Local view for "http://purl.org/linkedpolitics/eu/plenary/2007-10-24-Speech-3-357"
| Predicate | Value (sorted: default) |
|---|---|
| rdf:type | |
| dcterms:Date | |
| dcterms:Is Part Of | |
| dcterms:Language | |
| lpv:document identification number |
"en.20071024.40.3-357"6
|
| lpv:hasSubsequent | |
| lpv:speaker | |
| lpv:spoken text |
"Madam President, I am rather surprised to find myself agreeing with a colleague from the other side of the House so wholeheartedly.
I congratulate Ms Martens on her report. There have been a lot of excellent words said in this Chamber this afternoon, but we have failed Africa. We have failed Africa in the past and, as the rapporteur on EPAs, I hope that this European Union will not fail Africa again.
Yesterday the Commission published a communication on EPAs, which at long last acknowledged the impossibility of completing negotiations by the end of 2007, as was previously planned and reported in my report. But the Commission continues to insist that Africa, Caribbean and Pacific countries must commit to signing up fully to EPAs in 2008 and that some countries in the region should sign up to EPAs while others do not. Is that not unbelievably farcical!
Too much is unclear and uncertain in these talks, with so little time left. The communication is deliberately vague and, while I understand what it is, it worries me: I never sign up to a deal about something that I do not understand, and yet we are asking Africa to do precisely that.
Furthermore, these new proposals to create subregional agreements within regions with African countries which are willing to sign up would create a spaghetti-like mess of different agreements in neighbouring countries.
The idea that other countries and ACP regions should join later would mean them signing up to a deal they had not negotiated. How is that a good idea? Were EPAs not meant to be about regional integration?
So who is focusing on implementation, monitoring mechanisms and impact assessments while negotiating parties struggle to find an agreement on these smaller packages? ACP countries should not have to choose between trade agreements which may damage their local/regional markets or barriers which cripple their export markets. There is still a choice to be made, and last-minute policy shifts from the Commission do nothing to restore the confidence of the disconnected."@en4
|
| lpv:spokenAs | |
| lpv:translated text |
"Vážená paní předsedající, jsem spíše překvapený, že úplně souhlasím se svým kolegou z opačné strany tohoto Parlamentu.
Blahopřeji paní Martensové k její zprávě. Dnes odpoledne odeznělo v tomto Parlamentu mnoho rozumných slov, zapomněli jsme však na Afriku. Na Afriku jsme zapomínali i v minulosti, a podobně jako zpravodaj pro dohody o hospodářském partnerství doufám, že tato Evropská unie na Afriku znovu nezapomene.
Včera Komise zveřejnila sdělení o dohodách o hospodářském partnerství, ve kterém se z dlouhodobého hlediska uznává, že není možné ukončit jednání do konce roku 2007, jak bylo původně naplánované a uvedené v mé zprávě. Komise však nadále trvá na tom, že africké, karibské a tichomořské země se musí plně zavázat k podpisu dohod o hospodářském partnerství v roku 2008, a že některé země v tomto regionu by se měly k těmto dohodám o hospodářském partnerství přidat a některé ne. Vždyť to je neuvěřitelně směšné!
V rámci těchto jednání je mnoho věcí nejasných a nejistých, a zůstává velmi málo času. Toto sdělení je záměrně nejasné a i když vím, o co jde, znepokojuje mě to: nikdy jsem se nezapojil do řešení něčeho, čemu jsem nerozuměl, a právě nyní žádáme, aby Afrika udělala přesně to stejné.
Kromě toho, těmito novými návrhy na vytvoření subregionálních dohod v rámci regionů s africkými zeměmi, které se chtějí zapojit, by se vytvořila nepřehledná směs různých dohod v sousedících zemích.
Nápad, že jiné země a regiony AKT by se měly připojit později, by znamenal, že by se připojily k dohodě, o které nejednaly. Jak to může být dobrý nápad? Nebyla náhodou záměrem dohod o hospodářském partnerství regionální integrace?
Proč se teda zaměřovat na realizaci monitorovací mechanismy a hodnocení vlivu, pokud se jednající strany neumí dohodnout ani na menších balíčcích? Země AKT by neměly mít povinnost rozhodnout se mezi obchodními dohodami, které mohou zničit jejich místní/regionální trhy, nebo překážkami, které ochromí jejich exportní trhy. Stále existuje prostor pro volbu a změny politiky Komise na poslední chvíli nepomáhají narušenou důvěru obnovit."@cs1
"Fru formand! Det er en stor overraskelse for mig at opdage, at jeg er fuldstændig enig med en kollega fra den anden side af Parlamentet.
Jeg gratulerer fru Martens med hendes betænkning. Der er blevet sagt mange fortrinlige ord her i Parlamentet denne eftermiddag, men vi har svigtet Afrika. Vi har svigtet Afrika før, og som ordfører for ØPA'er er det mit håb, at EU ikke vil svigte Afrika endnu en gang.
I går offentliggjorde Kommissionen en meddelelse vedr. ØPA'er, som langt om længe anerkendte det umulige i at afslutte forhandlingerne før udgangen af 2007, hvilket var planen tidligere, som der stod i min betænkning. Men Kommissionen insisterer fortsat på, at lande i Afrika, Vestindien og Stillehavet skal forpligte sig til ubegrænset indgåelse af ØPA'er i 2008, og at nogle lande i regionen skal indgå ØPA'er, mens andre ikke gør det. Er det ikke en ren farce?
Der er for mange ting, der er uklare og usikkerhed omkring med så lidt tid tilbage. Meddelelsen er bevidst uklar, og selv om jeg forstår, hvad det er, bekymrer det mig. Jeg underskriver aldrig en aftale om noget, jeg ikke forstår, men det er præcis, hvad vi beder Afrika gøre.
Desforuden ville disse nye forslag om at lave subregionale aftaler inden for de enkelte regioner med afrikanske lande, som er villige til at skrive under, føre til et spaghettiagtigt rod af forskellige aftaler i lande, der er naboer til hinanden.
Den idé, at andre lande og AVS-regioner skal komme til senere, ville betyde, at de skulle underskrive en aftale, de ikke har været med til at forhandle om. Hvordan er det en god idé? Skulle ØPA'er ikke handle om regional integration?
Så hvem fokuserer på gennemførelse, overvågningsordninger og konsekvensanalyser, mens de forhandlende parter kæmper for at nå til enighed om disse mindre pakker? AVS-landene burde ikke være tvunget til at vælge mellem handelsaftaler, der kan være til skade for deres lokale/regionale markeder, eller hindringer, der lammer deres eksportmarkeder. Der er stadig et valg, der skal foretages, og politiske kursændringer i sidste øjeblik fra Kommissionens side hjælper mildest talt ikke med at genskabe tilliden hos dem, der er koblet fra."@da2
"Frau Präsidentin! Es überrascht mich, dass ich einer Kollegin von der anderen Seite des Hauses so voll und ganz zustimmen muss.
