Local view for "http://purl.org/linkedpolitics/eu/plenary/2007-11-14-Speech-3-007"

Predicate	Value (sorted: default)
rdf:type	lpv_eu:Speech6
dcterms:Date	"2007-11-14"^^xsd:date6
dcterms:Is Part Of	lp_eu:Interesul european: reuşita în era globalizării (dezbatere)6
dcterms:Language	"pt"^^xsd:language6
lpv:document identification number	"en.20071114.2.3-007"6
lpv:hasSubsequent	lp_eu:2007-11-14-Speech-3-0086
lpv:speaker	lp:Manuel Lobo Antunes6
lpv:spoken text	"Senhor Presidente, Senhor Presidente da Comissão, Senhores deputados, a globalização não é apenas um fenómeno que temos de analisar em termos de consequências económicas e implicações tecnológicas. Para vós, Senhores deputados do Parlamento, e para os Ministros do Conselho da União Europeia, para todos nós afinal, é essencialmente uma questão de natureza política. Trata-se de pessoas que perdem os empregos, de regiões em crise, de sectores económicos que desaparecem, de novas ameaças de segurança e ambientais, mas também se trata de novas oportunidades de emprego, de novos sectores de produção e de preços mais baixos para um vasto número de produtos, permitindo uma melhor afectação de recursos financeiros e o crescimento do comércio de bens e serviços. A União tem responsabilidades globais e precisa de reforçar a sua preparação para enfrentar a globalização, deve ter uma reacção estratégica, coerente e determinada a nível global. Devemos manter um forte empenhamento na implementação a nível nacional, por exemplo, de medidas que permitam lidar melhor com os problemas decorrentes das alterações demográficas, com a qualidade das finanças públicas e a sua sustentabilidade a longo prazo, com o mercado de trabalho, o emprego, a coesão social, o mercado interno, a competitividade, a investigação e a inovação, a energia e alterações climáticas, a educação e a formação. Em paralelo, o Programa Comunitário de Lisboa tem um papel importante a desempenhar no novo ciclo ao garantir de forma mais eficaz a necessária coerência das reformas. Deverá ser reforçada a apropriação pelo Parlamento e pelo Conselho e aprofundada a troca de boas práticas entre os Estados-Membros. O fenómeno das migrações tem neste contexto da globalização um papel fundamental, contribuindo para aumentar o potencial de crescimento e para facilitar os ajustamentos. Segundo um recente relatório submetido ao Conselho esta semana sobre os efeitos desta realidade na mobilidade do factor trabalho, o crescimento demográfico da União é cada vez mais suportado pelos fluxos migratórios, sendo de destacar a forma decisiva como estes contribuem para o reforço da flexibilidade necessária para fazer face a choques e para compensar fracos níveis de mobilidade intra-regional. Neste contexto globalizado, a dimensão externa da Estratégia de Lisboa deverá ser reforçada e aprofundada, projectando os objectivos políticos e económicos da União, bem como os seus padrões sociais e ambientais, para além das suas fronteiras. Como sabem, esta foi a vertente abordada no debate dos Chefes de Estado ou de Governo na Reunião Informal de Lisboa, onde desenvolvemos especialmente os temas da instabilidade dos mercados financeiros e as alterações climáticas. Foi um debate político interessante e estimulante que veio reforçar a nossa confiança no futuro, debate no qual, de resto, pudemos contar com a participação do Presidente desta Assembleia. Tal como o Primeiro-Ministro português José Sócrates já assinalou neste Parlamento, a Europa tem as condições e tem o dever de liderar o processo de globalização, aproveitando as novas oportunidades criadas, incluindo no domínio das ideias e no intercâmbio de culturas. Ao reforçar o relacionamento entre os povos e a interdependência entre as nações, a União contribui decisivamente para a paz e para a estabilidade mundial. A Europa tem condições políticas e condições institucionais para dar uma resposta consistente aos desafios que a globalização nos coloca em termos económicos, sociais e ambientais, influenciando o processo de globalização. Necessitamos de uma cooperação estratégica mais forte com os nossos parceiros, para desenvolver uma nova agenda global que combine a abertura recíproca de mercados, a melhoria dos padrões ambientais, sociais, financeiros e de propriedade intelectual e a necessidade de apoiar a capacidade institucional dos países em desenvolvimento. Conforme anunciado pelo Primeiro-Ministro José Sócrates, no final da Reunião Informal de Lisboa, na Cimeira Europeia de 13 e 14 de Dezembro será aprovada uma declaração da União sobre o tema da globalização que se apresente perante os cidadãos e o mundo como um sinal claro da determinação e do empenho dos líderes europeus para dinamizar a capacidade da União para influenciar a agenda da globalização e para encontrar as necessárias respostas. Os desafios que temos pela frente são simultaneamente difíceis e estimulantes. A Presidência portuguesa continuará empenhada em enfrentar estes desafios. Contamos, como sempre temos contado, com o apoio do Parlamento Europeu para promover e desenvolver uma acção da União e dos seus Estados-Membros, concertada a nível global e que permita à Europa assumir as suas responsabilidades no contexto mundial e responder com êxito aos desafios do futuro. Por vezes, tendemos a esquecer o que a Europa significa para tantos neste mundo globalizado. As imagens de emigrantes desfalecidos nas nossas praias são uma cruel lembrança dessa realidade, do quão privilegiados nós somos aqui na Europa. A Europa tornou-se um baluarte da esperança, na possibilidade de construir um modelo que faz a síntese entre a liberdade, o crescimento económico, a justiça social e a preservação do ambiente numa lógica de parceria, de cooperação e de responsabilidade partilhada. Não é apenas o nosso sucesso enquanto europeus que está em causa. Uma União mais forte para um mundo melhor é o lema da nossa Presidência, como sabem, e de facto acreditamos com sinceridade e com convicção que a Europa deve ter um papel crucial na construção de um mundo mais justo e de um mundo mais equilibrado. A globalização potencia, como nunca antes se viu na história da humanidade, o fluxo de ideias, o contacto entre as pessoas. As perspectivas para o enriquecimento, tanto em termos económicos como culturais, são imensas, mas grandes são também os riscos de novos desequilíbrios de vária ordem e à escala planetária. Temos perante nós o desafio de dar forma a esta nova interdependência cada vez mais fluida num mundo cada vez mais pequeno. Acima de tudo, enfrentar e regular a globalização é uma questão decisiva para as nossas democracias, para o próprio conceito de democracia efectiva, saber se conseguiremos manter nas mãos dos nossos povos e dos nossos representantes eleitos o controlo político sobre as opções fundamentais no tocante à governação económica e a tantos outros aspectos da nossa vida. Estou convencido de que em vários domínios críticos, só seremos eficazes se na Europa formos capazes de dar novas respostas políticas colectivas aos mais sérios problemas do nosso tempo, no crescimento económico e na criação de emprego, na preservação do ambiente, na energia, nas migrações, na luta contra o terrorismo. A União Europeia tem vindo a renovar as suas políticas internas de modo a assegurar a competitividade e um desenvolvimento justo e sustentável. O reforço da coesão social e o respeito pelo ambiente devem guiar as reformas económicas. O investimento na investigação, na inovação e na educação devem ser o motor central do crescimento e do emprego. Mas não estamos sós, seria irresponsável fechar-nos sobre nós próprios, convencidos que a via do egoísmo pode ser eficaz. Não há muros nem fortalezas eficazes neste novo mundo, temos de trabalhar em conjunto com outros países e regiões com o objectivo de conseguir resultados que beneficiem todos. A estabilidade, a liberdade, a segurança e a prosperidade só serão consistentes e duradouras se forem partilhadas. Esta é a vocação da Europa, devemos liderar e moldar a globalização de acordo com os nossos princípios e com os nossos valores, virados para fora, com espírito universalista, como aconteceu nas horas mais nobres da nossa história comum. Em conjunto, a União e os seus Estados-Membros têm demonstrado saber lidar com os problemas e com os desafios comuns, tirando partido da sua experiência de 50 anos de integração. O novo Tratado, o Tratado de Lisboa, dá-nos condições institucionais de maior eficácia e transparência para a União desempenhar o papel que lhe compete no mundo. O desafio é preservar e reforçar o que alcançámos neste período e encontrar formas de defender os nossos interesses e de projectar os nossos valores comuns para além das nossas fronteiras. A Estratégia de Lisboa revista tem fornecido o enquadramento da resposta que a Europa tem que dar a este desafio. O lançamento do novo ciclo de governação dá-nos a oportunidade para reflectir sobre o rumo que pretendemos seguir. A Comunicação da Comissão que hoje aqui debatemos parece-nos um excelente ponto de partida para o debate e constituiu já uma referência para a discussão dos Chefes de Estado e de Governo na Reunião Informal que realizámos em Lisboa no passado dia 19 de Outubro. Estamos a trabalhar no Conselho com base neste documento, procurando estabelecer um conjunto de mensagens que possam constituir um contributo para a preparação do novo ciclo da Estratégia de Lisboa. O Conselho Ecofin desta semana adoptou já conclusões, o Conselho Competitividade do próximo dia 22 irá também aprovar algumas mensagens, o Conselho do Emprego de 5 e 6 de Dezembro prevê adoptar conclusões sobre o futuro da Estratégia Europeia do Emprego no contexto do novo ciclo da Estratégia de Lisboa. Outras formações do Conselho, por sua vez, têm vindo a abordar temas relevantes para a preparação do novo ciclo. Posso confirmar que no essencial estamos de acordo com a Comissão: a Estratégia de Lisboa revista deve continuar a constituir o enquadramento adequado para a resposta que a Europa tem que dar aos principais desafios que se colocam, nomeadamente o desafio da globalização. A Europa está a fazer progressos significativos. Os objectivos fixados nos quatro domínios prioritários, o emprego, conhecimento e inovação, o ambiente empresarial, a energia e as alterações climáticas, que foram escolhidos em 2006, mantêm-se adequados. O novo ciclo deve, nas suas grandes linhas, preservar a estabilidade necessária para consolidar os resultados. Ao mesmo tempo devem ser introduzidos ajustamentos e melhorias para a plena realização do potencial da Estratégia de Lisboa revista. Aproveitando a dinâmica criada pelos progressos já alcançados, a aceleração das reformas deve ser a nossa prioridade de modo a tornar as nossas economias mais pujantes."@pt17
lpv:translated text	". Vážený pane předsedo, vážený pane předsedo Komise, dámy a pánové, globalizace není jevem, který je třeba vnímat pouze v kontextu jeho hospodářských důsledků a technologických dopadů. Pro vás, dámy a pánové, pro členy Rady Evropské unie a vlastně pro nás pro všechny je to v zásadě politický problém. Znamená ztráty zaměstnání, regiony v krizi, mizící hospodářská odvětví a nové bezpečnostní a ekologické hrozby; ale znamená také nové pracovní příležitosti, nová výrobní odvětví a nižší ceny nesmírného množství výrobků, umožňuje zlepšené přidělování finančních zdrojů a růst obchodu se zbožím a službami. EU má globální povinnosti a musí být lépe připravená čelit globalizaci strategickým, soudržným a odhodlaným přístupem na světové úrovni. Zároveň se musíme nadále rozhodně podílet na realizaci takových opatření na vnitrostátní úrovni, které nám umožňují účinněji řešit problémy plynoucí z demografické změny, kvality veřejných financí a jejich dlouhodobé udržitelnosti, pracovního trhu, zaměstnanosti, sociální soudržnosti, vnitřního trhu, konkurenceschopnosti, výzkumu a inovací, energetiky a změn klimatu a vzdělání a odborné přípravy. Lisabonský program Společenství sehrává v novém cyklu důležitou úlohu i díky tomu, že nabízí účinnější záruky potřebné soudržnosti reforem. Musí být posíleny pravomoci Parlamentu a Rady a musí se rozvinout výměna osvědčených postupů mezi členskými státy. Migrace má v kontextu globalizace zásadní úlohu, neboť pomáhá zvyšovat růstový potenciál a ulehčovat přizpůsobení se. Podle nedávné zprávy o vlivu této situace na mobilitu pracovní síly, která byla předložena Radě tento týden, migrační toky stále častěji podporují demografický růst EU, a měli bychom si všimnout, že rozhodujícím způsobem pomáhají posilovat flexibilitu potřebnou na překonávání krizí a vyrovnávat nízkou úroveň mobility v rámci regionu. Vnější rozměr lisabonské strategie musí být v těchto globalizovaných podmínkách posílen a rozvinu tak, aby přenášel politické a hospodářské cíle a sociální a ekologické standardy EU za její hranice. Jak víte, toto hledisko se stalo předmětem diskuse na neformálním setkání hlav států a vlád v Lisabonu, kde jsme řešili v prvé řadě otázky týkající se nestability finančních trhů a změn klimatu. Tato zajímavá a podnětná politická diskuse, které se zúčastnil i předseda tohoto Parlamentu, posílila naši víru v budoucnost. Jak zde již uvedl předseda portugalské vlády José Sócrates, povinností Evropy je stát v čele globalizačního procesu a má na to vhodné postavení, neboť těží z nově vytvořených příležitostí, včetně příležitostí v oblasti výměny myšlenek a kulturní výměny. V posilování vztahů mezi jednotlivými skupinami lidí a vzájemné závislosti mezi národy spočívá klíčový příspěvek EU k míru a celosvětové stabilitě. Evropa má politické a institucionální podmínky pro soudržné reagování na výzvy, které globalizace přináší v hospodářské, sociální a ekologické oblasti, a může proto ovlivnit proces globalizace. Potřebujeme užší strategickou spolupráci s našimi partnery, abychom vypracovali nový globální program, který spojí vzájemné otevírání trhů, lepší sociální a finanční standardy a standardy v oblasti životního prostředí a duševního vlastnictví a též potřebu podpory institucionálních kapacit v rozvojových zemích. Jak také řekl předseda portugalské vlády na závěr neformálního setkání v Lisabonu, prohlášení EU o globalizaci bude schválené na evropském summitu ve dnech 13. a 14. prosince. Pro občany a pro svět to bude jasný důkaz odhodlanosti a angažovanosti evropských vůdců podporovat schopnost EU ovlivňovat globalizační program a nalézat správné odpovědi. Výzvy, které před námi stojí, jsou náročné a současně podnětné a portugalské předsednictví se jimi bude nadále zabývat. Stejně jako vždy počítáme s pomocí Evropského parlamentu při podpoře a přípravě takových opatření na úrovni Unie i na vnitrostátní úrovni, která budou přijímána na celém světě a umožní Evropě ujmout se své odpovědnosti a uspět v reakci na budoucí výzvy. Někdy máme sklon zapomínat, co Evropa pro tolik lidí v tomto globalizovaném světě znamená. Obrazy vyčerpaných migrantů na našich plážích jsou krutou připomínkou této skutečnosti i toho, jak privilegovaní jsme zde v Evropě, která se stala oporou naděje – naděje, že je možné vybudovat model, který spojuje svobodu, hospodářský růst, společenskou spravedlnost a ochranu životního prostředí a který je založený na partnerství, spolupráci a společné zodpovědnosti. Nejde pouze o náš úspěch jako Evropanů. Jak víte, silnější Unie pro lepší svět je mottem našeho předsednictví, a upřímně věříme, že Evropa musí sehrát rozhodující úlohu při budování spravedlivějšího a vyváženějšího světa. Globalizace podnítila nevídanou výměnu myšlenek a kontaktů mezi lidmi. Vyhlídky na ekonomické a současně kulturní obohacení jsou značné, ale značné je i riziko různých druhů nové globální nerovnováhy. Čelíme výzvě usměrnit tuto novou a stále proměnlivější vzájemnou závislost ve stále menším světě. Vyrovnání se s globalizací a její regulování je především klíčovou otázkou pro naše demokracie a pro samotnou koncepci účinné demokracie: budeme schopni udržet politickou kontrolu nad základními možnostmi volby při řízení hospodářství a v tolika dalších hlediscích našeho života v rukou našeho lidu a našich zvolených zástupců? Pevně věřím, že my Evropané budeme v různých zásadních oblastech úspěšní, jen pokud budeme schopní přijít s novými kolektivními politickými řešeními nejzávažnějších otázek naší doby, jako např. hospodářský růst a tvorba pracovních míst, ochrana životního prostředí, energie, migrace a boj proti terorismu. Evropská unie průběžně aktualizovala svoje vnitřní politiky s cílem zajistit konkurenceschopnost a spravedlivý a udržitelný rozvoj. Posilování sociální soudržnosti a úcta k životnímu prostředí by měly vést hospodářské reformy. Investice do výzkumu, inovací a vzdělání musí podporovat růst a zaměstnanost. Nejsme tu však sami a bylo by nezodpovědné zahledět se do sebe a uvěřit, že sobectví může fungovat. Tento nový svět nemá účinné hradby nebo pevnosti. Musíme spolupracovat s ostatními zeměmi a regiony, abychom dosáhli výsledků, které budou přínosem pro každého. Stabilita, svoboda, bezpečnost a prosperita budou pevné a trvalé pouze tehdy, pokud budou společné. To je úkol pro Evropu. Musíme vést a usměrňovat globalizaci podle našich zásad a našich hodnot, nebýt zahledění do sebe, ale pohlížet na okolí univerzalistickým pohledem, jako jsme to dělali v nejlepších okamžicích našich společných dějin. Společnou prací ukázala EU a členské státy, že se dokážou se společnými problémy a společnými výzvami vyrovnat, pokud využijí svých zkušeností s 50 lety integrace. Nová Lisabonská smlouva poskytuje účinnější a transparentnější institucionální podmínky pro EU a její roli ve světě. Výzvou je zachovat a posílit to, co jsme za tu dobu dosáhli, a najít způsoby, jak bránit naše zájmy a přenést naše společné hodnoty za hranice. Obnovená lisabonská strategie poskytla Evropě rámec, s jehož pomocí může na tuto výzvu reagovat. Zahájení nového cyklu řízení nám dává možnost zamyslet se nad cestou, kterou se hodláme vydat. Sdělení Komise, které je předmětem dnešní rozpravy, je vynikajícím východiskem pro diskusi a poskytlo základ pro diskusi na neformálním setkání hlav států a vlád v Lisabonu 19. října. Naše práce v Radě vychází z tohoto dokumentu a jejím záměrem je připravit balíček dokumentů, které přispějí k přípravě dalšího cyklu lisabonské strategie. Zasedání Rady ECOFIN tento týden přijalo nyní závěry, některé texty 22. listopadu schválí též Rada pro konkurenceschopnost a Rada pro zaměstnanost má 5. a 6. prosince přijmout závěry o budoucnosti evropské strategie zaměstnanosti v kontextu nového cyklu lisabonské strategie. I v dalších složeních se Rada zabývala otázkami, které jsou významné pro přípravu nového cyklu. Mohu potvrdit, že se v zásadě shodujeme s Komisí: obnovená lisabonská strategie musí zůstat vhodným rámcem pro odpověď Evropy na klíčové výzvy, kterým čelí, především na výzvu globalizace. Evropa činí významný pokrok. Cíle, které byly v roce 2006 vybrané a nastavené ve čtyřech prioritních oblastech, a to zaměstnanost, vzdělanost a inovace, podnikatelské prostředí a energetika a změna klimatu, jsou stále aktuální. V hlavních rysech musí nový cyklus zachovat stabilitu, která je potřebná v zájmu upevnění dosažených výsledků. Je důležité současně realizovat také úpravy a vylepšení, aby mohlo být dosaženo plného potenciálu obnovené lisabonské strategie. V situaci, kdy využíváme výhod tempa dosaženého pokroku, musí se naší prioritou stát urychlení reforem na posílení našich hospodářství."@cs1 ". Hr. formand, hr. formand for Kommissionen, mine damer og herrer! Globalisering er ikke kun et fænomen, der skal betragtes ud fra de økonomiske og teknologiske konsekvenser. For Dem, for medlemmerne af Rådet og faktisk for os alle er det primært et politisk spørgsmål. Det medfører, at mennesker mister deres job, regioner kommer i krise, økonomiske sektorer forsvinder, og der kommer nye sikkerheds- og miljøtrusler, men det medfører også nye jobmuligheder, nye produktionssektorer og lavere priser for en lang række produkter, hvilket sikrer bedre fordeling af de finansielle ressourcer og vækst i handelen med varer og tjenester. EU har et globalt ansvar og skal være bedre forberedt for at imødekomme globaliseringen gennem en strategisk, sammenhængende og fast tilgang på globalt plan. Vi skal imidlertid være fast besluttede på at gennemføre foranstaltninger på nationalt plan, som sætter os i stand til mere effektivt at håndtere de problemer, der opstår som følge af demografiske ændringer, kvaliteten af de offentlige finanser og deres langsigtede bæredygtighed, arbejdsmarkedet, beskæftigelse, social samhørighed, konkurrenceevne på det indre marked, forskning og innovation, energi og klimaændringer samt uddannelse og undervisning. Samtid spiller Fællesskabets Lissabonprogram en vigtig rolle i den nye periode ved at tilbyde mere effektive garantier for den nødvendige sammenhæng mellem reformerne. Parlamentets og Rådets ejerskab skal styrkes, og udvekslingen af god praksis mellem medlemsstaterne skal videreudvikles. Migration spiller en grundlæggende rolle, når vi taler om globalisering, idet den bidrager til at øge vækstpotentialet og fremme tilpasninger. I henhold til en nylig rapport, som Rådet modtog i denne uge, om situationens indvirkning på arbejdskraftens mobilitet, understøttes den demografiske vækst i EU i stigende grad af migrationsstrømme, og den afgørende betydning, som de har, når det drejer sig om at styrke den fleksibilitet, der kræves for at imødegå kriser og modvirke lave niveauer af mobilitet inden for regionen, skal bemærkes. I denne globaliserede kontekst skal Lissabonstrategiens eksterne dimension styrkes og videreudvikles, så EU's politiske og økonomiske mål samt sociale og miljømæssige standarder kan spredes ud over vores egne grænser. Det var dette aspekt, der blev behandlet i drøftelserne mellem stats- og regeringscheferne på det uformelle møde i Lissabon, hvor vi navnlig udformede problemstillinger vedrørende ustabilitet på finansmarkedet og klimaændringer. Denne interessante og stimulerende politiske debat, som også formanden for Parlamentet deltog i, styrkede vores tro på fremtiden. Som den portugisiske premierminister, José Sócrates, allerede har påpeget, har Europa pligt til at føre an i globaliseringsprocessen og kan gøre det ved at udnytte de nye muligheder, der er skabt, herunder på området for idéer og kulturel udveksling. Ved at styrke relationerne mellem folk og den indbyrdes afhængighed mellem nationer yder EU et centralt bidrag til fred og global stabilitet. Europa har politiske og institutionelle muligheder for at reagere konsekvent over for de udfordringer, som globaliseringen skaber inden for økonomi, det sociale område og miljø, og kan derfor påvirke globaliseringsprocessen. Vi har brug for et stærkere strategisk samarbejde med vores partnere for at udvikle en ny global dagsorden, der kombinerer den gensidige åbning af markeder, forbedrede standarder for miljø, det sociale område, finansområdet og intellektuel ejendom med behovet for at støtte udviklingslandenes institutionelle kapacitet. Som den portugisiske premierminister også annoncerede ved slutningen af det uformelle møde i Lissabon, vil en EU-erklæring om globalisering blive godkendt på det europæiske topmøde den 13. og 14. december. Dette vil være et klart signal til borgerne og til resten af verden om de europæiske lederes ønske og forpligtelse til at stimulere EU's kapacitet til at påvirke dagsordenen for globalisering og finde de rigtige svar. De udfordringer, der ligger foran os, er både forskelligartede og stimulerende, og det portugisiske formandskab vil fortsætte bestræbelserne på at imødekomme dem. Vi regner med Parlamentets støtte, som vi altid har gjort det, til at fremme og udvikle EU's indsats og den nationale indsats, som aftales på globalt plan, og som sætter Europa i stand til at påtage sig sit ansvar på globalt plan og møde fremtidens udfordringer. Vi glemmer ofte, hvad Europa betyder for så mange mennesker i denne globaliserede verden. Billederne af migranter, der gør knæfald på vores strande, er en grusom påmindelse om denne virkelighed, og om, hvor privilegerede vi er her i Europa, som er blevet en bastion af håb om, at det er muligt at skabe en model, der kombinerer frihed, økonomisk vækst, social retfærdighed og miljøbeskyttelse baseret på partnerskab, samarbejde og fælles ansvar. Det er ikke kun vores succes som europæere, det drejer sig om. Et stærkere EU for en bedre verden er mottoet for vores formandskab, og vi er overbeviste om, at Europa skal spille en afgørende rolle for at skabe en mere retfærdig og afbalanceret verden. Globalisering har skabt hidtil uset udveksling af idéer og kontakt mellem mennesker. Mulighederne for økonomisk og kulturel berigelse er enorme, men risiciene for forskellige typer af nye globale skævheder er også enorme. Vi står over for udfordringen med at forme denne nye og stadig mere flydende indbyrdes afhængighed i en stadig mindre verden. Frem for alt er det vigtigt, at vi forliger os med og regulerer globaliseringen af hensyn til vores demokratier og selve konceptet i et effektivt demokrati: Kan vi sikre, at vores befolkning og de folkevalgte repræsentanter fortsat har den politiske kontrol over de grundlæggende elementer af økonomisk styring og så mange andre aspekter af vores liv? Jeg er overbevist om, at vi europæere inden for en række afgørende områder kun kan være effektive, hvis vi kan skabe nye kollektive politiske løsninger på nutidens alvorligste problemer, f.eks. økonomisk vækst og jobskabelse, miljøbeskyttelse, energi, migration og kampen mod terrorisme. EU har opdateret de interne politikker med henblik på at sikre konkurrenceevnen og fair og bæredygtig udvikling. Styrkelse af den sociale samhørighed og respekt for miljøet skal være rettesnoren for økonomiske reformer. Investering i forskning, innovation og uddannelse skal skabe vækst og beskæftigelse. Vi er dog ikke alene, og det ville være uansvarligt, hvis vi kun rettede blikket indad i overbevisning om, at egeninteresse kan være effektiv. Denne nye verden har ingen effektive mure eller tilflugtssteder. Vi skal arbejde sammen med andre lande og regioner for at skabe resultater, der er positive for alle. Stabilitet, frihed, sikkerhed og velstand vil kun være ensartet og vedvarende, hvis de deles af alle. Det er Europas kald. Vi skal føre an og forme globaliseringen efter vores principper og værdier, og vi skal rette blikket mod omverdenen som universalister, som vi har gjort det i de største øjeblikke af vores historie. I samarbejde har EU og medlemsstaterne vist, at de kan løse fælles problemer og udfordringer ved at udnytte deres erfaringer fra 50 års integration. Den nye Lissabontraktat fastlægger mere effektive og mere gennemskuelige institutionelle betingelser, som vil sætte EU i stand til at udfylde dens rolle i verden. Udfordringen er at bevare og styrke det, vi har opnået i tidens løb, og finde ud af, hvordan vi kan forsvare vores interesser og udbrede vores fælles værdier ud over vores grænser. Den fornyede Lissabonstrategi har skabt rammerne for Europas indsats for at møde denne udfordring. Lanceringen af en ny forvaltningsperiode giver os mulighed for at reflektere over den vej, vi vil følge. Den meddelelse fra Kommissionen, som vi drøfter i dag, er et enestående udgangspunkt for forhandlingen og udgjorde grundlaget for drøftelserne mellem stats- og regeringscheferne på det uformelle møde i Lissabon den 19. oktober. Vores arbejde i Rådet tager udgangspunkt i denne meddelelse og søger at definere en pakke af tekster, der kan bidrage til udformningen af Lissabonstrategiens næste periode. Denne uges Økofinråd har nu vedtaget konklusioner. På Rådets møde om konkurrenceevnen godkendes en række tekster den 22. november, og på Rådets møde om beskæftigelsen vedtages der efter planen konklusioner om fremtiden for den europæiske beskæftigelsesstrategi inden for rammerne af Lissabonstrategiens næste periode. Andre sammensætninger i Rådet har behandlet spørgsmål, der er relevante for udformningen af den nye periode. Jeg kan bekræfte, at vi grundlæggende er enige med Kommissionen: Den fornyede Lissabonstrategi skal fortsat udgøre rammen for Europas indsats for at møde de væsentlige udfordringer, vi står overfor, herunder navnlig globaliseringen. Europa gør betydeligt fremskridt. De mål, der er fastsat inden for de fire prioriterede områder, beskæftigelse, viden og innovation, erhvervsmiljø samt energi og klimaændringer, som blev vedtaget i 2006, er stadig relevante. Hovedlinjerne i den nye periode skal bevare den stabilitet, der er nødvendig for at konsolidere resultaterne. Det er vigtigt, at vi samtidig foretager tilpasninger og forbedringer, så vi kan udnytte det fulde potentiale i den fornyede Lissabonstrategi. Ved at udnytte det momentum, der er skabt gennem det fremskridt, vi allerede har opnået, skal vi først og fremmest øge hastigheden for reformerne med henblik på at gøre vores økonomier stærkere."