Local view for "http://purl.org/linkedpolitics/eu/plenary/2007-12-18-Speech-2-059"

Predicate	Value (sorted: default)
rdf:type	lpv_eu:Speech6
dcterms:Date	"2007-12-18"^^xsd:date6
dcterms:Is Part Of	lp_eu:Rezultatele Consiliului European din 13 şi 14 decembrie 2007 de la Bruxelles - Semestrul de activitate al Preşedinţiei portugheze (dezbatere)6
dcterms:Language	"pt"^^xsd:language6
lpv:document identification number	"en.20071218.5.2-059"6
lpv:hasSubsequent	lp_eu:2007-12-18-Speech-2-0616
lpv:speaker	lp:José Sócrates6
lpv:spoken text	"Senhor Presidente, começo por referir o seguinte: esta foi uma Presidência ao serviço da Europa e de um projecto europeísta. Não foi uma Presidência para agradar a todos, foi uma Presidência para separar as águas, foi uma Presidência para recolher o aplauso daqueles que são a favor da Europa, mas também uma Presidência para suportar o protesto daqueles que são contra a Europa. E temos orgulho nisso. E aqueles que pateiam os oradores, aqueles que tentam perturbar o exercício democrático nos parlamentos, escusam de pedir desculpa, porque afinal de contas nós proclamámos aqui a Carta dos Direitos Fundamentais, que proclama como valor fundamental da Europa o valor da tolerância, e a tolerância mesmo com aqueles que não sabem o que é espírito e comportamento democrático. Depois, senhores deputados, quero também dizer-vos o seguinte: eu não partilho da visão tantas vezes pueril e infantil de quem acha que há uma separação absolutamente fundamental entre política externa e política interna. No meu país a Presidência portuguesa é levada muito a sério e todos os Primeiros-Ministros, entre os quais me incluo, tiveram a lucidez de considerar como fundamental e prioritária a sua acção quando chegou a vez da Presidência portuguesa, porque o projecto europeu é uma questão também de política interna para Portugal, não tem apenas a ver com o estrangeiro e a Europa, não, tem a ver connosco, portugueses. É por isso que desde sempre os Primeiros-Ministros se empenharam prioritariamente na acção europeia e na agenda europeia, porque nós temos bem consciência que, em matéria de Europa, é no projecto europeu que defendemos os nossos interesses. E depois, sabem? Também eu faço parte de um partido, e felizmente de um país, onde seguimos a regra “churchiliana”, a regra de Churchil: nós nunca criticamos no estrangeiro, nem nunca atacamos no estrangeiro o nosso próprio Governo, nós guardamos para casa, para quando voltarmos a casa, compensarmos o tempo perdido e também quando o Governo está em condições de se defender. É mais leal, é assim que nos comportamos em Portugal, é assim que a tradição portuguesa e a cultura política portuguesa se honra de proceder quando está no exercício de presidências da União Europeia. Depois quero também sublinhar uma nota importante, eu acho que uma das razões de termos avançado este último ano, e avançámos, se olharmos para a Europa no início deste ano e olharmos para a Europa no final deste ano, veremos que avançámos e avançámos também em função daquilo que foi a definição do programa conjunto das três presidências e isso ajudou. Essa concertação entre as três presidências devidamente articulada com o programa da Comissão ajudou a Europa e eu acho que é meu dever dar-vos a minha própria experiência, acho que isso me ajudou muito e ajudou a concertar com a Presidência anterior. Tenho dito sempre a propósito do Tratado de Lisboa, este Tratado de Lisboa fica a dever muito à Presidência anterior, à Presidência de Angela Merkel e à liderança de Angela Merkel para obter um mandato sem o qual teria sido impossível atingir o Tratado. Alguém perguntou "Porquê o Brasil?" É muito simples de entender. Pela mesma razão que temos uma parceria estratégica com a China, com a Índia e com a Rússia, e não ter com o Brasil é um erro, porque nada no mundo se consegue, é apenas aquilo que é politicamente evidente, nada no mundo se consegue em matéria de ambiente, nem em matéria de comércio, sem o Brasil. O Brasil é hoje um novo parceiro internacional da maior e vital importância e é por isso que julgo que a política externa da União Europeia fica melhor, mais coerente e mais compreensiva com a parceria com o Brasil. Depois, perseverança na Cimeira de África, alguém falou nisso, perseverança. É isso mesmo, o que nós fizemos foi perseverar, e lembro-me bem, há um ano e meio quando falámos na Cimeira de África, verdadeiramente ninguém acreditava que íamos conseguir. E verdadeiramente todos nos apontavam as dificuldades e os obstáculos, mas perseverámos porque sempre intuímos que tínhamos razão, que era um erro não a fazer, e mais, e sempre intuímos que havia, de um lado e do outro, vontade de o fazer e tínhamos razão. E foi por isso que esta Cimeira foi também um sucesso. Finalmente esta Presidência fez a Europa avançar, foi isso que eu aqui quis dizer. Mas apenas avançámos, isto não é o fim da História, não, estamos muito longe do fim da História, é apenas um pequeno passo, eu tenho bem o sentido das proporções, eu sei bem que a política é um trabalho sem fim, e assim que se cumpre uma missão haverá outra para se realizar e eu sei bem que é preciso em matéria de migração avançar com a "blue card", eu sei bem que em matéria de flexigurança é preciso ir mais longe, eu sei bem que há muito para fazer, mas nesses domínios todos avançámos. Não regredimos, não ficámos parados, avançámos. E afinal de contas de que é que se fez o projecto europeu nestes últimos 50 anos senão de pequenos avanços, sólidos avanços? Foi por isso que vos fiz esta descrição, porque estou em absoluto convencido que com a Presidência portuguesa nós avançámos e nós progredimos e o que nós fizemos foi a favor do projecto europeu, não foi a favor de mais nada, o projecto europeu, como vos disse, porque o que nos guiou desde sempre foram os interesses do nosso próprio país, que se defendem no projecto europeu, um país que quer partilhar a sua soberania com os outros e quer participar nesta aventura absolutamente excepcional que é ver 27 países partilharem as suas soberanias em áreas que há 20 anos atrás eram consideradas áreas de segurança do Estado. Partilhar essa soberania é dar um exemplo ao mundo de cooperação para a paz, para o desenvolvimento, é isto que é a aventura da Europa. Eu sinto-me apenas honrado por ter dado um pequeno contributo para isso e quis apenas aqui deixar perante todos vós o orgulho que os portugueses sentem nisso. O meu país sempre foi um país europeísta, os portugueses são muito pró-europeus, acreditam na Europa e, tal como eu e muitos de vós, também estavam frustrados por a Europa estar a arrastar os pés há três anos, queriam vencer o impasse, queriam andar para a frente e andámos para a frente, e andámos para a frente com um Tratado que ainda por cima tem o nome da nossa capital. Quis-vos dar conta também do orgulho e da honra que o meu país sentiu por poder ter tido a oportunidade de servir a Europa nestes últimos seis meses. Muito obrigado."@pt17
lpv:translated text	"Pane předsedo, úvodem bych chtěl říci, že toto předsednictví sloužilo Evropě a proevropskému projektu. Nebylo to předsednictví, které se chce líbit každému, ale předsednictví pro oddělování vod, chválené těmi, kdo straní Evropě, ale zakoušející protesty těch, kdo jsou proti Evropě. I na to jsme hrdí. Ti, co vypískávají řečníky, ti, kdo se snaží rozvracet vykonávání demokracie v parlamentech, se nemusí omlouvat, protože jsme skutečně vyhlásili Listinu základních práv, která zahrnuje toleranci jako základní evropskou hodnotu, toleranci dokonce i pro ty, kdo nechápou demokratického ducha a chování. Dále, dámy a pánové, bych chtěl také říci, že nesdílím často dětinskou vizi těch, kdo se domnívají, že zahraniční a vnitřní politika jsou od sebe absolutně a zásadně odděleny. V mé zemi je portugalské předsednictví bráno velmi vážně a všichni naši předsedové vlády včetně mne měli dobrý smysl pro považování jeho činnosti za velmi důležitou a za prioritu vždy, kdy výkon předsednictví opět připadl Portugalsku, protože evropský projekt je pro Portugalsko rovněž vnitřně politickou záležitostí a neomezuje se jen na cizince a Evropu. Nikoli, dotýká se nás Portugalců. Proto předsedové vlád vždy dávali prioritu závazku k evropské činnosti a evropskému programu, protože jsme si dobře vědomi, že v evropských záležitostech hájíme své zájmy prostřednictvím evropského projektu. A víte co? Já patřím také ke straně a na štěstí také k zemi, kde dodržujeme Churchillovo pravidlo – nikdy nekritizujeme nebo nenapadáme naši vládu v zahraničí. Necháme si to na dobu, kdy se vrátíme domů; potom, kdy je vláda s to se hájit, dohoníme, co jsme zameškali. Je to loajálnější; takto se chováme v Portugalsku; to je důstojný způsob chování v souladu s portugalskou tradicí a s portugalskou politickou kulturou chování v době našeho předsednictví EU. Dále bych chtěl zdůraznit jeden důležitý důvod, pro který se domnívám, že jsme v uplynulém roce dosáhli pokroku. Jestliže se podíváme na Evropu na počátku roku a na konci tohoto roku, uvidíme, že jsme dosáhli pokroku, a to taky ve vztahu k programu, který byl společně definován třemi předsednictvy, což pomohlo. Tato koordinace mezi těmito třemi předsednictvy, náležitě spojená s programem Komise, pomohla Evropě a já mám za to, že je mojí povinností předat vám své zkušenosti; mám zato, že mi to hodně pomohlo a pomohlo to koordinaci s předchozím předsednictvím. O Lisabonské smlouvě jsem vždy říkal, že vděčí za mnohé předchozímu předsednictví, předsednictví Angely Merkelové a jejímu vedení, za získání mandátu, bez kterého bychom tuto smlouvu neměli. Někdo vznesl otázku „Proč Brazílie?“ Odpověď je snadná. Ze stejného důvodu, jaký máme pro strategické partnerství s Čínou, Indií a Ruskem. Nemít ho s Brazílií je chyba, protože bez Brazílie se ve světě nedosáhne nic – já uvádím pouze to, co je politicky samozřejmé – v otázkách životního prostředí nebo obchodu je Brazílie dnes novým mezinárodním partnerem velkého a životně důležitého významu, a to je důvod, pro který usuzuji, že zahraniční politika EU je s partnerstvím s Brazílií lepší, konzistentnější a komplexnější. Další otázkou je vytrvalost na vrcholné schůzce o Africe. Slovo vytrvalost již kdosi uvedl. Je to tak, vydrželi jsme. Dobře si pamatuji, že před rokem a půl, kdy jsme hovořili o vrcholné schůzce o Africe, nikdo skutečně nevěřil, že bychom to mohli dokázat. Každý poukazoval na potíže a překážky, ale my jsme vytrvali, protože jsme vždy cítili, že máme pravdu, že by byla chyba, kdybychom to neudělali, a vždy jsme měli zato, že pro její uskutečnění existuje vůle na obou stranách, a měli jsme pravdu. To je další příčina, pro kterou byla vrcholná schůzka úspěšná. Nakonec jsem chtěl říci, že toto předsednictví posunulo Evropu vpřed. My jsme se však jen posunuli vpřed, to však není konec příběhu, k tomu máme ještě daleko. Je to jen malý krok; jsem si dobře vědom jeho velikosti; jsem si dobře vědom toho, že politika je úsilí bez konce, a jakmile je jeden úkol splněn, čeká nás plnění dalšího. Jsem si také vědom, že v otázce migrace musíme dosáhnout pokroku s „modrou kartou“. Dobře si uvědomuji, že je třeba, abychom dále pokročili v otázce flexicurity; jsem si dobře vědom, že je třeba vykonat mnohé, avšak my jsme pokročili ve všech těch oblastech. Necouvali jsme, nepřešlapovali jsme na místě, postoupili jsme vpřed. Konec konců, evropský projekt za posledních 50 let sestával jen z malých, ale pevných kroků vpřed. Říkám vám to, protože jsem pevně přesvědčen, že s portugalským předsednictvím jsme pokročili vpřed a dosáhli pokroku, a to co jsme učinili, bylo pro dobro evropského projektu; pro nic jiného, než pro evropský projekt, protože jsme se vždy řídili zájmy své země, které jsme hájili prostřednictvím evropského projektu. Země, která chce sdílet svou suverenitu s ostatními a chce se účastnit tohoto mimořádného dobrodružství, jímž je sdílení suverenity 27 zemí v oblastech, které byly před 20 lety považovány za oblasti národní bezpečnosti. Sdílení této suverenity dává světu příklad spolupráce pro mír a rozvoj, a toto je evropské dobrodružství. Cítím se teď poctěn, že jsem k tomu trochu přispěl, a chtěl bych se s vámi rozloučit s hrdostí, kterou nad tím pociťují Portugalci. Moje země byla vždy proevropská. Portugalci jsou velmi proevropští; věří v Evropu, a stejně jako já i mnozí z vás byli také zklamáni, že Evropa po tři roky přešlapovala na místě. Chtěli vyjít z této slepé uličky, chtěli se hnout vpřed. Hnuli jsme se vpřed, a co více, učinili jsme to se smlouvou, která je nazvaná po našem hlavním městě. Chtěl jsem vám říct také to, že moje země se cítí hrdá a poctěná tím, že během tohoto půlroku měla možnost sloužit Evropě. Velmi vám děkuji."@cs1 "Hr. formand! Jeg vil lægge ud med at sige, at dette formandskab har tjent Europa og et proeuropæisk projekt. Det har ikke været et formandskab, der har gjort alle glade, men et formandskab, der har skilt vandene, fået ros fra dem, der går ind for Europa, men som også har måttet lytte til protester fra dem, der er imod Europa. Det er vi også stolte af. Dem, der buher af talerne, dem, der forsøger at forstyrre udøvelsen af demokratiet i parlamenter, behøver ikke undskylde, for vi har faktisk proklameret chartret om grundlæggende rettigheder, som værner om tolerance som en grundlæggende europæisk værdi, endda tolerance over for dem, der ikke forstår den demokratiske ånd og opførsel. Dernæst vil jeg også gerne sige, at jeg ikke deler den ofte barnlige og umodne vision, som de mennesker har, der tror, at der findes en fuldstændig grundlæggende adskillelse mellem udenrigs- og indenrigspolitik. I mit land bliver det portugisiske formandskab taget meget alvorligt, og alle vores premierministre, mig selv inklusive, har været fornuftige nok til at betragte arbejdet med det som yderst vigtigt og en topprioritet hver gang, det er blevet Portugals tur til at have formandskabet, fordi det europæiske projekt også er et indenrigspolitisk spørgsmål for Portugal, det handler ikke kun om udlændinge og Europa. Nej, det vedrører os, portugiserne. Det er grunden til, at premierministrene altid har prioriteret handling i forhold til Europa og den europæiske dagsorden højt, fordi vi udmærket er klar over, at i forhold til europæiske anliggender forsvarer vi vores interesser gennem det europæiske projekt. Ved De hvad? Jeg tilhører også et parti og lykkeligvis et land, hvor vi overholder Churchills regel: Vi kritiserer eller angriber aldrig vores egen regering i udlandet. Vi gemmer det, indtil vi kommer hjem, og så indhenter vi det forsømte, når regeringen er i stand til at forsvare sig. Det er mere loyalt. Det er sådan, vi opfører os i Portugal. Det er den værdige måde, den portugisiske tradition og den portugisiske politiske kultur kommer til udtryk på, når Portugal har formandskabet for EU. Dernæst vil jeg gerne fremhæve en vigtig årsag til, at jeg mener, vi har gjort fremskridt i det forløbne år. Vi har gjort fremskridt. Hvis vi ser på Europa i starten af året og vi ser på Europa ved årets slutning, vil vi se, at vi har gjort fremskridt, og vi har også gjort fremskridt i forhold til de tre formandskabers fælles program, og det har hjulpet. Denne koordinering mellem de tre formandskaber, behørigt knyttet til Kommissionens program, har hjulpet Europa, og jeg mener, det er min pligt at fortælle Dem om min egen oplevelse. Jeg mener, at det har hjulpet mig meget og hjulpet at koordinere med det foregående formandskab. Jeg har altid sagt om Lissabontraktaten, at den skylder det foregående formandskab meget, Angela Merkels formandskab og hendes lederskab i forhold til at opnå et mandat, uden hvilket vi ikke vil have haft traktaten. Nogle har spurgt: "Hvorfor Brasilien?" Det er nemt at svare på. Af samme årsag som vi har et strategisk partnerskab med Kina, Indien og Rusland, og det ville være en fejl ikke at have et med Brasilien, for man kommer ingen vegne i verden - det er en politisk selvfølge - man kommer ingen vegne i verden inden for miljø eller samhandel uden Brasilien. I dag er Brasilien en ny international partner af væsentlig og afgørende betydning, og det er grunden til, jeg vurderer, at EU's udenrigspolitik er bedre, mere sammenhængende og mere omfattende med et partnerskab med Brasilien. Dernæst, vedholdenhed på Afrikatopmødet, det var der nogen, der nævnte, vedholdenhed. Det er nemlig det - vi var vedholdende. Jeg kan tydeligt huske for halvandet år siden, da vi talte om Afrikatopmødet, var der ingen, der helt troede, vi kunne få det til at lykkes. Alle pegede på vanskelighederne og forhindringerne, men vi var vedholdende, fordi vi altid følte, at det var det rigtige at gøre, at det ville være en fejltagelse ikke at gøre det, og vi følte altid, at der var en vilje til at gøre det på begge sider, og vi havde ret. Det er endnu en grund til, at topmødet var en succes. Til syvende og sidst har dette formandskab bevæget Europa fremad, det var det, jeg gerne ville sige. Men vi har ikke kun bevæget os fremad, historien er ikke slut. Nej, historien er langtfra slut. Kun et lille skridt, jeg er udmærket klar over størrelsesforholdet, jeg er udmærket klar over, at politik er en uophørlig proces, og når én opgave er løst, er der en anden, der venter. Jeg er også godt klar over, at hvad angår migration, er vi nødt til at komme videre med det blå kort. Jeg er udmærket klar over, at vi er nødt til at komme videre med flexicurity. Jeg er udmærket klar over, at der er meget, der skal gøres, men vi er faktisk kommet videre inden for alle disse områder. Vi har ikke bevæget os baglæns, vi har ikke stået stille, vi har bevæget os fremad. Gennem de sidste 50 år har det europæiske projekt trods alt ikke bestået af andet end små, men bestemte skridt fremad. Det er grunden til, at jeg fortæller Dem dette, for jeg er helt overbevist om, at med det portugisiske formandskab har vi bevæget os fremad og gjort fremskridt, og det, vi gjorde, var til gavn for det europæiske projekt, intet andet, det europæiske projekt, som jeg sagde, for vi lod os altid styre af vores eget lands interesser, som forsvares gennem det europæiske projekt. Et land, der gerne vil dele sin suverænitet med de andre og gerne vil deltage i det helt usædvanlige eventyr, det er at se 27 lande dele deres suverænitet på områder, der for 20 år siden blev betragtet som hørende under den nationale sikkerhed. Den delte suverænitet er et eksempel for verden på samarbejde for fred, for udvikling, og dét er det europæiske eventyr. Jeg føler mig beæret over at have ydet et lille bidrag, og jeg ville bare gerne efterlade Dem med den stolthed, portugiserne føler over det. Mit land har altid været proeuropæisk. Portugiserne er meget proeuropæiske. De tror på Europa, og ligesom mig og mange af Dem blev de også frustrerede over, at Europa havde stået i stampe i tre år. De ønskede at få løst hårdknuden, de ønskede at komme videre. Vi er kommet videre, og hvad vigtigere er, vi gjorde det med en traktat, der er opkaldt efter vores hovedstad. Jeg ville også fortælle Dem, hvor stolt og beæret mit land føler sig over at have haft lejlighed til at tjene Europa gennem de sidste seks måneder."