Local view for "http://purl.org/linkedpolitics/eu/plenary/2007-10-24-Speech-3-383"

Predicate	Value (sorted: default)
rdf:type	lpv_eu:Speech⁶
dcterms:Date	"2007-10-24"^^xsd:date⁶
dcterms:Is Part Of	lp_eu:Tratat internaţional de interzicere a muniţiei cu dispersie (dezbatere)⁶
dcterms:Language	"de"^^xsd:language⁶
lpv:document identification number	"en.20071024.41.3-383"⁶
lpv:hasSubsequent	lp_eu:2007-10-24-Speech-3-384⁶
lpv:speaker	lp:Tobias Pflüger⁶
lpv:spoken text	"Frau Präsidentin! Persönlich habe ich mich zum ersten Mal mit Streubomben intensiver während des NATO-Angriffskriegs gegen Jugoslawien beschäftigt. Das war einer der Kriege, gegen den ich gekämpft habe, und der wie viele andere Kriege von westlichen Staaten geführt wurde. 98 % der Opfer von Streubomben sind Zivilisten. 5 bis 40 % der Submunition von Streubomben explodieren nicht. Ich will hier einfach einmal Klartext reden: Es sind vor allem große westliche Industriestaaten, die Splitterbomben produzieren, ihre Armeen damit ausrüsten und Streubomben in Kriegen einsetzen. 34 Länder produzieren Streubomben, davon 13 EU-Staaten. Streubomben sind Teil einer Art von Kriegsführung, an der EU-Staaten beteiligt sind, zum Beispiel in Jugoslawien, Afghanistan oder im Irak. Deshalb, vergießen Sie hier bitte keine Krokodilstränen! Die EU muss sich an die eigene Nase fassen. Das heißt ganz konkret, dass es einer gemeinsamen ablehnenden Position der Europäischen Union gegen diese schlimmen Mordwaffen bedarf. Das heißt: keine Produktion mehr von Streubomben und natürlich auch kein Einsatz von Splitterbomben, so wie im Golfkrieg oder in Jugoslawien, in Afghanistan, im Irak und im Libanon geschehen. Das darf nicht mehr sein!"@de⁹
lpv:spokenAs	substitute; Delegation for relations with Iran (2007-03-15--2009-07-13)²³ member; EUL/NGL (2004-07-20--2009-07-13)²³ member; AFET (2007-01-31--2009-07-13)²³ member; SEDE (2007-01-31--2009-07-13)²³ member; Delegation for relations with the NATO Parliamentary Assembly (2007-03-14--2009-07-13)²³ unknown; Linkspartei.PDS (2006-10-05--2008-02-10)²³ vice-chair; Delegation for relations with the Gulf States, including Yemen (2007-03-14--2009-07-13)²³ substitute; DEVE (2007-01-31--2009-07-13)²³
lpv:translated text	"Vážená paní předsedající, s touto záležitostí jsem se poprvé osobně zabýval během agrese a války NATO proti Jugoslávii, jedné z válek, se kterou jsem nesouhlasil a kterou jako mnoho jiných vedly západní země. Přibližně 98 % obětí kazetové munice jsou civilisté. Od 5 do 40 % submunice kazetové munice nevybuchne. Budu velmi upřímný: tříštivou munici vyrábějí zejména významné západní industrializované země, jejichž armády jsou touto municí vybavené. Tyto země také rozmisťují kazetovou munici ve válkách. Kazetovou munici vyrábí 34 zemní včetně 13 členských států EU. Kazetová munice je součástí válek, které vedou země EU, například v bývalé Jugoslávii, Afghánistánu a Iráku, tak tu prosím Vás neroňme krokodýlí slzy! EU se s tím musí statečně vyrovnat. Jinými slovy, znamená to, že Evropská unie musí přijmout společný postoj odsuzující tyto vražedné zbraně. To znamená ukončit výrobu kazetové munice, a samozřejmě přestat používat tříštivou munici, jako tomu bylo ve válce v Zálivu, Jugoslávii, Afghánistánu, Iráku a Libanonu. Nemůžeme dopustit, aby to dále pokračovalo."