Local view for "http://purl.org/linkedpolitics/eu/plenary/2008-02-19-Speech-2-052"

Predicate	Value (sorted: default)
rdf:type	lpv_eu:Speech⁶
dcterms:Date	"2008-02-19"^^xsd:date⁶
dcterms:Is Part Of	lp_eu:Acreditarea şi supravegherea pieţei în ceea ce priveşte comercializarea produselor - Cadru comun pentru comercializarea produselor - Aplicarea reglementărilor tehnice naţionale în cazul produselor comercializate în mod legal într-un alt stat membru - Marcajul de securitate de pe produsele de consum (dezbatere)⁶
dcterms:Language	"de"^^xsd:language⁶
lpv:document identification number	"en.20080219.5.2-052"⁶
lpv:hasSubsequent	lp_eu:2008-02-19-Speech-2-053⁶
lpv:speaker	lp:Günter Verheugen⁶
lpv:spoken text	"Frau Präsidentin, meine Damen und Herren! Lassen Sie mich zunächst noch etwas sagen zu den direkten ökonomischen Auswirkungen. Es ist tatsächlich so, dass die Vorschriften zur gegenseitigen Anerkennung für 21 % der gesamten europäischen Industrieproduktion gelten, also wirklich eine ganze Menge. Und wenn dieses System der gegenseitigen Anerkennung in einer perfekten Weise funktionierte, also vollständig und überall angewandt würde, dann würden wir zu einer Steigerung des europäischen Bruttoinlandsprodukts von 1,8 % kommen, also schon in einer makroökonomischen Größenordnung. Umgekehrt ist auch richtig, dass dann, wenn die gegenseitige Anerkennung nicht funktioniert, sich die Potenziale des Binnenmarktes nach unseren Schätzungen um etwa 10 % reduzieren, d. h., dass die Tatsache, dass die Anerkennung nicht praktiziert wird, in einem Jahr tatsächlich etwa 150 Milliarden Euro kostet. Frau Roithová stellte eine Frage nach der Registrierung des CE-Zeichens. Das konnten wir ja erst im vergangenen Jahr machen, weil dazu eine Änderung des europäischen Rechts notwendig war. Der Prozess läuft, und ich gehe davon aus, dass die heutigen Entscheidungen uns helfen werden, ihn auch zu beschleunigen. Es liegt nicht allein in unserer Hand, aber wir tun alles, was wir können, um diese Registrierung so schnell wie möglich abzuschließen. Herr Csibi hat — und das mit einem kritischen Unterton — erwähnt, dass ich schon im vergangenen Jahr darauf hingewiesen hatte, dass es keine hundertprozentige Produktsicherheit geben kann. Ich möchte hier noch einmal ausdrücklich sagen: Es gibt wirklich keine hundertprozentige Sicherheit für Produkte. Auch wenn wir alle Produkte von einer unabhängigen Drittstelle zertifizieren lassen, so heißt dies nicht, dass jedes einzelne Stück einer Serie geprüft werden kann. Es wird immer nur der Prototyp geprüft, und die Probleme tauchen nicht auf bei der Vorlage des Prototyps, sondern die Probleme tauchen in der ganz normalen Serienproduktion auf. Selbst in den Bereichen, wo wir die allerstrengsten Vorschriften haben im Hinblick auf die Sicherheit des Produktes, etwa bei verschreibungspflichtigen Medikamenten oder bei Autos, kommt es immer wieder zu Fehlern in der Produktion, und es kommt immer wieder zu Rückrufaktionen. Die Vorstellung, dem Verbraucher zu vermitteln, es könne eine hundertprozentige Sicherheit geben, ist eine Illusion. Deshalb müssen wir — das ist die einzige Möglichkeit, die wir haben — darauf bestehen, dass alle diejenigen, die in der Kette Verantwortung tragen, auch vollständig in die Verantwortung genommen werden. Das fängt bei den Zulieferern an, betrifft dann den Hersteller, und wenn es sich um ein importiertes Produkt handelt, auch den Importeur. Und das ist auch gleichzeitig die Antwort auf die Frage von Herrn Purvis: Was wir mit den neuen Regelungen tun, ist klarzustellen, dass ein Importeur in Europa dafür verantwortlich ist, dass die Produkte, die er einführt, sicher sind, und dass sie da, wo Standards bestehen, diesen Standards auch entsprechen. Das heißt, der europäische Importeur übernimmt die Haftung für die Sicherheit eines Produkts, das aus einem Drittland kommt, und derjenige, der durch ein gefährliches oder fehlerhaftes Produkt Schaden erleidet, muss nicht irgendeinen Hersteller in irgendeinem Land weit außerhalb der Europäischen Union suchen, sondern er hält sich mit seinem Anspruch an den europäischen Importeur. Sie dürfen mir glauben, das ist eine Regelung, die erhebliche praktische Auswirkungen haben wird. So viel zu den Fragen, die konkret gestellt wurden. Ich darf die Gelegenheit noch einmal nutzen, um mich sehr herzlich für den positiven und konstruktiven Geist dieser Debatte zu bedanken. Wenn Malcolm Harbour noch da ist, sage ich ihm: Wenn es nach mir ginge, könnte er jeden Tag Geburtstag haben, wenn sein Geburtstag mit so schönen Ergebnissen verziert wird."@de⁹
lpv:translated text	"Paní předsedající, dámy a pánové, dovolte mi, abych začal několika poznámkami o přímých ekonomických důsledcích. Je faktem, že pravidla pro vzájemné uznávání se vztahují na 21 % veškeré evropské průmyslové výroby, což je skutečně úctyhodný objem. Pokud by navíc tento systém vzájemného uznávání dokonale fungoval, jinými slovy pokud by byl všude a v plném rozsahu uplatňován, vzrostl by evropský HDP o 1,8 %, což by z makroekonomického hlediska jistě mělo výrazný dopad. Opak je také pravdou, neboť podle našeho odhadu by potenciální hodnota vnitřního trhu klesla přibližně o 10 %, pokud by vzájemné uznávání nefungovalo, tedy pokud by uznávání nebylo uplatňováno. To by v podstatě vedlo k ročním ztrátám ve výši 150 miliard EUR. Paní Roithová vznesla dotaz k registraci označení CE. Tu jsme ve skutečnosti nemohli provést dříve než minulý rok, jelikož bylo třeba změnit příslušné evropské právní předpisy. Tento proces se však již rozběhl a předpokládám, že dnešní rozhodnutí nám pomůže jej urychlit. Nezáleží to však jen na nás, ale děláme, co je v našich silách, abychom registraci dokončili co nejdříve. Pan Csibi s kritickým podtónem poznamenal, že jsem loni prohlásil, že není možné, aby byly výrobky stoprocentně bezpečné. Proto bych rád znovu zdůraznil, že nic takového jako absolutní zaručená bezpečnost výrobků neexistuje. I kdybychom nechali všechny výrobky ověřit nezávislou třetí stranou, není možné, aby tento subjekt dokázal zkontrolovat každou položku ve výrobním cyklu. Zkoušení se vždy omezuje na prototyp, k problémům však nedochází na prototypech, ale při běžné rutině hromadné výroby. I v případě výrobků, na něž uplatňujeme ta nejpřísnější bezpečnostní pravidla, např. u léků na předpis a motorových vozidel, se opakovaně dozvídáme o výrobních vadách a o stažení výrobků z trhu. Představa, že můžeme spotřebitelům zaručit naprostou bezpečnost výrobků, je pouhou iluzí. Z toho důvodu musíme – a to je také naše jediná možnost – trvat na tom, aby všichni, kdo mají v řetězci určité povinnosti, v plném rozsahu odpovídali za jejich splnění. To platí jak pro dodavatele výrobních vstupů, tak pro výrobce a v případě dovážených výrobků i pro dovozce. To je také odpověď na dotaz pana Purvise: Pomocí těchto nových pravidel se snažíme dát najevo, že dovozci v Evropě musejí zaručit, že výrobky, které dovážejí, jsou bezpečné a že vyhovují platným normám. Jinými slovy, evropští dovozci nesou odpovědnost za bezpečnost výrobků ze zemí mimo EU, a není nutné, aby kdokoli, kdo utrpí újmu či zranění, jejichž příčinou je nebezpečný či závadný výrobek, složitě hledal výrobce v zemi daleko za hranicemi Evropské unie, ale může své nároky uplatnit vůči evropskému dovozci. Mohu vás ujistit, že toto pravidlo bude mít dalekosáhle praktické důsledky. Tolik ke konkrétním vzneseným dotazům. Dovolte mi, abych vám při této příležitosti ještě jednou poděkoval za pozitivní a konstruktivní atmosféru, v níž je tato rozprava vedena. Jestli je pan Malcolm Harbour ještě zde, rád bych mu řekl, že pokud jde o mě, mohl by mít narozeniny každý den, jestliže by všechny jeho narozeniny byly ověnčeny tak důležitým úspěchem."@cs¹ ". Fru formand, mine damer og herrer! Lad mig først sige noget om de direkte økonomiske konsekvenser. Det er faktisk således, at bestemmelserne om den gensidige anerkendelse gælder for 21 % af hele den europæiske industriproduktion, altså virkelig mange produkter. Og hvis dette system med gensidig anerkendelse fungerede perfekt, altså blev anvendt fuldstændigt og overalt, ville vi se en stigning i det europæiske bruttonationalprodukt på 1,8 %, altså allerede i en makroøkonomisk størrelsesorden. Omvendt er det også rigtigt, at det indre markeds potentiale, hvis den gensidige anerkendelse ikke fungerer, ifølge vores beregninger falder med ca. 10 %, dvs. at den kendsgerning, at anerkendelsen ikke praktiseres, på et år faktisk koster ca. 150 milliarder euro. Zuzana Roithová stillede et spørgsmål om registrering af CE-mærket. Det kunne vi jo først gøre sidste år, fordi det krævede en ændring af den europæiske lovgivning. Processen er i gang, og jeg går ud fra, at beslutningerne i dag vil hjælpe os til også at fremskynde processen. Det er ikke alene op til os, men vi gør alt, hvad vi kan for at vedtage denne registrering hurtigst muligt. Magor Imre Csibi har - med en kritisk undertone - nævnt, at jeg allerede sidste år havde gjort opmærksom på, at der ikke kan findes nogen 100 %'s produktsikkerhed. Jeg vil her endnu en gang udtrykkeligt sige: Der findes virkelig ikke nogen 100 %'s sikkerhed for produkter. Selv om vi lader alle produkter certificere af en uafhængig tredjepart, betyder dette ikke, at hver