Local view for "http://purl.org/linkedpolitics/eu/plenary/2008-02-18-Speech-1-165"

Predicate	Value (sorted: default)
rdf:type	lpv_eu:Speech⁶
dcterms:Date	"2008-02-18"^^xsd:date⁶
dcterms:Is Part Of	lp_eu:Factorii care încurajează terorismul şi favorizează recrutarea de terorişti (dezbatere)⁶
dcterms:Language	"en"^^xsd:language⁶
lpv:document identification number	"en.20080218.25.1-165"⁶
lpv:hasSubsequent	lp_eu:2008-02-18-Speech-1-166⁶
lpv:speaker	lp:Jim Allister⁶
lpv:spoken text	"Mr President, I represent Northern Ireland in this House, a region which, as everyone will know, has suffered decades of vicious terrorism. And from that experience, I have two points to make in this debate. Firstly, terrorism should never be appeased; it has to be defeated. Start treating with terrorism, giving its prisoners special status and, ultimately, early release, and soon you will end up like Northern Ireland has ended up: with unrepentant terrorists at the heart of our Government. Appeasement only whets the appetite – the insatiable appetite – of terrorists. The second point I want to make is this: whereas state abuse is wrong, the naive belief, such as I find in this report, that lavishing so-called ‘human rights’ on terrorists will neutralise them will, in fact, only strengthen their cause as they expertly exploit and misuse every such right to their own advantage, while they go on denying their victims the most basic right of them all: the right to life. Because of the excesses of their murderous strategy, sometimes the defence of society requires a choice between the uninhibited rights of terrorists and the rights of the innocent. In such circumstances, I have no difficulty in choosing the right of society to defend itself over the supposed human rights of the terrorist. The battle against terrorism is a battle of good against evil, and, if needs be, the right of the terrorist is secondary to that of society."@en⁴
lpv:spokenAs	unknown; Traditional Unionist (2007-12-18--2009-07-13)²³ member; PECH (2007-01-31--2009-07-13)²³ substitute; AGRI (2007-01-31--2009-07-13)²³ member; Delegation to the ACP-EU Joint Parliamentary Assembly (2004-09-15--2009-07-13)²³ member; NA (2004-07-20--2009-07-13)²³ member; AFCO (2007-01-31--2009-07-13)²³
lpv:translated text	"Pane předsedající, zastupuji v této sněmovně Severní Irsko, které, jak každý ví, je již po desetiletí zmítáno krutým terorismem. Vzhledem k této zkušenosti bych při této rozpravě rád zmínil dva body. Zaprvé, s terorismem se nelze usmířit, terorismus je třeba porazit. Začněte s teroristy diskutovat, udělte teroristům ve vězení zvláštní status a nakonec je předčasně propusťte na svobodu, a brzy skončíte stejně jako Severní Irsko: se zatvrzelými teroristy v samém jádru vlády. Usmíření jen zvyšuje chuť – neukojitelnou chuť – teroristů. Druhý bod, který chci vyzdvihnout, zní: zatímco zneužívání státní moci je špatné, naivní víra, jež z této zprávy čiší, že zahrneme-li teroristy takzvanými „lidskými právy“, podaří se nám je neutralizovat, ve skutečnosti jen jejich věc podpoří, neboť tito lidé každé takové právo obratně využijí a zneužijí ve vlastní prospěch a zároveň budou svým obětem upírat právo nejzákladnější, tedy právo na život. Vzhledem k extrémním projevům jejich vražedné strategie je někdy při obraně společnosti nutné zvolit mezi neomezenými právy teroristů a právy nevinných lidí. Za takovýchto okolností dám bez váhání přednost právu společnosti na vlastní obranu před domnělými lidskými právy teroristů. Bitva proti terorismu je bitvou dobra proti zlu, a bude-li to nutné, budou práva teroristů pro naši společnost až na druhém místě."