Ich beglückwünsche Frau Martens zu ihrem Bericht. In diesem Saal wurden an diesem Nachmittag viele große Worte gesprochen; in Bezug auf Afrika haben wir jedoch versagt. Wir haben schon früher beim Thema Afrika versagt, und ich als Berichterstatter über die EPA hoffe, dass diese Europäische Union beim Thema Afrika nicht abermals versagen wird.
Die Kommission hat gestern eine Mitteilung über die EPA veröffentlicht, die endlich anerkennt, dass ein Abschluss der Verhandlungen bis Ende 2007 – wie er zuvor vorgesehen und in meinem Bericht dargelegt war – unmöglich ist. Die Kommission besteht jedoch unverändert darauf, dass die Staaten in Afrika, im Karibischen Raum und im Pazifischen Ozean sich verpflichten, die EPA 2008 vollständig zu unterzeichnen, und dass einige Staaten in der Region die EPA unterzeichnen, während andere dies nicht tun. Ist das nicht unfassbar absurd?
Angesichts der wenigen verbleibenden Zeit ist in diesen Gesprächen zu vieles unklar und unsicher. Die Mitteilung ist gewollt vage gehalten, und obwohl ich verstehe, worum es geht, beunruhigt sie mich. Ich unterzeichne grundsätzlich keine Verträge über etwas, das ich nicht verstehe; doch genau dies verlangen wir von Afrika.
Zudem würden diese neuen Vorschläge, innerhalb bestimmter Regionen subregionale Abkommen mit den zur Unterzeichnung bereiten afrikanischen Staaten zu treffen, zu einem spaghettigleichen Durcheinander unterschiedlicher Abkommen in benachbarten Ländern führen.
Der Gedanke, andere Staaten und AKP-Regionen sollten sich später anschließen, würde bedeuten, dass sie einen Vertrag unterzeichnen, über den sie nicht verhandelt haben. Inwiefern ist das ein guter Gedanke? Sollten die EPA nicht eigentlich regionale Integration bezwecken?
Wer beschäftigt sich also mit Umsetzung, Beobachtungssystemen und Folgenabschätzung, während die verhandelnden Parteien um Einigung über diese kleineren Pakete ringen? Die AKP-Staaten sollten nicht die Wahl haben müssen zwischen Handelsabkommen, die ihren lokalen/regionalen Märkten schaden können, und Hemmnissen, die ihre Exportmärkte zerstören. Es gilt noch immer, eine Wahl zu treffen, und kurzfristige Richtungswechsel der Kommission tragen nicht dazu bei, das Vertrauen der Ausgegrenzten wiederherzustellen."@de9
"Κυρία Πρόεδρε, εκφράζω την έκπληξή μου για το γεγονός ότι συμφωνώ με έναν συνάδελφο από την άλλη πλευρά του Κοινοβουλίου σε τόσο μεγάλο βαθμό.
Συγχαίρω την κ. Martens για την έκθεσή της. Ειπώθηκαν πολλά καλά λόγια στο Κοινοβούλιο απόψε, αλλά απογοητεύσαμε την Αφρική. Απογοητεύσαμε την Αφρική στο παρελθόν, και ως εισηγητής όσον αφορά τις ΣΟΕΣ, ελπίζω πως η Ευρωπαϊκή Ένωση δεν θα την απογοητεύσει ξανά.
Χθες η Επιτροπή δημοσίευσε μια ανακοίνωση για τις ΣΟΕΣ, η οποία επιτέλους αναγνωρίζει το γεγονός ότι δεν είναι δυνατόν να ολοκληρωθούν οι διαπραγματεύσεις έως το τέλος του 2007, όπως προγραμματίστηκε και αναφέρθηκε προηγουμένως στην έκθεσή μου. Η Επιτροπή όμως συνεχίζει να επιμένει ότι οι χώρες της Αφρικής, της Καραϊβικής και του Ειρηνικού πρέπει να δεσμευτούν να συμμετάσχουν πλήρως στις ΣΟΕΣ το 2008 και ότι ορισμένες χώρες της περιοχής πρέπει να συμμετάσχουν στις ΣΟΕΣ ενώ κάποιες άλλες όχι. Αυτό δεν είναι απίστευτα γελοίο!
Πολλά πράγματα είναι ασαφή και ρευστά σε αυτές τις συζητήσεις, με τόσο λίγο χρόνο που απομένει. Η ανακοίνωση είναι εσκεμμένα ασαφής και, ενώ αντιλαμβάνομαι τι είναι, με ανησυχεί: Εγώ δεν υπογράφω ποτέ μια συμφωνία για κάτι το οποίο δεν αντιλαμβάνομαι, και παρόλα αυτά ζητάμε από την Αφρική να κάνει ακριβώς αυτό το πράγμα.
Επιπλέον, αυτές οι νέες προτάσεις για τη δημιουργία υποπεριφερειακών συμφωνιών εντός περιφερειών με αφρικανικές χώρες οι οποίες επιθυμούν να υπογράψουν, θα δημιουργήσουν ένα τρομερό μπέρδεμα διαφορετικών συμφωνιών σε γειτονικές χώρες.
Η ιδέα ότι άλλες χώρες και περιοχές ΑΚΕ θα πρέπει να συμμετάσχουν αργότερα θα σήμαινε για αυτές να υπογράψουν μια συμφωνία την οποία δεν διαπραγματεύτηκαν. Πώς αυτό θεωρείται καλή ιδέα; Οι ΣΟΕΣ δεν υποτίθεται ότι αφορούν την περιφερειακή ολοκλήρωση;
Ποιος λοιπόν επικεντρώνεται στην εφαρμογή, σε μηχανισμούς παρακολούθησης και εκτιμήσεις επιπτώσεων ενώ τα διαπραγματευόμενα μέρη αγωνίζονται να καταλήξουν σε συμφωνία όσον αφορά αυτά τα μικρότερα πακέτα; Οι χώρες ΑΚΕ δεν θα πρέπει να επιλέξουν μεταξύ εμπορικών συμφωνιών οι οποίες μπορεί να καταστρέψουν τις τοπικές/ περιφερειακές αγορές ή εμπόδια τα οποία παραλύουν τις αγορές εξαγωγών τους. Εξακολουθεί να πρέπει να γίνει μια επιλογή, και αλλαγές πολιτικών την τελευταία στιγμή από την Επιτροπή δεν καταφέρνουν με κανέναν τρόπο να επαναφέρουν την εμπιστοσύνη όσων θα έχουν αποκοπεί."@el10
"Señora Presidenta, me sorprendo al coincidir tan sinceramente con una colega del otro ala de esta Cámara.
