Local view for "http://purl.org/linkedpolitics/eu/plenary/2007-10-24-Speech-3-023"

Predicate	Value (sorted: default)
rdf:type	lpv_eu:Speech⁶
dcterms:Date	"2007-10-24"^^xsd:date⁶
dcterms:Is Part Of	lp_eu:Relaţiile dintre Uniunea Europeană şi Turcia (dezbatere)⁶
dcterms:Language	"de"^^xsd:language⁶
lpv:document identification number	"en.20071024.4.3-023"⁶
lpv:hasSubsequent	lp_eu:2007-10-24-Speech-3-024⁶
lpv:speaker	lp:Feleknas Uca⁶
lpv:spoken text	"Herr Präsident! Leider wird die heutige Abstimmung über die Entschließung des Parlaments zur Türkei von traurigen und besorgniserregenden Entwicklungen überschattet. Letzten Mittwoch hat die türkische Nationalversammlung mit überwältigender Mehrheit einem türkischen Militäreinsatz im Nordirak grünes Licht erteilt. Seitdem erreichen uns traurige Nachrichten über Tote und Gefallene an der türkisch-irakischen Grenze, über blutige Kämpfe und Gefechte, über den türkischen Beschuss nordirakischer Dörfer, über Anschläge auf kurdische Einrichtungen und DTP-Parteibüros, über Lynchversuche aufgebrachter Nationalisten gegen ihre kurdischen Mitbürger. Dabei waren die Signale, die nach der Beilegung der Staatskrise Ende August von der Türkei ausgingen, so erfolgversprechend. Von einer neuen zivilen Verfassung war die Rede, von weiteren Reformen und verstärkten Reformbemühungen, die noch ungelösten Fragen in Angriff zu nehmen. Diesen positiven Signalen und Entwicklungen in der Türkei wollten Sie, Frau Oomen-Ruijten, und ein Großteil meiner Kolleginnen und Kollegen nach dem letztjährigen Stillstand in den Reformbemühungen der Türkei Rechnung tragen. Der Entschließungsantrag ist ausgewogen und fair in seiner Bewertung und Beurteilung. Doch angesichts der jüngsten Entscheidung der Türkei, der unverhohlenen Drohung mit einem militärischen Einmarsch, um damit die territoriale Integrität des Iraks zu verletzen, frage ich mich schon, welche Ziele die Türkei hiermit wirklich verfolgt. Geht es wirklich um die PKK? Denn in den vergangenen Jahren hat das türkische Militär bereits 24 grenzüberschreitende Operationen durchgeführt und keine hat dauerhaften Erfolg gebracht. Warum sollte es gerade dieses Mal anders sein? Oder geht es vielleicht um die Ölvorkommen in der Region um Kirkuk und die Absicht der Türkei, den autonomen Status der Kurden im Nordirak zu beseitigen? Fest steht auf jeden Fall, dass die Lösung der Kurdenfrage mit einem Einmarsch in den Nordirak nicht gelöst werden kann. Fest steht für mich aber auch, dass die Türkei vor den Augen der Europäischen Union und der internationalen Gemeinschaft nicht gegen internationales Recht verstoßen und die Souveränität des Iraks verletzen kann. Europa muss jetzt Verantwortung übernehmen und sich aktiv an der Entwicklung einer Strategie zur Lösung der Kurdenfrage beteiligen. Denn in dieser Frage liegt der Schlüssel für die eigentliche Befriedung und Demokratisierung der Türkei."@de⁹
lpv:spokenAs	unknown; DIE LINKE. (2007-10-05--2009-07-13)²³ substitute; DROI (2007-01-31--2009-07-13)²³ substitute; Delegation to the ACP-EU Joint Parliamentary Assembly (2007-03-15--2009-07-13)²³ substitute; FEMM (2007-01-31--2009-07-13)²³ member; DEVE (2007-01-31--2009-07-13)²³ member; EUL/NGL (2004-07-20--2009-07-13)²³ member; Delegation to the EU-Turkey Joint Parliamentary Committee (2004-09-15--2009-07-13)²³
lpv:translated text	"Vážený pane předsedo, dnešní hlasování o usnesení Parlamentu o Turecku je zastíněné velmi hrozivými a znepokojujícími událostmi. Minulou středu hlasovalo Velké národní shromáždění Turecka drtivou většinou pro vpád tureckých vojsk do severního Iráku. Od té doby jsme slyšeli znepokojující zprávy o mrtvých a zraněných na turecko-iráckých hranicích, o krvavých bitkách a bojích, a slyšeli jsme, že turecká vojska střílejí na vesnice v severním Iráku. Slyšeli jsme o útocích na kurdské instituce a orgány DTP a o rozhněvaných nacionalistech, kteří se pokouší lynčovat své kurdské spoluobčany. A přitom signály, které Turecko vyslalo po ukončení ústavní krize koncem srpna, byly nanejvýš slibné. Mluvilo se o nové civilní ústavě, dalších reformách a intenzivnějších reformních snahách, které by odpovídaly na stále nevyřešené otázky. Paní Oomenová-Ruijtenová a mnozí mí