@cs¹ "Hr. formand! Jeg repræsenterer Nordirland i Parlamentet, og Nordirland er et område, der som bekendt i årtier har lidt under ondsindet terrorisme. Ud fra de erfaringer har jeg to bemærkninger til debatten. For det første må man aldrig give efter for terrorisme, den skal bekæmpes. Hvis man begynder at handle med terrorismen, give dens fanger særlig status og i sidste instans løslade dem tidligt, ender man hurtigt ligesom Nordirland: med terrorister, der ikke har fortrudt noget som helst, siddende centralt i regeringen. Eftergivenhed vækker blot terroristernes - umættelige - appetit. Min anden bemærkning er, at selv om statslig mishandling er forkert, vil den naive opfattelse, der kommer til udtryk i betænkningen, at terroristerne bliver neutraliseret, hvis man overøser dem med såkaldte menneskerettigheder, blot styrke deres sag, eftersom de dygtigt udnytter og misbruger enhver rettighed af denne art til deres egen fordel, samtidig med at de fortsat nægter deres ofre den allermest grundlæggende rettighed, nemlig retten til livet. På grund af deres overdrevne morderiske strategi, kræver forsvaret af samfundet til tider et valg mellem terroristernes hæmningsløse rettigheder og de uskyldiges rettigheder. Under de omstændigheder har jeg ingen problemer med at vælge samfundets ret til at forsvare sig frem for terroristernes angivelige menneskerettigheder. Kampen mod terrorisme er det godes kamp mod det onde, og om nødvendigt kommer terroristens ret i anden række i forhold til samfundets."@da² "Herr Präsident! Ich vertrete Nordirland in diesem Hohen Haus, eine Region, die, wie jeder weiß, Jahrzehnte lang unter einem verwerflichen Terrorismus gelitten hat. Aufgrund dieser Erfahrungen möchte ich in dieser Aussprache auf zwei Punkte eingehen. Erstens sollte der Terrorismus niemals beschwichtigt werden; er muss besiegt werden. Fängt man an, mit dem Terrorismus zu verhandeln, seinen Gefangenen einen Sonderstatus einzuräumen und sie schließlich früher zu entlassen, wird man enden, wie Nordirland endete: mit sturen Terroristen inmitten unserer Regierung. Beschwichtigung regt nur den Appetit an – den unersättlichen Appetit der Terroristen. Mein zweiter Punkt ist Folgender: Staatlicher Machtmissbrauch ist falsch, während der in diesem Bericht vertretene naive Glaube, man könne Terroristen neutralisieren, wenn man die so genannten Menschenrechte großzügig auf sie anwende, in der Realität nur deren Sache unterstützt, da sie es verstehen, alle diese Rechte meisterhaft zu ihrem eigenen Vorteil auszunutzen und zu missbrauchen, und dabei ihren Opfern das grundlegendste aller dieser Rechte verweigern: das Recht auf Leben. Aufgrund der Exzesse ihrer mörderischen Strategie erfordert die Verteidigung der Gesellschaft zuweilen die Entscheidung zwischen den ungehemmten Rechten der Terroristen und den Rechten des Unschuldigen. Unter diesen Umständen fällt es mir nicht schwer, mich für das Recht der Gesellschaft zu entscheiden, sich gegen die vermeintlichen Rechte des Terroristen zu verteidigen. Der Kampf gegen den Terrorismus ist ein Kampf des Guten gegen das Böse. Und wenn es sein muss, ist das Recht des Terroristen dem Recht der Gesellschaft untergeordnet."@de⁹ "Κύριε Πρόεδρε, εκπροσωπώ στο Σώμα αυτό τη Βόρεια Ιρλανδία, μια περιοχή η οποία, όπως όλοι θα γνωρίζουν, έχει βιώσει δεκαετίες φαύλης τρομοκρατίας. Και έχοντας την εμπειρία αυτή, θέλω να κάνω δύο επισημάνσεις στην παρούσα συζήτηση. Πρώτον, η τρομοκρατία δεν πρέπει ποτέ να κατευνάζεται, πρέπει να νικάται. Αν αρχίσετε να κάνετε διαπραγματεύσεις με την τρομοκρατία, αν παρέχετε στους κρατουμένους της ειδικό καθεστώς και, τελικά, τη δυνατότητα πρόωρης απελευθέρωσης, σύντομα θα καταλήξετε όπως κατέληξε η Βόρεια Ιρλανδία: με αμετανόητους τρομοκράτες στην καρδιά της κυβέρνησής μας. Ο κατευνασμός απλώς ανοίγει την όρεξη –την ακόρεστη όρεξη– των τρομοκρατών. Το δεύτερο σημείο που θέλω να επισημάνω είναι το εξής: παρόλο που η κρατική κακομεταχείριση είναι λάθος, η αφελής πεποίθηση, σαν αυτήν που ανακαλύπτω στην παρούσα έκθεση, ότι το να παρέχουμε αφειδώς τα λεγόμενα «ανθρώπινα δικαιώματα» στους τρομοκράτες θα τους εξουδετερώσει, στην πραγματικότητα απλώς θα ενισχύσει τον αγώνα τους, καθώς εκμεταλλεύονται επιδέξια και καταχρώνται κάθε τέτοιο δικαίωμα προς όφελός τους, ενώ παράλληλα συνεχίζουν να αρνούνται στα θύματά τους το βασικότερο δικαίωμα όλων: το δικαίωμα στη ζωή. Εξαιτίας της υπέρμετρα δολοφονικής τους στρατηγικής, ορισμένες φορές η άμυνα της κοινωνίας απαιτεί να κάνουμε μια επιλογή μεταξύ των ακώλυτων δικαιωμάτων των τρομοκρατών και των δικαιωμάτων των αθώων. Υπό αυτές τις συνθήκες, δεν θεωρώ καθόλου δύσκολο να επιλέξω το δικαίωμα της κοινωνίας να αμυνθεί από τα υποτιθέμενα ανθρώπινα δικαιώματα των τρομοκρατών. Η μάχη κατά της τρομοκρατίας είναι η μάχη του καλού κατά του κακού και, αν παραστεί ανάγκη, τα δικαιώματα των τρομοκρατών είναι δευτερεύοντα σε σχέση με τα δικαιώματα της κοινωνίας."