enkelt vare i en serie kan kontrolleres. Det er altid kun prototypen, der kontrolleres, og problemerne dukker ikke op ved forelæggelsen af prototypen, problemerne dukker derimod op i den helt normale serieproduktion. Selv på områder, hvor vi har de allerskrappeste krav til produktets sikkerhed, f.eks. ved receptpligtig medicin eller biler, opstår der igen og igen fejl i produktionen, og varer må igen og igen tilbagekaldes. At give forbrugerne en forestilling om, at der kan findes 100 %'s sikkerhed, ville være en illusion. Derfor må vi - det er den eneste mulighed, vi har - insistere på, at alle de, som har et ansvar i kæden, også gøres fuldt ud ansvarlige. Det begynder hos underleverandørerne, gælder så producenterne, og når det drejer sig om et importeret produkt, også importørerne. Dette er samtidig også svar på John Purvis' spørgsmål: Det vi gør med de nye bestemmelser er at præcisere, at en importør i Europa er ansvarlig for, at de produkter, han importerer, er sikre, og at de, hvor der findes standarder, også opfylder disse standarder. Dvs. at den europæiske importør overtager hæftelsen for sikkerheden af et produkt, som kommer fra et tredjeland, og at de, der lider skade som følge af et farligt eller fejlbehæftet produkt, ikke skal lede efter en eller anden producent i et eller andet land langt fra EU, men kan gøre deres krav gældende mod den europæiske importør. Tro mig, det er en bestemmelse, der vil have en væsentlig praktisk betydning. Så meget om de spørgsmål, der konkret er blevet stillet. Jeg vil benytte lejligheden til endnu en gang at takke hjerteligt for disse forhandlingers positive og konstruktive ånd. Hvis Malcolm Harbour stadig er til stede, vil jeg sige til ham: Hvis det var op til mig, kunne han have fødselsdag hver dag, hvis hans fødselsdag blev smykket med så gode resultater."@da² "Κυρία Πρόεδρε, κυρίες και κύριοι, επιτρέψτε μου να ξεκινήσω με λίγα ακόμα σχόλια για τις άμεσες οικονομικές επιπτώσεις. Πράγματι, οι κανόνες που αφορούν την αμοιβαία αναγνώριση εφαρμόζονται σε ποσοστό 21% του συνόλου της ευρωπαϊκής βιομηχανικής παραγωγής, όγκος πραγματικά σημαντικός. Επιπλέον, εάν αυτό το σύστημα αμοιβαίας αναγνώρισης λειτουργούσε τέλεια, με άλλα λόγια, εάν εφαρμοζόταν πλήρως παντού, θα είχε ως αποτέλεσμα αύξηση κατά 1,8% του ΑΕΠ της Ευρώπης, ποσοστό που ασφαλώς αποτελεί σημαντική μακροοικονομική επίδραση. Ισχύει επίσης και το αντίθετο, ότι δηλαδή η δυνητική αξία της εσωτερικής αγοράς θα μειωνόταν κατά περίπου 10% σύμφωνα με τους υπολογισμούς μας, σε περίπτωση που η αμοιβαία αναγνώριση δεν λειτουργούσε σωστά, δηλαδή εάν δεν εφαρμοζόταν η αναγνώριση. Αυτό θα ισοδυναμούσε, στην πραγματικότητα, με ετήσιο έλλειμμα της τάξης των 150 δισ. ευρώ. Η κ. Roithová έθεσε ένα ερώτημα σχετικά με την καταχώρηση σε μητρώο του σήματος CE. Για την ακρίβεια, αυτό δεν μπορούσε να γίνει μέχρι το προηγούμενο έτος, διότι απαιτούσε πρώτα τροποποίηση της αντίστοιχης ευρωπαϊκής νομοθεσίας. Η διαδικασία βρίσκεται σε εξέλιξη, και υποθέτω ότι οι σημερινές αποφάσεις θα μας βοηθήσουν να την επιταχύνουμε. Δεν έγκειται αποκλειστικά σε εμάς, αλλά κάνουμε ό,τι μπορούμε για την ολοκλήρωση της καταχώρησης αυτής όσο το δυνατόν συντομότερα. Ο κ. Csibi ανέφερε –με κριτική διάθεση– ότι πέρσι δήλωσα ότι δεν είναι δυνατό να επιτευχθεί 100% ασφάλεια των προϊόντων. Θα ήθελα, ως εκ τούτου, να επισημάνω και πάλι ότι δεν υπάρχει απολύτως εγγυημένη ασφάλεια των προϊόντων. Ακόμα κι αν όλα τα προϊόντα πιστοποιούνταν από ανεξάρτητο τρίτο φορέα, ένας τέτοιος οργανισμός δεν θα μπορούσε να ελέγχει κάθε αντικείμενο που παράγεται ξεχωριστά. Ο έλεγχος περιορίζεται πάντα σε ένα πρωτότυπο και τα προβλήματα δεν παρουσιάζονται στο πρωτότυπο αλλά στην καθημερινή μαζική παραγωγή. Ακόμα και στην περίπτωση των προϊόντων για τα οποία διαθέτουμε τους πλέον αυστηρούς κανόνες ασφαλείας, όπως είναι τα συνταγογραφούμενα φάρμακα και τα αυτοκίνητα, ακούμε συνεχώς να γίνονται αναφορές σε κατασκευαστικά ελαττώματα και ανακλήσεις προϊόντων. Η ιδέα ότι θα μπορέσουμε να προσφέρουμε στους καταναλωτές την προοπτική 100% ασφάλειας των προϊόντων είναι ουτοπική. Για τον λόγο αυτό, θα πρέπει να επιμείνουμε –είναι η μοναδική μας επιλογή– να λογοδοτούν όλοι όσοι φέρουν ευθύνη στην αλυσίδα παραγωγής. Αυτό ξεκινά από τους προμηθευτές των συντελεστών παραγωγής, και φτάνει στη συνέχεια στους κατασκευαστές και, στην περίπτωση των εισαγόμενων αγαθών, και στους εισαγωγείς. Αυτή είναι επίσης η απάντηση στην ερώτηση του κ. Purvis: εκείνο που καταφέραμε μέσω των νέων αυτών κανόνων είναι να ορίσουμε ότι οι εισαγωγείς στην Ευρώπη είναι υπεύθυνοι για τη διασφάλιση ότι τα προϊόντα που εισάγουν είναι ασφαλή και ότι ανταποκρίνονται σε κάθε ισχύον πρότυπο. Με άλλα λόγια, οι ευρωπαίοι εισαγωγείς αναλαμβάνουν την ευθύνη για την ασφάλεια των προϊόντων που προέρχονται από χώρες εκτός της ΕΕ, και όποιος έχει υποστεί ζημία ή απώλεια λόγω επικίνδυνου ή ελαττωματικού προϊόντος δεν χρειάζεται να αναζητήσει κάποιον κατασκευαστή σε κάποια χώρα πολύ μακριά από τα σύνορα της Ευρωπαϊκής Ένωσης, αλλά μπορεί να καταγγείλει τον ευρωπαίο εισαγωγέα. Σας διαβεβαιώνω ότι ο κανόνας αυτός θα έχει τεράστιες πρακτικές συνέπειες. Αυτά όσον αφορά τα συγκεκριμένα ερωτήματα που τέθηκαν. Θα ήθελα εδώ να σας ευχαριστήσω για μία ακόμα φορά για το θετικό και εποικοδομητικό πνεύμα, στο πλαίσιο του οποίου διεξήχθη η παρούσα συζήτηση. Εάν ο Malcolm Harbour είναι ακόμα εδώ, θα ήθελα να του πω ότι, αν όλα του τα γενέθλια στέφονται από τέτοιες μεγάλες επιτυχίες, τότε μακάρι να έχει κάθε μέρα τα γενέθλιά του."@el¹⁰ "Madam President, ladies and gentlemen, allow me to begin by adding a few comments on the direct economic implications. It is indeed the case that the rules on mutual recognition apply to 21% of all European industrial production, which is truly a sizeable volume. Moreover, if this system of mutual recognition worked perfectly, in other words if it were fully applied everywhere, the result would be a 1.8% increase in Europe’s GDP, which certainly represents a significant macroeconomic impact. The opposite is also true, in that the potential value of the internal market would fall by about 10% in our estimation if mutual recognition did not work, that is to say if recognition were not practised; that would, in fact, amount to an annual shortfall of some EUR 150 billion. Mrs Roithová asked a question about the registration of the CE mark. In fact, we could not do that until last year, because it required an amendment to the relevant European legislation. The process is under way, and I assume that today’s decisions will help us to expedite it. It is not entirely in our hands, but we are doing what we can to complete this registration as quickly as possible. Mr Csibi mentioned – with a critical undertone – that I had said last year that 100% product safety was not possible. Let me therefore re-emphasise that there is no such thing as absolute guaranteed product safety. Even if we had all products certified by an independent third party, such a body could not possibly check every single item in a production run. The testing is always confined to a prototype, and problems do not occur when the prototype is presented but in the normal routine of mass production. Even in the case of products for which we have the most stringent of safety rules, such as prescription medicines and motor vehicles, we hear recurring reports of manufacturing defects and of product recalls. The idea that we can offer consumers the prospect of 100% product safety is an illusion. For this reason, we must insist – it is our only option – that all those who bear responsibility in the chain are held fully accountable. That begins with suppliers of production inputs, then it relates to manufacturers and, in the case of imported goods, importers too. That is also the answer to the question from Mr Purvis: what we are doing through these new rules is to spell out that importers in Europe are responsible for ensuring that the products they import are safe and that they meet any applicable standards. In other words, European importers assume liability for the safety of products from outside the EU, and anyone who suffers loss or injury caused by a dangerous or faulty product has no need to track down some manufacturer or other in some country far beyond the bounds of the European Union but can press his or her claim against the European importer. I can assure you that this rule will have profound practical effects. So much for the specific questions that were asked. Let me take this opportunity to thank you once again for the positive and constructive spirit in which this debate has been conducted. If Malcolm Harbour is still here, let me tell him that, as far as I am concerned, every day could be his birthday if all his birthdays are crowned with such signal successes."