van de Europese Unie. Er bestaat geen twijfel over dat de Europese strategie voor de ultraperifere regio’s tot op heden enkele positieve effecten heeft gehad. De werkelijkheid is echter dat er sommige structurele problemen overblijven, en die zullen in de toekomst onze aandacht vragen. We moeten goed beseffen dat niet alle problemen in de ultraperifere regio’s kunnen worden opgelost, mede omdat sommige daarvan problemen zijn, voortkomend uit het feit dat we, met uitzondering van Frans-Guyana, vooral te maken hebben met afgelegen landen, bestaande uit eilanden, en we kunnen hun specifieke geografische en structurele eigenschappen niet veranderen. Ik zou hier een waarschuwend woord willen toevoegen tegen een teveel aan centraal gerichte social engineering. Al het gaat om de onderwerpen die we hebben besproken betreffende de ultraperifere regio’s, is het zelfs des te noodzakelijker het implementeren van het subsidiariteitsbeginsel te overwegen. Het lijdt geen twijfel dat de ultraperifere regio’s verschillende voorwaarden vereisen als het gaat om regels voor openbare hulp en de interne markt. Dit dient ook in overweging te worden genomen bij de Europese wetgeving, die moet helpen de specifieke kenmerken van deze regio’s te bewaren en de beperkende factoren te matigen. Het moet echter nog worden bezien hoe effectief de gecompliceerde Europese financiële programma’s in dit geval kunnen zijn. Naar mijn mening is nationale en regionale hulp, wanneer deze goed wordt toegepast met betrekking tot de lokale omstandigheden, een veel effectievere vorm van hulp aan de ultraperifere regio’s. Ik vind dat het Europese structurele beleid daarentegen moet worden gebaseerd op het beginsel dat financiële hulp vooral gericht moet zijn op de armste regio’s, waar deze het hardst nodig is, ongeacht of het daarbij om een eiland, een berg of een schaars bevolkt gebied gaat."@nl³ ") Panie przewodniczący, pani komisarz, panie i panowie! Szczególna sytuacja, w jakiej znajdują się regiony najbardziej oddalone jak najbardziej zasługuje na uwagę Unii Europejskiej. Nie ma wątpliwości co do tego, że strategia europejska związana z regionami najbardziej oddalonymi przyniosła do tej pory kilka pozytywnych rezultatów. W rzeczywistości jednak niektóre z problemów strukturalnych pozostają, dlatego musimy na nie zwrócić uwagę w przyszłości. Musimy wziąć pod uwagę fakt, że nie wszystkie problemy regionów najbardziej oddalonych są możliwe do rozwiązania, niektóre z nich to problemy wynikające z tego, że z wyjątkiem Gujany Francuskiej mamy do czynienia głównie z terenami oddalonymi od lądów, składającymi się z wysp, przez co nie można zmienić ich naturalnej charakterystyki geograficznej i strukturalnej. Chciałbym dodać, że musimy działać w tej kwestii z pewną dozą ostrożności, aby nie doprowadzić do zbyt centralnej polityki społecznej. W związku ze sprawami, o których rozmawialiśmy w kontekście regionów najbardziej oddalonych, jeszcze ważniejsze jest rozważenie wprowadzenia zasady pomocniczości. Nie ma wątpliwości co do tego, że regiony najbardziej oddalone wymagają stosowania innych zasad związanych z przydzielaniem pomocy od państwa oraz z rynkiem wewnętrznym. Należy wziąć to pod uwagę w przepisach unijnych, które powinny pomóc zachować tym regionom ich naturalnych walorów i złagodzić czynniki ograniczające ich zachowanie. Efektywność skomplikowanych europejskich programów finansowych w tym kontekście powinna być jednak rozważona. Według mnie odpowiednie zastosowanie środków krajowych i regionalnych w warunkach lokalnych jest dużo skuteczniejszą formą finansowania regionów najbardziej oddalonych. Myślę, że polityka strukturalna UE powinna być raczej oparta na zasadzie mówiącej, że pomoc finansowa ma być kierowana w pierwszej kolejności do najbiedniejszych regionów, gdzie jest potrzebna najbardziej, bez względu na to czy jest to wyspa, teren górzysty, czy teren zamieszkały przez niewielką ilość osób."