@el¹⁰ "Señor Presidente, en esta Cámara represento a Irlanda del Norte, una región que, como todo el mundo sabe, ha sido víctima durante décadas de un terrorismo depravado. Y, desde esa experiencia, tengo que hacer dos observaciones para este debate. En primer lugar, con el terrorismo no se debe jamás contemporizar, se le debe derrotar. Empiecen a tratar con el terrorismo, a conceder condiciones especiales a sus presos y, en última instancia, liberaciones anticipadas y pronto terminarán como Irlanda del Norte ha terminado: con terroristas no arrepentidos en el núcleo de nuestro Gobierno. El apaciguamiento sólo estimula el apetito —el apetito insaciable— de los terroristas. La segunda observación que deseo hacer es la siguiente: aunque el abuso del Estado es un error, la creencia ingenua, como la que encuentro en este informe, de que prodigar los denominados «derechos humanos» de los terroristas los neutralizará, de hecho, únicamente reforzará dicho derecho en su propio beneficio, mientras que negará a sus víctimas el derecho más básico que tienen: el derecho a la vida. Dados los excesos de su estrategia asesina, a veces, la defensa de la sociedad exige elegir entre los derechos no restringidos de los terroristas y los derechos del inocente. En dichas circunstancias, no me resulta difícil elegir el derecho de la sociedad a defenderse por encima de los supuestos derechos humanos del terrorista. La batalla contra el terrorismo, es la batalla de los buenos contra los malos y, llegado el caso, el derecho del terrorista está por detrás del de la sociedad."@es²¹ "Hr president, ma esindan siin täiskogul Põhja-Iirimaad, piirkonda, mis, nagu igaüks teab, on aastakümneid kannatanud õela terrorismi all. Ja sellest kogemusest on mul lisada meie arutelusse kaks mõtet. Esiteks, terrorismiga ei tohiks kunagi rahu sobitada; selle vastu tuleb võidelda. Hakake terrorismiga läbirääkimisi pidama, andke tema vangidele eristaatus ja lõppkokkuvõttes vabastage nad ennetähtaegselt, ja te lõpetate varsti samamoodi, nagu lõpetas Põhja-Iirimaa: kahetsust mitte tundvate terroristidega meie valitsuse südames. Rahusobitamine suurendab ainult terroristide isu – täitmatut isu. Teine mõte, mille ma tahan välja öelda, on järgmine: kui riigi poolt halvasti kohtlemine on vale, siis selline naiivne arvamus, mille leidsin siit raportist, nagu võiks inimõiguste heldekäeline andmine terroristidele nad kahjutuks teha, tegelikult üksnes tugevdab nende positsiooni, kuna nad iga niisugust õigust oskuslikult enda huvides ära kasutavad ja kuritarvitavad, samas kui nad ise jätkavad keeldumist anda oma ohvritele kõige põhilisem kõigist õigustest: õigus elule. Nende mõrvarliku strateegia liialduste tõttu nõuab ühiskonna kaitsmine mõnikord valiku tegemist terroristide tõkestusteta õiguste ja ohvrite õiguste vahel. Sellises olukorras pole minul raske valida: pigem ühiskonna õigus ennast kaitsta kui terroristide oletatavad inimõigused. Terrorismivastane võitlus on headuse võitlus kurjuse vastu ning kui tarvis, siis on terroristide õigus ühiskonna õigusega võrreldes teisejärguline."