Local view for "http://purl.org/linkedpolitics/eu/plenary/2007-11-14-Speech-3-074"

Predicate	Value (sorted: default)
rdf:type	lpv_eu:Speech⁶
dcterms:Date	"2007-11-14"^^xsd:date⁶
dcterms:Is Part Of	lp_eu:Interesul european: reuşita în era globalizării (dezbatere)⁶
dcterms:Language	"pt"^^xsd:language⁶
lpv:document identification number	"en.20071114.2.3-074"⁶
lpv:hasSubsequent	lp_eu:2007-11-14-Speech-3-075⁶
lpv:speaker	lp:Manuel Lobo Antunes⁶
lpv:spoken text	"Senhora Presidente, Senhor Vice-Presidente da Comissão, Senhores deputados, este foi um longo e denso debate, suponho que, de todos os debates que, em nome da Presidência tenho participado neste Parlamento, aquele que teve uma lista maior de participantes e de deputados que aqui exprimiram a sua opinião, porque este é evidentemente um tema da maior importância e da maior actualidade e um tema, não tenhamos ilusões, difícil e também controverso, sobre o qual, de resto, tivemos aqui opiniões, análises, comentários muito diferentes. Mas há, suponho eu, uma conclusão comum, é que a globalização está aqui e está aqui para ficar e para se desenvolver e para ter novas manifestações. Não há recuo, não há marcha atrás, não podemos andar para trás na História, a globalização é ela própria o resultado da marcha da humanidade em face do futuro. E o que temos de fazer e o que temos que analisar e o que temos que decidir é sobre, naturalmente, como tirar o maior partido, os maiores benefícios da globalização, diminuindo ou eliminando todos os riscos que são conhecidos, que estão associados a essa mesma globalização, e nunca perder de vista, e isto para mim é muito importante, que a globalização deve servir o Homem, deve estar ao serviço do Homem e do cidadão e não o contrário. Não é o Homem, não é o cidadão, não é o ser humano que deve estar ao serviço da globalização. Também não restam muitas dúvidas que para podermos tirar todo o partido, todo o benefício que a globalização nos pode oferecer, que nós temos na Europa que capacitar as nossas empresas, as grandes mas também as pequenas e as médias empresas, com os instrumentos e com as políticas que lhes permitam fazer face aos desafios da globalização económica, que temos que qualificar e formar os cidadãos europeus e também que temos que reformar o nosso modelo social. Não se trata de forma alguma, antes pelo contrário, de o diminuir, de o fragilizar, mas que o temos que reforçar, que o temos que adaptar, para que com sucesso o nosso modelo social possa fazer face aos desafios e às ameaças que a globalização possa trazer ao nosso modelo social. Também no âmbito do ambiente temos que reconhecer que a União Europeia tem dado provas na protecção do ambiente, tem dado provas de facto, na capacidade de liderança e de apontar o caminho, de apontar o futuro, como nenhum outro bloco regional no mundo tem feito e vamos demonstrá-lo muito claramente a partir das negociações que se iniciarão em Bali no próximo mês de Dezembro. Finalmente, também uma palavra para a chamada dimensão externa da Estratégia de Lisboa tão ligada às questões da globalização. O ponto é convidar outros, que connosco partilham este caminho da globalização, estas dificuldades e estes desafios da globalização, a partilharem connosco valores e princípios económicos, sociais e ambientais, é naturalmente tornar muito claro que a globalização só será bem sucedida para benefício de todos se, efectivamente, pudermos acordar num mundo, num mundo social, num mundo económico, num mundo ambiental que seja verdadeiramente regulado para e ao serviço de todos. Este aspecto é fundamental. E sobre esta questão, Senhores deputados, não sejamos ingénuos, nós acreditamos que com políticas sólidas, com princípios sólidos, com valores sólidos, podemos efectivamente, como digo, alcançar aquele que é para nós um objectivo fundamental: a globalização ao serviço da humanidade."@pt¹⁷
lpv:translated text	". Vážená paní předsedající, vážený pane místopředsedo Komise, dámy a pánové, toto byla skutečně dlouhá a obsažná rozprava, a ze všech rozprav, kterých jsem se tu zúčastnil jako zástupce předsednictví, tato měla nejdelší seznam účastníků a poslanců, kteří vyslovili svůj názor. Toto je zjevně vysoce aktuální otázka nejvyššího významu, ale nedělejme si iluze, že to není současně náročná a kontroverzní otázka, která vyprodukovala velkou rozmanitost názorů, rozborů a připomínek. Vidím tu ale přece jistý společný závěr, a to je, že globalizace tu bude, bude se rozvíjet a projevovat novými způsoby. Není žádná cesta zpět, není možný návrat, nemůžeme zvrátit dějiny. Samotná globalizace je výsledkem našeho pochodu směrem k budoucnosti. Co musíme udělat, co musíme analyzovat a o čem musíme rozhodnout, to se přirozeně týká způsobu, jak globalizaci co nejlépe využít a co nejvíce zužitkovat a současně omezit či odstranit všechna známá rizika, která jsou s ní spojená, přičemž bychom vždy měli mít na paměti – což je pro mě velmi důležitá věc – že globalizace musí sloužit lidstvu a občanům, a nikoli naopak. Není to lidstvo, občané či lidské bytosti, které by musely sloužit globalizaci. Je také málo pochyb o tom, že musíme my v Evropě své podniky, ať už velké nebo malé a střední, vybavit nástroji a politikami, které jim umožní čelit výzvám hospodářské globalizace, abychom byli schopni co nejlépe využít to, co globalizace nabízí, a mít z toho co největší prospěch. Musíme zvyšovat kvalifikovanost a odborně připravovat evropské občany a musíme i reformovat náš sociální model. To není otázka redukce či oslabování tohoto modelu, ve skutečnosti je tomu právě naopak. Musíme ho posílit a přizpůsobit, aby se mohl úspěšně utkat s výzvami a hrozbami, které globalizace přináší. V oblasti životního prostředí musí být patrná skutečnost, že se Evropská unie osvědčila při ochraně životního prostředí a že prokázala svou schopnost vést a ukazovat cestu k budoucnosti tak, jak se to nepodařilo žádnému jinému regionálnímu bloku států na světě. Jednání, která začnou v prosinci na Bali, to jasně ukáží. Na závěr se musím dotknout i „vnějšího rozměru“ lisabonské strategie, která je úzce spojená s globalizací. Chci vyzvat další, kteří mají stejnou cestu a čelí stejným těžkostem a problémům globalizace, aby se s námi podělili o hospodářské, sociální a environmentální hodnoty a zásady, a samozřejmě chci také vysvětlit, že globalizace bude úspěchem pro všechny jen tehdy, pokud se dokážeme shodnout na sociálním, hospodářském a environmentálním světě, který je skutečně regulovaný ve prospěch a ke službě všech. Toto hledisko má zásadní význam. Nebuďme naivní, dámy a pánové. Věříme, že s pevnými politikami, pevnými zásadami a pevnými hodnotami, můžeme skutečně dosáhnout toho, co jsem už nazval naším klíčovým cílem: globalizace ve službě lidstva."@cs¹ ". Fru formand, hr. formand for Kommissionen, mine damer og herrer! Dette har været en lang og udførlig behandling, og af alle de behandlinger, jeg har deltaget i på formandskabets vegne, har denne haft den længste liste over deltagere og medlemmer, som ville bidrage med deres mening. Dette er tydeligvis et meget aktuelt emne af stor betydning, men lad os ikke lyve for os selv: Det er også et vanskeligt og kontroversielt emne, der har genereret en lang række udtalelser, analyser og bemærkninger. Jeg antager dog, at vi i fællesskab kan konkludere, at globalisering er her for at blive, og at den vil udvikle og manifestere sig på nye måder. Vi kan ikke vende om, der er ingen vej tilbage, og vi kan ikke ændre historien. Globalisering i sig selv er resultatet af vores rejse mod fremtiden. Hvad vi skal gøre, hvad vi skal analysere, og hvad vi skal beslutte, vedrører naturligvis, hvordan vi skal udnytte og opnå flest fordele ved globalisering, samtidig med at vi reducerer eller eliminerer alle de kendte risici i forbindelse hermed og altid husker - hvilket er meget vigtigt for mig - at globalisering skal tjene mennesket og borgerne og ikke omvendt. Det er ikke menneskeheden, borgerne eller individerne, der skal tjene globaliseringen. Der er heller ingen tvivl om, at vi i Europa skal udruste vores virksomheder, både store, små og mellemstore, med værktøjer og politikker, som sætter dem i stand til at møde udfordringerne i forbindelse med den økonomiske globalisering, hvis vi fuldt ud