Felicito a la señora Martens por su informe. Se han dicho muchas palabras bellas esta tarde en esta Cámara, pero hemos fallado a África. Hemos fallado a África en el pasado y, como ponente sobre los AAE, espero que esta Unión Europea no vuelva a fallarle.
Ayer, la Comisión publicó una comunicación sobre los AAE que reconoce por fin la imposibilidad de concluir las negociaciones antes de que finalice el año 2007, como se había previsto y recogido en mi informe. Pero la Comisión sigue insistiendo en que los países de África, el Caribe y el Pacífico tienen que comprometerse a ratificar plenamente los AAE en 2008 y que algunos países de la región, pero no otros, deben firmar los AAE. ¡Eso es increíblemente absurdo!
En esas negociaciones hay muchas cosas que no están claras y que son inciertas, cuando queda tan poco tiempo. La comunicación es deliberadamente vaga y, aunque entiendo de qué trata, me preocupa: nunca he firmado un acuerdo sobre algo que no entiendo, y aún así estamos pidiendo a África que haga precisamente eso.
Además, estas nuevas propuestas para establecer acuerdos subregionales dentro de regiones con los países africanos que estén dispuestos a firmar, creará una mezcolanza de acuerdos diferentes en países vecinos.
La idea de que otros países y regiones ACP se unan más tarde significa que tendrían que firmar un acuerdo que ellos no habrían negociado. ¿Es esa una buena idea? ¿No se pretendía con los AAE favorecer la integración regional?
Así pues, ¿quién está centrando su atención en la aplicación, los mecanismos de vigilancia y las evaluaciones de impacto, mientras que las partes negociadoras tratan de ponerse de acuerdo sobre esos paquetes más pequeños? Los países ACP no deberían tener que elegir entre acuerdos comerciales que pueden ser perjudiciales para sus mercados locales/regionales y barreras que paralicen sus mercados de exportación. Queda todavía una elección por hacer, y los cambios de política de la Comisión en el último minuto no ayudan a restablecer la confianza de los desconectados."@es21
"Lugupeetud juhataja, olen üsna hämmingus sellest, et minu vaated nii täielikult ühtivad kolleegi omadega, kes istub istungisaali teisel poolel.
Õnnitlen Maria Martensit raporti eest. Tänasel õhtupoolikul on selles istungisaalis kõlanud nii palju häid sõnu, aga me oleme Aafrikas läbi kukkunud. Me kukkusime Aafrikas läbi minevikus ja ma loodan, nagu väljendus raportöör majanduspartnerluslepingute kohta, et Euroopa Liit ei vea Aafrikat järjekordselt alt.
Eile avaldas komisjon teatise majanduspartnerluslepingute kohta, milles lõpuks tunnistati, et 2007. aasta lõpus ei ole võimalik läbirääkimisi lõpetada, nagu eelnevalt kavandatud ja minu raportis väljendatud. Aga komisjon käib jätkuvalt peale, et Aafrika, Kariibi mere ja Vaikse ookeani riigid peavad kohustuma 2008. aastal alla kirjutama kõikehõlmavatele majanduspartnerluslepingutele ja et mõned piirkonna riigid peaksid neile lepingutele alla kirjutama, samas kui teised seda ei tee. Kas pole tegemist uskumatu farsiga!
Neis läbirääkimistes on liiga palju ebaselget ja ebakindlat ning aega on väheks jäänud. Väljasaadetavad sõnumid on tahtlikult hägused ja ehkki ma saan aru, millega on tegemist, paneb see mind muretsema: ma ei kirjuta kunagi alla lepingule, millest ma aru ei saa, ometi soovime, et Aafrika seda teeks.
Lisaks sellele oleks uute ettepanekute tulemus − sõlmida allpiirkondlikke lepinguid Aafrika riikidega, kes seda soovivad − erinevate lepingute segapundar naaberriikides.
Ettepanek, et ülejäänud riigid ja AKV piirkonnad peaksid hiljem majanduspartnerluslepinguga ühinema, tähendab seda, et nad kirjutavad alla lepingule, mille üle nad ei ole läbi rääkinud. Kuidas saab see olla hea mõte? Kas majanduspartnerluslepingud ei olnud mõeldud piirkondlikuks integratsiooniks?
Seega, kes siis tegeleb lepingute rakendamise, järelevalvemehhanismide ja mõju hindamisega, kui läbirääkivad pooled üritavad jõuda kokkuleppele nende väikesemamahuliste pakettide suhtes? AKV riigid ei peaks sattuma olukorda, kus nad peavad valima nende kohalikke/piirkondlikke turgusid kahjustada võivate kaubanduslepingute või nende eksporditurgusid halvavate turutõkete vahel. Valik tuleb veel teha ja viimasel minutil komisjonist tulevad poliitikamuutused ei taasta usaldust."@et5
"Arvoisa puhemies, olen varsin yllättynyt siitä, että olen näin täysin yhtä mieltä parlamentin toista puolta edustavan kollegan kanssa.
Onnittelen Maria Martensia hänen laatimastaan mietinnöstä. Tässä istuntosalissa on sanottu tämän iltapäivän aikana monia osuvia sanoja, mutta me olemme pettäneet Afrikan. Olemme pettäneet Afrikan menneisyydessä, ja talouskumppanuussopimuksia käsittelevän mietinnön esittelijän roolissani toivon, ettei Euroopan unioni petä Afrikkaa jälleen.
Komissio julkaisi eilen talouskumppanuussopimuksia koskevan tiedonannon, jossa tunnustettiin viimeinkin, että neuvotteluja on mahdotonta saada päätökseen vuoden 2007 loppuun mennessä, kuten aiemmin kaavailtiin ja kuten sanottiin myös laatimassani mietinnössä. Komissio vaatii kuitenkin edelleen, että Afrikan, Karibian ja Tyynenmeren maiden on sitouduttava allekirjoittamaan täysin talouskumppanuussopimukset vuonna 2008, ja että eräiden alueen maiden olisi allekirjoitettava sopimukset ja toisten ei. Mikä uskomaton farssi!