kolegové chtěli přihlédnout k těmto pozitivním signálům a pokroku v Turecku poté, co reformní snahy narazily v Turecku minulý rok na mrtvý bod. Návrh usnesení je ve svém hodnocení vyvážený a spravedlivý. Vzhledem k nedávnému rozhodnutí Turecka a do očí bijící hrozby vojenského vpádu, který porušuje územní celistvost Iráku, však přemýšlím nad tím, jaké cíle momentálně Turecko sleduje. Jde opravdu o stranu PKK? Faktem je, že turecké vojska v posledních letech vykonávaly 24hodinové přeshraniční operace a ani jedna z nich vlastně neměla nějaký trvající účinek. Proč by to tentokrát mělo být jiné? Nebo to má něco společného se zásobami ropy, které se nacházejí v oblasti okolo Kirkúku a se záměrem Turecka odstranit autonomní status Kurdů v severním Iráku? V každém případě je však jasné, že kurdský problém se nebude dát vyřešit vpádem do severního Iráku. Z mého pohledu je též jasné, že Turecko nemůže porušovat mezinárodní zákony a porušovat suverenitu Iráku před očima Evropské unie a mezinárodního společenství. Evropa musí nyní převzít odpovědnost a aktivně se zúčastňovat rozvíjení strategie na nalezení řešení kurdské otázky, neboť to je klíčem k dosažení skutečného míru a demokracie v Turecku."@cs¹ "Hr. formand! Beklageligvis overskygges dagens afstemning om Parlamentets beslutning om Tyrkiet af meget sørgelige og bekymrende begivenheder. I onsdags stemte Tyrkiets Store Nationalforsamling med overvældende flertal for et tyrkisk militært indfald i det nordlige Irak. Siden da har vi hørt sørgeligt nyt om døde og kvæstede på grænsen mellem Tyrkiet og Irak, om blodige slag og kampe, og vi har hørt, at det tyrkiske militær skyder på landsbyer i Nordirak. Vi har hørt om angreb på kurdiske institutioner og DTP-kontorer og om rasende nationalister, der forsøger at lynche deres kurdiske medborgere. Og det på trods af, at de signaler, Tyrkiet udsendte efter afslutningen på den forfatningsmæssige krise sidst i august, var vældig lovende. Der var tale om en ny civil forfatning, yderligere reformer og en intensiveret reformindsats for at tage hånd om de fortsat uløste problemer. Fru Oomen-Ruijten og mange af mine kolleger i Parlamentet ønskede at tage disse positive signaler og udviklinger i Tyrkiet i betragtning, efter reformindsatsen i landet gik i stå sidste år. Beslutningsforslaget er afbalanceret og retfærdigt i sin vurdering og evaluering. Men set i lyset af Tyrkiets beslutning for nylig og af den åbenlyse trussel om et militært indfald, som krænker Iraks territoriale integritet, undrer jeg mig over, hvilke mål Tyrkiet faktisk forfølger. Handler det virkelig om PKK? Sagen er, at det tyrkiske militær har gennemført 24 operationer ind over grænsen i de seneste år, og ikke én af dem har haft nogen varig effekt. Hvorfor skulle det være anderledes denne gang? Eller kunne det have noget at gøre med oliereserverne i området omkring Kirkuk og om, at Tyrkiet har til hensigt at ophæve den autonome status for kurderne i Nordirak? Under alle omstændigheder står det klart, at det kurdiske spørgsmål ikke kan løses med et indfald i Nordirak. Men set fra mit synspunkt er det også klart, at Tyrkiet ikke for øjnene af EU og det internationale samfund kan bryde folkeretten og krænke Iraks suverænitet. Europa må nu tage ansvar og deltage aktivt i udviklingen af en strategi til løsning af det kurdiske spørgsmål, for det er nøglen til at opnå ægte fred og demokrati i Tyrkiet."@da² "Κύριε Πρόεδρε, δυστυχώς, η σημερινή ψηφοφορία για το ψήφισμα του Κοινοβουλίου σχετικά με την Τουρκία επισκιάζεται από πολύ θλιβερά και ανησυχητικά γεγονότα. Την προηγούμενη Τετάρτη, η Μεγάλη Εθνοσυνέλευση της Τουρκίας υπερψήφισε με συντριπτική πλειοψηφία την τουρκική στρατιωτική εισβολή στο βόρειο Ιράκ. Έκτοτε, ακούμε τις θλιβερές ειδήσεις των θανάτων και απωλειών στα σύνορα Τουρκίας-Ιράκ, αιματηρών μαχών και συγκρούσεων, και ακούμε ότι ο τουρκικός στρατός βάλλει κατά χωριών στο βόρειο Ιράκ. Ακούμε για επιθέσεις σε κουρδικά ιδρύματα και γραφεία του DTP, και για εξοργισμένους εθνικιστές που προσπαθούν να λυντσάρουν τους κούρδους συμπολίτες τους. Ωστόσο τα μηνύματα που εξέπεμπε η Τουρκία μετά τα τέλη της συνταγματικής κρίσης των προηγούμενο Αύγουστο ήταν τόσο ελπιδοφόρα. Γινόταν λόγος για