@cs¹ ". Fru formand! Første gang jeg personlig beskæftigede mig med dette spørgsmål var under NATO's angrebskrig mod Jugoslavien, en af de krige, jeg var modstander af, og som så mange andre krige blev ført af vestlige lande. Omkring 98 % af ofrene for klyngebomber er civile. Mellem 5 og 40 % af delammunitionen i klyngebomber eksploderer ikke. Lad mig sige det ligeud: Det er især de større vestlige industrilande, der fremstiller og udstyrer deres hære med fragmentationsbomber og anvender klyngebomber i krige. 34 lande fremstiller klyngebomber, heraf 13 EU-medlemsstater. Klyngebomber er en faktor i krige, der føres af EU-lande, f.eks. i det tidligere Jugoslavien, Afghanistan og Irak, så lad venligst være med at udgyde krokodilletårer her! EU skal mande sig op. Helt specifikt betyder dette, at EU skal vedtage en fælles holdning, hvor man fordømmer disse morderiske våben. Det betyder et stop for produktion af klyngebomber og naturligvis ingen brug af fragmentationsbomber, som det skete under Golfkrigen, i Jugoslavien, Afghanistan, Irak og Libanon. Det må ikke få lov at fortsætte."@da² ". Κυρία Πρόεδρε, την πρώτη φορά που ασχολήθηκα με αυτό το ζήτημα ήταν κατά τη διάρκεια του επιθετικού πολέμου του ΝΑΤΟ κατά της Γιουγκοσλαβίας, ενός από τους πολέμους στους οποίους αντιτάχθηκα και ο οποίος όπως πολλοί άλλοι πόλεμοι πραγματοποιήθηκε από Δυτικές χώρες. Το 98% περίπου των θυμάτων των βομβών διασποράς είναι άμαχοι. Ποσοστό από 5 έως 40% των δευτερευόντων βλημάτων δεν εκρήγνυνται. Ας μιλήσω ευθέως: κυρίως οι μεγαλύτερες δυτικές βιομηχανοποιημένες χώρες είναι αυτές οι οποίες παράγουν και προσθέτουν στον οπλισμό τους βόμβες κατακερματισμού και πυρομαχικά διασποράς στους πολέμους. Υπάρχουν 34 χώρες οι οποίες παράγουν βόμβες διασποράς, συμπεριλαμβανόμενων 13 κρατών μελών της ΕΕ. Οι βόμβες διασποράς αποτελούν έναν παράγοντα στους πολέμους που διεξάγονται από χώρες της ΕΕ, για παράδειγμα στην πρώην Γιουγκοσλαβία, το Αφγανιστάν και το Ιράκ, σας παρακαλώ λοιπόν, ας σταματήσουμε τα κροκοδείλια δάκρυα εδώ! Η ΕΕ πρέπει να αντιμετωπίσει την κατάσταση με θάρρος. Συγκεκριμένα, αυτό σημαίνει ότι απαιτείται από την Ευρωπαϊκή Ένωση να εγκρίνει μια κοινή θέση η οποία θα καταδικάζει αυτά τα δολοφονικά όπλα. Αυτό θα σημάνει ένα τέλος της παραγωγής βομβών διασποράς, και ασφαλώς τη μη χρήση βομβών κατακερματισμού όπως συνέβη στον πόλεμο του Κόλπου, της Γιουγκοσλαβίας, του Αφγανιστάν και του Λιβάνου. Αυτό δεν πρέπει να επιτρέψουμε να συνεχιστεί."@el¹⁰ ". Madam President, the first time I dealt personally with this issue was during NATO’s war of aggression against Yugoslavia, one of the wars which I opposed and which like many other wars was waged by Western countries. Some 98% of the victims of cluster bombs are civilians. Between 5 and 40% of the submunitions of cluster bombs do not explode. Let me be blunt: it is mainly the major Western industrialised countries which produce and equip their armies with fragmentation bombs and deploy cluster bombs in wars. There are 34 countries which produce cluster bombs, including 13 EU Member States. Cluster bombs are a factor in wars being waged by EU countries, for example in the former Yugoslavia, Afghanistan and Iraq, so please, let us not shed any crocodile tears here! The EU must bite the bullet. In specific terms, this means that we need the European Union to adopt a common position condemning these murderous weapons. That means an end to the production of cluster bombs, and of course no use of fragmentation bombs as occurred in the Gulf War, Yugoslavia, Afghanistan, Iraq and Lebanon. It cannot be allowed to continue."