skal kunne udnytte det, som globaliseringen kan tilbyde. Vi skal forbedre kvalifikationerne og uddanne de europæiske borgere, og vi skal reformere vores sociale model. Det er ikke et spørgsmål om at reducere eller svække denne model, det er faktisk det modsatte. Vi skal styrke den og tilpasse den, så den kan møde de udfordringer og trusler, der skabes af globaliseringen. På miljøområdet skal det anerkendes, at EU har bevist sin evne til at beskytte miljøet, og EU har bevist sin kapacitet til at føre an og vise vejen ind i fremtiden, som ingen anden regional blok i verden har gjort det. Det viser de forhandlinger, der indledes i Bali i december, tydeligt. Endelig vil jeg også henvise til den "eksterne dimension" i Lissabonstrategien, som er tæt forbundet med globalisering. Idéen er at opfordre andre, der deler denne vej, disse vanskeligheder og disse udfordringer i forbindelse med globaliseringen, til at dele vores økonomiske, sociale og miljømæssige værdier og principper og naturligvis at tydeliggøre, at globalisering kun vil være til gavn for alle, hvis vi faktisk kan enes om en social, økonomisk og miljømæssig verden, som reelt er reguleret for og til tjeneste for alle. Dette aspekt er fundamentalt. Lad os ikke være naive. Jeg mener, at vi, som jeg har sagt, med solide politikker, solide principper og solide værdier kan opnå det, som er et grundlæggende mål for os: globalisering til tjeneste for menneskeheden."@da² "Frau Präsidentin, Herr Vizepräsident der Kommission, meine Damen und Herren! Das war wirklich eine lange und ausführliche Aussprache, und von allen Aussprachen, an denen ich hier im Namen der Präsidentschaft teilgenommen habe, war diese die mit der längsten Teilnehmerliste und den meisten Abgeordneten, die ihre Meinung kundgetan haben. Hierbei handelt es sich definitiv um eine topaktuelle Frage von großer Bedeutung, aber lassen Sie uns ganz klar festhalten, dass es auch eine schwierige und kontroverse Frage ist, die zu einer Vielzahl von Stellungnahmen, Analysen und Kommentaren geführt hat. Ich würde als gemeinsame Schlussfolgerung festhalten, dass die Globalisierung gekommen ist, um zu bleiben und sich in vielerlei Hinsicht zu entwickeln und zu manifestieren. Es führt kein Weg zurück. Es ist nicht möglich, rückwärts zu gehen. Wir können die Geschichte nicht rückgängig machen. Die Globalisierung selbst ist das Ergebnis unseres Wegs in die Zukunft. Bei allem, was wir tun, analysieren und entscheiden müssen, geht es natürlich um die Frage, wie wir das Beste aus der Globalisierung machen und den größten Nutzen daraus ziehen, während wir gleichzeitig alle mit ihr verbundenen bekannten Risiken senken oder ausräumen und immer im Hinterkopf behalten – das ist für mich sehr wichtig –, dass Globalisierung der Menschheit und den Bürgern dienen muss, und nicht umgekehrt. Nicht die Menschheit, die Bürger oder die Menschen müssen der Globalisierung dienen. Es besteht ferner wenig Zweifel daran, dass, wenn wir in Europa das Beste aus dem, was die Globalisierung zu bieten hat, machen und Vorteile daraus ziehen wollen, wir unsere Unternehmen, ganz gleich ob große oder kleine und mittlere Unternehmen, mit den Instrumenten und Verfahren ausstatten müssen, die es ihnen ermöglichen, den Herausforderungen der wirtschaftlichen Globalisierung zu begegnen. Wir müssen die Qualifikationen anheben und europäische Bürger schulen und darüber hinaus unser Sozialmodell reformieren. Dabei geht es nicht darum, dieses Modell zu verkleinern oder zu schwächen, ganz im Gegenteil. Wir müssen es stärken und so anpassen, dass es den Herausforderungen und Bedrohungen der Globalisierung erfolgreich begegnen kann. Im Bereich Umwelt gilt es zu erkennen, dass die Europäische Union bewiesen hat, dass sie die Umwelt schützt. Und sie hat gezeigt, dass sie in der Lage ist, den Weg in die Zukunft auf eine Art zu weisen, wie es kein anderer regionaler Zusammenschluss in der Welt getan hat. Die Verhandlungen, die im Dezember in Bali aufgenommen werden, werden das klar zeigen. Abschließend muss ich auch auf die „außenpolitische Dimension“ der Lissabon-Strategie zu sprechen kommen, die so eng mit der Globalisierung zusammenhängt. Die Idee ist, andere einzuladen, die diesen Weg mit uns gehen und diese Schwierigkeiten und Herausforderungen der Globalisierung mit uns gemein haben, auch wirtschaftliche, soziale und ökologische Werte und Grundsätze mit uns zu teilen, und natürlich klarzustellen, dass die Globalisierung nur dann für jeden ein Erfolg sein wird, wenn wir uns auf eine soziale, wirtschaftliche und ökologische Welt einigen, die für und zugunsten aller reguliert wird. Das ist grundlegend. Lassen Sie uns nicht naiv sein, meine Damen und Herren. Wir sind der Auffassung, dass wir, wie ich bereits gesagt habe, mit solider Politik, festen Grundsätzen und festen Werten erreichen können, was eines unserer grundlegenden Ziele ist – die Globalisierung in den Dienste der Menschheit zu stellen."@de⁹ "Κυρία Πρόεδρε, κύριε Αντιπρόεδρε της Επιτροπής, κυρίες και κύριοι, αυτή η συζήτηση υπήρξε πραγματικά μακροσκελής και πλήρης και από όλες τις συζητήσεις στις οποίες συμμετείχα στο Κοινοβούλιο εκ μέρους της Προεδρίας, η παρούσα συζήτηση είχε τον πιο μακρύ κατάλογο συμμετεχόντων και βουλευτών που εξέφρασαν τη γνώμη τους. Αυτό είναι σαφώς ένα ιδιαίτερα επίκαιρο ζήτημα μεγίστης σημασίας, αλλά ας μην αυταπατώμαστε ότι είναι ταυτόχρονα και ένα δύσκολο και αμφιλεγόμενο ζήτημα το οποίο γέννησε πολλές διαφορετικές γνώμες, αναλύσεις και σχόλια. Θεωρώ ότι υπάρχει ένα κοινό συμπέρασμα, ωστόσο, το οποίο είναι ότι η παγκοσμιοποίηση είναι ένα υπαρκτό γεγονός το οποίο θα αναπτυχθεί και θα εκδηλωθεί με διάφορους νέους τρόπους. Δεν υπάρχει επιστροφή, δεν μπορούμε να οπισθοχωρήσουμε, δεν μπορούμε να αναστρέψουμε την ιστορία. Η ίδια η παγκοσμιοποίηση είναι το αποτέλεσμα της πορείας μας προς το μέλλον. Αυτό που πρέπει να κάνουμε, αυτό που πρέπει να αναλύσουμε και αυτό που πρέπει να αποφασίσουμε αφορά φυσικά το πώς να την αξιοποιήσουμε στο έπακρο και να ωφεληθούμε στο μέγιστο δυνατό βαθμό από αυτήν, μειώνοντας ή εξουδετερώνοντας παράλληλα κάθε γνωστό κίνδυνο που σχετίζεται με αυτήν, και έχοντας πάντα στο μυαλό – ένα πολύ σημαντικό σημείο κατά την άποψή μου– ότι η παγκοσμιοποίηση πρέπει να τεθεί στην υπηρεσία της ανθρωπότητας και των πολιτών και όχι το αντίστροφο. Δεν πρέπει η ανθρωπότητα, οι πολίτες ή οι άνθρωποι να τεθούν στην υπηρεσία της παγκοσμιοποίησης. Επίσης, δεν υπάρχει σχεδόν καμία αμφιβολία ότι για να είμαστε σε θέση να αξιοποιήσουμε και να εκμεταλλευθούμε στο έπακρο αυτά που έχει να προσφέρει η παγκοσμιοποίηση, εμείς στην Ευρώπη πρέπει να εξοπλίσουμε τις επιχειρήσεις μας, μεγάλες ή μικρές και μεσαίες με μέσα και πολιτικές που θα τους επιτρέψουν να αντιμετωπίσουν τις προκλήσεις της οικονομικής παγκοσμιοποίησης. Πρέπει να ενισχύσουμε την εξειδίκευση και να καταρτίσουμε τους ευρωπαίους πολίτες, και πρέπει επίσης να μεταρρυθμίσουμε το κοινωνικό μας μοντέλο. Δεν είναι ζήτημα μείωσης ή εξασθένισης του εν λόγω μοντέλου, μάλλον το αντίθετο. Πρέπει να το ενισχύσουμε και να το προσαρμόσουμε κατά τρόπο ώστε να μπορεί να ανταποκριθεί στις προκλήσεις και στις απειλές που εγείρει η παγκοσμιοποίηση. Στο περιβαλλοντικό πεδίο πρέπει να αναγνωριστεί ότι η Ευρωπαϊκή Ένωση απέδειξε ότι μπορεί να προστατεύσει το περιβάλλον αλλά και την ικανότητά της να ηγείται και να δείχνει τον δρόμο προς το μέλλον όπως δεν το έχει κάνει κανένας άλλος συνασπισμός περιοχών. Οι διαπραγματεύσεις που θα αρχίσουν στο Μπαλί τον Δεκέμβριο θα το καταδείξουν σαφώς. Τέλος, οφείλω να αναφερθώ και στην «εξωτερική διάσταση» της στρατηγικής της Λισαβόνας, η οποία συνδέεται τόσο στενά με την παγκοσμιοποίηση. Η ιδέα είναι να καλέσουμε και άλλους που ακολουθούν αυτό το μονοπάτι, που συμμερίζονται αυτές τις δυσκολίες και αυτές τις προκλήσεις της παγκοσμιοποίησης για να μοιραστούν μαζί μας τις οικονομικές, κοινωνικές και περιβαλλοντικές αξίες και αρχές και, όπως είναι φυσικό, να καταστήσουμε σαφές ότι η παγκοσμιοποίηση θα είναι επιτυχής για όλους μόνο αν μπορέσουμε πράγματι να συμφωνήσουμε σε έναν κοινωνικό, οικονομικό και περιβαλλοντικό κόσμο ο οποίος να ρυθμίζεται πραγματικά για την και στην υπηρεσία όλων. Αυτή η πτυχή είναι ουσιώδης. Ας μην είμαστε αφελείς, κυρίες και κύριοι. Πιστεύουμε ότι με σταθερές πολιτικές, σταθερές αρχές και αξίες μπορούμε όπως είπα να πετύχουμε πραγματικά αυτό που αποτελεί θεμελιώδη στόχο μας: την παγκοσμιοποίηση στην υπηρεσία της ανθρωπότητας."