@da2 ". Herr Präsident, Herr Kommissionspräsident, meine Damen und Herren! Globalisierung ist nicht einfach nur ein Phänomen, das mit Blick auf seine wirtschaftlichen und technologischen Folgen zu betrachten ist. Für Sie, meine Damen und Herren, für die Mitglieder des Rates der Europäischen Union und in der Tat für alle von uns handelt es sich um ein im Wesentlichen politisches Problem. Es geht dabei um Menschen, die ihre Arbeit verlieren, Regionen in Krisen, sich auflösende Wirtschaftsbereiche und neue Gefahren für Sicherheit und Umwelt, aber es bedeutet auch, neue Arbeitsangebote, neue Produktionssektoren und niedrigere Preise für eine große Bandbreite von Produkten, was eine bessere Aufteilung der finanziellen Mittel und ein Wachstum des Handels mit Waren und Dienstleistungen ermöglicht. Die EU trägt weltweit Verantwortung und muss mithilfe eines strategischen, kohärenten und entschlossenen Konzepts auf globaler Ebene besser auf die Globalisierung vorbereitet sein. Wir müssen weiterhin mit aller Entschlossenheit Maßnahmen auf nationaler Ebene durchführen, die uns einen wirksameren Umgang mit den Problemen ermöglichen, die aus dem demografischen Wandel, der Qualität der öffentlichen Finanzen und deren langfristiger Nachhaltigkeit, dem Arbeitsmarkt, der Beschäftigung, dem sozialen Zusammenhalt, dem Binnenmarkt, der Wettbewerbsfähigkeit, der Forschung und Innovation, der Energie und dem Klimawandel sowie der Bildung und Ausbildung resultieren. Zudem muss das Lissabon-Programm der Gemeinschaft im neuen Zyklus eine wichtige Rolle spielen, indem es wirksamere Garantien für die erforderliche Kohärenz der Reformen bietet. Das Parlament und die Eigenverantwortlichkeit des Rates müssen gestärkt und der Austausch guter Praktiken zwischen den Mitgliedstaaten muss ausgebaut werden. Migration muss im Zusammenhang mit der Globalisierung eine wichtige Rolle spielen, weil sie zur Steigerung des Wachstumspotenzials beiträgt und Anpassungen erleichtert. Einem jüngsten Bericht über die Auswirkungen der Situation auf die Mobilität von Arbeitskräften zufolge, der dem Rat in dieser Woche vorgelegt wurde, wird das demografische Wachstum der EU zunehmend von Migrationsströmen unterstützt. Zu berücksichtigen ist, wie entschieden sie zu einer Steigerung der Flexibilität beitragen, die zur Bewältigung von Krisen und zum Ausgleich einer geringeren Mobilität innerhalb von Regionen erforderlich ist. In diesem globalisierten Kontext muss die außenpolitische Dimension der Lissabon-Strategie gestärkt und entwickelt werden, indem die politischen und wirtschaftlichen Ziele und die sozialen und ökologischen Normen über ihre Grenzen hinaus getragen werden. Wie Sie wissen, war das der Punkt, der bei den Gesprächen der Staats- und Regierungschefs auf dem informellen Treffen in Lissabon, wo wir insbesondere Fragen zur Instabilität des Finanzmarktes und zum Klimawandel entwickelt haben, angesprochen wurde. Diese interessante und anregende politische Aussprache, an der der Präsident dieses Hauses ebenfalls teilgenommen hat, hat unser Vertrauen in die Zukunft gestärkt. Wie der portugiesische Premierminister José Sócrates hier bereits betont hat, hat Europa die Pflicht, den Globalisierungsprozess anzuführen. Es ist dazu in der Lage, wobei es Vorteile aus den neuen Möglichkeiten ziehen kann – auch im Bereich der Ideen und des kulturellen Austauschs. Durch die Stärkung der Beziehungen zwischen den Völkern und der Wechselbeziehungen zwischen den Nationen trägt die EU wesentlich zu Frieden und weltweiter Stabilität bei. Europa verfügt über die politischen und institutionellen Bedingungen, um beständig auf die Herausforderungen zu reagieren, die die Globalisierung in den Bereichen Wirtschaft, Soziales und Umwelt mit sich bringt, und kann von daher Einfluss auf den Globalisierungsprozess nehmen. Wir benötigen eine stärkere strategische Zusammenarbeit mit unseren Partnern, um eine neue globale Agenda zu entwickeln, die die gegenseitige Öffnung der Märkte, bessere Standards in den Bereichen Umwelt, Soziales, Finanzen und geistiges Eigentum und die nötige Unterstützung der Leistungsfähigkeit der Institutionen in Entwicklungsländern kombiniert. Wie der portugiesische Premierminister am Ende des informellen Treffens in Lissabon ebenfalls angekündigt hat, wird auf dem Europagipfel am 13. und 14. Dezember eine Erklärung zur Globalisierung verabschiedet werden. Das wird den Bürgern und der Welt die Entschlossenheit und das Engagement der führenden europäischen Länder zeigen, die Fähigkeit der EU anzuregen, Einfluss auf die Globalisierungsagenda zu nehmen und die richtigen Antworten zu finden. Die vor uns liegenden Herausforderungen sind sowohl schwer als auch inspirierend und die portugiesische Präsidentschaft wird sich ihnen weiterhin verpflichtet fühlen. Wie immer zählen wir darauf, dass das Europäische Parlament die EU und einzelstaatliche, auf globaler Ebene abgestimmte Maßnahmen, durch die Europa seine Verantwortung im globalen Kontext übernehmen und die zukünftigen Herausforderungen erfolgreich bewältigen kann, unterstützt. Wir neigen manchmal dazu zu vergessen, was Europa für so viele Menschen in dieser globalisierten Welt bedeutet. Die Bilder von Migranten, die an unseren Stränden angespült werden, erinnern uns auf schreckliche Weise an die Realität und daran, wie privilegiert wir hier in Europa sind, in einer Bastion der Hoffnung darauf, dass es möglich ist, ein Modell zu entwickeln, das basierend auf Partnerschaft, Zusammenarbeit und geteilter Verantwortung Frieden, Wirtschaftswachstum, soziale Gerechtigkeit und Umweltschutz miteinander kombiniert. Nicht nur unser Erfolg als Europäer steht auf dem Spiel. Das Motto unserer Präsidentschaft lautet, wie Sie wissen, „eine stärkere Union für eine bessere Welt“, und wir sind ehrlich der Auffassung, dass Europa beim Aufbau einer gerechteren und ausgewogeneren Welt eine bedeutende Rolle spielen muss. Die Globalisierung hat zu einem beispiellosen Austausch von Ideen und Kontakten zwischen den Menschen geführt. Die Aussichten auf eine sowohl wirtschaftliche als auch kulturelle Bereicherung sind riesig, aber die Risiken, die die verschiedenen Formen eines neuen globalen Ungleichgewichts bergen, sind es auch. Wir sehen uns mit der Herausforderung konfrontiert, diesen neuen und zunehmend fließenden Wechselbeziehungen in einer immer kleineren Welt eine Form zu verleihen. Die Hauptaufgabe unserer Demokratien und eines jeden wirksamen Demokratiekonzepts besteht in erster Linie darin, die Globalisierung zu bewältigen und zu regulieren: Wird es uns gelingen, die politische Kontrolle über die grundlegenden Optionen der wirtschaftlichen Ordnungspolitik und so vieler anderer Aspekte unseres Lebens in den Händen unserer Menschen und unserer gewählten Vertreter zu halten? Ich bin der festen Auffassung, dass wir Europäer in vielen wichtigen Bereichen nur dann effektiv sein können, wenn es uns gelingt, neue gemeinsame politische Lösungen für die wichtigsten Probleme unserer Zeit, wie beispielsweise Wirtschaftswachstum und Schaffung von Arbeitsplätzen, Umweltschutz, Energie, Migration und die Bekämpfung des Terrorismus, zu finden. Die Europäische Union hat die Bereiche ihrer Innenpolitik aktualisiert, um Wettbewerbsfähigkeit und eine faire und nachhaltige Entwicklung zu gewährleisten. Wirtschaftliche Reformen sollten sich an der Stärkung des sozialen Zusammenhalts und der Achtung der Umwelt orientieren. Investitionen in Forschung, Innovation und Bildung müssen der Motor für Wachstum und Beschäftigung sein. Wir sind ja nicht allein und es wäre unverantwortlich, sich nach innen zu richten, in der Überzeugung, dass Eigeninteresse effektiv sein kann. Diese neue Welt hat keine wirksamen Mauern oder Festungen. Wir müssen gemeinsam mit anderen Ländern und Regionen an Ergebnissen arbeiten, die für jeden positiv sind. Stabilität, Freiheit, Sicherheit und Wohlstand werden nur dann beständig und von Dauer sein, wenn wir sie teilen. Das ist die Berufung Europas. Wir müssen die Globalisierung unseren Prinzipien und Werten entsprechend gestalten, mit dem Blick nach außen und in alle Richtungen gerichtet, wie wir es in den Sternstunden unserer gemeinsamen Geschichte getan haben. Die EU und ihre Mitgliedstaaten haben mit ihrer Zusammenarbeit gezeigt, dass sie gemeinsame Probleme und Herausforderungen angehen können, indem sie sich ihre 50jährige Integrationserfahrung zu Nutze machen. Der neue Vertrag von Lissabon bietet wirksamere und transparentere institutionelle Bedingungen für die EU, damit diese ihre Rolle in der Welt ausfüllen kann. Die Herausforderung besteht darin, die Errungenschaften der Zeit zu erhalten und zu stärken sowie Wege zu finden, wie wir unsere Interessen verteidigen und unsere gemeinsamen Werte über die Grenzen hinaus verbreiten können. Die erneuerte Lissabon-Strategie bietet Europa einen Rahmen, um diese Herausforderung anzugehen. Die Einführung eines neuen Politikgestaltungszyklus ist für uns eine Gelegenheit, über den Weg, den wir einschlagen wollen, nachzudenken. Die heute zu diskutierende Mitteilung der Kommission ist ein hervorragender Ausgangspunkt für die Aussprache und legt die Grundlage für Debatten zwischen den Staats- und Regierungschefs auf dem informellen Treffen in Lissabon am 19. Oktober. Unsere Arbeit im Rat basiert auf diesem Dokument und ist der Versuch, ein Textpaket zu definieren, das zur Vorbereitung des nächsten Zyklus der Lissabon-Strategie beitragen soll. Der ECOFIN-Rat hat in dieser Woche Beschlüsse angenommen, der Rat Wettbewerbsfähigkeit wird am 22. November ebenfalls einige Dokumente verabschieden und der Rat für Beschäftigung plant, am 5. und 6. Dezember die Beschlüsse zur Zukunft der Europäischen Beschäftigungsstrategie im Zusammenhang mit dem nächsten Zyklus der Lissabon-Strategie anzunehmen. Andere Gremien des Rates haben ebenfalls Fragen in Angriff genommen, die die Vorbereitung des neuen Zyklus betreffen. Ich kann bestätigen, dass wir im Wesentlichen mit der Kommission übereinstimmen: Die erneuerte Lissabon-Strategie muss weiterhin der geeignete Rahmen für Europas Reaktion auf die wichtigsten, vor uns liegenden Herausforderungen und insbesondere auf die Globalisierung sein. Europa macht bedeutende Fortschritte. Die in den vier, 2006 ausgewählten vorrangigen Bereichen Beschäftigung, Wissen und Innovation, Unternehmensumfeld und Energie und Klimawandel erklärten Ziele sind noch immer aktuell. Die Hauptlinien des neuen Zyklus müssen die für die Konsolidierung der Ergebnisse erforderliche Stabilität wahren. Zudem ist es wichtig, gleichzeitig Anpassungen und Verbesserungen vorzunehmen, damit das Potenzial der erneuerten Lissabon-Strategie vollständig ausgeschöpft werden kann. Unsere Priorität muss darin liegen, das Tempo der Reformen zu beschleunigen, um unsere Wirtschaften zu stärken, indem wir uns die Vorteile der Eigendynamik zu Nutze machen, zu der der bereits erzielte Fortschritt geführt hat."@de9 ". Κύριε Πρόεδρε, κύριε Πρόεδρε της Επιτροπής, κυρίες και κύριοι, η παγκοσμιοποίηση δεν είναι απλώς ένα φαινόμενο που πρέπει να εξεταστεί όσον αφορά στις οικονομικές και τις τεχνολογικές του συνέπειες. Για εσάς, κυρίες και κύριοι, για τα μέλη του Συμβουλίου της Ευρωπαϊκής Ένωσης και για όλους εμάς εντέλει, είναι κατά κύριο λόγο ένα πολιτικό ζήτημα. Έχει να κάνει με το ότι άνθρωποι χάνουν τις δουλειές τους, περιφέρειες βρίσκονται σε κρίση, τομείς της οικονομίας αφανίζονται, με νέες απειλές για την ασφάλεια και το περιβάλλον, αλλά έχει να κάνει και με νέες ευκαιρίες απασχόλησης, νέους τομείς παραγωγής και χαμηλότερες τιμές για μια μεγάλη γκάμα προϊόντων, κάτι που επιτρέπει βελτιωμένη κατανομή οικονομικών πόρων και ανάπτυξη του εμπορίου σε αγαθά και υπηρεσίες. Η ΕΕ έχει παγκόσμιες ευθύνες και πρέπει να είναι καλύτερα προετοιμασμένη να αντιμετωπίσει την παγκοσμιοποίηση μέσω μιας στρατηγικής, συνεκτικής και αποφασιστικής προσέγγισης σε παγκόσμιο επίπεδο. Πρέπει να παραμείνουμε σταθερά προσηλωμένοι στην εφαρμογή των μέτρων σε εθνικό επίπεδο, στο μεταξύ, που μας δίνουν τη δυνατότητα να αντιμετωπίσουμε πιο αποτελεσματικά τα προβλήματα που προκύπτουν από τη δημογραφική αλλαγή, την ποιότητα των δημοσίων οικονομικών και της μακροπρόθεσμης βιωσιμότητάς τους, την αγορά εργασίας, την απασχόληση, την κοινωνική συνοχή, την εσωτερική αγορά, την ανταγωνιστικότητα, την έρευνα και καινοτομία, την ενέργεια και την αλλαγή του κλίματος, καθώς και την εκπαίδευση και κατάρτιση. Ταυτόχρονα, το κοινοτικό πρόγραμμα της Λισαβόνας έχει σημαντικό ρόλο να διαδραματίσει στον νέο κύκλο, προσφέροντας πιο αποτελεσματικές εγγυήσεις για την αναγκαία συνοχή των μεταρρυθμίσεων. Η αυτοδυναμία του Συμβουλίου και του Κοινοβουλίου πρέπει να ενισχυθεί και να αναπτυχθεί η ανταλλαγή ορθών πρακτικών ανάμεσα στα κράτη μέλη. Η μετανάστευση διαδραματίζει βασικό ρόλο στο πλαίσιο της παγκοσμιοποίησης, βοηθώντας στην αύξηση της δυναμικής ανάπτυξης και στη διευκόλυνση των προσαρμογών. Σύμφωνα με μια πρόσφατη έκθεση, που υποβλήθηκε στο Συμβούλιο αυτήν την εβδομάδα, σχετικά με τις συνέπειες αυτής της κατάστασης στην κινητικότητα της εργασίας, η δημογραφική ανάπτυξη της ΕΕ στηρίζεται ολοένα και περισσότερο σε μεταναστευτικά ρεύματα, ενώ πρέπει να τονιστεί ο αποφασιστικός τρόπος με τον οποίο αυτά βοηθούν στην ενίσχυση της ευελιξίας που απαιτείται για την αντιμετώπιση κρίσεων και την αντιστάθμιση των χαμηλών επιπέδων ενδοπεριφερειακής κινητικότητας. Σε αυτό το παγκοσμιοποιημένο πλαίσιο, η εξωτερική διάσταση της στρατηγικής της Λισαβόνας πρέπει να ενισχυθεί και να αναπτυχθεί, προβάλλοντας τους πολιτικούς και οικονομικούς στόχους της ΕΕ, καθώς και τα κοινωνικά και περιβαλλοντικά πρότυπά της πέρα από τα σύνορά της. Όπως γνωρίζετε, αυτή ήταν η πτυχή που συζητήθηκε στη συζήτηση των αρχηγών κρατών και κυβερνήσεων στην άτυπη σύνοδο της Λισαβόνας, όπου αναπτύξαμε ζητήματα σχετικά με την αστάθεια της οικονομικής αγοράς και την αλλαγή του κλίματος ιδιαιτέρως. Αυτή η ενδιαφέρουσα και προτρεπτική πολιτική συζήτηση, στην οποία συμμετείχε επίσης ο Πρόεδρος αυτού του Σώματος, ενίσχυσε την πίστη μας για το μέλλον. Όπως ήδη επεσήμανε εδώ ο πορτογάλος Πρωθυπουργός, José Sócrates, η Ευρώπη έχει καθήκον να ηγηθεί της διαδικασίας παγκοσμιοποίησης και είναι σε θέση να το κάνει αυτό, αξιοποιώντας τις νέες ευκαιρίες που έχουν δημιουργηθεί, μεταξύ άλλων και στο πεδίο των ιδεών και της πολιτιστικής ανταλλαγής. Ενισχύοντας τις σχέσεις ανάμεσα στους λαούς και την αλληλεξάρτηση ανάμεσα στις χώρες, η ΕΕ συμβάλλει καθοριστικά στην ειρήνη και την παγκόσμια σταθερότητα. Η Ευρώπη έχει τις πολιτικές και θεσμικές προϋποθέσεις να ανταποκριθεί με συνέπεια στις προκλήσεις που δημιουργεί η παγκοσμιοποίηση στο οικονομικό, το κοινωνικό και το περιβαλλοντικό πεδίο, και μπορεί συνεπώς να επηρεάσει την πορεία της παγκοσμιοποίησης. Χρειαζόμαστε ισχυρότερη στρατηγική συνεργασία με τους εταίρους μας, προκειμένου να αναπτύξουμε μια νέα παγκόσμια ατζέντα που θα συνδυάζει το αμοιβαίο άνοιγμα των αγορών, βελτιωμένα περιβαλλοντικά, κοινωνικά, οικονομικά πρότυπα και πρότυπα πνευματικής ιδιοκτησίας, και την ανάγκη στήριξης της θεσμικής ικανότητας των αναπτυσσόμενων χωρών. Όπως επίσης ανακοίνωσε ο πορτογάλος Πρωθυπουργός στο τέλος της άτυπης συνόδου της Λισαβόνας, στην ευρωπαϊκή διάσκεψη κορυφής στις 13 και 14 Δεκεμβρίου θα εγκριθεί μια διακήρυξη της ΕΕ για την παγκοσμιοποίηση. Αυτό θα αποτελέσει σαφή ένδειξη στους πολίτες και στον κόσμο σχετικά με την αποφασιστικότητα και τη δέσμευση των ευρωπαίων ηγετών στην κινητοποίηση της ικανότητας της ΕΕ να επηρεάζει την ατζέντα της παγκοσμιοποίησης και να βρίσκει τις κατάλληλες απαντήσεις. Οι προκλήσεις που έχουμε μπροστά μας είναι τόσο δύσκολες όσο και ενδιαφέρουσες, και η πορτογαλική Προεδρία θα συνεχίσει να ασχολείται με αυτές. Υπολογίζουμε στην υποστήριξη του Ευρωπαϊκού Κοινοβουλίου, όπως κάναμε πάντα, να προωθήσει και να αναπτύξει την κοινοτική και την εθνική δράση που συμφωνείται σε παγκόσμιο επίπεδο και η οποία επιτρέπει στην Ευρώπη να αναλάβει τις ευθύνες της στο παγκόσμιο πλαίσιο και να επιτύχει στην αντιμετώπιση των μελλοντικών προκλήσεων. Μερικές φορές έχουμε την τάση να ξεχνάμε τι σημαίνει η Ευρώπη για τόσους πολλούς ανθρώπους σε αυτόν τον παγκοσμιοποιημένο κόσμο. Οι εικόνες των μεταναστών που ξεβράζονται στις ακτές μας είναι μια σκληρή υπενθύμιση αυτής της πραγματικότητας και του πόσο προνομιούχοι είμαστε εδώ στην Ευρώπη, η οποία έχει γίνει ένα προπύργιο ελπίδας, μιας ελπίδας που είναι πιθανό να οικοδομήσει ένα μοντέλο που συνδυάζει ελευθερία, οικονομική ανάπτυξη, κοινωνική δικαιοσύνη και προστασία του περιβάλλοντος βασισμένες στη σύμπραξη, τη συνεργασία και την κοινή ευθύνη. Δεν διακυβεύεται μόνο η επιτυχία μας ως Ευρωπαίων. Μια ισχυρότερη Ένωση για έναν καλύτερο κόσμο είναι το σύνθημα της Προεδρίας μας, όπως γνωρίζετε, και ειλικρινά πιστεύουμε ότι η Ευρώπη πρέπει να διαδραματίσει αποφασιστικό ρόλο στην οικοδόμηση ενός πιο δίκαιου και πιο ισορροπημένου κόσμου. Η παγκοσμιοποίηση έχει ευνοήσει μια άνευ προηγουμένου ανταλλαγή ιδεών και επαφής μεταξύ των ανθρώπων. Οι προοπτικές τόσο για οικονομικό όσο και για πολιτιστικό πλουτισμό είναι τεράστιες, αλλά επίσης τεράστιοι είναι οι κίνδυνοι για διαφόρων ειδών νέες παγκόσμιες ανισορροπίες. Είμαστε αντιμέτωποι με την πρόκληση να διαμορφώσουμε αυτήν τη νέα και ολοένα και πιο ρευστή αλληλεξάρτηση σε έναν ολοένα μικρότερο κόσμο. Πάνω απ’ όλα, η αποδοχή και η ρύθμιση της παγκοσμιοποίησης αποτελεί βασικό ζήτημα για τις δημοκρατίες μας και για την ίδια την έννοια της αποτελεσματικής δημοκρατίας: θα μπορέσουμε να διατηρήσουμε τον πολιτικό έλεγχο των ουσιωδών επιλογών στην οικονομική διακυβέρνηση και σε τόσες άλλες πτυχές της ζωής μας στα χέρια των λαών μας και των εκλεγμένων αντιπροσώπων μας; Πιστεύω ακράδαντα ότι σε διάφορους καίριους τομείς εμείς οι Ευρωπαίοι θα είμαστε αποτελεσματικοί μόνο εάν καταφέρουμε να παράσχουμε νέες συλλογικές πολιτικές λύσεις στα πιο σοβαρά προβλήματα της εποχής μας, όπως η οικονομική ανάπτυξη και η δημιουργία θέσεων απασχόλησης, η προστασία του περιβάλλοντος, η ενέργεια, η μετανάστευση και η καταπολέμηση της τρομοκρατίας. Η Ευρωπαϊκή Ένωση εκσυγχρονίζει τις εσωτερικές πολιτικές της, προκειμένου να εξασφαλίσει ανταγωνιστικότητα και δίκαιη και αειφόρο ανάπτυξη. Η ενίσχυση της κοινωνικής συνοχής και ο σεβασμός του περιβάλλοντος θα πρέπει να κατευθύνουν τις οικονομικές μεταρρυθμίσεις. Η επένδυση στην έρευνα, την καινοτομία και την εκπαίδευση πρέπει να οδηγήσει την ανάπτυξη και την απασχόληση. Δεν είμαστε μόνοι, ωστόσο, και θα ήταν ανεύθυνο να γίνουμε εσωστρεφείς, πιστεύοντας ότι η ιδιοτέλεια μπορεί να είναι αποτελεσματική. Αυτός ο νέος κόσμος δεν έχει πραγματικά τείχη ή οχυρώματα. Πρέπει να εργαστούμε μαζί με άλλες χώρες και περιοχές, για να επιτύχουμε αποτελέσματα που θα είναι θετικά για όλους. Η σταθερότητα, η ελευθερία, η ασφάλεια και η ευημερία θα έχουν συνέπεια και διάρκεια μόνο εάν είναι από κοινού. Αυτή είναι η αποστολή της Ευρώπης. Πρέπει να οδηγήσουμε και να διαμορφώσουμε την παγκοσμιοποίηση σύμφωνα με τις αρχές και τις αξίες μας, κοιτώντας προς τα έξω με μια οικουμενική διάθεση, όπως κάναμε στις κορυφαίες στιγμές της κοινής μας ιστορίας. Μέσω της συνεργασίας, η ΕΕ και τα κράτη μέλη της έχουν αποδείξει ότι μπορούν να αντιμετωπίσουν κοινά προβλήματα και κοινές προκλήσεις, αξιοποιώντας την εμπειρία 50 ετών ολοκλήρωσης. Η νέα συνθήκη της Λισαβόνας παρέχει πιο αποτελεσματικές και πιο διαφανείς θεσμικές συνθήκες, προκειμένου η ΕΕ να διαδραματίσει τον ρόλο της στον κόσμο. Η πρόκληση είναι να προστατεύσουμε και να ενισχύσουμε αυτά που έχουμε επιτύχει σε αυτό το διάστημα, καθώς και να βρούμε τρόπους να προασπίσουμε τα συμφέροντά μας και να προβάλουμε τις κοινές αξίες μας πέρα από τα σύνορά μας. Η ανανεωμένη στρατηγική της Λισαβόνας έχει προσφέρει στην Ευρώπη το πλαίσιο για να ανταποκριθεί σε αυτήν την πρόκληση. Το ξεκίνημα ενός νέου κύκλου διακυβέρνησης μας δίνει την ευκαιρία να αναλογιστούμε τον δρόμο που σκοπεύουμε να ακολουθήσουμε. Η ανακοίνωση της Επιτροπής που συζητείται σήμερα αποτελεί ένα άριστο σημείο εκκίνησης για τη συζήτηση, ενώ αποτέλεσε και τη βάση για τη συζήτηση μεταξύ των αρχηγών κρατών και κυβερνήσεων στην άτυπη σύνοδο της Λισαβόνας στις 19 Οκτωβρίου. Το έργο μας στο Συμβούλιο βασίζεται σε αυτό το έγγραφο και στόχος του είναι να καθορίσει μια δέσμη κειμένων που θα συμβάλουν στην προετοιμασία του επόμενου κύκλου της στρατηγικής της Λισαβόνας. Το Συμβούλιο Οικονομικών και Δημοσιονομικών Υποθέσεων αυτής της εβδομάδας ενέκρινε κάποια συμπεράσματα, το Συμβούλιο Ανταγωνιστικότητας στις 22 Νοεμβρίου επίσης θα εγκρίνει κάποια κείμενα, ενώ το Συμβούλιο για την Απασχόληση στις 5 και 6 Δεκεμβρίου σχεδιάζει να υιοθετήσει συμπεράσματα σχετικά με το μέλλον της ευρωπαϊκής στρατηγικής για την απασχόληση στο πλαίσιο του νέου κύκλου της στρατηγικής της Λισαβόνας. Και άλλες συνθέσεις του Συμβουλίου έχουν ασχοληθεί με ζητήματα σχετικά με την προετοιμασία του νέου κύκλου. Μπορώ να επιβεβαιώσω ότι είμαστε ουσιαστικά σε συμφωνία με την Επιτροπή: η ανανεωμένη στρατηγική της Λισαβόνας πρέπει να συνεχίσει να αποτελεί το κατάλληλο πλαίσιο για την απάντηση της Ευρώπης στις σημαντικές προκλήσεις που αντιμετωπίζουμε, ειδικά την πρόκληση της παγκοσμιοποίησης. Η Ευρώπη σημειώνει σημαντική πρόοδο. Οι στόχοι που έχουν τεθεί στους τέσσερις βασικούς τομείς προτεραιότητάς μας, την απασχόληση, τη γνώση και την καινοτομία, το επιχειρηματικό περιβάλλον και την ενέργεια, και την αλλαγή του κλίματος, που επιλέχθηκαν το 2006, εξακολουθούν να είναι πρόσφοροι. Οι σημαντικότερες γραμμές του νέου κύκλου πρέπει να διατηρήσουν τη σταθερότητα που χρειάζεται για να εδραιωθούν τα αποτελέσματα. Είναι σημαντικό ταυτόχρονα να γίνουν προσαρμογές και βελτιώσεις, ώστε να μπορέσει να επιτευχθεί η πλήρης δυναμική της ανανεωμένης στρατηγικής της Λισαβόνας. Αξιοποιώντας την κεκτημένη ταχύτητα που έχει δημιουργηθεί από την πρόοδο που έχει ήδη σημειωθεί, προτεραιότητά μας πρέπει να είναι η επιτάχυνση του ρυθμού των μεταρρυθμίσεων, ώστε να κάνουμε ισχυρότερες τις οικονομίες μας."