@en⁴ ". Señora Presidenta, la primera vez que me ocupé personalmente de este asunto fue durante la guerra de ocupación de la OTAN contra Yugoslavia, una de las guerras a las que me opuse y que, como otras muchas, estuvo promovida por países occidentales. Cerca del 98 % de las víctimas de las bombas de racimo son civiles. Entre el 5 y el 40 % de las submuniciones no explotan. Permítanme ser muy claro: son sobre todo los grandes países industrializados de Occidente los que producen y equipan a sus ejércitos con bombas de fragmentación y siembran las bombas de racimo en las guerras. Existen 34 países que producen bombas de racimo, incluidos 13 Estados miembros. Las bombas de racimo forman parte de una modalidad de guerra practicada por países de la UE, por ejemplo, en la antigua Yugoslavia, Afganistán e Iraq, así que, por favor, no vertamos lágrimas de cocodrilo aquí. La UE tiene que dar la cara. En términos concretos, esto significa que necesitamos que la Unión Europea apruebe una posición común condenando estas armas asesinas. Eso significa el final de la producción de bombas de racimo y, desde luego, la no utilización de bombas de fragmentación, como ha ocurrido en la Guerra del Golfo, Yugoslavia, Afganistán, Iraq y el Líbano. No se puede permitir que continúe."@es²¹ "Lugupeetud juhataja, esimest korda tuli mul isiklikult tegemist teha kõnealuse küsimusega NATO agressioonisõjas Jugoslaavia vastu, üks sõdadest, millele ma vastu olin ja mida, nagu paljusid teisi sõdasid, pidasid lääneriigid. Ligi 98% kobarpommide ohvritest on tsiviilisikud. 5–40% kassettlahingumoona lõhkeainest ei lõhke. Ütlen otse: tegemist on peamiselt suurte lääne tööstusriikidega, kes toodavad ja varustavad oma armeesid ja kasutavad sõjas kassettlahingumoona. 34 riigi hulgas, kes kassettlahingumoona toodavad, on 13 ELi liikmesriiki. Kassettlahingumoona on kasutatud ELi liikmesriikide sõditud sõdades, näiteks endises Jugoslaavias, Afganistanis ja Iraagis, nii et ärgem valagem siin krokodillipisaraid! EL peab asjaga jõuliselt tegelema. Konkreetselt tähendab see seda, et Euroopa Liit peab võtma ühise seisukoha, millega mõistab hukka need surmavad relvad. See tähistab kassettlahingumoona tootmise ja muidugi mõista kasutamise lõppu, nagu seda tehti Lahesõjas, Jugoslaavias, Afganistanis, Iraagis ja Liibanonis. Seda ei tohi enam juhtuda."