@el¹⁰ ". Madam President, Mr Vice-President of the Commission, ladies and gentlemen, this has indeed been a long and full debate, and of all those I have taken part in here on behalf of the Presidency, this one had the longest list of participants and Members to have given their opinion. This is clearly a highly topical issue of major importance, but let there be no illusions that it is also a difficult and controversial one that has generated a broad variety of opinions, analyses and comments. I take there to be a common conclusion, however, which is that globalisation is here to stay and to develop and to manifest itself in new ways. There is no turning back, there are no steps backward, we cannot reverse history. Globalisation itself is the result of our march towards the future. What we must do, what we must analyse and what we must decide naturally concerns how to make the most of and get the greatest benefit from globalisation, while reducing or eliminating all the known risks associated with it and always bearing in mind – a very important point for me – that globalisation must be at the service of humankind and citizens rather than the other way round. It is not humankind, citizens or human beings who must be at the service of globalisation. There is also little doubt that to be able to make the most of and take full advantage of what globalisation has to offer, we in Europe must equip our enterprises, whether large or small and medium-sized, with tools and policies enabling them to face the challenges of economic globalisation. We must raise qualifications and train European citizens and we must also reform our social model. It is not a question of reducing or weakening that model, quite the contrary in fact. We must reinforce it and adapt it so that it can successfully meet the challenges and threats that globalisation raises. In the environmental field it must be recognised that the European Union has proved itself in protecting the environment, and it has proved its capacity to lead and point the way to the future like no other regional bloc in the world has done. The negotiations that will begin in Bali in December will clearly demonstrate this. Finally, I must also refer to the ‘external dimension’ of the Lisbon Strategy, which is so closely linked to globalisation. The idea is to invite others who share this pathway, these difficulties and these challenges of globalisation to share economic, social and environmental values and principles with us, and naturally to make it very clear that globalisation will be successful for everyone only if we can actually agree on a social, economic and environmental world which is truly regulated for and at the service of all. This aspect is fundamental. Let us not be naïve, ladies and gentlemen. We believe that with solid policies, solid principles and solid values, we can as I have said really achieve what is a fundamental objective for us: globalisation at the service of humanity."@en⁴ "Señora Presidenta, señor Vicepresidente de la Comisión, Señorías, realmente este ha sido un extenso y rico debate, y de todos aquellos en los que he participado en esta Cámara en nombre de la Presidencia, el de hoy ha tenido la lista más amplia de participantes y de diputados al PE que han expresado su opinión. Obviamente, es una cuestión de la mayor actualidad e importancia, pero no olvidemos que es también compleja y controvertida, y que ha generado una amplia variedad de opiniones, análisis y comentarios. Sin embargo, extraigo una conclusión común, que es que la mundialización no es algo pasajero, y que va a desarrollarse y manifestarse de nuevos modos. No existe vuelta atrás, no hay punto de retorno, y no podemos hacer retroceder la historia. En sí misma, la mundialización es el resultado de nuestra marcha hacia el futuro. Obviamente, lo que debemos hacer, analizar y decidir guarda relación con la manera en que podemos aprovechar al máximo y obtener las mayores ventajas de la mundialización, al mismo tiempo que reducimos o subsanamos todos los riesgos que sabemos que conlleva y teniendo siempre en cuenta —algo que considero muy importante— que debe estar al servicio de la humanidad y de los ciudadanos, y no a la inversa. No son la humanidad, los ciudadanos o los seres humanos quienes deben estar al servicio de la mundialización. Asimismo, poca duda cabe de que para ser capaces de aprovechar al máximo todos los beneficios que la mundialización puede ofrecer, en Europa debemos equipar nuestras empresas, ya sean grandes o pequeñas y medianas, con herramientas y políticas que les permitan afrontar los retos de la mundialización económica. Tenemos que elevar el nivel de las cualificaciones, dar formación a los ciudadanos europeos y reformar nuestro modelo social. No es una cuestión de reducir o debilitar dicho modelo, sino todo lo contrario: debemos reforzarlo y adaptarlo para que pueda superar con éxito los retos y las amenazas que plantea la mundialización. En el ámbito medioambiental debe reconocerse que la Unión Europea ha demostrado proteger el medio ambiente y su capacidad para dirigir y señalar el camino hacia el futuro como ningún otro bloque regional del mundo lo ha hecho. Las negociaciones que comenzarán en Bali en diciembre así lo van a demostrar. Para finalizar, debo hacer referencia también a la «dimensión exterior» de la Estrategia de Lisboa, que está tan íntimamente relacionada con la mundialización. La idea es la de invitar a otros a compartir este camino, estas dificultades y estos retos de la mundialización para que compartan con nosotros valores y principios económicos, sociales y medioambientales y, naturalmente, para hacer obvio que la mundialización supondrá un éxito para todos sólo si podemos realmente alcanzar un acuerdo en un mundo social, económico y medioambiental que se encuentre verdaderamente regulado y al servicio común. Este aspecto es fundamental. Señorías, no nos engañemos: creemos que con políticas sólidas, principios sólidos y valores sólidos podemos, como he dicho, alcanzar realmente lo que es para nosotros un objetivo fundamental: la mundialización al servicio de la humanidad."@es²¹ ". Proua juhataja, lugupeetud komisjoni asepresident, daamid ja härrad, tänane arutelu on tõepoolest väga pikk ja üksikasjalik ning võrreldes kõikide istungitega, milles olen eesistujana osalenud, avaldas siin täna arvamust suurim hulk istungil osalejaid ja parlamendiliikmeid. Üleilmastumine on tõepoolest väga aktuaalne ja tähtis küsimus, kuid öelgem illusioonideta, et tegemist on ka keerulise ja vastuolulise teemaga, mis on tekitanud palju erinevaid arvamusi, analüüse ja märkusi. Lubage mul siinkohal teha üldine järeldus, et üleilmastumine jääb püsima ning areneb ja avaldub uut moodi. Tagasiteed ei ole, me ei saa minevikku pöörduda ega ajalugu muuta. Üleilmastumine ise on ju meie edasirühkimise tagajärg. Praegu peame tegutsema, analüüsima olukorda ja võtma vastu otsuseid, et jõuda selgusele, kuidas üleilmastumist kõige tõhusamalt ära kasutada ning sellest suurimat tulu saada, vähendades või kõrvaldades kõik sellega seotud teadaolevad ohud ning pidades alati meeles, et üleilmastumine peab teenima inimkonda ja kodanikke, mitte vastupidi. Just viimane asjaolu on minu jaoks väga oluline. Et kasutada üleilmastumist kõige tõhusamalt ära ja sellest suurimat tulu saada, peame Euroopas kahtlemata varustama ettevõtteid, olgu need siis suured, väikesed või keskmised, vahendite ja strateegiatega, mis võimaldavad neil seista silmitsi majandusliku üleilmastumisega. Peame tõstma Euroopa kodanike kvalifitseeritust ning neid koolitama, täiustama oma sotsiaalmudelit. Ma ei pea silmas kõnealuse mudeli vähendamist või nõrgendamist, otse vastupidi. Peame seda tugevdama ja kohandama, et mainitud sotsiaalmudel suudaks edukalt minna üleilmastumise proovikividele ja ohtudele vastu. Peame vääriliselt tunnustama, et Euroopa Liit on tõestanud, et suudab keskkonda edukalt kaitsta ning näidata kätte õige tulevikusuuna, mida ükski muu piirkondlik ühendus maailmas ei ole veel teinud. Detsembris algavad Bali läbirääkimised illustreerivad kõnealust asjaolu hästi. Lõpetuseks tahan rääkida Lissaboni strateegia „välismõõtmest“, mis on üleilmastumise küsimusega tihedalt seotud. Peaksime kutsuma üles kõiki, kes kõnnivad sama rada pidi ning seisavad silmitsi üleilmastumise raskuste ja proovikividega, jagama meiega majanduslikke, sotsiaalseid ja keskkonnaalaseid väärtusi ja põhimõtteid. Ühtlasi on oluline teha selgeks, et kõik võivad üleilmastumisest kasu lõigata, kui suudame üksmeelselt luua sotsiaalse, majandusliku ja keskkonnast hooliva maailma, mida juhitakse kõikide nimel ning mis teenib kõikide huve. Säärane seisukoht on peamine. Daamid ja härrad, loobugem naiivsusest. Nagu varemgi juba ütlesin, usume meie, et saavutame kõikumatuid strateegiaid, põhimõtteid ja väärtusi rakendades põhieesmärgi: inimkonna vajadusi teeniva üleilmastumise."