Local view for "http://purl.org/linkedpolitics/eu/plenary/2007-10-24-Speech-3-080"

Predicate	Value (sorted: default)
rdf:type	lpv_eu:Speech⁶
dcterms:Date	"2007-10-24"^^xsd:date⁶
dcterms:Is Part Of	lp_eu:Întâlnirea la nivel înalt UE-Rusia (dezbatere)⁶
dcterms:Language	"de"^^xsd:language⁶
lpv:document identification number	"en.20071024.5.3-080"⁶
lpv:hasSubsequent	lp_eu:2007-10-24-Speech-3-081⁶
lpv:speaker	lp:Richard Seeber⁶
lpv:spoken text	"Gestern und heute verbinden die EU und Russland eine gemeinsame Geschichte, starke wirtschaftliche und politische Kontakte sowie gemeinsame Traditionen. Die enge Zusammenarbeit hat sich durch die fortschreitende Globalisierung und den steigenden Bedarf der europäischen Staaten an fossilen Energieträgern weiter vertieft. Um die Versorgung im Energiebereich auch in Zukunft zu gewährleisten, setzten die EU-Mitgliedstaaten bereits seit den 90er Jahren auf eine verstärkte Kooperation in diesem Sektor. Ein zentrales Instrument stellt in diesem Zusammenhang die Energiecharta dar. Dieser Vertrag dient einerseits dazu, das energiewirtschaftliche Potenzial osteuropäischer Länder fortzuentwickeln und andererseits die Energieversorgung der EU-Mitgliedstaaten weiterhin sicherzustellen. Die fehlende Ratifizierung der Energiecharta von Seiten Russlands ist im Lichte zunehmender Vermischung außenpolitischer und außenwirtschaftlicher Interessen mit Fragen der Energieversorgung besorgniserregend. In diesem Sinne dürfen die in der Grundrechtecharta niedergelegten Rechte auch in den Außenbeziehungen der EU nie zur Disposition stehen. Wirtschaftliche Drohgebärden können im Lichte der starken wirtschaftlichen Interdependenz zwischen der EU und Russland niemals ein sinnvolles Mittel zur Erreichung außenpolitischer Ziele darstellen und sind daher abzulehnen. Ich fordere sowohl die Kommission als auch den Rat auf, sich russischen Versuchen zur Erlangung einseitiger Vorteile auf den europäischen Energiemärkten zu verweigern. Die volle Gegenseitigkeit bei der Marktöffnung und der Schutz der Investitionen müssen gewährleistet werden."@de⁹
lpv:spokenAs	member; EPP-ED (2004-07-20--2009-07-13)²³ member; ENVI (2007-01-31--2009-07-13)²³ member; PETI (2007-01-31--2009-07-13)²³ substitute; Delegation to the ACP-EU Joint Parliamentary Assembly (2005-05-02--2009-07-13)²³ unknown; Österreichische Volkspartei - Liste Ursula Stenzel (2004-07-20--2009-07-13)²³ member; Delegation to the EU-Russia Parliamentary Cooperation Committee (2004-09-15--2009-07-13)²³ substitute; REGI (2007-01-31--2009-07-13)²³
lpv:translated text	"EU a Rusko byly jak v současnosti, tak i v minulosti spojeny společnou historií, silnými hospodářskými a politickými kontakty a sdílenými tradicemi. Tato spolupráce se ještě více prohloubila při pokračujícím procese globalizace a rostoucí poptávce evropských zemí po fosilních palivech. Členské státy EU se při zjišťování dodávek energií i do budoucnosti spoléhají na intenzivnější spolupráci v tomto odvětví už od roku 1990. V tomto kontextu představuje Smlouva o energetické chartě klíčový nástroj. Tato smlouva přispívá k podpoře rozvoje energetického potenciálu východoevropských zemí při garantování stálých dodávek energií členským státům EU. Vzhledem ke stále rozmazanější hranici mezi otázkami zahraniční politiky / zahraničního obchodu, je neúspěch Ruska ratifikovat Smlouvu o energetické chartě znepokojující. V této souvislosti nesmí nikdy dojít k ohrožení práv zakotvených v Listině základních práv a to i ve vnějších vztazích EU. Vzhledem k silné hospodářské nezávislosti mezi EU a Ruskem nemohou být výhružné hospodářské projevy účelným prostředkem k dosažení cílů zahraniční politiky, a proto se musí odmítnout. Vyzývám Komisi a Radu, aby odolala projevům Ruska zabezpečit si jednostranné výhody na evropských trzích s energiemi. Musí být zabezpečená plná reciprocita liberalizace trhu a ochrany investic."