@et⁵ "Arvoisa puhemies, edustan Euroopan parlamentissa Pohjois-Irlantia, jonka kaikki tietävät kärsineen terrorismista kymmeniä vuosia. Haluan esittää tässä keskustelussa näiden kokemusten perusteella kaksi huomiota. Terrorismia ei ensinnäkään pidä koskaan yrittää saada laantumaan, vaan terrorismi on voitettava. Jos torjutte terrorismia antamalla terroristivangeille erityisaseman ja vapauttamalla heidät ennenaikaisesti, teille käy lopulta kuten Pohjois-Irlannille, missä katumattomat terroristit ovat hallituksemme ytimessä. Terroristien rauhoittelu vain kasvattaa heidän ruokahaluaan – kyltymätöntä ruokahalua. Toiseksi totean, että valtiovallan väärinkäyttö ei ole oikein. Silti naiivit uskomukset, joita löytyy myös tästä mietinnöstä ja joiden mukaan terrorismi saadaan laantumaan ihmisoikeuksilla, vain edesauttavat terroristien toimintaa, sillä terroristit hyödyntävät jokaista tällaista oikeutta omaksi edukseen, samalla kun he riistävät uhreiltaan kaikkein tärkeimmän perusoikeuden, oikeuden elää. Koska terroristien strategiat ovat verenhimoisuudessaan kohtuuttomia, yhteiskunnan puolustaminen edellyttää toisinaan valinnan tekemistä terroristien oikeuksien ja viattomien oikeuksien välillä. Tällaisissa tilanteissa minun on helppo valita yhteiskunnan oikeus itsepuolustukseen terroristien niin sanottujen ihmisoikeuksien sijasta. Terrorismin torjunta on hyvän taistelua pahaa vastaan, ja yhteiskunnan oikeudet on asetettava tarvittaessa terroristien oikeuksien edelle."@fi⁷ "Monsieur le Président, dans cette Assemblée, je représente l’Irlande du Nord, une région qui, comme tout le monde le sait, a souffert pendant des décennies d’un terrorisme vicieux. Et fort de cette expérience, j’ai deux points à souligner dans ce débat. Tout d’abord, le terrorisme ne s’apaise pas; il doit être jugulé. Commencez à négocier avec les terroristes, donnez à leurs prisonniers un statut spécial et finalement, libérez-les anticipativement, et très vite vous finirez comme l’Irlande du Nord: avec des terroristes impénitents au cœur même du gouvernement. L’apaisement ne fait qu’aiguiser les appétits – insatiables – des terroristes. Le second point que je voudrais évoquer, c’est que si l’abus d’État est mauvais, croire naïvement, comme je le lis dans ce rapport, qu’accorder ce qu’on appelle des «droits humains» aux terroristes va les neutraliser ne fera en fait que renforcer leur cause car ils abusent de tels droits qu’ils exploitent adroitement, tout en refusant à leurs victimes le droit le plus fondamental de tous: le droit à la vie. Face aux excès de leur stratégie meurtrière, la défense de la société exige parfois de choisir entre les droits sans entrave des terroristes et les droits des innocents. Dans de telles circonstances, je choisis sans hésiter la primauté du droit des sociétés de se défendre elles-mêmes contre les supposés droits humains des terroristes. La bataille contre le terrorisme est la bataille du bien contre le mal, et le cas échéant, le droit des terroristes passe après celui des sociétés."@fr⁸ "Elnök úr! Észak-Írországot képviselem itt a Házban, egy olyan régiót, amelyet, ahogyan azt mindannyian tudják, több évtizeden keresztül sújtott az elvakult terrorizmus. Ezekre a tapasztalatokra építve két dolgot szeretnék előhozni a vita során. Először is a terrorizmus elleni küzdelmen soha nem szabad enyhíteni. Ha elkezdünk alkudozni a terrorizmussal, ha a terrorista foglyoknak különleges jogállást, vagy akár végül korábbi szabadon bocsátást biztosítunk, akkor igen hamar Észak-Írország sorsára jutunk, ahol a kormányban bűnbánatot nem tanúsító terroristák vannak. Az engedmények csupán meghozzák a terroristák – csillapíthatatlan – étvágyát. A második dolog, amit mondani szeretnék: tény, hogy az állam általi visszaélés helytelen, a másik oldalon azonban hasonlóan hibás az a naiv hozzáállás, amelyet a jelentés sugároz; emberi jogokat ruházni terroristákra abban a hitben, hogy ez majd semlegesíti őket, tulajdonképpen csak erősíti helyzetüket, hiszen mesterien aknázzák ki és fordítják előnyükre ezeket a jogokat, miközben ők áldozataiktól továbbra is megtagadják a legalapvetőbb jogot: az élethez való jogot. Ennek a halálos stratégiának a túlkapásai miatt a társadalom védelme néha megköveteli, hogy választani kelljen a terroristák jogai és az ártatlanok jogai között. Ilyen körülmények között én személy szerint a társadalom saját védelmével kapcsolatos jogát választom a terroristák képzelt emberi jogaival szemben. A terrorizmus elleni küzdelem a jó és a rossz között dúló harc, és ha szükséges, akkor a társadalom jogait a terroristák jogai fölé kell helyezni."