@en⁴ "Señora Presidenta, Señorías, permítanme comenzar añadiendo algunos comentarios sobre las implicaciones económicas directas. La realidad es que las normas sobre reconocimiento mutuo se aplican al 21 % de la producción industrial europea, lo que es realmente un volumen considerable. Además de esto, si el sistema de reconocimiento mutuo funcionase perfectamente, con otras palabras, si se aplicase plenamente en todas partes, el resultado sería un incremento del 1,8 % del PIB europeo, lo que sin duda supondría un impacto macroeconómico significativo. Lo contrario es también cierto, es decir, según nuestros cálculos el valor potencial del mercado interior caería aproximadamente un 10 % si no se aplicase el reconocimiento mutuo; esto equivaldría a un déficit anual de alrededor de 150 000 millones de euros. La señora Roithová hizo una pregunta sobre el registro de la marca CE. En efecto, no lo hemos podido hacer hasta el pasado año, porque requería una modificación de la correspondiente legislación europea. El proceso está en marcha, y supongo que las decisiones de hoy nos ayudarán a acelerarlo. Aunque no depende exclusivamente de nosotros, estamos haciendo cuanto podemos para completar este registro lo antes posible. El señor Csibi mencionó – con un matiz crítico – que yo había dicho el año pasado que no era posible un 100 % de seguridad de los productos. Permítanme insistir de nuevo en que la seguridad absolutamente garantizada no existe. Aunque todos los productos estuviesen certificados por un tercero independiente, este organismo no podría comprobar cada uno de los artículos en la cadena de producción. Las pruebas se limitan siempre a un prototipo, y los problemas no surgen cuando se presenta el prototipo, sino durante el proceso normal de fabricación en serie. Incluso en el caso de productos para los que tenemos las normas de seguridad más estrictas, como las medicinas con receta y los vehículos de motor, constantemente recibimos noticias sobre defectos de fabricación y retiradas de productos. La idea de que podremos ofrecer a los consumidores una seguridad de los productos del 100 % es una ilusión. Por esta razón debemos insistir – y es la única opción que tenemos – en exigir la plena responsabilidad de todos cuantos intervienen en la cadena. Esto se refiere para empezar a los proveedores de insumos para la fabricación, así como a los fabricantes y también a los importadores, cuando se trata de productos importados. Ésta es por lo tanto la respuesta a la pregunta del señor Purvis: lo que estamos haciendo con estas normas es definir que en Europa los importadores son responsables de velar por que los productos que importan sean seguros y cumplan con las normas aplicables. Con otras palabras, los importadores europeos asumirán la responsabilidad de los productos procedentes de fuera de la UE, y cualquiera que sufra pérdidas o lesiones causadas por un producto peligroso o defectuoso no tendrá necesidad de localizar a un determinado fabricante de un país alejado de los confines de la Unión Europea, sino que podrá plantear su reclamación contra el importador europeo. Les puedo asegurar que esta norma tendrá importantes repercusiones prácticas. Hasta aquí las preguntas concretas que han sido planteadas. Permítanme aprovechar esta oportunidad para agradecerles una vez más el espíritu positivo y constructivo que ha prevalecido en este debate. Si Malcolm Harbour todavía se encuentra aquí, déjenme decirle que si cada uno de sus cumpleaños culmina con éxitos tan señalados como éste, por mí puede celebrar su cumpleaños todos los días."@es²¹ "Proua president, daamid ja härrad, lubage mul alustuseks lisada mõned märkused otseste majanduslike tagajärgede kohta. Tõepoolest, vastastikuse tunnustamise eeskirjad kehtivad 21% suhtes kogu Euroopa tööstuse toodangust, mis on tõesti märkimisväärne maht. Pealegi, kui see vastastikuse tunnustamise süsteem toimiks täiuslikult, teisisõnu, kui seda rakendatakse täielikult kõikjal, oleks tulemuseks Euroopa SKT 1,8% suurune kasv, millel on kindlasti oluline makromajanduslik mõju. Tõsi on ka vastupidine, et meie hinnangul langeks siseturu potentsiaalne väärtus umbes 10% võrra, kui vastastikune tunnustamine ei toimiks ehk kui tunnustamist ei teostataks; selle tagajärjeks oleks tegelikult umbes 150 miljardi euro suurune puudujääk aastas. Pr Roithová esitas küsimuse CE-vastavusmärgise registreerimise kohta. Tegelikult ei saanud me seda teha enne kui eelmisel aastal, sest selleks oli vaja muuta asjakohaseid Euroopa õigusnorme. See protsess on käimas ja ma arvan, et tänased otsused aitavad meil seda kiirendada. See ei ole täielikult meie kätes, kuid me teeme kõik võimaliku, et registreerimine saaks võimalikult kiiresti tehtud. Hr Csibi mainis kriitilise alatooniga, et ma olin eelmisel aastal öelnud, et 100% tooteohutus ei ole võimalik. Lubage mul seetõttu veel kord rõhutada, et sellist asja, nagu täielikult tagatud tooteohutus, ei ole olemas. Isegi kui kõiki tooteid sertifitseeriks sõltumatu kolmas isik, ei suudaks selline asutus kuidagi kontrollida tootmistsüklis iga toodet. Testimine piirdub alati prototüübiga ning probleemid ei ilmne prototüübi esitlemisel, vaid hariliku masstootmise käigus. Isegi toodete puhul, mille suhtes me rakendame kõige rangemaid ohutuseeskirju, nagu retseptiravimid ja mootorsõidukid, kuuleme korduvalt raporteid valmistusvigadest ja toodete turult tagasivõtmistest. Mõte, et suudame pakkuda tarbijatele 100% tooteohutust, on illusioon. Seetõttu peame nõudma – see on meie ainus võimalus – et kõigile, kes kannavad tarneahelas vastutust, pannakse täielik vastutus. See algab tootmissisendite tarnijatest, edasi tulevad tootjad ning imporditud toodete puhul ka importijad. See on ka vastuseks hr Purvisele küsimusele: nende uute eeskirjadega anname selgelt mõista, et importijad Euroopas vastutavad endi imporditavate toodete ohutuse ja kohaldatavatele standarditele vastavuse tagamise eest. Teisisõnu, Euroopa importijad võtavad vastutuse väljastpoolt ELi pärinevate toodete ohutuse eest ja igaüks, kellele ohtlik või vigane toode põhjustab ainelist või kehalist kahju, ei pea üles otsima mõnda tootjad või kedagi teist mõnes riigis, mis asub kaugel väljaspool Euroopa Liitu, vaid saab esitada oma nõude Euroopa importija vastu. Võin teile kinnitada, et sellel reeglil on mõtestatud praktiline toime. Niipalju esitatud üksikasjalikest küsimustest. Lubage mul siinkohal tänada teid veel kord positiivse ja edasiviiva õhkkonna eest, milles see arutelu on toimunud. Kui Malcolm Harbour on veel siin, siis lubage mul talle öelda, et minu poolest võiks iga päev olla tema sünnipäev, kui kõiki tema sünnipäevasid krooniksid sellised silmapaistvad kordaminekud."@et⁵ "Arvoisa puhemies, hyvät naiset ja herrat, sallikaa minun aloittaa lisäämällä muutama suoriin taloudellisiin vaikutuksiin liittyvä huomautus. Vastavuoroista tunnustamista koskevat säännöt koskevat 21:tä prosenttia kaikesta EU:n teollisesta tuotannosta, mikä on todella suuri määrä. Lisäksi, jos tämä vastavuoroisen tunnustamisen periaate toimisi täydellisesti, eli jos sitä sovellettaisiin täysimääräisesti kaikkialla, seurauksena olisi unionin BKT:een kasvaminen 1,8 prosentilla, mikä olisi todella huomattavaa makrotalouden kannalta. Tämän vastakohta on myös totta sinänsä, että jos vastavuoroinen tunnustaminen ei toimi eli jos tunnustamista ei harjoiteta, sisämarkkinoiden arvo laskee arvioidemme mukaan noin 10 prosentilla, mikä vastaa noin 150 miljardin euron vuositappiota. Zuzana Roithová kysyi CE-merkinnän rekisteröinnistä. Itse asiassa emme voineet tehdä sitä ennen kuin viime vuonna, koska se vaati tarkistuksen tekemistä asiaankuuluvaan EU:n lainsäädäntöön. Prosessi on käynnissä, ja oletan, että tänään tehtävät päätökset auttavat meitä nopeuttamaan sitä. Asia ei ole pelkästään meidän päätettävissämme, mutta teemme voitavamme saattaaksemme rekisteröinnin loppuun mahdollisimman nopeasti. Magor Imre Csibi mainitsi – arvostelevaan sävyyn – minun sanoneen viime vuonna, että sataprosenttista tuoteturvallisuutta ei ole mahdollista saavuttaa. Sallikaa minun siksi painottaa uudelleen, että sellaista asiaa kuin täydellinen tuoteturvallisuus ei ole olemassa. Vaikka kaikki tuotteet sertifioisi itsenäinen kolmas osapuoli, tällainen elin ei voisi millään tarkastaa tuotantoketjun jokaista yksittäistä tuotetta. Testit tehdään aina prototyypeillä, ja ongelmia ei esiinny prototyypeissä, vaan normaalissa massatuotannossa. Myös sellaisten tuotteiden kohdalla, joille meillä on erittäin tiukat turvallisuussäädökset, kuten reseptilääkkeille ja moottoriajoneuvoille, kuulemme jatkuvasti ilmoituksia valmistusvirheistä ja tuotteiden poistamisesta myynnistä. Ajatus siitä, että voimme tarjota kuluttajille sataprosenttisen tuoteturvallisuuden, on harhakuvitelma. Tästä syystä meidän on vaadittava – tämä on ainoa vaihtoehtomme – että kaikki ne, joilla on velvollisuuksia toimitusketjussa, asetetaan vastuuseen. Tämä koskee ensiksi raaka-aineiden toimittajia ja seuraavaksi tuottajia ja, maahantuotujen tuotteiden ollessa kyseessä, myös maahantuojia. Tämä vastaa myös John Purvisin kysymykseen: näiden uusien säädösten kautta teemme selväksi maahantuojille EU:n alueella, että ne ovat vastuussa sen varmistamisesta, että niiden maahantuomat tuotteet ovat turvallisia ja asiaankuuluvien standardien mukaisia. Toisin sanoen EU:n alueen maahantuojat ottavat vastuun EU:n ulkopuolelta tuoduista tuotteista, ja jos vaarallinen tai viallinen tuote aiheuttaa menetyksiä tai vauriota, vahinkoa kärsineen osapuolen ei tarvitse selvittää valmistajaa tai muuta vastaavaa tahoa jossain EU:n ulkopuolisessa valtiossa, vaan vaatimukset voidaan esittää unionin alueella toimivalle maahantuojalle. Voin vakuuttaa teille, että tällä uudella säädöksellä on oleellisia käytännön vaikutuksia. Tässä olivat vastaukset esitettyihin yksityiskohtaisiin kysymyksiin. Haluan käyttää hyväksi tätä tilaisuutta ja kiittää teitä vielä kerran myönteisestä ja rakentavasta hengestä, jossa tätä keskustelua on käyty. Jos Malcolm Harbour on vielä täällä, sallinette minun sanoa hänelle, että jos hänen syntymäpäiviään juhlistetaan aina tällaisilla merkittävillä menestyksillä, minun puolestani hänellä voisi olla syntymäpäivä joka päivä."