@cs¹ "EU og Rusland har været og er fortsat knyttet sammen gennem en fælles historie, stærke økonomiske og politiske kontakter og fælles traditioner. Deres tætte samarbejde er blevet yderligere styrket som følge af den igangværende globalisering og de europæiske landes stigende efterspørgsel efter fossile brændstoffer. For også at sikre de fremtidige energiforsyninger har EU-medlemsstaterne siden 1990'erne satset på et mere intensivt samarbejde i denne sektor. Energichartret er et nøgledokument i denne sammenhæng. Formålet med dette charter er at fremme udviklingen af de østeuropæiske landes energipotentiale og samtidig sikre EU-medlemsstaternes forsatte energiforsyning. Da grænserne mellem spørgsmål relateret til udenrigspolitik/udenrigshandel og energiforsyningssikkerhed bliver stadig mere udflydende, er Ruslands manglende ratificering af energichartret bekymrende. I denne forbindelse må rettighederne forankret i chartret om grundlæggende rettigheder aldrig bringes i fare, heller ikke i EU's eksterne forbindelser. I lyset af den store indbyrdes økonomiske afhængighed mellem EU og Rusland må økonomiske trusler aldrig være et gyldigt middel til at nå udenrigspolitiske mål, og de må derfor fordømmes. Jeg opfordrer Kommissionen og Rådet til at modstå Ruslands forsøg på at sikre ensidige fordele på de europæiske energimarkeder. Fuld gensidighed med hensyn til markedsliberalisering og beskyttelse af investeringer skal sikres."@da² "Τώρα και στο παρελθόν, η ΕΕ και η Ρωσία έχουν συνδεθεί από την κοινή τους ιστορία, τις ισχυρές οικονομικές και πολιτικές επαφές και τις κοινές παραδόσεις. Η στενή τους συνεργασία αποκτά βαθύτερα θεμέλια μέσω της συνεχιζόμενης διαδικασίας της παγκοσμιοποίησης και της αυξανόμενης ζήτησης ορυκτών καυσίμων από τις ευρωπαϊκές χώρες. Προκειμένου να περιφρουρηθεί ο ενεργειακός εφοδιασμός και στο μέλλον, τα κράτη μέλη της ΕΕ βασίζονται σε εντατικότερη συνεργασία στον τομέα αυτό από τη δεκαετία του 1990. Ο Χάρτης Ενέργειας αποτελεί καθοριστικό μέσο στο πλαίσιο αυτό. Στόχος της συνθήκης αυτής είναι η προώθηση της ανάπτυξης των ενεργειακών δυνατοτήτων των χωρών της Ανατολικής Ευρώπης, εξασφαλίζοντας διαρκή ενεργειακό εφοδιασμό στα κράτη μέλη της ΕΕ. Καθώς η διαχωριστική γραμμή μεταξύ εξωτερικής πολιτικής/ζητημάτων εξωτερικού εμπορίου και ζητημάτων ενεργειακού εφοδιασμού καθίσταται διαρκώς λιγότερο σαφής, η μη επικύρωση του Χάρτη Ενέργειας από τη Ρωσία είναι ανησυχητική. Από αυτή την άποψη, τα δικαιώματα που εμπεριέχονται στον Χάρτη των Θεμελιωδών Δικαιωμάτων δεν πρέπει ποτέ να διακυβεύονται, ούτε στο πλαίσιο των εξωτερικών σχέσεων της ΕΕ. Βάσει της ισχυρής οικονομικής αλληλεξάρτησης μεταξύ ΕΕ και Ρωσίας, οι απειλητικές κινήσεις στον τομέα της οικονομίας δεν είναι δυνατόν να αποτελέσουν ποτέ ωφέλιμα μέσα για την επίτευξη στόχων εξωτερικής πολιτικής, και πρέπει ως εκ τούτου να απορρίπτονται. Προτρέπω την Επιτροπή και το Συμβούλιο να αντισταθούν στις ρωσικές απόπειρες διασφάλισης μονομερών πλεονεκτημάτων στις ευρωπαϊκές αγορές ενέργειας. Πρέπει να περιφρουρηθούν η απόλυτη αμοιβαιότητα στην ελευθέρωση της αγοράς και στην προστασία των επενδύσεων."@el¹⁰ "Now and in the past, the EU and Russia have been linked by their common history, strong economic and political contacts and shared traditions. Their close cooperation has deepened further through the ongoing process of globalisation and the European countries’ growing demand for fossil fuels. In order to safeguard energy supplies in future too, the EU Member States have relied on more intensive cooperation in this sector since the 1990s. The Energy Charter is a key instrument in this context. This treaty serves to promote the development of the Eastern European countries’ energy potential while guaranteeing the EU Member States’ continued energy supply. As the line between foreign policy/external trade issues and energy supply issues is becoming increasingly blurred, Russia’s failure to ratify the Energy Charter is worrying. In this respect, the rights enshrined in the Charter of Fundamental Rights must never be put at risk, also in the EU’s external relations. In light of the strong economic interdependence between the EU and Russia, threatening economic gestures can never be a useful means by which to achieve foreign policy objectives and must therefore be rejected. I urge the Commission and the Council to withstand Russian attempts to secure unilateral advantages in the European energy markets. Full reciprocity in market liberalisation and protection of investments must be safeguarded."