@da2 ". − Herr Präsident! Ich möchte eingangs feststellen, dass dieser Ratsvorsitz ganz im Dienste Europas und eines pro-europäischen Projekts stand. Das war kein Ratsvorsitz, der es allen recht machen wollte, sondern ein Ratsvorsitz, an dem sich die Meinungen scheiden, der von den Befürwortern Europas gelobt wird, aber auch von denjenigen, die Europa ablehnen, gescholten wird. Auch darauf sind wir stolz. Diejenigen, die die Redner ausbuhen, diejenigen, die versuchen, sich der Ausübung der Demokratie in Parlamenten in den Weg zu stellen, brauchen sich nicht zu entschuldigen, denn schließlich haben wir ja hier die Charta der Grundrechte verkündet, die die Toleranz als einen der europäischen Grundwerte verankert, auch die Toleranz gegenüber jenen, denen demokratischer Geist und demokratisches Verhalten fremd sind. Außerdem, meine Damen und Herren, möchte ich feststellen, dass ich die oftmals ausgesprochen kindische Ansicht jener nicht teilen kann, die meinen, dass eine klare Trennlinie zwischen Außen- und Innenpolitik gezogen werden muss. In meinem Land wird der portugiesische Ratsvorsitz sehr ernst genommen, und alle unsere Ministerpräsidenten, mich eingeschlossen, waren vernünftig genug, die mit dem Ratsvorsitz verbundene Arbeit als einen Schwerpunkt zu betrachten, denn das europäische Projekt ist auch von innenpolitischem Belang für Portugal, denn es geht nicht nur um Ausländer und Europa. Nein, es geht auch um uns, die Portugiesen. Deshalb haben die Ministerpräsidenten den Schwerpunkt stets auf europäische Maßnahmen und die europäische Agenda gelegt, denn wir sind uns sehr wohl bewusst, dass wir in europäischen Angelegenheiten unsere Interessen durch das europäische Projekt vertreten. Wissen Sie was? Ich gehöre auch einer Partei an, zum Glück in einem Land, wo wir die Regel Churchills befolgen: Wir kritisieren oder attackieren im Ausland niemals unsere eigene Regierung. Das heben wir uns für Zuhause auf; dann holen wir das nach, wenn die Regierung die Chance hat, sich zu verteidigen. Das ist loyaler; so halten wir es in Portugal; das ist die würdevolle Art, in der Portugals Tradition und politische Kultur zum Tragen kommen, wenn unser Land den Ratsvorsitz innehat. Ich möchte jetzt auf einen wichtigen Grund verweisen, weshalb wir meines Erachtens im letzten Jahr vorangekommen sind. Wenn wir Europa zu Beginn des Jahres mit dem Europa am Ende dieses Jahres vergleichen, dann stellen wir fest, dass wir vorangekommen sind, und wir haben auch Fortschritte in Bezug auf das gemeinsam von den drei Ratspräsidentschaften definierte Programm erzielt, und das war hilfreich. Die Abstimmung zwischen den drei Präsidentschaften und die Anbindung an das Programm der Kommission war hilfreich für Europa, und ich halte es für meine Pflicht, über meine eigenen Erfahrungen zu berichten; ich glaube, dass es mir enorm geholfen und die Abstimmung mit der vorhergehenden Präsidentschaft erleichtert hat. Ich habe stets gesagt, dass der Vertrag von Lissabon auch der vorhergehenden Präsidentschaft, der Präsidentschaft von Angela Merkel, und ihrem Durchsetzungsvermögen viel zu verdanken hat, denn sie hat das Mandat erreicht, ohne das es den Vertrag nicht gäbe. Jemand fragte: „Wieso Brasilien?“ Das ist einfach zu beantworten. Aus dem gleichen Grund, weshalb wir eine strategische Partnerschaft mit China, Indien und Russland haben, und keine solche Partnerschaft mit Brasilien zu haben, das ist ein Fehler, denn man erreicht nichts in der Welt – und damit sage ich politisch nichts Neues – man erreicht international nichts im Bereich Umwelt oder Handel ohne Brasilien. Brasilien ist heute ein neuer internationaler Partner von großer, ja entscheidender Bedeutung, und deshalb halte ich die Außenpolitik der EU mit einer Partnerschaft mit Brasilien für besser, einheitlicher und umfassender. Ich komme nun zum Afrika-Gipfel. Jemand erwähnte in diesem Zusammenhang Beharrlichkeit. Eben, wir waren beharrlich. Ich erinnere mich noch gut. Als wir vor eineinhalb Jahren über den Afrika-Gipfel sprachen, glaubte niemand so recht an einen Erfolgt. Jeder verwies auf die Schwierigkeiten und Hindernisse, aber wir haben nicht aufgegeben, weil wir immer spürten, dass wir Recht hatten, dass es ein Fehler wäre, aufzugeben. Außerdem war immer zu spüren, dass beide Seiten ernsthaft interessiert waren, und wir haben Recht behalten. Auch aus diesem Grund war der Gipfel ein Erfolg. Schließlich brachte diese Präsidentschaft Europa voran. Das wollte ich feststellen. Wir sind aber nur weitergekommen; wir sind noch nicht am Ziel. Wir sind noch lange nicht am Ziel. Es ist nur ein kleiner Schritt; darüber bin ich mir sehr wohl im Klaren. Ich bin mir sehr wohl im Klaren darüber, dass die Politik ein nie endendes Unterfangen ist, und sobald eine Aufgabe abgeschlossen ist, muss eine neue in Angriff genommen werden. Mir ist ferner klar, dass wir im Bereich der Migration weitere Fortschritte im Hinblick auf die „Blaue Karte“ erzielen müssen; mir ist klar, dass wir bei der Flexicurity weiterführende Maßnahmen ergreifen müssen; ich weiß, dass noch sehr viel getan werden muss, aber wir sind in all diesen Bereichen vorangekommen. Wir haben keine Rückschritte gemacht, wir sind nicht auf der Stelle getreten, wir sind vorangekommen. Schließlich ist die Geschichte des europäischen Projekts der letzten 50 Jahre eine Geschichte der kleinen, aber entschlossenen Schritte nach vorn. Deshalb erzähle ich Ihnen das, weil ich der festen Überzeugung bin, dass wir mit dem portugiesischen Ratsvorsitz vorangekommen sind und Fortschritte erzielt haben, und was wir getan haben, kam dem europäischen Projekt zugute; nur darum ging es, um das europäische Projekt, denn, wie ich bereits sagte, haben wir uns stets von den Interessen unseres eigenen Landes leiten lassen, die durch das europäische Projekt vertreten werden; eines Landes, das seine Souveränität mit anderen teilen will und das an diesem außerordentlichen Abenteuer, bei dem 27 Länder ihre Souveränität in Bereichen teilen, die noch vor 20 Jahren als Bereiche der nationalen Sicherheit galten, teilhaben will. Indem wir unsere Souveränität teilen, machen wir vor aller Welt deutlich, dass wir für den Frieden und die Entwicklung zusammenarbeiten. Das macht das europäische Abenteuer aus. Ich fühle mich geehrt, dass ich einen kleinen Beitrag dazu leisten konnte, und möchte Ihnen abschließend versichern, wie stolz die Portugiesen darauf sind. Mein Land war stets ein Verfechter der europäischen Sache. Die Portugiesen sind sehr pro-europäisch. Sie glauben an Europa, und wie ich und viele von Ihnen waren sie sehr frustriert darüber, dass Europa drei Jahre lang nicht vorangekommen war. Sie wollten aus der Sackgasse herausfinden, sie wollten Fortschritte machen. Wir sind vorangekommen, und nicht nur das. Dabei ist ein Vertrag entstanden, der den Namen unserer Hauptstadt trägt. Ich wollte Ihnen abschließend noch sagen, welche Ehre es für mein Land war und wie stolz es ist, dass es die Chance hatte, Europa in den letzten sechs Monaten zu dienen. Vielen herzlichen Dank."@de9 "Κύριε Πρόεδρε, θα ξεκινήσω λέγοντας ότι αυτή ήταν μια Προεδρία στην υπηρεσία της Ευρώπης και ένα φιλοευρωπαϊκό εγχείρημα. Δεν ήταν μια Προεδρία που ευχαρίστησε τους πάντες, αλλά μια Προεδρία που βούτηξε στα βαθιά, δεχόμενη τους επαίνους όσων είναι υπέρ της Ευρώπης, αλλά επίσης υφιστάμενη τις διαμαρτυρίες όσων είναι εναντίον της Ευρώπης. Είμαστε υπερήφανοι και γι’ αυτό. Όσοι αποδοκιμάζουν τους ομιλητές, όσοι προσπαθούν να διασπάσουν την άσκηση της δημοκρατίας στα κοινοβούλια, δεν πρέπει να απολογούνται, διότι στην πραγματικότητα διακηρύξαμε εδώ τον Χάρτη Θεμελιωδών Δικαιωμάτων, ο οποίος διαφυλάσσει την ανεκτικότητα ως θεμελιώδη ευρωπαϊκή αξία, ακόμη και την ανεκτικότητα απέναντι σε όσους δεν κατανοούν το δημοκρατικό πνεύμα και συμπεριφορά. Στη συνέχεια, κυρίες και κύριοι, θέλω επίσης να πω ότι δεν συμμερίζομαι το συχνά ανόητο και παιδαριώδες όραμα όσων πιστεύουν ότι υπάρχει ένας απολύτως θεμελιώδης διαχωρισμός μεταξύ της εξωτερικής και της εσωτερικής πολιτικής. Στη χώρα μου, η πορτογαλική Προεδρία αντιμετωπίζεται με μεγάλη σοβαρότητα και όλοι οι πρωθυπουργοί, συμπεριλαμβανομένου και εμού του ιδίου, είχαν τη σύνεση να θεωρούν ότι το έργο της είναι σημαντικό και αποτελεί προτεραιότητα κάθε φορά που έρχεται η σειρά της πορτογαλικής Προεδρίας, διότι το ευρωπαϊκό εγχείρημα είναι επίσης ένα εσωτερικό πολιτικό θέμα για την Πορτογαλία, όχι μόνο για τους ξένους και την Ευρώπη. Όχι, αφορά εμάς, τους Πορτογάλους. Για τον λόγο αυτόν, οι πρωθυπουργοί έστρεφαν πάντα κατά προτεραιότητα την προσοχή τους στην ευρωπαϊκή δράση και την ευρωπαϊκή ατζέντα, διότι γνωρίζουμε καλά ότι, στις ευρωπαϊκές υποθέσεις, υπερασπιζόμαστε τα συμφέροντά μας μέσω του ευρωπαϊκού εγχειρήματος. Ξέρετε κάτι; Ανήκω και εγώ σε ένα κόμμα, και ευτυχώς σε μια χώρα, όπου ακολουθούμε τον κανόνα του Τσόρτσιλ: ποτέ δεν επικρίνουμε και δεν επιτιθέμεθα στην κυβέρνησή μας όταν βρισκόμαστε στο εξωτερικό. Κρατιόμαστε μέχρι να επιστρέψουμε στην πατρίδα μας· τότε αναπληρώνουμε τον χαμένο χρόνο όταν η κυβέρνηση είναι σε θέση να υπερασπιστεί τον εαυτό της. Αυτό είναι πιο σωστό· έτσι συμπεριφερόμαστε στην Πορτογαλία· αυτός είναι ο αξιοπρεπής τρόπος με τον οποίο η πορτογαλική παράδοση και η πορτογαλική πολιτική κουλτούρα συμπεριφέρεται όταν ασκεί την Προεδρία της ΕΕ. Εν συνεχεία, θα ήθελα να τονίσω έναν σημαντικό λόγο για τον οποίο πιστεύω ότι σημειώσαμε πρόοδο το περασμένο έτος. Σημειώσαμε πρόοδο, αν εξετάσουμε την Ευρώπη στις αρχές του έτους και την συγκρίνουμε με την κατάσταση στο τέλος αυτού του έτους, θα δούμε ότι σημειώσαμε πρόοδο, και σημειώσαμε επίσης πρόοδο όσον αφορά το πρόγραμμα που όρισαν από κοινού οι τρεις Προεδρίες, και αυτό βοήθησε. Αυτός ο συντονισμός μεταξύ των τριών Προεδριών, σε σωστό συνδυασμό με το πρόγραμμα της Επιτροπής, βοήθησε την Ευρώπη, και πιστεύω ότι είναι καθήκον μου να σας μεταφέρω την εμπειρία μου· πιστεύω ότι αυτό με βοήθησε πολύ και βοήθησε στον συντονισμό με την προηγούμενη Προεδρία. Πάντοτε υποστήριζα ότι η Συνθήκη της Λισαβόνας όφειλε πολλά στην προηγούμενη Προεδρία, την Προεδρία της Angela Merkel και την πρωτοβουλία της να εξασφαλίσει μια εντολή, χωρίς την οποία δεν θα υπήρχε η Συνθήκη. Κάποιος ρώτησε «Γιατί τη Βραζιλία;». Η απάντηση είναι εύκολη. Για τον ίδιο λόγο που έχουμε στρατηγική εταιρική σχέση με την Κίνα, την Ινδία και τη Ρωσία· καθότι το να μην έχουμε μια τέτοια σχέση με τη Βραζιλία είναι σφάλμα, διότι τίποτα δεν επιτυγχάνεται στον κόσμο –δηλώνω απλώς αυτό που είναι πολιτικά προφανές– τίποτα δεν επιτυγχάνεται στον κόσμο στον τομέα του περιβάλλοντος ή του εμπορίου χωρίς τη Βραζιλία. Η Βραζιλία είναι σήμερα ένας νέος διεθνής εταίρος μείζονος και ζωτικής σημασίας, και γι’ αυτό θεωρώ ότι η εξωτερική πολιτική της ΕΕ είναι καλύτερη, πιο συνεπής και πιο ολοκληρωμένη με μια εταιρική σχέση με τη Βραζιλία. Στη συνέχεια, η εμμονή στη διάσκεψη κορυφής με την Αφρική· κάποιος το ανέφερε αυτό: εμμονή. Αυτό ακριβώς, εμμείναμε. Θυμάμαι καλά, πριν από ενάμισι χρόνο, όταν συζητούσαμε για τη διάσκεψη κορυφής με την Αφρική, κανείς δεν πίστευε πραγματικά ότι θα μπορούσαμε να το πετύχουμε. Όλοι επεσήμαιναν τις δυσκολίες και τα εμπόδια, αλλά επιμείναμε διότι πάντα θεωρούσαμε ότι είχαμε δίκιο, ότι θα ήταν λάθος να μην το κάνουμε, και πάντα θεωρούσαμε ότι υπήρχε η βούληση για κάτι τέτοιο και από τις δύο πλευρές, και είχαμε δίκιο. Αυτός είναι άλλος ένας λόγος για τον οποίο η διάσκεψη ήταν επιτυχής. Τελικά, αυτή η Προεδρία προχώρησε την Ευρώπη μπροστά, αυτό ήθελα να πω. Ωστόσο, απλώς προχωρήσαμε μπροστά· δεν είναι το τέλος της ιστορίας. Όχι, απέχουμε πολύ από το τέλος της ιστορίας. Ένα μόνο μικρό βήμα· γνωρίζω καλά την κλίμακά του· γνωρίζω καλά ότι η πολιτική είναι μια ατέρμονη προσπάθεια, και όταν ολοκληρώνεται ένα έργο θα υπάρχει κάτι άλλο που πρέπει να γίνει. Γνωρίζω επίσης ότι όσον αφορά τη μετανάστευση πρέπει να σημειώσουμε πρόοδο με το θέμα της «μπλε κάρτας»· γνωρίζω καλά ότι πρέπει να γίνουν πολλά, αλλά όντως προχωρήσαμε μπροστά σε όλους αυτούς τους τομείς. Δεν πήγαμε προς τα πίσω· δεν μείναμε στάσιμοι· προχωρήσαμε μπροστά. Εξάλλου, το ευρωπαϊκό εγχείρημα τα τελευταία 50 χρόνια συνίσταται ακριβώς σε μικρά αλλά σταθερά βήματα προόδου. Γι αυτό σας τα λέω αυτά, διότι είμαι εντελώς πεπεισμένος ότι με την πορτογαλική Προεδρία προχωρήσαμε μπροστά και σημειώσαμε πρόοδο, και όσα κάναμε ήταν για το καλό του ευρωπαϊκού εγχειρήματος· τίποτε άλλο παρά μόνο το ευρωπαϊκό σχέδιο, όπως είπα, διότι πάντα καθοδηγούμασταν από τα συμφέροντα της χώρας μας, τα οποία προασπίζουμε μέσω του ευρωπαϊκού εγχειρήματος. Μιας χώρας που θέλει να μοιραστεί την κυριαρχία της με τις υπόλοιπες και θέλει να συμμετάσχει σε αυτήν την εκπληκτική περιπέτεια η οποία έγκειται στο να κατορθώσουν 27 χώρες να μοιραστούν την κυριαρχία τους σε τομείς που πριν από 20 χρόνια θεωρούνταν τομείς εθνικής ασφάλειας. Το να μοιραστούμε αυτήν την κυριαρχία αποτελεί για τον κόσμο παράδειγμα συνεργασίας για την ειρήνη, για την ανάπτυξη, και αυτή είναι η ευρωπαϊκή περιπέτεια. Με τιμά το γεγονός ότι συνέβαλα λίγο σε αυτό και θέλω απλώς να σας μεταφέρω την υπερηφάνεια που οι Πορτογάλοι αισθάνονται γι’ αυτό. Η χώρα μου ήταν πάντα φιλοευρωπαϊκή. Οι Πορτογάλοι είναι πολύ φιλοευρωπαίοι· πιστεύουν στην Ευρώπη και, όπως εγώ και πολλοί από εσάς, ήταν και αυτοί απογοητευμένοι που η Ευρώπη παράπαιε επί τρία χρόνια. Ήθελαν να ξεπεράσουν το αδιέξοδο· ήθελαν να προχωρήσουν μπροστά. Προχωρήσαμε μπροστά και, επιπλέον, το κάναμε με μια συνθήκη που έχει το όνομα της πρωτεύουσάς μας. Ήθελα επίσης να σας πω πόσο μεγάλη υπερηφάνεια και τιμή αισθάνεται η χώρα μου διότι είχε την ευκαιρία να υπηρετήσει την Ευρώπη τους τελευταίους έξι μήνες. Σας ευχαριστώ πολύ."