@et⁵ ". Arvoisa puhemies, jouduin henkilökohtaisesti tekemisiin tämän asian kanssa ensimmäisen kerran Naton käydessä hyökkäyssotaa Jugoslaviaa vastaan. Vastustin kyseistä sotaa, jota monien muiden sotien tavoin kävivät länsimaat. Rypälepommien uhreista jotakuinkin 98 prosenttia on siviilejä. Rypälepommien tytärpommeista 5–40 prosenttia ei räjähdä. Sanon tämän suorasukaisesti: tärkeimmät teollistuneet länsimaat ovat suurimpia rypälepommien valmistajia, ja ne varustavat armeijansa näillä pommeilla ja käyttävät niitä sodassa. Rypälepommeja valmistetaan 34 maassa, joista 13 on EU:n jäsenvaltioita. Rypälepommeilla on osansa EU:n valtioiden käymissä sodissa, esimerkiksi entisessä Jugoslaviassa, Afganistanissa ja Irakissa, joten älkäämme vuodattako krokotiilin kyyneleitä! EU:n on otettava lusikka kauniiseen käteen. Käytännössä se merkitsee, että Euroopan unionin on vahvistettava yhteinen kanta, jossa tuomitaan nämä murhaavat aseet. Tämä tarkoittaa, että rypäleaseiden valmistus on lopetettava eikä niitä tietenkään voida enää käyttää kuten tehtiin Persianlahden sodassa, Jugoslaviassa, Afganistanissa, Irakissa ja Libanonissa. Sitä ei tule enää sallia."@fi⁷ ". Madame la Présidente, la première fois que je me suis occupé personnellement de ce problème, c’était au cours de la guerre d’agression de l’OTAN contre la Yougoslavie, une des guerres à laquelle je me suis opposé et qui, comme beaucoup d’autres, était menée par des pays occidentaux. Quelque 98 % des victimes des bombes à fragmentation sont des civils. Entre 5 et 40 % des sous-munitions des bombes à fragmentation n’explosent pas. Permettez-moi de ne pas mâcher mes mots: ce sont principalement les grands pays industrialisés occidentaux qui produisent et équipent leurs armées de bombes à fragmentation et qui déploient des sous-munitions lors des guerres. Il y a 34 pays qui produisent des bombes à fragmentation, dont 13 États membres de l’UE. Les bombes à fragmentation sont un paramètre des guerres menées par les pays de l’UE, par exemple en ex-Yougoslavie, en Afghanistan et en Iraq, alors, s’il vous plaît, arrêtez vos larmes de crocodile! L’UE doit serrer les dents. Cela signifie, plus particulièrement, qu’il faut que l’Union européenne adopte une position commune condamnant ces armes meurtrières. Cela signifie mettre un terme à la production de sous-munitions et, bien sûr, à l’utilisation de bombes à fragmentation, comme ce qui s’est produit lors de la guerre du Golfe, en Yougoslavie, en Afghanistan, en Iraq et au Liban. Cela ne peut plus durer."@fr⁸ ". Elnök asszony, ezzel a témával személyesen először a NATO Jugoszlávia elleni támadó háborúja alatt foglalkoztam, amely egyike volt azon háborúknak, melyeket elleneztem és melyeket – sok más háborúhoz hasonlóan – nyugati országok vívtak. A repeszbombák áldozatainak 98%-a a polgári lakosok közül kerül ki. A repeszbombák résztölteteinek 5-40%-a nem robban fel. Hadd legyek nagyon őszinte: főleg a nyugati országok állítanak elő repeszbombákat, szerelik fel velük hadseregeiket és vetik be azokat a háborúkban. 34 ország gyárt repeszbombákat, köztük 13 uniós tagállam. A repeszbombák szerepelnek az EU országai által vívott háborúkban, például a volt Jugoszlávia, Afganisztán és Irak elleni háborúkban, úgyhogy kérem, ne ejtsünk itt krokodilkönnyeket! Az Uniónak le kell nyelnie a keserű pirulát. Ez konkrétan azt jelenti, hogy az Európai Uniónak közös álláspontot kell elfogadnia, amely elítéli e gyilkos fegyvereket. Ez a repeszbombák gyártásának végét jelenti és természetesen azt is, hogy nem lehet ezeket többé bevetni, mint ahogy történt az Öböl-háborúban, Jugoszláviában, Afganisztánban, Irakban és Libanonban. Ez nem folytatódhat."