@et⁵ ". Arvoisa puhemies, arvoisa komission varapuheenjohtaja, hyvät parlamentin jäsenet, tämä on todellakin ollut pitkä ja laaja keskustelu, ja kaikista niistä keskusteluista, joihin olen osallistunut puheenjohtajavaltion puolesta, tällä on ollut eniten osallistujia ja jäseniä, jotka ovat ilmaisseet mielipiteensä. Tämä on selvästi erittäin ajankohtainen ja tärkeä aihe, mutta älkäämme elätelkö harhaluuloja, sillä se on myös vaikea ja ristiriitainen aihe, joka on aiheuttanut paljon erilaisia mielipiteitä, analyysejä ja kommentteja. Oletan kuitenkin, että yhteisenä johtopäätöksenä on, että globalisaatio on täällä jäädäkseen ja kehittyäkseen ja ilmentääkseen itseään uusilla tavoilla. Emme voi kääntyä takaisin, astua taaksepäin, emme voi muuttaa historiaa. Globalisaatio itse on seurausta siitä, että kuljemme kohti tulevaisuutta. Meidän on luonnollisesti mietittävä, arvioitava ja päätettävä, miten saamme eniten irti ja eniten hyötyä globalisaatiosta, ja samalla vähennettävä ja poistettava kaikki siihen liittyvät tunnetut riskit ja pidettävä aina mielessä – erittäin tärkeä näkökohta minulle – että globalisaation on palveltava ihmiskuntaa ja kansalaisia, eikä päinvastoin. Ihmiskunnan, kansalaisten tai ihmisten ei pidä palvella globalisaatiota. Ei myöskään ole epäilystä siitä, että voimme ottaa kaiken irti ja hyötyä kaikilta osin siitä, mitä globalisaatio voi tarjota; meidän Euroopassa on varustettava yrityksemme, sekä isot, pienet että keskisuuret, välineillä ja toimintatavoilla, joiden avulla ne voivat vastata talouden globalisaation haasteisiin. Meidän on nostettava pätevyyksiä ja koulutettava Euroopan kansalaisia, ja meidän on myös uudistettava sosiaalista malliamme. Kyse ei ole kyseisen mallin vähentämisestä tai heikentämisestä, itse asiassa aivan päinvastoin. Meidän on vahvistettava sitä ja mukautettava sitä, jotta se voi menestyksellisesti vastata globalisaation haasteisiin ja uhkiin. Ympäristöalalla on tunnustettava, että Euroopan unioni on kunnostautunut ympäristön suojelussa, ja se on osoittanut olevansa kyvykäs johtamaan ja osoittamaan tietä tulevaisuuteen, paremmin kuin mikään muu alueellinen ryhmittymä maailmassa. Neuvottelut, jotka alkavat Balissa joulukuussa osoittavat tämän selvästi. Lopuksi minun on myös viitattava Lissabonin strategian ulkoiseen ulottuvuuteen, joka liittyy läheisesti globalisaatioon. Tarkoituksena on kutsua muut, jotka kulkevat samaa tietä ja joiden on kohdattava samat vaikeudet ja globalisaation haasteet, jakamaan taloudelliset, sosiaaliset ja ympäristöön liittyvät arvot ja periaatteet meidän kanssamme, sekä luonnollisesti selventää, että globalisaatio hyödyttää kaikkia ainoastaan, jos pystymme olemaan samaa mieltä sosiaalisesta, talouden ja ympäristön maailmasta, joita säännellään aidosti ja jotka ovat kaikkien palveluksessa. Tämä näkökohta on tärkeä. Älkäämme olko naiiveja, hyvät naiset ja herrat. Vankkojen politiikanalojen, vankkojen periaatteiden ja vankkojen arvojen avulla voimme mielestäni todella saavuttaa, kuten olen todennut, meille olennaisen tavoitteen: globalisaation ihmiskunnan palveluksessa."@fi⁷ ". Madame la Présidente, M. le Vice-Président de la Commission, mesdames et messieurs, le débat a été long et dense, et de tous ceux auxquels j’ai assisté au nom de la présidence, c’est ici qu’un plus grand nombre de participants et de députés a donné son opinion. C’est assurément un sujet d’actualité très important, mais il est également évident que c’est un sujet difficile et controversé qui a donné lieu à un large éventail d’opinions, d’analyses et de commentaires. La conclusion commune, je suppose, est que la mondialisation est là, qu’elle va se développer et se manifester sous de nouvelles formes. Nous ne pouvons revenir en arrière, nous ne pouvons arrêter l’histoire. La mondialisation est le résultat de notre marche vers le futur. Ce que nous devons faire, ce que nous devons analyser et ce que nous devons décider concerne naturellement la façon d’en tirer le meilleur parti, tout en réduisant ou en supprimant tous les dangers connus qui y sont associés et en ayant toujours à l’esprit – un point très important pour moi – que la mondialisation doit être au service de l’humanité et des citoyens plutôt que le contraire. Ce n’est pas l’humanité, ni les citoyens qui doivent être au service de la mondialisation. Nul doute que pour tirer le meilleur parti de ce que peut nous offrir la mondialisation, nous devons en Europe équiper nos entreprises, qu’il s’agisse de petites, moyennes ou grandes entreprises, des outils et des politiques leur permettant de relever les défis de la mondialisation économique. Nous devons élever le niveau des qualifications et former les citoyens européens et nous devons aussi réformer notre modèle social. Il ne s’agit pas de réduire ou d’affaiblir ce modèle, mais plutôt le contraire en fait. Nous devons le renforcer et l’adapter afin qu’il puisse affronter avec succès les défis et les menaces que soulève la mondialisation. Dans le secteur de l’environnement, on doit reconnaître que l’Union européenne s’est montrée capable de protéger l’environnement, et elle a prouvé sa capacité à indiquer le chemin de l’avenir comme aucune autre région dans le monde. Les négociations qui débuteront à Bali en décembre en témoigneront clairement. Je dois enfin aussi évoquer la «dimension extérieure» de la stratégie de Lisbonne, si étroitement liée à la mondialisation. L’idée est d’inviter d’autres entités, qui choisissent cette voie et qui sont confrontées aux mêmes défis et aux mêmes difficultés, à partager avec nous les principes et les valeurs sociales, économiques et environnementales et, naturellement, d’insister sur le fait que la mondialisation ne sera une réussite pour chacun que si nous tombons d’accord sur un monde social, économique et environnemental vraiment ajusté et au service de tous. Cet aspect est fondamental. Ne soyons pas naïfs, mesdames et messieurs. Nous croyons qu’avec des politiques, des principes et des valeurs solides, nous pouvons, comme je l’ai dit, vraiment réaliser ce qui est un objectif fondamental pour nous: la mondialisation au service de l’humanité."@fr⁸ ". Elnök asszony, bizottsági Alelnök úr, Hölgyeim és Uraim, ez valóban hosszú és mindenre kiterjedő vita volt, és mindazok közül, amelyekben jómagam a Tanács elnöksége részéről részt vettem, ebben a vitában volt a leghosszabb a véleményt nyilvánító résztvevőknek és parlamenti képviselőknek a névsora. Ez egyértelműen különösen aktuális, nagy jelentőségű kérdés, de ne legyenek illúziók azt illetően, hogy egyben nehéz és ellentmondásos kérdés is, amely igen változatos véleményeket, elemzéseket és észrevételeket váltott ki. Itt azonban egy közös következtetéshez folyamodom, ami az, hogy a globalizáció állandósul és fejlődik, és újabb módokon nyilvánul meg. Nincs visszaút, nincs hátralépés, nem fordíthatjuk vissza a történelmet. Maga a globalizáció a jövő felé menetelésünk eredménye. Amit tennünk kell, amit elemeznünk kell, és amit el kell döntenünk, természetesen arra vonatkozik, hogy a globalizációból hogyan lehet a legtöbbet és a legnagyobb előnyt kihozni, miközben csökkentjük vagy megszüntetjük az azzal összefüggő valamennyi ismert kockázatot, és mindig szem előtt tartjuk azt a – szerintem nagyon fontos – kérdést, hogy a globalizációnak inkább az emberiséget és a polgárokat kell szolgálnia, nem pedig fordítva. Nem az emberiségnek, a polgároknak vagy az embereknek kell a