@en⁴ "Ahora y antes, la UE y Rusia han estado unidas por una historia común, estrechos lazos económicos y políticos y las mismas tradiciones. Su estrecha cooperación se ha estrechado aún más debido al proceso constante de globalización y a la creciente demanda de combustibles fósiles por parte de los países europeos. Para salvaguardar los suministros energéticos también en el futuro, los Estados miembros de la UE han dependido de una cooperación más estrecha en este sector desde el decenio de 1990. La Carta de la Energía es un instrumento clave en este contexto. Es un tratado que intenta promover el desarrollo del potencial energético de los países de Europa del Este, garantizando al mismo tiempo un suministro energético continuo a los Estados miembros de la UE. Puesto que la línea que separa las cuestiones de política exterior/comercio exterior y de suministro energético es cada vez más borrosa, la negativa de Rusia a ratificar la Carta de la Energía es preocupante. En este sentido, los derechos reconocidos en la Carta de los Derechos Fundamentales no deben ponerse nunca en situación de riesgo, tampoco en las relaciones externas de la UE. Dada la gran interdependencia económica que existe entre la UE y Rusia, los gestos económicos amenazantes no pueden ser nunca una buena forma de conseguir los objetivos de política exterior y, por tanto, tienen que ser rechazados. Pido a la Comisión y al Consejo que apoyen los intentos de Rusia de obtener ventajas unilaterales en los mercados energéticos europeos. Es preciso salvaguardar la plena reciprocidad en la liberalización del mercado y en la protección de las inversiones."@es²¹ "Praegu ja minevikus on EL ja Venemaa olnud seotud ühise ajaloo, tugevate majanduslike ja poliitiliste kontaktide ning jagatud traditsioonide kaudu. Nende tihe koostöö on veelgi enam süvenenud toimuvas globaliseerumise protsessis ning Euroopa riikide suurenenud fossiilkütuste nõudluses. Selleks, et kindlustada energiaga varustatus ka tulevikus, on ELi liikmesriigid alates 1990ndatest tuginenud selles sektoris intensiivsemale koostööle. Energiaharta on selles kontekstis võtmeinstrumendiks. Selle lepingu eesmärgiks on edendada Ida-Euroopa riikide energiapotentsiaali arengut, samal ajal tagades ELi liikmesriikide jätkuva energiaga varustamise. Kuivõrd piir välispoliitika / väliskaubandussuhete küsimuste ja energiaga varustamise küsimuste vahel on ähmastumas, on Venemaa keeldumine Energiaharta ratifitseerimisest murelikuks tegev. Selles osas ei tohi ka ELi välissuhetes põhiõiguste hartas sätestatud õiguseid kunagi ohtu seada. ELi ja Venemaa tugeva majandusliku vastastikkuse sõltuvuse valguses ei saa ähvardavad majanduslikud žestid olla kunagi kasulikuks vahendiks, millega välispoliitilisi eesmärke saavutada ning nendest tuleb seega hoiduda. Kutsun komisjoni ja nõukogu üles seisma vastu Venemaa katsetele kindlustada Euroopa energiaturgudel ühepoolsed eelised. Turu liberaliseerimises ning investeeringute kaitsmisel tuleb kindlustada täielik mõlemapoolsus."@et⁵ "Nyt samoin kuin menneisyydessä EU:ta ja Venäjää yhdistävät niiden yhteinen historia, vahvat taloudelliset ja poliittiset yhdyssiteet ja yhteiset perinteet. Tiivis yhteistyö on syventynyt entisestään globalisaation myötä ja Euroopan maiden fossiilisten polttoaineiden tarpeen kasvaessa. Energiantoimitusten turvaamiseksi myös tulevaisuudessa EU:n jäsenvaltiot ovat lisänneet alan yhteistyötä sitten 1990-luvun. Energiaperuskirja on tässä yhteydessä olennainen väline. Sopimuksella edistetään Itä-Euroopan maiden energiapotentiaalin kehittämistä samalla kun varmistetaan EU:n jäsenvaltioiden energiahuollon jatkuvuus. Ulkopoliittisten ja ulkomaankauppaa koskevien kysymysten ja