@hu¹¹ "Signor Presidente, rappresento l’Irlanda del Nord in quest’Aula, una regione che, come tutti sapranno, ha sopportato decenni di violento terrorismo. E dall’alto di quell’esperienza, vorrei parlare di due punti in questo dibattito. Il primo: il terrorismo non dovrebbe mai essere rabbonito, deve essere sconfitto. Si inizia a trattare con il terrorismo, conferendo ai prigionieri uno speciale e, infine, scarcerazioni precoci, e presto si finirà come nell’Irlanda del Nord, dove terroristi impenitenti appartengono al nostro governo. L’arrendevolezza risveglia solo l’appetito – l’insaziabile appetito – dei terroristi. Il secondo punto è il seguente: posto che l’abuso di potere è sbagliato, l’ingenua convinzione, che io trovo in questa relazione, che riconoscere i cosiddetti “diritti umani” ai terroristi li neutralizzarà, ne rafforzerà invece la causa poiché essi, da esperti, sfruttano e fanno cattivo uso di ogni diritto per loro esclusivo vantaggio, mentre continuano a negare alle vittime il diritto più elementare di tutti: il diritto alla vita. A causa degli eccessi della loro strategia omicida, la difesa della società richiede una scelta fra i diritti senza inibizioni dei terroristi e i diritti degli innocenti. In tali corcostanze, non ho difficoltà a scegliere il diritto della società di difendersi sui presunti diritti umani dei terrotirsti. La lotta contro il terrorismo è la battaglia del bene contro il male e, se necessario, il diritto dei terroristi è secondario a quello della società."@it¹² "Gerb. pirmininke, šiame Parlamente aš atstovauju Šiaurės Airijai, regionui, kurio gyventojai, kaip visiems žinoma, ilgus metus kentė baisų terorizmą. Ir, remdamasis šia patirtimi, norėčiau šioje diskusijoje atkreipti dėmesį į porą klausimų. Pirmiausia, terorizmas niekada neturėtų būti slopinamas; jis turi būti įveiktas visiems laikams. Pradėkite kaltinti terorizmu, suteikdami kaliniams specialų statusą, ir pagaliau išleiskite juos anksčiau į laisvę ir turėsite rezultatą, koks yra Šiaurės Airijoje, kur nepripažįstantys savo kaltės teroristai yra Vyriausybėje. Nuolaidžiavimas tik skatina apetitą – nepasotinamą teroristų apetitą. Antras klausimas, kurį norėčiau paminėti, yra šis: kadangi į valstybės prievartą žvelgiama kaip į blogį, naivus tikėjimas, kurį aš pastebiu šiame pranešime, kad vadinamųjų „žmogaus teisių“ iškėlimas neutralizuos teroristų veiklą, faktiškai tik stiprina jų pasiryžimą, nes jie savo tikslams pasirengę panaudoti visas vadinamąsias teises, iš savo aukų atimdami pagrindinę teisę – gyventi. Dėl itin brutalios jų strategijos visuomenės apsauga kartais reikalauja pasirinkti: riboti teroristų arba nekaltų žmonių teises. Tokiomis sąlygomis aš pritariu ne tariamoms teroristų teisėms, bet visuomenės teisei apsiginti. Kova su terorizmu yra gėrio kova prieš blogį ir, jei reikia, teroristų teisės visuomenės požiūriu yra antraeilės."@lt¹⁴ "Priekšsēdētāja kungs! Šajā Parlamentā es pārstāvu Ziemeļīriju, reģionu, kurš, kā visiem zināms, gadu desmitiem ilgi ir cietis nežēlīgu terorismu. Un ar šādu pieredzi man šajās debatēs ir divas piebildes. Pirmkārt, terorismu nekad nevarēs nomierināt, tas ir jāsakauj. Sāciet iztirzāt terorismu, piešķirt tā apcietinātajiem īpašu statusu un, gadu galā, priekšlaicīgu atbrīvošanu, un drīz jūs nonāksit tur, kur nonāca Ziemeļīrija – pie pārliecinātiem teroristiem valdībā. Nomierināšana tikai veicina teroristu apetīti – neremdināmu apetīti. Otrs jautājums kuru es vēlos uzsvērt, ir šāds: tā kā nav pareizi ļaunprātīgi izmantot stāvokli, naivā pārliecība, kādu es redzu šajā ziņojumā, ka tā dēvēto ,,cilvēktiesību” dāsna piešķiršana teroristiem viņus nomierinās, patiesībā viņus tikai stiprinās, jo viņi profesionāli lieto un ļaunprātīgi izmanto šādas tiesības sev par labu, vienlaikus atņemot saviem upuriem viņu visu galvenās pamattiesības – tiesības uz dzīvību. Teroristu slepkavnieciskās stratēģijas pārmērību dēļ sabiedrības aizsardzība dažreiz liek izdarīt izvēli starp teroristu neiegrožotajām tiesībām un nevainīgo tiesībām. Šādos apstākļos man nav grūti izvēlēties sabiedrības tiesības, lai aizstāvētos pret teroristu šķietamajām cilvēktiesībām. Cīņa pret terorismu ir labā cīņa pret ļaunumu, un ja vajag, teroristu tiesības ir otršķirīgas, salīdzinot ar sabiedrības tiesībām."