Näihin neuvotteluihin liittyy liian monia epäselvyyksiä ja epävarmuutta, ja aikaa on jäljellä enää hyvin vähän. Tiedonanto on tarkoituksella epämääräinen ja vaikka ymmärränkin sen tarkoituksen, se huolestuttaa minua: en itse koskaan allekirjoita sopimuksia, joita en ymmärrä, mutta pyydämme kuitenkin Afrikkaa tekemään juuri näin.
Lisäksi uudet ehdotukset alueiden sisäisten osasopimusten tekemiseksi niiden Afrikan maiden kanssa, jotka haluavat liittyä sopimukseen, johtaisivat varsinaiseen sekasotkuun, kun kullakin naapurimaalla olisi erilainen sopimus.
Ehdotettu AKT-alueiden ja muiden maiden myöhempi liittyminen tarkoittaisi käytännössä, että nämä maat allekirjoittaisivat sopimuksen, jonka neuvotteluihin ne eivät olisi osallistuneet. Kuinka tätä voidaan pitää hyvänä ideana? Eikö talouskumppanuussopimusten tarkoituksena olekaan alueellinen yhdentyminen?
Kuka siis keskittyy täytäntöönpanoon, valvontamekanismeihin ja vaikutusten arviointiin sillä välin, kun neuvotteluosapuolet ponnistelevat päästäkseen sopimukseen näistä pienemmistä pakettiratkaisuista? AKT-maita ei tulisi pakottaa valitsemaan paikallisia tai alueellisia markkinoita mahdollisesti vahingoittavien kauppasopimusten ja vientimarkkinat lamauttavien esteiden välillä. Valintaa ei ole vielä tehty, eivätkä komission viime hetken politiikan muutokset auta palauttamaan niiden toimijoiden luottamusta, jotka on jätetty menettelyjen ulkopuolelle."@fi7
"(EN) Madame la Présidente, vous imaginerez sans peine mon étonnement de me voir si volontiers d'accord avec un collègue de l'autre côté de l'Assemblée.
Je félicite M
Martens pour son rapport. Beaucoup de paroles excellentes ont été prononcées dans cette Assemblée cette après-midi mais nous avons négligé l'Afrique. Par le passé aussi, nous avons négligé l'Afrique. En tant que rapporteur sur les accords de partenariat économique (APE), j'espère que cette Union européenne ne négligera pas l'Afrique une fois de plus.
Hier, la Commission a publié une communication sur les APE, dans laquelle elle a fini par admettre l'impossibilité d'achever les négociations d'ici à la fin 2007, comme cela avait été auparavant prévu et déclaré dans mon rapport. Néanmoins, la Commission continue à insister pour que les pays d'Afrique, des Caraïbes et du Pacifique adhèrent entièrement aux APE en 2008, mais en même temps elle demande que certains pays de la région y adhèrent et d'autres pas. Cette attitude n'est-elle pas incroyablement grotesque?
Trop de choses sont nébuleuses et incertaines dans ces négociations, avec de surcroît si peu de temps pour agir. Cette communication est délibérément vague et, même si j'en comprends le contenu, il y a une chose qui m'ennuie: je ne conclus jamais un accord que je ne comprends pas. Pourtant c'est précisément ce que nous demandons à l'Afrique de faire.
De plus, ces nouvelles propositions de création d'accords sous-régionaux avec les pays africains désireux d'adhérer se traduiraient par un mélange inextricable d'accords différents dans des pays voisins.
L'idée selon laquelle d'autres pays et régions ACP devraient adhérer aux APE ultérieurement reviendrait à leur faire conclure un accord qu'ils n'auraient pas négocié. Est-ce vraiment une bonne idée? Les APE n'étaient-ils pas censés favoriser l'intégration régionale?
Ainsi, qui donc se focalise sur la mise en œuvre, les mécanismes de suivi et les évaluations d'incidence pendant que les parties en négociation s'efforcent de trouver un accord sur ces plus petits paquets de mesures? Les pays ACP ne devraient pas avoir à choisir entre des accords commerciaux susceptibles de nuire à leurs marchés locaux ou régionaux, et des obstacles qui paralysent leurs marchés d'exportations. Il y a encore un choix à opérer, et les changements politiques de dernière minute de la Commission ne font rien pour restaurer la confiance des «déconnectés»."@fr8
"Elnök asszony, igencsak meg vagyok lepve, hogy ily teljes mértékben egyetértek egy képviselőtársammal a Parlament másik oldaláról.
Gratulálok Martens asszony jelentéséhez. Sok kiváló észrevétel hangzott el ma délután itt a teremben, de Afrikát cserbenhagytuk. Cserbenhagytuk Afrikát a múltban, és – amint az előadó mondta az EPA-k kapcsán – remélem, hogy ez az Európai Unió nem fogja még egyszer cserbenhagyni.
Tegnap a Bizottság a gazdasági partnerségi megállapodásokról kiadott egy közleményt, amely hosszú idő után végre elismerte, hogy lehetetlen 2007 végéig lezárni a tárgyalásokat, amint azt korábban terveztük és ahogy szerepelt a jelentésemben. A Bizottság azonban továbbra is ragaszkodik hozzá, hogy az afrikai, karibi és csendes-óceáni országok kötelezzék el magukat, 2008-ban teljes mértékben csatlakoznak az EPA-khoz és hogy a régió néhány országának alá kell írnia a megállapodásokat, míg másoknak nem. Mi ez, ha nem hihetetlenül bohózatba illő!
Túl sok homályos folt és bizonytalanság van ezekben a tárgyalásokban, és oly kevés időnk maradt. A közlemény szándékosan van pontatlanul megfogalmazva, és – bár én értem, mi az – aggódom: én soha nem írok alá olyan megállapodást, melyet nem értek, Afrikától mégis pontosan ezt kérjük.
Ezek az új javaslatok, melyek az aláírásra hajlandó afrikai országokkal régiókon belüli szubregionális megállapodások kialakítására irányulnak, ráadásul azt eredményeznék, hogy a szomszédos országok különböző megállapodásai egy spagettihez hasonló összevisszaságot alkotnának.
Az az elgondolás, hogy más országok és AKCS-régiók később csatlakozzanak, azt jelentené, hogy olyan megállapodást írnának alá, amelynek a tárgyalásaiban nem vettek részt. Hogy lehet ez jó ötlet? Nem úgy volt, hogy a gazdasági partnerségi megállapodások a regionális integrációról szólnak?