@el10 "Mr President, I will begin by saying that this has been a Presidency in the service of Europe and a pro-European project. It has not been a Presidency to please everyone, but a Presidency for dividing the waters, receiving the praise of those who are in favour of Europe, but also suffering the protests of those who are against Europe. We are proud of that, too. Those who boo the speakers, those who try to disrupt the exercise of democracy in parliaments, need not apologise, because we have actually proclaimed here the Charter of Fundamental Rights, which enshrines tolerance as a fundamental European value, and tolerance even of those who do not understand the democratic spirit and behaviour. Next, ladies and gentlemen, I would also like to say that I do not share the often puerile and infantile vision of those who believe that there is an absolutely fundamental separation between foreign and domestic politics. In my country the Portuguese Presidency is taken very seriously and all our Prime Ministers, myself included, have had the good sense to regard its work as crucial and a priority whenever the Portuguese Presidency has come round, because the European project is also an internal political issue for Portugal, not just about foreigners and Europe. No, it concerns us, the Portuguese. This is why the Prime Ministers have always given a priority commitment to European action and the European agenda, because we are well aware that, in European affairs, we defend our interests through the European project. Do you know what? I also belong to a party, and fortunately a country, where we follow Churchill’s rule: we never criticise or attack our own government abroad. We save it until we get home; then we make up for lost time when the government is in a position to defend itself. It is more loyal; that is how we behave in Portugal; that is the dignified way in which Portuguese tradition and the Portuguese political culture behaves when it has the EU Presidency. Next I would like to emphasise one important reason why I believe we have made progress this past year. We have made progress, if we look at Europe at the beginning of the year and we look at Europe at the end of this year, we will see that we have made progress, and we have made progress too in relation to the programme jointly defined by the three Presidencies, and that helped. This coordination between the three Presidencies, duly linked to the Commission’s programme, helped Europe and I believe that it is my duty to give you my own experience; I believe that this helped me a lot and helped to coordinate with the previous Presidency. I have always said of the Lisbon Treaty that it owed much to the previous Presidency, Angela Merkel’s Presidency and her leadership to obtain a mandate, without which we would not have had the Treaty. Someone asked ‘Why Brazil?’ That is an easy one. For the same reason that we have a strategic partnership with China, India and Russia, and not having one with Brazil is a mistake, because nothing is achieved in the world – I am just stating the politically obvious – nothing is achieved in the world in the environment, or in trade, without Brazil. Brazil today is a new international partner of major and vital importance and that is why I judge that the EU’s external policy is better, more coherent and more comprehensive with a partnership with Brazil. Next, perseverance at the Africa summit; someone mentioned that, perseverance. That is it, we persevered. I remember well, a year and a half ago when we talked about the Africa summit, no one really believed we could pull it off. Everyone pointed to the difficulties and obstacles, but we persevered because we always felt that we were right, that it would be a mistake not to do it, and we always felt that there was a will to do it on both sides and we were right. That is another reason why the summit was a success. In the end, this Presidency moved Europe forward, that is what I wanted to say. However, we only moved forward; it is not the end of the story. No, we are far from the end of the story. Just a small step; I am well aware of the scale of it; I am well aware that politics is a ceaseless effort, and as one task is completed there will be another one to be done. I am aware, too, that on migration we need to make progress with the ‘blue card’; I am well aware that we need to go further on flexicurity; I am well aware that there is much to be done, but we did move forward in all those areas. We did not move backwards; we did not stand still; we moved forward. After all, the European project over the past 50 years has consisted of nothing but small but firm steps forward. That is why I am telling you this, because I am firmly convinced that with the Portuguese Presidency we moved forward and made progress and what we did was for the good of the European project; nothing else, the European project, as I said, because we were always guided by the interests of our own country, which are defended through the European project. A country that wants to share its sovereignty with the others and wants to take part in this extraordinary adventure which is to see 27 countries share their sovereignty in areas that 20 years ago were regarded as areas of national security. Sharing that sovereignty is giving an example to the world of cooperation for peace, for development, and this is the European adventure. I just feel honoured to have made a small contribution to that and I would just like to leave you with the pride that the Portuguese feel for that. My country has always been pro-European. The Portuguese are very pro-European; they believe in Europe and, like me and many of you, they were also frustrated that Europe had been dragging its feet for three years. They wanted to overcome the deadlock; they wanted to move ahead. We have moved ahead and what is more we did so with a treaty that is named after our capital. I also wanted to tell you how proud and honoured my country feels to have had the opportunity to serve Europe over the past six months. Thank you very much."@en4 "Señor Presidente, comenzaré diciendo que ésta ha sido una Presidencia al servicio de Europa y del proyecto proeuropeo. No ha sido una Presidencia para agradar a todo el mundo, sino una Presidencia para separar las corrientes; recibir las alabanzas de quienes están a favor de Europa, pero también sufrir las protestas de quienes están en contra. Nos sentimos orgullosos de ello, también. Aquéllos que abuchean a los oradores, que tratan de interrumpir el ejercicio de la democracia en los parlamentos, no necesitan disculparse, porque aquí, de hecho, hemos proclamado la Carta de los Derechos Fundamentales, que consagra la tolerancia como un valor europeo fundamental, y la tolerancia incluso hacia quienes no entienden el espíritu y comportamiento democráticos. A continuación, señoras y señores, quisiera también decir que no comparto la visión, a menudo inmadura y pueril, de quienes creen que existe una separación absolutamente fundamental entre las políticas externas e internas. En mi país, la Presidencia portuguesa se considera muy seriamente, y todos nuestros primeros ministros, entre los que me incluyo, han tenido la sensatez de considerar la importancia crucial y prioritaria de su propio trabajo siempre que ha estado en ejercicio una Presidencia portuguesa, porque el proyecto europeo es también un asunto político interno para Portugal, no únicamente algo sobre extranjeros y Europa. No, nos incumbe a nosotros, los portugueses, razón por la que los primeros ministros siempre han dado un compromiso prioritario a la acción y a la agenda europea, porque somos muy conscientes de que, en los asuntos europeos, defendemos nuestros intereses a través del proyecto europeo. ¿Saben qué? Pertenezco también a un partido y, afortunadamente, a un país, donde seguimos la norma de Churchill: nunca criticamos o atacamos a nuestro propio Gobierno fuera de nuestras fronteras. Evitamos hacerlo así hasta que llegamos a casa; entonces es cuando recuperamos el tiempo perdido, cuando el Gobierno está en posición de defenderse a sí mismo. Es más leal; así es como nos comportamos en Portugal; ése es el modo solemne en que proceden la tradición y la cultura política portuguesas cuando el país asume la Presidencia de la UE. Seguidamente quisiera hacer hincapié en una razón importante por la que creo que hemos progresado en este pasado año. Hemos progresado, si miramos hacia Europa a comienzos de año y la miramos a finales de este año, veremos que hemos progresado, y lo hemos hecho también en relación con el programa definido conjuntamente por las tres Presidencias, lo que contribuyó a ello. Esta coordinación entre las tres Presidencias, debidamente ligada al programa de la Comisión, favoreció a Europa y creo que es mi deber comunicarles mi propia experiencia; creo que esto me ayudó enormemente y contribuyó a la coordinación con la Presidencia anterior. Siempre he dicho que el Tratado de Lisboa debía mucho a la Presidencia anterior, la de Angela Merkel y a su liderazgo para obtener un mandato sin el que no hubiéramos conseguido el Tratado. Alguien preguntó: «¿Por qué Brasil?». La respuesta es sencilla. Por la misma razón que tenemos una asociación estratégica con China, India y Rusia, y porque no tenerla con Brasil es un error, porque nada se consigue en el mundo —no afirmo más que lo que es políticamente obvio— nada se consigue en el mundo en las cuestiones de medio ambiente, o de comercio, sin Brasil. En la actualidad Brasil es un nuevo socio internacional de importancia trascendental y vital, y por eso considero que la política exterior de la UE es mejor, más coherente y más exhaustiva mediante la asociación con Brasil. A continuación, la perseverancia en la Cumbre con África; alguien mencionó esa cuestión, la perseverancia. Así es, perseveramos. Lo recuerdo bien, hace un año y medio, cuando hablamos sobre la Cumbre con África, nadie creía realmente que podríamos llevarla a cabo. Todo el mundo señaló las dificultades y los obstáculos, pero perseveramos porque siempre tuvimos el convencimiento de estar en lo cierto, que sería un error no llevarla a cabo, y siempre tuvimos el convencimiento de que había voluntad por ambas partes para hacerlo así, y estuvimos en lo cierto; ésa es otra de las razones por las que la Cumbre fue un éxito. Finalmente, esta Presidencia hizo avanzar a Europa, eso es lo que quería decir. Sin embargo, simplemente avanzamos; la historia no termina ahí; no, estamos muy lejos del final de la historia. Es sólo un pequeño paso; soy muy consciente de su magnitud; soy muy consciente de que la política constituye un esfuerzo incesante, y cuando una tarea se completa habrá alguna otra que realizar. Igualmente, soy consciente de que en cuestiones de inmigración debemos realizar progresos con la «tarjeta azul»; soy muy consciente de que necesitamos avanzar en la cuestión de la flexiguridad; soy muy consciente de que queda mucho por hacer, pero hemos avanzado en todos esos ámbitos. No hemos retrocedido; no nos hemos mantenido estancados: hemos avanzado. Después de todo, el proyecto europeo durante los últimos cincuenta años no ha consistido más que en pequeños pero firmes pasos hacia adelante. Ésa es la razón por las que les digo esto, porque estoy plenamente convencido de que con la Presidencia portuguesa hemos avanzado y realizado progresos, y que lo que hicimos fue por el bien del proyecto europeo; nada más que el proyecto europeo, como dije, porque siempre nos guiaron los intereses de nuestro propio país, que encuentran su defensa a través del proyecto europeo. Un país que desea compartir su soberanía con el resto y desea tomar parte en esta aventura extraordinaria, consistente en ver a veintisiete países compartir su soberanía en ámbitos que hace veinte años eran considerados de seguridad nacional. Compartir esa soberanía es dar ejemplo al mundo de la cooperación por la paz, por el desarrollo, y ésa es la aventura europea. Me siento honrado de haber hecho una pequeña contribución, y simplemente quisiera dejarles con el orgullo que los portugueses sienten por ello. Mi país siempre ha sido proeuropeo. Los portugueses son muy proeuropeos; creen en Europa y, como yo y muchos de ustedes, también se sintieron frustrados ante la parálisis que ha padecido Europa durante tres años. Querían superar el punto muerto; querían avanzar. Hemos avanzado y, lo que es más, lo hicimos con un Tratado que recibe el nombre de nuestra capital. Quería decirles también lo orgulloso y honrado que se siente mi país por haber tenido la oportunidad de servir a Europa durante los últimos seis meses. Muchas gracias."@es21 "Hr president, alustan sellega, et lõppev eesistumisperiood teenis Euroopat ja Euroopa-meelset projekti. See eesistuja pole püüdnud kõigile meele järele olla, vaid on loonud veelahkme, et kiita Euroopa pooldajaid, kuid ka kannatada Euroopa vastaste protesti pärast. Me tunneme uhkust ka selle üle. Need, kes kõnelejatele vahele hüüavad, kes püüavad demokraatia rakendamist parlamentides takistada, ei pea vabandama, kuna me oleme tegelikult kuulutanud välja põhiõiguste harta, mis pühitseb sallivust kui Euroopa üht põhiväärtust, ning see tähendab sallivust isegi nende suhtes, kes demokraatlikust vaimust ja käitumisest aru ei saa. Järgmiseks, mu daamid ja härrad, tahaksin samuti öelda, et ma ei jaga sageli esinevat lapsikut nägemust nendest, kes usuvad välis- ja sisepoliitika täiesti fundamentaalsesse erinevusse. Minu riigis on Portugali eesistumist võetud väga tõsiselt ning kõigil meie peaministritel, mina nende hulgas, on olnud piisavalt taipu, et käsitleda seda tööd olulise ja esmatähtsana, kuna Euroopa projekt on Portugali jaoks ka sisepoliitiline küsimus, mitte ainult välismaalastele või Euroopale suunatud. Ei, see puudutab meid, portugallasi. Seepärast on peaministrid alati seadnud esikohale Euroopa tegevused ning Euroopa agenda, kuna me oleme teadlikud, et Euroopa asjades kaitseme me oma huve Euroopa projekti abil. Kas teate mis? Mina kuulun samuti erakonda ning seda õnneks riigis, kus me järgime Churchilli reeglit: me ei kritiseeri ega ründa välismaal kunagi omaenese valitsust. Me paneme selle kojujõudmiseni tallele; seejärel teeme kaotatud aja tasa siis, kui valitsusel on võimalus ennast kaitsta. See on lojaalsem; nii käitume me Portugalis; see on väärikas viis, kuidas käitub Portugali traditsioon ja Portugali poliitiline kultuur ka ELi eesistujariigina. Järgmisena tahaksin rõhutada ühte olulist põhjust, miks me minu arvates oleme lõppeval aastal edukad olnud. Kui võrdleme Euroopat aasta alguses ning käesoleva aasta lõpus, siis näeme, et oleme teinud edusamme ning liikunud edukalt edasi ka programmi suhtes, mille on ühiselt sõnastanud kolm eesistujariiki, ning see on aidanud. Selline kooskõlastamine kolme eesistujariigi vahel ning seotus komisjoni programmiga on Euroopat aidanud ning ma usun, et on minu kohus edastada teile minu enda kogemus; ma usun, et see on mind palju aidanud ning olnud abiks eelmise eesistujariigiga kooskõlastamisel. Ma olen Lissaboni lepingu kohta alati öelnud, et see võlgneb paljuski tänu eelmisele, Angela Merkeli eesistumisperioodile ning mandaadi saavutamisele tema juhtimise all, ilma milleta poleks meil ka lepingut. Keegi küsis: „Miks Brasiilia?” Sellele on lihtne vastata. Samal põhjusel, miks meil on strateegilised suhted Hiina, India ja Venemaaga ning suhete puudumine Brasiiliaga oleks viga, kuna maailmas ei saavutata midagi – ma möönan üksnes poliitiliselt ilmselget tõsiasja –, mis on seotud keskkonna või kaubandusega, kui seda ei toeta Brasiilia. Tänapäeval on Brasiilia uus oluline ja elutähtis rahvusvaheline partner ning seepärast on ELi välispoliitika minu hinnangu kohaselt Brasiilia kaasamise järel parem, sidusam ja ulatuslikum. Järgmiseks järjekindlus Aafrika tippkohtumisel; keegi mainis järjekindlust. Nii see ongi, me olime järjekindlad. Ma mäletan hästi, et kui me poolteist aastat tagasi Aafrika tippkohtumisest rääkisime, ei uskunud keegi tegelikult, et me sellega hakkama saame. Kõik osutasid raskustele ja takistustele, kuid me olime järjekindlad, kuna me tundsime alati, et meil on õigus, et oleks viga seda mitte teha, ning me tundsime alati, et oli olemas mõlemapoolne tahe selle elluviimiseks, ning meil oli õigus. See on veel üks põhjus, miks tippkohtumine oli edukas. Lõppkokkuvõttes viis see eesistumisperiood Euroopat edasi, seda ma tahtsingi öelda. Kuid me liikusime vaid edasi, see pole veel loo lõpp. Ei, lõpp on veel väga kaugel. See oli vaid väike samm; ma olen täiesti teadlik selle ulatusest; ma olen täiesti teadlik sellest, et poliitika tähendab lakkamatuid jõupingutusi ning ühe ülesande lõpuleviimisel kerkib kohe esile järgmine. Ma olen samuti teadlik sellest, et meil tuleb migratsiooni valdkonnas tegutseda edasi sinise kaardi küsimusega; ma olen täiesti teadlik sellest, et meil tuleb minna edasi turvalisuse-paindlikkuse osas; ma olen täiesti teadlik sellest, et teha on veel palju, kuid me oleme siiski kõigis neis valdkondades edasi liikunud. Me ei liikunud tagasi, me ei seisnud paigal, me läksime edasi. Lõppude lõpuks on Euroopa projekt viimase 50 aasta jooksul koosnenudki vaid väikeste, kuid kindlate sammudega edasiliikumisest. Ma räägin seda teile seepärast, et ma olen kindlalt veendunud, et Portugali eesistumise ajal liikusime me edasi ja tegime edusamme ning seda, mida me tegime, tegime me Euroopa projekti heaks; ei millegi enama kui Euroopa projekti heaks, nagu ma ütlesin, kuna meid juhivad alati oma riigi huvid, mida kaitstakse Euroopa projekti abil. Riik, kes tahab oma suveräänsust teistega jagada ning tahab osaleda selles erakordses seikluses, mille tulemusena jagaksid 27 riiki oma suveräänsust valdkondades, mida 20 aastat tagasi peeti riikliku julgeoleku valdkondadeks. Selline jagatud suveräänsus on kogu maailmale eeskujuks, kuidas teha koostööd rahu nimel, arengu nimel, ning see ongi Euroopa seiklus. Mul on olnud au anda sellesse väike panus ning ma tahaksin tuua teieni selle uhkuse, mida Portugal oma panuse pärast tunneb. Minu riik on alati olnud Euroopa-meelne. Portugallased on väga Euroopa-meelsed, nad usuvad Euroopasse ning nagu mina ja paljud teist, olid ka nemad nördinud selle üle, et Euroopa oli kolm aastat edasi liikunud jalgu järele vedades. Nad tahtsid suluseisust välja tulla; nad tahtsid edasi liikuda. Me oleme edasi liikunud ning mis veelgi tähtsam, me tegime seda nii, et meie pealinna järgi sai nime oluline leping. Ma tahtsin teile öelda ka seda, kui suurt au ja uhkust minu riik tunneb seetõttu, et tal on olnud võimalus viimase kuue kuu jooksul Euroopat teenida. Tänan teid väga."