@el10 ". Mr President, President of the Commission, ladies and gentlemen, globalisation is not merely a phenomenon that must be viewed in terms of its economic consequences and technological implications. For you, ladies and gentlemen, for the Members of the Council of the European Union and for all of us in fact, it is essentially a political issue. It involves people losing their jobs, regions in crisis, disappearing economic sectors, and new security and environmental threats, but it also involves new job opportunities, new sectors of production and lower prices for a vast range of products, allowing improved financial resource allocation and growth of trade in goods and services. The EU has global responsibilities and must be better prepared to face globalisation through a strategic, coherent and determined approach at global level. We must remain firmly committed to implementing measures at national level, meanwhile, that enable us to deal more effectively with the problems arising out of demographic change, the quality of public finance and its long-term sustainability, the labour market, employment, social cohesion, the internal market, competitiveness, research and innovation, energy and climate change and education and training. At the same time the Community Lisbon programme has an important role to play in the new cycle by offering more effective guarantees of the necessary coherence of reforms. Parliament and Council’s ownership must be reinforced, and the exchange of good practices between Member States must be developed. Migration has a fundamental role to play in the context of globalisation by helping to increase growth potential and facilitate adjustments. According to a recent report, submitted to the Council this week, on this situation’s effects on the mobility of labour, EU demographic growth is increasingly supported by migration flows, and note should be taken of the decisive way these help to reinforce the flexibility required to face crises and to offset low levels of intraregional mobility. In this globalised context the external dimension of the Lisbon Strategy must be reinforced and developed, projecting the EU’s political and economic goals and social and environmental standards beyond its borders. As you know, this was the aspect that was addressed in the discussion of the Heads of State and Government at the Lisbon informal meeting, where we developed issues relating to financial market instability and climate change in particular. This interesting and stimulating political debate, in which the President of this House also took part, reinforced our faith in the future. As the Portuguese Prime Minister, José Sócrates, has already pointed out here, Europe has a duty to lead the globalisation process and is in a position to do so, taking advantage of the new opportunities that have been created, including in the area of ideas and cultural exchange. By strengthening relations between the peoples and interdependence between nations, the EU is making a key contribution to peace and global stability. Europe has the political and institutional conditions to respond consistently to the challenges that globalisation raises in the economic, social and environmental fields, and can therefore influence the process of globalisation. We need stronger strategic cooperation with our partners in order to develop a new global agenda that combines the mutual opening of markets, improved environmental, social, financial and intellectual property standards, and the need to support the institutional capacity of developing countries. As the Portuguese Prime Minister also announced at the end of the Lisbon informal meeting, an EU declaration on globalisation will be approved at the European Summit on 13 and 14 December. This will be a clear sign to citizens and to the world of the determination and commitment of European leaders to stimulating the EU’s capacity to influence the globalisation agenda and to find the right responses. The challenges ahead of us are both difficult and stimulating, and the Portuguese Presidency will continue to engage with them. We are counting on the European Parliament’s support, as we always have done, to promote and develop EU and national action that is agreed at global level and that allows Europe to assume its responsibilities in the global context and to succeed in meeting future challenges. We sometimes tend to forget what Europe means for so many people in this globalised world. The images of migrants prostrate on our beaches are a cruel reminder of that reality and of how privileged we are here in Europe, which has become a bastion of hope, hope that it is possible to build a model combining freedom, economic growth, social justice and environmental protection based on partnership, cooperation and shared responsibility. It is not just our success as Europeans that is at stake. A stronger Union for a better world is our Presidency’s motto, as you know, and we sincerely believe that Europe must play a crucial role in building a more just and a more balanced world. Globalisation has fostered an unprecedented exchange of ideas and contacts between people. The prospects for both economic and cultural enrichment are huge, but the risks of various types of new global imbalance are also huge. We are faced with the challenge of shaping this new and increasingly fluid interdependence in an ever smaller world. Above all, coming to terms with and regulating globalisation is a key issue for our democracies and for the very concept of effective democracy: will we be able to keep political control of the fundamental options in economic governance and so many other aspects of our life in the hands of our people and our elected representatives? I firmly believe that in various crucial areas we Europeans will be effective only if we are capable of providing new collective political solutions to the most serious problems of our time, such as economic growth and job creation, environmental protection, energy, migration and the fight against terrorism. The European Union has been updating its internal policies to ensure competitiveness and fair and sustainable development. The strengthening of social cohesion and respect for the environment should guide economic reforms. Investment in research, innovation and education must drive growth and employment. We are not alone, however, and it would be irresponsible to become inward-looking, convinced that self-interest can be effective. This new world does not have effective walls or strongholds. We must work together with other countries and regions to achieve results which are positive for everyone. Stability, freedom, security and prosperity will be consistent and lasting only if they are shared. This is Europe’s vocation. We must lead and shape globalisation according to our principles and our values, looking outwards with a universalist attitude, as we did during the finest hours of our common history. Working together, the EU and its Member States have shown that they can address common problems and common challenges by harnessing their experience of 50 years of integration. The new Treaty of Lisbon provides more effective and more transparent institutional conditions for the EU to play its role in the world. The challenge is to preserve and strengthen what we have achieved in that time and to find ways of defending our interests and projecting our common values beyond our borders. The renewed Lisbon Strategy has provided the framework for Europe to respond to this challenge. The launching of a new governance cycle gives us the opportunity to reflect on the path we intend to follow. The Commission communication under discussion today is an excellent starting point for the debate and provided the basis for the discussion between the Heads of State and Government at the Lisbon informal meeting on 19 October. Our work in the Council is based on this document and seeks to define a package of texts to contribute to the preparation of the Lisbon Strategy’s next cycle. This week’s Ecofin Council has now adopted conclusions, the Competitiveness Council on 22 November will also approve some texts, and the 5 and 6 December Employment Council plans to adopt conclusions on the future of the European Employment Strategy in the context of the Lisbon Strategy’s new cycle. Other Council formations have addressed issues relevant to the preparation of the new cycle. I can confirm that we are essentially in agreement with the Commission: the renewed Lisbon Strategy must continue to be the appropriate framework for Europe’s response to the major challenges we face, especially the challenge of globalisation. Europe is making significant progress. The goals set out in the four priority areas, employment, knowledge and innovation, the business environment and energy and climate change, which were selected in 2006, are still appropriate. The major lines of the new cycle must preserve the stability needed to consolidate results. It is important at the same time to make adjustments and improvements so that the full potential of the renewed Lisbon Strategy can be achieved. Taking advantage of the momentum generated by the progress already made, our priority must be to step up the pace of reforms to make our economies stronger."@en4 "Señor Presidente, Presidente de la Comisión, Señorías, la mundialización no es meramente un fenómeno que deba ser considerado por sus consecuencias económicas e implicaciones tecnológicas; para ustedes, Señorías, para los miembros del Consejo de la Unión Europea y para todos nosotros, es fundamentalmente y de hecho una cuestión política. Entraña la pérdida de puestos de trabajo, la crisis de las religiones, la desaparición de sectores económicos, y nuevas amenazas para la seguridad y el medio ambiente, pero entraña igualmente nuevas oportunidades de empleo, nuevos sectores de producción y precios más bajos para una amplia variedad de productos, lo que facilita una mejor asignación de recursos financieros y el crecimiento del comercio de bienes y servicios. La UE tiene responsabilidades globales y debe estar mejor preparada para afrontar la mundialización mediante un enfoque estratégico, coherente y determinado a escala global. Entre tanto, debemos permanecer firmemente comprometidos para poner en práctica medidas a escala nacional que nos permitan abordar más eficazmente los problemas surgidos del cambio demográfico, la calidad de las finanzas públicas y su sostenibilidad a largo plazo, el mercado laboral, el empleo, la cohesión social, el mercado interior, la competitividad, la investigación y la innovación, la energía y el cambio climático, y la educación y la formación. Al mismo tiempo, el programa comunitario de Lisboa tiene un importante papel que desempeñar en el nuevo ciclo, al ofrecer garantías más eficaces para la necesaria coherencia de las reformas. Debe reforzarse la titularidad del Parlamento y del Consejo, así como desarrollarse el intercambio de buenas prácticas entre los Estados miembros. La migración tiene un papel fundamental que desempeñar en el contexto de la mundialización, al ayudar a incrementar el potencial de crecimiento y facilitar los ajustes necesarios. Según un informe reciente que ha presentado el Consejo esta semana sobre los efectos de esta situación en la movilidad de la mano de obra, el crecimiento demográfico de la UE se está viendo favorecido cada vez más por los flujos migratorios, y debería tenerse en cuenta el modo decisivo en que éstos contribuyen a reforzar la flexibilidad necesaria para afrontar las crisis y compensar los bajos niveles de movilidad intrarregional. En este contexto mundializado, debe reforzarse y desarrollarse la dimensión exterior de la Estrategia de Lisboa, proyectando los objetivos políticos y económicos de la UE y las normas sociales y medioambientales más allá de sus fronteras. Como ustedes saben, ese aspecto se abordó en las negociaciones de los Jefes de Estado y de Gobierno en la reunión informal mantenida en Lisboa, en la cual desarrollamos particularmente cuestiones relativas a la inestabilidad del mercado financiero y al cambio climático. Ese interesante y estimulante debate político, en el que también participó el Presidente de esta Cámara, reforzó nuestra fe en el futuro. Como ya ha señalado aquí el Primer Ministro portugués, José Sócrates, Europa tiene el deber de liderar el proceso de la mundialización, y además se encuentra en posición de hacerlo así, aprovechando las nuevas oportunidades que se han originado, incluidas las pertenecientes al ámbito de las ideas y del intercambio cultural. Al fortalecer las relaciones entre los pueblos y la interdependencia entre las naciones, la UE está realizando una contribución esencial para la paz y la estabilidad mundial. Europa cuenta con las condiciones políticas e institucionales para responder de manera coherente a los desafíos que plantea la mundialización en los ámbitos económico, social y medioambiental, y por lo tanto puede influenciar dicho proceso. Necesitamos una cooperación estratégica más sólida con nuestros socios para desarrollar una nueva agenda global que combine la apertura recíproca de los mercados, la mejora de las normas medioambientales, sociales, financieras y de propiedad intelectual, y la necesidad de apoyar la capacidad institucional de los países en desarrollo. Asimismo, como ha anunciado el Primer Ministro portugués al finalizar la reunión informal de Lisboa, va a aprobarse una declaración de la UE sobre la mundialización en la Cumbre Europea de los días 13 y 14 de diciembre, lo que constituirá una señal clara para los ciudadanos y el mundo de la determinación y el compromiso de los dirigentes europeos por estimular la capacidad de la UE para influenciar la agenda de la mundialización y hallar las respuestas adecuadas. Los retos a los que nos enfrentamos son a la vez complejos y estimulantes, y la Presidencia portuguesa continuará trabajando en ellos. Contamos con el apoyo del Parlamento Europeo, como siempre hemos hecho, para promover y desarrollar la acción europea y nacional, acordada a escala global, que permita a Europa asumir sus responsabilidades en el contexto mundial y superar con éxito futuros desafíos. En ocasiones, tendemos a olvidar lo que Europa significa para tantas personas en este mundo globalizado. Las imágenes de los inmigrantes postrados en nuestras playas son un cruel recordatorio de esa realidad y de lo privilegiados que somos en Europa, que se ha convertido en bastión de la esperanza, esperanza que es posible consolidar en un modelo que combina la libertad, el crecimiento económico, la justicia social y la protección medioambiental basados en la asociación, la cooperación y la responsabilidad compartida. No es sólo nuestro éxito como europeos lo que está en juego. Como ustedes saben, el lema de nuestra Presidencia es «Una Europa más fuerte para un mundo mejor» y creemos sinceramente que Europa debe desempeñar un papel crucial en el desarrollo de un mundo más justo y equilibrado. La mundialización ha fomentado un intercambio de ideas y de contactos entre las personas sin precedentes. Las perspectivas para el enriquecimiento económico y cultural son enormes, pero también lo son los riesgos de que se produzcan nuevas y variadas formas de desequilibrios mundiales. Nos enfrentamos al reto de modelar esta nueva y cada vez más fluida interdependencia en un mundo cada vez más reducido. Especialmente, aceptar y regular la mundialización es una cuestión clave para nuestras democracias y para el propio concepto de democracia eficaz: ¿seremos capaces de mantener el control político de las opciones fundamentales de la gobernanza económica y de tantos otros aspectos de nuestra vida en manos de nuestro pueblo y de nuestros representantes electos? Creo firmemente que en diversos ámbitos cruciales los europeos sólo seremos eficaces si somos capaces de proporcionar nuevas soluciones políticas colectivas a la mayor parte de los graves problemas de nuestro tiempo, como son el crecimiento económico y la creación de empleo, la protección medioambiental, la energía, la migración y la lucha contra el terrorismo. La Unión Europea ha estado poniendo al día sus políticas internas para garantizar la competitividad y el desarrollo justo y sostenible. El fortalecimiento de la cohesión social y el respeto por el medio ambiente deben regir las reformas económicas, y la inversión en investigación, innovación y educación deben dirigir el crecimiento y el empleo. Sin embargo, no estamos solos, y sería irresponsable adoptar una posición introspectiva, convencidos de la eficacia de satisfacer el interés propio. Este nuevo mundo carece de muros o bastiones efectivos; debemos trabajar junto con otros países y regiones para alcanzar resultados positivos para todos. La estabilidad, la libertad, la seguridad y la prosperidad serán estables y duraderas sólo si se comparten. Tal es la vocación de Europa. Debemos liderar y modelar la mundialización de acuerdo con nuestros principios y valores, mirando al exterior con una actitud universalista, como hicimos en los mejores momentos de nuestra historia común. Trabajando conjuntamente, la UE y sus Estados miembros han demostrado que pueden abordar problemas y desafíos comunes haciendo uso de la experiencia ganada en cincuenta años de integración. El nuevo Tratado de Lisboa proporciona unas condiciones institucionales más eficaces y transparentes para que la UE desempeñe su papel en el mundo. El reto consiste en mantener y fortalecer lo que hemos alcanzado en dicho período de tiempo y en hallar modos de defender nuestros intereses y proyectar nuestros valores comunes más allá de nuestras fronteras. El renovado Tratado de Lisboa ha proporcionado el marco para que Europa responda a dicho reto, y el lanzamiento de un nuevo ciclo de gobernanza nos proporciona la oportunidad de reflexionar sobre el camino que pretendemos seguir. La Comunicación de la Comisión objeto del debate de hoy es un punto de partida excelente para el mismo y ha proporcionado las bases para la negociación entre los Jefes de Estado y de Gobierno en la reunión informal mantenida en Lisboa el pasado 19 de octubre. Nuestro trabajo en el Consejo se basa en dicho documento y pretende definir un paquete de textos que contribuya a la preparación del nuevo ciclo de la Estrategia de Lisboa. El Consejo Ecofin de esta semana ha adoptado sus conclusiones, el Consejo «Competitividad» celebrado el 22 de noviembre aprobará igualmente algunos textos, y el Consejo de Empleo de los días 5 y 6 de diciembre prevé adoptar conclusiones sobre el futuro de la Estrategia Europea de Empleo en el contexto del nuevo ciclo de la Estrategia de Lisboa, mientras que otras formaciones del Consejo han abordado cuestiones relevantes para la preparación del nuevo ciclo. Puedo confirmar que estamos de acuerdo en lo esencial con la Comisión: la renovada Estrategia de Lisboa debe continuar siendo el marco idóneo para la respuesta europea a los principales retos que afrontamos, especialmente el de la mundialización. Europa está realizando grandes progresos. Los objetivos establecidos en los cuatro ámbitos prioritarios: empleo, conocimiento e innovación, entorno empresarial, y energía y cambio climático, que fueron seleccionados en el año 2006, siguen siendo adecuados. Las principales líneas del nuevo ciclo deben preservar la estabilidad necesaria para consolidar los resultados; al mismo tiempo, es importante realizar ajustes y mejoras para que pueda alcanzarse el pleno potencial de la renovada Estrategia de Lisboa. Al aprovechar el impulso generado por los avances que ya hemos conseguido, nuestra prioridad debe ser acelerar el ritmo de los cambios para fortalecer nuestras economías."@es21 ". Härra juhataja, komisjoni esimees, daamid ja härrad, üleilmastumine ei ole pelgalt nähtus, millele peab tähelepanu pöörama majanduslike ja tehnoloogiliste saavutuste seisukohast. Daamid ja härrad, Euroopa Liidu Nõukogu liikmed, teie ning meie kõigi jaoks on peaasjalikult tegemist poliitilise küsimusega. See hõlmab inimesi, kes kaotavad töö, kriisipiirkondi, kaduvaid majandussektoreid ning uusi julgeoleku- ja keskkonnaohte, kuid ühtlasi ka uusi töökohti ja tootmisharusid ning paljude toodete madalamaid hindu, tehes võimalikuks rahaliste vahendite täiustatud eraldamise ning kaupade ja teenuste arvu suurenemise. Euroopa Liidul on üleilmseid kohustusi ning ta peab olema paremini ettevalmistatud, et läheneda üleilmastumise küsimusele maailma tasandil strateegiliselt, ühtselt ja otsusekindlalt. Peame jätkuvalt pühenduma meetmete rakendamisele riigi tasandil, tänu millele saame ühtlasi tegeleda edukamalt demograafiliste muutustega, riigi rahanduse kvaliteedi ja selle pikaajalise jätkusuutlikkusega, tööturu, tööhõive, sotsiaalse ühtekuuluvuse, siseturu, konkurentsivõime, teadmiste ja uuendustega, energia ja kliimamuutuste ning hariduse ja koolitusega. Ühtlasi etendab ühenduse Lissaboni tegevuskava uue tsükli jaoks olulist rolli, tagades tõhusamalt reformide sidususe. Peame suurendama parlamendi ja nõukogu vastutustunnet ning arendama liikmesriikide vahel häid tavasid. Rahvaränne mängib üleilmastumises põhiosa, aidates suurendada kasvupotentsiaali ning hõlbustades uute oludega kohanemist. Nõukogule sellel nädalal esitatud aruande järgi, mis kajastab kõnealuse olukorra mõjusid tööjõu liikuvusele, on rahvastiku juurdekasv Euroopa Liidus aina enam tingitud rändevoogudest ning tuleks arvesse võtta, kuivõrd palju aitavad mainitud vood tugevdada paindlikkust, mis on vajalik kriisiolukordade lahendamiseks ning piirkondadesisese vähese liikuvuse tasakaalustamiseks. Ülemaailmses kontekstis peab Lissaboni strateegia välismõõtmeid kindlustama ja neid edasi arendama, kavandades Euroopa Liidu poliitilisi ja majanduslikke eesmärke ning sotsiaal- ja keskkonnastandardeid ka piiri taga. Nagu teate, kõneldi sellest seisukohast riigi- ja valitsusjuhtide mitteametlikul kohtumisel Lissabonis, kui arutlesime eelkõige finantsturu ebastabiilsuse ja kliimamuutuse teemadel. See huvipakkuv ja ergutav poliitiline arutelu, milles osales ka president, tugevdas meie usku tulevikku. Korrates Portugali peaministri José Sócratese mõtet on Euroopal kohustus suunata üleilmastumist ning tema positsioon sobib selleks hästi, kasutades ära uusi loodud võimalusi, kaasa arvatud ideede valdkond ja kultuurivahetus. Tugevdades rahvaste- ja rahvustevahelisi suhteid ning üksteisest sõltuvust, teeb Euroopa Liit põhipanuse rahule ja stabiilsusele maailmas. Euroopa poliitiline ja ühiskondlik olukord on sobilik, et seista järjekindlalt silmitsi ülesannetega, mis vajavad üleilmastumise tõttu lahendamist majanduse, ühiskonna ja keskkonna vallas, avaldades sellega mõju üleilmastumisele. Vajame tugevamat strateegilist koostööd partneritega, et luua uut üleilmset plaani, mis ühendab mõlemapoolset turgude avamist, täiustatud keskkonna-, sotsiaal-, majandus- ja intellektuaalomandi standardeid ning vajadust toetada institutsioonilist suutlikkust arengumaades. Nõustudes taaskord Portugali peaministri Lissabonis toimunud mitteametliku kohtumise lõpus lausutud sõnadega, kiidetakse ELi deklaratsioon üleilmastumise kohta heaks 13. ja 14. detsembri tippkohtumisel. See on selge märk kodanike ja maailma jaoks Euroopa juhtivate poliitikute otsusekindlusest ja pühendumusest ELi suutlikkuse ergutamisel, et mõjutada üleilmastumise plaani ning leida õigeid lahendusi. Proovikivid, mis meie teel lamavad, on rasked, kuid ka ergutavad. Portugali eesistuja tegeleb nendega jätkuvalt edasi. Euroopa Parlament toetab seda endiselt, nagu oleme seda alati teinud, et edendada ja arendada Euroopa Liidu ja riiklikku tegevust, milles oleme üleilmsel tasandil kokku leppinud ning mis võimaldab Euroopal enda peale võtta üleilmseid kohustusi ja uute proovikividega tulevikus toime tulla. Kaldume vahel unustama, mida Euroopa tähendab niivõrd paljude inimeste jaoks selles globaliseerunud maailmas. Mälupildid meie randadel lömitavatest sisserändajatest tuletavad halastuseta meelde tegelikkust ning kuivõrd suured on meie eesõigused Euroopas, millest on kujunenud lootusebastion, see sama lootus, tänu millele usume, et on võimalik luua vabadust, majanduskasvu, sotsiaalset õiglust ning keskkonnakaitset ühendav mudel, mis põhineb partnerlusel, koostööl ning kaasvastutusel. Kaalul ei ole ju ainult meie edu eurooplastena. Nagu teate, on meie eesistuja motoks tugevam liit parema maailma nimel, ning usume siiralt, et Euroopa peab etendama otsustavat rolli õiglasema ja ühtlasema maailma loomisel. Tänu üleilmastumisele on inimesed vahetanud ideid ning astunud üksteisega ühendusse rohkem kui kunagi varem. Väljavaated majanduse ja kultuuri rikastamiseks on väga head, kuid mitmesugused globaalse tasakaalutuse ohud on samuti suured. Seisame silmitsi ülesandega kujundada uus ning üha sujuvam vastastikune sõltuvus maailmas, mis jääb aina väiksemaks. Ennekõike tuleb tegeleda üleilmastumise reguleerimisega, mis on nii meie demokraatia kui kehtiva demokraatia juhtmõtte tähtsaim küsimus: kas suudame hoida poliitilist võimu majanduse ja muude eluvaldkondade üle nende inimeste ning esindajate käes, kelle oleme ise valinud? Olen veendunud, et tuleme eurooplastena edukalt toime mitme olulise valdkonnaga vaid juhul, kui leiame üheskoos uusi poliitilisi lahendusi praeguse ajajärgu keerukatele küsimustele, nagu majanduskasv ja uute töökohtade loomine, keskkonnakaitse, energia, rahvaränne ning võitlus terrorismi vastu. Euroopa Liit uuendab oma sisepoliitikat, et tagada konkurentsivõimet ning õiglast ja säästvat arengut. Majandusreformid peaksid juhinduma üha tugevnevast sotsiaalsest ühtekuuluvusest ja keskkonnasõbralikkusest. Teadustööde, uuenduste ja hariduse rahastamine peab viima meid majanduskasvuni ja uute töökohtade loomiseni. Kuid siiski ei ole me ju üksi ning oleks vastutustundetu mõelda vaid iseendale, olles veendunud, et omakasu on tulemusrikas. Uut maailma ei kaitse müürid ega kindlused. Peame tegema teiste riikide ja piirkondadega koostööd, et jõuda tulemusteni, mis rahuldavad kõiki. Stabiilsus, vabadus, turvalisus ja heaolu on järjepidevad ja jäävad kestma vaid juhul, kuid neid teistega jagame. See on Euroopa teha. Peame juhtima ja kujundama üleilmastumist meie endi tõekspidamiste ja väärtuste järgi, lähenedes olukorrale mitmekülgsest vaatenurgast, nagu talitasime meie ühise ajaloo parimatel aegadel. Euroopa Liit ja selle liikmesriigid on tõestanud, et koostööd tehes suudetakse tegeleda ühiste probleemide ja ülesannetega, rakendades viiekümne aasta kestel kogutud lõimimiskogemusi. Uue Lissaboni lepingu järgi on Euroopa Liidul oma rolli täitmiseks maailmas tõhusamad ja läbipaistvamad tingimused. Peaksime säilitama ja tugevdama aastatega saavutatut ning leidma viisi, kuidas kaitsta meie huvisid ning kavandada ühiseid väärtusi ka piiride taga. Uuendatud Lissaboni strateegia näeb ette raamistiku, mille järgi Euroopa läheb kõnealustele ülesannetele vastu. Uus juhtimistsükkel annab meile võimaluse näha rada, mida mööda kavatseme minna. Praegu käsitlusel olev komisjoni teatis on suurepärane lähtekoht uue arutelu jaoks ning see oli võetud aluseks ka 19. oktoobril toimunud riigipeade ja valitsusjuhtide mitteametlikul kohtumisel Lissabonis. Meie töö nõukogus põhineb kõnealusel dokumendil ning soovime koostada õigusaktide paketi, et anda oma panus Lissaboni strateegia järgmise tsükli valmimisele. Sellel nädalal aset leidnud majandus- ja rahandusministrite nõukogu koosolekul jõuti ühisele otsusele, konkurentsivõime nõukogu 22. novembri istungil kiidetakse heaks samuti mõned tekstid ning 5. ja 6. detsembril kavatseb tööhõivenõukogu võtta vastu otsuseid Euroopa tööhõivestrateegia tuleviku kohta seoses Lissaboni strateegia uue tsükliga. Nõukogu ülejäänud koosseis tegeleb uue tsükli ettevalmistamise küsimustega. Võin kinnitada, et oleme nõukoguga põhiküsimustes ühel meelel: uuendatud Lissaboni strateegia peab jätkuvalt pakkuma raamistikku Euroopa ettevõtmistele, millega vastame peamistele väljakutsetele, eelkõige üleilmastumise küsimusele. Euroopa astub suuri edusamme. 