energiakysymysten välisen rajan hämärtyessä enenevässä määrin on huolestuttavaa, ettei Venäjä ole ratifioinut energiaperuskirjaa. Perusoikeuskirjassa turvattuja oikeuksia on kuitenkin varjeltava aina, myös EU:n ulkosuhteissa. Ottaen huomioon EU:n ja Venäjän suuren keskinäisen riippuvuuden talouden alalla taloudellisilla toimilla uhkailu ei voi koskaan olla hyödyksi ulkopoliittisten tavoitteiden saavuttamisessa, eikä sitä tule siksi hyväksyä. Kehotan painokkaasti komissiota ja neuvostoa vastustamaan Venäjän yrityksiä yksipuolisten etujen turvaamiseksi Euroopan energiamarkkinoilla. On tarpeen taata markkinoiden vapauttamisen täysi vastavuoroisuus ja investointien suojelu."@fi⁷ "Aujourd’hui et dans le passé, l’UE et la Russie ont été liées par leur histoire commune, des contacts économiques et politiques forts et des traditions communes. Leur étroite coopération s’est renforcée à travers le processus de mondialisation en cours et la demande croissante de combustibles fossiles de la part des pays européens. En vue de sauvegarder les fournitures d’énergie à l’avenir également, les États membres de l’UE misent sur une coopération plus intensive dans ce secteur depuis les années 1990. La Charte de l’énergie est un instrument clé dans ce contexte. Ce traité sert à promouvoir le développement du potentiel énergétique des pays d’Europe orientale tout en garantissant l’approvisionnement continu en énergie des États membres de l’UE. Étant donné que la ligne entre les questions de politique étrangère/de commerce extérieur et les questions de fourniture d’énergie devient de plus en plus floue, le refus de la Russie de ratifier la Charte de l’énergie est préoccupant. À cet égard, les droits inscrits dans la Charte des droits fondamentaux ne doivent jamais être mis en danger, dans les relations extérieures de l’UE non plus. À la lumière de la forte interdépendance économique entre l’UE et la Russie, des gestes économiques menaçants ne sont jamais un moyen efficace d’atteindre des objectifs de politique étrangère et doivent par conséquent être rejetés. J’invite la Commission et le Conseil à résister aux tentatives de la Russie d’obtenir des avantages unilatéraux sur les marchés européens de l’énergie. La réciprocité totale dans la libéralisation des marchés et la protection des investissements doit être sauvegardée."@fr⁸ "Az EU-t és Oroszországot a múltban és jelenleg is közös történelem, erős gazdasági és politikai kapcsolatok és közös hagyományok kötik össze. Szoros együttműködésük tovább mélyült a globalizáció folyamatán és az európai országok növekvő fosszilisenergia-igényén keresztül. Az energiaellátás jövőbeli biztosítása érdekében az EU tagállamai az 199-es évek óra intenzívebb együttműködésre támaszkodnak ebben az ágazatban. Az Energia Charta döntő fontosságú eszköz ebben a kérdésben. Ezen egyezmény célja elősegíteni a kelet-európai országokban rejlő energialehetőségek fejlesztését és ezzel egy időben biztosítani az uniós tagállamok folyamatos energiaellátását. Ahogy a külpolitikai/külkereskedelmi és az energiaellátási kérdések között húzódó vonal egyre jobban elmosódik, aggodalomra ad okot, hogy Oroszország még nem ratifikálta az Energia Chartát. Az Alapjogi Chartában rögzített jogokat sosem szabad kockára tenni, és ez vonatkozik az EU külkapcsolataira is. Az EU és Oroszország közötti erős gazdasági egymásrautaltság fényében kijelenthető, hogy a fenyegető jellegű gazdasági lépések sosem lehetnek hasznos eszközök a külpolitikai célkitűzések elérésére, ezért el kell őket utasítani. Nyomatékosan javaslom a Bizottságnak és a Tanácsnak, hogy álljanak ellen Oroszország próbálkozásainak, melyek az európai energiapiacokon egyoldalú előnyök biztosítására irányulnak. Meg kell óvni a piaci liberalizáció teljes viszonosságát és gondoskodni kell a beruházások védelméről."