@pl¹⁶ "Senhor Presidente, Senhora Comissária, Senhoras e Senhores Deputados, a situação específica das regiões ultraperiféricas merece, certamente, uma atenção especial por parte da União Europeia. Não há dúvida de que a estratégia europeia para as regiões ultraperiféricas teve alguns efeitos positivos até à data. Na realidade, porém, há alguns problemas estruturais que se mantêm e que exigirão a nossa atenção no futuro. Não nos podemos esquecer que nem todos os problemas das regiões ultraperiféricas podem ser resolvidos; alguns deles são problemas resultantes do facto de, à excepção da Guiana Francesa, estarmos a lidar com territórios muito remotos, compostos por ilhas, e nós não podemos alterar a suas características geográficas e estruturais específicas. Gostaria de acrescentar aqui uma advertência contra uma engenharia social excessivamente centralizada. A implementação do princípio da subsidiariedade torna-se ainda mais imperiosa em relação às questões que discutimos, relativas às regiões ultraperiféricas. Não há dúvida de que as regiões ultraperiféricas necessitam de condições diferentes no que diz respeito às regras relativas à ajuda pública e ao mercado interno. Este facto também deveria ser contemplado na legislação europeia, que tem de contribuir para preservar as características específicas destas regiões e mitigar os factores limitadores. Contudo, o grau de eficácia dos complicados programas financeiros europeus neste caso é discutível. Penso que a ajuda nacional e regional, aplicada de forma apropriada, tendo em conta as condições locais, constitui uma forma muito mais eficaz de ajuda para as regiões ultraperiféricas. Creio que seria preferível a política estrutural europeia basear-se no princípio segundo o qual a ajuda financeira deveria visar em primeiro lugar as regiões mais pobres, onde existe maior necessidade, independentemente de se tratar de uma ilha, uma montanha ou uma zona pouco povoada."@pt¹⁷ "Vážený pane předsedo, paní komisařko, dámy a pánové, specifická situace nevzdálenějších regionů si zcela jistě zaslouží zvýšenou pozornost Evropské unie. Je nesporné, že dosavadní evropská politika týkající se nejvzdálenějších regionů měla několik příznivých dopadů, nicméně je skutečností, že stále existují strukturální obtíže, kterým se je třeba v budoucnu věnovat. Je však potřeba si uvědomit, že některé problémy nejvzdálenějších regionů vyřešit nelze, neboť se jedná o problémy sui generis vyplývající z toho, že se jedná o značně odlehlá území ostrovní povahy, kromě francouzské Guyany, jež mají svá geografická a strukturální specifika, která nezměníme. Chtěl bych proto na tomto místě varovat před přílišným sociálním inženýrstvím realizovaným z centra. V případě diskutované problematiky nejvzdálenějších regionů je třeba se více než jindy zamýšlet nad možnostmi uplatnění principu subsidiarity. Je nesporné, že nejvzdálenější regiony potřebují jiné podmínky z hlediska veřejné pomoci a regulace vnitřního trhu. To by měla zohledňovat i evropská legislativa, která musí umožnit zachovat specifičnost těchto regionů a mírnit omezující okolnosti. Je však otázkou do jaké míry jsou v tomto případě efektivní komplikované evropské finanční programy. Státní a regionální pomoc se znalostí místních poměrů je podle mého názoru mnohem efektivnější cestou podpory nejvzdálenějších regionů. Evropská strukturální politika by se podle mého názoru měla spíše řídit myšlenkou, že finanční prostředky by měly směřovat primárně do nejchudších regionů, kde jsou nejvíce potřeba, bez ohledu na to, zda se jedná o ostrov, horu nebo nezalidněnou oblast."@ro¹⁸ ". ) Vážený pán predsedajúci, pani komisárka, dámy a páni, špecifická situácia najvzdialenejších regiónov si celkom iste zaslúži zvýšenú pozornosť Európskej únie. Je nesporné, že doterajšia európska politika týkajúca sa najvzdialenejších regiónov mala niekoľko priaznivých následkov, je však skutočnosťou, že stále existujú štrukturálne ťažkosti, ktorým sa je treba v budúcnosti venovať. Je však potrené si uvedomiť, že niektoré problémy najvzdialenejších regiónov sa vyriešiť nedajú, lebo ide o problémy sui generis vyplývajúce z toho, že ide o značne odľahlé územia ostrovnej povahy, okrem francúzskej Guyany, ktoré majú svoje geografické a štrukturálne špecifiká, ktoré nezmeníme. Chcel by som preto na tomto mieste varovať pred prílišným sociálnym inžinierstvom realizovaným z centra. V prípade diskutovanej problematiky najvzdialenejších regiónov je treba sa viac než inokedy zamýšľať nad možnosťami uplatnenia princípu subsidiarity. Je nesporné, že najvzdialenejšie regióny potrebujú iné podmienky z hľadiska verejnej pomoci a regulácie vnútorného trhu. To by mala zohľadňovať aj európska legislatíva, ktorá musí umožniť zachovať špecifickosť týchto regiónov a mierniť obmedzujúce okolnosti. Je však otázkou do akej miery sú v tomto prípade efektívne komplikované európske finančné programy. Štátna a regionálna pomoc so znalosťou miestnych pomerov je podľa môjho názoru oveľa efektívnejšou cestou podpory najvzdialenejších regiónov. Európska štrukturálna politika by sa podľa môjho názoru mala skôr riadiť myšlienkou, že finančné prostriedky by mali smerovať primárne do najchudobnejších regiónov, kde ich najviac treba, bez ohľadu na to, či ide o ostrov, horu, alebo nezaľudnenú oblasť."