Tehát ki az, aki a végrehajtásra, az ellenőrző mechanizmusokra és a hatásvizsgálatokra összpontosít, miközben a tárgyalópartnerek azért küzdenek, hogy e kisebb csomagokról jussanak megegyezésre? Az AKCS-országoknak nem kellene választaniuk a helyi/regionális piacaikat esetleg károsító kereskedelmi megállapodások és az exportpiacaikat tönkretevő korlátok között. Még mindig van választási lehetőség, és a Bizottság utolsó pillanatban történő politikai változtatásai semmivel nem segítenek visszanyerni az elkülönültek bizalmát."@hu11
".
Signora Presidente, sono piuttosto sorpreso di trovarmi sinceramente d’accordo con un collega dell’altra ala del Parlamento.
Mi congratulo con l’onorevole Martens per la sua relazione. In quest’Aula sono state spese numerose belle parole questo pomeriggio, ma hanno trascurato l’Africa. E’ accaduto nel passato e, come la relatrice in merito agli APE, mi auguro che questa Unione europea non lo faccia di nuovo.
Ieri, la Commissione ha pubblicato una comunicazione relativa agli APE, che finalmente ha ammesso l’impossibilità di portare a termine i negoziati entro la fine del 2007, come era stato progettato e riferito in precedenza nella mia relazione. Ma la Commissione continua a insistere che i paesi di Africa, Caraibi e Pacifico debbano impegnarsi a sottoscrivere appieno gli APE nel 2008 e che alcuni paesi della regione dovrebbero aderire agli APE, mentre altri no. E’ assolutamente ridicolo!
In questi colloqui ci sono troppi elementi poco chiari e incerti, con così poco tempo rimasto. La comunicazione è deliberatamente vaga e, comprendendo cosa rappresenta, mi preoccupa: non firmerei mai un accordo relativo a qualcosa che non capisco, eppure stiamo proprio chiedendo all’Africa di farlo.
Inoltre, queste nuove proposte di realizzare accordi subregionali all’interno delle regioni con i paesi africani che hanno intenzione di firmare, creerebbe una confusione di diversi accordi nei paesi confinanti.
L’idea che altri paesi e le regioni ACP debbano aderire in seguito comporterebbe la firma a un accordo che non hanno negoziato. In che modo si tratta di buona idea? Gli APE non dovrebbero implicare un’integrazione regionale?
Pertanto chi si sta concentrando su attuazione, sistemi di controllo e valutazioni d’impatto mentre le parti negoziali lottano per trovare un accordo su questi piccoli pacchetti? I paesi ACP non dovrebbero decidere tra accordi commerciali che potrebbero danneggiare i loro mercati locali/regionali o barriere che paralizzano i loro mercati d’esportazione. C’è ancora una scelta da compiere, ed espedienti politici dell’ultimo minuto da parte della Commissione non fanno nulla per ripristinare la fiducia in coloro che l’avevano persa."@it12
"Gerb. pirmininke, pats esu gana nustebęs dėl to, kad iš visos širdies sutinku su kolegos iš priešingos šio Parlamento pusės nuomone.
Sveikinu M. Martens parengus gerą pranešimą. Šią popietę mes girdėjome daug puikių žodžių, tačiau būtina pasakyti, kad Afrikoje mes patyrėme nesėkmę. Mes patyrėme nesėkmę anksčiau ir kaip pranešėjas dėl EPS tikiuosi, kad Europos Sąjunga šį kartą pasirodys geriau.
Vakar Komisija paskelbė Komunikatą dėl EPS, kuriame pagaliau pripažino, kad neįmanoma baigti derybų iki 2007 m. pabaigos, kaip buvo planuojama ir teigiama mano pranešime. Tačiau Komisija toliau primygtinai teigia, kad Afrikos, Karibų ir Ramiojo vandenyno šalys turi įsipareigoti 2008 m. pasirašyti EPS, be to, kai kurios regiono šalys turėtų pasirašyti EPS, o kitos nebūtinai. Tiesiog farsas!
Šiose derybose likus tiek nedaug laiko, pernelyg daug kas yra neaišku ir neapibrėžta. Komunikatas yra sąmoningai neaiškus ir man tai kelia nerimą: aš niekuomet nepasirašyčiau to, ko aš nesuprantu, o mes kaip tik to ir reikalaujame iš Afrikos šalių.
Be to, šie nauji pasiūlymai dėl susitarimų tarp regionų Afrikos šalyse, kurios to norėtų, sukurtų įvairių sutarčių kaimyninėse šalyse įvairovę, kuri primintų spagečių lėkštę.
Tai, kad kitos šalys ir AKR regionai turėtų prisijungti vėliau, reiškia, kad jos turėtų pasirašyti tai, apie ką derybose su jomis nebuvo kalbama. Ar tai gera mintis? Ar EPS nėra skirti stiprinti regioninę integraciją?
Kas yra atsakingas už įgyvendinimą, stebėjimo mechanizmus ir poveikio vertinimus, kai derybų šalys bando pasiekti susitarimą dėl šių mažesnių paketų? AKR šalys neturėtų pasirašyti prekybos susitarimų, kurie būtų nenaudingi jų vietos (regioninėms) rinkoms arba keltų kliūtis jų eksporto rinkoms. Būtina pasirinkti, o Komisijos politinio požiūrio pasikeitimas paskutinę minutę nepadeda stiprinti jų pasitikėjimo."@lt14
"Priekšsēdētājas kundze, esmu diezgan pārsteigts, ka tik ļoti piekrītu kolēģim no Parlamenta pretējās pozīcijas.
Es apsveicu
kundzi ar viņas ziņojumu. Šajā sēžu zālē šodien ir izskanējis daudz laba, bet mēs esam pievīluši Āfriku. Mēs esam pievīluši Āfriku pagātnē, un kā referents EPN jautājumos es ceru, ka šī Eiropas Savienība vēlreiz nepievils Āfriku.
Vakar Komisija publicēja paziņojumu par EPN, kas beidzot atzina, ka pabeigt sarunas līdz 2007. gada beigām, kā tas tika iepriekš plānots un norādīts manā ziņojumā, ir neiespējami. Bet Komisija joprojām uzstāj, ka Āfrika, Karību jūras un Klusā okeāna reģiona valstīm ir jāapņemas pilnībā piekrist EPN 2008. gadā un ka vienām šī reģiona valstīm ir jāpiekrīt EPN, bet citām ne. Vai tas nav neiedomājami komiski!
Ir pārāk daudz neskaidrību un nenoteiktību šajās sarunās, bet laika ir atlicis tik maz. Paziņojums ir nenoteikts tīšuprāt, un, lai arī es saprotu, ko tas nozīmē, tas mani satrauc: es nekad nepiekristu darījumam par kaut ko, ko es nesaprotu, tomēr mēs lūdzam Āfriku rīkoties tieši tā.