@hu¹¹ "Ora e in passato, l’UE e la Russia sono unite dalla loro storia comune, da forti contatti economici e politici e da tradizioni condivise. La loro stretta cooperazione si è intensificata ulteriormente mediante il continuo processo di globalizzazione e la crescente domanda di combustibili fossili dei paesi europei. Al fine di salvaguardare la fornitura di energia anche in futuro, gli Stati membri dell’UE sono dipesi da una collaborazione ancora più intensa nel settore dagli anni ‘90. La Carta dell’energia rappresenta uno strumento essenziale in questo quadro. Questo trattato serve a promuovere lo sviluppo del potenziale energetico dei paesi dell’Europa orientale, garantendo agli Stati membri dell’UE una fornitura costante di energia. Se la linea tra le questioni di politica estera/commercio esterno e di approvvigionamento energetico sta diventando sempre più indistinta, la mancata ratifica della Carta dell’energia da parte della Russia è preoccupante. A questo proposito, i diritti conservati nella Carta dei diritti fondamentali non devono mai essere a rischio, nemmeno nelle relazioni esterne dell’UE. Alla luce della forte interdipendenza economica tra UE e Russia, segnali economici minacciosi non possono mai rappresentare uno strumento utile con cui realizzare obiettivi di politica estera e devono quindi essere respinti. Invito la Commissione e il Consiglio a resistere ai tentativi della Russia di assicurarsi vantaggi unilaterali sui mercati europei dell’energia. E’ un dovere salvaguardare la piena reciprocità nella liberalizzazione del mercato e la tutela degli investimenti."@it¹² "Dabar ir praeityje ES ir Rusiją siejo jų bendra istorija, tvirti ekonominiai ir politiniai ryšiai ir bendros tradicijos. Bendradarbiavimas dar labiau gilėjo vykstant globalizacijai ir didėjant iškastinio kuro poreikiui Europos šalyse. Siekdamos užtikrinti energijos tiekimą ateityje, ES valstybės narės nuo 1990 m. vykdė intensyvesnį bendradarbiavimą šioje srityje ir Energetikos chartija yra pagrindinė jo priemonė. Šioje sutartyje siekiama skatinti Rytų Europos šalių energetikos potencialo vystymąsi ir užtikrinti nenutrūkstamą energijos tiekimą ES valstybėse narėse. Nykstant ribai tarp užsienio politikos ir išorės prekybos ir energijos tiekimo klausimų nerimą kelia tai, kad Rusija neratifikuoja Energetikos chartijos. Bet niekada negalima kelti grėsmės Pagrindinių teisių chartijoje įtvirtintoms teisėms ir ES išorės santykiuose. Atsižvelgiant į didelę ES ir Rusijos ekonomikos tarpusavio priklausomybę, grasinantys ekonominiai gestai niekada nebus gera priemonė užsienio politikos tikslams pasiekti, todėl juos privalu atmesti. Raginu Komisiją ir Tarybą atsispirti Rusijos siekiui išsaugoti vienpusę naudą Europos energijos rinkose. Turi būti užtikrintas visiškas abipusiškumas liberalizuojant rinką ir ginant investicijas."@lt¹⁴ "Gan agrāk, gan šobrīd ES un Krieviju saista kopīga vēsture, cieši ekonomiskie un politiskie kontakti un līdzīgas tradīcijas. Šī ciešā sadarbība vēl vairāk ir pastiprinājusies gan globalizācijas procesa ietekmē, gan tāpēc, ka Eiropas valstīs aizvien pieaug pieprasījums pēc fosilā kurināmā. Lai nodrošinātu energoapgādi arī nākotnē, kopš 90. gadiem ES šajā nozarē ir veidojusi intensīvāku sadarbību. Šajā kontekstā galvenais instruments ir Enerģētikas harta. Šī līguma uzdevums ir sekmēt Austrumeiropas valstu enerģijas potenciāla attīstību, vienlaikus ES dalībvalstīm garantējot energoapgādes nepārtrauktību. Robežai starp ārpolitiku / ārējo tirdzniecību un energoapgādes jomu kļūstot arvien neskaidrākai, bažas raisa Krievijas kavēšanās ratificēt Enerģētikas hartu. Šajā sakarā nekādā gadījumā nedrīkst apdraudēt Pamattiesību hartā iekļautās pamattiesības, un tas attiecas arī uz ES ārējām attiecībām. Ņemot vērā ES un Krievijas ciešo savstarpējo atkarību ekonomikas jomā, draudīgi ekonomiski žesti nedrīkst kļūt par ārpolitikas mērķu sasniegšanas līdzekli, un tāpēc no tiem ir jāatsakās. Es aicinu Komisiju un Padomi stingri nostāties pret Krievijas centieniem Eiropas enerģētikas tirgū nodrošināt vienpusēju izdevīgumu. Attiecībā uz tirgus liberalizāciju un ieguldījumu aizsardzību ir jānodrošina pilnīgs savstarpīgums."