@fi⁷ "Madame la Présidente, Mesdames et Messieurs, permettez-moi de commencer par ajouter quelques commentaires sur les implications économiques directes. En effet, les règles relatives à la reconnaissance mutuelle concernent 21 % de l’ensemble de la production industrielle européenne, ce qui représente un volume considérable. De plus, si le système de reconnaissance mutuelle fonctionnait parfaitement, autrement dit s’il était intégralement appliqué partout, le PIB de l’Europe augmenterait de 1,8 %, ce qui représente assurément un impact macroéconomique important. L’inverse est également vrai, en ce sens que la valeur potentielle du marché intérieur diminuerait d’environ 10 %, selon nos estimations, si la reconnaissance mutuelle ne fonctionnait pas, autrement dit si la reconnaissance n’était pas pratiquée; les pertes annuelles s’élèveraient en fait à quelque 150 milliards EUR. Mme Roithová a posé une question quant à l’enregistrement du label CE. En fait, nous n’avons pas pu le faire avant l’année dernière, car cet enregistrement nécessitait un amendement à la législation européenne concernée. Le processus est en cours, et je suppose que les décisions d’aujourd’hui nous permettrons d’accélérer ce processus. Cela ne dépend pas uniquement de nous, mais nous faisons ce que nous pouvons pour finaliser cet enregistrement le plus rapidement possible. M. Csibi a déclaré – sur un ton critique – que j’avais affirmé l’an dernier que nous n’aurions jamais une sécurité des produits à 100 %. Permettez-moi ainsi d’insister à nouveau sur le fait qu’il n’existe pas de garantie absolue quant à la sécurité des produits. Même si tous les produits étaient certifiés par une tierce partie indépendante, cet organisme ne pourrait sans doute pas contrôler chaque produit de la chaîne de production. Le contrôle est toujours limité à un prototype, et les problèmes n’apparaissent pas lorsque le prototype est présenté mais bien pendant le processus traditionnel de la production en série. Même dans le cas de produits pour lesquels nous imposons les règles de sécurité les plus strictes, comme les médicaments soumis à prescription et les automobiles, des défauts de fabrication et des rappels de produits nous sont régulièrement rapportés. L’idée que nous puissions offrir aux consommateurs la perspective d’une sécurité des produits à 100 % est une utopie. C’est pourquoi nous devons insister – c’est notre seule option – sur le fait que tous ceux qui portent une responsabilité dans la chaîne sont tenus entièrement responsables. Cela commence par les fournisseurs d’intrants de production, les fabricants et, dans le cas de produits importés, les importateurs également. Cela répond également à la question de M. Purvis: à travers ces nouveaux règlements, nous expliquons clairement que les importateurs en Europe ont la responsabilité de garantir que les produits qu’ils importent sont sûrs et qu’ils respectent toutes les normes applicables. En d’autres termes, les importateurs européens assument la responsabilité de la sécurité des produits provenant de pays extérieurs à l’UE, et quiconque subissant une perte ou une blessure causée par un produit dangereux ou défectueux n’a pas besoin de retrouver tel ou tel fabricant dans un pays éloigné des frontières de l’Union européenne, mais il pourra porter plainte contre l’importateur européen. Je peux vous assurer que ce règlement aura de profondes implications pratiques. Voilà pour les questions spécifiques qui ont été posées. Permettez-moi de profiter de cette occasion pour vous remercier à nouveau pour l’esprit positif et constructif dans lequel ce débat a été mené. Si Malcolm Harbour est toujours présent, laissez-moi lui dire qu’en ce qui me concerne, chaque jour pourrait être son anniversaire si tous ses anniversaires étaient couronnés de succès si éclatants."@fr⁸ "Elnök asszony, hölgyeim és uraim! Engedjék meg, hogy elsőként megjegyzéseket tegyek a csomag közvetlen gazdasági kihatásáról. Valóban, a kölcsönös elismerés szabályai az európai ipari termelés 21 %-át érintik, tehát tekintélyes területről van szó. Továbbá, ha a kölcsönös elismerés rendszere megfelelően működne, más szavakkal, mindenütt teljes egészében alkalmazásra kerülne, akkor Európa GDP-je 1,8 százalékkal növekedhetne, amely nyilvánvalóan jelentős makrogazdasági hatást sejtet. Az előbbiek ellentéte is igaz: a belső piac lehetséges értéke — becslésünk szerint — mintegy 10 százalékkal csökkenne, ha a kölcsönös elismerés nem érvényesülne. Azaz, ha az elismerést nem gyakorolnánk, akkor — ténylegesen — mintegy 150 milliárd eurót veszítenénk, évente. Roithová asszony rákérdezett a CE-jelölés nyilvántartásba vételére. Gyakorlatilag a múlt évig nem tehettünk az ügyben semmit, mert szükség volt az érvényes európai törvények módosítására. A folyamat még tart, és feltételezem, hogy a mai döntések segítenek bennünket az ügy intézésében. Nemcsak tőlünk függ, de minden lehetőt megteszünk annak érdekében, hogy a lehető leggyorsabban megvalósítsuk e bejegyeztetést. Csibi úr — némi kritikai éllel — felemlítette, hogy tavaly azt mondtam, a termékbiztonság 100 százalékban nem érhető el. Hadd hangsúlyozzam ki ismét, hogy nincs olyan, hogy abszolút garantált termékbiztonság. Még ha minden terméket hitelesíttetünk is egy független harmadik féllel, ez a testület sem tud minden egyes előállított terméket ellenőrizni. A vizsgálat mindenkor egy prototípusra érvényes, és a problémák nem akkor jönnek elő, amikor a prototípus benyújtásra kerül, hanem a tömegtermelés szokványos gyakorlatában. Még a legszigorúbb biztonsági szabályok által érintett termékeknél is, mint amilyenek a kizárólag receptre kapható gyógyszerek, vagy a gépjárművek, rendszeresen kapunk jelentést gyártási hibákról, termékek-visszavonásáról. Az a feltevés, hogy a fogyasztóknak a 100 százalékos termékbiztonságot tudjuk ajánlani, illúzió. Ezért ahhoz kell ragaszkodnunk, — és ez az egyetlen lehetőségünk —, hogy mindazok, akik a láncon belül bármilyen felelősséget viselnek, teljes mértékben elszámoltathatók legyenek. Ez a termelési eszközök szállítóival kezdődik, majd a termelő, illetve importált termékek esetében, az importőr következik. Ez a válaszom Purvis úrnak is. Ezekkel a szabályokkal azt tudatosítjuk, hogy Európában az importőrök felelősek annak biztosításáért, hogy az általuk behozott áru biztonságos, megfelel minden felhasználói szabványnak. Más szavakkal, az európai importőrök válnak felelőssé az Unión kívülről származó termékek biztonságáért, és bárki károsodjék, vagy sérüljön is egy veszélyes vagy hibás termék következtében, nem kell nyomoznia a gyártó után, vagy az Európai Unió határaitól távol eső országban, hanem követelését érvényesíttetheti az európai importőrrel szemben. Biztosíthatom Önöket, hogy ennek a szabálynak mélyreható gyakorlati hatásai lesznek. Ennyit a konkrétan felvetett kérdésekről. Hadd ragadjam meg az alkalmat, hogy megköszönjem Önöknek azt a pozitív és konstruktív szellemiséget, amelyet a vita során tapasztaltam. Ha Malcolm Harbour úr még itt van, szeretném neki elmondani, hogy felőlem mindennap a születésnapja lehetne, ha minden születésnapját ilyen sikerek koronázzák."@hu¹¹ ". − Signora Presidente, onorevoli deputati, permettetemi di iniziare aggiungendo alcune osservazioni sulle dirette implicazioni economiche. Effettivamente si tratta della situazione in cui le norme relative al riconoscimento reciproco sono applicabili al 21% della produzione industriale europea, una quantità davvero notevole. Inoltre, se questo sistema di mutuo riconoscimento funzionasse perfettamente, ovvero se fosse applicato in modo completo dappertutto, il risultato sarebbe un aumento dell’1,8% del PIL europeo, che rappresenta di certo un impatto macroeconomico notevole. È vero anche il contrario, considerato che, secondo i nostri calcoli, il valore potenziale del mercato interno calerebbe del 10% se il mutuo riconoscimento non funzionasse, in altre parole se non fosse praticato; in effetti, tale situazione sarebbe pari a un buco annuo di quasi 150 miliardi di euro. L’onorevole Roithová ha posto una domanda sulla registrazione del marchio CE. Effettivamente, non abbiamo potuto procedere fino allo scorso anno, poiché era necessario un emendamento alla normativa europea pertinente. Il procedimento è in corso, e presumo che le decisioni odierne contribuiranno ad accelerarlo. Non è pienamente nelle nostre mani, ma ci stiamo adoperando per completare tale registrazione quanto prima. L’onorevole Csibi ha ricordato, in tono critico, che lo scorso anno ho affermato che non fosse realizzabile il 100% della sicurezza dei prodotti. Consentitemi quindi di porre nuovamente l’accento sul fatto che non esiste una sicurezza dei prodotti assolutamente garantita. Anche se tutti i prodotti sono certificati da una terza parte