2006. aastal valitud nelja esmatähtsa valdkonna, s.o tööhõive, teadmised ja uuendused, ärikeskkond ja energia ning kliimamuutused, jaoks seatud eesmärgid on praegugi jõus. Uue tsükli põhiteljed peavad paremate tulemuste nimel säilitama jätkuvalt stabiilsuse. Ühtlasi on oluline teha täpsustusi ja parandusi, et saada kasu uuendatud Lissaboni strateegia kõikidest võimalustest. Meie eesmärgiks on kiirendada reformide elluviimist, et muuta majandust tugevamaks, kasutades juba tehtud edusammudest saadud jõudu."@et5 ". Arvoisa puhemies, arvoisa komission puheenjohtaja, hyvät parlamentin jäsenet, globalisaatio ei ole pelkästään ilmiö, jota on arvioitava sen taloudellisten seuraamusten ja teknisten vaikutusten mukaan. Teille, hyvät parlamentin jäsenet, Euroopan unionin neuvoston jäsenille ja itse asiassa meille kaikille se on lähinnä poliittinen kysymys. Siihen liittyy työpaikkojen menetyksiä, kriisissä olevia alueita, talouden alojen katoamista sekä uusia turvallisuus- ja ympäristöuhkia, mutta myös uusia työmahdollisuuksia, uusia tuotantoaloja ja lukuisten tuotteiden osalta alhaisempia hintoja, jotka mahdollistavat taloudellisten resurssien paremman kohdentamisen ja hyödykkeiden ja palvelujen kaupan kasvun. EU:lla on maailmanlaajuisia velvollisuuksia, ja sen on oltava paremmin valmiina globalisaation kohtaamiseen omaksumalla strategisen, yhtenäisen ja määrätietoisen lähestymistavan maailmanlaajuisella tasolla. Meidän on oltava voimakkaasti sitoutuneita toteuttamaan toimia kansallisella tasolla, jotta voimme käsitellä tehokkaammin väestörakenteen muutoksesta, julkisen talouden laadusta ja sen pitkäaikaisesta kestävyydestä, työmarkkinoista, työllisyydestä, sosiaalisesta koheesiosta, sisämarkkinoista, kilpailukyvystä, tutkimuksesta ja innovaatiosta, energiasta ja ilmastonmuutoksesta sekä koulutuksesta johtuvia ongelmia. Samalla yhteisön Lissabonin ohjelmalla on tärkeä asema uudessa syklissä, sillä se takaa tehokkaammin uudistusten tarvittavan yhtenäisyyden. Parlamentin ja neuvoston vastuuta on lujitettava, ja jäsenvaltioiden välisiä hyvien käytäntöjen vaihtoja on kehitettävä. Maahanmuutolla on tärkeä tehtävä globalisaation yhteydessä auttamalla lisäämään kasvumahdollisuuksia ja helpottamalla muutoksia. Neuvosto vastaanotti viime viikolla raportin, jossa käsitellään tämän tilanteen vaikutuksia työvoiman liikkuvuuteen. Raportin mukaan maahanmuuttovirrat tukevat EU:n väestönkasvua ja huomiota pitäisi kiinnittää siihen, miten nämä auttavat vahvistamaan kriisien kohtaamisessa tarvittavaa joustavuutta ja korjaamaan alueiden välistä vähäistä liikkuvuutta. Tässä maailmanlaajuisessa yhteydessä Lissabonin strategian ulkoista ulottuvuutta on vahvistettava ja kehitettävä, ja sen on tuotava esiin EU:n poliittisia ja taloudellisia tavoitteita ja sosiaalisia ja ympäristönormeja EU:n rajojen ulkopuolella. Kuten tiedätte, tätä näkökohtaa korostettiin Lissabonissa pidetyssä valtion ja hallitusten päämiesten epävirallisessa kokouksessa, jossa kehitimme erityisesti rahoitusmarkkinoiden epävakauteen ja ilmastonmuutokseen liittyviä kysymyksiä. Tämä kiinnostava ja piristävä poliittinen keskustelu, johon parlamentin puhemies myös osallistui, vahvisti uskoamme tulevaisuuteen. Kuten Portugalin pääministeri José Sócrates on jo täällä todennut, Euroopalla on velvollisuus johtaa globalisaatioprosessia, ja sillä on siihen tarvittavat valmiudet, ja se voi hyödyntää luotuja uusia mahdollisuuksia, myös ideoiden ja kulttuurin vaihdon alalla. Vahvistamalla ihmisten välisiä suhteita ja kansakuntien keskinäistä riippuvuutta EU vaikuttaa merkittävästi rauhaan ja maailmanlaajuiseen vakauteen. Euroopalla on poliittiset ja institutionaaliset edellytykset vastata yhdenmukaisesti globalisaation haasteisiin talous-, sosiaali- ja ympäristöalalla, ja se voi siksi vaikuttaa globalisaatioprosessiin. Tarvitsemme voimakkaampaa strategista yhteistyötä kumppaneidemme kanssa voidaksemme kehittää uuden globalisaatio-ohjelman, jossa yhdistetään markkinoiden vastavuoroinen avaaminen, ympäristö-, sosiaali- ja talousnormien sekä immateriaalioikeuksia koskevien normien parantaminen sekä tarve tukea kehitysmaiden institutionaalisia valmiuksia. Kuten Portugalin pääministeri myös totesi Lissabonin epävirallisen kokouksen lopussa, globalisaatiota koskeva EU:n julkilausuma hyväksytään 13. ja 14. joulukuuta pidettävässä eurooppalaisessa huippukokouksessa. Tämä on selvä merkki kansalaisille ja maailmalle Euroopan johtajien päättäväisyydestä ja sitoutumisesta parantaa EU:n valmiuksia vaikuttaa globalisaatio-ohjelmaan ja löytää oikeat vastaukset. Edessämme olevat haasteet ovat sekä vaikeat että piristävät, ja Portugalin puheenjohtajavaltio jatkaa niiden ratkaisemista. Luotamme, kuten aina, siihen, että Euroopan parlamentti tukee maailmanlaajuisella tasolla sovittujen EU:n ja kansallisten toimien parantamista ja kehittämistä. Nämä mahdollistavat sen, että Eurooppa tekee velvollisuutensa maailmanlaajuisessa yhteydessä ja onnistuu tulevien haasteiden kohtaamisessa. Toisinaan unohdamme, mitä Eurooppa tarkoittaa monille ihmisille tässä globaalissa maailmassa. Kuvat, joissa maahanmuuttajat makaavat lopen uupuneina rannoillamme, muistuttavat julmasti tästä todellisuudesta ja siitä, miten etuoikeutettuja me olemme täällä Euroopassa, josta on tullut toivon linnake, toivon, jonka mukaan on mahdollista rakentaa malli, jossa yhdistyvät kumppanuuteen, yhteistyöhön ja jaettuun vastuuseen perustuva vapaus, talouskasvu, sosiaalinen oikeus ja ympäristönsuojelu. Panoksena ei ole pelkästään meidän eurooppalaisten menestys. ”Vahvempi unioni parempaan maailmaan” on puheenjohtajavaltiomme motto, kuten tiedätte, ja uskomme vilpittömästi, että Euroopalla on oltava ratkaiseva rooli oikeudenmukaisemman ja tasapainoisemman maailman rakentamisessa. Globalisaatio on edistänyt uudenlaista ideoiden vaihtoa ja ihmisten välisiä yhteyksiä. Sekä talous- että kulttuurinäkymät ovat valtavat, mutta uuden maailmanlaajuisen epätasapainon riskit ovat myös suuret. Haasteenamme on tämän uuden ja yhä epävakaisemman riippuvuuden muokkaaminen yhä pienenevässä maailmassa. Ennen kaikkea globalisaation hyväksyminen ja sääntely on avaintekijä demokratioillemme ja itse tehokkaan demokratian käsitteelle: pystymmekö säilyttämään taloushallinnon perusvaihtojen ja monien muiden näkökohtien poliittisen valvonnan kansalaisillamme ja vaaleilla valituilla edustajilla? Uskon vakaasti, että monilla tärkeillä aloilla me eurooppalaiset olemme tehokkaita ainoastaan, jos pystymme tarjoamaan uusia kollektiivisia poliittisia ratkaisuja aikamme vakavimpiin ongelmiin, kuten talouskasvuun ja työpaikkojen luomiseen, ympäristösuojeluun, energiaan, maahanmuuttoon ja terrorismin torjuntaan. Euroopan unioni on saattanut sisäisen politiikkansa ajan tasalle varmistaakseen kilpailukyvyn ja oikeudenmukaisen ja kestävän kehityksen. Sosiaalisen koheesion lujittamista ja ympäristön kunnioittamista pitäisi pitää taloudellisten uudistusten ohjenuorana. Tutkimukseen, innovointiin ja koulutukseen tehtyjen investointien on edistettävä kasvua ja työllisyyttä. Emme ole kuitenkaan yksin, ja olisi vastuutonta muuttua itsekeskeiseksi ja olla varma, että oma edun tavoittelu voi olla tehokasta. Tässä uudessa maailmassa ei ole vahvoja seiniä tai linnoituksia. Meidän on tehtävä yhteistyötä muiden valtioiden ja alueiden kanssa saadaksemme aikaan kaikille myönteisiä tuloksia. Vakaus, vapaus, turvallisuus ja vauraus ovat pysyviä ja kestäviä ainoastaan, jos ne jaetaan. Tämä on Euroopan kutsumus. Meidän on johdettava ja muokattava globalisaatiota periaatteidemme ja arvojemme mukaisesti, katsottava ulospäin ja omaksuttava yleismaailmallinen näkemys, kuten teimme yhteisen historiamme parhaimpina hetkinä. Yhteistyötä tehden EU ja sen jäsenvaltiot ovat osoittaneet, että ne voivat ratkaista yhteisiä ongelmia ja yhteisiä haasteita hyödyntämällä 50 vuoden aikana yhdentymisestä saatua kokemusta. Uudessa Lissabonin sopimuksessa EU:lle annetaan tehokkaammat ja avoimemmat institutionaaliset edellytykset toteuttaa omaa osaansa maailmassa. Haasteena on säilyttää kyseisenä aikana aikaansaadut saavutukset ja lujittaa niitä sekä löytää tapoja puolustaa etujamme ja tuoda esiin yhteisiä arvojamme rajojemme ulkopuolella. Uudistettu Lissabonin strategia on antanut Euroopan unionille puitteet, joilla vastata tähän haasteeseen. Uuden hallintosyklin käynnistäminen antaa meille mahdollisuuden harkita polkua, jota aiomme seurata. Tänään keskusteltavana oleva komission tiedonanto on erinomainen lähtökohta keskustelulle ja antoi perustan valtion ja hallitusten päämiesten väliselle keskustelulle 19. lokakuuta pidetyssä Lissabonin epävirallisessa kokouksessa. Meidän työmme neuvostossa perustuu tähän asiakirjaan, ja pyrkimyksenä on määrittää asiakirjapaketti, jolla edistetään Lissabonin strategian seuraavan kierroksen valmistelua. Tällä viikolla kokoontunut Ecofin-neuvosto on nyt hyväksynyt päätelmät, kilpailukykyneuvosto hyväksyy myös joitakin tekstejä 22. marraskuuta, ja 5. ja 6. joulukuuta työllisyysneuvosto aikoo hyväksyä Euroopan työllisyysstrategian tulevaisuutta koskevat päätelmät Lissabonin strategian uuden syklin yhteydessä. Muut neuvoston kokoonpanot ovat käsitelleet kysymyksiä, jotka ovat merkityksellisiä uuden syklin valmistelun kannalta. Voin vahvistaa, että olemme olennaisilta osin yksimielisiä komission kanssa: uudistetun Lissabonin strategian on edelleen oltava tarkoituksenmukainen kehys Euroopan vastaukselle kohtaamiimme suuriin haasteisiin, erityisesti globalisaation haasteeseen. Eurooppa on saavuttanut merkittävää edistystä. Vuonna 2006 valitulla neljällä painopistealalla – työllisyys, tieto ja innovaatio, liiketoimintaympäristö sekä energia ja ilmastonmuutos – asetetut tavoitteet ovat yhä tarkoituksenmukaisia. Uuden syklin tärkeimmillä suuntaviivoilla on säilytettävä tarvittava vakaus tulosten lujittamiseksi. Samalla on tärkeää tehdä mukautuksia ja parannuksia, jotta uudistetun Lissabonin strategian koko potentiaali voidaan saavuttaa. Meidän on käytettävä hyväksi jo saavutetun edistyksen aikaansaamaa myönteistä kehitystä, ja ensisijaisena tavoitteenamme pitäisi olla uudistusten tahdin nopeuttaminen talouksiemme vahvistamiseksi."@fi7 ". M. le Président, M. le Président de la Commission, mesdames et messieurs, il ne faut pas simplement considérer la mondialisation sous l’aspect de ses conséquences économiques et technologiques. Pour vous, mesdames et messieurs, pour les membres du Conseil de l’Union européenne et pour nous tous en fait, c’est avant tout un problème politique. La mondialisation entraîne des pertes d’emploi, la récession pour des régions entières, la disparition de secteurs économiques et de nouvelles menaces sécuritaires et environnementales, mais elle offre aussi de nouvelles opportunités au niveau de l’emploi, donne vie à de nouveaux secteurs de production et garantit des prix plus bas sur un large éventail de produits, tout en permettant une meilleure distribution des ressources financières et la croissance du commerce dans le secteur des biens et des services. L’UE a des responsabilités mondiales et doit être mieux préparée à affronter la mondialisation à travers une approche stratégique, cohérente et déterminée. Nous devons continuer à mettre en œuvre des mesures nationales permettant, par exemple, de résoudre plus efficacement les problèmes liés au changement démographique, à la qualité et à la pérennité des finances publiques, au marché du travail, à l’emploi, à la cohésion sociale, au marché intérieur, à la compétitivité, à la recherche et à l’innovation, à l’énergie et au changement climatique, à l’éducation et à la formation. Dans le même temps, le programme communautaire de Lisbonne a un rôle important à jouer dans le nouveau cycle en offrant plus de garanties sur la nécessaire cohérence des réformes. Il faut renforcer la responsabilité du Parlement et du Conseil et l’échange de bonnes pratiques entre les États membres doit être développé. La migration a un rôle fondamental à jouer dans le contexte de la mondialisation en contribuant à augmenter la croissance et à faciliter les réglages. Selon un récent rapport, présenté au Conseil cette semaine, sur les effets de la situation sur la mobilité professionnelle, la croissance démographique européenne est de plus en plus soutenue par les flux migratoires, et l’on devrait prendre note de la façon décisive dont ils contribuent à renforcer la flexibilité requise pour affronter les crises et pour compenser les bas niveaux de mobilité entre les régions. Dans ce contexte mondialisé, il faut renforcer et développer la dimension extérieure de la stratégie de Lisbonne afin de propager les objectifs politiques et économiques de l’UE et ses normes sociales et environnementales au-delà de ses frontières. Comme vous le savez, cet aspect a été débattu lors de la réunion informelle des chefs d’États et de gouvernement à Lisbonne, où nous avons approfondi des questions concernant notamment l’instabilité des marchés financiers et le changement climatique. Ce débat politique intéressant et stimulant, auquel a également pris part le président de cette Chambre, a renforcé notre confiance dans l’avenir. Comme le Premier ministre portugais, M. José Sócrates, l’a déjà souligné ici, l’Europe doit être le moteur de la mondialisation, et elle est en mesure de le faire, en profitant des nouvelles opportunités, y compris dans le domaine des idées et des échanges culturels. En renforçant les relations entre les individus et l’interdépendance des nations, l’UE apporte une contribution clé à la paix et à la stabilité mondiale. L’Europe présente les conditions institutionnelles et politiques en mesure de répondre de façon cohérente aux défis que soulève la mondialisation dans les domaines économiques, sociaux et environnementaux, et peut donc influencer le processus de la mondialisation. Nous devons coopérer davantage, d’un point de vue stratégique, avec nos partenaires afin de développer un nouvel ordre du jour global associant l’ouverture réciproque des marchés, l’amélioration des normes environnementales, sociales, financières et liées à la propriété intellectuelle, et le besoin de soutenir la capacité institutionnelle des pays en développement. Comme l’a aussi annoncé le Premier ministre portugais à la fin de la réunion informelle de Lisbonne, une déclaration européenne sur la mondialisation sera approuvée au sommet européen des 13 et 14 décembre. Ce sera un signal clair, lancé aux citoyens et au monde entier, de la détermination des dirigeants européens à encourager la capacité de l’UE à influencer l’ordre du jour de la mondialisation et à trouver les bonnes réponses. Les défis que nous devons relever sont à la fois difficiles et stimulants, et la présidence portugaise continuera à les affronter. Nous comptons, comme nous l’avons toujours fait, sur le soutien du Parlement européen pour promouvoir l’action concertée des États membres et de l’Union européenne permettant à l’Europe d’assumer ses responsabilités dans le contexte mondial et de relever les futurs défis. Nous tendons parfois à oublier ce que l’Europe signifie pour tant de gens du village planétaire. L’image de migrants prostrés sur nos plages nous rappelle cruellement cette réalité et combien nous sommes privilégiés ici en Europe. L’Europe est devenue un bastion d’espoir: l’espoir qu’il est possible de construire un modèle de liberté, de croissance, de justice sociale et de protection de l’environnement, basé sur le partenariat, la coopération et la responsabilité partagée. Ce n’est pas seulement notre succès en tant qu’Européens qui est en jeu. Une Union plus forte pour un monde meilleur est, comme vous le savez, la devise de notre présidence et nous pensons sincèrement que l’Europe doit jouer un rôle crucial dans la construction d’un monde plus juste et plus équilibré. La mondialisation a encouragé comme jamais l’échange des idées et les contacts entre les gens. Les perspectives d’enrichissement culturel et économique sont très bonnes, même si les risques liés à un nouveau déséquilibre mondial sont également très élevés. Nous sommes confrontés au défi de modeler cette nouvelle forme d’interdépendance de plus en plus fluctuante dans un monde de plus en plus petit. Après tout, accepter et réglementer la mondialisation est une question clé pour nos démocraties et pour le concept même de démocratie efficace: serons-nous capables de garder le contrôle politique d’options fondamentales de la gouvernance économique et de tant d’autres aspects de notre vie entre les mains de nos concitoyens et de nos représentants? Je crois fermement que dans différents domaines fondamentaux, nous ne serons efficaces en Europe que si nous sommes en mesure d’apporter de nouvelles solutions politiques collectives aux problèmes les plus importants de notre époque, comme le développement économique et la création d’emplois, la protection de l’environnement, l’énergie, la migration et la lutte contre le terrorisme. L’Union européenne modernise ses politiques internes afin de garantir la compétitivité et un développement durable et équitable. Le renforcement de la cohésion sociale et du respect de l’environnement devraient guider les réformes économiques. L’investissement dans la recherche, l’innovation et l’éducation doivent être le moteur de la croissance et de l’emploi. Nous ne sommes toutefois pas seuls, et se replier sur soi, avec la conviction que seule la recherche de notre intérêt personnel peut être efficace, serait irresponsable. Il n’existe ni murs ni forteresses efficaces dans ce nouveau monde. Nous devons travailler de concert avec les autres pays et régions afin d’arriver à des résultats positifs pour tout le monde. La stabilité, la liberté, la sécurité et la prospérité ne dureront que si elles sont partagées. C’est la vocation de l’Europe. Nous devons orchestrer et donner sa forme à la mondialisation conformément à nos principes et à nos valeurs, tout en étant attentif à l’extérieur, dans une optique universelle, comme nous l’avons fait au cours des heures de gloire de notre histoire commune. En travaillant ensemble, l’Union européenne et les États membres ont prouvé qu’ils peuvent affronter des problèmes et des défis communs en exploitant leur expérience cinquantenaire d’intégration. Le nouveau traité de Lisbonne offre des conditions institutionnelles plus efficaces et transparentes pour que l’UE joue son rôle dans le monde. Le défi consiste à préserver et à renforcer ce que nous avons accompli jusqu’à présent et à trouver de nouveaux moyens de défendre nos intérêts et de propager nos valeurs communes au-delà de nos frontières. La stratégie de Lisbonne révisée a fourni un cadre à l’Europe pour répondre à ce défi. Le lancement d’un nouveau cycle de gouvernance nous donne l’opportunité de réfléchir au chemin que nous entendons suivre. La communication de la Commission dont nous parlons aujourd’hui est un excellent point de départ et a fourni la base de la discussion entre les chefs d’État et de gouvernement à la réunion informelle de Lisbonne du 19 octobre. Notre travail au sein du Conseil est basé sur ce document et tente de définir un ensemble de textes afin de contribuer à la préparation du nouveau cycle de la stratégie de Lisbonne. Le conseil Ecofin de cette semaine a adopté des conclusions, le conseil «Compétitivité» du 22 novembre approuvera aussi certains textes, et le conseil «Emploi et Affaires sociales» des 5 et 6 décembre a l’intention d’adopter les conclusions sur l’avenir de la stratégie européenne pour l’emploi dans le contexte du nouveau cycle de la stratégie de Lisbonne. D’autres formations du Conseil ont abordé des questions en rapport avec la préparation du nouveau cycle. Je peux confirmer que nous sommes fondamentalement d’accord avec la Commission: la stratégie de Lisbonne révisée doit continuer à être le cadre européen pour répondre aux défis majeurs que nous affrontons, en particulier celui de la mondialisation. L’Europe progresse à grands pas. Les objectifs définis dans les quatre domaines prioritaires choisis en 2006 – l’emploi, la connaissance et l’innovation, l’environnement économique, l’énergie et le changement climatique - sont toujours d’actualité. Les grandes lignes du nouveau cycle doivent préserver la stabilité nécessaire à consolider les résultats. Il est important dans le même temps d’effectuer les réglages et d’apporter les améliorations nécessaires à la réalisation du potentiel de la stratégie de Lisbonne révisée. Profitant de l’avantage du dynamisme engendré par les progrès accomplis, notre priorité doit être d’intensifier le rythme des réformes afin de rendre nos économies plus fortes."@fr8 ". Elnök úr, bizottsági Elnök úr, Hölgyeim és Uraim, a globalizáció nem pusztán olyan jelenség, amelyet gazdasági következményei és technológiai vonzatai szempontjából kell figyelembe venni. Az Önök számára, Hölgyeim és Uraim, az Európai Unió Tanácsának tagjai számára és tulajdonképpen mindannyiunk számára ez alapvetően politikai kérdés. A globalizáció azzal jár, hogy emberek veszítik el munkahelyüket, régiók kerülnek válságba, gazdasági ágazatok tűnnek el, és új biztonsági és környezeti fenyegetések jelennek meg, de új munkalehetőségekkel, új termelési ágazatokkal és számos termék árcsökkenésével is jár, lehetővé téve a pénzügyi erőforrások jobb elosztását, valamint az áruk és szolgáltatások kereskedelmének növelését. Az EU-nak globális kötelezettségei vannak, és egy globális szintű, stratégiai, következetes és határozott megközelítéssel jobban fel kell készülnie a globalizációval való szembenézésre. Továbbra is határozottan kötelezettséget kell vállalnunk az intézkedések nemzeti szintű végrehajtására, többek között olyanokéra, amelyek lehetővé teszik számunkra, hogy hatékonyabban foglalkozzunk a demográfiai változással, az államháztartás minőségével és hosszú távú fenntarthatóságával, a munkaerőpiaccal, a foglalkoztatással, a társadalmi kohézióval, a belső piaccal, a versenyképességgel, a kutatással és az innovációval, az energiaüggyel, az éghajlatváltozással, valamint az oktatással és képzéssel kapcsolatban felmerülő problémákkal. A Közösség lisszaboni stratégiájának ugyanakkor fontos szerepet kell betöltenie az új ciklusban, hatékonyabb garanciákat kínálva a reformok szükséges egységességére. Meg kell erősíteni a Parlament és a Tanács részesedését, és fejleszteni kell a helyes gyakorlatok tagállamok közötti cseréjét. A globalizációval összefüggésben a migrációnak alapvető szerepet kell játszania, elősegítve a növekedési potenciál növelését és az alkalmazkodás megkönnyítését. Ennek a helyzetnek a munkaerő mobilitására gyakorolt hatására vonatkozóan a Tanácshoz ezen a héten benyújtott legújabb jelentés szerint az EU demográfiai növekedését egyre jobban támogatják a migrációs hullámok, és figyelembe kell venni azt, hogy milyen döntő mértékben járulnak hozzá a válságokkal való szembenézéshez, valamint a régiókon belüli alacsony mobilitási szint ellensúlyozásához szükséges rugalmasság megerősítéséhez. Ebben a globalizált összefüggésben a lisszaboni stratégia külső dimenzióját fokozni és fejleszteni kell az EU politikai és gazdasági célkitűzéseinek, valamint a szociális és környezetvédelmi előírásainak a határain túlra való kivetítésével. Mint ismeretes, ezzel a kérdéssel foglalkoztunk az állam- és kormányfők nem hivatalos lisszaboni ülésén, ahol a pénzügyi piacok instabilitására és különösen az éghajlatváltozásra vonatkozó témaköröket dolgoztunk ki. Ez az érdekes és ösztönző politikai vita, amelyben e Ház elnöke is részt vett, megerősítette a jövőbe vetett hitünket. Amint arra José Sócrates portugál miniszterelnök már itt rámutatott, Európa feladata a globalizációs folyamat irányítása, és erre alkalmas helyzetben is van, kihasználva a megteremtett új lehetőségeket, többek között az ötletcsere és a kulturális csere területén. A népek közötti kapcsolatok és a nemzetek közötti kölcsönös függőség erősítésével az EU döntően hozzájárul a békéhez és a globális stabilitáshoz. Európának megvannak a politikai és intézményi feltételei ahhoz, hogy következetesen reagáljon azokra a kihívásokra, amelyeket a globalizáció jelent a gazdaság, a társadalom és a környezet területén, és ezáltal befolyásolhatja a globalizációt. Partnereinkkel szorosabb stratégiai együttműködésre van szükségünk egy olyan globális menetrend kidolgozása érdekében, amely ötvözi a piacok kölcsönös megnyitását, a továbbfejlesztett környezetvédelmi, társadalmi, pénzügyi és szellemi tulajdonjogi előírásokat, valamint a fejlődő országok intézményi kapacitása támogatásának szükségességét. A portugál miniszterelnök a lisszaboni nem hivatalos ülés végén azt is bejelentette, hogy a december 13-án és 14-én tartandó európai csúcstalálkozón jóváhagyásra kerül az EU globalizációról szóló nyilatkozata. Ez a polgárok és a világ számára egyértelmű jele lesz annak, hogy az európai vezetők határozottságot és elkötelezettséget tanúsítanak annak ösztönzése iránt, hogy az EU képes legyen befolyásolni a globalizációs menetrendet, és megtalálja a helyes válaszokat. Az előttünk álló kihívások