@et5 "Arvoisa puhemies, haluan aluksi sanoa, että tämä on ollut puheenjohtajakausi Euroopan ja EU:ta tukevan hankkeen palveluksessa. Tämä puheenjohtajakausi ei ole miellyttänyt kaikkia, vaan se on jakanut mielipiteitä saaden kehuja niiltä, jotka kannattavat Eurooppaa, mutta myös kärsien niiden vastustuksesta, jotka ovat Eurooppaa vastaan. Olemme ylpeitä siitäkin. Niiden, jotka buuaavat puhujille, niiden, jotka yrittävät häiritä demokratian harjoittamista parlamenteissa, ei tarvitse pyytää anteeksi, koska olemme julistaneet täällä perusoikeuskirjan, jossa suojellaan suvaitsevaisuutta eurooppalaisena perusarvona, suvaitsevaisuutta jopa niitä kohtaan, jotka eivät ymmärrä demokraattista henkeä ja käyttäytymistä. Seuraavaksi, hyvät naiset ja herrat, haluaisin myös sanoa, etten jaa niiden ihmisten usein lapsellista näkemystä, jotka uskovat, että ulko- ja sisäpolitiikka voidaan erottaa täydellisesti toisistaan. Minun maassani Portugalin puheenjohtajakausi otetaan erittäin vakavasti. Kaikki pääministerimme, minä itse mukaan lukien, ovat ymmärtäneet pitää tätä työtä ratkaisevan tärkeänä ja painopistealana aina, kun Portugali on ollut puheenjohtajan paikalla, koska Eurooppa-hanke on myös Portugalin sisäinen poliittinen kysymys. Siinä ei ole kyse vain ulkomaalaisista ja Euroopasta. Ei, se koskettaa meitä, portugalilaisia. Tämän vuoksi pääministerit ovat aina sitoutuneet ensisijaisesti yhteisön toimintaan ja yhteisön asialistaan, koska olemme erittäin tietoisia siitä, että Eurooppa-asioiden kohdalla puolustamme omia etujamme Eurooppa-hankkeen kautta. Tiedättekö mitä? Minä kuulun myös puolueeseen, ja onneksi maahan, jossa noudatamme Churchillin sääntöä: emme koskaan kritisoi tai vahingoita omaa hallitustamme ulkomailla. Säästämme sen kotiin; sitten otamme menetyksen takaisin, kun hallitus pystyy puolustautumaan. Se on lojaalimpaa. Niin me käyttäydymme Portugalissa. Se on se arvokas tapa, jota portugalilainen perinne ja portugalilainen poliittinen kulttuuri noudattaa, kun Portugali on EU:n puheenjohtajavaltio. Seuraavaksi haluan korostaa yhtä tärkeää syytä siihen, miksi uskon meidän edistyneen tämän kuluneen vuoden aikana. Olemme edistyneet: jos tarkastelemme Eurooppaa vuoden alussa ja tarkastelemme sitä tämän vuoden lopussa, näemme edistyneemme. Olemme edistyneet myös kolmen puheenjohtajavaltion yhdessä määrittämän ohjelman osalta, ja se auttoi. Tämä kolmen puheenjohtajavaltion välinen koordinaatio, joka liittyi asianmukaisesti komission ohjelmaan, auttoi Eurooppaa. Mielestäni on velvollisuuteni kertoa teille omasta kokemuksestani; uskon sen auttaneen minua paljon ja auttaneen koordinoimaan työtä edellisen puheenjohtajavaltion kanssa. Olen aina sanonut Lissabonin sopimuksesta, että se oli paljon velkaa edelliselle puheenjohtajavaltiolle, Angela Merkelin puheenjohtajakaudelle ja hänen johtoasemalleen, sen valtuutuksen saamisesta, jota ilman emme olisi saaneet sopimusta aikaiseksi. Joku kysyi: Miksi Brasilia? Siihen on helppo vastata. Samasta syystä kuin meillä on strateginen kumppanuus Kiinan, Intian ja Venäjän kanssa. Oli virhe, ettei meillä ollut sellaista Brasilian kanssa, koska maailmassa ei voi saavuttaa mitään – totean vain poliittisesti ilmiselvän asian – maailmassa ei voi saavuttaa mitään ympäristöön, tai kauppaan, liittyvää ilman Brasiliaa. Brasilia on nykyään uusi, kansainvälinen kumppani, jolla on suuri ja elintärkeä merkitys, ja siksi koen, että EU:n ulkopolitiikka on parempi, johdonmukaisempi ja kokonaisvaltaisempi Brasilia-kumppanuuden ansiosta. Seuraavaksi sinnikkyyteen Afrikka-huippukokouksessa; joku mainitsi sen, sinnikkyyden. Niin se on, ponnistelimme sinnikkäästi. Muistan hyvin, kuinka puolitoista vuotta sitten puhuimme Afrikka-huippukokouksesta eikä kukaan oikein uskonut, että onnistuisimme siinä. Kaikki viittasivat vaikeuksiin ja esteisiin, mutta me jatkoimme sinnikkäästi, koska koimme aina olevamme oikeassa ja että olisi virhe jättää se tekemättä, ja koimme aina, että molemmilla puolilla oli tahtoa tehdä se. Me olimme oikeassa. Se on toinen syy huippukokouksen onnistumiseen. Loppujen lopuksi tämä puheenjohtajakausi vei Eurooppaa eteenpäin, sen halusin sanoa. Me kuitenkin vain liikuimme eteenpäin – tarina ei lopu tähän. Ei, olemme kaukana tarinan lopusta. Vain pieni askel; olen hyvin tietoinen sen mittakaavasta. Olen hyvin tietoinen siitä, että politiikka on loputonta ponnistelua, ja kun yksi tehtävä on saatu päätökseen, vuorossa on toinen. Olen myös tietoinen siitä, että maahanmuuton kohdalla on edistyttävä ”sinisen kortin” kanssa. Olen hyvin tietoinen siitä, että joustoturvan kanssa on mentävä pidemmälle. Olen hyvin tietoinen siitä, että paljon on vielä tehtävä, mutta me etenimme kaikilla näillä alueilla. Emme liikkuneet taaksepäin emmekä jääneet paikoillemme vaan liikuimme eteenpäin. Loppujen lopuksi Eurooppa-hanke viimeisten 50 vuoden aikana on koostunut nimenomaan pienistä mutta vakaista askelista eteenpäin. Kerron tämän teille, koska olen täysin vakuuttunut, että liikuimme eteenpäin Portugalin puheenjohtajakaudella ja edistyimme. Toimintamme oli Eurooppa-hankkeen eduksi, ei minkään muun, Eurooppa-hankkeen, kuten sanoin, koska meitä ohjasivat aina oman maamme intressit, joita Eurooppa-hankkeen kautta puolustetaan. Maan, joka haluaa jakaa itsemääräämisoikeutensa muiden kanssa ja osallistua tähän ainutlaatuisen jännittävään hankkeeseen, jossa 27 maata jakaa itsemääräämisoikeutensa alueilla, joita 20 vuotta sitten pidettiin kansalliseen turvallisuuteen kuuluvina. Tämän itsemääräämisoikeuden jakaminen merkitsee esimerkin antamista maailmalle yhteistyöstä rauhan ja kehityksen hyväksi, ja tämä on jännittävä Eurooppa-hanke. Minulle oli kunnia antaa pieni panos siihen, ja haluan antaa teille vaikutelman siitä ylpeydestä, jota portugalilaiset tämän takia tuntevat. Maani on aina kannattanut EU:ta. Portugalilaiset kannattavat EU:ta voimakkaasti; he uskovat Eurooppaan, ja kuten minä ja monet teistä, he olivat hyvin turhautuneita siitä, että Eurooppa oli hidastellut kolme vuotta. He halusivat päästä umpikujasta, he halusivat edetä. Me olemme edenneet, ja lisäksi teimme sen sopimuksella, joka on nimetty pääkaupunkimme mukaan. Halusin myös kertoa teille, miten ylpeä maani on saamastaan tilaisuudesta palvella Eurooppaa kuuden viime kuukauden aikana ja mikä kunnia tämä on sille ollut. Paljon kiitoksia."@fi7 "Monsieur le Président, je commencerai par dire que ce fut une présidence au service de l’Europe et d’un projet proeuropéen. Ce ne fut pas une présidence faite pour plaire à tout le monde, mais une présidence de partage des eaux, qui a reçu les éloges de ceux qui sont en faveur de l’Europe, mais aussi qui a souffert des protestations de ceux qui sont contre l’Europe. Nous sommes fiers de cela aussi. Ceux qui huent les orateurs, ceux qui tentent de perturber l’exercice de la démocratie dans les parlements n’ont pas besoin de s’excuser car nous avons en fait proclamé ici la Charte des droits fondamentaux, qui sauvegarde la tolérance comme une valeur européenne fondamentale, et la tolérance même de ceux qui ne comprennent pas l’esprit et le comportement démocratique. Ensuite, Mesdames et Messieurs, j’aimerais également dire que je ne partage pas la vision souvent puérile et infantile de ceux qui pensent qu’il existe une séparation absolument fondamentale entre la politique étrangère et nationale. Dans mon pays, la présidence portugaise est prise très au sérieux et tous nos Premiers ministres, y compris moi-même, avons eu assez de bon sens pour considérer son travail comme crucial et comme une priorité chaque fois que la présidence portugaise a changé d’avis car le projet européen est aussi une question politique intérieure pour le Portugal, et ne porte pas uniquement sur les étrangers et l’Europe. Non, elle nous concerne, nous les Portugais. C’est pourquoi les Premiers Ministres ont toujours fait priorité à l’action européenne et à l’agenda européen car nous savons bien que dans les affaires européennes, nous défendons nos intérêts par l’intermédiaire du projet européen. Vous savez quoi? J’appartiens aussi à un parti, et heureusement un pays où nous suivons la règle de Churchill: nous ne critiquons jamais ni n’attaquons notre propre gouvernement à l’étranger. Nous gardons cela de côté jusqu’à ce que nous rentrions à la maison; ensuite, nous rattrapons le temps perdu lorsque le gouvernement est en position de se défendre. C’est plus loyal; c’est ainsi que l’on agit au Portugal; c’est la façon digne de la tradition portugaise dont la culture politique portugaise agit lorsqu’elle a en charge la présidence de l’UE. Ensuite, je souhaiterais mettre l’accent sur une raison importante pour laquelle je pense que nous avons fait des progrès cette année écoulée. Nous avons fait des progrès si nous regardons l’Europe au début de l’année et à la fin de cette année, nous constaterons que nous avons fait des progrès, et nous avons aussi fait des progrès dans le cadre du programme conjointement défini par les trois présidences, et cela a aidé. Cette coordination entre les trois présidences, dûment liée au programme de la Commission, a aidé l’Europe et je pense qu’il est de mon devoir de vous faire part de ma propre expérience; je pense que cela m’a beaucoup aidé et a contribué à la coordination avec la présidence précédente. J’ai toujours dit du traité de Lisbonne qu’il devait beaucoup à la précédente présidence, celle de Angela Merkel et son esprit d’initiative dans l’obtention d’un mandat, sans laquelle nous n’aurions pas eu le traité. Quelqu’un a demandé «Pourquoi le Brésil?». C’est simple. Pour la même raison que nous avons un partenariat stratégique avec la Chine, l’Inde et la Russie, ne pas en avoir un avec le Brésil est une faute car on ne parvient à rien dans le monde – il n’y a rien de nouveau dans ce que je dis sur un plan politique – on ne parvient à rien dans le monde en matière d’environnement ou de commerce sans le Brésil. Aujourd’hui le Brésil est un nouveau partenaire international d’importance majeure et vitale, et c’est pourquoi j’estime que la politique extérieure de l’UE est meilleure, plus cohérente et plus complète avec un partenariat avec le Brésil. Ensuite, je souhaite évoquer la persévérance lors du sommet Afrique; quelqu’un en a parlé de la persévérance. C’est ça, nous avons persévéré. Je m’en souviens bien, il y a un an et demi, lorsque nous avons parlé du sommet Afrique, personne ne croyait vraiment que nous puissions le mener à bien. Tout le monde a mis en avant les difficultés et les obstacles, mais nous avons fait preuve de persévérance car nous avons toujours eu l’impression que nous avions raison, que ce serait une erreur de ne pas le faire, et nous avons toujours ressenti qu’il y avait des deux côtés une volonté de l’organiser et nous avions raison. Voilà une autre raison pour laquelle le sommet a été un succès. Finalement, cette présidence a fait avancer l’Europe, c’est ce que je voulais dire. Toutefois, nous n’avons fait qu’avancer; ce n’est pas la fin de l’histoire. Non, nous sommes loin de la fin de l’histoire. Juste un petit pas; je suis bien conscient de l’importance de cela; je suis bien conscient que la politique, ce sont des efforts continuels, et lorsque notre tâche sera terminée, une autre devra être accomplie. J’ai aussi conscience que sur la migration, nous devons faire des progrès sur la carte bleue; je suis bien conscient que nous devons aller plus loin sur la flexicurité; je suis bien conscient que beaucoup reste à faire mais nous avons bien avancé dans tous ces domaines. Nous n’avons pas fait un pas en arrière; nous n’avons pas fait dans l’immobilisme; nous avons avancé. Après tout, le projet européen au cours des 50 dernières années n’a consisté en rien d’autre que de petits pas en avant, et des pas fermes. C’est pourquoi je vous dis cela, car je suis intimement convaincu qu’avec la présidence portugaise, nous avons avancé et progressé, et ce que nous avons fait, c’était pour le bien du projet européen; rien d’autre, le projet européen, comme je l’ai dit, car nous avons toujours été guidés par les intérêts de notre propre pays, qui sont défendus à travers le projet européen. Un pays qui souhaite partager sa souveraineté avec les autres et prendre part à cette aventure extraordinaire qui doit voir 27 pays partager leur souveraineté dans des domaines où, il y a 20 ans, étaient considérés comme des domaines de sécurité nationale. Partager cette souveraineté, c’est donner au monde un modèle de coopération pour la paix, le développement, et c’est ce en quoi consiste l’aventure européenne. Je me sens juste honoré d’avoir un peu contribué à cela, et j’aimerais juste vous quitter avec la fierté que ressentent les Portugais pour cela. Mon pays a toujours été proeuropéen. Les Portugais sont très proeuropéens; ils croient en l’Europe et, comme moi et beaucoup d’entre vous, ils ont aussi été frustrés que l’Europe avait traîné les pieds pendant trois ans. Ils voulaient franchir l’impasse; ils voulaient avancer. Nous avons avancé et en plus, nous l’avons fait avec un traité dénommé selon notre capitale. Je souhaitais également vous dire à quel point mon pays se sent fier et honoré d’avoir eu l’opportunité de servir l’Europe au cours des six derniers mois. Merci beaucoup."