@sk¹⁹ ") Gospod predsednik, gospa komisarka, gospe in gospodje, poseben položaj najbolj oddaljenih regij mora Evropska unija obravnavati še posebej pozorno. Zagotovo je imela evropska strategija za najbolj oddaljene regije do zdaj nekatere pozitivne posledice. Vendar v resnici ostajajo prisotni nekateri strukturni problemi, ki jih bomo morali v prihodnosti obravnavati. Zavedati se moramo, da ni mogoče rešiti vseh težav v zvezi z najbolj oddaljenimi regijami, ker so nekatere težave primeri kar izhaja iz dejstva, da so razen Francoske Gvajane to najbolj odročna območja, sestavljena iz otokov, ter njihovih posebnih geografskih in strukturnih značilnosti ni mogoče spremeniti. Na tem mestu želim opozoriti še na preobsežno centralizacijo socialnega inženiringa. V zvezi z vprašanji najbolj oddaljenih regij je še pomembneje upoštevati uvedbo načela subsidiarnosti. Zagotovo najbolj oddaljene regije na področju predpisov glede javne pomoči in notranjega trga zahtevajo posebne pogoje. To bi bilo treba upoštevati tudi v evropski zakonodaji, ki mora pomagati ohranjati posebne značilnosti teh regij in ublažiti dejavnike omejevanja. Vendar je vprašljivo, kako zapleteno je lahko evropsko finančno načrtovanje v tem primeru. Menim, da sta državna in regionalna pomoč, če se ustrezno uporabljata glede na lokalne pogoje, veliko bolj učinkovita oblika pomoči za najbolj oddaljene regije. Verjamem, da mora evropska strukturna politika temeljiti na načelu, da imajo prednost pri dodeljevanju finančne pomoči najrevnejše regije, ki jo najbolj potrebujejo, ne glede na to, ali gre za otok, goro ali redko poseljeno območje."@sl²⁰ ") Herr talman, fru kommissionsledamot, mina damer och herrar! De yttersta randområdenas speciella situation förtjänar verkligen EU:s uppmärksamhet. Det råder ingen tvekan om att EU:s strategi för de yttersta randområdena har gett positiva resultat hittills. Vissa strukturella problem kvarstår dock, och vi kommer att bli tvungna att ta itu med dem i framtiden. Vi måste komma ihåg att alla problem i de yttersta randområdena inte går att lösa, eftersom några av dem är unika, som bottnar i att dessa områden, med undantag av Franska Guyana, är avlägsna territorier som utgörs av öar, och vi kan inte förändra deras specifika geografiska och strukturella särdrag. Här skulle jag också vilja varna för centraliserande sociala åtgärder. När det gäller de frågor som vi har diskuterat rörande de yttersta randområdena, är det absolut nödvändigt att överväga att införa subsidiaritetsprincipen. Det råder inget tvivel om att de yttersta randområdena behöver andra villkor för regler för offentligt stöd och den inre marknaden. Detta borde man ta hänsyn till i EU-lagstiftningen, som måste bidra till att bevara dessa regioners specifika särdrag och minska de begränsande faktorerna. Det är dock diskutabelt hur pass effektiva EU:s finansieringsprogram är i detta fall. Enligt min mening är nationellt och regionalt stöd som används på lämpligt sätt i relation till de lokala förhållandena ett mycket effektivare stöd till de yttersta randområdena. Jag anser att den europeiska strukturpolitiken i stället borde baseras på principen att det ekonomiska stödet bör riktas till de fattigaste regionerna, där det behövs mest, oavsett om det är en ö, ett berg, eller ett nästan obebott område."@sv²²
lpv:unclassifiedMetadata	"(CS"^{5,20,1,19,14,16,11,22,7,3,2,10,13,4,12,12} "Oldřich Vlasák"^1,19,3 "Oldřich Vlasák,"^{18,5,20,15,14,16,11,22,7,2,10,13,4,12} "PPE-DE frakcijos vardu"¹⁴ "PPE-DE grupas vārdā"¹³ "PPE-DE-ryhmän puolesta"⁷ "a PPE-DE képviselőcsoport nevében"¹¹ "a nome del gruppo PPE-DE."¹² "for PPE-DE-Gruppen"² "fraktsiooni PPE-DE nimel."⁵ "för PPE-DE-gruppen"²² "jménem skupiny PPE-DE"¹ "namens de PPE-DE-Fractie."³ "on behalf of the PPE-DE Group"⁴ "sui generis"^{5,20,14,16,11,7,13,3,4,12} "v imenu skupine PPE-DE."²⁰ "v mene skupiny PPE-DE"¹⁹ "w imieniu grupyPPE-DE."¹⁶ "za skupinu PPE-DE"^18,15 "εξ ονόματος της Ομάδας PPE-DE"¹⁰