Turklāt šie jaunie priekšlikumi izveidot subreģionālus nolīgumus reģionos tajās Āfrikas valstīs, kas vēlas piekrist, kaimiņvalstīs radītu milzīgu dažādu nolīgumu jūkli.
Doma, ka citām valstīm un ĀKK reģioniem vajadzētu pievienoties vēlāk, nozīmētu to, ka tiem ir jāparaksta nolīgums, kas nav pārrunāts. Kā tā var būt laba doma? Vai tad EPN galvenā doma nav reģionālā integrācija?
Tad kurš koncentrējas uz ieviešanas, uzraudzības mehānismiem un ietekmes izvērtējumiem, kamēr puses, kas piedalās sarunās, cenšas sameklēt nolīgumu par šīm mazākajām paketēm? ĀKK valstīm nevajadzētu likt izvēlēties starp tirdzniecības nolīgumiem, kas var izpostīt to vietējos/reģionālos tirgus, un barjerām, kas kropļo to eksporta tirgus. Joprojām ir jāizdara izvēle, un pēdējā brīdī Komisijas pieņemtas izmaiņas politikā nekādā mērā neatjauno uzticību tajos, kas to zaudējuši."@lv13
"Madam President, I am rather surprised to find myself agreeing with a colleague from the other side of the House so wholeheartedly.
I congratulate Ms Martens on her report. There have been a lot of excellent words said in this Chamber this afternoon, but we have failed Africa. We have failed Africa in the past and, as the rapporteur on EPAs, I hope that this European Union will not fail Africa again.
Yesterday the Commission published a communication on EPAs, which at long last acknowledged the impossibility of completing negotiations by the end of 2007, as was previously planned and reported in my report. But the Commission continues to insist that Africa, Caribbean and Pacific countries must commit to signing up fully to EPAs in 2008 and that some countries in the region should sign up to EPAs while others do not. Is that not unbelievably farcical!
Too much is unclear and uncertain in these talks, with so little time left. The communication is deliberately vague and, while I understand what it is, it worries me: I never sign up to a deal about something that I do not understand, and yet we are asking Africa to do precisely that.
Furthermore, these new proposals to create subregional agreements within regions with African countries which are willing to sign up would create a spaghetti-like mess of different agreements in neighbouring countries.
The idea that other countries and ACP regions should join later would mean them signing up to a deal they had not negotiated. How is that a good idea? Were EPAs not meant to be about regional integration?
So who is focusing on implementation, monitoring mechanisms and impact assessments while negotiating parties struggle to find an agreement on these smaller packages? ACP countries should not have to choose between trade agreements which may damage their local/regional markets or barriers which cripple their export markets. There is still a choice to be made, and last-minute policy shifts from the Commission do nothing to restore the confidence of the disconnected."@mt15
"Voorzitter, tot mijn verrassing ben ik het volledig eens met een collega van de andere kant van het Huis.
Ik wil mevrouw Martens complimenteren met haar verslag. Er zijn vanmiddag veel uitstekende dingen gezegd in deze Kamer, maar als het om Afrika gaat zijn we in gebreke gebleven. We zijn in het verleden in gebreke gebleven ten opzichte van Afrika en ik hoop, net als de rapporteur over EPO’s (economische partnerschapsovereenkomsten), dat deze Europese Unie Afrika niet opnieuw in de steek zal laten.
Gisteren heeft de Commissie een bericht gepubliceerd over EPO’s, waarin eindelijk werd toegegeven dat het onmogelijk is de onderhandelingen voor het eind van 2007 af te ronden, zoals eerder gepland was en zoals ik in mijn verslag gemeld heb. Maar de Commissie blijft erop aandringen dat de landen in Afrika, de Caraïben en de Stille Zuidzee (ACS-landen) toezeggen dat ze in 2008 de EPO’s zullen ondertekenen en dat sommige landen in de regio EPO’s moeten ondertekenen en andere niet. Is dat niet een ongelofelijke farce?
Er zijn nog te veel onduidelijkheden en onzekerheden in deze besprekingen en de tijd dringt. Het bericht is bewust vaag gehouden en hoewel ik begrijp waarom, baart me dit ook zorgen: ik onderteken nooit iets dat ik niet begrijp, maar dat is nou precies wat we Afrika vragen te doen.
Bovendien zouden deze nieuwe voorstellen, om binnen regio’s subregionale overeenkomsten af te sluiten met Afrikaanse landen die bereid zijn te tekenen, er een spaghetti-achtig rommeltje van maken, met verschillende overeenkomsten in landen die elkaars nabuur zijn.
Het idee dat andere landen en ACS-regio’s zich later zullen aansluiten, zou betekenen dat ze een overeenkomst ondertekenen waarover ze niet mee onderhandeld hebben. Hoe kan dat een goed idee zijn? Ging het bij de EPO’s niet om regionale integratie?
Dus wie richt zich nou op implementatie, het monitoren van systemen en het doen van effectstudies, terwijl de onderhandelende partijen nog worstelen om tot een overeenkomst over deze kleinere pakketten te komen? ACS-landen zouden niet de keuze opgelegd moeten krijgen tussen handelsovereenkomsten die schadelijk kunnen zijn voor hun lokale/regionale markten of barrières die hun exportmarkten aantasten. Er moet toch een keuze gemaakt worden en beleidswijzigingen van de Commissie op het allerlaatste moment dragen er niet aan bij, het vertrouwen van degenen die zijn afgehaakt te herstellen."@nl3
"Pani przewodnicząca! Sam jestem zaskoczony tym, że całkowicie zgadzam się ze zdaniem kolegi, który jest przedstawicielem grupy opozycyjnej.
Chciałbym pogratulować pani poseł Martens przygotowanego przez nią raportu. Dzisiejszego popołudnia padło w tej Izbie wiele wspaniałych słów, jednak zawiedliśmy w kwestii Afryki. Zdarzało się to już wcześniej i, podobnie jak sprawozdawczyni w sprawie UPG, żywię nadzieję, że tym razem staniemy na wysokości zadania.
Wczoraj Komisja opublikowała komunikat w sprawie UPG, w którym wreszcie zauważa fakt, że planowane w moim sprawozdaniu zakończenie negocjacji przed końcem 2007 roku jest niemożliwe. Jednak Komisja wciąż nalega na to, aby państwa Afryki, Karaibów i Pacyfiku zobowiązały się do zawarcia w 2008 roku pełnych umów o partnerstwie gospodarczym, a także, aby UPG mogły zostać podpisane tylko przez niektóre z państw tego regionu. To jest wręcz groteskowe!