ένα νέο κοσμικό σύνταγμα, περαιτέρω μεταρρυθμίσεις, και εντατικότερες μεταρρυθμιστικές προσπάθειες για την αντιμετώπιση ανεπίλυτων ακόμη θεμάτων. Η κ. Oomen-Ruijten και πολλοί συνάδελφοί μου βουλευτές ήθελαν να λάβουν υπόψη αυτά τα θετικά μηνύματα και εξελίξεις στην Τουρκία μετά την αποτελμάτωση των μεταρρυθμιστικών προσπαθειών στην Τουρκία πέρυσι. Η πρόταση ψηφίσματος είναι ισορροπημένη και δίκαιη όσον αφορά την αξιολόγηση και την εκτίμησή της. Ωστόσο, ενόψει της πρόσφατης απόφασης της Τουρκίας και της ασύστολης απειλής στρατιωτικής εισβολής η οποία παραβιάζει την εδαφική ακεραιότητα του Ιράκ, διερωτώμαι πράγματι ποιους στόχους επιδιώκει στην πραγματικότητα η Τουρκία. Έχει να κάνει πράγματι με το PKK; Το γεγονός είναι ότι ο τουρκικός στρατός έχει διεξαγάγει 24 διασυνοριακές επιχειρήσεις τα τελευταία χρόνια και καμία από αυτές δεν είχε πραγματικά διαρκές αποτέλεσμα. Για ποιον λόγο θα είναι διαφορετικά αυτήν την φορά; Ή θα μπορούσε να έχει σχέση με τα αποθέματα πετρελαίου στην περιοχή γύρω από το Κιρκούρκ και την πρόθεση της Τουρκίας να άρει το αυτόνομο καθεστώς των Κούρδων στο βόρειο Ιράκ; Αυτό που είναι σαφές, εν πάση περιπτώσει, είναι ότι το κουρδικό θέμα δεν μπορεί να επιλυθεί με μία εισβολή στο βόρειο Ιράκ. Κατά την άποψή μου, ωστόσο, είναι επίσης σαφές ότι η Τουρκία δεν μπορεί να αφεθεί να παραβιάζει το διεθνές δίκαιο και την κυριαρχία του Ιράκ ενώπιον της Ευρωπαϊκής Ένωσης και της διεθνούς κοινότητας. Η Ευρώπη πρέπει να αναλάβει τώρα την ευθύνη και να συμμετάσχει ενεργά στην ανάπτυξη μίας στρατηγικής για την επίλυση του κουρδικού ζητήματος, επειδή αυτό αποτελεί το κλειδί για την επίτευξη πραγματικής ειρήνης και δημοκρατίας στην Τουρκία."@el^10,10 "Mr President, unfortunately, today’s vote on Parliament’s resolution on Turkey is overshadowed by very distressing and worrying events. Last Wednesday, Turkey’s Grand National Assembly voted by an overwhelming majority in favour of a Turkish military incursion into northern Iraq. Since then, we have heard the distressing news of deaths and casualties on the Turkey-Iraq border, of bloody battles and combat, and we have heard that the Turkish military is firing on villages in northern Iraq. We have heard about attacks on Kurdish institutions and DTP offices, and about enraged nationalists attempting to lynch their Kurdish fellow citizens. Yet the signals that were sent out by Turkey after the end of the constitutional crisis in late August were so promising. There was talk of a new civilian constitution, further reforms, and more intensive reform efforts to address still unresolved issues. Mrs Oomen-Ruijten and many of my fellow Members wanted to take account of these positive signals and developments in Turkey after the reform efforts in Turkey came to a standstill last year. The motion for a resolution is balanced and fair in its assessment and evaluation. However, in view of Turkey’s recent decision and the blatant threat of a military incursion which violates the territorial integrity of Iraq, I do wonder which aims Turkey is actually pursuing. Is it really about the PKK? The fact is that the Turkish military has carried out 24 cross-border operations in recent years and not one of them has actually had any lasting effect. Why should it be different this time? Or could it have to do with the oil reserves in the region around Kirkuk and Turkey’s intention of removing the autonomous status of the Kurds in northern Iraq? What is clear, at any rate, is that the Kurdish issue cannot be resolved with an incursion into northern Iraq. From my perspective, however, it is also clear that Turkey cannot be seen to breach international law and violate Iraq’s sovereignty before the eyes of the European Union and the international community. Europe must now take responsibility and participate actively in developing a strategy for the resolution of the Kurdish issue, for this is the key to achieving genuine peace and democracy in Turkey."