globalizáció szolgálatában állniuk. Azt illetően is kevés a kétség, hogy annak érdekében, hogy a globalizációból a legtöbbet hozzuk ki és maximálisan kihasználjuk a globalizáció kínálta lehetőségeket, Európában fel kell szerelnünk vállalkozásainkat – a nagy-, a kis- és a középvállalkozásokat is – olyan eszközökkel és politikákkal, amelyek lehetővé teszik számukra, hogy szembenézzenek a gazdasági globalizáció kihívásaival. Fokoznunk kell a képesítéseket, és képeznünk kell az európai polgárokat, és a társadalmi modellünket is meg kell reformálnunk. Ez nem az említett modell visszafogásának vagy gyengítésének a kérdése, valójában inkább az ellenkezője. Meg kell erősítenünk és ki kell azt igazítanunk annak érdekében, hogy sikeresen kezelje a globalizáció kihívásait és fenyegetéseit. A környezettel kapcsolatos területen el kell ismerni, hogy az Európai Unió bizonyított a környezet védelme területén, és bebizonyította, hogy képes irányítani és megmutatni a jövőbe vezető utat, amelyre a világ egyetlen más regionális tömörülése sem volt képes. A decemberben Balin kezdődő tárgyalások egyértelműen be fogják ezt bizonyítani. Végezetül nekem is utalnom kell a lisszaboni stratégia “külső dimenziójára”, amely oly szorosan kapcsolódik a globalizációhoz. Az elgondolás az, hogy felkérjünk másokat arra, hogy osszák meg velünk a globalizációnak ezt az útját, ezeket a nehézségeit, ezeket a kihívásait annak érdekében, hogy gazdasági, társadalmi és környezetvédelmi értékeket és elveket osszanak meg velünk, és természetesen annak érdekében, hogy kifejezetten egyértelművé tegyük, hogy a globalizáció csak akkor jelent sikert mindenki számára, ha ténylegesen meg tudunk állapodni a társadalom, a gazdaság és a környezetvédelem területén, amelyek valóban szabályozottak és mindenkit szolgálnak. Ez a szempont alapvető. Ne legyünk naivak, Hölgyeim és Uraim. Véleményünk szerint határozott politikákkal, szilárd alapelvekkel és értékekkel – mint már említettem – valóban elérhetjük azt, ami alapvető célkitűzés számunkra: a globalizáció az emberiség szolgálatában."@hu¹¹ ". Signora Presidente, signor Vicepresidente della Commissione, onorevoli deputati, assistiamo ad una discussione lunga e piena e, tra tutte quelle a cui ho partecipato in quest’Aula a nome della Presidenza, questa è quella in cui ha espresso la propria opinione il maggior numero di partecipanti e di deputati. Si tratta certamente di una questione molto attuale e di grande importanza e – non illudiamoci – difficile e anche controversa, che ha fatto sorgere un’ampia varietà di pareri, analisi e commenti. Penso tuttavia che ci sia una conclusione comune, che è quella che la globalizzazione costituisce un dato acquisito che si svilupperà ulteriormente e si manifesterà in altri modi. Non esiste una possibilità di girare le spalle e tornare indietro, non possiamo far tornare indietro l’orologio della storia. La globalizzazione stessa è il risultato della nostra marcia verso il futuro. Quello che dobbiamo fare, quello che dobbiamo analizzare e decidere riguarda naturalmente come sfruttare al massimo e ottenere il maggior beneficio dalla globalizzazione, riducendo o eliminando tutti i rischi noti ad essa associati e tenendo sempre presente – e questo è per me un punto molto importante – che la globalizzazione deve essere al servizio dell’umanità e dei cittadini e non il contrario. Non devono cioè essere l’umanità, i cittadini o gli esseri umani al servizio della globalizzazione. Vi sono inoltre pochi dubbi sul fatto che per poter essere in grado di sfruttare al massimo e di trarre beneficio da quanto la globalizzazione ha da offrire, noi europei dobbiamo dare alle nostre imprese, grandi e piccole o medie, gli strumenti e le politiche che consentano loro di affrontare le sfide della globalizzazione economica. Occorre aumentare il livello delle qualifiche e addestrare i cittadini europei nonché riformare il nostro modello sociale. Non si tratta di ridurre o annacquare questo modello, al contrario. Esso va rafforzato e adattato in modo da poter rispondere efficacemente alle sfide e alle minacce portate dalla globalizzazione. In campo ambientale va riconosciuto che l’Unione europea si è dimostrata capace di proteggere l’ambiente nonché capace di porsi alla guida e di indicare la strada da prendere come nessun altro blocco regionale del mondo è riuscito a fare. I negoziati che inizieranno a Bali in dicembre mostreranno chiaramente quello che sto dicendo. Infine devo anche accennare alla “dimensione esterna” della strategia di Lisbona, così strettamente collegata alla globalizzazione. L’idea è quella di invitare altri soggetti che condividano questa strada, queste difficoltà e queste sfide della globalizzazione a condividere con noi i valori e i principi economici, sociali e ambientali, naturalmente dicendo molto chiaramente che la globalizzazione avrà successo per tutti solo se riusciamo davvero a metterci d’accordo su un mondo sociale, economico e ambientale veramente regolamentato per tutti e al servizio di tutti. Si tratta di un aspetto fondamentale. Non possiamo essere ingenui. Noi pensiamo che con politiche solide e principi e valori solidi possiamo, come dicevo, raggiungere quello che per noi è un traguardo fondamentale: una globalizzazione al servizio dell’umanità."@it¹² ". Ponia Pirmininke, pone Komisijos Pirmininko Pavaduotojau, ponai ir ponios, tai iš tiesų buvo ilga ir išsami diskusija, kaip ir visos kitos, kuriose aš čia dalyvavau atstovaudamas šiuo metu Tarybai pirmininkaujančiai valstybei, bet šioje diskusijoje pasisakiusių ir savo nuomonę pateikusių dalyvių ir Parlamento narių sąrašas yra ilgiausias. Akivaizdu, kad šios diskusijos tema yra labai aktuali, turinti didžiausios svarbos, bet neapsirikime manydami, kad šis klausimas taip pat yra labai sudėtingas ir prieštaringas, kurį diskutuojant buvo išsakyta daugybė skirtingų nuomonių ir komentarų ir kuris pareikalavo sudėtingo nagrinėjimo. Tačiau aš manau, kad diskusijos leidžia padaryti vieną bendrą išvadą, kad globalizacijos procesas vyks ir plėtosis toliau, įgydamas vis naujas apraiškas. Kelio atgal nėra, nes nėra atgal vedančių laiptų ir istorijos pakeisti negalima. Pati globalizacija yra mūsų žygio į ateitį rezultatas. Tai, ką mes privalome padaryti, išnagrinėti ir nuspręsti, savaime aišku, susiję su tuo, kaip kuo geriau pasinaudoti globalizacijos teikiamomis galimybėmis, tuo pat metu sumažinant ar panaikinant visus su ja susijusius žinomus pavojus ir visada prisimenant – aš teikiu tam labai daug svarbos – kad globalizacija privalo tarnauti žmonijos ir piliečių labui, o ne atvirkščiai. Žmonija, piliečiai ir žmonės neturi tarnauti globalizacijai. Taip pat yra nedidelių abejonių, kad siekdami kuo geriau pasinaudoti globalizacijos teikiamomis galimybėmis, mes Europoje turėtume apginkluoti savo įmones, stambias, smulkiąsias ar vidutines, priemonėmis ir politika, kuri leis joms susitvarkyti su ekonominiais globalizacijos iššūkiais. Mes turime kelti darbuotojų kvalifikaciją ir mokyti Europos piliečius, taip pat reformuoti savo socialinės sistemos modelį. Aš nekalbu apie šios sistemos sumažinimą ar susilpninimą. Priešingai, mes turime sustiprinti ją ir pritaikyti ją naujoms sąlygoms, kad ji galėtų sėkmingai susitvarkyti su globalizacijos iššūkiais ir grėsmėmis. Vertėtų pripažinti, kad Europos Sąjunga įrodė, kad ji siekia apsaugoti aplinką ir geba, kaip joks kitas regionas pasaulyje, būti priešakyje ir rodyti kitiems kelią į ateitį. Gruodžio mėn. Balyje įvyksiančios derybos aiškiai tą parodys. Aš taip pat norėčiau paminėti Lisabonos strategijos „išorės veiklos dimensiją“, kuri glaudžiai siejasi su globalizacija. Mes turime kviesti tuos, kurie eina šiuo keliu, susiduria su tais pačiais globalizacijos sunkumais ir iššūkiais, dalintis ekonominėmis, socialinėmis ir aplinkosauginėmis vertybėmis ir principais su mumis ir, savaime suprantama, aiškiai parodyti, kad globalizacijos kelyje sėkmė lydės kiekvieną tik tuo atveju, jeigu mums iš tikrųjų pasiseks susitarti dėl socialinio, ekonominio ir aplinkosauginio pasaulio, kuris iš tikrųjų reguliuojamas tam, kad tarnautų visų labui. Šis aspektas yra labai svarbus. Tad nebūkime naivūs, ponai ir ponios. Mes tikime, kad turėdami tvirtą politiką, tvirtus principus ir tvirtas vertybes, iš tikrųjų galėsime, kaip sakiau, pasiekti mūsų pagrindinį tikslą − kad globalizacija tarnautų visos žmonijos labui."