indipendente, tale organismo non è in grado di verificare ogni singolo articolo in produzione. Il controllo è sempre limitato a un prototipo, e i problemi non si verificano quando si presenta il prototipo, ma durante la consueta della produzione in serie. Persino nel caso di prodotti a cui applichiamo le più rigorose norme di sicurezza, quali farmaci soggetti a prescrizione medica e autoveicoli, sentiamo ricorrenti resoconti di difetti di fabbricazione e di ritiri di prodotti. L’idea di poter offrire ai consumatori la prospettiva di una sicurezza dei prodotti al 100% è un’illusione. Per questo motivo, occorre insistere (è la nostra unica alternativa) sul fatto che coloro cui incombe la responsabilità nella catena la assumano appieno. Questo parte dai fornitori dei fattori di produzione, poi riguarda i produttori e, nel caso di merci importate, anche gli importatori. Questa è anche la risposta alla domanda dell’onorevole Purvis: tramite le nuove norme stiamo cercando di stabilire che gli importatori in Europa siano responsabili di garantire che i prodotti importati sono sicuri e rispettano qualsiasi disposizione pertinente. In altre parole, gli importatori europei si assumono l’onere della sicurezza dei prodotti provenienti da di fuori dell’UE, e chiunque subisca perdite o danni provocati da un prodotto pericoloso o difettoso, non deve rintracciare qualche produttore o simile in paesi lontani oltre i confini dell’Unione europea, ma può citare l’importatore europeo. Posso garantirvi che questa norma avrà profondi effetti pratici. Ed è la risposta per la maggior parte delle domande specifiche. Consentitemi di cogliere questa opportunità per ringraziarvi nuovamente per lo spirito positivo e concreto con cui è stato condotta la discussione. Se l’onorevole Malcolm Harbour è ancora presente, permettetemi di dirgli che, per quanto mi riguarda, ogni giorno potrebbe essere il suo compleanno se tutti i compleanni sono coronati da successi così positivi."@it¹² "Ponia Pirmininke, ponios ir ponai, leiskite pradėti, pateikiant keletą papildomų pastabų apie tiesioginį ekonominį poveikį. Tarpusavio pripažinimo taisyklės iš tiesų yra apima 21 % visos Europos pramonės produkcijos, tai tikrai milžiniškas kiekis. Dar daugiau: jei ši tarpusavio pripažinimo sistema funkcionuotų nepriekaištingai, kitaip tariant, jei ji būtų visur taikoma visa apimtimi, Europos BVP išaugtų 1,8 %, ir tai neabejotinai reikštų didelį makroekonominį poveikį. Teisingas ir priešinga faktas – jei tarpusavio pripažinimas neveiktų, vidaus rinkos potenciali vertė mūsų vertinimu sumažėtų apie 10 %; kitaip tariant, jei tarpusavio pripažinimas nebūtų praktikuojamas, per metus susidarytų apie 150 milijardų eurų deficitas. Ponia Roithová uždavė klausimą apie CE ženklo registravimą. Faktiškai mes negalėjome to padaryti iki pernai, nes tam reikėjo iš dalies pakeisti atitinkamus Europos teisės aktus. Procesas vyksta, ir, manau, kad šios dienos sprendimai padės mums jį paspartinti. Ne viskas priklauso nuo mūsų, bet mes darome tai, ką galime, kad registravimas būtų baigtas kiek įmanoma greičiau. Ponas Csibi su kritiška gaidele paminėjo, jog esu sakęs, kad neįmanoma pasiekti 100 % gaminių saugos. Šia proga leiskite man dar kartą pabrėžti, kad nėra tokio dalyko kaip absoliučiai garantuotas gaminių saugumas. Net jei gaminių sertifikavimą perduotume nepriklausomai trečiajai šaliai, tokia institucija nesugebėtų patikrinti kiekvieno gaminamo produkto. Bandymai visada apsiropoja prototipais; problemų iškyla ne tada, kai pateikiamas prototipas, o įprastos kasdienės masinės gamybos metu. Net apie griežčiausiomis saugos taisyklėmis reglamentuojamus produktus, pavyzdžiui, receptinius vaistus ir motorines transporto priemones, tenka girdėti pasikartojančių pranešimų apie gamybos trūkumus ir gaminių atšaukimo atvejus. Mintis, kad galime pasiūlyti vartotojams 100 % produktų saugos perspektyvą, yra iliuzija. Dėl šios priežasties turime kategoriškai reikalauti, kad visi atsakingi grandinės dalyviai būtų visiškai atskaitingi; tai vienintelis variantas, kurį turime. Ši nuostata galioja gamybai naudojamų medžiagų tiekėjams, produktų gamintojams, o kai kalbama apie įvežtus gaminius – ir importuotojams. Čia taip pat yra mano atsakymas į pono Purvis pateiktą klausimą: kaip šios naujos taisyklės nustato Europos importuotojų atsakomybę už tai, kad būtų užtikrinta jų įvežamų gaminių sauga ir kad tie gaminiai atitiktų visus jiems taikomus standartus. Kitaip tariant, Europos importuotojai prisiima atsakomybę už gaminių, įvežtų iš kitų, išskyrus ES, šalių, saugumą, o kiekvienam vartotojui, kuris patiria nuostolių ar susižeidžia naudodamas netinkamą produktą, nereikia ieškoti kurioje nors kitoje toli nuo Europos Sąjungos sienų šalyje esančio gamintojo, jis gali pateikti ieškinį Europoje veikiančiam importuotojui. Galiu Jus užtikrinti, kad ši taisyklė turės ryškų praktinį efektą. Tiek atsakymų į konkrečius klausimus, kurie buvo pateikti. Leiskite pasinaudojant šia proga dar kartą Jums padėkoti už pozityvią ir konstruktyvią šių debatų dvasią. Jei Malcolm Harbour dar yra salėje, leiskite pasakyti jam, kad, jei būtų mano valia, sutikčiau, kad jo gimtadienis būtų kasdien, jei tik visus jo gimtadienius puoštų tokia ryški sėkmė."@lt¹⁴ "Priekšsēdētājas kundze, dāmas un kungi, es gribētu sākt, piebilstot dažus komentārus par tiešo ekonomisko ietekmi. Tas tā tiešām ir, ka savstarpējās atzīšanas noteikumi attiecas uz 21 % no visiem Eiropas rūpnieciskajiem ražojumiem, kas ir patiesi ievērojams apjoms. Turklāt, ja šī savstarpējās atzīšanas sistēma darbotos nevainojami, citiem vārdiem sakot, ja tā tiktu pilnībā piemērota visās dalībvalstīs, tad rezultātā par 1,8 % palielinātos Eiropas IKP, kam noteikti ir ievērojama makroekonomiska ietekme. Patiess ir arī pretējs apgalvojums, ka pēc mūsu aprēķiniem iekšējā tirgus potenciālā vērtība samazinātos par apmēram 10 %, ja savstarpējā atzīšana nedarbotos, tas ir, ja atzīšana netiktu īstenota; faktiski tas katru gadu samazinātu ienākumus par apmēram EUR 150 miljardiem. uzdeva jautājumu par CE marķējuma reģistrēšanu. Faktiski mēs to nevarējām izdarīt līdz pat pagājušajam gadam, jo tam bija vajadzīgi grozījumi attiecīgajos Eiropas tiesību aktos. Tas pašlaik tiek darīts, un es pieņemu, ka šodienas lēmumi palīdzēs mums to paātrināt. Tas nav pilnībā atkarīgs no mums, bet mēs darām visu, kas mūsu spēkos, lai pēc iespējas ātrāk pabeigtu šo reģistrāciju. kritiski pieminēja, ka pagājušo gadu es esot teicis, ka 100 % ražojumu drošība nav iespējama. Tādēļ ļaujiet man atkāroti uzsvērt, ka nav tādas lietas kā absolūti garantēta ražojumu drošība. Pat tad, ja visus ražojumus būtu sertificējusi neatkarīga trešā puse, šāda struktūra nespētu pārbaudīt katru atsevišķu vienību ražošanas plūsmā. Testēšana vienmēr ir saistīta ar prototipu, un problēmas nerodas tad, kad tiek izgatavots prototips, bet gan parastajā masveida ražošanas procesā. Pat tādu ražojumu gadījumā, attiecībā uz kuriem pastāv visstingrākie drošības noteikumi, piemēram, recepšu medikamentu un mehānisko transportlīdzekļu gadījumā mēs atkārtoti dzirdam par ražošanas defektiem un ražojumu atsaukšanu. Ideja, ka mēs varam piedāvāt patērētājiem 100 % ražojumu drošību, ir ilūzija. Tādēļ mums ir jāuzstāj, ka visi piegāžu ķēdes atbildīgie dalībnieki tiek saukti pie pilnas atbildības, jo tā ir mūsu vienīgā iespēja. Pirmkārt, tie ir ražošanas resursu piegādātāji, tad tas attiecas uz ražotājiem un importētu preču gadījumā arī uz importētājiem. Tā ir arī atbilde uz jautājumu: ar šo jauno noteikumu palīdzību mēs mēģinām precizēt, ka importētājiem Eiropā ir jānodrošina, ka viņu importētie ražojumi ir droši un ka tie atbilst visiem piemērojamajiem standartiem. Citiem vārdiem sakot, Eiropas importētāji uzņemas atbildību par tādu ražojumu drošību, ko tie importējuši ES no trešās valsts, un nevienam, kurš cieš zaudējumus vai gūst traumu bīstama vai bojāta ražojuma rezultātā, nav jāmeklē ražotājs vai kāds cits tajā pašā valstī tālu aiz Eiropas Savienības robežām, bet viņš vai viņa var izvirzīt savu prasību pret Eiropas importētāju. Es jums garantēju, ka šim noteikumam būs pamatīga praktiskā ietekme. Tas būtu par uzdotajiem īpašajiem jautājumiem. Es gribētu izmantot šo iespēju, lai vēlreiz pateiktos jums par pozitīvo un konstruktīvo gaisotni, kādā šī diskusija notika. Ja vēl ir šeit, es gribētu viņam teikt, ka manis pēc viņam katru dienu varētu būt dzimšanas diena, ja visas viņa dzimšanas dienas būtu tik veiksmīgas."