@lv¹³ "Mr President, I represent Northern Ireland in this House, a region which, as everyone will know, has suffered decades of vicious terrorism. And from that experience, I have two points to make in this debate. Firstly, terrorism should never be appeased; it has to be defeated. Start treating with terrorism, giving its prisoners special status and, ultimately, early release, and soon you will end up like Northern Ireland has ended up: with unrepentant terrorists at the heart of our Government. Appeasement only whets the appetite – the insatiable appetite – of terrorists. The second point I want to make is this: whereas state abuse is wrong, the naive belief, such as I find in this report, that lavishing so-called ‘human rights’ on terrorists will neutralise them will, in fact, only strengthen their cause as they expertly exploit and misuse every such right to their own advantage, while they go on denying their victims the most basic right of them all: the right to life. Because of the excesses of their murderous strategy, sometimes the defence of society requires a choice between the uninhibited rights of terrorists and the rights of the innocent. In such circumstances, I have no difficulty in choosing the right of society to defend itself over the supposed human rights of the terrorist. The battle against terrorism is a battle of good against evil, and, if needs be, the right of the terrorist is secondary to that of society."@mt¹⁵ "Mijnheer de Voorzitter, in het Parlement vertegenwoordig ik Noord-Ierland. Zoals iedereen weet, is dat een regio die decennia lang onder wreed terrorisme heeft geleden. Vanuit die ervaring wil ik in dit debat twee punten naar voren brengen. In de eerste plaats mag terrorisme nooit worden gesust. Het moet worden verslagen. Als je met terroristen onderhandelt, terroristische gevangenen een bijzondere status geeft en hen uiteindelijk vervroegd vrijlaat, gebeurt al gauw wat in Noord-Ierland is gebeurd. Wij hebben terroristen zonder berouw in onze regering. Verzoening scherpt alleen de onstilbare honger van terroristen. Een tweede punt is dat staatsmisbruik weliswaar verkeerd is, maar het naïeve geloof in dit verslag dat je terroristen kunt neutraliseren door hen mensenrechten te verlenen, versterkt alleen hun zaak. Ze buiten zulke rechten deskundig uit en misbruiken ze in hun eigen voordeel, terwijl ze hun slachtoffers het meest fundamentele recht miskennen, namelijk het recht op leven. Tengevolge van de buitensporigheid van hun moorddadige strategie vereist de verdediging van de samenleving soms een keuze tussen de onbeperkte rechten van terroristen en de rechten van onschuldigen. In zulke omstandigheden heb ik er geen enkel probleem mee te kiezen voor het recht van de maatschappij zichzelf te verdedigen ten nadele van de zogenaamde mensenrechten van de terrorist. De strijd tegen het terrorisme is een strijd van goed tegen kwaad. Indien nodig zijn de rechten van de terrorist ondergeschikt aan die van de samenleving."@nl³ "Panie przewodniczący! W tej izbie reprezentuję Irlandię Północną, region, który, jak wiadomo, od dziesięcioleci zmaga się z brutalnym terroryzmem. W oparciu o to doświadczenie, chciałbym poruszyć dwie sprawy. Po pierwsze, terroryzmu nie da się ugłaskać – on musi ponieść klęskę. Jeżeli będziemy z nim negocjować, nadawać specjalny status związanym z nim więźniom i przedwcześnie ich zwalniać, to wkrótce skończymy, jak Irlandia Północna – z zatwardziałymi terrorystami w rządzie. Próby ugłaskania zwiększają tylko apetyty terrorystów. A te są wiecznie niezaspokojone. Druga sprawa jest taka: podczas gdy nadużycia ze strony państwa to błąd, to naiwna wiara, widoczna w tym sprawozdaniu, że wspaniałomyślne objęcie terrorystów tak zwanymi „prawami