egyaránt nehezek és ösztönző erejűek, és a portugál elnökség továbbra is elkötelezett mellettük. Mint mindig, most is számítunk az Európai Parlament támogatására a globális szinten elfogadott uniós és nemzeti fellépés előmozdításához és fejlesztéséhez, amely lehetővé teszi Európa számára, hogy a globális keretek között eleget tegyen kötelezettségeinek, és sikeresen kezelje a jövőbeli kihívásokat. Néha hajlamosak vagyunk elfelejteni, hogy mit jelent sokak számára Európa ebben a globalizált világban. A partjainkon ájultan elterülő bevándorlók képe kegyetlenül emlékeztet erre a valóságra, továbbá arra, hogy milyen kiváltságos helyzetben vagyunk itt Európában, ami a remény bástyája lett; azé a reményé, amellyel lehetséges a szabadságot, a gazdasági növekedést, a társadalmi igazságosságot és a környezetvédelmet ötvöző, partnerségen, együttműködésen és megosztott felelősségen alapuló modellt építeni. Nem kizárólag az európaiként elért sikerünk a tét. Elnökségünk mottója, mint azt Önök is tudják: „Erősebb Unió egy jobb világért”, és őszintén gondoljuk, hogy Európának kulcsszerepet kell betöltenie egy igazságosabb és kiegyensúlyozottabb világ kiépítésében. A globalizáció az emberek között soha nem látott ötletcserét és kapcsolatfelvételt mozdított elő. Mind a gazdasági, mind pedig a kulturális gazdagodás kilátásai óriásiak, ugyanakkor az új globális egyenlőtlenségek különböző fajtáinak kockázatai is magasak. Az előttünk álló kihívás az, hogy ezt az új és egyre kevésbé kialakult kölcsönös függőséget egy egyre kisebb világban alakítsuk. A globalizációval való kiegyezés és annak szabályozása demokráciáink és mindenekelőtt a hatékony demokrácia fogalma szempontjából kulcsfontosságú kérdés: képesek leszünk-e arra, hogy a gazdasági irányításban és életünk sok más vonatkozásában az alapvető választási lehetőségek politikai ellenőrzését népünk és választott képviselőink kezében tartsuk? Meggyőződésem, hogy különböző kulcsfontosságú területeken mi, európaiak csak akkor leszünk hatékonyak, ha képesek leszünk új kollektív politikai megoldásokat biztosítani korunk legsúlyosabb problémáira, például a gazdasági növekedésre és a munkahelyteremtésre, a környezetvédelemre, az energiaügyre, a migrációra és a terrorizmus elleni küzdelemre. Az Európai Unió a versenyképesség, valamint a tisztességes és fenntartható fejlődés biztosítása érdekében naprakésszé tette belső politikáit. A gazdasági reformokat a társadalmi kohézió erősítésének és a környezet tiszteletének kell irányítania. A növekedést és a foglalkoztatást a kutatásba, az innovációba és az oktatásba való befektetésnek kell vezérelnie. Nem vagyunk azonban egyedül, és felelőtlenség lenne befelé tekintenünk azzal a meggyőződéssel, hogy az önérdek hatékony lehet. Ennek az új világnak nincsenek tényleges falai vagy erődítményei. Együtt kell működnünk más országokkal és régiókkal annak érdekében, hogy mindenki számára kedvező eredményeket érjünk el. A stabilitás, a szabadság, a biztonság és a jólét csak akkor lesz egyenletes és tartós, ha osztozunk benne. Ez Európa hivatása. A globalizációt alapelveinknek és értékeinknek megfelelően kell irányítanunk és alakítanunk, univerzális hozzáállással kifelé tekintve, ahogyan azt közös történelmünk legjobb időszakaiban tettük. Együttműködésük során az EU és a tagállamok bebizonyították, hogy a közös problémákat és a közös kihívásokat 50 éves integrációs tapasztalatukkal képesek kezelni. Az új Lisszaboni Szerződés hatékonyabb és átláthatóbb intézményi feltételeket biztosít az EU számára a világban betöltött szerepének felvállalásához. A kihívást az jelenti, hogy megőrizzük és megszilárdítsuk azt, amit ez alatt elértünk, és megtaláljuk érdekeink védelmezésének és közös értékeink határainkon kívülre vetítésének módját. Európa számára a megújult lisszaboni stratégia biztosítja a keretet ahhoz, hogy válaszoljon erre a kihívásra. Az új irányítási ciklus elindítása lehetőséget teremt arra, hogy átgondoljuk, milyen utat szándékozunk követni. A mai vita tárgyát képező bizottsági közlemény, amely az állam- és kormányfők október 19-i nem hivatalos lisszaboni ülésén folytatott megbeszélések alapját képezte, tökéletes kiindulópont a vitához. A Tanácson belüli munkánk ezen a dokumentumon alapul, és az a célja, hogy olyan jogszabálycsomagot határozzon meg, amely hozzájárul a lisszaboni stratégia következő ciklusának előkészítéséhez. Az ECOFIN Tanács e heti ülésén következtetéseket fogadott el, a november 22-i Versenyképességi Tanács is jóvá fog hagyni néhány jogszabályszöveget, a december 5-én és 6-án ülésező Foglalkoztatási Tanács pedig a lisszaboni stratégia új ciklusával összefüggésben az európai foglalkoztatási stratégia jövőjére vonatkozó következtetések elfogadását tervezi. A Tanács egyéb testületei az új ciklus előkészítésével kapcsolatos kérdésekkel foglalkoztak. Megerősíthetem, hogy alapvetően egyetértünk a Bizottsággal: továbbra is a megújult lisszaboni stratégia kell legyen a megfelelő keret ahhoz az európai válaszhoz, amelyet az előttünk álló kihívásokra – különösen a globalizáció kihívására – adunk. Európa jelentős előrelépést tesz. A 2006-ban kiválasztott négy prioritási területen – a foglalkoztatás, a tudás és az innováció, az üzleti környezet, valamint az energiaügy és az éghajlatváltozás területén – kitűzött célok még mindig helytállóak. Az új ciklus legfőbb irányvonalainak meg kell őrizniük az eredmények megszilárdításához szükséges stabilitást. Ugyanakkor fontos, hogy kiigazításokat és javításokat tegyünk annak érdekében, hogy a megújult lisszaboni stratégiában rejlő valamennyi lehetőséget megvalósítsuk. A már megvalósított előrehaladás kiváltotta lendületet kihasználva, gazdaságaink megszilárdításához a reformok ütemének fokozását kell prioritásnak tekintenünk."@hu11 ". Signor Presidente, signor Presidente della Commissione, onorevoli colleghi, la globalizzazione non è solamente un fenomeno che va visto sotto il profilo delle conseguenze economiche e delle implicazioni tecnologiche. Per voi, onorevoli colleghi, per i membri del Consiglio dell’Unione europea e in realtà per tutti noi, si tratta essenzialmente di una questione politica. Globalizzazione significa anche persone che perdono il proprio lavoro, regioni in crisi, settori economici che scompaiono nonché nuove minacce per la sicurezza dell’ambiente; ma significa anche nuove opportunità occupazionali, nuovi settori di produzione e prezzi più bassi per una vasta gamma di prodotti, con la possibilità di una migliore destinazione delle risorse finanziarie e della crescita del commercio di beni e servizi. L’UE ha responsabilità a livello globale e dev’essere meglio preparata per affrontare la globalizzazione tramite un approccio strategico, coerente e determinato a livello globale. Occorre contemporaneamente restare fermamente impegnati nell’attuazione delle misure a livello nazionale che ci consentano di gestire con più efficacia i problemi che nascono dai cambiamenti demografici, con la qualità delle finanze pubbliche e la relativa sostenibilità di lungo termine, con il mercato del lavoro, l’occupazione, la coesione sociale, il mercato interno, la competitività, la ricerca e innovazione, l’energia e i cambiamenti climatici nonché formazione e istruzione. Contemporaneamente il programma comunitario di Lisbona ha un ruolo importante da svolgere nel nuovo ciclo offrendo garanzie più efficaci sulla necessaria coerenza delle riforme. Va potenziata la partecipazione di Parlamento e Consiglio, sviluppando lo scambio delle buone pratiche tra gli Stati membri. La migrazione ha un compito fondamentale da svolgere nel contesto della globalizzazione contribuendo a far aumentare il potenziale per la crescita e ad agevolare le correzioni. Secondo una relazione recente presentata al Consiglio questa settimana sugli effetti della situazione sulla mobilità della manodopera, la crescita demografica dell’UE viene costantemente alimentata dai flussi migratori e occorre prendere atto di come questi contribuiscano in modo decisivo ad accrescere la flessibilità necessaria per far fronte alle crisi e per compensare i bassi livelli mobilità intraregionale. In tale contesto globalizzato la dimensione esterna della strategia di Lisbona va rafforzata e sviluppata, proiettando gli obiettivi politici ed economici nonché gli standard sociali e ambientali dell’UE oltre i suoi confini. Come sapete questo è il tema affrontato nella discussione tra i capi di Stato e di governo all’incontro informale di Lisbona, in cui abbiamo esaminato in particolare le questioni relative all’instabilità dei mercati finanziari e al cambiamento climatico. Tale interessante e stimolante discussione politica, alla quale ha preso parte anche il Presidente di questo Parlamento, ha confermato la nostra fiducia nel futuro. Come già evidenziato in quest’Aula dal Primo Ministro portoghese José Sócrates, l’Europa ha tra l’altro il di guidare il processo di globalizzazione ed è in condizione di farlo, sfruttando le nuove opportunità che si sono venute a creare, anche per quanto riguarda idee e scambi culturali. Rafforzando le relazioni tra i popoli e l’interdipendenza tra le nazioni, l’UE dà un contributo fondamentale per la pace e la stabilità globale. L’Europa dispone delle condizioni politiche e istituzionali per dare una risposta coerente alle sfide poste dalla globalizzazione nei settori economico, sociale e ambientale e può pertanto influire sul processo di globalizzazione. Abbiamo bisogno di una maggiore cooperazione strategica con i nostri al fine di elaborare una nuova agenda globale che combini la reciproca apertura dei mercati, norme migliorate in materia ambientale, sociale, finanziaria e sulla proprietà intellettuale nonché l’esigenza di aiutare la capacità delle strutture istituzionali dei paesi in via di sviluppo. Come annunciato dal Primo Ministro portoghese al termine dell’incontro formale di Lisbona, il Vertice europeo del 13-14 dicembre approverà una dichiarazione dell’UE sulla globalizzazione. Si tratterà di un’indicazione chiara rivolta ai cittadini e al mondo della determinazione e dell’impegno dei europei volti a stimolare la capacità dell’UE di influire sull’agenda della globalizzazione e di individuare le giuste risposte. Le sfide che abbiamo davanti sono difficili e stimolanti e la Presidenza portoghese continuerà a impegnarvisi. Contiamo sul sostegno del Parlamento europeo, come sempre, per promuovere e sviluppare un’azione comunitaria e nazionale concordata a livello globale e che consenta all’Europa di assumere le proprie responsabilità nel contesto mondiale e di riuscire a sostenere le sfide future. Talvolta tendiamo a dimenticare cosa significhi l’Europa per molti in questo mondo globalizzato. Le immagini dei migranti prostrati sulle nostre spiagge sono un duro richiamo a tale realtà e alla nostra condizione di privilegiati, in un’Europa che si è fatta baluardo della speranza: speranza di costruire un modello che coniughi libertà, crescita economica, giustizia sociale e protezione ambientale su una base di partenariato, cooperazione e responsabilità condivisa. Non è in gioco solo il nostro successo come europei. Come sapete, il motto della nostra Presidenza è quello di un’Unione più forte per un mondo migliore, e noi crediamo veramente che l’Europa debba svolgere un ruolo cruciale nel costruire un mondo più giusto e più equilibrato. La globalizzazione ha alimentato uno scambio di idee e un contatto tra le persone che mai si erano visti in precedenza. Le prospettive di un arricchimento sia economico che culturale sono enormi, ma lo sono anche i rischi di nuove tipologie di squilibri globali. Ci troviamo davanti alla sfida di orientare questa nuova e sempre più fluida interdipendenza in un mondo che è sempre più piccolo. Soprattutto il saper affrontare e regolare la globalizzazione costituisce una questione centrale per le nostre democrazie e per l’idea stessa di democrazia efficiente. L’interrogativo è: saremo in grado di mantenere il controllo politico delle scelte fondamentali di economica e di molti altri aspetti della nostra vita nelle mani dei nostri concittadini e dei nostri rappresentanti eletti? Credo fermamente che in vari settori cruciali noi europei avremo successo solo se saremo capaci di dare nuove soluzioni politiche collettive ai problemi più seri del nostro tempo, come quelli della crescita economica e della creazione di occupazione, della protezione dell’ambiente, dell’energia, della migrazione e della lotta contro il terrorismo. L’Unione europea ha rimesso mano alle proprie politiche interne adattandole per assicurare una competitività e uno sviluppo equo e sostenibile. Il rafforzamento della coesione sociale e il rispetto per l’ambiente devono costituire i criteri guida delle riforme economiche. L’investimento nella ricerca, nell’innovazione e nell’istruzione deve essere il motore della crescita e dell’occupazione. Tuttavia non siamo soli, e sarebbe da irresponsabili ripiegarsi su se stessi nella convinzione che la risposta possa risiedere nell’egoismo. Il nuovo mondo che ci troviamo davanti non ha muri o roccaforti che resistano. Dobbiamo lavorare assieme agli altri paesi e le altre regioni per ottenere risultati che sono positivi per tutti. Stabilità, libertà, sicurezza e prosperità possono essere sicure e durature solo se condivise. E’ questa la vocazione dell’Europa. Dobbiamo guidare e orientare la globalizzazione in base ai nostri principi e ai nostri valori, guardando oltre noi stessi con un approccio universalistico, come abbiamo fatto nei momenti migliori della nostra storia comune. Lavorando assieme, l’UE e gli Stati membri hanno dimostrato di poter affrontare problemi e sfide comuni sfruttando la loro esperienza di 50 anni d’integrazione. Il nuovo trattato di Lisbona prevede condizioni istituzionali più efficaci e più trasparenti per l’azione dell’UE nel mondo. La sfida è quella di mantenere e consolidare quanto abbiamo raggiunto in tale arco di tempo e stabilire come difendere i nostri interessi e come trasmettere i nostri valori comuni al di là dei confini. La versione rinnovata della strategia di Lisbona ha fornito il quadro per la risposta dell’Europa a tale sfida. L’avvio di un nuovo ciclo di ci dà l’opportunità di riflettere sulla strada che intendiamo seguire. La comunicazione della Commissione in esame oggi costituisce un ottimo punto di partenza per la discussione e ha fornito la base per la discussione tra i capi di Stato e di governo all’incontro formale di Lisbona del 19 ottobre. Il nostro lavoro in Consiglio parte da questo documento e punta a definire un pacchetto di testi che diano un contributo alla preparazione del ciclo successivo della strategia di Lisbona. Il Consiglio ECOFIN di questa settimana ha adottato delle conclusioni, il Consiglio sulla competitività del 22 novembre approverà anch’esso dei testi mentre il Consiglio per l’occupazione del 5-6 dicembre ha in programma di adottare conclusioni sul futuro della strategia europea per l’occupazione nel quadro del ciclo successivo della strategia di Lisbona. Altre formazioni del Consiglio si sono occupate di questioni relative alla preparazione del ciclo successivo. Posso confermare che siamo sostanzialmente d’accordo con la Commissione: la versione rinnovata della strategia di Lisbona deve continuare ad essere il quadro appropriato per la risposta europea alle maggiori sfide che affrontiamo, in particolare quella della globalizzazione. L’Europa sta facendo significativi progressi. Gli obiettivi fissati nelle quattro aree prioritarie − occupazione, conoscenza e innovazione, contesto commerciale europeo ed energia, cambiamenti climatici − scelti nel 2006 sono ancora appropriati. Le linee portanti del nuovo ciclo devono mantenere la stabilità necessaria a consolidare i risultati. Allo stesso tempo è importante apportare correzioni e miglioramenti in modo da poter liberare l’intero potenziale della rinnovata strategia di Lisbona. Sfruttando lo slancio generato dai progressi già fatti dobbiamo porci come prioritaria una maggiore rapidità delle riforme per rendere più forti le nostre economie."@it12,12 ". Pone Pirmininke, Komisijos pirmininke, ponai ir ponios, globalizacija nėra toks reiškinys, kurį galima būtų vertinti tik jo poveikio ekonomikai ir technologijai požiūriu. Jums, ponai ir ponios, Europos Sąjungos Tarybos nariams ir visiems mums globalizacija iš tikrųjų yra politinis klausimas, apimantis darbo netekimo problemą, kritinėje padėtyje esančius regionus, nykstančius ūkio sektorius, naujas grėsmes saugumui ir aplinkai, taip pat naujas užimtumo galimybes, naujų gamybos sektorių atsiradimą ir daugybės prekių kainų mažėjimą, sudarančių sąlygas geresniam finansinių išteklių paskirstymui ir prekybos prekėmis ir paslaugomis augimui. ES turi globalių įsipareigojimų ir turi geriau pasirengti globalizacijai laikydamasi globaliu lygmeniu strateginės, nuoseklios ir ryžtingos pozicijos. Tuo tarpu mes privalome ir toliau nacionaliniu lygmeniu diegti priemones, leidžiančias mums efektyviau spręsti problemas, susijusias su demografiniais pokyčiais, valstybės finansinės veiklos kokybe ir ilgalaikiu valstybės finansų tvarumu, darbo rinka, užimtumu, socialine sanglauda, konkurencingumu, moksliniais tyrimais ir naujovių diegimu, energetika ir klimato kaita, taip pat švietimu ir mokymu. Tuo pat metu svarbų vaidmenį naujajame cikle turi atlikti Lisabonoje priimta bendrijos programa, nes ji gali veiksmingiau užtikrinti būtiną reformų įgyvendinimo nuoseklumą. Turi būti sustiprinta Parlamento ir Tarybos nuosavybė bei išplėtotas valstybių narių pasikeitimas gerąja praktika. Migracijai globalizacijos kontekste tenka labai svarbus vaidmuo, nes ji padeda didinti augimo potencialą bei skatina prisitaikymą prie naujų sąlygų. Šią savaitę Tarybai pateiktos ataskaitos dėl šios padėties įtakos darbo jėgos mobilumui duomenimis, ES demografinį augimą vis labiau palaiko migracijos srautai. Taip pat reikėtų atkreipti dėmesį į ryžtingą būdą, kuriuo šie srautai padeda didinti krizių metu būtiną lankstumą ir kompensuoti nepakankamą tarpregioninį mobilumą. Šiame globalizuotame kontekste būtina stiprinti ir plėtoti Lisabonos strategijos išorės dimensiją, projektuojant ES politinius ir ekonominius tikslus bei socialinius ir aplinkos standartus už ES ribų. Kaip jums žinoma, šis aspektas buvo aptartas Lisabonoje vykusiame ES valstybių ir vyriausybių vadovų neformaliame susitikime, kurio metu buvo svarstomi konkretūs klausimai, susiję su finansų rinkos nestabilumu ir klimato kaita. Ši įdomi ir įkvepianti politinė diskusija, kurioje šių Rūmų pirmininkas taip pat dalyvavo, sustiprino mūsų tikėjimą ateitimi. Kaip minėjo Portugalijos ministras pirmininkas José Sócrates, Europa įsipareigojusi vadovauti globalizacijos procesui ir geba šią pareigą atlikti pasinaudodama naujomis atsivėrusiomis galimybėmis, įskaitant galimybes keitimosi idėjomis ir kultūrinių mainų srityje. Stiprindama tautų ryšius ir tarpusavio priklausomybę, ES svariai prisideda prie taikos ir stabilumo pasaulyje. Europa turi politines ir institucines sąlygas nuosekliai reaguoti į globalizacijos iššūkius ekonominėje, socialinėje ir aplinkos apsaugos srityse ir todėl ji geba daryti įtaką globalizacijos procesui. Būtina sustiprinti strateginį bendradarbiavimą tarp mūsų partnerių, kad būtų sukurta nauja globalinė darbotvarkė, apimanti šalių ekonominius ryšius atveriant viena kitai savo rinkas, aplinkos gerinimą, taip pat socialinius, finansinius ir intelektinės nuosavybės standartus bei būtinybę remti institucinį besivystančių šalių pajėgumą. Kaip buvo pranešta Portugalijos ministro pirmininko neformalaus Lisabonoje vykusio susitikimo pabaigoje, ES deklaracija dėl globalizacijos bus patvirtinta gruodžio 13-14 d. vyksiančiame aukščiausio lygio Europos vadovų susitikime. Tai bus aiškus ženklas piliečiams, bylojantis apie Europos vadovų pasiryžimą ir įsipareigojimą stiprinti ES pajėgumą daryti įtaką globalizacijos darbotvarkei ir surasti teisingus atsako į iššūkius sprendimus. Mūsų laukia sunkūs, bet tuo pat metu ir įkvepiantys išbandymai, ir Tarybai pirmininkaujanti Portugalija tęs šį darbą. Kaip ir visada, mes tikimės Europos Parlamento paramos skatinant ir plėtojant ES ir nacionalinę veiklą, kuri buvo suderinta pasauliniu lygmeniu ir kuri sudaro sąlygas Europai įsipareigoti pasaulio kontekste ir tinkamai pasirengti ateities iššūkiams. Kartais mes linkę užmiršti, ką Europa reiškia daugybei žmonių globalizuotame pasaulyje. Mūsų paplūdimiais slampinėjančių sugniuždytų migrantų vaizdai skaudžiai primena , kokia žiauri gali būti realybė ir kokie privilegijuoti mes esame čia, Europoje, kuri tapo vilties, kad partnerystės, bendradarbiavimo ir bendros atsakomybės pagrindu įmanoma sukurti modelį, apimantį laisvę, ekonominį augimą, socialinį teisingumą ir aplinkos apsaugą, tvirtove. Ne vien tik mūsų, europiečių, sėkmė yra „pastatyta ant kortos“. Kaip jūs žinote, mūsų pirmininkavimo Tarybai šūkis yra „stipresnė Sąjunga geresniam pasauliui“ ir mes nuoširdžiai įsitikinę, kad Europai tenka svarbiausias vaidmuo kuriant teisingesnį ir harmoningesnį pasaulį. Globalizacija paskatino kaip niekada aktyvų keitimąsi idėjomis ir ryšių užmezgimą tarp žmonių. Perspektyvos tiek ekonominiam, tiek ir kultūriniam tobulėjimui yra didžiulės, tačiau didžiulė yra ir įvairiopa rizika, susijusi su pusiausvyros nebuvimu naujajame globalizuotame pasaulyje. Mūsų laukia iššūkis suformuoti šią naują ir sparčiai kintančią tarpusavio priklausomybę vis mažėjančiame pasaulyje. Pirmiausia, susitaikymas su globalizacija ir jos reguliavimas yra svarbiausias klausimas mūsų demokratijoms ir pačiai veiksmingo demokratinio valdymo idėjai − ar mes sugebėsime išlaikyti politinę pagrindinių ekonominio valdymo galimybių ir daugelio kitų mūsų gyvenimo aspektų kontrolę mūsų gyventojų ir mūsų išrinktųjų atstovų rankose? Aš tvirtai įsitikinęs, kad mums, europiečiams, daugelyje svarbiausių sričių pasiseks pasiekti rezultatų tik tuo atveju, jeigu surasime naujus kolektyvinius politinius būdus išspręsti opiausias nūdienos problemas, susijusias su ekonominiu augimu, darbo vietų kūrimu, aplinkos apsauga, energetika, migracija ir kova su terorizmu. Europos Sąjunga nuolatos peržiūri ir keičia savo vidaus politiką, kad būtų užtikrintas jos konkurencingumas bei teisinga ir tvari plėtra. Socialinės sanglaudos ir dėmesio aplinkai stiprinimas turėtų būti ekonominių reformų orientyras. Investicijos į mokslinius tyrimus, naujovių diegimą ir švietimą turi būti varomosiomis ekonominio augimo ir užimtumo jėgomis. Mes nesame šiame pasaulyje vieni, todėl būtų neatsakinga paisyti tik savo interesų. Naujajame šiandienos pasaulyje valstybės nėra atsitvėrusios sienomis ir tvirtovėmis. Mes privalome dirbti išvien su kitomis šalimis ir kitais regionais, kad būtų pasiekti rezultatai, užtikrinantys teigiamus pokyčius visose šalyse. Nuosekliai ir ilgam laikui įtvirtinti stabilumą, laisvę, saugumą ir klestėjimą įmanoma tik dalijantis šiomis vertybėmis su kitais. Tai yra Europos pašaukimas. Kaip ir kitais svarbiausiais mūsų bendros istorijos momentais, privalome vadovauti globalizacijai ir ją formuoti remdamiesi savo principais ir vertybėmis ir laikydamiesi visuotinumo nuostatų. Dirbdamos išvien ES valstybės narės parodė, kad sukaupusios 50 metų integracijos patirtį jos yra pajėgios spręsti bendras problemas ir priimti bendrus iššūkius. Naujoji Lisabonos sutartis sudaro veiksmingesnes ir skaidresnes sąlygas ES institucijoms atlikti savo vaidmenį pasaulyje. Pagrindinis iššūkis yra išlaikyti ir sustiprinti tai, ką per tą laiką pasisekė pasiekti, surasti būdus apsaugoti mūsų interesus bei projektuoti mūsų bendras vertybes už ES ribų. Atnaujinta Lisabonos strategija suteikia pagrindą Europai atsakyti į šį iššūkį. Pradėtas naujasis valdymo ciklas suteikia mums galimybę apmąstyti kelią, kuriuo ketiname eiti. Šiandien svarstomas Komisijos komunikatas tapo puikiu atspirties tašku pradėti debatus ir sudarė pagrindą diskusijai tarp ES valstybių ir vyriausybių vadovų spalio 19 d. Lisabonoje vykusio susitikimo metu. Mes Taryboje dirbame su šiuo dokumentu ir siekiame apibrėžti tekstų paketą, kuris prisidėtų prie Lisabonos strategijos parengimo kitam ciklui. Šią savaitę Ekonomikos ir finansų (ECOFIN) reikalų taryba jau priėmė išvadas, Konkurencijos taryba taip pat ketina lapkričio 22 d. patvirtinti kai kuriuos tekstus, o gruodžio 5-6 d. Taryba užimtumo klausimais planuoja priimti išvadas dėl Europos užimtumo strategijos ateities naujojo Lisabonos strategijos ciklo kontekste. Klausimai, turintys svarbos pasirengimui naujajam ciklui, taip pat buvo svarstyti ir kitose Tarybos struktūrose. Aš galiu patvirtinti, kad pagrindiniais klausimais mes sutariame su Komisija − atnaujinta Lisabonos strategija ir toliau turi būti tinkamu pagrindu Europos atsakui į pagrindinius mums iškilusius iššūkius, ypač globalizacijos iššūkius. Europa daro žymią pažangą. Keturiose prioritetinėse srityse, susijusiose su užimtumu, žiniomis ir naujovių diegimu, verslo aplinka ir energetika bei klimato kaita, 2006 m. užsibrėžti tikslai tebėra aktualūs. Pagrindinis naujojo ciklo kursas turi išlaikyti stabilumą, būtiną įtvirtinant jau pasiektus rezultatus. Tuo pat metu svarbu šį ciklą pakoreguoti ir patobulinti, kad būtų realizuotas visas atnaujintos Lisabonos strategijos potencialas. Pasinaudoję jau pasiektos pažangos sukurta varomąja jėga, mes turime nustatyti prioritetą paspartinti reformas, kad mūsų ekonomika sustiprėtų."