Podczas tych rozmów pojawia się zbyt wiele niejasności i niepewności, a czasu nie pozostało dużo. Komunikacja jest celowo prowadzona w sposób niejasny, co martwi mnie z tego względu, że ja wiem o co chodzi. Nigdy nie zdecydowałbym się podpisać umowy, której warunki są dla mnie niezrozumiałe, a właśnie takiego zachowania wymagamy od Afryki.
Ponadto nowe propozycje stworzenia porozumień subregionalnych w państwach afrykańskich, które są gotowe podpisać umowy, spowodowałyby powstanie bałaganiarskiej plątaniny przeróżnych porozumień pomiędzy sąsiadującymi ze sobą państwami.
Pomysł przyłączenia w dalszej kolejności innych państw i regionów Afryki, Karaibów i Pacyfiku oznacza, że podpisałyby one umowę, która wcześniej nie była z nimi ustalona. Jakim cudem taki pomysł mógłby być dobry? Czy UPG nie zostały stworzone w celu integracji regionalnej?
Kto koncentruje się na wdrażaniu, monitorowaniu mechanizmów i szacowaniu wpływu, podczas gdy prowadzące negocjacje strony walczą o porozumienie w sprawie pomniejszych pakietów? Państwa Afryki, Karaibów i Pacyfiku nie powinny być zmuszone do wybierania pomiędzy umowami handlowymi, które mogą doprowadzić do zniszczenia lokalnych/regionalnych rynków a barierami upośledzającymi rynki eksportowe. Wciąż stoi przed nami wybór, a polityka Komisji w ostatniej chwili zmienia kierunek, tak aby nie czynić nic w celu odzyskania zaufania tych, którzy zostali wykluczeni."@pl16
"Senhora Presidente, estou um pouco surpreendido por verificar que concordo totalmente com um colega do lado oposto do Hemiciclo.
Felicito a senhora deputada Maria Martens pelo seu relatório. Considero excelente muito do que foi dito esta tarde no presente Hemiciclo. No entanto, acontece que defraudámos as expectativas no que diz respeito a África. Defraudámos as expectativas no passado mas, na qualidade de autor do relatório sobre os APE, espero que esta União Europeia não o volte a fazer.
A Comissão publicou ontem uma comunicação sobre os APE, onde finalmente reconheceu que era impossível concluir as negociações antes do final de 2007, conforme estava previamente planeado e referido no relatório da minha autoria. Contudo, a Comissão continua a insistir que os Estados da África, Caraíbas e Pacífico devem comprometer-se a assinar integralmente os APE em 2008 e que alguns países da região devem assinar os APE, apesar de outros não o fazerem. É uma situação incrivelmente ridícula.
Existem demasiados aspectos pouco claros e incertos no quadro destas conversações e temos muito pouco tempo à nossa frente. A comunicação é deliberadamente vaga e, embora eu perceba do que se trata, preocupa-me o seguinte: eu nunca assinaria um acordo sobre algo que não entendesse e, no entanto, é precisamente isso que estamos a pedir que África faça.
Além disso, as novas propostas relativas à criação de acordos a nível sub-regional em determinadas regiões, com países africanos que estejam dispostos a assiná-los, causariam uma grande confusão no âmbito de diferentes acordos em países vizinhos.
Se fosse concretizada a ideia de que outros países e regiões ACP poderiam aderir numa data posterior, esses países ou regiões estariam a assinar um acordo que não negociaram. Como é que isso pode ser considerado uma boa ideia? O objectivo dos APE não é supostamente a integração regional?
Portanto, quem se está a dedicar à implementação, aos mecanismos de acompanhamento e às avaliações de impacto enquanto os intervenientes nas negociações se esforçam por chegar a um acordo relativamente a estes pacotes de menor dimensão? Os países ACP não devem ser obrigados a escolher entre acordos comerciais que podem prejudicar os seus mercados locais/regionais e barreiras que afectem negativamente os seus mercados de exportação. Ainda é possível fazer uma escolha e mudanças de política de última hora pela Comissão em nada contribuem para restaurar a confiança dos desinteressados."@pt17
"Madam President, I am rather surprised to find myself agreeing with a colleague from the other side of the House so wholeheartedly.
I congratulate Ms Martens on her report. There have been a lot of excellent words said in this Chamber this afternoon, but we have failed Africa. We have failed Africa in the past and, as the rapporteur on EPAs, I hope that this European Union will not fail Africa again.
Yesterday the Commission published a communication on EPAs, which at long last acknowledged the impossibility of completing negotiations by the end of 2007, as was previously planned and reported in my report. But the Commission continues to insist that Africa, Caribbean and Pacific countries must commit to signing up fully to EPAs in 2008 and that some countries in the region should sign up to EPAs while others do not. Is that not unbelievably farcical!
Too much is unclear and uncertain in these talks, with so little time left. The communication is deliberately vague and, while I understand what it is, it worries me: I never sign up to a deal about something that I do not understand, and yet we are asking Africa to do precisely that.
Furthermore, these new proposals to create subregional agreements within regions with African countries which are willing to sign up would create a spaghetti-like mess of different agreements in neighbouring countries.
The idea that other countries and ACP regions should join later would mean them signing up to a deal they had not negotiated. How is that a good idea? Were EPAs not meant to be about regional integration?
So who is focusing on implementation, monitoring mechanisms and impact assessments while negotiating parties struggle to find an agreement on these smaller packages? ACP countries should not have to choose between trade agreements which may damage their local/regional markets or barriers which cripple their export markets. There is still a choice to be made, and last-minute policy shifts from the Commission do nothing to restore the confidence of the disconnected."@ro18
"Vážená pani predsedajúca, som skôr prekvapený, že úplne súhlasím so svojím kolegom z opačnej strany tohto Parlamentu.
Blahoželám pani Martensovej k jej správe. Dnes poobede odznelo v tomto Parlamente mnoho rozumných slov, zabudli sme však na Afriku. Na Afriku sme zabúdali aj v minulosti, a podobne ako spravodajca pre dohody o hospodárskom partnerstve som presvedčený, že táto Európska únia nezabudne na Afriku znovu.
Včera Komisia uverejnila oznámenie o dohodách o hospodárskom partnerstve, v ktorom sa z dlhodobého hľadiska uznáva, že nie je možné ukončiť rokovania do konca roku 2007, ako bolo pôvodne naplánované a uvedené v mojej správe. Komisia však naďalej trvá na tom, že krajiny Afriky, Karibiku a Tichomoria sa musia plne zaviazať k podpísaniu dohôd o hospodárskom partnerstve v roku 2008, a že niektoré krajiny v tomto regióne by sa mali k týmto dohodám o hospodárskom partnerstve pridať a niektoré nie. Veď to je neuveriteľne smiešne!