@en⁴ "Señor Presidente, lamentablemente la votación de hoy sobre la resolución parlamentaria relativa a Turquía se ve ensombrecida por unos acontecimientos terribles y preocupantes. El miércoles pasado, la Gran Asamblea Nacional de Turquía votó por una abrumadora mayoría a favor de una incursión militar turca en el norte de Irak. Desde entonces, hemos recibido noticias terribles de muertes y bajas en la frontera turco-iraquí, de sangrientas batallas y combates, y hemos sabido que el ejército turco está atacando poblaciones del norte de Irak. Hemos sabido de atentados contra instituciones kurdas y oficinas del DTP, y de nacionalistas enfurecidos tratando de linchar a sus conciudadanos kurdos. Aún así, las señales enviadas por Turquía después del fin de la crisis constitucional de finales de agosto fueron muy alentadoras. Se habló de una nueva Constitución civil, nuevas reformas, e iniciativas reformistas más intensivas para resolver cuestiones pendientes. La señora Oomen-Ruijten y muchos de mis colegas diputados quisieron tener en cuenta esas señales y acontecimientos positivos en Turquía después de que las iniciativas reformistas en ese país se estancaran el año pasado. La propuesta de resolución es equilibrada y justa en su evaluación y valoración. No obstante, teniendo en cuenta la reciente decisión de Turquía y la descarada amenaza de una incursión militar que viola la integridad territorial de Irak, me pregunto que fines busca realmente Turquía. ¿Se trata realmente del PKK? El hecho es que el ejército turco ha realizado 24 operaciones transfronterizas en los últimos años y ninguna de ellas ha tenido en realidad un efecto duradero. ¿Por qué iba a ser diferente esta vez? ¿O podría tener que ver con las reservas petroleras de la región de Kirkuk y la intención de Turquía de acabar con el estatuto de autonomía de los kurdos en el norte de Irak? Lo que está claro, en cualquier caso, es que la cuestión kurda no se puede resolver con una incursión militar en el norte de Irak. Pero desde mi punto de vista, también está claro que no debe permitirse que Turquía viole el Derecho internacional y la soberanía de Irak ante los ojos de la Unión Europea y la comunidad internacional. Europa tiene que asumir ahora la responsabilidad y participar activamente en la formulación de una estrategia para la resolución de la cuestión kurda, pues esa es la clave para conseguir de verdad paz y democracia en Turquía."@es²¹ "Härra president, kahjuks on tänane hääletus parlamendi resolutsiooni suhtes Türgi kohta varjutatud väga murettekitavate sündmustega. Eelmisel kolmapäeval hääletas Türgi Suur Rahvusassamblee ülekaaluka enamusega Türgi sõjaväelise rünnaku poolt Põhja-Iraaki. Sellest alates oleme kuulnud murettekitavaid uudiseid surmadest ja langenutest Türgi-Iraagi piiril, veristest lahingutest ja võitlustest ning oleme kuulnud, et Türgi sõjavägi pommitab Põhja-Iraagi külasid. Oleme kuulnud rünnakutest Kurdi institutsioonidele ja DTP büroodele ning vihastest rahvuslastest, kes püüavad oma kurdidest kaaskodanikke lintšida. Ometi olid signaalid, mille Türgi pärast põhiseaduskriisi lõppemist augusti lõpus välja saatis, nii paljulubavad. Juttu oli uuest tsiviilpõhiseadusest, edasistest reformidest ning veelgi intensiivsematest reformipingutustest, et tegeleda seni lahendamata küsimustega. Proua Oomen-Ruijten ja paljud minu kaasparlamendiliikmed soovisid neid positiivseid signaale ja arenguid Türgis pärast seda, kui eelmisel aastal reformipingutused Türgis seiskusid, arvesse võtta. Resolutsiooni ettepanek on tasakaalustatud ning oma hinnangutes õiglane. Siiski, arvestades Türgi hiljutist otsust ning jultunud militaarrünnaku ähvardust, mis rikub Iraagi territoriaalset terviklikkust, ma imestan, mis eesmärgid Türgil tegelikult on. Kas asi on tõesti PKK-s? Fakt on, et Türgi sõjavägi on viimastel aastatel viinud ellu 24 piiriülest operatsiooni ning ükski neist pole tegelikkuses kestvat mõju omanud. Miks peaks see sel korral erinema? Või puudutab see naftareserve Kirkuki ümbruse regioonis ning Türgi kavatsust jätta kurdid Põhja-Iraagis ilma autonoomsest staatusest? Mis on igal juhul selge, on see, et kurdide küsimust ei saa lahendada Põhja-Iraagi ründamisega. Minu perspektiivist on siiski samuti selge, et Euroopa Liidu või rahvusvahelise kogukonna ees ei saa lubada, et Türgi rikub rahvusvahelist õigust ning Iraagi suveräänsust. Euroopa peab praegu võtma vastutuse ning osalema aktiivselt strateegia arendamises kurdide küsimuse lahendamiseks, kuna see on Türgis tõelise rahu ja demokraatia saavutamise võti."