@lt14 ". − Priekšsēdētāja kungs, Komisijas priekšsēdētāj, dāmas un kungi, globalizācija nav tikai tāda parādība, kas jāskata saistībā ar tās ekonomiskajām sekām un tehnoloģijas ietekmi. Jums, dāmas un kungi, visiem Eiropas Savienības Padomes locekļiem un patiesībā mums visiem tas būtībā ir politisks jautājums. Tas ir saistīts ne vien ar cilvēku zaudētajām darba iespējām, krīzē nonākušiem reģioniem, ekonomikas nozaru izzušanu un jauniem draudiem drošības un vides jomā, bet arī ar jaunām darba iespējām, jaunām ražošanas nozarēm un zemākām cenām plašam produktu klāstam, kas ļauj piešķirt lielākus finanšu līdzekļus, kā arī nodrošināt izaugsmi preču un pakalpojumu tirdzniecības jomā. Eiropas Savienībai ir globāla atbildība, un tai ir labāk jāsagatavojas, lai stātos pretī globalizācijai, izmantojot stratēģisku, saskaņotu un mērķtiecīgu pieeju pasaules līmenī. Mums jāsaglabā ciešā apņemšanās attiecībā uz pasākumu īstenošanu valsts līmenī, kas ļauj mums efektīvāk risināt problēmas, ko rada demogrāfiskās pārmaiņas, sakārtot jautājumus saistībā ar valsts finanšu kvalitāti un to pastāvēšanu ilgtermiņā, darba tirgu, nodarbinātību, sociālo kohēziju, iekšējo tirgu, konkurētspēju, pētniecību un jauninājumiem, enerģētiku un klimata pārmaiņām, kā arī izglītību un apmācību. Tajā pašā laikā Kopienas Lisabonas programmai ir svarīga nozīme jaunajā ciklā, jo tā piedāvā efektīvākas garantijas nepieciešamajai reformu saskaņotībai. Ir jāstiprina Parlamenta un Padomes īpašumtiesības un jāattīsta labas prakses apmaiņa dalībvalstu starpā. Migrācijai ir būtiska nozīme globalizācijas kontekstā, jo tā palīdz palielināt izaugsmes potenciālu un sekmēt pielāgošanos. Saskaņā ar pēdējo ziņojumu par šīs situācijas sekām uz darbaspēka mobilitāti, kas šonedēļ iesniegts Padomei, ES demogrāfisko attīstību aizvien vairāk sekmē migrācijas plūsmas, turklāt ir jāņem vērā, ka tās noteikti palīdz stiprināt elastīgumu, kas vajadzīgs, lai stātos pretī krīzēm, kā arī kompensēt reģionu iekšējās mobilitātes zemos rādītājus. Šajā vispārējā kontekstā ir jāstiprina un jāattīsta Lisabonas stratēģijas ārējā dimensija, Eiropas Savienības politiskos un ekonomiskos mērķus un sociālos un vides standartus izvirzot ārpus ES robežām. Kā jūs zināt, šis aspekts tika ietverts apspriedēs, ko valstu un valdību vadītāji risināja Lisabonas neoficiālajā sanāksmē, kur mēs jo īpaši izskatījām jautājumus par finanšu tirgus nestabilitāti un klimata pārmaiņām. Šīs interesantās un rosinošās politiskās debates, kurās piedalījās arī Parlamenta priekšsēdētājs, stiprināja mūsu ticību nākotnei. Kā jau to norādīja Portugāles premjerministrs Eiropas pienākums ir ietekmēt globalizācijas procesu, un tā spēj to izdarīt, izmantojot jaunās iespējas, turklāt arī ideju un kultūras apmaiņas jomā. Stiprinot attiecības starp tautām un valstu savstarpējo atkarību, Eiropas Savienība sniedz galveno ieguldījumu miera un vispārējās stabilitātes stiprināšanā. Eiropai ir tādi politiskie un institucionālie apstākļi, lai konsekventi risinātu globalizācijas radītās problēmas ekonomikas, sociālajā un vides jomā, un tādējādi spētu ietekmēt globalizācijas procesu. Mums ir jāizveido spēcīgāka stratēģiskā sadarbība ar saviem partneriem, lai izstrādātu jauno globālo darba kārtību, kurā apvienota savstarpējā tirgus liberalizācija, uzlaboti standarti vides, sociālajā, finanšu un intelektuālā īpašuma jomā, kā arī vajadzība atbalstīt jaunattīstības valstu institucionālo kapacitāti. Kā Lisabonas neoficiālās sanāksmes beigās norādīja arī Portugāles premjerministrs, ES deklarāciju par globalizāciju apstiprinās Eiropas augstākā līmeņa sanāksmē, kas notiks 13. un 14. decembrī. Tas būs skaidrs signāls iedzīvotājiem un visai pasaulei, norādot uz Eiropas vadītāju apņemšanos un saistībām sekmēt ES spēju ietekmēt globalizācijas darba kārtību un atrast pareizos risinājumus. Uzdevumi, kas mums vēl jāatrisina, ir gan sarežģīti, gan rosinoši, un Portugāles prezidentūra arī turpmāk iesaistīsies to īstenošanā. Mēs paļaujamies uz Eiropas Parlamenta atbalstu, kā to esam darījuši vienmēr, lai sekmētu un attīstītu ES un valstu rīcību, par ko ir panākta vienošanās pasaules līmenī un kas ļauj Eiropai uzņemties atbildību vispārējā kontekstā, kā arī gūt panākumus turpmāko uzdevumu īstenošanā. Reizēm mēs mēdzam aizmirst, ko šajā globalizētajā pasaulē tik lielam skaitam cilvēku nozīmē Eiropa. Iztēlojoties bezspēcībā guļošus migrantus mūsu pludmalēs, mēs sev nežēlīgi atgādinām par šo realitāti un par to, cik priviliģēti mēs esam šeit, Eiropā, kas kļuvusi par cerību bastionu — tās ir cerības par to, ka ir iespējams izveidot tādu modeli, kas apvieno brīvību, ekonomisko izaugsmi, sociālo taisnīgumu un vides aizsardzību, pamatojoties uz partnerību, sadarbību un kopēju atbildību. Tie nav tikai mūsu panākumi, jo runa ir par eiropiešiem. Mūsu prezidentūras moto, kā jūs zināt, ir „stiprāka Savienība labākai pasaulei”, un mēs patiešām ticam, ka Eiropai ir jāuzņemas svarīga loma taisnīgākas un līdzsvarotākas pasaules izveidē. Globalizācija ir sekmējusi nepieredzētu domu apmaiņu un saziņu cilvēku starpā. Izredzes ir milzīgas gan attiecībā uz ekonomisko, gan kultūras bagātināšanos, tomēr dažādu veidu riski saistībā ar jauno globālo nelīdzsvarotību arī ir milzīgi. Mums priekšā ir uzdevums, kas liek piemēroties šai jaunajai un aizvien mainīgākajai savstarpējai atkarībai pasaulē, kura ir mazāka nekā jebkad. Vissvarīgākais ir tas, ka globalizācijas nosacījumu izpilde un regulēšana ir galvenais jautājums attiecībā uz mūsu demokrātijām un efektīvas demokrātijas galveno ideju — vai mēs spēsim saglabāt politisko kontroli pār pamatiespējām ekonomikas pārvaldībā un daudziem citiem dzīves aspektiem, kas ir mūsu iedzīvotāju un viņu ievēlēto pārstāvju rokās? Esmu stingri pārliecināts, ka dažādās būtiskās jomās mēs, eiropieši, spēsim nodrošināt efektivitāti vienīgi tad, ja spēsim rast jaunus kopējus politiskus risinājumus saistībā ar lielāko daļu aktuālo problēmu, piemēram, ekonomisko izaugsmi un darbavietu izveidi, vides aizsardzību, enerģētiku, migrāciju un terorisma apkarošanu. Eiropas Savienība ir atjauninājusi savu iekšpolitiku, lai nodrošinātu konkurētspēju, kā arī godīgu un ilgtspējīgu attīstību. Ekonomikas reformu pamatā jābūt sociālās kohēzijas stiprināšanai un vides prasību ievērošanai. Savukārt ieguldījumiem pētniecības, jauninājumu un izglītības jomā ir jāsekmē izaugsme un nodarbinātība. Tomēr mēs neesam vieni, un tā būtu bezatbildīga rīcība, ja mēs noslēgtos savā iekšienē, būdami pārliecināti, ka egoisms var būt efektīvs. Šajā jaunajā pasaulē nav efektīvu sienu jeb balstu. Mums jāstrādā kopā ar citām valstīm un reģioniem, lai sasniegtu tādu rezultātu, kas būtu pozitīvs ikvienam. Stabilitāte, brīvība, drošība un labklājība būs pastāvīga un ilgstoša tikai tad, ja mēs tajā dalīsimies. Tas ir Eiropas aicinājums. Mums jāietekmē un jāveido globalizācija atbilstīgi saviem principiem un vērtībām, uz ārpasauli lūkojoties ar vispasaules attieksmi, tāpat kā mēs esam rīkojušies mūsu kopējās vēstures lieliskākajos brīžos. Strādājot kopā, ES un tās dalībvalstis ir pierādījušas, ka spēj risināt kopējas problēmas un kopējus uzdevumus, izmantojot 50 integrācijas gados iegūto pieredzi. Jaunais Lisabonas līgums nodrošina efektīvākus un pārredzamākus institucionālos nosacījumus, kas Eiropas Savienībai ļauj spēlēt savu lomu pasaulē. Mūsu uzdevums ir saglabāt un stiprināt to, ko šajā laikā esam sasnieguši, un atrast veidu, kā aizsargāt savas intereses un izplatīt savas kopējās vērtības aiz savām robežām. Atjaunotā Lisabonas stratēģija ir nodrošinājusi pamatu, lai Eiropa spētu īstenot šo uzdevumu. Uzsākot jauno pārvaldības ciklu, mums ir dota iespēja pārdomāt, kāds ir tas ceļš, pa kuru mēs esam paredzējuši virzīties tālāk. Šodien apspriestais Komisijas paziņojums ir izcils sākuma punkts debatēm, turklāt tas bija pamats apspriedēm, ko valstu un valdību vadītāji risināja Lisabonas 19. oktobra neoficiālajā sanāksmē. Padomē mēs strādājam, pamatojoties uz šo dokumentu, — mūsu mērķis ir izstrādāt dokumentu paketi, lai sekmētu sagatavošanos nākamajam Lisabonas stratēģijas ciklam. Šīs nedēļas sanāksmē Ekonomikas un finanšu padome ( ) ir pieņēmusi secinājumus, 22. novembrī arī Konkurētspējas padome apstiprinās dažus dokumentus, bet 5. un 6. decembrī Nodarbinātības lietu padome plāno pieņemt secinājumus par Eiropas nodarbinātības stratēģijas nākotni saistībā ar Lisabonas stratēģijas jauno ciklu. Arī citi Padomes sastāvi ir risinājuši jautājumus, kas attiecas uz sagatavošanos jaunajam ciklam. Es varu apstiprināt, ka mēs katrā ziņā piekrītam Komisijai — atjaunotajai Lisabonas stratēģijai arī turpmāk jākalpo par atbilstīgu pamatu risinājumiem, ko Eiropa izstrādā attiecībā uz izaicinājumiem, ar kuriem mēs saskaramies, jo īpaši globalizācijas radīto izaicinājumu. Eiropa ir panākusi ievērojamu progresu. Četrās galvenajās jomās — nodarbinātības, zināšanu un jauninājumu, uzņēmējdarbības vides, kā arī enerģētikas un klimata pārmaiņu jomā — 2006. gadā noteiktie mērķi joprojām ir atbilstīgi. Jaunā cikla galvenajās nostādnēs ir jāsaglabā stabilitāte, kas vajadzīga, lai nostiprinātu rezultātus. Tajā pašā laikā ir svarīgi veikt pielāgojumus un uzlabojumus, lai būtu iespējams pilnībā izmantot atjauninātās Lisabonas stratēģijas potenciālu. Izmantojot priekšrocības, ko sniedz jau tagad sasniegtā progresa virzība, par savu prioritāti mums jānosaka reformu gaitas paātrināšana, lai tādējādi stiprinātu savu ekonomiku."@lv13 "Senhor Presidente, Senhor Presidente da Comissão, Senhores deputados, a globalização não é apenas um fenómeno que temos de analisar em termos de consequências económicas e implicações tecnológicas. Para vós, Senhores deputados do Parlamento, e para os Ministros do Conselho da União Europeia, para todos nós afinal, é essencialmente uma questão de natureza política. Trata-se de pessoas que perdem os empregos, de regiões em crise, de sectores económicos que desaparecem, de novas ameaças de segurança e ambientais, mas também se trata de novas oportunidades de emprego, de novos sectores de produção e de preços mais baixos para um vasto número de produtos, permitindo uma melhor afectação de recursos financeiros e o crescimento do comércio de bens e serviços. A União tem responsabilidades globais e precisa de reforçar a sua preparação para enfrentar a globalização, deve ter uma reacção estratégica, coerente e determinada a nível global. Devemos manter um forte empenhamento na implementação a nível nacional, por exemplo, de medidas que permitam lidar melhor com os problemas decorrentes das alterações demográficas, com a qualidade das finanças públicas e a sua sustentabilidade a longo prazo, com o mercado de trabalho, o emprego, a coesão social, o mercado interno, a competitividade, a investigação e a inovação, a energia e alterações climáticas, a educação e a formação. Em paralelo, o Programa Comunitário de Lisboa tem um papel importante a desempenhar no novo ciclo ao garantir de forma mais eficaz a necessária coerência das reformas. Deverá ser reforçada a apropriação pelo Parlamento e pelo Conselho e aprofundada a troca de boas práticas entre os Estados-Membros. O fenómeno das migrações tem neste contexto da globalização um papel fundamental, contribuindo para aumentar o potencial de crescimento e para facilitar os ajustamentos. Segundo um recente relatório submetido ao Conselho esta semana sobre os efeitos desta realidade na mobilidade do factor trabalho, o crescimento demográfico da União é cada vez mais suportado pelos fluxos migratórios, sendo de destacar a forma decisiva como estes contribuem para o reforço da flexibilidade necessária para fazer face a choques e para compensar fracos níveis de mobilidade intra-regional. Neste contexto globalizado, a dimensão externa da Estratégia de Lisboa deverá ser reforçada e aprofundada, projectando os objectivos políticos e económicos da União, bem como os seus padrões sociais e ambientais, para além das suas fronteiras. Como sabem, esta foi a vertente abordada no debate dos Chefes de Estado ou de Governo na Reunião Informal de Lisboa, onde desenvolvemos especialmente os temas da instabilidade dos mercados financeiros e as alterações climáticas. Foi um debate político interessante e estimulante que veio reforçar a nossa confiança no futuro, debate no qual, de resto, pudemos contar com a participação do Presidente desta Assembleia. Tal como o Primeiro-Ministro português José Sócrates já assinalou neste Parlamento, a Europa tem as condições e tem o dever de liderar o processo de globalização, aproveitando as novas oportunidades criadas, incluindo no domínio das ideias e no intercâmbio de culturas. Ao reforçar o relacionamento entre os povos e a interdependência entre as nações, a União contribui decisivamente para a paz e para a estabilidade mundial. A Europa tem condições políticas e condições institucionais para dar uma resposta consistente aos desafios que a globalização nos coloca em termos económicos, sociais e ambientais, influenciando o processo de globalização. Necessitamos de uma cooperação estratégica mais forte com os nossos parceiros, para desenvolver uma nova agenda global que combine a abertura recíproca de mercados, a melhoria dos padrões ambientais, sociais, financeiros e de propriedade intelectual e a necessidade de apoiar a capacidade institucional dos países em desenvolvimento. Conforme anunciado pelo Primeiro-Ministro José Sócrates, no final da Reunião Informal de Lisboa, na Cimeira Europeia de 13 e 14 de Dezembro será aprovada uma declaração da União sobre o tema da globalização que se apresente perante os cidadãos e o mundo como um sinal claro da determinação e do empenho dos líderes europeus para dinamizar a capacidade da União para influenciar a agenda da globalização e para encontrar as necessárias respostas. Os desafios que temos pela frente são simultaneamente difíceis e estimulantes. A Presidência portuguesa continuará empenhada em enfrentar estes desafios. Contamos, como sempre temos contado, com o apoio do Parlamento Europeu para promover e desenvolver uma acção da União e dos seus Estados-Membros, concertada a nível global e que permita à Europa assumir as suas responsabilidades no contexto mundial e responder com êxito aos desafios do futuro. Por vezes, tendemos a esquecer o que a Europa significa para tantos neste mundo globalizado. As imagens de emigrantes desfalecidos nas nossas praias são uma cruel lembrança dessa realidade, do quão privilegiados nós somos aqui na Europa. A Europa tornou-se um baluarte da esperança, na possibilidade de construir um modelo que faz a síntese entre a liberdade, o crescimento económico, a justiça social e a preservação do ambiente numa lógica de parceria, de cooperação e de responsabilidade partilhada. Não é apenas o nosso sucesso enquanto europeus que está em causa. Uma União mais forte para um mundo melhor é o lema da nossa Presidência, como sabem, e de facto acreditamos com sinceridade e com convicção que a Europa deve ter um papel crucial na construção de um mundo mais justo e de um mundo mais equilibrado. A globalização potencia, como nunca antes se viu na história da humanidade, o fluxo de ideias, o contacto entre as pessoas. As perspectivas para o enriquecimento, tanto em termos económicos como culturais, são imensas, mas grandes são também os riscos de novos desequilíbrios de vária ordem e à escala planetária. Temos perante nós o desafio de dar forma a esta nova interdependência cada vez mais fluida num mundo cada vez mais pequeno. Acima de tudo, enfrentar e regular a globalização é uma questão decisiva para as nossas democracias, para o próprio conceito de democracia efectiva, saber se conseguiremos manter nas mãos dos nossos povos e dos nossos representantes eleitos o controlo político sobre as opções fundamentais no tocante à governação económica e a tantos outros aspectos da nossa vida. Estou convencido de que em vários domínios críticos, só seremos eficazes se na Europa formos capazes de dar novas respostas políticas colectivas aos mais sérios problemas do nosso tempo, no crescimento económico e na criação de emprego, na preservação do ambiente, na energia, nas migrações, na luta contra o terrorismo. A União Europeia tem vindo a renovar as suas políticas internas de modo a assegurar a competitividade e um desenvolvimento justo e sustentável. O reforço da coesão social e o respeito pelo ambiente devem guiar as reformas económicas. O investimento na investigação, na inovação e na educação devem ser o motor central do crescimento e do emprego. Mas não estamos sós, seria irresponsável fechar-nos sobre nós próprios, convencidos que a via do egoísmo pode ser eficaz. Não há muros nem fortalezas eficazes neste novo mundo, temos de trabalhar em conjunto com outros países e regiões com o objectivo de conseguir resultados que beneficiem todos. A estabilidade, a liberdade, a segurança e a prosperidade só serão consistentes e duradouras se forem partilhadas. Esta é a vocação da Europa, devemos liderar e moldar a globalização de acordo com os nossos princípios e com os nossos valores, virados para fora, com espírito universalista, como aconteceu nas horas mais nobres da nossa história comum. Em conjunto, a União e os seus Estados-Membros têm demonstrado saber lidar com os problemas e com os desafios comuns, tirando partido da sua experiência de 50 anos de integração. O novo Tratado, o Tratado de Lisboa, dá-nos condições institucionais de maior eficácia e transparência para a União desempenhar o papel que lhe compete no mundo. O desafio é preservar e reforçar o que alcançámos neste período e encontrar formas de defender os nossos interesses e de projectar os nossos valores comuns para além das nossas fronteiras. A Estratégia de Lisboa revista tem fornecido o enquadramento da resposta que a Europa tem que dar a este desafio. O lançamento do novo ciclo de governação dá-nos a oportunidade para reflectir sobre o rumo que pretendemos seguir. A Comunicação da Comissão que hoje aqui debatemos parece-nos um excelente ponto de partida para o debate e constituiu já uma referência para a discussão dos Chefes de Estado e de Governo na Reunião Informal que realizámos em Lisboa no passado dia 19 de Outubro. Estamos a trabalhar no Conselho com base neste documento, procurando estabelecer um conjunto de mensagens que possam constituir um contributo para a preparação do novo ciclo da Estratégia de Lisboa. O Conselho Ecofin desta semana adoptou já conclusões, o Conselho Competitividade do próximo dia 22 irá também aprovar algumas mensagens, o Conselho do Emprego de 5 e 6 de Dezembro prevê adoptar conclusões sobre o futuro da Estratégia Europeia do Emprego no contexto do novo ciclo da Estratégia de Lisboa. Outras formações do Conselho, por sua vez, têm vindo a abordar temas relevantes para a preparação do novo ciclo. Posso confirmar que no essencial estamos de acordo com a Comissão: a Estratégia de Lisboa revista deve continuar a constituir o enquadramento adequado para a resposta que a Europa tem que dar aos principais desafios que se colocam, nomeadamente o desafio da globalização. A Europa está a fazer progressos significativos. Os objectivos fixados nos quatro domínios prioritários, o emprego, conhecimento e inovação, o ambiente empresarial, a energia e as alterações climáticas, que foram escolhidos em 2006, mantêm-se adequados. O novo ciclo deve, nas suas grandes linhas, preservar a estabilidade necessária para consolidar os resultados. Ao mesmo tempo devem ser introduzidos ajustamentos e melhorias para a plena realização do potencial da Estratégia de Lisboa revista. Aproveitando a dinâmica criada pelos progressos já alcançados, a aceleração das reformas deve ser a nossa prioridade de modo a tornar as nossas economias mais pujantes."@mt15 ". Mijnheer de Voorzitter, voorzitter van de Commissie, dames en heren, de globalisering is niet alleen maar een verschijnsel dat moet worden bekeken in het kader van zijn economische gevolgen en technologische consequenties. Voor u, dames en heren, voor de leden van de Raad van de Europese Unie en in feite voor ons allen is de globalisering in wezen een politieke kwestie. Ze zorgt ervoor dat mensen hun baan verliezen, regio’s in crisis geraken, economische sectoren verdwijnen en dat er nieuwe dreigingen op het gebied van veiligheid en milieu ontstaan, maar de globalisering zorgt ook voor nieuwe werkgelegenheid, nieuwe productiesectoren en lagere prijzen voor een breed scala van producten, waardoor een betere besteding van financiële middelen en groei van de handel in goederen en diensten mogelijk worden. De EU heeft mondiale verantwoordelijkheden en moet beter voorbereid zijn op de confrontatie met de globalisering door middel van een strategische, samenhangende en vastberaden aanpak op mondiaal niveau. Intussen moeten we ons stevig blijven inzetten voor het invoeren van maatregelen op nationaal niveau, die ons in staat stellen doelgerichter om te gaan met de problemen die voortkomen uit de verandering van de bevolkingssamenstelling, de kwaliteit van de overheidsfinanciën en hun duurzaamheid op de lange termijn, veranderingen, de arbeidsmarkt, sociale cohesie, de interne markt, het concurrentievermogen, onderzoek en vernieuwing, energie en klimaatverandering en onderwijs en opleiding. Tegelijkertijd kan het Lissabonprogramma van de Gemeenschap een belangrijke rol in de nieuwe cyclus spelen door het bieden van effectievere garanties van de noodzakelijke coherentie van de hervormingen. De eigen positie van Parlement en Raad moet kracht worden bijgezet en de uitwisseling van goede praktijken tussen de lidstaten moet worden ontwikkeld. Migratie dient een fundamentele rol te spelen in de context van globalisering door te helpen het groeipotentieel te vergroten en aanpassing te vergemakkelijken. Volgens een recent verslag over de gevolgen van deze situatie voor de mobiliteit van arbeidskrachten dat deze week aan de Raad is aangeboden, wordt de bevolkingsgroei van de EU in toenemende mate ondersteund door migratiestromen, en de doorslaggevende manier waarop deze stromen helpen bij het versterken van de flexibiliteit die nodig is om crises het hoofd te bieden en bij het compenseren van de geringe intraregionale mobiliteit verdient onze aandacht. In deze geglobaliseerde context moet de externe dimensie van de Lissabonstrategie worden versterkt en ontwikkeld door de politieke en economische doelen en sociale en milieunormen van de EU buiten haar grenzen te verbreiden. Zoals u weet, was dit het aspect dat tussen de staats- en regeringshoofden werd besproken tijdens de informele ontmoeting in Lissabon, waar we in het bijzonder onderwerpen hebben uitgediept die betrekking hadden op de instabiliteit van de financiële markt en de klimaatverandering. Dit boeiende en stimulerende debat, waaraan ook de Voorzitter van dit Huis deelnam, heeft ons geloof in de toekomst versterkt. Zoals de Portugese premier, de heer José Sócrates, hier al heeft betoogd, heeft Europa de plicht het globaliseringsproces leiding te geven en verkeert zij in de positie om dat te doen door gebruik te maken van de nieuwe kansen die zijn geschapen, ook op het gebied van ideeën en culturele uitwisseling. Door het versterken van de banden tussen volkeren en de wederzijdse afhankelijkheid van naties levert de EU een onmisbare bijdrage aan de vrede en de mondiale stabiliteit. Europa heeft de politieke en institutionele omstandigheden om op een consequente manier te reageren op de uitdagingen van de globalisering op het gebied van economie, maatschappij en milieu en kan daarom het globaliseringsproces beïnvloeden. We hebben sterkere strategische samenwerking met onze partners nodig om een nieuwe wereldwijde agenda te ontwikkelen die de wederzijdse opening van markten, verbeterde normen op het gebied van milieu, maatschappij, financiën en intellectuele eigendom, en de noodzaak tot ondersteuning van de institutionele capaciteit van ontwikkelingslanden combineert. Zoals de Portugese premier ook aankondigde aan het eind van de informele ontmoeting in Lissabon, zal tijdens de Europese top op 13 en 14 december een EU-verklaring over de globalisering worden aangenomen. Dit zal voor onze burgers en voor de wereld een duidelijk teken zijn van de vastberadenheid en de toewijding van de Europese leiders om het vermogen van de EU te stimuleren om de globaliseringsagenda te beïnvloeden en de goede antwoorden te vinden. De uitdagingen die voor ons liggen, zijn zowel lastig als interessant en het Portugese voorzitterschap zal ze blijven aangaan. Wij rekenen op de steun van het Europees Parlement, zoals we altijd hebben gedaan, voor het bevorderen en ontwikkelen van maatregelen op EU- en nationaal niveau waarover mondiale overeenstemming bestaat en die Europa de mogelijkheid geven haar verantwoordelijkheden in mondiale context op zich te nemen en toekomstige uitdagingen succesvol het hoofd te bieden. Soms hebben we de neiging te vergeten wat Europa in deze geglobaliseerde wereld voor heel veel mensen betekent. De beelden van immigranten die op onze stranden zijn aangespoeld, zijn een wrede herinnering aan die werkelijkheid en aan de privileges die wij hier in Europa genieten – Europa is een bastion van hoop geworden, van hoop dat het mogelijk is een model te vormen dat vrijheid, economische groei, sociale rechtvaardigheid en milieubescherming combineert op basis van partnerschap, samenwerking en gedeelde verantwoordelijkheid. Er staat meer op het spel dan alleen ons succes als Europeanen. “Een sterkere Unie voor een betere wereld” is het motto van ons voorzitterschap, zoals u weet, en wij geloven oprecht dat Europa een cruciale rol moet spelen bij het bouwen van een rechtvaardiger en evenwichtiger wereld. De globalisering voedt een ongekende uitwisseling van ideeën en contacten tussen mensen. De vooruitzichten op zowel economische als culturele verrijking zijn enorm, maar de risico’s van verschillende vormen van nieuwe mondiale evenwichtsverstoring zijn ook enorm. Wij staan voor de uitdaging deze nieuwe en in toenemende mate veranderlijke wederzijdse afhankelijkheid vorm te geven in een steeds kleiner wordende wereld. Bovenal is het accepteren en reguleren van de globalisering een centrale kwestie voor onze democratieën en voor het concept zelf van effectieve democratie: zullen we in staat zijn de politieke controle over de fundamentele keuzemogelijkheden in het economisch bestuur en zo veel andere aspecten van ons leven in de handen van onze mensen en onze gekozen vertegenwoordigers te houden? Ik geloof vast dat wij Europeanen op diverse cruciale terreinen alleen effectief kunnen optreden als we in staat zijn nieuwe collectieve