@fr8 "Elnök úr! Azzal kezdem, hogy ez egy Európát és az európai érdekekre irányuló projektet szolgáló elnökség volt. Az elnökség célja nem az volt, hogy mindenkinek örömet szerezzen, ez vízválasztó elnökség volt, amely dicséretet kapott azok részéről, akik Európa mellett állnak, ugyanakkor pedig tiltakozásokat szenvedett el az Európát ellenzők részéről. Erre is büszkék vagyunk. Nem kell bocsánatot kérniük azoknak, akik lehurrogják a felszólalókat, azoknak, akik a parlamentekben a demokrácia gyakorlását próbálják megbomlasztani, mert mi ténylegesen proklamáltuk az EU alapjogi chartáját, amely a toleranciát alapvető európai értékként tartalmazza, a toleranciát még azokkal szemben is, akik nem értik a demokratikus szellemet és magatartást. Ezután, hölgyeim és uraim, azt is szeretném elmondani, hogy nem osztom azoknak a gyakran gyermekded és infantilis látásmódját, akik azt hiszik, hogy a kül- és a belpolitikák alapjában véve teljesen elkülöníthetők egymástól. Az én országomban a portugál elnökséget nagyon komolyan vették és minden miniszterelnökünk – magamat is beleértve – felfogta, hogy ezt a munkát létfontosságúnak és prioritásnak tekintse, bármikor is kerül sor portugál elnökségre, mert az európai projekt Portugália belpolitikai ügye is, ami nemcsak külföldiekről és Európáról szól. A miniszterelnökök emiatt kezelték prioritást élvező kötelezettségvállalásként az európai fellépést és Európa saját menetrendjét, mert jól tudjuk, hogy az európai ügyekben az európai projekten keresztül védjük a saját érdekeinket. Tudja, mit mondok? Olyan párt és – szerencsére – olyan ország tagja vagyok, ahol a churchilli szabályt követjük: külföldön soha nem bíráljuk és nem támadjuk saját kormányunkat. Ezt magunkban tartjuk, míg haza nem érünk, aztán behozzuk a kiesett időt akkor, amikor a kormány a saját maga megvédésére alkalmas helyzetben van. Ez lojálisabb; mi Portugáliában így viselkedünk; ez egy méltóságteljes módja annak, ahogyan a portugál hagyomány és a portugál politikai kultúra viselkedik, amikor Portugáliáé az EU soros elnöksége. Ezután szeretnék hangsúlyozni egy fontos indokot, ami miatt azt hiszem, hogy tavaly előrehaladást értünk el. Előrehaladást értünk el: ha megnézzük Európát az év elején, és ha megnézzünk Európát az év végén, azt fogjuk tapasztalni, hogy előrehaladást értünk el, és előrehaladást értünk el a három elnökség által közösen meghatározott programmal kapcsolatban is, ami a segítségünkre volt. A három elnökség közötti koordináció, amely megfelelően kapcsolódik a Bizottság programjához, segített Európának, és azt hiszem, hogy kötelességem megosztani Önökkel saját tapasztalatomat; úgy gondolom, hogy ez rengeteget segített nekem és segítette a korábbi elnökséggel való koordinációt is. Mindig is azt mondtam, hogy a Lisszaboni Szerződés sokat köszönhet a korábbi elnökségnek, Angela Merkel elnökségének és arra irányuló törekvésének, hogy erre megbízatást kapjon. E nélkül nem létezne a Szerződés. Valaki azt kérdezte „Miért épp Brazília?” Ez könnyű kérdés. Épp azért, amiért stratégiai partnerségünk van Kínával, Indiával és Oroszországgal, és hiba az, hogy Brazíliával nincs, mert – csak kimondom azt, ami politikailag egyértelmű – a világon semmi nem érhető el sem a környezetben, sem a kereskedelemben Brazília nélkül. Brazília ma egy új, óriási és létfontosságú nemzetközi partner, és emiatt ítélem meg úgy, hogy a Brazíliával kötött partnerség okán az EU külpolitikája jobb, koherensebb és átfogóbb lett. Most pedig az Afrikával folytatott csúcstalálkozóval kapcsolatos állhatatosságról: valaki ezt említette, az állhatatosságot. Pontosan így van: állhatatosak voltunk. Jól emlékszem, másfél évvel ezelőtt, amikor az Afrikával folytatandó csúcstalálkozóról beszéltünk, senki sem hitt igazán abban, hogy ez megvalósítható. Mindenki a nehézségekre és az akadályokra hívta fel a figyelmet, de mi mégis állhatatosan kitartottunk, mert úgy éreztük, igazunk van, hogy hiba lenne nem megtenni, és mindig is úgy éreztük, hogy mindkét oldalon megvan az akarat erre. Igazunk is lett. Ez egy másik ok arra, hogy miért volt a csúcstalálkozó siker. Végül pedig ez az elnökség előrelendítette Európát – ezt akartam mondani. Ugyanakkor csak előremozdultunk, és itt még nincs vége. Nem. Messze vagyunk még a végétől. Ez csak egy kis lépés; teljesen tisztában vagyok annak léptékével; teljesen tisztában vagyok azzal, hogy a politika szüntelen erőfeszítés, és amint az egyik feladatnak vége, jön a másik. Tisztában vagyok azzal is, hogy a migrációval kapcsolatban is előrehaladást kell elérnünk a „kékkártya” tekintetében; teljesen tisztában vagyok azzal, hogy előre kell lépnünk a rugalmas biztonság terén; teljesen tisztában vagyok azzal, hogy sok még a tennivaló, de mindezeken a területeken előreléptünk. Nem léptünk hátra; nem álltunk egy helyben, hanem előreléptünk. Végül is az európai projekt az elmúlt 50 év során semmi másból nem állt, mint határozott előrelépésekből. Ezért mondom ezt Önöknek, mert szilárd meggyőződésem, hogy a portugál elnökséggel előremozdultunk és előrehaladtunk, és amit tettünk, az az európai projekt javát szolgálta; semmi mást, csak – mint mondtam – az európai projektét, mert minket mindig is a saját országunk érdekei vezéreltek, amelyek az európai projekten keresztül részesülnek védelemben. Egy ország, amely szuverenitását meg akarja osztani másokkal és részt akar venni ebben a rendkívüli kalandban, amely során 27 ország fogja megosztani a szuverenitását olyan területeken, amelyeket 20 éve még a nemzeti biztonság hatálya alá tartozó területeknek tekintettek. Az említett szuverenitás megosztása példával szolgál a világnak a béke és a fejlődés iránti együttműködés tekintetében – és ez az európai kaland. Megtiszteltetésnek érzem, hogy ehhez egy kicsit hozzájárulhattam, és a portugálok ez iránt érzett büszkeségével szeretnék búcsúzni. Országom mindig is Európa mellett állt. A portugálok igencsak Európa-pártiak; hisznek Európában és – hozzám és Önök közül sokakhoz hasonlóan – őket is frusztrálta, hogy Európa három évig egy helyben toporgott. Meg akarták szüntetni a patthelyzetet; előre akartak mozdulni. Előreléptünk, sőt mi több, egy olyan Szerződéssel léptünk előre, amelyet a mi fővárosunkról neveztek el. Azt is el akartam mondani, hogy országom mennyire büszkének érzi magát és mekkora megtiszteltetésnek veszi, hogy lehetősége volt Európát szolgálni az elmúlt hat hónapban. Nagyon szépen köszönjük!"@hu11 "− Signor Presidente, inizierò affermando che è stata una Presidenza al servizio dell’Europa e un progetto pro-europeo. Non è stata una Presidenza mirata a soddisfare tutti, ma condotta per fare da spartiacque, per ricevere il plauso di coloro che sono a favore dell’Europa, ma anche per accogliere le proteste di coloro che sono contro l’Europa. Noi siamo orgogliosi anche di questo. Chi fischia gli oratori, chi tenta di disturbare l’esercizio della democrazia nei parlamenti, non ha bisogno di scusarsi, in quanto abbiamo proclamato proprio in questa sede la Carta dei diritti fondamentali, che sancisce la tolleranza quale valore europeo fondamentale, e la tolleranza anche nei confronti di coloro che non comprendono lo spirito e l’atteggiamento democratici. Desidero inoltre aggiungere, onorevoli deputati, che non condivido la visione spesso puerile e infantile di coloro che ritengono che esista una netta separazione fondamentale tra la politica estera e quella interna. Nel mio paese, la Presidenza portoghese è presa con molta serietà e tutti i nostri primi ministri, me incluso, hanno dimostrato il buon senso di ritenere cruciale e prioritario il lavoro da svolgere ogniqualvolta è stato il momento di assumere il mandato della Presidenza, perché il progetto europeo è anche una questione di politica interna per il Portogallo, che non riguarda quindi solo gli stranieri e l’Europa, no, riguarda noi, i portoghesi. Questo è il motivo per cui i primi ministri hanno sempre attribuito la massima priorità all’impegno nei confronti dell’azione e dell’agenda europee, in quanto siamo ben consci del fatto che, negli affari europei, è grazie al progetto europeo che difendiamo i nostri stessi interessi. E poi, sapete? Anch’io appartengo a un partito, e, per fortuna, a un paese, in cui si segue la regola di Churchill: all’estero non critichiamo o attacchiamo mai il nostro governo. Ci schieriamo dalla sua parte fino al ritorno a casa, poi recuperiamo il tempo perso quando il governo è in condizione di difendersi. È più leale, è così che ci comportiamo in Portogallo, questo è il modo dignitoso in cui la tradizione portoghese nonché la cultura politica portoghese si comportano quando il paese detiene la Presidenza dell’UE. Ora vorrei evidenziare un importante motivo per cui ritengo che siamo riusciti a compiere progressi lo scorso anno. Abbiamo registrato progressi, e se volgiamo lo sguardo all’Europa all’inizio dell’anno e la guardiamo ora alla fine dell’anno, potremo osservare che abbiamo compiuto passi avanti anche in funzione del programma congiunto definito dalle tre Presidenze, uno strumento molto prezioso. Questo coordinamento tra le tre Presidenze, debitamente articolato con il programma della Commissione, ha aiutato l’Europa e ritengo sia mio dovere portarvi la mia personale esperienza; sono dell’avviso che mi abbia aiutato non poco e che abbia contribuito al lavoro di concerto con la Presidenza precedente. Ho sempre sostenuto riguardo al Trattato di Lisbona che è un atto che deve molto alla Presidenza precedente, alla Presidenza di Angela Merkel e alla sua che hanno reso possibile ottenere un mandato senza il quale non avremmo avuto il Trattato. Qualcuno ha chiesto “Perché il Brasile?” È molto semplice da capire. Per la stessa ragione per cui abbiamo un partenariato strategico con la Cina, l’India e la Russia, e quindi non averne uno con il Brasile è un errore, in quanto nel mondo nulla si ottiene – sto solo affermando ciò che è politicamente ovvio –, nel mondo nulla si ottiene nel campo dell’ambiente o degli scambi senza il Brasile. Il Brasile è oggi un nuovo internazionale di grande e vitale importanza e questo è il motivo per cui ritengo che la politica estera dell’UE sia migliore, più coerente e più completa se può vantare un partenariato con il Brasile. Un altro punto è la perseveranza al vertice con l’Africa, qualcuno ha menzionato questo aspetto, la perseveranza. Ed è proprio ciò che abbiamo fatto, abbiamo perseverato. Ricordo bene che quando un anno e mezzo fa parlavamo del vertice con l’Africa nessuno credeva davvero che saremmo riusciti nel nostro intento. Tutti puntavano sulle difficoltà e sugli ostacoli, ma noi abbiamo perseverato perché abbiamo sempre pensato di essere nel giusto, che sarebbe stato un errore rinunciare, e abbiamo sempre percepito che c’era la volontà di organizzarlo da parte di entrambi e avevamo ragione. È un altro dei motivi per cui il vertice è stato un successo. Infine, questa Presidenza ha fatto avanzare l’Europa, ed è quello che volevo dire. Tuttavia, abbiamo solo compiuto alcuni passi avanti, non è la fine della storia, no, siamo ben distanti dalla fine della storia. Solo un piccolo passo, sono ben consapevole delle sue dimensioni; so bene che la politica è uno sforzo incessante e che come si è terminato un compito ce ne sarà subito un altro da affrontare. So anche molto bene che, per quanto riguarda la migrazione, dobbiamo sviluppare la questione della “blue card”; so bene che dobbiamo progredire sul versante della flessicurezza; so bene che resta molto da fare, ma abbiamo registrato progressi in tutte queste aree; siamo andati avanti. Dopo tutto, negli ultimi cinquant’anni il progetto europeo non è stato formato da altro se non da piccoli ma decisi passi avanti. Per questo mi rivolgo a voi in questi termini, perché sono fermamente convinto che con la Presidenza portoghese siamo andati avanti e abbiamo fatto progressi e quanto abbiamo compiuto è stato a favore del progetto europeo; niente altro, il progetto europeo, come ho affermato, perché siamo sempre stati guidati dagli interessi del nostro paese, difesi grazie al progetto europeo. Un paese che desidera condividere la propria sovranità con altri e partecipare a questa straordinaria avventura che consiste nel vedere 27 Stati condividere la loro sovranità in settori che vent’anni fa erano considerati aree di sicurezza nazionale. Condividere tale sovranità significa dare al mondo un esempio di cooperazione per la pace, per lo sviluppo, e questa è l’avventura europea. Mi sento onorato di aver apportato un modesto contributo e vorrei lasciarvi con l’orgoglio che i portoghesi provano per questo. Il mio paese è sempre stato molto a favore dell’Europa. I portoghesi sono estremamente europeisti, credono nell’Europa, e come me e molti di voi, hanno vissuto un sentimento di frustrazione nel vedere l’Europa trascinarsi stancamente per tre anni. Volevano superare l’ desideravano andare avanti. Ci siamo mossi in avanti e quel che più conta è che lo abbiamo fatto con un trattato che porta il nome della nostra capitale. Desideravo anche dirvi quanto orgoglioso e onorato si senta il mio paese per aver avuto l’opportunità di servire l’Europa negli ultimi sei mesi. Vi ringrazio molto."@it12 "Gerbiamasis pirmininke, pradėsiu pasakydamas, kad pirmininkaujančioji Portugalija dirbo vardan Europos ir Europos projekto. Pirmininkaudami nesiekėme patikti kiekvienam, mes praskyrėme vandenis, sulaukdami pagyrų iš Europos šalininkų ir jos priešininkų protestų. Mes taip pat tuo didžiuojamės. Tie, kurie nušvilpia kalbėtojus, tie, kurie stengiasi įsikišti į demokratijos įgyvendinimą parlamentuose, neturi atsiprašinėti, nes čia paskelbėme Pagrindinių teisų chartiją, kurioje nurodyta, kad pagrindinė Europos vertybė yra pakantumas, ir pakantumas net tiems žmonėms, kurie nesupranta demokratijos dvasios ir demokratinės elgsenos. Be to, ponios ir ponai, taip pat norėčiau pasakyti, kad nesilaikau dažnai naivios ir vaikiškos vizijos, kad yra didelis skirtumas tarp išorės ir vidaus politikos. Mano šalyje į Portugalijos pirmininkavimą žiūrima rimtai ir visiems ministrams pirmininkams, įskaitant mane, pirmininkavimo darbai labai svarbūs ir jiems buvo teikiamas prioritetas, nes Europos projektas nėra skirtas tik užsieniečiams ir Europai, jis taip pat yra Portugalijos vidaus reikalas. Taip, jis susijęs su mumis, portugalais. Todėl ministrai pirmininkai visada teikė prioritetą Europos veiklai ir darbotvarkei, nes visi gerai žinome, kad tvarkydami Europos reikalus mes giname savo interesus per Europos projektą. Žinote, aš taip pat priklausau partijai ir šaliai, kurioje laikomasi Čerčilio taisyklės: mes niekada nekritikuojame ir nepuolame savo vyriausybės užsienyje. Mes palaukiame, kol grįšime namo; ir atsigriebiame už prarastą laiką, kai vyriausybė jau gali apsiginti. Toks elgesys lojalesnis; ir taip mes elgiamės Portugalijoje; tai yra orus portugališkos tradicijos ir politinės kultūros veikimo būdas pirmininkaujant ES. Toliau norėčiau paminėti vieną svarbią priežastį, leidžiančią man manyti, kad šiais metais buvo padaryta pažanga. Mes padarėme pažangą. Palyginę Europą metų pradžioje ir jų pabaigoje, pamatysime, kad buvo pasiekta pažanga palyginti su bendra trijų Pirmininkaujančiųjų valstybių narių programa, ir tai mums padėjo. Trijų Pirmininkaujančiųjų valstybių narių tarpusavio veiklos koordinavimas, tinkamai susietas su Komisijos programa, padėjo Europai ir aš jaučiu pareigą pasidalinti su jumis savo patirtimi; aš manau, kad ji man daug padėjo, taip pat padėjo koordinuoti veiklą su buvusia Pirmininkaujančiaja valstybe nare, Aš visada kartojau, kad Lisabonos sutarties sėkmė labai priklausė nuo prieš tai pirmininkavusios Angelos Merkel ir jos iniciatyvos gauti mandatą, be kurio Sutarties nebūtų. Kažkas paklausė: „Kodėl Brazilija?“. Viskas paprasta. Dėl tos pačios priežasties, dėl kurios vykdoma strateginė partnerystė su Kinija, Indija ir Rusija, neturėti jos su Brazilija yra klaida, nes nieko – konstatuoju politinį faktą – pasaulyje neįmanoma pasiekti aplinkos arba prekybos srityse be Brazilijos. Brazilija šiandien yra labai svarbus naujas tarptautinis partneris, todėl aš esu įsitikinęs, kad ES išorės politika užmezgus strateginę partnerystę su Brazilija tapo geresnė, nuoseklesnė ir išsamesnė. Kitas klausimas – paminėtas atkaklumas dėl aukščiausiojo lygio susitikimo su Afrika. Tai tiesa – mes buvome atkaklūs. Gerai prisimenu, kad prieš pusantrų metų, kai mes kalbėjome apie aukščiausiojo lygio susitikimą su Afrika, niekas netikėjo, kad galėtume jį sėkmingai surengti. Visi minėdavo sunkumus ir kliūtis, tačiau mes buvo atkaklūs, nes jautėmės esą teisūs, jautėme, kad būtų klaida jo nesurengti, matėme, kad abi pusės nori tokio susitikimo ir neklydome. Tai yra dar viena priežastis, kodėl aukščiausiojo lygio sutikimas buvo sėkmingas. Galiausiai pirmininkaujančioji Portugalija pastūmėjo Europą pirmyn. Vis dėlto mes tik pastūmėjome ją; tai nėra istorijos pabaiga, Priešingai – istorija tikrai dar nesibaigia. Tai tėra mažytis žingsnis; puikiai žinau jo dydį; puikiai žinau, kad politika yra nesibaigiančių pastangų grandinė ir užbaigus vieną užduotį atsiranda kitų. Žinau, kad privalome toliau dirbti prie „mėlynosios kortelės“ migracijos srityje ir prie bendrųjų lankstumo ir užimtumo garantijų principų; žinau, kad daug ką dar reikia padaryti, bet mes visose tose srityse pasistūmėjome pirmyn. Mes nežengėme atgal, nestovėjome vietoje, mes judėjome pirmyn. Juk Europos projektą per pastaruosius 50 metų kūrė būtent šie maži, tačiau tvirti žingsneliai pirmyn. Sakau jums tai, nes esu tvirtai įsitikinęs, kad pirmininkaujant Portugalijai žengėme pirmyn ir padarėme pažangą, o mūsų veikla pasitarnavo Europos projektui; niekam kitam – būtent Europos projektui, nes mes visada vadovavomės mūsų šalies interesais, kuriuos gina Europos projektas. Šalies, norinčios dalintis savo suverenitetu su kitomis ir dalyvauti šiame išskirtiniame nuotykyje, t.y. matyti 27 šalis besidalinančias suverenitetu srityse, kurios prieš 20 metų buvo laikomos nacionalinio saugumo sritimis. Dalijimasis suverenitetu yra bendradarbiavimo vardan taikos bei vystymosi pavyzdys pasauliui ir Europos nuotykis. Jaučiuosi pagerbtas, kad galėjau nors šiek tiek prisidėti prie šio nuotykio ir norėčiau palikti jus su pasididžiavimu, kurį jam jaučia portugalai. Mano šalis visada buvo proeuropietiška. Portugalai yra labai proeuropietiški; jie tiki Europa ir kaip aš bei daugelis iš jūsų buvo nepatenkinti, kad Europa trejus metus vilkino laiką. Jie norėjo išeiti iš aklavietės, jie norėjo judėti pirmyn. Mes pajudėjome pirmyn ir – svarbiausia – pajudėjome su Sutartimi, kuriai suteiktas mūsų sostinės pavadinimas. Aš taip pat norėjau jums pasakyti, kad mano šalis jaučiasi pagerbta ir didžiuojasi galėjusi tarnauti Europai šiuos šešis mėnesius. Labai jums ačiū."