@et⁵ "Arvoisa puhemies, tämänpäiväistä äänestystä parlamentin Turkkia koskevasta päätöslauselmasta varjostavat valitettavasti erittäin huolestuttavat tapahtumat. Viime keskiviikkona Turkin parlamentti äänesti ylivoimaisella enemmistöllä Pohjois-Irakiin kohdistuvan aseellisen hyökkäyksen puolesta. Sittemmin olemme kuulleet huolestuttavia uutisia surmatuista ja haavoittuneista Turkin ja Irakin rajalla, verisistä taisteluista, ja olemme myös kuulleet Turkin sotilaiden tulittavan Pohjois-Irakin kyliä. Olemme kuulleet kurdien instituutioihin ja DTP:n toimistoihin kohdistuneista iskuista ja raivoavista kansalliskiihkoilijoista, jotka ovat yrittäneet lynkata kanssaveljiään kurdeja. Kuitenkin Turkin elokuun lopulla perustuslakikriisin jälkeen antamat merkit olivat niin kovin lupaavia. Silloin oli puhetta uudesta, siviilien valtaan nojaavasta perustuslaista, uudistusten jatkamisesta ja tehostamisesta vielä ratkaisemattomiin kysymyksiin vastaamiseksi. Ria Oomen-Ruijten ja monet muut kollegani halusivat huomioida nämä myönteiset merkit ja myönteisen kehityksen Turkissa uudistuspyrkimysten pysähdyttyä maassa viime vuonna. Päätöslauselmaesitys on tasapainoinen ja arvioinnissaan puolueeton. Ottaen kuitenkin huomioon Turkin tuoreen päätöksen ja ilmeisen uhan aseellisesta hyökkäyksestä, joka loukkaa Irakin alueellista koskemattomuutta, epäilen sitä, mitä Turkki oikeastaan ajaa takaa. Onko kyse todellakin PKK:sta? Tosiasia on, että Turkin asevoimat ovat toteuttaneet 24 operaatiota rajan toisella puolen viime vuosina, eikä yhdelläkään niistä ole ollut pysyvää vaikutusta. Miksi tällä kertaa olisi toisin? Vai olisiko kyse mahdollisesti Kirkukia ympäröivällä alueella sijaitsevista öljyvarannoista ja Turkin pyrkimyksestä päättää Pohjois-Irakin kurdien autonomia? Joka tapauksessa selvää on, ettei kurdikysymystä voida ratkaista hyökkäyksellä Pohjois-Irakiin. Omalta osaltani pidän myös selvänä, ettei Turkin voida sallia rikkoa kansainvälistä oikeutta ja loukata Irakin täysivaltaisuutta Euroopan unionin ja kansainvälisen yhteisön silmien alla. Euroopan on nyt kannettava vastuunsa ja osallistuttava aktiivisesti strategian laadintaan kurdikysymyksen ratkaisemiseksi, sillä se on avain todellisen rauhan ja demokratian aikaansaamiseksi Turkissa."@fi⁷ "Monsieur le Président, malheureusement, le vote d’aujourd’hui sur la résolution du Parlement concernant la Turquie est assombri par des événements très pénibles et très inquiétants. Mercredi dernier, la grande de Turquie a voté, à une écrasante majorité, pour une incursion militaire dans le nord de l’Iraq. Depuis lors, nous avons entendu la pénible nouvelle de morts et de blessés à la frontière turco-iraquienne, de batailles et de combats sanglants, et nous avons entendu que l’armée turque avait ouvert le feu sur des villages dans le nord de l’Iraq. Nous avons entendu parler d’attaques contre les institutions kurdes et les bureaux du DTP, et de nationalistes enragés tentant de lyncher leurs compatriotes kurdes. Pourtant, les signaux envoyés par la Turquie au terme de la crise constitutionnelle à la fin du mois d’août étaient si prometteurs. Il a été question d’une nouvelle constitution civile, de réformes supplémentaires et d’efforts de réforme plus intensifs en vue de régler les problèmes encore irrésolus. Mme Oomen-Ruijten et beaucoup de mes collègues députés voulaient tenir compte de ces signaux et développements positifs en Turquie après l’arrêt des efforts de réforme en Turquie l’année dernière. La proposition de résolution est équilibrée et juste dans son appréciation et son évaluation. Cependant, au vu de la récente décision de la Turquie et de la menace flagrante d’incursion militaire qui viole l’intégrité territoriale de l’Iraq, je me demande quel objectif la Turquie est réellement en train de poursuivre. S’agit-il vraiment du PKK? Le fait est que l’armée turque a effectué 24 opérations transfrontalières ces dernières années et qu’aucune d’elles n’a véritablement eu d’effet durable. Pourquoi cela devrait-il être différent cette fois? Ou cela pourrait-il avoir un rapport avec les réserves de pétrole de la région de