politieke oplossingen te bieden voor de ernstigste problemen van onze tijd, zoals economische groei en het creëren van werkgelegenheid, milieubescherming, energie, migratie en het gevecht tegen het terrorisme. De Europese Unie is bezig met het aanpassen van haar interne beleidslijnen om zich te verzekeren van een goede concurrentiepositie en van eerlijke en duurzame ontwikkeling. Het versterken van de sociale cohesie en het respect voor het milieu moet als richtsnoer voor de economische hervormingen dienen. Investeringen in onderzoek, vernieuwing en onderwijs moeten de drijvende kracht zijn achter groei en werkgelegenheid. We zijn echter niet alleen en het zou onverantwoordelijk zijn ons naar binnen te richten in de overtuiging dat eigenbelang effectief is. Deze nieuwe wereld kent geen effectieve muren of vestingen. We moeten samenwerken met andere landen en regio’s om resultaten te behalen die voor iedereen gunstig zijn. Stabiliteit, vrijheid, veiligheid en welvaart zullen alleen consistent en blijvend zijn als ze worden gedeeld. Dat is de roeping van Europa. We moeten de globalisering leiden en vormen naar onze principes en onze waarden, naar buiten kijkend met een universalistische houding, zoals we hebben gedaan op de beste momenten van onze gezamenlijke geschiedenis. Door samen te werken hebben de EU en haar lidstaten laten zien dat ze gemeenschappelijke problemen en gemeenschappelijke uitdagingen kunnen aanpakken door hun ervaring van vijftig jaar integratie aan te wenden. Het nieuwe Verdrag van Lissabon zorgt voor effectiever en transparanter institutionele omstandigheden waaronder de EU haar rol in de wereld kan spelen. De uitdaging ligt in het behouden en versterken van wat we in die tijd hebben bereikt en in het vinden van manieren om onze belangen te verdedigen en onze gemeenschappelijke waarden buiten onze grenzen te verbreiden. De vernieuwde Lissabonstrategie zorgt voor een kader waarbinnen Europa deze uitdaging kan aangaan. Het lanceren van een nieuwe bestuurscyclus geeft ons de gelegenheid na te denken over het pad dat we willen volgen. De mededeling van de Commissie waarover vandaag wordt gediscussieerd, is een uitstekende gelegenheid voor het debat en leverde de basis voor de discussie tussen de staats- en regeringshoofden bij de informele ontmoeting in Lissabon op 19 oktober. Ons werk in de Raad is op dit stuk gebaseerd en streeft naar het vaststellen van een pakket teksten om bij te dragen aan de voorbereiding van de volgende cyclus van de Lissabonstrategie. De Raad Economische en Financiële Zaken van deze week heeft nu conclusies aangenomen, de Raad Concurrentievermogen van 22 november zal ook enige teksten goedkeuren en de Raad Werkgelegenheid van 5 en 6 december is van plan conclusies aan te nemen over de toekomst van de Europese werkgelegenheidsstrategie in de context van de nieuwe cyclus van de Lissabonstrategie. Ook andere Raadsformaties hebben zich uitgesproken over kwesties die van belang zijn voor de voorbereiding van de nieuwe cyclus. Ik kan bevestigen dat we het in wezen eens zijn met de Commissie: de vernieuwde Lissabonstrategie moet het aangewezen kader blijven voor Europa’s antwoord op de grote uitdagingen waarvoor we staan, in het bijzonder de uitdaging van de globalisering. Europa boekt belangrijke vooruitgang. De gestelde doelen op de vier prioriteitsgebieden, werkgelegenheid, kennis en vernieuwing, het zakelijk klimaat en energie en klimaatverandering, die in 2006 zijn uitgekozen, zijn nog altijd van toepassing. De hoofdlijnen van de nieuwe cyclus moeten de stabiliteit bewaren die nodig is om de resultaten te consolideren. Tegelijkertijd is het belangrijk aanpassingen en verbeteringen aan te brengen, zodat het potentieel van de vernieuwde Lissabonstrategie ten volle kan worden gerealiseerd. Nu we gebruik kunnen maken van de impuls die wordt gegenereerd door de reeds geboekte vooruitgang, dienen we prioriteit te geven aan het versnellen van het tempo van de hervormingen om onze economieën te versterken."@nl3 ". Panie przewodniczący, panie przewodniczący Komisji, panie i panowie! Globalizacja to nie tylko zjawisko, które należy rozpatrywać pod względem konsekwencji gospodarczych czy technologicznych. Dla państwa, panie i panowie, dla członków Rady UE i dla każdego z nas osobna jest to w rzeczywistości głównie sprawa polityczna. Wiąże się z nią bowiem utrata zatrudnienia, kryzysy regionalne, zanikanie sektorów gospodarki oraz nowe zagrożenia dla bezpieczeństwa i środowiska, ale także nowe możliwości podjęcia pracy, nowe sektory produkcji i niższe ceny dla szeregu produktów, co w rezultacie zapewnia korzystniejszą alokację środków finansowych oraz wzrost handlu towarami i usługami. UE posiada globalne priorytety i musi być lepiej przygotowana do kierowania globalizacją dzięki strategicznemu, spójnemu i jasno określonemu stanowisku na szczeblu światowym. Jednocześnie musimy nadal wykazywać pełną gotowość do podejmowania działań na szczeblu krajowym, tak aby lepiej radzić sobie z problemami pojawiającymi się w wyniku zmian demograficznych, z jakością finansów publicznych oraz ich długoterminowej stabilności, rynkiem pracy, zatrudnieniem, spójnością społeczną, rynkiem wewnętrznym, konkurencyjnością, badaniami naukowymi oraz innowacją, energetyką i zmianami klimatycznymi, jak również edukacją i szkoleniami. Jednocześnie wspólnotowy program lizboński musi odegrać istotną rolę w nowym cyklu, oferując bardziej efektywne gwarancje spójności koniecznych do przeprowadzenia reform. Własność Parlamentu oraz Rady musi zostać wzmocniona, a wymiana dobrych praktyk pomiędzy państwami członkowskimi musi być rozpowszechniana. Migracja także musi odegrać istotną rolę w kontekście globalizacji poprzez wspieranie potencjału wzrostu gospodarczego i ułatwienie wprowadzenia zmian. Zgodnie z niedawno opracowanym sprawozdaniem przedłożonym Radzie w tym tygodniu, dotyczącym wpływu tej sytuacji na stopień mobilności siły roboczej, wzrost demograficzny w UE jest coraz bardziej zależny od ruchów migracyjnych, dlatego należy zwrócić uwagę na czynniki decydujące o tym, jak te ruchy wzmacniają elastyczność potrzebną do stawiania czoła kryzysom oraz redukcji niskich poziomów mobilności wewnątrzregionalnej. W kontekście globalizacji wymiar zewnętrzny strategii lizbońskiej musi zostać wzmocniony i rozwinięty, powodując tym samym zaszczepienie celów politycznych i gospodarczych UE, jak również norm społecznych i środowiskowych poza jej granicami. Jak państwu wiadomo, ten właśnie aspekt był uwzględniony w dyskusji głów państwa oraz rządu podczas nieoficjalnego spotkania w Lizbonie, podczas którego omawiane były kwestie związane z niestabilnością rynku finansów, a w szczególności zmiany klimatyczne. Ta interesująca i pobudzająca do działania debata polityczna, w której przewodniczący tej Izby również brał udział, wzmocniła naszą wiarę w przyszłość. Jak już zaznaczył premier Portugalii, pan José Sócrates, Europa ma obowiązek przewodniczyć procesowi globalizacji i jest w dobrej pozycji, aby to czynić, korzystając z nowych okazji, które się nadarzyły, w tym w obszarze wymiany myśli i wymiany kulturowej. Poprzez wzmacnianie relacji pomiędzy społeczeństwami oraz współzależności pomiędzy narodami UE dokonuje kluczowego postępu w zakresie pokoju i globalnej stabilizacji. Europa posiada polityczne i instytucjonalne warunki do tego, aby odpowiadać spójnie na wyzwania, które prowokuje globalizacja na polu gospodarki, życia społecznego oraz w dziedzinie środowiska, i dlatego może wpłynąć na proces globalizacji. Potrzebujemy silniejszej współpracy strategicznej z naszymi partnerami w celu stworzenia nowej, globalnej agendy, która połączy w sobie wzajemne otwarcie rynków, wyższej jakości normy dotyczące środowiska, życia społecznego, finansów i własności intelektualnej, a także potrzebę wspierania zdolności instytucjonalnej krajów rozwijających się. Jak już ogłosił premier Portugalii pod koniec nieoficjalnego spotkania w Lizbonie, deklaracja UE w sprawie globalizacji zostanie zatwierdzona podczas szczytu europejskiego w dniach 13 i 14 grudnia. Będzie to stanowić jasny sygnał dla obywateli oraz świata, mówiący o determinacji i poświęceniu przywódców europejskich na rzecz wspierania zdolności UE do wpływania na agendę globalizacji i znajdowania właściwych sposobów reagowania. Wyzwania, które stoją przed nami, są trudne oraz motywujące, a prezydencja portugalska będzie dalej się w nie angażować. Liczymy na wsparcie ze strony Parlamentu Europejskiego, tak jak zawsze to czyniliśmy, w zakresie promowania i rozwijania UE oraz działań krajowych, które zostały uzgodnione na szczeblu globalnym i które pozwalają Europie podejmować odpowiedzialność w skali całego świata oraz odnosić sukces w stawianiu czoła przyszłym wyzwaniom. Czasami jesteśmy skłonni zapominać, co znaczy Europa dla tak wielu ludzi w tym zglobalizowanym świecie. Obrazy migrantów powalonych zmęczeniem i leżących na naszych plażach w sposób brutalny przypominają nam tę rzeczywistość i to, jak bardzo uprzywilejowani jesteśmy tu, w Europie, która stała się bastionem nadziei, nadziei na to, że możliwe jest stworzenie modelu świata łączącego w sobie wolność, wzrost gospodarczy, sprawiedliwość społeczną oraz ochronę środowiska, oparte na partnerstwie, współpracy i współdzielonej odpowiedzialności. W walce tej nie chodzi tylko o nasz sukces, jako Europy. Jak państwu wiadomo, silniejsza Unia dla lepszego świata jest mottem naszej prezydencji, dlatego szczerze wierzymy, że Europa powinna odegrać istotną rolę w budowaniu bardziej sprawiedliwego i zrównoważonego świata. Globalizacja sprzyja bezprecedensowej wymianie myśli i powstawaniu relacji między ludźmi. Przewidywany wzrost gospodarczy i kulturowy jest potężny, ale nie mniejsze jest różnego typu ryzyko, że nastąpi globalne zachwianie równowagi. Do nas należy wyzwanie kształtowania nowej i coraz bardziej płynnej współzależności w tym coraz bardziej skoncentrowanym świecie. Kluczowymi zadaniami dla naszych państw demokratycznych oraz dla samej idei skuteczności demokracji jest przede wszystkim radzenie sobie z globalizacją i jej regulacja: czy będziemy w stanie utrzymywać kontrolę polityczną w zakresie podstawowych opcji zarządzania gospodarką oraz kontrolować tak wiele innych sfer życia, zgodnie z tym, do czego zobowiązali się nasi współpracownicy i wybrani w wyborach przedstawiciele społeczeństwa? Mocno wierzę w to, że w wielu istotnych dziedzinach będziemy skuteczni jako Europejczycy, pod warunkiem że będziemy w stanie zapewniać nowe, wspólnie opracowywane rozwiązania polityczne względem najpoważniejszych problemów naszych czasów, takich jak wzrost gospodarczy, tworzenie miejsc pracy, ochrona środowiska naturalnego, energetyka, migracje oraz walka z terroryzmem. Unia Europejska aktualizuje nadal swoje strategie wewnętrzne, aby zapewnić konkurencyjność oraz sprawiedliwy i zrównoważony rozwój. Wzmocnienie spójności społecznej oraz dbałość o środowisko powinny stanowić wytyczne dla reform gospodarczych. Inwestycje w badania naukowe, innowacje oraz edukację muszą napędzać wzrost gospodarczy i podnosić poziom zatrudnienia. Nie jesteśmy jednak sami, a byłoby nieodpowiedzialnym patrzyć w swoją stronę z przekonaniem, że egoizm może być skuteczną taktyką. Ten nowy świat nie posiada skutecznie broniących ścian czy strażnic. Musimy pracować z innymi krajami i regionami świata, aby osiągnąć wyniki, które będą pozytywne dla wszystkich. Stabilność, wolność, bezpieczeństwo i dobrobyt będą spójne i trwałe tylko wówczas, gdy będziemy się nimi dzielić. Taka jest misja Europy. Musimy przewodzić i kształtować proces globalizacji zgodnie z naszymi zasadami i wartościami, patrząc na zewnątrz w postawie uniwersalistycznej, tak jak to czyniliśmy podczas najchwalebniejszych chwil w naszej historii. Pracując razem, UE oraz jej państwa członkowskie pokazały, że mogą rozwiązywać wspólne problemy i stawiać czoło wspólnym wyzwaniom, dzięki doświadczeniu nagromadzonemu przez 50 lat integracji. Nowy traktat lizboński zapewnia bardziej efektywne i bardziej przejrzyste warunki instytucjonalne, w zakresie których UE ma odgrywać swoją rolę w całym świecie. Wyzwanie polega na zachowaniu i umocnieniu tego, co udało się nam osiągnąć w tym czasie, oraz na znalezieniu sposobów ochrony naszych interesów i zaszczepiania naszych wspólnych wartości poza naszymi granicami. Uaktualnionej strategii lizbońskiej zawdzięczamy zarys działań potrzebnych Europie do sprostania temu zadaniu. Rozpoczęcie nowego cyklu zarządzania oferuje nam możliwość snucia refleksji o tym, jaki kierunek chcemy obrać. Komunikat Komisji poddany dzisiaj dyskusji jest doskonałym punktem wyjścia do takiej debaty oraz stanowi podstawę do rozmów szefów państw lub rządów podczas nieoficjalnego spotkania w Lizbonie dnia 19 października. Nasza praca w Radzie opiera się na tym dokumencie, ale ma także na celu opracowanie pakietu dokumentów, które pomogą przygotować kolejny cykl dla strategii lizbońskiej. Mająca swoje posiedzenie w tym tygodniu Rada Ecofin przyjęła nowe wnioski, natomiast Rada ds. Konkurencyjności również zatwierdzi pewne dokumenty w dniu 22 listopada. Na dni 5 i 6 grudnia Rada ds. Zatrudnienia zaplanowała przyjęcie wniosków w sprawie przyszłości europejskiej strategii zatrudnienia w kontekście nowego cyklu strategii lizbońskiej. Inne Rady odniosły się do kwestii istotnych z punktu widzenia przygotowań dla nowego cyklu. Mogę potwierdzić, że w istocie osiągnęliśmy porozumienie z Komisją: nowa strategia lizbońska musi dalej obowiązywać, aby stanowić właściwy program ramowy dla odpowiedzi Europy na główne wyzwania, które przed nami stoją, szczególnie wyzwanie związane z globalizacją. Europa czyni znaczne postępy. Cele wyznaczone dla czterech priorytetowych dziedzin, a więc zatrudnienia, wiedzy i innowacji, środowiska biznesowego oraz energetyki i zmian klimatycznych, które zostały określone w roku 2006, są nadal aktualne. Główne wytyczne nowego cyklu muszą zachować stabilność konieczną do skonsolidowania wyników. Jest również ważnym, aby dokonać zmian i usprawnień, tak aby osiągnąć w pełni potencjał nowej strategii lizbońskiej. Korzystając z rozmachu, jaki spowodował osiągnięty już postęp w tej kwestii, musimy w pierwszym rzędzie przyspieszyć wprowadzanie reform, tak aby wzmocnić nasze gospodarki."@pl16 "Senhor Presidente, Senhor Presidente da Comissão, Senhores deputados, a globalização não é apenas um fenómeno que temos de analisar em termos de consequências económicas e implicações tecnológicas. Para vós, Senhores deputados do Parlamento, e para os Ministros do Conselho da União Europeia, para todos nós afinal, é essencialmente uma questão de natureza política. Trata-se de pessoas que perdem os empregos, de regiões em crise, de sectores económicos que desaparecem, de novas ameaças de segurança e ambientais, mas também se trata de novas oportunidades de emprego, de novos sectores de produção e de preços mais baixos para um vasto número de produtos, permitindo uma melhor afectação de recursos financeiros e o crescimento do comércio de bens e serviços. A União tem responsabilidades globais e precisa de reforçar a sua preparação para enfrentar a globalização, deve ter uma reacção estratégica, coerente e determinada a nível global. Devemos manter um forte empenhamento na implementação a nível nacional, por exemplo, de medidas que permitam lidar melhor com os problemas decorrentes das alterações demográficas, com a qualidade das finanças públicas e a sua sustentabilidade a longo prazo, com o mercado de trabalho, o emprego, a coesão social, o mercado interno, a competitividade, a investigação e a inovação, a energia e alterações climáticas, a educação e a formação. Em paralelo, o Programa Comunitário de Lisboa tem um papel importante a desempenhar no novo ciclo ao garantir de forma mais eficaz a necessária coerência das reformas. Deverá ser reforçada a apropriação pelo Parlamento e pelo Conselho e aprofundada a troca de boas práticas entre os Estados-Membros. O fenómeno das migrações tem neste contexto da globalização um papel fundamental, contribuindo para aumentar o potencial de crescimento e para facilitar os ajustamentos. Segundo um recente relatório submetido ao Conselho esta semana sobre os efeitos desta realidade na mobilidade do factor trabalho, o crescimento demográfico da União é cada vez mais suportado pelos fluxos migratórios, sendo de destacar a forma decisiva como estes contribuem para o reforço da flexibilidade necessária para fazer face a choques e para compensar fracos níveis de mobilidade intra-regional. Neste contexto globalizado, a dimensão externa da Estratégia de Lisboa deverá ser reforçada e aprofundada, projectando os objectivos políticos e económicos da União, bem como os seus padrões sociais e ambientais, para além das suas fronteiras. Como sabem, esta foi a vertente abordada no debate dos Chefes de Estado ou de Governo na Reunião Informal de Lisboa, onde desenvolvemos especialmente os temas da instabilidade dos mercados financeiros e as alterações climáticas. Foi um debate político interessante e estimulante que veio reforçar a nossa confiança no futuro, debate no qual, de resto, pudemos contar com a participação do Presidente desta Assembleia. Tal como o Primeiro-Ministro português José Sócrates já assinalou neste Parlamento, a Europa tem as condições e tem o dever de liderar o processo de globalização, aproveitando as novas oportunidades criadas, incluindo no domínio das ideias e no intercâmbio de culturas. Ao reforçar o relacionamento entre os povos e a interdependência entre as nações, a União contribui decisivamente para a paz e para a estabilidade mundial. A Europa tem condições políticas e condições institucionais para dar uma resposta consistente aos desafios que a globalização nos coloca em termos económicos, sociais e ambientais, influenciando o processo de globalização. Necessitamos de uma cooperação estratégica mais forte com os nossos parceiros, para desenvolver uma nova agenda global que combine a abertura recíproca de mercados, a melhoria dos padrões ambientais, sociais, financeiros e de propriedade intelectual e a necessidade de apoiar a capacidade institucional dos países em desenvolvimento. Conforme anunciado pelo Primeiro-Ministro José Sócrates, no final da Reunião Informal de Lisboa, na Cimeira Europeia de 13 e 14 de Dezembro será aprovada uma declaração da União sobre o tema da globalização que se apresente perante os cidadãos e o mundo como um sinal claro da determinação e do empenho dos líderes europeus para dinamizar a capacidade da União para influenciar a agenda da globalização e para encontrar as necessárias respostas. Os desafios que temos pela frente são simultaneamente difíceis e estimulantes. A Presidência portuguesa continuará empenhada em enfrentar estes desafios. Contamos, como sempre temos contado, com o apoio do Parlamento Europeu para promover e desenvolver uma acção da União e dos seus Estados-Membros, concertada a nível global e que permita à Europa assumir as suas responsabilidades no contexto mundial e responder com êxito aos desafios do futuro. Por vezes, tendemos a esquecer o que a Europa significa para tantos neste mundo globalizado. As imagens de emigrantes desfalecidos nas nossas praias são uma cruel lembrança dessa realidade, do quão privilegiados nós somos aqui na Europa. A Europa tornou-se um baluarte da esperança, na possibilidade de construir um modelo que faz a síntese entre a liberdade, o crescimento económico, a justiça social e a preservação do ambiente numa lógica de parceria, de cooperação e de responsabilidade partilhada. Não é apenas o nosso sucesso enquanto europeus que está em causa. Uma União mais forte para um mundo melhor é o lema da nossa Presidência, como sabem, e de facto acreditamos com sinceridade e com convicção que a Europa deve ter um papel crucial na construção de um mundo mais justo e de um mundo mais equilibrado. A globalização potencia, como nunca antes se viu na história da humanidade, o fluxo de ideias, o contacto entre as pessoas. As perspectivas para o enriquecimento, tanto em termos económicos como culturais, são imensas, mas grandes são também os riscos de novos desequilíbrios de vária ordem e à escala planetária. Temos perante nós o desafio de dar forma a esta nova interdependência cada vez mais fluida num mundo cada vez mais pequeno. Acima de tudo, enfrentar e regular a globalização é uma questão decisiva para as nossas democracias, para o próprio conceito de democracia efectiva, saber se conseguiremos manter nas mãos dos nossos povos e dos nossos representantes eleitos o controlo político sobre as opções fundamentais no tocante à governação económica e a tantos outros aspectos da nossa vida. Estou convencido de que em vários domínios críticos, só seremos eficazes se na Europa formos capazes de dar novas respostas políticas colectivas aos mais sérios problemas do nosso tempo, no crescimento económico e na criação de emprego, na preservação do ambiente, na energia, nas migrações, na luta contra o terrorismo. A União Europeia tem vindo a renovar as suas políticas internas de modo a assegurar a competitividade e um desenvolvimento justo e sustentável. O reforço da coesão social e o respeito pelo ambiente devem guiar as reformas económicas. O investimento na investigação, na inovação e na educação devem ser o motor central do crescimento e do emprego. Mas não estamos sós, seria irresponsável fechar-nos sobre nós próprios, convencidos que a via do egoísmo pode ser eficaz. Não há muros nem fortalezas eficazes neste novo mundo, temos de trabalhar em conjunto com outros países e regiões com o objectivo de conseguir resultados que beneficiem todos. A estabilidade, a liberdade, a segurança e a prosperidade só serão consistentes e duradouras se forem partilhadas. Esta é a vocação da Europa, devemos liderar e moldar a globalização de acordo com os nossos princípios e com os nossos valores, virados para fora, com espírito universalista, como aconteceu nas horas mais nobres da nossa história comum. Em conjunto, a União e os seus Estados-Membros têm demonstrado saber lidar com os problemas e com os desafios comuns, tirando partido da sua experiência de 50 anos de integração. O novo Tratado, o Tratado de Lisboa, dá-nos condições institucionais de maior eficácia e transparência para a União desempenhar o papel que lhe compete no mundo. O desafio é preservar e reforçar o que alcançámos neste período e encontrar formas de defender os nossos interesses e de projectar os nossos valores comuns para além das nossas fronteiras. A Estratégia de Lisboa revista tem fornecido o enquadramento da resposta que a Europa tem que dar a este desafio. O lançamento do novo ciclo de governação dá-nos a oportunidade para reflectir sobre o rumo que pretendemos seguir. A Comunicação da Comissão que hoje aqui debatemos parece-nos um excelente ponto de partida para o debate e constituiu já uma referência para a discussão dos Chefes de Estado e de Governo na Reunião Informal que realizámos em Lisboa no passado dia 19 de Outubro. Estamos a trabalhar no Conselho com base neste documento, procurando estabelecer um conjunto de mensagens que possam constituir um contributo para a preparação do novo ciclo da Estratégia de Lisboa. O Conselho Ecofin desta semana adoptou já conclusões, o Conselho Competitividade do próximo dia 22 irá também aprovar algumas mensagens, o Conselho do Emprego de 5 e 6 de Dezembro prevê adoptar conclusões sobre o futuro da Estratégia Europeia do Emprego no contexto do novo ciclo da Estratégia de Lisboa. Outras formações do Conselho, por sua vez, têm vindo a abordar temas relevantes para a preparação do novo ciclo. Posso confirmar que no essencial estamos de acordo com a Comissão: a Estratégia de Lisboa revista deve continuar a constituir o enquadramento adequado para a resposta que a Europa tem que dar aos principais desafios que se colocam, nomeadamente o desafio da globalização. A Europa está a fazer progressos significativos. Os objectivos fixados nos quatro domínios prioritários, o emprego, conhecimento e inovação, o ambiente empresarial, a energia e as alterações climáticas, que foram escolhidos em 2006, mantêm-se adequados. O novo ciclo deve, nas suas grandes linhas, preservar a estabilidade necessária para consolidar os resultados. Ao mesmo tempo devem ser introduzidos ajustamentos e melhorias para a plena realização do potencial da Estratégia de Lisboa revista. Aproveitando a dinâmica criada pelos progressos já alcançados, a aceleração das reformas deve ser a nossa prioridade de modo a tornar as nossas economias mais pujantes."