@lt¹⁴ ". − Priekšsēdētājas kundze, Komisijas priekšsēdētāja vietniek, dāmas un kungi., šīs patiešām bija garas un izsmeļošas debates, un no visām debatēm, kurās esmu piedalījies prezidentvalsts vārdā, šajās ir visgarākais to dalībnieku un deputātu saraksts, kuri snieguši savu viedokli. Šī nepārprotami ir ļoti aktuāla un ļoti nozīmīga tēma, bet neļausimies ilūzijām, jo tā ir arī sarežģīta un pretrunīga tēma, par kuru ir izteikti dažādi viedokļi, kopsavilkumi un komentāri. Tomēr no tā es izdaru vispārēju secinājumu, ka globalizācija ir neatgriezeniska, tā attīstās un izpaužas jaunos veidos. Mums nav iespēju atgriezties pagātnē, atkāpties, mēs nevaram izmainīt vēsturi. Globalizācija ir rezultāts mūsu virzībai uz nākotni. Tas viss — kas mums ir jādara, kas mums ir jāanalizē un kas mums ir jāizlemj — protams, attiecas uz to, kā vislabāk izmantot globalizāciju un kā visvairāk iegūt no tās, samazinot vai likvidējot visus zināmos ar globalizāciju saistītos riskus un vienmēr paturot prātā — man tas ir ļoti nozīmīgs aspekts — ka globalizācijai ir jākalpo cilvēcei un iedzīvotājiem, nevis otrādi. Cilvēcei, iedzīvotājiem un cilvēkiem vispār nav jākalpo globalizācijai. Pastāv nelielas šaubas arī par to, vai uzņēmumiem (neatkarīgi no tā, vai tie ir lieli, vidēji vai mazi) mums Eiropā ir jānodrošina tādi instrumenti un politika, kas ļauj tiem stāties pretī ekonomiskās globalizācijas izaicinājumiem, lai pēc iespējas labāk un pilnībā izmantotu globalizācijas piedāvātās iespējas. Mums ir jāpaaugstina kvalifikācija, jāapmāca Eiropas iedzīvotāji, kā arī jāpārveido savs sociālais modelis. Tas nav jautājums par šī modeļa ierobežošanu vai pavājināšanu; patiesībā tieši pretēji — mums tas ir jāpastiprina un jāpielāgo tā, lai spētu veiksmīgi atrisināt problēmas un novērst draudus, ko rada globalizācija. Runājot par vides jomu, ir jāatzīst, ka Eiropas Savienība ir pierādījusi sevi saistībā ar vides aizsardzību un ir apliecinājusi savu spēju vadīt un nospraust savu ceļu virzībā uz nākotni tā, kā to nav spējis neviens cits pasaules reģions. To skaidri apliecinās sarunas, kas decembrī tiks risinātas Bali. Visbeidzot, man jāatsaucas arī uz Lisabonas stratēģijas ārējo dimensiju, kas ir ļoti cieši saistīta ar globalizāciju. Plāns paredz uzaicināt citus, kuriem ir tāds pats redzējums, tādas pašas grūtības un problēmas saistībā ar globalizāciju, lai mēs kopīgi izmantotu ekonomiskās, sociālās un vides vērtības un principus, un, protams, ieviest pilnīgu skaidrību par to, ka globalizācija nozīmēs panākumus ikvienam, ja vien mēs patlaban spēsim vienoties par sociālo, ekonomisko un vides jomu, kas patiesi ir reglamentēta un ir izmantojama ikvienam. Šis aspekts ir būtisks. Nebūsim naivi, dāmas un kungi! Mēs uzskatām, ka ar stabilu politiku, stabiliem principiem un stabilām vērtībām, kā jau es minēju, mēs varam sasniegt savu būtisko mērķi, proti, panākt, ka globalizācija kalpo cilvēcei."@lv¹³ "Senhora Presidente, Senhor Vice-Presidente da Comissão, Senhores deputados, este foi um longo e denso debate, suponho que, de todos os debates que, em nome da Presidência tenho participado neste Parlamento, aquele que teve uma lista maior de participantes e de deputados que aqui exprimiram a sua opinião, porque este é evidentemente um tema da maior importância e da maior actualidade e um tema, não tenhamos ilusões, difícil e também controverso, sobre o qual, de resto, tivemos aqui opiniões, análises, comentários muito diferentes. Mas há, suponho eu, uma conclusão comum, é que a globalização está aqui e está aqui para ficar e para se desenvolver e para ter novas manifestações. Não há recuo, não há marcha atrás, não podemos andar para trás na História, a globalização é ela própria o resultado da marcha da humanidade em face do futuro. E o que temos de fazer e o que temos que analisar e o que temos que decidir é sobre, naturalmente, como tirar o maior partido, os maiores benefícios da globalização, diminuindo ou eliminando todos os riscos que são conhecidos, que estão associados a essa mesma globalização, e nunca perder de vista, e isto para mim é muito importante, que a globalização deve servir o Homem, deve estar ao serviço do Homem e do cidadão e não o contrário. Não é o Homem, não é o cidadão, não é o ser humano que deve estar ao serviço da globalização. Também não restam muitas dúvidas que para podermos tirar todo o partido, todo o benefício que a globalização nos pode oferecer, que nós temos na Europa que capacitar as nossas empresas, as grandes mas também as pequenas e as médias empresas, com os instrumentos e com as políticas que lhes permitam fazer face aos desafios da globalização económica, que temos que qualificar e formar os cidadãos europeus e também que temos que reformar o nosso modelo social. Não se trata de forma alguma, antes pelo contrário, de o diminuir, de o fragilizar, mas que o temos que reforçar, que o temos que adaptar, para que com sucesso o nosso modelo social possa fazer face aos desafios e às ameaças que a globalização possa trazer ao nosso modelo social. Também no âmbito do ambiente temos que reconhecer que a União Europeia tem dado provas na protecção do ambiente, tem dado provas de facto, na capacidade de liderança e de apontar o caminho, de apontar o futuro, como nenhum outro bloco regional no mundo tem feito e vamos demonstrá-lo muito claramente a partir das negociações que se iniciarão em Bali no próximo mês de Dezembro. Finalmente, também uma palavra para a chamada dimensão externa da Estratégia de Lisboa tão ligada às questões da globalização. O ponto é convidar outros, que connosco partilham este caminho da globalização, estas dificuldades e estes desafios da globalização, a partilharem connosco valores e princípios económicos, sociais e ambientais, é naturalmente tornar muito claro que a globalização só será bem sucedida para benefício de todos se, efectivamente, pudermos acordar num mundo, num mundo social, num mundo económico, num mundo ambiental que seja verdadeiramente regulado para e ao serviço de todos. Este aspecto é fundamental. E sobre esta questão, Senhores deputados, não sejamos ingénuos, nós acreditamos que com políticas sólidas, com princípios sólidos, com valores sólidos, podemos efectivamente, como digo, alcançar aquele que é para nós um objectivo fundamental: a globalização ao serviço da humanidade."@mt¹⁵ ". Mevrouw de Voorzitter, mijnheer de vicevoorzitter van de Commissie, dames en heren, dit is inderdaad een lang en vol debat geweest, en van alle debatten waaraan ik hier namens het voorzitterschap heb deelgenomen, had dit de langste lijst van deelnemers en afgevaardigden die hun mening gaven. Dit is duidelijk een zeer actueel vraagstuk van groot belang, maar laat er geen illusies over zijn dat het ook moeilijk en controversieel is en dat het een grote variëteit aan meningen, analyses en opmerkingen heeft voortgebracht. Ik neem echter aan dat er een gemeenschappelijke conclusie is, namelijk dat de globalisering een blijvend iets is dat zich zal ontwikkelen en zich op nieuwe manieren zal manifesteren. Er is geen weg terug, er zijn geen schreden waarop we terug kunnen keren, we kunnen de geschiedenis niet terugdraaien. De globalisering zelf is het resultaat van onze mars naar de toekomst. Wat wij moeten doen, wat we moeten analyseren en wat we moeten beslissen, draait natuurlijk om de vraag hoe we het meest van de globalisering profiteren en er het grootste voordeel uit halen, terwijl we alle bekende risico’s die ermee samenhangen, verminderen of uitbannen, en altijd in gedachten houden – voor mij een heel belangrijk punt – dat globalisering in dienst hoort te staan van de mensheid en de burgers en niet andersom. Het zijn niet de mensheid, de burgers of de mensen die in dienst van de globalisering horen te staan. Er is ook weinig twijfel aan dat wij in Europa, om ten volle te kunnen benutten wat de globalisering te bieden heeft, onze ondernemingen, of ze nu groot zijn of klein en middelgroot, moeten voorzien van instrumenten en beleid die hen in staat stellen de uitdagingen van de economische globalisering aan te gaan. We moeten kwalificaties verhogen en Europese burgers opleiden en we moeten