Kirkuk et l’intention de la Turquie de supprimer le statut autonome des Kurdes du nord de l’Iraq? Ce qui est clair, en tout cas, c’est que la question kurde ne peut pas être résolue par une incursion dans le nord de l’Iraq. Cependant, il est également clair, selon moi, que la Turquie ne peut pas enfreindre le droit international et violer la souveraineté de l’Iraq devant les yeux de l’Union européenne et de la communauté internationale. L’Europe doit prendre ses responsabilités et participer activement à l’élaboration d’une stratégie de résolution de la question kurde, car c’est la clé de l’obtention d’une paix et d’une démocratie réelles en Turquie."@fr⁸ "Elnök úr, sajnálatos módon a Parlament Törökországról szóló állásfoglalásáról tartott mai szavazásra nagyon lesújtó és aggasztó események vetnek árnyékot. Múlt szerdán a Török Nagy Nemzetgyűlés elsöprő többséggel megszavazott egy török katonai behatolást Észak-Irakba. Azóta már hallottuk a török-iraki határ mentén életüket vesztett és megsebesült emberekről, véres ütközetekről és harcokról szóló lesújtó híreket, valamint hogy a török hadsereg falvakat lő Észak-Irakban. Hallottunk kurd intézmények és a DTP irodái elleni támadásokról és felbőszült nacionalistákról, akik kurd nemzetiségű török állampolgárokat próbáltak meglincselni. A Törökországtól a késő augusztusi alkotmányos válság után kapott jelzések sokat ígérők voltak. Új polgári alkotmányról, további reformokról és az ez idáig megoldatlan kérdések megoldására irányuló intenzívebb reformtörekvésekről lehetett hallani. Oomen-Ruijten asszony és sok más képviselőtársam számításba akarta venni e pozitív jelzéseket és a Törökországban azután tapasztalt fejleményeket, hogy a reformtörekvések tavaly megfeneklettek. Az állásfoglalási indítvány kiegyensúlyozott és korrekt értékelést ad. Azonban látva Törökország közelmúltbeli döntését és az Irak területi sértetlenségét megsértő katonai behatolás kirívó fenyegetését, azon tűnődöm, vajon valójában milyen célokat követ most Törökország. Mindez tényleg a PKK-ról szól? Valójában a török hadsereg az elmúlt években 24 határon átnyúló katonai műveletet folytatott le és egyik sem járt hosszan tartó hatással. Miért alakulna most másképp? Vagy esetleg a Kirkuk környékén található olajtartalékokról van szó és arról, hogy Törökország meg akarja szüntetni az észak-iraki kurdok autonómiáját? Egy valami mindenképp biztos: a kurd kérdést nem lehet egy észak-iraki behatolással megoldani. Szerintem azonban az is egyértelmű, hogy Törökország nem sértheti meg a nemzetközi jogot és Irak szuverenitását ily látványosan az Európai Unió és a nemzetközi közösség szeme láttára. Európának most fel kell vállalnia a felelősséget és aktív szerepet kell játszania a kurd kérdés megoldását célzó stratégia kidolgozásában, mivel ez kulcsfontosságú ahhoz, hogy valódi béke és demokrácia alakuljon ki Törökországban."@hu¹¹ ". Signor Presidente, purtroppo la votazione odierna sulla risoluzione del Parlamento riguardante la Turchia è offuscata da eventi molto dolorosi e preoccupanti. Lo scorso mercoledì, la Grande assemblea nazionale di Turchia ha votato con una maggioranza decisiva a favore di un’incursione militare turca nell’Iraq settentrionale. Da allora, abbiamo appreso le drammatiche notizie di morti e feriti al confine turco-iracheno, di sanguinose battaglie e combattimenti, e che l’esercito turco sta colpendo i villaggi dell’Iraq settentrionale. Siamo venuti a conoscenza di attacchi alle istituzioni curde e agli uffici del DTP, e di nazionalisti furibondi che hanno tentato di linciare concittadini curdi. Eppure i segnali trasmessi dalla Turchia dopo la fine della crisi istituzionale di agosto erano così promettenti. Si è parlato di una nuova costituzione civile, di ulteriori riforme e di sforzi più decisi in questa direzione al fine di affrontare le questioni ancora irrisolte. L’onorevole Oomen-Ruijten e numerosi deputati avevano intenzione di tenere conto di questi segnali positivi e di questi sviluppi in Turchia dopo che, lo scorso anno, gli sforzi per le riforme in Turchia avevano subito una battuta d’arresto. La proposta di risoluzione è equilibrata ed equa in giudizio e valutazione. Tuttavia, nell’ottica della