@lv¹³ "Gestern und heute verbinden die EU und Russland eine gemeinsame Geschichte, starke wirtschaftliche und politische Kontakte sowie gemeinsame Traditionen. Die enge Zusammenarbeit hat sich durch die fortschreitende Globalisierung und den steigenden Bedarf der europäischen Staaten an fossilen Energieträgern weiter vertieft. Um die Versorgung im Energiebereich auch in Zukunft zu gewährleisten, setzten die EU-Mitgliedstaaten bereits seit den 90er Jahren auf eine verstärkte Kooperation in diesem Sektor. Ein zentrales Instrument stellt in diesem Zusammenhang die Energiecharta dar. Dieser Vertrag dient einerseits dazu, das energiewirtschaftliche Potenzial osteuropäischer Länder fortzuentwickeln und andererseits die Energieversorgung der EU-Mitgliedstaaten weiterhin sicherzustellen. Die fehlende Ratifizierung der Energiecharta von Seiten Russlands ist im Lichte zunehmender Vermischung außenpolitischer und außenwirtschaftlicher Interessen mit Fragen der Energieversorgung besorgniserregend. In diesem Sinne dürfen die in der Grundrechtecharta niedergelegten Rechte auch in den Außenbeziehungen der EU nie zur Disposition stehen. Wirtschaftliche Drohgebärden können im Lichte der starken wirtschaftlichen Interdependenz zwischen der EU und Russland niemals ein sinnvolles Mittel zur Erreichung außenpolitischer Ziele darstellen und sind daher abzulehnen. Ich fordere sowohl die Kommission als auch den Rat auf, sich russischen Versuchen zur Erlangung einseitiger Vorteile auf den europäischen Energiemärkten zu verweigern. Die volle Gegenseitigkeit bei der Marktöffnung und der Schutz der Investitionen müssen gewährleistet werden."@mt¹⁵ "De EU en Rusland zijn altijd al verbonden geweest door hun gemeenschappelijke verleden, sterke economische en politieke banden en gedeelde tradities. Hun nauwe samenwerking is verder verdiept door de voortschrijdende globalisatie en de groeiende vraag naar fossiele brandstoffen van Europese landen. Om de energievoorziening in de toekomst veilig te stellen, vertrouwen de EU-lidstaten sinds de jaren negentig op een intensieve samenwerking. In dit kader is het Energiehandvest een zeer belangrijk instrument. Dit verdrag dient om de ontwikkeling van het energiepotentieel van de Oost-Europese te bevorderen en tegelijkertijd de continuïteit van de energievoorziening van de EU-lidstaten veilig te stellen. Nu de grenzen tussen buitenlands beleid/kwesties inzake buitenlandse handel enerzijds en energievoorziening anderzijds steeds meer vervagen, is de weigering van Rusland om het Energiehandvest te bekrachtigen zorgwekkend. In dit opzicht mogen de rechten vastgelegd in het Handvest van de grondrechten nooit in de waagschaal worden gesteld, ook niet in de buitenlandse betrekkingen van de EU. Gezien de sterke onderlinge economische afhankelijkheid tussen de EU en Rusland kan het dreigen met economische maatregelen nooit een middel zijn om doelstellingen van het buitenlands beleid te verwezenlijken en is dat dan ook af te keuren. Ik roep de Commissie en de Raad op om te voorkomen dat Rusland unilaterale voordelen op de Europese energiemarkten verwerft. De volledige wederkerigheid bij de marktliberalisering en de bescherming van investeringen moet worden veiliggesteld."@nl³ "Obecnie i w przeszłości UE i Rosja łączyła ich wspólna historia, silne kontakty gospodarcze i polityczne oraz wspólne tradycje. Ich bliska współpraca pogłębił się dodatkowo w rezultacie trwającego procesu globalizacji oraz rosnącego zapotrzebowania krajów europejskich na paliwa kopalne. W celu zagwarantowania dostaw energii także w przyszłości, od lat 60. XX wieku państwa członkowskie UE polegały na bardziej intensywnej współpracy w tym sektorze. Karta energetyczna jest głównym instrumentem w tym kontekście. Traktat ten ma na celu promowanie rozwoju potencjału energetycznego krajów wschodnioeuropejskich, jednocześnie gwarantując państwom członkowskim UE ciągłe dostawy energii. Ponieważ granica między polityką zagraniczną/kwestiami handlu zewnętrznego i kwestiami związanymi z dostawami energii staje się coraz mniej widoczna, nieratyfikowanie przez Rosję karty energetycznej