@hu¹¹ ". Signora Presidente, la prima volta che mi sono occupato personalmente di tale questione, è stato durante la guerra di aggressione della NATO contro la Iugoslavia, uno dei conflitti a cui mi sono opposto e che, come molti altri, è stato intrapreso da paesi occidentali. Circa il 98 per cento delle vittime delle bombe a grappolo è costituito da civili. Dal 5 al 40 per cento delle submunizioni di bombe a grappolo non esplode. Sarò schietto: sono soprattutto i grandi paesi occidentali industrializzati a produrre e dotare i loro eserciti di bombe a frammentazione e a grappolo nelle guerre. Esistono 34 paesi che producono bombe a grappolo, inclusi 13 Stati membri dell’UE. Queste armi sono un elemento bellico fornito da paesi europei, ad esempio nell’ex Iugoslavia, in Afghanistan e Iraq, pertanto non versiamo lacrime di coccodrillo al proposito! L’UE deve incassare il colpo. In termini specifici, ciò significa che occorre che l’Unione europea adotti una posizione comune che condanni queste armi letali. Tale azione comporta l’interruzione della produzione delle bombe a grappolo e, naturalmente, dell’impiego di bombe a frammentazione com’è accaduto nella guerra del Golfo, in Iugoslavia, Afghanistan, Iraq e Libano. Non possiamo permettere che continui."@it¹² ". Gerb. pirmininke, pirmą kartą su šiuo klausimu man teko susidurti NATO agresijos prieš Jugoslaviją, karo, kuriam aš nepritariau ir kurį, kaip daugelį kitų palaimino vakarų valstybės, metu. Maždaug 98 proc. kasetinių bombų aukų yra civiliai gyventojai. 5–40 proc. kasetinių bombų nesprogsta iš karto. Vakarų šalys gamina ir aprūpina savo karines pajėgas kasetinėmis bombomis ir naudoja kasetines bombas įvairiuose karuose. Kasetinės bombos gaminamos 34 šalyse, tarp jų 13 ES valstybių narių. Kasetinės bombos yra svarbus veiksnys karuose, kuriuos kariauja ES valstybės, pavyzdžiui, buvusioje Jugoslavijoje, Afganistane ir Irake, todėl nereikia čia lieti krokodilo ašarų! ES turėtų išspręsti šį klausimą visiems laikams. Tai reiškia, kad Europos Sąjunga turėtų priimti bendrą poziciją, smerkiančią šių žudančių ginklų naudojimą. Tai reikštų kasetinių bombų gamybos pabaigą, ir, žinoma, nenaudoti kasetinių bombų, kaip tai įvyko Persijos įlankos kare, Jugoslavijoje, Afganistane, Irake ir Libane. To negalima toliau leisti."@lt¹⁴ ". Priekšsēdētājas kundze! Pirmā reize, ka es personīgi saskāros ar šo jautājumu, bija NATO agresijas kara pret Dienvidslāviju laikā, viens no kariem, pret kuru es iebildu un kuru kā daudzus citus karus veda Rietumvalstis. Apmēram 98 % no kasešu bumbu upuriem ir civiliedzīvotāji. No 5 līdz 40% no kasešu bumbu sekundārās munīcijas neuzsprāgst. Ļaujiet man būt atklātam: tās galvenokārt ir lielākās rietumu rūpnieciski attīstītās valstis, kuras ražo un apbruņo savas armijas ar kasešu bumbām un izmanto tās karā. Ir 34 valstis, kuras ražo kasešu bumbas, tostarp arī 13 ES dalībvalstis. Kasešu bumbas izmanto karos, ko ved ES valstis, piemēram, bijušajā Dienvidslāvijā, Afganistānā un Irākā, tāpēc, lūdzu, neliesim šeit nekādas krokodila asaras! ES ir jārisina šī situācija. Konkrēti tas nozīmē, ka mums ir nepieciešams, lai Eiropas Savienība pieņemtu kopēju nostāju, ar kuru nosodītu šos iznīcinošos ieročus. Tas nozīmē izbeigt kasešu bumbu ražošanu un, protams, nekādu kasešu bumbu izmantošanu, kā tas notika Persijas jūras līcī, Dienvidslāvijā, Afganistānā, Irākā un Libānā. Tam nevar ļaut turpināties."