@ro18 ". Vážený pán predseda, vážený pán predseda Komisie, dámy a páni, globalizácia nie je javom, ktorý je potrebné vnímať iba v kontexte jeho ekonomických dôsledkov a technologických implikácií. Pre vás, dámy a páni, pre členov Rady Európskej únie a vlastne pre nás všetkých, je to v zásade politický problém. Znamená pre ľudí stratu zamestnania, regióny v krízach, miznúce hospodárske odvetvia a nové bezpečnostné a environmentálne hrozby; no znamená tiež nové pracovné príležitosti, nové výrobné odvetvia a nižšie ceny nesmierneho množstva výrobkov, umožňuje zlepšené prideľovanie finančných zdrojov a rast obchodu s tovarmi a službami. EÚ má globálne povinnosti a musí byť lepšie pripravená čeliť globalizácii strategickým, konzistentným a odhodlaným prístupom na svetovej úrovni. Zároveň musíme zostať pevne angažovaní v implementácii takých opatrení na národnej úrovni, ktoré nám umožňujú účinnejšie riešiť problémy vyplývajúce z demografickej zmeny, kvality verejných financií a ich dlhodobej udržateľnosti, pracovného trhu, zamestnanosti, sociálnej súdržnosti, vnútorného trhu, konkurencieschopnosti, výskumu a inovácií, energetiky a klimatických zmien a vzdelávania a odbornej prípravy. Lisabonský program Spoločenstva má v novom cykle dôležitú rolu zároveň vďaka tomu, že ponúka účinnejšie záruky potrebnej konzistencie reforiem. Musia byť posilnené právomoci Parlamentu a Rady a rozvinutá musí byť výmena osvedčených postupov medzi členskými štátmi. Migrácia má v kontexte globalizácie zásadnú úlohu, keďže pomáha zvyšovať rastový potenciál a uľahčovať prispôsobovanie sa. Podľa nedávnej správy o vplyve tejto situácie na mobilitu pracovnej sily, ktorá bola predložená Rade tento týždeň, migračné toky čoraz viac podporujú demografický rast EÚ a mali by sme si povšimnúť, že rozhodujúcim spôsobom napomáhajú posilňovať flexibilitu potrebnú na prekonávanie kríz a vyrovnávať nízku úroveň mobility v rámci regiónu. Vonkajší rozmer lisabonskej stratégie musí byť v týchto globalizovaných podmienkach posilnený a rozvinutý tak, aby premietal politické a hospodárske ciele a sociálne a environmentálne štandardy EÚ za jej hranice. Ako viete, tento aspekt sa stal predmetom diskusie na neformálnom stretnutí hláv štátov a vlád v Lisabone, kde sme rozpracovali v prvom rade otázky týkajúce sa nestability finančných trhov a klimatických zmien. Táto zaujímavá a vzpružujúca politická debata, ktorej sa zúčastnil aj predseda tohto Parlamentu, posilnila našu vieru v budúcnosť. Ako tu už podotkol predseda portugalskej vlády José Sócrates, povinnosťou Európu je viesť globalizačný proces a má na to vhodné postavenie, keďže ťaží z novo vytvorených príležitostí, vrátane tých v oblasti ideí a kultúrnej výmeny. V posilňovaní vzťahov medzi rôznymi ľudskými skupinami a vzájomnej závislosti medzi národmi spočíva kľúčový príspevok EÚ k mieru a celosvetovej stabilite. Európa má politické a inštitucionálne podmienky pre konzistentné reagovanie na výzvy, ktoré globalizácia prináša v ekonomickej, sociálnej a environmentálnej oblasti, a môže preto ovplyvniť globalizačný proces. Potrebujeme užšiu strategickú spoluprácu s našimi partnermi, aby sme vypracovali nový globálny program, ktorý spojí vzájomné otváranie trhov, vylepšené sociálne a finančné štandardy a štandardy v oblasti životného prostredia a duševného vlastníctva a tiež potreba podpory inštitucionálnych kapacít v rozvíjajúcich sa krajinách. Ako portugalský premiér oznámil takisto na záver neformálneho stretnutia v Lisabone, vyhlásenie EÚ o globalizácii bude schválené na európskom samite v dňoch 13. a 14. decembra. Pre občanov a pre svet to bude jasný znak odhodlanosti a angažovanosti európskych vodcov podporovať schopnosť EÚ ovplyvňovať globalizačnú agendu a nachádzať správne odpovede. Výzvy, ktoré pred nami stoja, sú náročné a súčasne podnetné a portugalské predsedníctvo sa nimi bude naďalej zaoberať. Tak ako vždy, počítame s pomocou Európskeho parlamentu pri podporovaní a rozvíjaní takých opatrení na úniovej a národnej úrovni, ktoré sú celosvetovo prijímané a dovoľujú Európe prevziať svoju zodpovednosť a uspieť tvárou v tvár budúcim výzvam. Niekedy máme sklon zabúdať, čo Európa pre toľko ľudí na tomto globalizovanom svete znamená. Obrazy vyčerpaných migrantov na našich plážach sú krutou pripomienkou tejto skutočnosti a toho, akí privilegovaní sme tu v Európe, ktorá sa stala baštou nádeje – nádeje, že je možné vybudovať model, ktorý spája slobodu, hospodársky rast, spoločenskú spravodlivosť a ochranu životného prostredia a ktorý je založený na partnerstve, spolupráci a spoločnej zodpovednosti. V hre nie je len náš úspech ako Európanov. Ako viete, silnejšia Únia pre lepší svet je mottom nášho predsedníctva, a úprimne veríme, že Európa musí hrať rozhodujúca rolu pri budovaní spravodlivejšieho a vyváženejšieho sveta. Globalizácia podnietila nevídanú výmenu myšlienok a kontaktov medzi ľuďmi. Vyhliadky na ekonomické a súčasne kultúrne obohatenie sú značné, ale značné je tiež riziko rôznych druhov novej globálnej nerovnováhy. Čelíme výzve usmerniť túto novú a stále fluidnejšiu vzájomnú závislosť v čoraz menšom svete. Vyrovnanie sa a regulovanie globalizácie je predovšetkým kľúčovou otázkou pre naše demokracie a pre samotnú koncepciu účinnej demokracie: budeme schopní udržať politickú kontrolu nad základnými možnosťami voľby v správe ekonomiky a v toľkých ďalších aspektoch nášho života v rukách nášho ľudu a našich zvolených zástupcov? Pevne verím, že my Európania budeme v rôznych zásadných Európania efektívni, iba ak budeme schopní prísť s novými kolektívnymi politickými riešeniami najvážnejších problémov našej doby, akými sú ekonomický rast a tvorba pracovných miest, ochrana životného prostredia, energia, migrácia a boj proti terorizmu. Európska únia priebežne aktualizovala svoje vnútorné politiky s cieľom zaistiť konkurencieschopnosť a spravodlivý a udržateľný rozvoj. Posilňovanie sociálnej súdržnosti a úcta k životnému prostrediu by mali viesť hospodárske reformy. Investície do výskumu, inovácií a vzdelávania musia poháňať rast a zamestnanosť. Nie sme tu však sami a bolo by nezodpovedné zahľadieť sa do seba a uveriť, že sebeckosť môže fungovať. Tento nový svet nemá účinné múry alebo pevnosti. Musíme spolupracovať s ostatnými krajinami a regiónmi, aby sme dosiahli výsledky, ktoré sú pozitívne pre každého. Stabilita, sloboda, bezpečnosť a prosperita budú pevné a trváce len vtedy, ak budú spoločné. To je práca pre Európu. Musíme viesť a usmerňovať globalizáciu podľa našich zásad a našich hodnôt, nebyť zahľadení do seba, ale hľadieť von univerzalistickým pohľadom, tak ako v najlepších chvíľach našich spoločných dejín. Spoločnou prácou ukázali EÚ a členské štáty, že sa dokážu so spoločnými problémami a spoločnými výzvami vyrovnať, keď využijú svoje skúsenosti s 50 rokmi integrácie. Nová Lisabonská zmluva poskytuje efektívnejšie a transparentnejšie inštitucionálne podmienky pre EÚ a jej rolu vo svete. Výzvou je zachovať a posilniť, čo sme za túto dobu dosiahli, a nájsť spôsoby, ako brániť naše záujmy a premietať naše spoločné hodnoty za naše hranice. Obnovená lisabonská stratégia poskytla Európa rámec pre odpoveď na túto výzvu. Spustenie nového cyklu spravovania nám dáva možnosť zamyslieť sa nad cestou, ktorou sa hodláme uberať. Oznámenie Komisie, ktoré je predmetom dnešnej rozpravy, je vynikajúcim východiskovým bodom pre debatu a poskytlo základ pre diskusiu na neformálnom stretnutí hláv štátov a vlád v Lisabone 19. októbra. Naša práca v Rade vychádza z tohto dokumentu a jej zámerom je určiť balíček textov, ktoré prispejú k príprave ďalšieho cyklu lisabonskej stratégie. Zasadanie Rady ECOFIN v tento týždeň prijalo teraz závery, nejaké texty 22. novembra schváli tiež Rada pre konkurencieschopnosť a podľa plánov má 5. a 6. decembra Rada pre zamestnanosť prijať závery o budúcnosti európskej stratégie zamestnanosti v kontexte nového cyklu lisabonskej stratégie. I v ďalších zloženiach sa Rada zapodievala otázkami, ktoré sú relevantné pre prípravu nového cyklu. Môžem potvrdiť, že v zásade sa zhodujeme s Komisiou: obnovená lisabonská stratégia musí zostať vhodným rámcom pre odpoveď Európy na kľúčové výzvy, ktorým čelí, predovšetkým na výzvu globalizácie. Európa robí významný pokrok. Ciele, ktoré boli v roku 2006 vybrané a nastavené v štyroch prioritných oblastiach, a to zamestnanosť, vzdelanosť a inovácie, podnikateľské prostredie a energetika a zmena klímy, sú stále primerané. V hlavných obrysoch musí nový cyklus zachovať stabilitu, ktorá je potrebná na konsolidáciu výsledkov. Je dôležité súčasne realizovať také úpravy a vylepšenia, aby mohol byť dosiahnutý plný potenciál obnovenej lisabonskej stratégie. V situácii, kedy profitujeme z hybnosti vytvorenej už dosiahnutým pokrom, musí byť našou prioritou zrýchliť tempo reforiem na posilnenie našich hospodárstiev."@sk19 ". Gospod predsednik, gospod predsednik Komisije, gospe in gospodje, pojava globalizacije ne smemo obravnavati le v smislu njegovih gospodarskih in tehnoloških posledic. Globalizacija je za vas, gospe in gospodje, za člane Sveta Evropske unije in dejansko za vse nas v osnovi politična zadeva. Del globalizacije so ljudje, ki izgubijo zaposlitev, regije v težavnem položaju, izginjanje gospodarskih sektorjev ter nove nevarnosti na področju varnosti in okolja, vendar globalizacija vključuje tudi nove možnosti za zaposlitev, nove proizvodne sektorje, nižje cene za številne različne proizvode, pri čemer omogoča nove načine dodelitve finančnih sredstev ter rast na področju trgovine proizvodov in storitev. EU je odgovorna na svetovni ravni in mora biti boljše pripravljena na soočenje z globalizacijo prek strateškega, skladnega in odločnega globalnega pristopa. Še naprej moramo biti zavezani izvajanju ukrepov na nacionalni ravni, kar nam hkrati omogoča učinkovitejše reševanje problemov v zvezi z demografskimi spremembami, kakovostjo javnih financ in dolgoročno trajnostjo, trgom dela, zaposlovanjem, socialno kohezijo, notranjim trgom, konkurenčnostjo, inovacijami in raziskavami, energijo in podnebnimi spremembami ter izobraževanjem in usposabljanjem. Lizbonski program Skupnosti ima hkrati pomembno vlogo v novem ciklu, ker omogoča učinkovitejša jamstva za nujno skladnost reform. Odgovornost Parlamenta in Sveta je treba okrepiti in razviti izmenjavo dobrih praks med državami članicami. Preseljevanje ima v okviru globalizacije temeljno vlogo, ker povečuje potencial rasti in lajša prilagajanje. Glede na nedavno poročilo v zvezi z vplivi teh razmer na mobilnost delavcev, ki ga je ta teden predložil Svet, demografsko rast EU vse bolj spodbujajo migracijski tokovi in pozorni bi morali biti na odločen način, s katerim ti tokovi pripomorejo h krepitvi prožnosti, ki je potrebna za soočanje s krizami in za nadomestitev nizkih stopenj mobilnosti v regiji. V tem globaliziranem okviru je treba okrepiti in razviti zunanjo razsežnost lizbonske strategije, s katero se načrtujejo politični in gospodarski cilji EU ter socialni in okoljski standardi zunaj njenih meja. Kot veste, se je ta vidik obravnaval v razpravi voditeljev držav in vlad na lizbonskem neuradnem srečanju, kjer smo oblikovali vprašanja v zvezi z nestabilnostjo finančnega trga in zlasti podnebnimi spremembami. Ta zanimiva in spodbudna politična razprava, v kateri je sodeloval tudi predsednik tega parlamenta, je okrepila naše zaupanje v prihodnost. Kot je že poudaril portugalski predsednik vlade José Sócrates, je dolžnost Evrope voditi proces globalizacije in Evropa je v položaju, ko to lahko stori tako, da izkoristi prednost nastalih novih priložnosti, tudi tistih na področju zamisli in kulturne izmenjave. S krepitvijo odnosov med ljudmi in soodvisnosti med narodi EU bistveno prispeva k miru in svetovni stabilnosti. Evropa se mora soočiti s političnimi in institucionalnimi pogoji ob upoštevanju izzivov, nastalih zaradi globalizacije na gospodarskem, socialnem in okoljskem področju, zato lahko vpliva na proces globalizacije. Potrebujemo močnejše strateško sodelovanje z našimi partnerji, da se razvije nov program na globalni ravni, ki bo združeval vzajemno odprtje trgov, izboljšana merila in potrebo po podpori institucionalne usposobljenosti držav v razvoju. Kot je naznanil tudi portugalski predsednik vlade na neuradnem srečanju v Lizboni, se bo deklaracija EU o globalizaciji sprejela na evropskem vrhu 13. in 14. decembra. To bo za državljane in svet jasno sporočilo o odločnosti in zavezanosti evropskih voditeljev k podpiranju zmogljivosti EU, da vpliva na globalni program in najde prave odgovore. Izzivi pred nami so težavni in spodbudni hkrati; portugalsko predsedstvo se bo z njimi še naprej soočalo. Kot vedno do zdaj tudi tokrat računamo na podporo Evropskega parlamenta, da bo spodbujal ter razvijal EU in nacionalno ukrepanje, kot je bilo dogovorjeno na globalni ravni, ker to Evropi omogoča, da prevzame svojo odgovornost v globalnem smislu ter se uspešno sooči s prihodnjimi izzivi. Včasih pozabimo, kaj pomeni Evropa za tako veliko ljudi v tem globaliziranem svetu. Prizori priseljencev, ki obnemogli ležijo na naših plažah, kruto opozarjajo na dejanske razmere in na privilegiranost priseljencev v Evropi, ki je postala branik upanja, upanja, da je mogoče oblikovati model, ki združuje svobodo, gospodarsko rast, socialno pravičnost in varstvo okolja, kar temelji na partnerstvu, sodelovanju in skupni odgovornosti. Ogrožen ni le uspeh nas, Evropejcev. Kot veste, je slogan našega predsedstva močnejša Unija za boljši svet in resnično verjamemo, da mora imeti Evropa ključno vlogo pri izgradnji pravičnejšega in bolj uravnoteženega sveta. Globalizacija je spodbujala doslej največje možnosti za izmenjavo zamisli in stike med ljudmi. Možnosti za obogatitev v gospodarskem in kulturnem smislu so ogromne, vendar so ogromna tudi različna tveganja za novo svetovno neravnovesje. Soočamo se z izzivom, kako oblikovati to novo in vse bolj spremenljivo soodvisnost v vedno bolj omejenem svetu. Sprijazniti se z globalizacijo in to področje urediti je ključno vprašanje za naše demokratične sisteme ter za pravi koncept učinkovite demokracije: ali bomo lahko ohranjali politični nadzor nad temeljnimi možnostmi v gospodarskem upravljanju ter toliko drugimi vidiki našega življenja, ki so odvisni od naših ljudi in naših izvoljenih predstavnikov? Trdno verjamem, da bomo Evropejci na različnih ključnih področjih uspešni le, če bomo sposobni zagotoviti nove skupne politične rešitve za najresnejše probleme našega časa, kot so gospodarska rast in ustvarjanje novih delovnih mest, varstvo okolja, energija, preseljevanje ter boj proti terorizmu. Evropska unija posodablja svoje notranje politike, da bi zagotovila konkurenčnost ter pravičen in trajnosten razvoj. Gospodarske reforme bi morala usmerjati krepitev socialne kohezije in spoštovanje okolja. V okviru rasti in zaposlovanja je treba vlagati v raziskave, inovacije in izobraževanje. Vendar v tem procesu nismo sami in bilo bi neodgovorno, če bi postali samozadostni in prepričani, da je delovanje v lastnem interesu lahko učinkovito. Ta novi svet nima učinkovite zaščite ali opore. Delovati moramo skupaj z drugimi državami in regijami, da dosežemo rezultate, ki bodo pozitivni za vsakogar. Stabilnost, svoboda, varnost in blaginja bodo trdne in bodo trajale le, če jih bomo dosegli skupaj. To je naloga Evrope. Globalizacijo moramo voditi in oblikovati ob upoštevanju naših načel in vrednot, pri čemer moramo zadeve obravnavati z vsestransko odprtostjo, kot smo to počeli v najuspešnejših trenutkih naše skupne zgodovine. S sodelovanjem so EU in države članice pokazale, da skupne probleme in izzive lahko rešujejo tako, da izkoristijo 50-letne izkušnje povezovanja. Nova lizbonska pogodba zagotavlja bolj učinkovite in pregledne institucionalne pogoje za vlogo EU v svetu. Izziv je ohraniti in okrepiti takrat doseženo ter najti načine za zaščito naših interesov in oblikovanje naših skupnih vrednot preko naših meja. Prenovljena lizbonska strategija zagotavlja okvir, ki bo omogočil, da se bo Evropa na ta izziv odzvala. Začetek novega cikla upravljanja nam omogoča razmislek o nadaljnjem delovanju. Sporočilo Komisije, o katerem danes razpravljamo, je odlično izhodišče za razpravo in je zagotovilo podlago za razpravo med voditelji držav in vlad na lizbonskem neuradnem srečanju dne 19. oktobra. Naše delo v Svetu temelji na tem dokumentu in na ta način skušamo opredeliti sveženj besedil, da bi prispeval k pripravi naslednjega cikla lizbonske strategije. Ekonomsko-finančni svet je ta teden sprejel sklepe, tudi Svet za konkurenčnost z dne 22. novembra bo odobril nekatera besedila, svet o zaposlovanju, ki bo potekal 5. in 6. decembra, načrtuje sprejetje sklepov o prihodnosti evropske strategije zaposlovanja v okviru novega cikla lizbonske strategije. Druge sestave Sveta obravnavajo vprašanja, ki zadevajo pripravo novega cikla. Potrdim lahko, da se v bistvu strinjamo s Komisijo: prenovljena lizbonska strategija mora še naprej predstavljati ustrezen okvir za odziv Evrope na večje izzive, s katerimi se soočamo, zlasti na izziv globalizacije. Evropa bistveno napreduje. Cilji, ki so zastavljeni na štirih prednostnih področjih – zaposlovanje, znanje in inovacije, poslovno okolje ter energija in podnebne spremembe, izbranih leta 2006, so še vedno ustrezni. Glavne poteze novega cikla morajo ohraniti stabilnost, ki je potrebna za okrepitev rezultatov. Pomembno je, da se hkrati zagotovijo prilagoditve in izboljšave, da se lahko doseže celoten potencial prenovljene lizbonske strategije. Dosedanji napredek nas spodbuja pri naši prednostni nalogi, tj. pospešitvi izvajanja reform za okrepitev naših gospodarstev."@sl20 ". Herr talman, herr kommissionsordförande, mina damer och herrar! Globaliseringen är inte bara en företeelse som måste ses mot bakgrund av sina ekonomiska följder och tekniska konsekvenser. För er, för medlemmarna av Europeiska unionens råd och faktiskt för oss allihop är det i grund och botten en politisk fråga. Det handlar om människor som förlorar sina arbeten, krisdrabbade regioner, ekonomiska sektorer som försvinner och nya säkerhets- och miljöhot, men det handlar också om nya arbetstillfällen, nya produktionssektorer och lägre priser på en lång rad produkter, vilket möjliggör en bättre fördelning av de ekonomiska resurserna och ökad handel med varor och tjänster. EU har ett globalt ansvar och måste förbereda sig bättre för globaliseringen genom en strategisk, sammanhängande och beslutsam strategi på global nivå. Samtidigt måste vi fortsätta att beslutsamt genomföra åtgärder på nationell nivå som gör att vi mer effektivt kan hantera de problem som uppstår till följd av demografiska förändringar, de offentliga finansernas kvalitet och långsiktiga hållbarhet, arbetsmarknaden, sysselsättningen, den sociala sammanhållningen, den inre marknaden, konkurrenskraft, forskning och innovation, energi och klimatförändring samt utbildning. EU:s Lissabonprogram har dessutom en viktig roll att spela i den nya cykeln genom att erbjuda effektivare garantier för den nödvändiga konsekvensen i reformerna. Parlamentets och rådets egenansvar måste stärkas, och utbytet av god praxis mellan medlemsstaterna måste utvecklas. Migration spelar en viktig roll i samband med globalisering genom att bidra till en ökad tillväxtpotential och underlätta anpassning. Enligt en ny rapport som lagts fram för rådet den här veckan om hur denna situation påverkar arbetskraftens rörlighet främjas befolkningstillväxten i EU i allt högre grad av migrationsströmmar, och det bör noteras att de på ett avgörande sätt bidrar till den flexibilitet som krävs för att hantera kriser och kompensera för en låg rörlighet mellan regioner. I detta globaliserade sammanhang måste Lissabonstrategins externa dimension stärkas och utvecklas, så att EU:s politiska och ekonomiska målsättningar och sociala och miljömässiga normer kan spridas utanför dess gränser. Som ni vet var det denna fråga som behandlades under stats- och regeringschefernas diskussion vid det informella mötet i Lissabon, där vi gick närmare in på frågor som finansmarknadens instabilitet och klimatförändringen. Denna intressanta och stimulerande politiska debatt, där även Europaparlamentets talman deltog, stärkte vår framtidstro. Som den portugisiske premiärministern José Sócrates redan har påpekat här är EU skyldigt att leda globaliseringsprocessen och har förmågan att göra det genom att utnyttja de nya möjligheter som uppstått, även när det gäller utbyte av idéer och kultur. Genom att stärka förbindelserna mellan folken och det ömsesidiga beroendet mellan nationer bidrar EU på ett avgörande sätt till fred och global stabilitet. EU har de politiska och institutionella förutsättningarna för att på ett konsekvent sätt hantera de utmaningar som globaliseringen ger upphov till på det ekonomiska och sociala området och miljöområdet, och kan därför påverka globaliseringsprocessen. Vi behöver ett starkare strategiskt samarbete med våra partnerländer för att kunna utveckla en ny global agenda, där ömsesidig marknadsöppning och förbättrade normer på det miljömässiga, sociala, finansiella och immaterialrättsliga området kombineras med behovet av att stödja utvecklingsländernas institutionella kapacitet. Som den portugisiske premiärministern också tillkännagav i slutet av det informella mötet i Lissabon kommer en förklaring från EU om globaliseringen att antas vid EU-toppmötet den 13–14 december. Detta kommer att utgöra en tydlig signal till medborgarna och till världen om de europeiska ledarnas beslutsamhet och engagemang för att öka EU:s förmåga att påverka globaliseringsagendan och komma fram till de rätta lösningarna. De utmaningar som ligger framför oss är både svåra och stimulerande, och det portugisiska ordförandeskapet kommer att fortsätta att ge sig i kast med dem. Vi räknar som vanligt med Europaparlamentets stöd när det gäller att främja och utveckla insatser på europeisk och nationell nivå som beslutats på global nivå och ger EU möjlighet att fullgöra sitt ansvar i det globala sammanhanget och hantera de framtida utmaningarna med framgång. Det händer att vi glömmer vad EU betyder för så många människor i vår globaliserade värld. Bilderna av utmattade migranter på våra stränder är en grym påminnelse om den verkligheten och om hur privilegierade vi är här i Europa, som har blivit en bastion av hopp – hopp om att det är möjligt att bygga upp en modell där frihet, ekonomisk tillväxt, social rättvisa och miljöskydd kombineras på grundval av partnerskap, samarbete och delat ansvar. Det är inte bara vår framgång som européer som står på spel. En starkare union för en bättre värld är som ni vet mottot för vårt ordförandeskap, och det är vår uppriktiga mening att EU måste spela en avgörande roll i uppbyggnaden av en rättvisare och mer balanserad värld. Globaliseringen har gynnat uppkomsten av ett aldrig förut skådat utbyte av idéer och kontakter mellan människor. Möjligheterna till ökad rikedom, i både ekonomisk och kulturell bemärkelse, är enorma, men det är också riskerna för nya globala obalanser av olika slag. Vi står inför utmaningen att fastställa formerna för detta nya och allt instabilare ömsesidiga beroende i en allt mindre värld. Att komma underfund med och reglera globaliseringen är framför allt en central fråga för våra demokratier och för själva innebörden i en effektiv demokrati. Kommer vi att kunna se till att den politiska kontrollen över grundläggande val som gäller det ekonomiska styret och en mängd andra aspekter av vårt liv blir kvar hos vårt folk och våra valda företrädare? Jag är övertygad om att vi européer kan vara effektiva på olika avgörande områden endast om vi kan tillhandahålla nya, gemensamma politiska lösningar på vår tids allvarligaste problem, t.ex. ekonomisk tillväxt och skapande av sysselsättning, miljöskydd, energi, migration och kampen mot terrorismen. EU har aktualiserat sin interna politik för att säkra konkurrenskraft och en rättvis och hållbar utveckling. Stärkande av den sociala sammanhållningen och respekt för miljön bör vara vägledande för ekonomiska reformer. Investeringar i forskning, innovation och utbildning måste ge tillväxt och sysselsättning. Men vi är inte ensamma, och det vore oansvarigt att vända sig inåt i övertygelsen om att egenintresse kan vara effektivt. I den nya världen finns inga verkningsfulla murar eller fästningar. Vi måste samarbeta med andra länder och regioner för att åstadkomma resultat som gynnar alla. Oavbruten och varaktig stabilitet, frihet, säkerhet och rikedom kan åstadkommas endast om de utgör delade värden. Detta är EU:s kall. Vi måste leda och forma globaliseringen i överensstämmelse med våra principer och värden och se på omvärlden med vidsynthet, som vi gjort under de bästa stunderna i vår gemensamma historia. EU och dess medlemsstater har visat att de genom att samarbeta kan lösa gemensamma problem och ta sig an gemensamma utmaningar med utnyttjande av sin 50-åriga erfarenhet av integration. Genom det nya Lissabonfördraget införs effektivare och tydligare institutionella villkor för att EU ska kunna spela sin roll i världen. Utmaningen består i att bevara och stärka det vi har åstadkommit under den tiden och finna sätt att försvara våra intressen och sprida våra gemensamma värden utanför våra gränser. Den förnyade Lissabonstrategin har gett EU de ramar som krävs för att ta itu med denna utmaning. Inledningen av en ny förvaltningscykel ger oss tillfälle att överväga vilken väg vi vill gå. Det meddelande från kommissionen som vi diskuterar i dag är en utmärkt utgångspunkt för debatten och låg till grund för diskussionen mellan stats- och regeringscheferna vid det informella mötet i Lissabon den 19 oktober. Vårt arbete i rådet baseras på detta dokument, och syftet är att utarbeta ett textpaket som ett bidrag till förberedelserna inför Lissabonstrategins nästa cykel. Vid Ekofinrådets möte den här veckan antogs slutsatser, vid konkurrenskraftsrådets möte den 22 november kommer också en del texter att godkännas, och sysselsättningsrådet planerar att vid sitt möte den 5–6 december anta slutsatser om den europeiska sysselsättningsstrategins framtid inom ramen för Lissabonstrategins nästa cykel. Andra rådskonstellationer har behandlat frågor med anknytning till förberedelserna inför den nya cykeln. Jag kan bekräfta att vi i princip håller med kommissionen: den förnyade Lissabonstrategin måste även fortsättningsvis utgöra den lämpliga ramen för EU:s respons på de stora utmaningar vi står inför, särskilt globaliseringen. EU gör stora framsteg. De mål som fastställts på de fyra prioriterade områden som valdes ut 2006 – sysselsättning, kunskap och innovation, företagsklimat samt energi och klimatförändring – behåller sin relevans. Huvuddragen i den nya cykeln måste handla om att bevara den stabilitet som krävs för att konsolidera resultaten. Det är samtidigt viktigt att göra anpassningar och förbättringar så att den förnyade Lissabonstrategin kan nå sin fulla potential. Vi måste utnyttja den energi som frigjorts genom de framsteg som redan gjorts och prioritera att öka takten i reformerna för att stärka våra ekonomier."@sv22
lpv:unclassifiedMetadata	"ECOFIN"13 "José Sócrates"13 "Manuel Lobo Antunes,"18,5,15,17 "Presidente em exercício do Conselho"18,15,17 "governance"12 "leader"12 "nõukogu eesistuja"5 "partner"12

Named graphs describing this resource:

The resource appears as object in 2 triples

Context graph