jest niepokojące. W tym względzie nigdy nie można narażać praw określonych w karcie praw podstawowych, także w ramach stosunków zewnętrznych UE. W świetle silnej gospodarczej współzależności między UE i Rosją, groźne gesty gospodarcze nigdy nie będą skutecznymi środkami umożliwiającymi osiągnięcie założeń z zakresu polityki zagranicznej i dlatego też należy je odrzucić. Zachęcam Komisję i Radę do tego, by nie ugięły się pod próbami zagwarantowania przez Rosję jednostronnych korzyści na europejskich rynkach energetycznych. Należy bronić pełnej wzajemności w ramach liberalizacji rynku oraz ochrony inwestycji."@pl¹⁶ "Agora e no passado, a UE e a Rússia estiveram ligadas pela sua História comum, por fortes contactos económicos e políticos e por tradições partilhadas. A sua cooperação estreita aprofundou-se ainda mais com o processo de globalização em curso e com a crescente procura de combustíveis fósseis pelos países europeus. A fim de garantir também o abastecimento de energia no futuro, os Estados-Membros da UE apostaram, desde os anos 90, numa cooperação mais intensa neste sector. A Carta da Energia é um instrumento chave neste contexto. Este tratado serve para promover o desenvolvimento do potencial energético dos países da Europa Oriental, garantindo a continuação do abastecimento de energia aos Estados-Membros da UE. Como a linha entre as questões de política externa/comércio externo e as questões de abastecimento de energia se torna cada vez mais ténue, a não ratificação da Carta da Energia por parte da Rússia é preocupante. A este respeito, os direitos consagrados na Carta dos Direitos Fundamentais nunca devem ser colocados em risco, inclusivamente nas relações externas da UE. À luz da forte interdependência económica entre a UE e a Rússia, os gestos de ameaça económica nunca poderão ser um meio útil para atingir objectivos em política externa, devendo, por conseguinte, ser rejeitados. Insto a Comissão e o Conselho a resistir às tentativas da Rússia de conseguir vantagens unilaterais nos mercados energéticos europeus. A plena reciprocidade na liberalização do mercado e na protecção dos investimentos deve ser protegida."@pt¹⁷ "Gestern und heute verbinden die EU und Russland eine gemeinsame Geschichte, starke wirtschaftliche und politische Kontakte sowie gemeinsame Traditionen. Die enge Zusammenarbeit hat sich durch die fortschreitende Globalisierung und den steigenden Bedarf der europäischen Staaten an fossilen Energieträgern weiter vertieft. Um die Versorgung im Energiebereich auch in Zukunft zu gewährleisten, setzten die EU-Mitgliedstaaten bereits seit den 90er Jahren auf eine verstärkte Kooperation in diesem Sektor. Ein zentrales Instrument stellt in diesem Zusammenhang die Energiecharta dar. Dieser Vertrag dient einerseits dazu, das energiewirtschaftliche Potenzial osteuropäischer Länder fortzuentwickeln und andererseits die Energieversorgung der EU-Mitgliedstaaten weiterhin sicherzustellen. Die fehlende Ratifizierung der Energiecharta von Seiten Russlands ist im Lichte zunehmender Vermischung außenpolitischer und außenwirtschaftlicher Interessen mit Fragen der Energieversorgung besorgniserregend. In diesem Sinne dürfen die in der Grundrechtecharta niedergelegten Rechte auch in den Außenbeziehungen der EU nie zur Disposition stehen. Wirtschaftliche Drohgebärden können im Lichte der starken wirtschaftlichen Interdependenz zwischen der EU und Russland niemals ein sinnvolles Mittel zur Erreichung außenpolitischer Ziele darstellen und sind daher abzulehnen. Ich fordere sowohl die Kommission als auch den Rat auf, sich russischen Versuchen zur Erlangung einseitiger Vorteile auf den europäischen Energiemärkten zu verweigern. Die volle Gegenseitigkeit bei der Marktöffnung und der Schutz der Investitionen müssen gewährleistet werden."