@lv¹³ "Frau Präsidentin! Persönlich habe ich mich zum ersten Mal mit Streubomben intensiver während des NATO-Angriffskriegs gegen Jugoslawien beschäftigt. Das war einer der Kriege, gegen den ich gekämpft habe, und der wie viele andere Kriege von westlichen Staaten geführt wurde. 98 % der Opfer von Streubomben sind Zivilisten. 5 bis 40 % der Submunition von Streubomben explodieren nicht. Ich will hier einfach einmal Klartext reden: Es sind vor allem große westliche Industriestaaten, die Splitterbomben produzieren, ihre Armeen damit ausrüsten und Streubomben in Kriegen einsetzen. 34 Länder produzieren Streubomben, davon 13 EU-Staaten. Streubomben sind Teil einer Art von Kriegsführung, an der EU-Staaten beteiligt sind, zum Beispiel in Jugoslawien, Afghanistan oder im Irak. Deshalb, vergießen Sie hier bitte keine Krokodilstränen! Die EU muss sich an die eigene Nase fassen. Das heißt ganz konkret, dass es einer gemeinsamen ablehnenden Position der Europäischen Union gegen diese schlimmen Mordwaffen bedarf. Das heißt: keine Produktion mehr von Streubomben und natürlich auch kein Einsatz von Splitterbomben, so wie im Golfkrieg oder in Jugoslawien, in Afghanistan, im Irak und im Libanon geschehen. Das darf nicht mehr sein!"@mt¹⁵ "Mevrouw de Voorzitter, de eerste keer dat ik persoonlijk kennis heb gemaakt met deze kwestie was tijdens de aanvalsoorlog van de NAVO tegen Joegoslavië, een van de oorlogen waar ik tegen was en die zoals zoveel oorlogen werd gevoerd door westerse landen. Ongeveer 98 procent van de slachtoffers van clusterbommen zijn burgers. Tussen vijf procent en veertig procent van de submunitie van clusterbommen komt niet tot ontploffing. Laat ik duidelijk zijn: het zijn met name de grote westerse industrielanden die fragmentatiebommen produceren, hun legers ermee uitrusten en ze tijdens oorlogen inzetten. Er zijn 34 landen die clusterbommen produceren, waaronder dertien lidstaten. Clusterbommen spelen een rol bij oorlogen die EU-landen voeren, bijvoorbeeld in voormalig Joegoslavië, Afghanistan en Irak, dus laten we hierover alsjeblieft geen krokodillentranen huilen. De EU moet door de zure appel heen bijten, hetgeen in concrete zin betekent dat de Europese Unie een gemeenschappelijk standpunt moet innemen dat deze moordwapens veroordeelt. Dat houdt stopzetting van de productie van clusterbommen in, evenals natuurlijk het niet langer gebruiken van deze bommen, zoals dat wel gebeurde in de Golfoorlog, Joegoslavië, Afghanistan, Irak en Libanon. We moeten dit een halt toeroepen."@nl³ ". Pani przewodnicząca! Po raz pierwszy osobiście zetknąłem się z tym zagadnieniem podczas interwencji wojsk NATO w trakcie wojny w Jugosławii, wojny, której byłem przeciwny i którą, jak wiele innych, prowadziły państwa zachodnie. Około 98% ofiar amunicji kasetowej stanowiła ludność cywilna. 