@lv¹³ "Frau Präsidentin, meine Damen und Herren! Lassen Sie mich zunächst noch etwas sagen zu den direkten ökonomischen Auswirkungen. Es ist tatsächlich so, dass die Vorschriften zur gegenseitigen Anerkennung für 21 % der gesamten europäischen Industrieproduktion gelten, also wirklich eine ganze Menge. Und wenn dieses System der gegenseitigen Anerkennung in einer perfekten Weise funktionierte, also vollständig und überall angewandt würde, dann würden wir zu einer Steigerung des europäischen Bruttoinlandsprodukts von 1,8 % kommen, also schon in einer makroökonomischen Größenordnung. Umgekehrt ist auch richtig, dass dann, wenn die gegenseitige Anerkennung nicht funktioniert, sich die Potenziale des Binnenmarktes nach unseren Schätzungen um etwa 10 % reduzieren, d. h., dass die Tatsache, dass die Anerkennung nicht praktiziert wird, in einem Jahr tatsächlich etwa 150 Milliarden Euro kostet. Frau Roithová stellte eine Frage nach der Registrierung des CE-Zeichens. Das konnten wir ja erst im vergangenen Jahr machen, weil dazu eine Änderung des europäischen Rechts notwendig war. Der Prozess läuft, und ich gehe davon aus, dass die heutigen Entscheidungen uns helfen werden, ihn auch zu beschleunigen. Es liegt nicht allein in unserer Hand, aber wir tun alles, was wir können, um diese Registrierung so schnell wie möglich abzuschließen. Herr Csibi hat — und das mit einem kritischen Unterton — erwähnt, dass ich schon im vergangenen Jahr darauf hingewiesen hatte, dass es keine hundertprozentige Produktsicherheit geben kann. Ich möchte hier noch einmal ausdrücklich sagen: Es gibt wirklich keine hundertprozentige Sicherheit für Produkte. Auch wenn wir alle Produkte von einer unabhängigen Drittstelle zertifizieren lassen, so heißt dies nicht, dass jedes einzelne Stück einer Serie geprüft werden kann. Es wird immer nur der Protoytp geprüft, und die Probleme tauchen nicht auf bei der Vorlage des Prototyps, sondern die Probleme tauchen in der ganz normalen Serienproduktion auf. Selbst in den Bereichen, wo wir die allerstrengsten Vorschriften haben im Hinblick auf die Sicherheit des Produktes, etwa bei verschreibungspflichtigen Medikamenten oder bei Autos, kommt es immer wieder zu Fehlern in der Produktion, und es kommt immer wieder zu Rückrufaktionen. Die Vorstellung, dem Verbraucher zu vermitteln, es könne eine hundertprozentige Sicherheit geben, ist eine Illusion. Deshalb müssen wir — das ist die einzige Möglichkeit, die wir haben — darauf bestehen, dass alle diejenigen, die in der Kette Verantwortung tragen, auch vollständig in die Verantwortung genommen werden. Das fängt bei den Zulieferern an, betrifft dann den Hersteller, und wenn es sich um ein importiertes Produkt handelt, auch den Importeur. Und das ist auch gleichzeitig die Antwort auf die Frage von Herrn Purvis: Was wir mit den neuen Regelungen tun, ist klarzustellen, dass ein Importeur in Europa dafür verantwortlich ist, dass die Produkte, die er einführt, sicher sind, und dass sie da, wo Standards bestehen, diesen Standards auch entsprechen. Das heißt, der europäische Importeur übernimmt die Haftung für die Sicherheit eines Produkts, das aus einem Drittland kommt, und derjenige, der durch ein gefährliches oder fehlerhaftes Produkt Schaden erleidet, muss nicht irgendeinen Hersteller in irgendeinem Land weit außerhalb der Europäischen Union suchen, sondern er hält sich mit seinem Anspruch an den europäischen Importeur. Sie dürfen mir glauben, das ist eine Regelung, die erhebliche praktische Auswirkungen haben wird. So viel zu den Fragen, die konkret gestellt wurden. Ich darf die Gelegenheit noch einmal nutzen, um mich sehr herzlich für den positiven und konstruktiven Geist dieser Debatte zu bedanken. Wenn Malcolm Harbour noch da ist, sage ich ihm: Wenn es nach mir ginge, könnte er jeden Tag Geburtstag haben, wenn sein Geburtstag mit so schönen Ergebnissen verziert wird."@mt¹⁵ "Mevrouw de Voorzitter, dames en heren, om te beginnen nog enkele opmerkingen over de directe economische gevolgen. Het is inderdaad zo dat de regels inzake wederzijdse erkenning van toepassing zijn op 21 procent van de hele Europese industriële productie, echt een vrij groot percentage. Als dit systeem van wederzijdse erkenning perfect zou werken als het met andere woorden overal volledig zou worden toegepast zou Europa's bruto binnenlands product bovendien met 1,8 procent toenemen, hetgeen zeker een grote macro-economische impact betekent. Het tegenovergestelde is ook waar, namelijk dat de potentiële waarde van de interne markt naar onze schatting met zo'n tien procent zou afnemen als de wederzijdse erkenning níet zou werken, dus niet zou worden toegepast; dit zou in feite neerkomen op een jaarlijks tekort van circa 150 miljard euro. Mevrouw Roithová stelde een vraag over de registratie van de CE-markering. Dit konden wij in feite pas vorig jaar doen omdat hiervoor een wijziging van de relevante Europese wetgeving nodig was. De procedure is in gang gezet en ik veronderstel dat de beslissingen van vandaag ons zullen helpen deze te versnellen. Wij hebben het niet helemaal in eigen hand, maar we doen wat we kunnen om deze registratie zo snel mogelijk te voltooien. De heer Csibi merkte – met een kritische ondertoon – op dat ik vorig jaar heb gezegd dat honderd procent productveiligheid onmogelijk was. Ik benadruk dan ook nogmaals dat absolute gegarandeerde productveiligheid niet bestaat. Ook al zouden alle producten worden gecertifieerd door een onafhankelijke derde instantie, dan zou deze onmogelijk ieder afzonderlijk artikel in een productieproces kunnen controleren. Tests beperken zich altijd tot een prototype en problemen doen zich niet voor wanneer dit wordt gepresenteerd, maar bij de gewone routine van massaproductie. Zelfs bij producten waarvoor de strengste veiligheidsvoorschriften gelden, zoals geneesmiddelen op recept en motorvoertuigen, horen we herhaaldelijk over productiefouten en terugroepingen. Het idee dat we de consument honderd procent productveiligheid in het vooruitzicht kunnen stellen, is een illusie. Daarom moeten we erop staan – we hebben geen andere keus – dat alle verantwoordelijken in de keten volledig aansprakelijk worden gesteld. Te beginnen met de toeleveranciers, vervolgens de fabrikanten en, in het geval van ingevoerde goederen, ook de importeurs. Dat is ook het antwoord op de vraag van de heer Purvis: met deze nieuwe regels leggen we vast dat de importeurs in Europa er verantwoordelijk voor zijn dat de door hen ingevoerde producten veilig zijn en voldoen aan alle toepasselijke normen. Europese importeurs zijn met andere woorden verantwoordelijk voor de veiligheid van niet-EU-producten en iedereen die verlies lijdt of letsel opdoet door een gevaarlijk of gebrekkig product hoeft niet in een land ver buiten de EU-grenzen een of andere fabrikant op te sporen, maar kan een schadeclaim indienen tegen de Europese importeur. Ik verzeker u dat deze regel grote praktische gevolgen zal hebben. Tot zover de specifieke vragen die zijn gesteld. Ik bedank u nogmaals voor het feit dat dit debat op zo'n positieve en constructieve manier is gevoerd. Als Malcolm Harbour nog aanwezig is, wil ik hem graag zeggen dat hij wat mij betreft iedere dag jarig mag zijn als al zijn verjaardagen bekroond worden met zulke buitengewone successen."@nl³ "Pani przewodnicząca, szanowni państwo! Proszę pozwolić mi rozpocząć od kilku komentarzy w sprawie bezpośrednich skutków gospodarczych. Faktycznie zasady wzajemnego uznawania mają zastosowanie do 21% całej europejskiej produkcji przemysłowej, co rzeczywiście stanowi znaczną wielkość. Co więcej, gdyby system wzajemnego uznawania funkcjonował doskonale, inaczej mówiąc - gdyby był wszędzie w pełni stosowany, efektem byłby wzrost PKB Europy o 1,8%, co z pewnością stanowi znaczny skutek makroekonomiczny. Prawdziwa jest również odwrotna zależność, czyli według naszej oceny potencjalna wartość rynku wewnętrznego spadłaby o około 10%, gdyby zasada wzajemnego uznawania nie funkcjonowała, czyli gdyby nie stosowano uznawania; w praktyce równałoby się to rocznym stratom w wysokości około 150 miliardów euro. Pani Roithová zadała pytanie dotyczące opatentowania znaku CE. Faktycznie nie mogliśmy tego dokonać aż do ostatniego roku, ponieważ wymagało to zmiany odpowiednich przepisów europejskich. Proces jest w toku i zakładam, że dzisiejsza decyzja pomoże nam go przyśpieszyć. Nie jest to uzależnione wyłącznie od nas, ale robimy wszystko, co możemy, aby zakończyć możliwie szybko proces patentowy. Pan Csibi wspomniał w krytycznym tonie, że rok temu stwierdziłem, iż uzyskanie stuprocentowego bezpieczeństwa produktów nie jest możliwe. Z tego względu proszę pozwolić mi ponownie podkreślić, że coś takiego jak absolutna gwarancja bezpieczeństwa produktu nie istnieje. Nawet gdyby wszystkie produkty były certyfikowane przez niezależny organ trzeci, nie potrafiłby on prawdopodobnie skontrolować każdego egzemplarza w procesie produkcji. Testowanie jest zawsze ograniczone do prototypu, a problemy pojawiają się nie w trakcie prezentacji prototypu, lecz w normalnej rutynie masowej produkcji. Nawet w przypadku produktów, wobec których obowiązują najbardziej restrykcyjne przepisy bezpieczeństwa, takie jak lekarstwa na receptę czy pojazdy mechaniczne, stale dochodzą do nas informacje o błędach produkcyjnych i wycofywaniu produktów. Pomysł, że możemy zaoferować konsumentom perspektywę stuprocentowego bezpieczeństwa produktów, jest iluzją. Z tego względu musimy nalegać, co jest naszą jedyną możliwością, aby wszyscy ponoszący odpowiedzialność w ramach łańcucha byli w pełni odpowiedzialni. Zaczyna się to od dostawców surowców do produkcji, następnie odnosi się do producentów, a w przypadku produktów importowanych - także do importerów. To jest również odpowiedź na pytanie zadane przez pana Purvisa: tym, do czego dążymy za pomocą tych nowych przepisów, jest zapewnienie, że importerzy w Europie są odpowiedzialni za zagwarantowanie, że importowane przez nich produkty są bezpieczne i spełniają wszystkie właściwe standardy. Inaczej mówiąc, importerzy europejscy ponoszą odpowiedzialność za bezpieczeństwo produktów spoza UE, a każda osoba, która wskutek niebezpiecznego lub wadliwego produktu poniesie stratę lub dozna urazu, nie musi ścigać producenta w jakimś kraju daleko poza granicami Unii Europejskiej, ale może skierować skargę przeciwko importerowi europejskiemu. Mogę państwa zapewnić, że ta zasada będzie miała poważne skutki praktyczne. Tyle w sprawie szczegółowych pytań, które zostały zadane. Proszę pozwolić mi przy okazji ponownie podziękować państwu za pozytywną i konstruktywną atmosferę prowadzenia tej debaty. Jeżeli Malcolm Harbour wciąż jest obecny, proszę pozwolić mi powiedzieć mu, że jeżeli chodzi o mnie, to każdego dnia mógłby mieć urodziny, jeżeli ich ukoronowaniem byłby tak znaczący sukces."