@ro¹⁸ "Ako v súčasnosti, tak aj v minulosti boli EÚ a Rusko spojené spoločnou históriou, silnými hospodárskymi a politickými kontaktmi a zdieľanými tradíciami. Táto spolupráca sa ešte viac prehĺbila pri pokračujúcom procese globalizácie a rastúcom dopyte európskych krajín po fosílnych palivách. S cieľom zabezpečiť dodávky energií aj do budúcnosti sa členské štáty EÚ spoliehajú na intenzívnejšiu spoluprácu v tomto sektore od roku 1990. V tomto kontexte predstavuje Zmluva o energetickej charte kľúčový nástroj. Táto zmluva prispieva k podpore rozvoja energetického potenciálu východoeurópskych krajín pri garantovaní stálych dodávok energií členským štátom EÚ. Neúspech Ruska ratifikovať Zmluvu o energetickej charte je znepokojujúci, keď sa hranica problémov medzi zahraničnou politikou/zahraničným obchodom stáva čoraz nejasnejšou. V tejto súvislosti sa práva zakotvené v Charte základných práv nesmú nikdy ohroziť, a to aj vo vonkajších vzťahoch EÚ. Vzhľadom na silnú hospodársku nezávislosť medzi EÚ a Ruskom nemôžu byť výhražné hospodárske prejavy užitočným prostriedkom, ktorým sa môžu dosiahnuť ciele zahraničnej politiky, a preto sa musia odmietnuť. Vyzývam Komisiu a Radu, aby odolala prejavom Ruska zabezpečiť si jednostranné výhody na európskych trhoch s energiami. Musí byť zabezpečená plná reciprocita liberalizácie trhu a ochrany investícií."@sk¹⁹ "EU in Rusijo že dolgo povezujejo skupna zgodovina, trdni gospodarski in politični stiki ter skupne tradicije. Njuno tesno sodelovanje se je dodatno poglobilo s procesom globalizacije in vedno večjim povpraševanjem evropskih držav po fosilnih gorivih. Za zagotovitev oskrbe z energijo tudi v prihodnosti države članice EU od devetdesetih let 20. stoletja v tem sektorju še intenzivneje sodelujejo. Energetska listina je v zvezi s tem ključni instrument. Namen te pogodbe je spodbujati razvoj energetskega potenciala vzhodnoevropskih držav, ob istočasnem zagotavljanju stalne oskrbe držav članic EU z energijo. Ker je meja med vprašanji zunanje politike/zunanje trgovine in vprašanji oskrbe z energijo vedno bolj nejasna, je zaskrbljujoče, da Rusija ni ratificirala energetske listine. V tem pogledu se pravice iz listine o temeljnih pravicah nikoli ne smejo ogroziti, tudi na področju zunanjih odnosov EU. Ob upoštevanju velike gospodarske soodvisnosti med EU in Rusijo, grozeče gospodarske geste ne morejo nikoli biti učinkovit način doseganja ciljev zunanje politike, zato jih je treba preprečiti. Komisijo in Svet pozivam, da se zoperstavita poskusom Rusije, da si na evropskih energetskih trgih zagotovi enostranske ugodnosti. Zagotoviti je treba popolno vzajemnost na področju liberalizacije trga in zaščite naložb."@sl²⁰ "Nu och tidigare har EU och Ryssland varit sammanbundna med varandra genom sin gemensamma historia, täta ekonomiska och politiska kontakter och gemensamma traditioner. Det nära samarbetet mellan länderna har fördjupats ytterligare genom den pågående globaliseringsprocessen och de europeiska ländernas ökade efterfrågan på fossila bränslen. För att också i framtiden säkra energiförsörjningen har EU:s medlemsstater sedan 1990-talet förlitat sig på ett mer intensivt samarbete inom denna sektor. I detta sammanhang är energistadgan ett nyckeldokument. Detta fördrag syftar till att främja utvecklingen av de östeuropeiska ländernas energipotential samtidigt som EU:s medlemsstater garanteras fortsatt energiförsörjning. Eftersom gränsen mellan utrikespolitiska frågor och frågor om utrikeshandel och energiförsörjning blir allt mer suddig är det oroande att Ryssland inte har ratificerat energistadgan. De rättigheter som finns inskrivna i stadgan om de grundläggande rättigheterna får i detta hänseende aldrig äventyras, inte heller i EU:s yttre förbindelser. Mot bakgrund av det starka ömsesidiga beroendet mellan EU och Ryssland kan hot om ekonomiska åtgärder aldrig vara ett användbart sätt att nå utrikespolitiska mål och måste därför förkastas. Jag uppmanar kommissionen och rådet att stå emot ryska försök att tillförsäkra sig ensidiga fördelar på de europeiska energimarknaderna. Fullständig ömsesidighet måste garanteras i avregleringen av marknaderna och skyddet av investeringar."@sv²²
lpv:unclassifiedMetadata	"Richard Seeber (PPE-DE ),"^18,15,9 "schriftlich."^18,15,9