V rámci týchto rokovaní je mnoho vecí nejasných a neistých, a zostáva veľmi málo času. Toto oznámenie je po zrelej úvahe nejasné a hoci viem, o čo ide, znepokojuje ma to: nikdy som sa nezapojil do riešenia niečoho, čomu som nerozumel, a práve teraz žiadame, aby Afrika urobila presne to isté.
Okrem toho, týmito novými návrhmi na vytvorenie subregionálnych dohôd v rámci regiónov s africkými krajinami, ktoré sa chcú zapojiť, by sa vytvorila neprehľadná zmes rôznych dohôd v susediacich krajinách.
Nápad, že iné krajiny a regióny AKT by sa mali pripojiť neskôr, by znamenal, že by sa pripojili k dohode, o ktorej nerokovali. Ako to môže byť dobrý nápad? Nebola náhodou zámerom dohôd o hospodárskom partnerstve regionálna integrácia?
Prečo sa teda zameriavať na realizáciu, monitorovacie mechanizmy a hodnotenia vplyvu, ak sa rokujúce strany nevedia dohodnúť ani na menších súboroch? Krajiny AKT by nemali mať povinnosť rozhodnúť sa medzi obchodnými dohodami, ktoré môžu zničiť ich miestne/regionálne trhy, alebo prekážkami, ktoré ochromia ich exportné trhy. Stále existuje priestor na voľbu a zmeny politiky Komisie na poslednú chvíľu nepomáhajú obnoviť narušenú dôveru."@sk19
"Gospa predsednica, še sam sem nekoliko presenečen, vendar se moram v celoti strinjati s kolegom z druge strani Parlamenta.
Gospe Martens čestitam za njeno poročilo. Danes smo v tej sejni sobi slišali veliko odličnih govorov, vendar smo razočarali Afriko. Afriko smo razočarali že v preteklosti in, kot je navedel poročevalec o sporazumih o gospodarskem partnerstvu, upam, da Evropska unija Afrike ne bo ponovno razočarala.
Včeraj je Komisija objavila sporočilo o sporazumih o gospodarskem partnerstvu, v katerem je končno priznala, da pogajanj ne bo mogoče zaključiti do konca leta 2007, kot je bilo predhodno načrtovano in objavljeno v mojem poročilu. Vendar Komisija še naprej vztraja, da se morajo afriške, karibske in pacifiške države zavezati, da bodo leta 2008 v celoti sprejele sporazume o gospodarskem partnerstvu, ter da morajo nekatere države v regiji podpisati te sporazume, nekatere pa ne. Ali ni to neverjetno smešno?
V tej pogajanjih je preveč nejasnosti in negotovosti ter premalo časa. Sporočilo je namerno nejasno in čeprav ga razumem, sem zaskrbljen: nikoli ne podpišem sporazuma, ki ga ne razumem, pa vendar od Afrike zahtevamo prav to.
Poleg tega bi novi predlogi za vzpostavitev subregionalnih sporazumov v regijah z afriškimi državami, ki so jih pripravljene sprejeti, ustvarili zmešnjavo v obliki mreže različnih sporazumov v sosednjih državah.
Zamisel, da bi se druge države in regije AKP pridružile pozneje, bi pomenila, da bi podpisali sporazume, o katerih se niso pogajali. Kako je to lahko dobra zamisel? Ali naj sporazumi o gospodarskem partnerstvu ne bi podpirali regionalnega vključevanja?
Kdo se torej osredotoča na izvajanje, mehanizme za spremljanje in ocene učinka, medtem ko si pogajalske strani prizadevajo za doseg sporazuma o teh manjših paketih? Države AKP ne bi smele biti prisiljene izbirati med trgovinskimi sporazumi, ki lahko škodijo njihovim lokalnim/regionalnim trgom, ali ovirami, ki hromijo njihove izvozne trge. Še vedno obstaja izbira, politični premiki Komisije v zadnjem trenutku pa nikakor ne prispevajo k obnovitvi zaupanja v Afriki."@sl20
"Fru talman! Jag är ganska överraskad över att helhjärtat instämma med en kollega från den andra sidan av kammaren.
Jag gratulerar parlamentsledamot Maria Martens till hennes betänkande. Vi har hört många kloka ord i plenisalen denna eftermiddag, men vi har svikit Afrika. Vi har svikit Afrika tidigare och som föredragande för avtalen om ekonomiskt partnerskap hoppas jag att Europeiska unionen inte kommer att svika Afrika igen.
I går publicerade kommissionen ett meddelande om avtal om ekonomiskt partnerskap där man till slut erkände att det var omöjligt att slutföra förhandlingarna i slutet av 2007, vilket tidigare hade planerats och angetts i mitt betänkande. Men kommissionen fortsätter att insistera på att länder i Afrika, Västindien och Stilla havet måste underteckna avtal om ekonomiskt partnerskap under 2008 och att vissa av länderna i området bör underteckna avtal om ekonomiskt partnerskap, medan andra bör avstå. Är inte detta helt otroligt?
Alltför mycket är oklart och osäkert i dessa samtal och alltför lite tid återstår. Meddelandet är avsiktligt vagt och trots att jag förstår vad det innebär oroar det mig. Jag sluter aldrig ett avtal om något jag inte förstår och trots detta är det just det vi ber Afrika att göra.
Vidare skulle dessa nya förslag på avtal inom områden med afrikanska länder som är villiga att ansluta sig leda till en spagettiliknande röra av olika avtal i grannländer.
Förslaget att andra länder och AVS-länderna skulle ansluta sig senare skulle innebära att de sluter ett avtal som de inte har förhandlat fram. På vilket sätt kan detta vara positivt? Var det inte meningen att avtalen om ekonomiskt partnerskap skulle handla om regional integration?
Så vem koncentrerar sig på genomförande, övervakningssystem och konsekvensbedömningar medan de förhandlande parterna kämpar för att komma överens om de här mindre lösningarna? AVS-länderna bör inte tvingas välja mellan handelsavtal som kan skada deras lokala/regionala marknader och hinder som försvagar deras exportmarknader. Valet måste fortfarande göras och politiska helomvändningar i sista minuten från kommissionen reparerar knappast förtroendet hos de drabbade."@sv22
|
| lpv:unclassifiedMetadata |
"Robert Sturdy (PPE-DE ). -"1,19,14,16,11,13,8
"Robert Sturdy (PPE-DE ). –"18,15,4
"me"8
|
Named graphs describing this resource:
The resource appears as object in 2 triples