recente decisione della Turchia e dell’evidente minaccia di incursione militare che viola l’integrità territoriale dell’Iraq, mi chiedo a quali obiettivi mira attualmente la Turchia. Si tratta davvero del PKK? Il fatto è che l’esercito turco, negli ultimi anni, ha condotto 24 operazioni transfrontaliere e nessuna di queste ha realmente avuto un effetto durevole. Perché questa volta dovrebbe essere diverso? O potrebbe avere a che fare con le riserve di petrolio della regione vicino a Kirkuk e l’intenzione della Turchia di eliminare lo status autonomo dei curdi nell’Iraq settentrionale? In ogni caso, l’aspetto evidente è che non è possibile risolvere la questione curda con un’incursione nel nord dell’Iraq. Dal mio punto di vista, tuttavia, è altresì chiaro che la Turchia non può violare il diritto internazionale e infrangere la sovranità dell’Iraq di fronte all’Unione europea e alla comunità internazionale. Ora l’Europa deve assumersi la responsabilità e partecipare attivamente allo sviluppo di una strategia per la risoluzione della questione curda, dal momento che è fondamentale per ottenere pace e democrazia autentiche in questo paese."@it¹² "Gerb. pirmininke, šios dienos balsavimą dėl Parlamento rezoliucijos dėl Turkijos, deja, temdo labai liūdni ir nerimą keliantys įvykiai. Praėjusį trečiadienį Turkijos Didžioji Nacionalinė Asamblėja didele balsų dauguma pritarė Turkijos karinei intervencijai į Šiaurės Iraką. Nuo tada mus pasiekia nerimą keliančios žinios apie mirtis ir nukentėjusiuosius Turkijos ir Irako pasienyje, apie kruvinas kovas, mes taip pat girdėjome, kad Turkijos kariuomenė apšaudo kaimus Šiaurės Irake. Mes girdėjome apie išpuolius prieš kurdų institucijas ir DTP biurus bei apie įsiutusius nacionalistus, siekiančius nulinčiuoti piliečius kurdus. Vis dėlto rugpjūčio mėn. pasibaigus konstitucinei krizei Turkija parodė daug žadančių ženklų. Buvo kalbama apie naują pilietinę konstituciją, tolesnes reformas ir pastangas veiksmingiau spręsti dar neišspręstus klausimus. R. Oomen-Ruijten ir daugelis kitų mano kolegų norėjo atkreipti dėmesį į šiuos teigiamus ženklus ir pokyčius po to, kai reformos Turkijoje pernai sustojo. Pasiūlymas dėl rezoliucijos yra subalansuotas, jame pateiktas įvertinimas yra teisingas. Vis dėlto atsižvelgdamas į naujausius Turkijos sprendimus ir karinio antpuolio, kuris pažeistų Irako teritorinį integralumą, grėsmę norėčiau sužinoti, kokius tikslus Turkija tikrai puoselėja. Ar problema tikrai yra PKK? Faktas, kad pastaraisiais metais Turkijos kariuomenė įvykdė 24 pasienio operacijas, bet nė viena iš jų neturėjo ilgalaikio poveikio. Kodėl šįkart viskas turėtų būti kitaip? O galbūt tai susiję su naftos ištekliais regione aplink Kirkuką ir Turkijos ketinimais panaikinti kurdų autonomijos statusą Šiaurės Irake? Bet kuriuo atveju akivaizdu, kad kurdų problemos įsiveržimas į Šiaurės Iraką neišspręs. Mano nuomone, taip pat akivaizdu, kad Europos Sąjungos ir tarptautinės bendruomenės akivaizdoje Turkija negali sulaužyti tarptautinės teisės ir pažeisti Irako suvereniteto. Europa privalo prisiimti atsakomybę ir aktyviai dalyvauti plėtojant strategiją, skirtą kurdų problemai spręsti, nes tai yra pagrindas siekiant taikos ir demokratijos Turkijoje."@lt¹⁴ "Priekšsēdētāja kungs! Šodienas balsojumu par Parlamenta rezolūciju diemžēl aizēno ārkārtīgi satraucoši notikumi. Pagājušajā trešdienā Turcijas Lielā Nacionālā asambleja ar pārliecinošu vairākumu nobalsoja par Turcijas militāru iebrukumu Ziemeļirākā. Kopš tā laika mēs esam saņēmuši satraucošas ziņas par upuriem un bojā gājušajiem pie Turcijas un Irākas robežas, par asiņainām kaujām un cīņām, un esam dzirdējuši, ka Turcijas armija dedzina Ziemeļirākas ciematus. Mēs dzirdam par uzbrukumiem kurdu iestādēm un birojiem un par to, kā saniknoti nacionālisti mēģina linčot savus līdzpilsoņus kurdus. Taču augusta beigās, kad beidzās konstitucionālā krīze, no Turcijas pienāca tik daudzsološi signāli. Tika runāts par jaunu, pilsonisku konstitūciju, par tālākām un vēl intensīvākām reformām, pievēršoties vēl neatrisinātajiem jautājumiem. un daudzi citi mani kolēģi vēlējās ņemt vērā šos pozitīvos signālus un notikumu attīstību Turcijā, pēc tam kad pagājušajā gadā darbs pie reformām