@pl¹⁶ ". Senhora Presidente, Senhoras e Senhores Deputados, permitam-me acrescentar alguns comentários relativos às implicações económicas directas. De facto, é verdade que as regras de reconhecimento mútuo se aplicam a 21% de toda a produção industrial europeia, o que é um volume realmente substancial. Acresce que, se este sistema de reconhecimento mútuo funcionasse na perfeição, ou seja se fosse plenamente aplicado em todo o lado, o resultado seria um aumento de 1,8% do PIB europeu, o que representa sem dúvida um impacto macroeconómico considerável. O contrário também é verdade, na medida em que o valor potencial do mercado interno baixaria, segundo as nossas estimativas, cerca de 10% se o reconhecimento mútuo não funcionasse, ou seja se o reconhecimento não fosse praticado; isso traduzir-se-ia, com efeito, numa perda anual na ordem dos 150 mil milhões de euros. A senhora deputada Roithová fez uma pergunta sobre o registo da marca CE. Na verdade, esse registo só se tornou possível no ano passado, porque exigia uma alteração à legislação europeia aplicável a esta matéria. O processo está a decorrer e suponho que as decisões de hoje nos ajudarão a acelerá-lo. Não depende apenas de nós, mas estamos a fazer todos os possíveis para concluir o registo o mais rapidamente possível. O senhor deputado Csibi aflorou - com um tom crítico - o facto de eu ter dito no ano passado que não era possível garantir uma segurança dos produtos a 100%. Pois, eu insisto na minha afirmação de que não existe nenhuma garantia absoluta da segurança do produto. Mesmo que todos os produtos fossem certificados por uma entidade terceira independente, essa entidade jamais poderia verificar todas as peças individuais de uma série de produção. Os testes limitam-se sempre a um protótipo e os problemas não ocorrem quando o protótipo é apresentado, mas sim durante a produção normal em série. Mesmo no caso dos produtos sujeitos às mais rigorosas normas de segurança, como sejam os medicamentos de prescrição médica obrigatória e os automóveis, estão sempre a surgir notícias sobre defeitos de fabrico e produtos retirados do mercado. A ideia de que podemos oferecer aos consumidores a perspectiva de uma segurança do produto a 100% é uma ilusão. Por esse motivo, a única alternativa que temos é insistir para que todos os responsáveis ao longo da cadeia sejam, de facto, plenamente responsabilizados. Isso começa com os fornecedores dos meios de produção, aplica-se aos fabricantes e, tratando-se de produtos importados, é também válido para os importadores. Esta é também a resposta à pergunta do senhor deputado Purvis: estas novas regras servem para esclarecer que os importadores na Europa são responsáveis por assegurar que os produtos que importam são seguros e cumprem todas as normas aplicáveis. Por outras palavras, os importadores europeus assumem a responsabilidade pela segurança dos produtos provenientes do exterior da UE, e qualquer pessoa que sofra prejuízos ou danos causados por um produto perigoso ou defeituoso não precisa de ir à procura de um fabricante qualquer, algures num país bem longe da União Europeia, podendo dirigir a sua queixa ao importador europeu. Posso garantir-lhes que esta regra irá ter enormes consequências práticas. Isto quanto às perguntas concretas que me foram dirigidas. Gostaria de aproveitar esta oportunidade para agradecer, uma vez mais, o espírito positivo e construtivo que caracterizou este debate. Se o senhor deputado Malcolm Harbour ainda estiver presente, deixem-me dizer-lhe que, pela minha parte, ele poderia fazer anos todos os dias, se todos os seus aniversários fossem coroados de êxitos tão assinaláveis."@pt¹⁷ "Frau Präsidentin, meine Damen und Herren! Lassen Sie mich zunächst noch etwas sagen zu den direkten ökonomischen Auswirkungen. Es ist tatsächlich so, dass die Vorschriften zur gegenseitigen Anerkennung für 21 % der gesamten europäischen Industrieproduktion gelten, also wirklich eine ganze Menge. Und wenn dieses System der gegenseitigen Anerkennung in einer perfekten Weise funktionierte, also vollständig und überall angewandt würde, dann würden wir zu einer Steigerung des europäischen Bruttoinlandsprodukts von 1,8 % kommen, also schon in einer makroökonomischen Größenordnung. Umgekehrt ist auch richtig, dass dann, wenn die gegenseitige Anerkennung nicht funktioniert, sich die Potenziale des Binnenmarktes nach unseren Schätzungen um etwa 10 % reduzieren, d. h., dass die Tatsache, dass die Anerkennung nicht praktiziert wird, in einem Jahr tatsächlich etwa 150 Milliarden Euro kostet. Frau Roithová stellte eine Frage nach der Registrierung des CE-Zeichens. Das konnten wir ja erst im vergangenen Jahr machen, weil dazu eine Änderung des europäischen Rechts notwendig war. Der Prozess läuft, und ich gehe davon aus, dass die heutigen Entscheidungen uns helfen werden, ihn auch zu beschleunigen. Es liegt nicht allein in unserer Hand, aber wir tun alles, was wir können, um diese Registrierung so schnell wie möglich abzuschließen. Herr Csibi hat — und das mit einem kritischen Unterton — erwähnt, dass ich schon im vergangenen Jahr darauf hingewiesen hatte, dass es keine hundertprozentige Produktsicherheit geben kann. Ich möchte hier noch einmal ausdrücklich sagen: Es gibt wirklich keine hundertprozentige Sicherheit für Produkte. Auch wenn wir alle Produkte von einer unabhängigen Drittstelle zertifizieren lassen, so heißt dies nicht, dass jedes einzelne Stück einer Serie geprüft werden kann. Es wird immer nur der Protoytp geprüft, und die Probleme tauchen nicht auf bei der Vorlage des Prototyps, sondern die Probleme tauchen in der ganz normalen Serienproduktion auf. Selbst in den Bereichen, wo wir die allerstrengsten Vorschriften haben im Hinblick auf die Sicherheit des Produktes, etwa bei verschreibungspflichtigen Medikamenten oder bei Autos, kommt es immer wieder zu Fehlern in der Produktion, und es kommt immer wieder zu Rückrufaktionen. Die Vorstellung, dem Verbraucher zu vermitteln, es könne eine hundertprozentige Sicherheit geben, ist eine Illusion. Deshalb müssen wir — das ist die einzige Möglichkeit, die wir haben — darauf bestehen, dass alle diejenigen, die in der Kette Verantwortung tragen, auch vollständig in die Verantwortung genommen werden. Das fängt bei den Zulieferern an, betrifft dann den Hersteller, und wenn es sich um ein importiertes Produkt handelt, auch den Importeur. Und das ist auch gleichzeitig die Antwort auf die Frage von Herrn Purvis: Was wir mit den neuen Regelungen tun, ist klarzustellen, dass ein Importeur in Europa dafür verantwortlich ist, dass die Produkte, die er einführt, sicher sind, und dass sie da, wo Standards bestehen, diesen Standards auch entsprechen. Das heißt, der europäische Importeur übernimmt die Haftung für die Sicherheit eines Produkts, das aus einem Drittland kommt, und derjenige, der durch ein gefährliches oder fehlerhaftes Produkt Schaden erleidet, muss nicht irgendeinen Hersteller in irgendeinem Land weit außerhalb der Europäischen Union suchen, sondern er hält sich mit seinem Anspruch an den europäischen Importeur. Sie dürfen mir glauben, das ist eine Regelung, die erhebliche praktische Auswirkungen haben wird. So viel zu den Fragen, die konkret gestellt wurden. Ich darf die Gelegenheit noch einmal nutzen, um mich sehr herzlich für den positiven und konstruktiven Geist dieser Debatte zu bedanken. Wenn Malcolm Harbour noch da ist, sage ich ihm: Wenn es nach mir ginge, könnte er jeden Tag Geburtstag haben, wenn sein Geburtstag mit so schönen Ergebnissen verziert wird."