człowieka” doprowadzi do ich unieszkodliwienia, w istocie ich wzmocni, ponieważ potrafią oni doskonale wykorzystywać i nadużywać każde z takich praw, jednocześnie odmawiając swoim ofiarom podstawowego prawa dla wszystkich – prawa do życia. Z uwagi na ich morderczą strategię, niekiedy obrona społeczeństwa wymaga dokonania wyboru między nieograniczonymi prawami dla terrorystów, a prawami niewinnych ludzi. W takich okolicznościach, nie mam trudności z wyborem prawa społeczeństwa do obrony, gdy alternatywą są domniemane prawa człowieka dla terrorystów. Walka z terroryzmem to walka dobra ze złem, gdzie, w razie potrzeby, prawa terrorystów są drugorzędne w stosunku do praw społeczeństwa."@pl¹⁶ "Senhor Presidente, represento a Irlanda do Norte nesta Assembleia, uma região que, como todos sabem, sofreu décadas de terrorismo desumano. Com base nessa experiência, há dois aspectos que eu quero focar neste debate. Em primeiro lugar, o terrorismo não deve ser objecto de uma política de apaziguamento; deve ser derrotado. Se começarmos a tentar lidar com o terrorismo, concedendo aos terroristas detidos um estatuto especial e, em última análise, a possibilidade de libertação antecipada, em breve estaremos como a Irlanda do Norte: com terroristas impenitentes a fazerem parte do governo. O apaziguamento só serve para aguçar o apetite - insaciável - dos terroristas. O segundo ponto que quer focar é o seguinte: embora seja errado os Estados cometerem abusos, a convicção ingénua, do género que encontro neste relatório, de que conferir os chamados "direitos humanos" a terroristas os neutralizará apenas irá, efectivamente, reforçar a sua causa, pois eles exploram e manipulam habilmente esses direitos em seu próprio proveito, continuando, entretanto, a negar às suas vítimas o direito mais básico de todos - o direito à vida. Devido aos excessos da sua estratégia assassina, a defesa da sociedade exige por vezes que se escolha entre os direitos sem restrições dos terroristas e os direitos dos inocentes. Nestas circunstâncias, não tenho a menor dificuldade em escolher o direito da sociedade a defender-se em detrimento dos supostos direitos humanos dos terroristas. A batalha contra o terrorismo é uma batalha do bem contra o mal, e, se for caso disso, os direitos dos terroristas são secundários em relação aos da sociedade."@pt¹⁷ "Mr President, I represent Northern Ireland in this House, a region which, as everyone will know, has suffered decades of vicious terrorism. And from that experience, I have two points to make in this debate. Firstly, terrorism should never be appeased; it has to be defeated. Start treating with terrorism, giving its prisoners special status and, ultimately, early release, and soon you will end up like Northern Ireland has ended up: with unrepentant terrorists at the heart of our Government. Appeasement only whets the appetite – the insatiable appetite – of terrorists. The second point I want to make is this: whereas state abuse is wrong, the naive belief, such as I find in this report, that lavishing so-called ‘human rights’ on terrorists will neutralise them will, in fact, only strengthen their cause as they expertly exploit and misuse every such right to their own advantage, while they go on denying their victims the most basic right of them all: the right to life. Because of the excesses of their murderous strategy, sometimes the defence of society requires a choice between the uninhibited rights of terrorists and the rights of the innocent. In such circumstances, I have no difficulty in choosing the right of society to defend itself over the supposed human rights of the terrorist. The battle against terrorism is a battle of good against evil, and, if needs be, the right of the terrorist is secondary to that of society."