ook ons sociale model hervormen. Het is geen kwestie van het verminderen of verzwakken van dat model, eigenlijk integendeel. We moeten het versterken en aanpassen, zodat het de uitdagingen en bedreigingen die de globalisering meebrengt, met succes het hoofd kan bieden. Op milieugebied moet worden erkend dat de Europese Unie zich heeft aangetoond op het gebied van milieubescherming en dat zij als geen ander regionaal blok ter wereld heeft bewezen in staat te zijn de leiding te nemen en de weg naar de toekomst te wijzen. De onderhandelingen die in december op Bali zullen beginnen, zullen dit duidelijk demonstreren. Tot slot moet ik ook verwijzen naar de “externe dimensie” van de Lissabonstrategie, die zo nauw met de globalisering verbonden is. Het idee is anderen die dit pad, deze moeilijkheden en deze uitdagingen van de globalisering delen, uit te nodigen economische, sociale en milieuwaarden en -beginselen met ons te delen en uiteraard heel duidelijk te maken dat globalisering alleen voor iedereen succesvol zal zijn als we het feitelijk eens kunnen worden over een sociale, economische en milieuwereld die werkelijk gereguleerd is voor en ten dienste staat van iedereen. Dit aspect is fundamenteel. Laten we niet naïef zijn, dames en heren. Wij geloven dat we met een solide beleid, solide beginselen en solide waarden werkelijk kunnen bereiken wat voor ons een fundamentele doelstelling is: globalisering ten dienste van de mensheid."@nl^3,3 "Pani przewodnicząca, panie wiceprzewodniczący Komisji, panie i panowie! To była naprawdę długa i obszerna debata, i ze wszystkich debat, w jakich uczestniczyłem w imieniu prezydencji, ta miała najdłuższą listę uczestników i posłów wyrażających swoją opinię. Jest to wyraźnie bardzo aktualna i ważna kwestia, jednak nie miejmy złudzeń co do tego, że jest to także kwestia trudna i kontrowersyjna, która wzbudziła szereg różnych opinii, analiz i komentarzy. Zakładam jednak, że wspólny wniosek jest taki, że globalizacja zadomowiła się u nas na dobre, postępuje i objawia się wciąż w nowy sposób. Nie ma odwrotu, nie można się cofnąć, nie można odwrócić historii. Sama globalizacja jest wynikiem naszego podążania ku przyszłości. To, co musimy zrobić, co musimy przeanalizować i o czym zdecydować, naturalnie dotyczy kwestii, jak wyciągnąć największe korzyści z globalizacji, ograniczając lub eliminując jednocześnie związane z nią ryzyko i zawsze mając na uwadze – co moim zdaniem jest bardzo ważnym punktem – że to globalizacja musi służyć ludzkości i obywatelom, a nie odwrotnie. To nie ludzkość, obywatele i poszczególne osoby mają służyć globalizacji. Nie ma też wątpliwości, że chcąc w najwyższym stopniu skorzystać z globalizacji, musimy zapewnić naszym europejskim przedsiębiorstwom – wielkim, małym czy średnim – narzędzia i zasady umożliwiające im sprostanie wyzwaniom globalizacji w gospodarce. Musimy podnosić kwalifikacje, szkolić europejskich obywateli i zreformować model społeczny UE. Nie jest to kwestia zredukowania czy osłabiania tego modelu – wręcz przeciwnie. Musimy go wzmocnić i dostosować, tak aby skutecznie móc sprostać wyzwaniom i zagrożeniem, jakie niesie globalizacja. W obszarze środowiska należy przyznać, że Unia Europejska sprawdziła się w jego ochronie i udowodniła umiejętność prowadzenia i nadawania kierunku przyszłych działań, jak żaden inny region na świecie. Jasno pokażą to negocjacje, które rozpoczną się w grudniu na Bali. W końcu muszę też odwołać się do „zewnętrznego wymiaru” strategii lizbońskiej, co również ściśle wiąże się z globalizacją. Idea jest taka, żeby zaprosić wszystkich, którzy idą tą samą droga, którzy mają te same trudności i napotykają te same wyzwania globalizacji, aby podzielali z nami wartości i zasady ekonomiczne, społeczne i dotyczące środowiska. Naturalnie, celem jest także wyraźne pokazanie, że globalizacja może przynieść korzyści wszystkim, tylko wtedy, gdy osiągniemy wspólne stanowisko na temat społecznego, ekonomicznego i ekologicznego świata, który kształtujemy naprawdę dla dobra wszystkich. Ten aspekt jest zasadniczy. Nie bądźmy naiwni, panie i panowie. Wierzymy, że mając solidną politykę, solidne zasady i solidne wartości, możemy – jak już powiedziałem – naprawdę osiągnąć to, co jest naszym zasadniczym celem: globalizację na usługach ludzkości."@pl¹⁶ "Senhora Presidente, Senhor Vice-Presidente da Comissão, Senhores deputados, este foi um longo e denso debate, suponho que, de todos os debates que, em nome da Presidência tenho participado neste Parlamento, aquele que teve uma lista maior de participantes e de deputados que aqui exprimiram a sua opinião, porque este é evidentemente um tema da maior importância e da maior actualidade e um tema, não tenhamos ilusões, difícil e também controverso, sobre o qual, de resto, tivemos aqui opiniões, análises, comentários muito diferentes. Mas há, suponho eu, uma conclusão comum, é que a globalização está aqui e está aqui para ficar e para se desenvolver e para ter novas manifestações. Não há recuo, não há marcha atrás, não podemos andar para trás na História, a globalização é ela própria o resultado da marcha da humanidade em face do futuro. E o que temos de fazer e o que temos que analisar e o que temos que decidir é sobre, naturalmente, como tirar o maior partido, os maiores benefícios da globalização, diminuindo ou eliminando todos os riscos que são conhecidos, que estão associados a essa mesma globalização, e nunca perder de vista, e isto para mim é muito importante, que a globalização deve servir o Homem, deve estar ao serviço do Homem e do cidadão e não o contrário. Não é o Homem, não é o cidadão, não é o ser humano que deve estar ao serviço da globalização. Também não restam muitas dúvidas que para podermos tirar todo o partido, todo o benefício que a globalização nos pode oferecer, que nós temos na Europa que capacitar as nossas empresas, as grandes mas também as pequenas e as médias empresas, com os instrumentos e com as políticas que lhes permitam fazer face aos desafios da globalização económica, que temos que qualificar e formar os cidadãos europeus e também que temos que reformar o nosso modelo social. Não se trata de forma alguma, antes pelo contrário, de o diminuir, de o fragilizar, mas que o temos que reforçar, que o temos que adaptar, para que com sucesso o nosso modelo social possa fazer face aos desafios e às ameaças que a globalização possa trazer ao nosso modelo social. Também no âmbito do ambiente temos que reconhecer que a União Europeia tem dado provas na protecção do ambiente, tem dado provas de facto, na capacidade de liderança e de apontar o caminho, de apontar o futuro, como nenhum outro bloco regional no mundo tem feito e vamos demonstrá-lo muito claramente a partir das negociações que se iniciarão em Bali no próximo mês de Dezembro. Finalmente, também uma palavra para a chamada dimensão externa da Estratégia de Lisboa tão ligada às questões da globalização. O ponto é convidar outros, que connosco partilham este caminho da globalização, estas dificuldades e estes desafios da globalização, a partilharem connosco valores e princípios económicos, sociais e ambientais, é naturalmente tornar muito claro que a globalização só será bem sucedida para benefício de todos se, efectivamente, pudermos acordar num mundo, num mundo social, num mundo económico, num mundo ambiental que seja verdadeiramente regulado para e ao serviço de todos. Este aspecto é fundamental. E sobre esta questão, Senhores deputados, não sejamos ingénuos, nós acreditamos que com políticas sólidas, com princípios sólidos, com valores sólidos, podemos efectivamente, como digo, alcançar aquele que é para nós um objectivo fundamental: a globalização ao serviço da humanidade."