@ro¹⁸ "Vážená pani predsedajúca, vážené dámy, vážení páni, dovoľte mi pripojiť niekoľko poznámok o priamych hospodárskych dôsledkoch. Je skutočnosťou, že pravidlá vzájomného uznávania sa vzťahujú na 21 % z celkovej priemyselnej výroby, čo je skutočne značný objem. Okrem toho, ak by tento systém vzájomného uznávania fungoval dokonale, alebo inak povedané, ak by sa všade uplatňoval v plnej miere, výsledkom by bol nárast európskeho HDP o 1,8 %, čo je skutočne významný makroekonomický účinok. Naopak je tiež pravdou, že potenciálna hodnota vnútorného trhu by, podľa nášho odhadu, klesla približne o 10 %, ak by vzájomné uznávanie nefungovalo. Znamená to, že ak by sa vzájomné uznávanie nevykonávalo, výsledkom by bol ročný schodok vo výške približne 150 miliárd EUR. Pani Roithová sa pýtala na zaregistrovanie označenia CE. V skutočnosti sme k zaregistrovaniu nemohli pristúpiť skôr ako minulý rok, keďže na to bolo potrebné prijať pozmeňujúci a doplňujúci návrh k príslušným európskym právnym predpisom. Momentálne tento proces teda prebieha, predpokladám, že dnešné rozhodnutie nám ho pomôže urýchliť. Nie je to úplne v našich rukách, ale snažíme sa robiť všetko, čo je v našich silách, aby sme registráciu dokončili čo najskôr. Pán Csibi spomenul, s kritickým podtónom, že minulý rok som sa vyjadril, že nie je možné dosiahnuť stopercentnú bezpečnosť výrobkov. Dovoľte mi preto opätovne zdôrazniť, že absolútne zaručená bezpečnosť výrobkov neexistuje. Aj keby sme stanovili, že každý výrobok má prejsť osvedčením nezávislou treťou stranou, takýto orgán by v žiadnom prípade nedokázal skontrolovať každú jednu položku daného produktového radu. Skúšanie sa totiž vždy zameriava výhradne na prototyp a problémy zvyčajne nenastanú vtedy, keď sa predstavuje prototyp, ale počas bežnej prevádzky hromadnej výroby. Aj pri výrobkoch, pre ktoré sme stanovili tie najprísnejšie pravidlá bezpečnosti, ako sú napríklad lieky na predpis a motorové vozidlá, opakovane počúvame správy o výrobných chybách a o stiahnutí výrobkov z obehu. Názor, že spotrebiteľom môžeme ponúknuť vidinu stopercentnej bezpečnosti výrobkov, je len ilúzia. Preto musíme trvať na tom, a je to naša jediná možnosť, aby všetci tí, ktorí vstupujú do reťazca, niesli aj plnú zodpovednosť. Týka sa to dodávateľov výrobných vstupov, výrobcov a následne, ak ide o dovážaný tovar, tiež dovozcov. To je zároveň odpoveď na otázku pána Purvisa: prostredníctvom nových pravidiel sa snažíme dať jasne najavo, že dovozcovia v Európe zodpovedajú za zabezpečenie toho, aby boli výrobky, ktoré dovážajú, bezpečné, a aby spĺňali všetky príslušné normy. Inak povedané, európski dovozcovia nesú zodpovednosť za bezpečnosť výrobkov pochádzajúcich spoza hraníc EÚ a každý, kto v dôsledku nebezpečného alebo chybného výrobku utrpí nejakú ujmu alebo zranenie, sa nemusí trápiť so snahou vystopovať nejakého výrobcu, alebo niekoho iného, kto sa nachádza v krajine ďaleko za hranicami Európskej únie, môže si svoj nárok uplatniť u európskeho dovozcu. Môžem vás ubezpečiť, že toto pravidlo bude mať ďalekosiahle praktické dôsledky. To je všetko, čo sa týka odpovedí na konkrétne otázky, ktoré mi boli položené. Dovoľte mi využiť túto príležitosť, aby som sa vám znovu poďakoval za to, že táto rozprava bola vedená v priaznivom a konštruktívnom duchu. Ak je Malcolm Harbour ešte tu, dovoľte mi povedať mu, že, pokiaľ sa mňa týka, mohol by mať narodeniny aj každý deň, ak by sa všetky jeho narodeniny podarilo korunovať takýmito pozoruhodnými úspechmi."@sk¹⁹ "Gospa predsednica, gospe in gospodje, na začetku želim dodati nekaj pripomb v zvezi z neposrednimi gospodarskimi posledicami. Dejansko drži, da se predpisi o vzajemnem priznavanju uporabljajo za 21 % evropske industrijske proizvodnje, kar je resnično velik del. Poleg tega, če bi sistem vzajemnega priznavanja deloval pravilno, z drugimi besedami, če bi se povsod v celoti uporabljal, bi se evropski BDP povečal za 1,8 %, kar je zagotovo pomemben makroekonomski učinek. Tudi nasprotno drži, in sicer, da bi se potencialna vrednost notranjega trga po naših ocenah znižala za približno 10 %, če vzajemno priznavanje ne bi delovalo, to pomeni, če se priznavanje ne bi izvajalo; to bi dejansko povzročilo letni primanjkljaj v znesku približno 150 milijard EUR. Gospa Roithová je postavila vprašanje o registraciji znaka CE. To do lani dejansko ni bilo mogoče, ker je bila potrebna sprememba ustrezne evropske zakonodaje. Proces je v izvajanju in mislim, da bodo današnje odločitve pripomogle k njegovi pospešitvi. Sicer ni v celoti odvisno od nas, vendar si zelo prizadevamo za čimprejšnji zaključek te registracije. Gospod Csibi je s kritičnim podtonom omenil, da sem lani dejal, da 100 % varnost proizvodov ni mogoča. Zato ponovno poudarjam, da popolnoma zagotovljena varnost proizvodov ni mogoča. Tudi če bi vse proizvode certificirala neodvisna tretja stranka, ta organ ne more preveriti vsake posamezne enote v proizvodni seriji. Testiranje je vedno omejeno na prototip, težave pa ne nastanejo pri predložitvi prototipa, ampak pri običajnem postopku masovne proizvodnje. Celo v zvezi s proizvodi, za katere veljajo najstrožji varnostni predpisi, na primer zdravili na recept in motornimi vozili, se ponavljajo poročanja o tovarniških napakah in odpoklicih proizvodov. To, da lahko potrošnikom ponudimo 100 % varnost proizvodov, je utvara. Zato moramo vztrajati pri naši edini možnosti, ki je ta, da vsi z odgovornostjo v verigi v celoti odgovarjajo za proizvode. Začne se z dobavitelji proizvodnih vložkov, prav tako zadeva proizvajalce in v primeru uvoženega blaga tudi uvoznike. S tem odgovarjam tudi na vprašanje gospoda Purvisa: namen teh novih predpisov je izrecno določiti, da so uvozniki v Evropo odgovorni za zagotavljanje varnosti proizvodov, ki jih uvažajo, in usklajenosti teh proizvodov z veljavnimi standardi. Z drugimi besedami, evropski uvozniki prevzemajo odgovornost za varnost proizvodov iz držav zunaj EU in vsakemu, ki utrpi izgubo ali poškodbo zaradi nevarnega ali nepopolnega proizvoda, ni treba izslediti proizvajalca ali koga drugega v državi, daleč zunaj Evropske unije, ampak lahko svojo pritožbo vloži proti evropskemu uvozniku. Zagotavljam vam, da bo imel ta predpis v praksi velik vpliv. Toliko v zvezi z zastavljenimi vprašanji. Ob tem se želim še ponovno zahvaliti za pozitiven in ustvarjalen duh, v katerem je potekala ta razprava. Če je Malcolm Harbour še prisoten, bi mu rad dejal, da je lahko vsak dan njegov rojstni dan, če bodo vsi njegovi rojstni dnevi zaznamovani s takšnimi izrednimi dosežki."@sl²⁰ "Fru talman, mina damer och herrar! Jag vill börja med några ytterligare kommentarer till de direkta ekonomiska effekterna. Det stämmer att reglerna om ömsesidigt erkännande gäller för 21 procent av all europeisk industriproduktion, vilket verkligen är en stor andel. Om systemet med ömsesidigt erkännande fungerade perfekt, det vill säga om det tillämpades fullt ut överallt, skulle det dessutom leda till en 1,8-procentig ökning av EU:s BNP, vilket verkligen är en väsentlig makroekonomisk effekt. Omvänt stämmer det också enligt våra beräkningar att det potentiella värdet av den inre marknaden skulle minska med 10 procent om det ömsesidiga erkännandet inte fungerade, det vill säga om det inte tillämpades. Det skulle faktiskt innebära en nedgång på omkring 150 miljarder euro. Zuzana Roithová ställde en fråga om registreringen av CE-märkningen. Vi kunde faktiskt inte göra det förrän förra året eftersom det krävdes en ändring av den tillämpliga EU-lagstiftningen. Processen pågår dock, och jag antar att dagens beslut kommer att hjälpa oss att påskynda den. Det är inte helt upp till oss, men vi gör vad vi kan för att fullborda registreringen så snabbt som möjligt. Magor Imre Csibi nämnde – med en kritisk underton – att jag förra året sagt att det inte var möjligt att åstadkomma 100 procents produktsäkerhet. Jag vill därför på nytt betona att det inte går att garantera produktsäkerheten helt och hållet. Även om vi lät en oberoende tredje part certifiera alla produkter skulle ett sådant organ inte kunna kontrollera varje enskild produkt i en tillverkningsserie. Kontrollerna är alltid begränsade till en prototyp och problemen inträffar inte när prototypen presenteras utan vid de normala rutinerna för massproduktion. Vi får återkommande rapporter om tillverkningsfel och återkallande av produkter, till och med när det gäller produkter som omfattas av de strängaste säkerhetsföreskrifterna, till exempel receptbelagda mediciner och motorfordon. Det är en illusion att vi kan erbjuda konsumenterna 100 procents produktsäkerhet. Därför måste vi – det är vår enda möjlighet – insistera på att alla ansvariga led i kedjan kan ställas till svars. Det börjar med leverantörer av insatsvaror, sedan gäller det tillverkarna och vid importerade varor även importörerna. Det är också svaret på John Purvis fråga: vad vi gör med de här nya reglerna är att tydligt förklara att importörerna i Europa ansvarar för att se till att de produkter som de importerar är säkra och att de uppfyller gällande standarder. Europeiska importörer ansvarar med andra ord för att produkter från länder utanför EU är säkra. Den som drabbas av förlust eller skada till följd av en farlig eller felaktig produkt behöver således inte spåra upp tillverkaren eller någon annan i ett land långt utanför EU:s gränser utan kan kräva ersättning av den europeiska importören. Jag kan försäkra er om att den här bestämmelsen kommer att få stor praktisk betydelse. Det var de konkreta frågor som ställts. Jag vill ta tillfället i akt och tacka er än en gång för att ni har debatterat i positiv och konstruktiv anda. Om Malcolm Harbour fortfarande är här vill jag säga att han för min del gärna får fylla år varje dag om alla hans födelsedagar präglas av sådana enastående framsteg."@sv²²
lpv:unclassifiedMetadata	"(Aplaus)"⁵ "(Aplausi)"¹³ "(Aplausos)"^21,17 "(Applaudissements)"⁸ "(Applaus)"³ "(Applause)"⁴ "(Applausi)"¹² "(Applåder)"²² "(Beifall)"^18,15,9 "(Bifald)"² "(Oklaski)"¹⁶ "(Plojimai)"¹⁴ "(Ploskanje.)"²⁰ "(Potlesk)"¹ "(Suosionosoituksia)"⁷ "(Taps)"¹¹ "(potlesk)"¹⁹ "(Χειροκροτήματα)"¹⁰ "Günter Verheugen,"^18,15,9 "J. Purvis"¹³ "M. I. Csibi"¹³ "Malcolm Harbour"¹³ "Vizepräsident der Kommission"^18,15,9 "Z. Roithovį"¹³ "routine"¹²