@lt14 "Priekšsēdētāja kungs, es sākšu ar to, ka sacīšu, ka šī ir bijusi prezidentūra, kas kalpoja Eiropai, un proeiropeisks projekts. Tā nav bijusi prezidentūra, kas patiktu visiem, bet kā ūdensšķirtnes prezidentūra, kas saņem atzinību no tiem, kas ir par Eiropu, un cieš to cilvēku protestus, kuri ir pret Eiropu. Mēs lepojamies arī ar to. Tiem, kas izsvilpj runātājus, kas cenšas pārtraukt demokrātijas īstenošanu parlamentos, nav jāatvainojas, jo mēs šeit esam pasludinājuši Pamattiesību Hartu, kas paredz iecietību kā Eiropas pamatvērtību un toleranci pat pret tiem, kas nesaprot demokrātisku garu un rīcību. Tālāk, dāmas un kungi, es gribētu arī teikt, ka es nepiekrītu tam bieži vien bērnišķīgajam un infantilajam to cilvēku viedoklim, kas domā, ka pastāv absolūti fundamentāla nošķirtība starp ārpolitiku un iekšpolitiku. Manā valstī Portugāles prezidentūru uztver ļoti nopietni, un visiem mūsu premjerministriem, mani ieskaitot, ir pieticis veselā saprāta uzskatīt šo darbu par izšķirošu un par prioritāti, kad vien ir pienākusi Portugāles prezidentūras kārta, jo Eiropas projekts ir arī Portugāles iekšpolitikas jautājums, ne tikai par ārzemniekiem un Eiropu. Nē, tas attiecas uz mums, portugāļiem. Tādēļ premjerministri vienmēr ir devuši prioritāti saistībām Eiropas darbībai un Eiropas darba kārtībai, jo mēs labi apzināmies, ka Eiropas lietās mēs aizstāvam savas intereses ar Eiropas projekta starpniecību Zināt ko? Es arī piederu partijai, un, laimīgā kārtā, valstij, kurā mēs pieturamies pie Čerčila principa: mēs nekad nekritizējam savu valdību ārzemēs. Mēs pagaidām, kamēr nokļūstam mājās; tad mēs atgūstam nokavēto, kad valdība var aizstāvēties. Tas ir lojālāk; tā mēs rīkojamies Portugālē; tas ir cieņas pilns veids, kā izpaužas Portugāles tradīcijas un Portugāles politiskā kultūra, kad Portugālei ir Eiropas prezidentūra. Tagad es gribētu uzsvērt vienu svarīgu iemeslu, kādēļ es domāju, ka mēs esam guvuši panākumus pagājušajā gadā. Mēs esam panākuši progresu, ja mēs paskatāmies uz Eiropu gada sākumā un šā gada beigās, mēs redzam, ka ir panākts progress, un mēs esam panākuši progresu arī attiecībā uz programmu, ko kopīgi noteica trīs prezidentūras, un tas ir palīdzējis. Šī koordinācija starp trim prezidentūrām pienācīgā saistībā ar Komisijas programmu ir palīdzējusi Eiropai, un es domāju, ka mans pienākums ir nodot jums manu pieredzi; es domāju, ka tas ir ļoti palīdzējis man un palīdzējis koordinēt darbu ar iepriekšējo prezidentūru. Es vienmēr esmu sacījis, ka par Lisabonas līgumu mēs esam daudz pateicības parādā iepriekšējai prezidentūrai prezidentūrai un viņas vadībai, lai iegūtu mandātu, bez kura mums nebūtu šā līguma. Daži ir jautājuši: „Kādēļ Brazīlija?” Tas ir viegls jautājums. Tā paša iemesla dēļ, kādēļ mums ir stratēģiska partnerība ar Ķīnu, Indiju un Krieviju, tās neesamība ar Brazīliju bija kļūda, jo neko nevar sasniegt pasaulē – es tikai paziņoju politiski acīmredzamo – neko pasaulē nevar sasniegt ne vides jomā, ne tirdzniecībā bez Brazīlijas. Brazīlija tagad ir jauns starptautiskais partneris ar lielu un būtisku nozīmi, tādēļ es spriežu, ka ES ārpolitika ir labāka, saskanīgāka un vispusīgāka, ja tajā ir partnerība ar Brazīliju. Tālāk, neatlaidība ar Āfrikas augstākā līmeņa sanāksmi; kā daži ir teikuši, neatlaidība. Mēs tiešām bijām neatlaidīgi. Es labi atceros, kā pirms pusotra gada, kad mēs sākām runāt par Āfrikas augstākā līmeņa sanāksmi, neviens īsti neticēja, ka to var paveikt. Visi norādīja uz grūtībām un šķēršļiem, bet mēs bijām neatlaidīgi, jo bijām pārliecināti par savu uzskatu pareizību, ka būtu kļūda to nedarīt, un mēs vienmēr sajutām, ka abām pusēm bija vēlēšanās to darīt, un mums bija taisnība. Tas ir vēl viens iemesls, kāpēc sanāksme bija panākums. Visbeidzot, šī prezidentūra ir virzījusi Eiropu uz priekšu, tieši to es gribu sacīt. Tomēr mēs tikai virzījāmies uz priekšu; tās vēl nav stāsta beigas. Nē, mēs esam tālu no stāsta beigām. Tikai mazs solis; es labi apzinos šā soļa lielumu; es labi apzinos, ka politika ir nepārtraukta darbība, un tikko ir izpildīts viens uzdevums, ir jāķeras pie nākamā. Es apzinos arī, ka par migrāciju mums jāpanāk progress ar „zilo karti”; es labi apzinos, ka mums jāiet tālāk ar elastības un drošības ziņā; es labi apzinos, ka vēl ir daudz jāizdara, bet mēs virzījāmies uz priekšu visās šajās jomās. Mēs nevirzījāmies atpakaļ, mēs nestāvējām uz vietas, mēs gājām uz priekšu. Galu galā viss Eiropas projekts pēdējos 50 gadus ir sastāvējis no maziem, bet noteiktiem soļiem uz priekšu. Tādēļ es jums to saku, jo esmu stingri pārliecināts, ka ar Portugāles prezidentūru mēs virzījāmies uz priekšu un panācām progresu un ka tas bija par labu Eiropas projektam; nekam citam, Eiropas projektam, kā es teicu, jo mūs vienmēr vadīja mūsu pašu valsts intereses, ko arī aizsargā Eiropas projekts. Valsts, kura vēlas dalīties suverenitātē ar citām valstīm un piedalīties šajā neparastajā piedzīvojumā, kurā 27 valstis dalās suverenitātē tādās jomās, ko pirms 20 gadiem uzskatīja par nacionālās drošības jomām. Dalīšanās šajā suverenitātē sniedz pasaulei paraugu, kā sadarboties miera un attīstības labā, un šis ir tas Eiropas piedzīvojums. Es patiešām jūtos pagodināts, ka esmu devis nelielu ieguldījumu tajā, un es gribētu, lai arī jūs izjustu šo lepnumu, ko portugāļi jūt par to. Mana valsts vienmēr ir bijusi proeiropeiska. Portugāļi ir ļoti proeiropeiski; viņi tic Eiropai un tāpat kā es un daudzi no jums arī bija neapmierināti ar to, ka Eiropa nīkuļoja trīs gadus. Viņi vēlējās pārvarēt strupceļu; viņi vēlējās iet uz priekšu. Mēs esam virzījušies uz priekšu un, vēl jo vairāk, mēs esam to darījuši ar līgumu, kas nes mūsu galvaspilsētas vārdu. Es arī vēlējos sacīt jums, cik lepna un pagodināta jūtas mana valsts par šo iespēju kalpot Eiropai šos pēdējos sešus mēnešus. Liels paldies."@lv13 "Senhor Presidente, começo por referir o seguinte: esta foi uma Presidência ao serviço da Europa e de um projecto europeísta. Não foi uma Presidência para agradar a todos, foi uma Presidência para separar as águas, foi uma Presidência para recolher o aplauso daqueles que são a favor da Europa, mas também uma Presidência para suportar o protesto daqueles que são contra a Europa. E temos orgulho nisso. E aqueles que pateiam os oradores, aqueles que tentam perturbar o exercício democrático nos parlamentos, escusam de pedir desculpa, porque afinal de contas nós proclamámos aqui a Carta dos Direitos Fundamentais, que proclama como valor fundamental da Europa o valor da tolerância, e a tolerância mesmo com aqueles que não sabem o que é espírito e comportamento democrático. Depois, senhores deputados, quero também dizer-vos o seguinte: eu não partilho da visão tantas vezes pueril e infantil de quem acha que há uma separação absolutamente fundamental entre política externa e política interna. No meu país a Presidência portuguesa é levada muito a sério e todos os Primeiro-Ministros, entre os quais me incluo, tiveram a lucidez de considerar como fundamental e prioritária a sua acção quando chegou a vez da Presidência portuguesa, porque o projecto europeu é uma questão também de política interna para Portugal, não tem apenas a ver com o estrangeiro e a Europa, não, tem a ver connosco, portugueses. É por isso que desde sempre os Primeiro-Ministros se empenharam prioritariamente na acção europeia e na agenda europeia, porque nós temos bem consciência que, em matéria de Europa, é no projecto europeu que defendemos os nossos interesses. E depois, sabem? Também eu faço parte de um partido, e felizmente de um país, onde seguimos a regra churchiliana, a regra de Churchil: nós nunca criticamos no estrangeiro, nem nunca atacamos no estrangeiro o nosso próprio Governo, nós guardamos para casa, para quando voltarmos a casa, compensarmos o tempo perdido e também quando o Governo está em condições de se defender. É mais leal, é assim que nos comportamos em Portugal, é assim que a tradição portuguesa e a cultura política portuguesa se honra de proceder quando está no exercício de presidências da União Europeia. Depois quero também sublinhar uma nota importante, eu acho que uma das razões de termos avançado este último ano, e avançámos, se olharmos para a Europa no início deste ano e olharmos para a Europa no final deste ano, veremos que avançámos e avançámos também em função daquilo que foi a definição do programa conjunto das três presidências e isso ajudou. Essa concertação entre as três presidências devidamente articulada com o programa da Comissão ajudou a Europa e eu acho que é meu dever dar-vos a minha própria experiência, acho que isso me ajudou muito e ajudou a concertar com a Presidência anterior. Tenho dito sempre a propósito do Tratado de Lisboa, este Tratado de Lisboa fica a dever muito à Presidência anterior, à Presidência de Angela Merkel e à liderança de Angela Merkel para obter um mandato sem o qual teria sido impossível atingir o Tratado. Alguém perguntou "Porquê o Brasil?" É muito simples de entender. Pela mesma razão que temos uma parceria estratégica com a China, com a Índia e com a Rússia, e não ter com o Brasil é um erro, porque nada no mundo se consegue, é apenas aquilo que é politicamente evidente, nada no mundo se consegue em matéria de ambiente, nem em matéria de comércio, sem o Brasil. O Brasil é hoje um novo parceiro internacional da maior e vital importância e é por isso que julgo que a política externa da União Europeia fica melhor, mais coerente e mais compreensiva com a parceria com o Brasil. Depois, perseverança na Cimeira de África, alguém falou nisso, perseverança. É isso mesmo, o que nós fizemos foi perseverar, e lembro-me bem, há um ano e meio quando falámos na Cimeira de África, verdadeiramente ninguém acreditava que íamos conseguir. E verdadeiramente todos nos apontavam as dificuldades e os obstáculos, mas perseverámos porque sempre intuímos que tínhamos razão, que era um erro não a fazer, e mais, e sempre intuímos que havia, de um lado e do outro, vontade de o fazer e tínhamos razão. E foi por isso que esta Cimeira foi também um sucesso. Finalmente esta Presidência fez a Europa avançar, foi isso que eu aqui quis dizer. Mas apenas avançámos, isto não é o fim da História, não, estamos muito longe do fim da História, é apenas um pequeno passo, eu tenho bem o sentido das proporções, eu sei bem que a política é um trabalho sem fim, e assim que se cumpre uma missão haverá outra para se realizar e eu sei bem que é preciso em matéria de migração avançar com a "blue card", eu sei bem que em matéria de flexigurança é preciso ir mais longe, eu sei bem que há muito para fazer, mas nesses domínios todos avançámos. Não regredimos, não ficámos parados, avançámos. E afinal de contas de que é que se fez o projecto europeu nestes últimos 50 anos senão de pequenos avanços, sólidos avanços? Foi por isso que vos fiz esta descrição, porque estou em absoluto convencido que com a Presidência portuguesa nós avançámos e nós progredimos e o que nós fizemos foi a favor do projecto europeu, não foi a favor de mais nada, o projecto europeu, como vos disse, porque o que nos guiou desde sempre foram os interesses do nosso próprio país, que se defendem no projecto europeu, um país que quer partilhar a sua soberania com os outros e quer participar nesta aventura absolutamente excepcional que é ver 27 países partilharem as suas soberanias em áreas que há 20 anos atrás eram consideradas áreas de segurança do Estado. Partilhar essa soberania é dar um exemplo ao mundo de cooperação para a paz, para o desenvolvimento, é isto que é a aventura da Europa. Eu sinto-me apenas honrado por ter dado um pequeno contributo para isso e quis apenas aqui deixar perante todos vós o orgulho que os portugueses sentem nisso. O meu país sempre foi um país europeísta, os portugueses são muito pró-europeus, acreditam na Europa e, tal como eu e muitos de vós, também estavam frustrados por a Europa estar a arrastar os pés há três anos, queriam vencer o impasse, queriam andar para a frente e andámos para a frente, e andámos para a frente com um Tratado que ainda por cima tem o nome da nossa capital. Quis-vos dar conta também do orgulho e da honra que o meu país sentiu por poder ter tido a oportunidade de servir a Europa nestes últimos seis meses. Muito obrigado."@mt15 ". Geachte Voorzitter, ik wil beginnen met het volgende te zeggen. Dit is een voorzitterschap geweest ten dienste van Europa, een Europees project. Het is geen voorzitterschap geweest om iedereen tevreden te stellen, maar om de wateren van elkaar te scheiden. Het is een voorzitterschap geweest dat het applaus in ontvangst heeft mogen nemen van de mensen die voor Europa zijn, maar ook een voorzitterschap dat de protesten van de mensen die tegen Europa zijn heeft moeten aanhoren en het desondanks volgehouden heeft. En daar zijn wij erg trots op. En de mensen die het niet eens zijn met de sprekers, de mensen die het democratisch proces in de parlementen proberen te verstoren hoeven zich niet te verontschuldigen, want wij hebben hier tenslotte het Handvest van de Grondrechten doorgevoerd. Het Handvest waarin de waarde van tolerantie, en zelfs de tolerantie ten opzichte van mensen die niet weten wat democratisch gedachtegoed en een democratische handelwijze inhouden, als fundamentele waarde van Europa is vastgesteld. Daarnaast, dames en heren, wil u ook nog het volgende zeggen. Ik deel niet de mening, vaak kinderachtig en naïef, van de mensen die vinden dat er een fundamentele scheiding bestaat tussen de buitenlandse en de binnenlandse politiek. In mijn land wordt het Portugese voorzitterschap namelijk zeer serieus genomen en alle ministers-presidenten, waaronder ik, hebben de scherpzinnigheid gehad om hun rol tijdens het Portugese voorzitterschap als fundamenteel en als een prioriteit te beschouwen. Het Europees project is voor Portugal immers ook een binnenlandse aangelegenheid. Het heeft niet alleen te maken met het buitenland en met Europa. Nee, het heeft ook met ons te maken, de Portugezen. Om die reden hebben de ministers-presidenten altijd voorrang gegeven aan en zich ingezet voor hun Europese rol en voor de Europese agenda. Wij zijn ons zeer bewust van het feit dat, wat Europa betreft, wij juist binnen het Europees project onze belangen beschermen. En verder kan ik u vertellen dat ik ook deel uitmaak van een partij en van een land waar de regel van Churchill gehanteerd wordt: wij leveren nooit kritiek in het buitenland en vallen in het buitenland onze regering nooit aan. Wij bewaren alles voor het moment dat we weer thuis zijn. Dan pas compenseren wij de verloren tijd en is de regering in staat om zich te verweren. Dat is eerlijker, en het is de wijze waarop wij ons wensen te gedragen in Portugal. En zo willen wij volgens de Portugese tradities en politieke cultuur te werk gaan wanneer Portugal het voorzitterschap van de Europese Unie bekleedt. Dan wil ik nog een belangrijk punt naar voren brengen. Ik vind namelijk dat wij er dit laatste jaar op vooruit zijn gegaan. Ja, dat zijn we zeker. Als je kijkt naar de positie van Europa aan het begin en aan het einde van dit jaar, dan kan men zien dat we er op vooruit zijn gegaan. Wij zijn zelfs op vooruit gegaan ten opzichte van hetgeen gedefinieerd was in het gezamenlijke programma van de drie voorzitterschappen, en dat heeft geholpen. Deze eensgezindheid tussen de drie voorzitterschappen gebaseerd op het programma van de Commissie, heeft Europa geholpen en ik vind dat het mijn plicht is om mijn eigen ervaring met u te delen. Ik vind dat dit mij erg geholpen heeft. Het heeft mij geholpen om een brug te slaan naar het vorige voorzitterschap. Ik heb ten aanzien van het Verdrag van Lissabon steeds gezegd dat het Verdrag van Lissabon veel te danken heeft aan het vorige voorzitterschap, namelijk het voorzitterschap van Angela Merkel, maar ook aan het leiderschap van Angela Merkel. Zonder het behalen van het mandaat zou het namelijk onmogelijk zijn geweest om het Verdrag te sluiten. Iemand heeft mij gevraagd “Waarom Brazilië?” Deze vraag is zeer begrijpelijk. Mijn antwoord hierop is: om dezelfde reden waarom we een strategisch partnerschap met China, India en Rusland zijn aangegaan. Het ontbreken van een strategisch partnerschap met Brazilië zou een fout zijn. Als Brazilië zou ontbreken, zou er op de wereld niets bereikt kunnen worden en hier noem ik alleen het politiek evidente. Zonder Brazilië zou er op de wereld niets bereikt worden op het gebied van milieu noch op het gebied van handel. Brazilië is op dit moment een nieuwe internationale partner van uitzonderlijk belang en daarom ben ik van mening dat het buitenlands beleid van de Europese Unie beter, coherenter en begrijpelijker zal zijn binnen een partnerschap met Brazilië. Dan, het doorzettingsvermogen bij de topconferentie met Afrika. Iemand had het er over: doorzettingsvermogen. En dat is het: wat wij hebben gedaan was doorzetten. En ik