5 do 40% ładunków nie wybuchło. Powiem dosadnie: to głównie wielkie, uprzemysłowione państwa zachodnie produkują bomby odłamkowe i wyposażają w nie swoje oddziały, czy też wykorzystują amunicję kasetową w czasie działań wojennych. Amunicję kasetową produkują 34 państwa, w tym 13 państw członkowskich UE. Jest ona elementem wojen prowadzonych przez państwa członkowskie, na przykład w byłej Jugosławii, w Afganistanie i Iraku; dość zatem już tych krokodylich łez! Unia Europejska musi zacisnąć zęby. Mówiąc konkretnie, UE powinna przyjąć wspólne stanowiska potępiające tę morderczą broń. Oznacza to zaniechanie produkcji bomb kasetowych i, oczywiście, niestosowanie bomb odłamkowych, jak czyniono to podczas wojny w Zatoce Perskiej, w Jugosławii, w Afganistanie, Iraku i Libanie. Nie można pozwalać, aby sytuacja ta dalej miała miejsce."@pl¹⁶ ". Senhora Presidente, lidei pela primeira vez com este problema durante a guerra de agressão da NATO contra a Jugoslávia - uma das guerras a que me opus e que, como muitas outras, foi travada pelos países ocidentais. Cerca de 98% das vítimas de bombas de fragmentação são civis. Entre 5 e 40% das submunições das bombas de fragmentação não explodem. Falando com toda a franqueza e sem rodeios, são sobretudo os grandes países industrializados do Ocidente que produzem e equipam as suas tropas com bombas de fragmentação e que as usam na guerra. Existem 34 países produtores de bombas de fragmentação, incluindo 13 Estados-Membros da UE. As bombas de fragmentação são um elemento presente nas guerras em que participam países comunitários, por exemplo na ex-Jugoslávia, no Afeganistão e no Iraque. Por isso, por favor, não venham para aqui chorar lágrimas de crocodilo! A UE tem de pôr ordem na sua própria casa. Em termos concretos, isso significa que a União Europeia tem de adoptar uma posição comum que condene estas armas mortíferas. Isso significa acabar com a produção de bombas de fragmentação e, naturalmente, com a utilização dessas bombas, como aconteceu na Guerra do Golfo, na Jugoslávia, no Afeganistão, no Iraque e no Líbano. Isso não pode continuar a acontecer."@pt¹⁷ "Frau Präsidentin! Persönlich habe ich mich zum ersten Mal mit Streubomben intensiver während des NATO-Angriffskriegs gegen Jugoslawien beschäftigt. Das war einer der Kriege, gegen den ich gekämpft habe, und der wie viele andere Kriege von westlichen Staaten geführt wurde. 98 % der Opfer von Streubomben sind Zivilisten. 5 bis 40 % der Submunition von Streubomben explodieren nicht. Ich will hier einfach einmal Klartext reden: Es sind vor allem große westliche Industriestaaten, die Splitterbomben produzieren, ihre Armeen damit ausrüsten und Streubomben in Kriegen einsetzen. 34 Länder produzieren Streubomben, davon 13 EU-Staaten. Streubomben sind Teil einer Art von Kriegsführung, an der EU-Staaten beteiligt sind, zum Beispiel in Jugoslawien, Afghanistan oder im Irak. Deshalb, vergießen Sie hier bitte keine Krokodilstränen! Die EU muss sich an die eigene Nase fassen. Das heißt ganz konkret, dass es einer gemeinsamen ablehnenden Position der Europäischen Union gegen diese schlimmen Mordwaffen bedarf. Das heißt: keine Produktion mehr von Streubomben und natürlich auch kein Einsatz von Splitterbomben, so wie im Golfkrieg oder in Jugoslawien, in Afghanistan, im Irak und im Libanon geschehen. Das darf nicht mehr sein!"