@ro¹⁸ ". Vážená pani predsedajúca, vážený pán podpredseda Komisie, dámy a páni, toto bola skutočne dlhá a obsažná rozprava, a zo všetkých rozpráv, ktorých som sa tu zúčastnil ako zástupca predsedníctva, táto mala najdlhší zoznam účastníkov a poslancov, ktorí vyslovili svoj názor. Toto je zjavne vysoko aktuálna otázka najvyššieho významu, ale nemožno si robiť ilúzie, že to nie je súčasne náročná a kontroverzná otázka, ktorá vyprodukovala veľkú rozmanitosť názorov, rozborov a pripomienok. Vidím tu ale predsa istý spoločný záver, a to, že globalizácia tu zostane, rozvinie sa a prejaví sa novými spôsobmi. Nie je žiadna cesta späť, nie je možný návrat, nemôžeme zvrátiť dejiny. Samotná globalizácia je výsledkom nášho pochodu smerom k budúcnosti. Čo musíme urobiť, čo musíme analyzovať a o čom musíme rozhodnúť, to sa prirodzene týka spôsobu, ako globalizáciu čo najlepšie využiť a čo najviac zúžitkovať a súčasne obmedziť či odstrániť všetky známe riziká, ktoré sú s ňou spojené, pričom by sme vždy mali mať na pamäti – to je pre mňa veľmi dôležitá vec – že globalizácia musí slúžiť ľudstvu a občanom, nie naopak. Nie je to ľudstvo, občania či ľudské bytosti, ktoré by museli slúžiť globalizácii. Je tiež málo pochýb o tom, že aby sme boli schopní čo najlepšie využiť a plne profitovať z toho, čo globalizácia ponúka, my v Európe musíme naše podniky, či už veľké alebo malé a stredné, vybaviť nástrojmi a politikami, ktoré im umožnia čeliť výzvam hospodárskej globalizácie. Musíme zvyšovať kvalifikovanosť a odborne pripravovať európskych občanov a musíme tiež reformovať náš sociálny model. Nie je to otázka redukovania či oslabovania tohto modelu, v skutočnosti skôr naopak. Musíme ho posilniť a prispôsobiť, aby sa mohol úspešne konfrontovať s výzvami a hrozbami, ktoré prináša globalizácia. V environmentálnej oblasti musí byť rozoznaná skutočnosť, že sa Európska únia osvedčila v ochrane životného prostredia a že dokázala svoju schopnosť viesť a ukazovať cestu k budúcnosti tak, ako sa to nepodarilo žiadnemu inému regionálnemu bloku štátov na svete. Rokovania, ktoré sa v decembri začnú na Bali, to jasne ukážu. Na záver sa musím dotknúť aj „vonkajšieho rozmeru“ lisabonskej stratégie, ktorá je úzko spojená s globalizáciou. Jeho pointou je vyzvať ďalších, ktorí majú rovnakú cestu a čelia tým istým ťažkostiam a problémom globalizácie, aby sa s nami podelili o hospodárske, sociálne a environmentálne hodnoty a princípy, a prirodzene tiež veľmi dobre vysvetliť, že globalizácia bude úspechom pre všetkých, iba ak sa dokážeme zhodnúť na sociálnom, ekonomickom a environmentálnom svete, ktorý je naozaj regulovaný v prospech a k službám všetkých. Tento aspekt je zásadný. Nebuďme naivní, dámy a páni. Veríme, že s pevnými politikami, pevnými zásadami a pevnými hodnotami, môžeme skutočne dosiahnuť to, čo som už nazval naším kľúčovým cieľom: globalizáciu v službe ľudstva."@sk¹⁹ ". Gospa predsednica, gospod podpredsednik Komisije, gospe in gospodje, to je bila resnično dolga in bogata razprava; vsi, ki smo sodelovali v njej v imenu predsedstva, ta razprava je imela najdaljši seznam udeležencev in poslancev, ki so povedali svoja mnenja. Jasno je, da je to zelo aktualno in pomembno vprašanje; vendar si ne smemo delati nobenih iluzij, da je to prav tako težko in sporno vprašanje, ki je dalo različna mnenja, analize in komentarje. Menim, da lahko tu pridemo do skupnega zaključka, da bo globalizacija ostala, se razvijala in kazala na nove načine. Poti nazaj ni, noben korak nazaj ni mogoč, zgodovine ne moremo spreminjati. Sama globalizacija je rezultat našega približevanja prihodnosti. Kar moramo storiti, kar moramo analizirati in o čemer se moramo naravno odločiti zadeva vprašanja, kako dobiti največ iz globalizacije in kako ustvariti največje koristi iz nje, pri čemer se zmanjšajo ali odpravijo vsa znana tveganja, povezana z globalizacijo; poleg tega je pri tem treba vedeti – kar je zame zelo pomembno – globalizacija mora biti v službi človeštva in državljanov in ne obratno. Človeštvo, državljani ali človeška bitja nismo tisti, ki moramo služiti globalizaciji. Prav tako obstaja le malo dvoma, da moramo v Evropi, zato da bi najbolj izkoristili to, kar nam ponuja globalizacija, opremiti naša podjetja, ne glede na to ali so velika, srednje velika ali mala, z orodji in politikami, ki jim omogočajo, da se soočijo z izzivi gospodarske globalizacije. Povišati moramo kvalifikacije in usposobiti evropske državljane, prav tako moramo reformirati naš socialni model. Ne gre za vprašanje zmanjšanja ali oslabitve tega modela, dejansko gre za nasprotno. Moramo jo okrepiti in jo prilagoditi, da se lahko uspešno sooči z izzivi in grožnjami, ki jih postavlja globalizacija. Na področju okolja moramo priznati, da se je Evropska unija izkazala pri varovanju okolja, s čimer je pokazala sposobnost, da vodi in kaže pot v prihodnost, kot ni še storil noben drug regionalni blok v svetu. Pogajanja, ki se bodo začela na Baliju decembra, bodo to jasno pokazala. Končno, omeniti moram tudi „zunanjo razsežnost“ lizbonske strategije, ki je tesno povezana z globalizacijo. Zamisel je, da povabimo druge, ki delijo to pot, te težave in izzive globalizacije, da si delimo gospodarske, socialne in okoljske vrednote in načela; ter seveda, da jasno poudarimo, da bo globalizacija za vse zelo uspešna, če se bomo dejansko sporazumeli glede socialnega, gospodarskega in okoljskega sveta, ki je resnično urejen in ki služi vsem. Ta vidik je bistven. Gospe in gospodje, ne bodimo naivni. Verjamemo, da lahko, kot sem povedal, s trdnimi politikami, trdnimi načeli in trdnimi vrednotami resnično dosežemo to, kar je temeljen cilj za nas: globalizacijo v službi človeštva."@sl²⁰ ". Fru talman, herr vice kommissionsordförande, mina damer och herrar! Det har verkligen varit en lång och heltäckande debatt, och av alla debatter jag har deltagit i här på ordförandeskapets vägnar är det den här som haft den längsta listan över deltagare och ledamöter som yttrat sig. Det handlar definitivt om en mycket aktuell fråga av stor betydelse, men låt oss inte sticka under stol med att det också är en besvärlig och kontroversiell fråga som genererat en mångfald åsikter, analyser och kommentarer. Den gemensamma slutsats som jag anser kan dras är dock att globaliseringen har kommit för att stanna och utvecklas och yttra sig på nya sätt. Det finns ingen återvändo – vi kan inte backa eller vända på historien. Globaliseringen är i sig själv resultatet av vår egen färd mot framtiden. Vårt agerande, vår analys och våra beslut måste givetvis inriktas på hur vi utnyttjar globaliseringen på bästa sätt och drar största möjliga nytta av den, samtidigt som vi minskar eller eliminerar alla kända risker den förknippas med och alltid kommer ihåg att globaliseringen måste tjäna mänskligheten och medborgarna i stället för tvärtom – det är mycket viktigt för mig. Det är inte mänskligheten, medborgarna eller människorna som ska tjäna globaliseringen. Det råder knappast någon tvekan om att vi i EU, för att kunna göra det bästa av globaliseringen och till fullo utnyttja dess möjligheter, måste förse våra företag – både stora och små och medelstora – med verktyg och strategier som ger dem möjlighet att anta den ekonomiska globaliseringens utmaningar. Vi måste höja kvalifikationsnivån och utbilda EU-medborgarna, och vi måste dessutom reformera vår sociala modell. Det handlar inte om att begränsa eller försvaga modellen, utan faktiskt raka motsatsen. Vi måste stärka den och anpassa den så att den framgångsrikt kan hantera de utmaningar och hot som globaliseringen innebär. På miljöområdet måste det erkännas att EU har visat vad det går för när det gäller miljöskydd, och unionen har visat sin förmåga att leda och visa vägen mot framtiden som inget annat regionalt block i världen gjort. Det kommer tydligt att framgå vid de förhandlingar som inleds på Bali i december. Slutligen måste jag också ta upp Lissabonstrategins ”externa dimension”, som hänger så nära samman med globaliseringen. Tanken är att få andra som går samma väg och delar dessa svårigheter och utmaningar i samband med globaliseringen att dela våra ekonomiska, sociala och miljömässiga värden och principer, och naturligtvis också att tydligt klargöra att globaliseringen kommer att bli en framgång för alla endast om vi faktiskt kan enas om en värld som i socialt, ekonomiskt och miljömässigt hänseende är ordentligt reglerad och tjänar alla. Detta är helt grundläggande. Vi får inte vara naiva. Som jag redan sagt anser vi att vi, med en gedigen politik, gedigna principer och gedigna värden, faktiskt kan åstadkomma det som är ett grundläggande mål för oss: globalisering i mänsklighetens tjänst."@sv²²
lpv:unclassifiedMetadata	"Manuel Lobo Antunes,"^18,5,15,17 "Presidente em exercício do Conselho"^18,15,17 "nõukogu eesistuja"⁵