kan mij nog goed herinneren dat, toen wij anderhalf jaar geleden spraken over een mogelijke top met Afrika, werkelijk niemand geloofde dat het ons zou lukken. En echt iedereen heeft ons gewezen op de moeilijkheden en de obstakels die wij zouden ondervinden, maar wij hebben toch doorgezet omdat wij er altijd van overtuigd zijn geweest dat we gelijk hadden, dat het verkeerd zou zijn om het niet te doen. Daarnaast geloofden wij dat er van beide zijden sprake was van welwillendheid en daar hadden wij ook gelijk in. Om deze redenen is ook deze top met Afrika een succes geworden. Uiteindelijk heeft dit voorzitterschap ervoor gezorgd dat Europa erop vooruit is gegaan. Dit is waarover ik hier wilde spreken. Wij zijn er inderdaad op vooruit gegaan, maar dat is niet het einde van het verhaal. Nee, wij zijn nog verre van het einde van het verhaal, dit is maar een kleine stap geweest. Ik heb een goed gevoel voor verhoudingen en ik weet dat de politiek een baan is zonder einde: zodra een missie is volbracht, dient de volgende zich al weer aan. Ik besef dat we, op het gebied van migratie, moeten doorgaan met de “blauwe kaart” en dat we, op het gebied van flexizekerheid, ook verder moeten gaan. Ik weet dat er nog veel te doen is, maar op al deze gebieden hebben wij vooruitgang geboekt. Wij zijn niet achteruitgegaan, noch zijn wij stil blijven staan. Wij zijn vooruitgegaan. En eigenlijk bestaat het Europees project, dat al 50 jaar duurt, uit deze kleine en solide vorderingen. Daarom heb ik u dit verteld. Ik ben er namelijk volkomen van overtuigd dat wij er met het Portugese voorzitterschap op vooruit zijn gegaan en vorderingen hebben gemaakt. Wat wij gedaan hebben, hebben wij voor het Europees project gedaan en voor niets anders. En zoals ik eerder heb gezegd, hebben de belangen van ons eigen land ons daarbij steeds voor ogen gestaan en de belangen van ons land liggen in het Europees project. Een land dat zijn soevereiniteit wil delen met anderen en dat mee wil doen aan dit bijzondere avontuur, waarin 27 landen hun soevereiniteit op bepaalde gebieden die 20 jaar geleden nog onder de staatsveiligheid vielen, willen delen. Het delen van deze soevereiniteit geeft een goed voorbeeld van samenwerking aan de rest van de wereld: samenwerking voor vrede en voor ontwikkeling. Dit is het avontuur van Europa. Ik ben vereerd dat ik een kleine bijdrage heb mogen leveren aan dit avontuur en ik wilde u allen laten zien hoe trots de Portugezen zijn op deze bijdrage. Mijn land is altijd een pro-Europees land geweest, de Portugezen zijn zeer pro-Europees. Zij geloven in Europa en, net zoals ik en velen van u, waren ook zij gefrustreerd door het feit dat Europa reeds drie jaar lang feitelijk stilstond. Zij wilden uit die impasse komen, wilden vooruitkomen en dat is wat wij hebben gedaan. Wij zijn erop vooruitgegaan met een Verdrag dat ook nog eens vernoemd is naar onze hoofdstad. Ik heb u de trots en eer willen tonen die mijn land heeft ervaren doordat het de mogelijkheid gekregen heeft om Europa te dienen tijdens deze laatste maanden. Dank u."@nl3 "Panie przewodniczący! Na wstępie chciałbym powiedzieć, że to była prezydencja w służbie Europy i projektu proeuropejskiego. Celem tej prezydencji nie było zadowolenie każdego, ale rozdzielenie wód, uzyskanie pochwał od opowiadających się za Europą, ale również poddanie się krytyce przeciwników Europy. Również z tego jesteśmy dumni. Ci, którzy głośno wyrażają dezaprobatę dla mówców i przeszkadzają w korzystaniu z demokracji w parlamentach, nie muszą nawet przepraszać, bowiem faktycznie przyjęliśmy kartę praw podstawowych, zgodnie z którą tolerancja jest podstawową wartością europejską, i to tolerancja nawet dla tych, którzy nie rozumieją ducha i zachowań demokratycznych. Ponadto, szanowni państwo, chciałbym powiedzieć, że nie podzielam często infantylnej wizji tych, którzy uważają, że istnieje całkowicie zasadniczy podział między polityką zagraniczną i wewnętrzną. W moim kraju prezydencja portugalska jest traktowana bardzo poważnie i wszyscy nasi premierzy, ja również, zawsze słusznie uważali swoją pracę za kluczową i priorytetową w okresie prezydencji portugalskiej, ponieważ projekt europejski jest również kwestią polityki wewnętrznej Portugalii, dotyczącą nie tylko obcokrajowców i Europy. Nie, on dotyczy nas, Portugalczyków. Właśnie z tego względu premierzy zawsze uznawali za priorytetowe działania na szczeblu europejskim i europejską agendę, bowiem wszyscy wiemy, że zajmując się sprawami europejskimi za pomocą projektu europejskiego bronimy swoich własnych interesów. Wiedzą państwo, ja również należę do partii, ja także mam szczęście być obywatelem państwa, gdzie przestrzega się zasady Churchilla: za granicą nigdy nie krytykujemy ani nie atakujemy własnego rządu. Czekamy z tym aż do powrotu do domu; wtedy nadrabiamy stracony czas, kiedy rząd może się bronić. To bardziej lojalne: właśnie tak postępujemy w Portugalii; taka jest pełna godności droga, jaką zmierza portugalska tradycja i portugalska kultura polityczna w trakcie sprawowania prezydencji UE. Chciałbym również podkreślić, dlaczego uważam, że osiągnęliśmy postęp w ostatnim roku. Osiągnęliśmy postęp, kiedy spojrzymy na Europę na początku tego roku i na jego końcu, dostrzeżemy ten postęp, również w odniesieniu do programu opracowanego wspólnie przez trzy prezydencje, który był bardzo pomocny. Taka koordynacja między trzema prezydencjami, odpowiednio powiązana z programem Komisji, była korzystna dla Europy i uważam, że mam obowiązek podzielić się z państwem swoim doświadczeniem; uważam, że stanowiło to dużą pomoc dla mnie i umożliwiło koordynację z poprzednią prezydencją. W odniesieniu do traktatu lizbońskiego zawsze uważałem, że uzyskanie mandatu w tej kwestii, bez którego nigdy nie udałoby się podpisać Traktatu, zawdzięczamy w dużej mierze poprzedniej prezydencji, prezydencji i przywództwu pani Angeli Merkel. Ktoś zadał pytanie: „dlaczego Brazylia?” Odpowiedź jest prosta. Z tego samego powodu, dla którego mamy strategiczne partnerstwo z Chinami, Indiami i Rosją, a brak takiego partnerstwa z Brazylią to błąd, ponieważ niczego nie da się w świecie osiągnąć – to, co mówię, jest oczywistym faktem politycznym – niczego nie da się w świecie osiągnąć w dziedzinie ochrony środowiska czy handlu bez Brazylii. Brazylia to obecnie nowy międzynarodowy partner o olbrzymim i kluczowym znaczeniu i z tego względu uważam, że dzięki partnerstwu z Brazylią polityka zagraniczna UE staje się lepsza, spójniejsza i wszechstronniejsza. Kolejna sprawa – wytrwałość w dążeniu do organizacji szczytu afrykańskiego; ktoś przywołał tę wytrwałość. Zgadza się, byliśmy uparci. Pamiętam, że kiedy półtora roku temu rozmawialiśmy o szczycie afrykańskim, nikt naprawdę nie wierzył, że uda się go zorganizować. Wszyscy wskazywali na trudności i przeszkody, ale my byliśmy uparci, ponieważ zawsze sądziliśmy, że mamy rację, że błędem byłoby niezorganizowanie takiego szczytu, i uważaliśmy, że po obu stronach istnieje wola, by to zrobić – i mieliśmy rację. To kolejny powód, dla którego szczyt się udał. Na koniec chciałbym powiedzieć, że dzięki tej prezydencji Europa zrobiła krok naprzód. Ale to jedynie krok, to jeszcze nie meta. Nie, wszyscy mamy jeszcze daleko do mety. To tylko mały krok; znam doskonale jego rozmiar; jestem świadomy, że polityka to nieustanny wysiłek, a kiedy jedno zadanie się kończy, zaraz znajdzie się następne. Wiem również, że musimy dokonać postępu w dziedzinie migracji za pomocą „błękitnej karty”; wiem, że musimy dalej rozwijać model flexicurity, wiem doskonale, że jest jeszcze wiele do zrobienia w tych dziedzinach, ale udało nam się zrobić w nich krok naprzód. Nie cofnęliśmy się, nie staliśmy w miejscu – ruszyliśmy naprzód. Przecież w okresie ostatnich 50 lat projekt europejski nie składał się z niczego innego prócz małych, lecz pewnych kroków naprzód. Mówię to państwu, bowiem jestem głęboko przekonany, że prezydencja portugalska oznaczała krok naprzód i postęp, a nasze działania były korzystne dla projektu europejskiego; nic innego, tylko wspomniany już przeze mnie projekt europejski, bowiem zawsze kierowaliśmy się interesem własnego kraju, którego broniliśmy za pomocą tego projektu. Kraju, który chce dzielić z innymi swoją suwerenność i wziąć udział w tej wspaniałej przygodzie, jaką jest widok 27 państw dzielących swoją suwerenność z innymi w dziedzinach, które jeszcze 20 lat temu były uważane za decydujące dla bezpieczeństwa narodowego. Takie dzielenie się suwerennością stanowi przykład dla świata, jak współpracować na rzecz pokoju i rozwoju, i to jest właśnie europejska przygoda. Jestem zaszczycony, że miałem możliwość przyczynić się do niego, i chciałbym zakończyć, dzieląc się z państwem dumą, jaką z tego tytułu odczuwają Portugalczycy. Mój kraj zawsze był proeuropejski. Portugalczycy są bardzo proeuropejscy; wierzą w Europę i podobnie jak ja i wielu z was byli niezadowoleni z opieszałości Europy przez trzy lata. Chcieli przełamać niemoc, chcieli zrobić krok naprzód. Udało nam się zrobić ten krok, a co więcej, dokonaliśmy tego dzięki traktatowi noszącemu nazwę naszej stolicy. Chciałbym również powiedzieć, że mój kraj jest dumny i zaszczycony, że mógł służyć Europie przez sześć miesięcy. Bardzo dziękuję."@pl16 "Senhor Presidente, começo por referir o seguinte: esta foi uma Presidência ao serviço da Europa e de um projecto europeísta. Não foi uma Presidência para agradar a todos, foi uma Presidência para separar as águas, foi uma Presidência para recolher o aplauso daqueles que são a favor da Europa, mas também uma Presidência para suportar o protesto daqueles que são contra a Europa. E temos orgulho nisso. E aqueles que pateiam os oradores, aqueles que tentam perturbar o exercício democrático nos parlamentos, escusam de pedir desculpa, porque afinal de contas nós proclamámos aqui a Carta dos Direitos Fundamentais, que proclama como valor fundamental da Europa o valor da tolerância, e a tolerância mesmo com aqueles que não sabem o que é espírito e comportamento democrático. Depois, senhores deputados, quero também dizer-vos o seguinte: eu não partilho da visão tantas vezes pueril e infantil de quem acha que há uma separação absolutamente fundamental entre política externa e política interna. No meu país a Presidência portuguesa é levada muito a sério e todos os Primeiro-Ministros, entre os quais me incluo, tiveram a lucidez de considerar como fundamental e prioritária a sua acção quando chegou a vez da Presidência portuguesa, porque o projecto europeu é uma questão também de política interna para Portugal, não tem apenas a ver com o estrangeiro e a Europa, não, tem a ver connosco, portugueses. É por isso que desde sempre os Primeiro-Ministros se empenharam prioritariamente na acção europeia e na agenda europeia, porque nós temos bem consciência que, em matéria de Europa, é no projecto europeu que defendemos os nossos interesses. E depois, sabem? Também eu faço parte de um partido, e felizmente de um país, onde seguimos a regra churchiliana, a regra de Churchil: nós nunca criticamos no estrangeiro, nem nunca atacamos no estrangeiro o nosso próprio Governo, nós guardamos para casa, para quando voltarmos a casa, compensarmos o tempo perdido e também quando o Governo está em condições de se defender. É mais leal, é assim que nos comportamos em Portugal, é assim que a tradição portuguesa e a cultura política portuguesa se honra de proceder quando está no exercício de presidências da União Europeia. Depois quero também sublinhar uma nota importante, eu acho que uma das razões de termos avançado este último ano, e avançámos, se olharmos para a Europa no início deste ano e olharmos para a Europa no final deste ano, veremos que avançámos e avançámos também em função daquilo que foi a definição do programa conjunto das três presidências e isso ajudou. Essa concertação entre as três presidências devidamente articulada com o programa da Comissão ajudou a Europa e eu acho que é meu dever dar-vos a minha própria experiência, acho que isso me ajudou muito e ajudou a concertar com a Presidência anterior. Tenho dito sempre a propósito do Tratado de Lisboa, este Tratado de Lisboa fica a dever muito à Presidência anterior, à Presidência de Angela Merkel e à liderança de Angela Merkel para obter um mandato sem o qual teria sido impossível atingir o Tratado. Alguém perguntou "Porquê o Brasil?" É muito simples de entender. Pela mesma razão que temos uma parceria estratégica com a China, com a Índia e com a Rússia, e não ter com o Brasil é um erro, porque nada no mundo se consegue, é apenas aquilo que é politicamente evidente, nada no mundo se consegue em matéria de ambiente, nem em matéria de comércio, sem o Brasil. O Brasil é hoje um novo parceiro internacional da maior e vital importância e é por isso que julgo que a política externa da União Europeia fica melhor, mais coerente e mais compreensiva com a parceria com o Brasil. Depois, perseverança na Cimeira de África, alguém falou nisso, perseverança. É isso mesmo, o que nós fizemos foi perseverar, e lembro-me bem, há um ano e meio quando falámos na Cimeira de África, verdadeiramente ninguém acreditava que íamos conseguir. E verdadeiramente todos nos apontavam as dificuldades e os obstáculos, mas perseverámos porque sempre intuímos que tínhamos razão, que era um erro não a fazer, e mais, e sempre intuímos que havia, de um lado e do outro, vontade de o fazer e tínhamos razão. E foi por isso que esta Cimeira foi também um sucesso. Finalmente esta Presidência fez a Europa avançar, foi isso que eu aqui quis dizer. Mas apenas avançámos, isto não é o fim da História, não, estamos muito longe do fim da História, é apenas um pequeno passo, eu tenho bem o sentido das proporções, eu sei bem que a política é um trabalho sem fim, e assim que se cumpre uma missão haverá outra para se realizar e eu sei bem que é preciso em matéria de migração avançar com a "blue card", eu sei bem que em matéria de flexigurança é preciso ir mais longe, eu sei bem que há muito para fazer, mas nesses domínios todos avançámos. Não regredimos, não ficámos parados, avançámos. E afinal de contas de que é que se fez o projecto europeu nestes últimos 50 anos senão de pequenos avanços, sólidos avanços? Foi por isso que vos fiz esta descrição, porque estou em absoluto convencido que com a Presidência portuguesa nós avançámos e nós progredimos e o que nós fizemos foi a favor do projecto europeu, não foi a favor de mais nada, o projecto europeu, como vos disse, porque o que nos guiou desde sempre foram os interesses do nosso próprio país, que se defendem no projecto europeu, um país que quer partilhar a sua soberania com os outros e quer participar nesta aventura absolutamente excepcional que é ver 27 países partilharem as suas soberanias em áreas que há 20 anos atrás eram consideradas áreas de segurança do Estado. Partilhar essa soberania é dar um exemplo ao mundo de cooperação para a paz, para o desenvolvimento, é isto que é a aventura da Europa. Eu sinto-me apenas honrado por ter dado um pequeno contributo para isso e quis apenas aqui deixar perante todos vós o orgulho que os portugueses sentem nisso. O meu país sempre foi um país europeísta, os portugueses são muito pró-europeus, acreditam na Europa e, tal como eu e muitos de vós, também estavam frustrados por a Europa estar a arrastar os pés há três anos, queriam vencer o impasse, queriam andar para a frente e andámos para a frente, e andámos para a frente com um Tratado que ainda por cima tem o nome da nossa capital. Quis-vos dar conta também do orgulho e da honra que o meu país sentiu por poder ter tido a oportunidade de servir a Europa nestes últimos seis meses. Muito obrigado."