@ro¹⁸ "Vážená pani predsedajúca, s touto záležitosťou som sa po prvýkrát osobne zaoberal počas agresie a vojny NATO proti Juhoslávii, jednej z vojen, s ktorou som nesúhlasil, a ktorá bola podobne ako mnoho iných vedená západnými krajinami. Približne 98 % obetí kazetovej munície sú civilisti. Od 5 do 40 % submunície kazetovej munície nevybuchne. Budem veľmi úprimný: sú to najmä významné západné industrializované krajiny, ktoré produkujú trieštivú muníciu a ich armády sú touto muníciou vybavené, a ktoré rozmiestňujú kazetovú muníciu vo vojnách. Kazetovú muníciu vyrába 34 krajín vrátane 13 členských štátov EÚ. Kazetová munícia je súčasťou vojen, ktoré vedú krajiny EÚ, napríklad v bývalej Juhoslávii, Afganistane a Iraku, tak tu prosím Vás neroňme krokodílie slzy! EÚ sa s tým musí statočne vyrovnať. Inými slovami, znamená to, že Európska únia musí prijať spoločnú pozíciu odsudzujúcu tieto vražedné zbrane. To znamená skončiť produkciu kazetovej munície, a, samozrejme, prestať požívať trieštivú muníciu, ako tomu bolo vo vojne v zálive, Juhoslávii, Afganistane, Iraku a Libanone. Nemôžeme dopustiť, aby to ďalej pokračovalo."@sk¹⁹ "Gospa predsednica, s tem vprašanjem sem se osebno prvič ukvarjal med vojnim nasiljem Nata proti Jugoslaviji, kar je bila ena od vojn, ki sem jim nasprotoval in ki so jo, kakor tudi veliko drugih vojn, vodile zahodne države. Približno 98 % žrtev kasetnih bomb so civilisti. Med 5 in 40 % delov streliva kasetnih bomb ne eksplodira. Naj bom odkrit: zlasti glavne zahodne industrializirane države proizvajajo in opremljajo svoje vojske z eksplozivnimi bombami in kasetne bombe uporabljajo v vojnah. Kasetne bombe proizvaja 34 držav, vključno s 13 držav članic EU. Kasetne bombe so v vojnah uporabljale države EU, na primer v nekdanji Jugoslaviji, Afganistanu in Iraku, zato prosim ne točimo krokodiljih solz. EU se mora s tem soočiti. Natančneje to pomeni, da mora Evropska unija sprejeti skupno stališče, s katerim bo obsodila to morilsko orožje. To pomeni ustavitev proizvodnje kasetnih bomb in seveda prenehanje uporabe eksplozivnih bomb, kot so se v zalivski vojni, Jugoslaviji, Afganistanu, Iraku in Libanonu. To se ne sme nadaljevati."@sl²⁰ ". Fru talman! Första gången jag personligen kom i kontakt med den här frågan var under Natos aggressionskrig mot Jugoslavien – ett av de krig jag protesterade mot och som i likhet med så många andra krig fördes av västländer. Ungefär 98 procent av offren för klusterbomber är civila. Mellan 5 och 40 procent av substridsdelarna från klusterbomber detonerar aldrig. Jag ska tala klarspråk. Det är främst de stora västerländska industriländerna som tillverkar och förser sina arméer med splitterbomber och som använder klusterbomber i krig. Det finns 34 länder som producerar klusterbomber, varav 13 är EU-medlemsstater. Klusterbomber är en faktor i krig som förs av EU-länder, till exempel i före detta Jugoslavien, Afghanistan och Irak. Så snälla ni, torka krokodiltårarna! EU måste bita ihop. Med det menar jag att EU måste anta en gemensam ståndpunkt där dessa blodiga vapen fördöms. Det innebär att produktionen av klusterbomber måste upphöra, och givetvis får man inte använda splitterbomber så som skedde i Gulfkriget, Jugoslavien, Afghanistan, Irak och Libanon. Det här kan inte få fortsätta."@sv²²
lpv:unclassifiedMetadata	"Tobias Pflüger,"^18,15,9 "im Namen der GUE/NGL-Fraktion"^18,15,9