@ro¹⁸ "Vážený pán predsedajúci, v tomto Parlamente zastupujem Severné Írsko, oblasť, ktorá, ako všetci vieme, po desaťročia znášala tvrdý terorizmus. Na základe tejto skúsenosti sa v dnešnej rozprave vyjadrím k dvom otázkam. Po prvé, terorizmu za žiadnych okolností nemožno ustupovať, dá sa len poraziť. Začnite s terorizmom vyjednávať, udeľte väzneným teroristom osobitné postavenie a napokon im umožnite skoré prepustenie a zakrátko skončíte tak, ako Severné Írsko, so zaťatými teroristami priamo vo vláde. Ustupovanie len povzbudzuje chuť, nenásytnosť teroristov. Druhá otázka, ku ktorej sa chcem vyjadriť, je nasledovná. Keďže zneužívanie moci štátu je nesprávne, naivná predstava, akú vidím v správe, že priznávanie takzvaných „ľudských práv“ týchto ľudí zmierni, v skutočnosti len podporí ich vec, nakoľko kvalifikovane využívajú a zneužívajú každé takéto právo vo svoj prospech a zároveň sústavne svojim obetiam odpierajú ich najzákladnejšie právo, právo na život. Ochrana spoločnosti pred neprijateľnými prejavmi ich vražednej stratégie si v niektorých prípadoch vyžaduje výber medzi bezmedznými právami teroristov a právami nevinných. A v takom prípade dám pred údajnými právami teroristov bez ťažkostí prednosť právu spoločnosti na svoju obranu. Boj proti terorizmu je bojom dobra a zla. A v prípade potreby je právo teroristu vo vzťahu k právu spoločnosti druhoradé."@sk¹⁹ "Gospod predsednik, v tej dvorani predstavljam Severno Irsko, območje, ki je, kot vsi veste, desetletja trpelo pod jarmom nemoralnega terorizma. Glede na to izkušnjo bi rad v tej razpravi poudaril dve stvari. Terorizma ne smemo le ublažiti, ampak premagati. Če se boste s terorizmom pogajali ter dajali zapornikom poseben status in jih predčasno izpuščali, vas bo kmalu doletela usoda, podobna Severni Irski: z neskesanimi teroristi na čelu vlade. Teroriste ublažitev le spodbuja. Druga stvar, ki bi jo rad izpostavil, je: zloraba države je napačna, vendar naivno mišljenje v tem poročilu, da bo zasipanje teroristov s „človekovimi pravicami“ omililo njihovo voljo, dejansko le dodatno spodbuja teroriste, ki spretno izkoriščajo in zlorabljajo te pravice v lastno korist, svojim žrtvam pa ne priznavajo najosnovnejše pravice: pravice do življenja. Zaradi presežka njihove morilske strategije je za zaščito družbe včasih potrebna izbira med naravnimi pravicami teroristov in pravicami nedolžnih. V takih razmerah brez težav izberem pravico družbe, da se brani pred domnevnimi človekovimi pravicami teroristov. Boj proti terorizmu je boj dobrega z zlim, zato se mora, ko je to potrebno, pravica terorista podrediti pravici družbe"@sl²⁰ "Herr talman! Jag representerar Nordirland i parlamentet, ett område som, vilket alla vet, har lidit av grym terrorism under decennier. Utifrån den erfarenheten vill jag göra två inlägg i debatten. För det första får vi aldrig ge efter för terrorismen utan vi måste bekämpa den. Om vi börjar förhandla med terrorismen och ge dess fångar särskild status och slutligen tidig frigivning, kommer vi snart att sluta på samma sätt som Nordirland med förhärdade terrorister mitt i regeringen. Eftergifter ökar bara terroristernas hunger – deras omättliga hunger. Det andra inlägget jag skulle vilja göra är att jag anser att man i betänkandet ger uttryck för en naiv tro eftersom man hävdar att om vi är frikostiga mot terroristerna med så kallade ”mänskliga rättigheter” kommer vi att neutralisera dem. Det är visserligen fel med statliga övergrepp, men frikostighet stärker bara terroristernas sak. De är nämligen experter på att dra fördel av och missbruka alla mänskliga rättigheter medan de fortsätter att förneka sina offer den mest grundläggande rättigheten – rättigheten till liv. På grund av terroristernas gränslösa mördarstrategier kräver ibland försvaret av samhället att man väljer mellan de ohämmade rättigheterna för terrorister och de oskyldigas rättigheter. Under sådana omständigheter har jag inga svårigheter att ta ställning för samhällets rätt att försvara sig mot terroristernas förmodade mänskliga rättigheter. Kampen mot terrorismen är de godas kamp emot de onda och, om det behövs, är terroristernas rättigheter underordnade samhällets rättigheter."@sv²²
lpv:unclassifiedMetadata	"Jim Allister (NI ) –"¹⁹ "Jim Allister (NI ). –"^{18,5,20,15,1,14,16,11,13,4,21,8} "status"¹²