@ro18 "Pán predseda, začnem tým, že poviem, že toto bolo predsedníctvo v službách Európy a proeurópskeho projektu. Nebolo to predsedníctvo, ktoré by sa páčilo každému, bolo však predsedníctvom na rozdelenie vôd, čím si získalo pochvalu od tých, ktorí sú v prospech Európy, ale muselo strpieť aj protesty tých, ktorí sú proti Európe. Aj na to sme hrdí. Tí, ktorí sa posmievajú rečníkom, tí, ktorí sa snažia narušiť vykonávanie demokracie v parlamentoch, sa nemusia ospravedlňovať, lebo sme tu už vyhlásili Chartu základných práv, ktorá ustanovuje toleranciu ako základnú európsku hodnotu, a to aj toleranciu tých, ktorí nerozumejú demokratickému duchu a správaniu. Ďalej, dámy a páni, by som takisto rád povedal, že nezdieľam často detinskú a infantilnú víziu tých, ktorí veria, že existuje absolútne základné oddelenie medzi zahraničnou a domácou politikou. V mojej krajine sa portugalské predsedníctvo vníma veľmi vážne a všetci naši ministerskí predsedovia vrátane mňa majú zdravý rozum, aby si vážili jeho prácu za rozhodujúcu a prioritnú, kedykoľvek ide o portugalské predsedníctvo, lebo európsky projekt je takisto medzinárodnou politickou otázkou Portugalska, nie len o cudzincoch a o Európe. Nie, týka sa to nás, Portugalcov. To je dôvod, prečo ministerskí predsedovia vždy dávali prioritu záväzku európskej akcii a európskej agende, lebo si všetci dobre uvedomujeme, že v európskych záležitostiach obraňujeme naše záujmy prostredníctvom európskeho projektu. Viete čo? Ja takisto patrím do skupiny a, našťastie, krajiny, kde dodržiavame Churchillovo pravidlo: nikdy nekritizujeme alebo neútočíme na našu vlastnú vládu v zahraničí. Počkáme na návrat domov, a potom si to vykompenzujeme za stratený čas, keď je vláda v stave, aby sa mohla obraňovať. Je to lojálnejšie. Takto sa správame v Portugalsku. Toto je dôstojný spôsob, ktorým sa správa portugalská tradícia a portugalská politická kultúra, keď je v predsedníctve EÚ. Ďalej by som rád zdôraznil jeden dôležitý dôvod, prečo verím, že sme minulý rok napredovali. Urobili sme pokrok, ak sa pozrieme na Európu na začiatku roka a ak sa pozrieme na Európu na konci tohto roka, uvidíme, že sme urobili pokrok a že sme urobili pokrok aj vo vzťahu k programu spoločne vymedzenému tromi predsedníctvami, a ktoré pomohli. Táto koordinácia medzi tromi predsedníctvami, riadne prepojená s programom Komisie, pomohla Európe a ja verím, že je mojou povinnosťou dať vám vlastnú skúsenosť. Verím, že mi to veľmi pomohlo a prispelo ku koordinácii s predchádzajúcim predsedníctvom. Vždy som o Lisabonskej zmluve hovoril, že za mnohé vďačí predchádzajúcemu predsedníctvu, predsedníctvu Angely Merkelovej a jej vedeniu s cieľom získať mandát, bez ktorého by sme nemali zmluvu. Niekto sa pýtal „Prečo Brazília?“ To je jednoduché. Z toho istého dôvodu, že máme strategické partnerstvo s Čínou, Indiou a Ruskom a nemáme s Brazíliou, je chyba, lebo na svete sa nedosiahne nič – len hovorím, čo je politicky zreteľné – nič sa na svete nedosiahne v oblasti životného prostredia alebo v obchode, bez Brazílie. Brazília je dnes novým medzinárodným partnerom so zásadným a životne dôležitým významom, a preto usudzujem, že je vonkajšia politika EÚ lepšia, jednotnejšia a úplnejšia s partnerstvom s Brazíliou. Po ďalšie, vytrvalosť na africkom samite. Niekto to spomenul – vytrvalosť. To je to, my sme vytrvali. Veľmi dobre si pamätám, bolo to pred rokom a pol, keď sme hovorili o africkom samite a nikto naozaj neveril, že by sme to mohli dokázať. Každý poukazoval na ťažkosti a prekážky, ale my sme vytrvali, lebo sme vždy cítili, že sme mali pravdu, že by bolo chybou neurobiť to, a vždy sme cítili, že na oboch stranách bola vôľa urobiť to a mali sme pravdu. To je ďalší dôvod, prečo bol samit úspešný. Nakoniec, toto predsedníctvo posunulo Európu vpred, to som chcel povedať. Posunuli sme sa síce vpred, nie je to však koniec príbehu. Nie, sme ďaleko od konca príbehu. Len malý krok. Veľmi dobre si uvedomujem jeho rozsah. Veľmi dobre si uvedomujem, že politika je nepretržitá snaha a že keď sa jedna úloha dokončí, bude ďalšia, ktorú bude treba splniť. Takisto si uvedomujem, že je potrebné, aby sme napredovali v oblasti migrácie s tzv. modrou kartou. Dobre si uvedomujem, že je potrebné, aby sme postúpili s flexiistotou. Dobre si uvedomujem, že je pred nami mnoho práce, ale posunuli sme sa vpred vo všetkých týchto oblastiach. Nehýbali sme sa dozadu, nezostali sme stáť, hýbali sme sa vpred. Napokon, európsky projekt pozostával za posledných 50 rokov jedine z malých, ale pevných krokov vpred. Hovorím vám to preto, lebo som pevne presvedčený, že s portugalským predsedníctvom sme sa posunuli vpred a urobili sme pokrok a to, čo sme urobili, bolo pre európsky projekt dobré. Nič viac, európsky projekt, ako som povedal, lebo sme boli vždy vedení záujmami svojej vlastnej krajiny, ktorú obraňujeme prostredníctvom európskeho projektu. Krajina, ktorá chce zdieľať svoju zvrchovanosť s ostatnými a chce sa zúčastňovať na tomto mimoriadnom dobrodružstve, v ktorom je vidieť, ako 27 krajín zdieľa svoju zvrchovanosť v oblastiach, ktoré sme pred 20 rokmi považovali za oblasti národnej bezpečnosti. Zdieľanie tejto zvrchovanosti znamená dávať svetu príklad spolupráce s cieľom dosiahnuť mier, rozvoj a toto je európske dobrodružstvo. Cítim sa poctený, že som k tomu trochu prispel a rád by som vás zanechal s hrdosťou, ktorú cítia Portugalci. Moja krajina bola vždy proeurópska. Portugalci sú veľmi proeurópski. Veria v Európu a ako ja a mnohí z vás takisto boli znechutení, že Európa tri roky chodila okolo horúcej kaše. Chceli prekonať mŕtvy bod, chceli sa posunúť vpred. Pohli sme sa vpred a čo viac, urobili sme tak so zmluvou, ktorá je pomenovaná po našom hlavnom meste. Takisto som vám chcel povedať, aká hrdá a poctená sa cíti moja krajina, že mala možnosť slúžiť počas ostatných šiestich mesiacov Európe. Ďakujem veľmi pekne."@sk19 "( ) Gospod predsednik, to je bilo predsedovanje v podporo Evropi in je predstavljalo evropski projekt. Ni bilo predsedovanje, ki bi ugajalo vsem, bilo je predsedovanje, ki je razdvajalo; prejemalo je pohvale zagovornikov Evrope in doživljalo proteste nasprotnikov Evrope. Tudi na to smo ponosni. Tistim, ki se posmehujejo govornikom, tistim, ki poskušajo prekiniti izvajanje demokracije v parlamentih, se ni treba opravičevati, ker smo tukaj dejansko razglasili listino o temeljnih pravicah, ki določa strpnost kot temeljno evropsko vrednoto in je strpna celo do tistih, ki ne razumejo demokratičnega duha in obnašanja. Gospe in gospodje, ne strinjam se s pogosto neresno in nerazvito vizijo tistih, ki menijo, da obstaja brezpogojna temeljna delitev na tujo in domačo politiko. Pri nas se portugalsko predsedovanje jemlje zelo resno in vsi predsedniki vlad, vključno z mano, so razumno obravnavali delo kot ključno in prednostno, kadar koli je šlo za portugalsko predsedovanje, saj je evropski projekt tudi notranje politično vprašanje za Portugalsko in ne zadeva le tujce in Evropo. Ne, to zadeva nas, Portugalce. Zaradi tega so predsedniki vlad vedno dajali prednost zavezi za evropsko ukrepanje in evropsko agendo, ker se na področju evropskih zadev dobro zavedamo, da svoje interese zagovarjamo prek evropskega projekta. Ali veste, da pripadam stranki in na srečo državi, v kateri upoštevamo Churchillovo pravilo: v tujini nikoli ne kritiziramo ali napadamo lastne vlade. To prihranimo za takrat, ko pridemo domov; takrat nadoknadimo izgubljeni čas, ko se vlada lahko sama zagovarja. To je bolj pošteno; tako delamo na Portugalskem; to je dostojen način, na katerega delujeta portugalska tradicija in portugalska politična kultura, kadar gre za predsedovanje EU. Prav tako želim poudariti pomemben razlog, zakaj smo v preteklem letu napredovali. Napredek je bil dosežen, če pogledamo Evropo na začetku leta in Evropo ob koncu tega leta, napredovali smo tudi v zvezi s programom, ki so ga skupaj opredelila tri predsedstva in to je bilo koristno. Usklajevanje med tremi predsedstvi, ki se je ustrezno povezovalo s programom Komisije, je bilo koristno za Evropo in menim, da vam moram posredovati lastno izkušnjo; verjamem, da mi je to veliko pomagalo in prispevalo k usklajevanju z prejšnjimi predsedstvi. Vedno sem menil, da je za lizbonsko pogodbo zaslužno prejšnje predsedovanje Angele Merkel in njeno vodenje za pridobitev mandata, brez katerega ne bi bilo pogodbe. Nekdo je vprašal zakaj Brazilija? To je enostavno vprašanje. Iz istega razloga kot so strateška partnerstva s Kitajsko, Indijo in Rusijo, če partnerstva z Brazilijo ni, bi bila to napaka, ker se v svetu, v okolju ali v trgovini ničesar ne more doseči brez Brazilije, pri čemer navajam le to, kar je politično očitno. Današnja Brazilija je nova mednarodna partnerica, ki ima velik in ključni pomen, zaradi česar menim, da je zunanja politika EU boljša, skladnejša in razumljivejša na podlagi partnerstva z Brazilijo. Nekdo je omenil vztrajnost na vrhu z Afriško unijo. Tako je, bili smo vztrajni. Dobro se spomnim, ko smo pred letom in pol razpravljali o vrhu z Afriško unijo, nihče pa ni zares verjel, da bomo uspeli. Vsakdo je poudarjal težave in ovire, vendar smo vztrajali, ker smo vedno čutili, da imamo prav in da to ne bi bila napaka, čutili pa smo tudi, da je želja na obeh straneh in nismo se zmotili. To je še eden od razlogov za uspešnost vrha. Želel sem povedati, da je na koncu to predsedovanje Evropo popeljalo naprej. Vseeno smo le napredovali, to še ni konec zgodbe. Smo še daleč od konca zgodbe. Le majhen korak, dobro se zavedam njegovega obsega; dobro se zavedam, da je politika nenehno prizadevanje, po zaključku ene naloge pa se pojavi nova, ki jo je treba opraviti. Zavedam se tudi, da moramo na področju priseljevanja doseči napredek glede modre izkaznice; dobro se zavedam, da moramo napredovati pri prožni varnosti; dobro se zavedam, da je preveč stvari, ki jih je treba narediti, vendar smo na vseh teh področjih dosegli napredek. Nismo naredili koraka nazaj; nismo obstali na mestu; premaknili smo se naprej. Nazadnje so evropski projekt v zadnjih petdesetih letih sestavljali le majhni, vendar odločni koraki naprej. To vam pripovedujem, ker sem trdno prepričan, da smo s portugalskim predsedovanjem dosegli napredek in delo je bilo opravljeno v korist evropskega projekta in ničesar drugega, ker so nas vodili interesi lastne države in jih evropski projekt zagovarja. Država, ki želi svojo neodvisnost deliti z drugimi in želi sodelovati v tej nenavadni pustolovščini, v kateri si 27 držav deli neodvisnost na območjih, ki so se pred 20 leti obravnavala kot območja nacionalne varnosti. Skupna neodvisnost daje zgled svetu sodelovanja za mir, razvoj in to je evropska pustolovščina. Počaščen sem, da sem k temu prispeval in vas prepuščam ponosu, ki ga Portugalska čuti do tega. Moja država je bila vedno proevropska. Portugalci so zelo proevropski; verjamejo v Evropo ter kot jaz in večina vas so bili razočarani, da je Evropa zavlačevala delo tri leta. Želeli so odpraviti zastoj; želeli so napredovati. Dosegli smo napredek in kar je še več, dosegli smo ga pri pogodbi, ki se imenuje po našem glavnem mestu. Želel sem tudi povedati, kako ponosna in počaščena je Portugalska, da je lahko bila na voljo Evropi v zadnjem polletju. Najlepša hvala."@sl20 "Herr talman! Låt mig först säga att det här har varit ett ordförandeskap för Europa och som har främjat EU-projektet. Ordförandeskapet har inte försökt göra alla till lags utan har varit en vattendelare och därmed fått beröm från dem som är för Europa och kritik från dem som är emot Europa. Det är vi också stolta över. De som buar när andra talar och försöker hindra utövandet av demokrati i parlamentet behöver inte be om ursäkt för vi har faktiskt kungjort stadgan om de grundläggande rättigheterna här i parlamentet, i vilken vi värnar toleransen som en grundläggande europeisk värdering, tolerans även för dem som inte förstår den demokratiska andan och beteendet. Vidare vill jag även säga att jag inte delar det barnsliga och infantila synsätt hos dem som tror att det finns en absolut skiljevägg mellan utrikes- och inrikespolitik. I mitt land tar vi det portugisiska ordförandeskapet på stort allvar och alla våra premiärministrar, mig själv inräknad, har varit förnuftiga nog att se sitt arbete som mycket viktigt och har alltid prioriterat detta när det har varit vår tur att inneha ordförandeskapet. EU-projektet är nämligen även en inrikespolitisk fråga för Portugal och handlar inte bara om utlänningar och Europa. Nej, det handlar om oss, portugiserna. Därför har premiärministrarna alltid prioriterat europeiska insatser och den europeiska agendan för vi är väl medvetna om att vi i EU-frågorna försvarar våra intressen genom EU-projektet. Vet ni vad? Jag tillhör även ett parti, och lyckligtvis ett land, där vi följer Winston Churchills regel att aldrig kritisera eller angripa vår egen regering i utlandet. Det sparar vi tills vi kommer hem. Då tar vi igen detta med råge när regeringen är i stånd att försvara sig. Det är lojalare. Det är så vi gör i Portugal. Det är det värdiga sätt som vi inom den portugisiska traditionen och den portugisiska kulturen använder när vi innehar ordförandeskapet i EU. Vidare vill jag poängtera en viktig anledning till varför jag menar att vi har gjort framsteg det senaste året. Vi har gjort framsteg. Om vi jämför EU vid årets början och EU vid årets slut ser vi att vi har gjort framsteg. Vi har även gjort framsteg i förhållande till det program som definierats gemensamt av de tre ordförandeskapen och det hjälpte. Samordningen av de tre ordförandeskapen, vederbörligen knutna till kommissionens program, hjälpte EU och jag anser att det är min plikt att dela med mig av mina erfarenheter. Jag anser att det har hjälpt mig mycket och det har hjälpt mig i samordningen med det föregående ordförandeskapet. Om Lissabonfördraget har jag alltid sagt att det har det tidigare ordförandeskapet, Angela Merkels ordförandeskap och hennes ledarskap, att tacka för det mandat det fick, för utan det skulle vi inte ha något fördrag. Någon frågade ”Varför Brasilien?”. Det är en lätt fråga. Av samma anledning som vi har ett strategiskt partnerskap med Kina, Indien och Ryssland och för att det vore ett misstag att inte ha något med Brasilien. Jag påpekar bara det politiskt uppenbara men vi kan inte åstadkomma någonting i världen, vare sig när det gäller miljö eller handel, utan Brasilien. Dagens Brasilien är en ny, mycket viktig internationell partner och därför anser jag att EU:s utrikespolitik blir bättre, mer konsekvent och mer heltäckande med ett partnerskap med Brasilien. Sedan har vi uthålligheten vid Afrika-toppmötet. Någon nämnde uthållighet. Så är det, vi var uthålliga. Jag kommer väl ihåg när vi för ett och ett halvt år sedan talade om Afrika-toppmötet och ingen riktigt trodde att vi skulle klara det. Alla pekade på svårigheterna och hindren, men vi stod fast för vi har alltid känt att vi hade rätt, att det vore ett misstag att inte göra det. Vi har också alltid känt att det på båda sidor fanns en vilja att göra det och vi hade rätt. Det är en annan anledning till varför toppmötet var en framgång. Till sist fick ordförandeskapet EU att kliva ett steg framåt. Det var det jag ville säga. Vi klev dock bara ett steg framåt. Historien tar inte slut där. Nej, vi är långt från slutet. Bara ett litet steg. Jag är väl medveten om hur litet det är. Jag är väl medveten om att politik är ett oupphörligt arbete och så fort en uppgift är avslutad finns det en ny att ta itu med. Jag är också väl medveten om att vi i migrationsfrågan måste göra framsteg med blåkortet. Jag är väl medveten om att vi behöver gå längre när det gäller flexicurity. Jag är väl medveten om att det finns mycket kvar att göra men vi har gjort framsteg på alla dessa områden. Vi tog inte ett steg tillbaka. Vi stod inte stilla. Vi tog ett steg framåt. När allt kommer omkring har EU-projektet de senaste 50 åren helt och hållet bestått av små men bestämda steg framåt. Det är därför jag säger detta, för jag är helt övertygad om att vi med det portugisiska ordförandeskapet har tagit ett steg framåt och gjort framsteg. Och vi gjorde det för EU-projektets bästa. Ingenting annat. Vi gjorde det som sagt för EU-projektet för vi har alltid sett till vårt eget lands intressen som tillvaratas genom EU-projektet. Ett land som vill dela sin självständighet med de övriga och vill delta i det utomordentliga äventyr som det innebär att se 27 länder dela sin självständighet på områden som för 20 år sedan betraktades som områden som rörde rikets säkerhet. Genom att dela denna självständighet ger vi världen ett föredömligt exempel på samarbete för fred och utveckling och det är det som kännetecknar det europeiska äventyret. Jag känner mig hedrad över att ha gjort ett litet bidrag till detta och jag vill dela med mig av den stolthet som portugiserna känner över detta. Mitt land har alltid varit positivt till EU. Portugiserna är mycket positiva till EU. De tror på EU och har också, precis som jag och många av er, känt sig frustrerade över att EU har gått och dragit benen efter sig i tre år. De ville ta sig ur dödläget. De ville gå vidare. Vi har gått vidare och vi gjorde det dessutom med ett fördrag som är uppkallat efter vår huvudstad. Jag vill även berätta hur stolt och hedrat mitt land känner sig över att ha haft möjlighet att göra en insats för Europa under det senaste halvåret. Tack så mycket."@sv22
lpv:unclassifiedMetadata	"Angela Merkel"13 "José Sócrates"13 "José Sócrates,"18,20,15,7,17 "PT"20 "Padomes priekšsēdētājs."13 "Presidente em exercício do Conselho"18,15,17 "impasse"12 "leadership"12 "neuvoston puheenjohtaja"7 "partner"12 "predsedujoči Svetu."20

Named graphs describing this resource:

The resource appears as object in 2 triples

Context graph