Turcijā bija apstājies. Rezolūcijas priekšlikums un tajā iekļautais izvērtējums ir līdzsvarots un taisnīgs. Tomēr, ņemot vērā Turcijas neseno lēmumu un acīmredzamos draudus īstenot militāru iebrukumu un pārkāpt Irākas teritoriālo integritāti, es gribētu zināt, kādi ir Turcijas patiesie mērķi. Vai tiešām ir runa par ? Ir zināms, ka pēdējos gados Turcijas armija ir veikusi 24 pārrobežu operācijas un nevienai no tām nav bijušas nekādas ilgstošas sekas. Kāpēc lai šoreiz būtu citādi? Varbūt tomēr šeit ir runa par Kirkūkas tuvumā esošajiem naftas krājumiem un Turcijas nodomu atņemt Ziemeļirākas kurdiem autonomo statusu? Jebkurā gadījumā ir skaidrs, ka kurdu jautājums nav atrisināms, iebrūkot Ziemeļirākā. Tomēr man šķiet skaidrs arī tas, ka Turcija nedrīkst Eiropas Savienības un starptautiskās sabiedrības acu priekšā ignorēt starptautisko tiesību normas un pārkāpt Irākas suverenitāti. Eiropai ir jāuzņemas atbildība un aktīvi jāpiedalās kurdu jautājuma risināšanas stratēģijas izstrādē, jo tikai tādā veidā Turcijā būs iespējams panākt patiesu mieru un demokrātiju."@lv¹³ "Herr Präsident! Leider wird die heutige Abstimmung über die Entschließung des Parlaments zur Türkei von traurigen und besorgniserregenden Entwicklungen überschattet. Letzten Mittwoch hat die türkische Nationalversammlung mit überwältigender Mehrheit einem türkischen Militäreinsatz im Nordirak grünes Licht erteilt. Seitdem erreichen uns traurige Nachrichten über Tote und Gefallene an der türkisch-irakischen Grenze, über blutige Kämpfe und Gefechte, über den türkischen Beschuss nordirakischer Dörfer, über Anschläge auf kurdische Einrichtungen und DTP-Parteibüros, über Lynchversuche aufgebrachter Nationalisten gegen ihre kurdischen Mitbürger. Dabei waren die Signale, die nach der Beilegung der Staatskrise Ende August von der Türkei ausgingen, so erfolgversprechend. Von einer neuen zivilen Verfassung war die Rede, von weiteren Reformen und verstärkten Reformbemühungen, die noch ungelösten Fragen in Angriff zu nehmen. Diesen positiven Signalen und Entwicklungen in der Türkei wollten Sie, Frau Oomen-Ruijten, und ein Großteil meiner Kolleginnen und Kollegen nach dem letztjährigen Stillstand in den Reformbemühungen der Türkei Rechnung tragen. Der Entschließungsantrag ist ausgewogen und fair in seiner Bewertung und Beurteilung. Doch angesichts der jüngsten Entscheidung der Türkei, der unverhohlenen Drohung mit einem militärischen Einmarsch, um damit die territoriale Integrität des Iraks zu verletzen, frage ich mich schon, welche Ziele die Türkei hiermit wirklich verfolgt. Geht es wirklich um die PKK? Denn in den vergangenen Jahren hat das türkische Militär bereits 24 grenzüberschreitende Operationen durchgeführt und keine hat dauerhaften Erfolg gebracht. Warum sollte es gerade dieses Mal anders sein? Oder geht es vielleicht um die Ölvorkommen in der Region um Kirkuk und die Absicht der Türkei, den autonomen Status der Kurden im Nordirak zu beseitigen? Fest steht auf jeden Fall, dass die Lösung der Kurdenfrage mit einem Einmarsch in den Nordirak nicht gelöst werden kann. Fest steht für mich aber auch, dass die Türkei vor den Augen der Europäischen Union und der internationalen Gemeinschaft nicht gegen internationales Recht verstoßen und die Souveränität des Iraks verletzen kann. Europa muss jetzt Verantwortung übernehmen und sich aktiv an der Entwicklung einer Strategie zur Lösung der Kurdenfrage beteiligen. Denn in dieser Frage liegt der Schlüssel für die eigentliche Befriedung und Demokratisierung der Türkei."@mt¹⁵ "Mijnheer de Voorzitter, helaas wordt de stemming van vandaag over de resolutie van het Parlement over Turkije overschaduwd door zeer bedroevende en zorgwekkende gebeurtenissen. Verleden woensdag stemde het Turkse parlement met een enorme meerderheid in met een inval van het Turkse leger in Noord-Irak. Sindsdien hebben we het bedroevende nieuws gehoord van doden en gewonden aan de grens tussen Turkije en Irak, van een bloedige strijd. Ook hebben we gehoord dat het Turkse leger dorpen in Noord-Irak beschiet. We hebben gehoord over aanvallen op Koerdische instituten en kantoren van de DTP en over ziedende nationalisten die proberen hun Koerdische medeburgers op te hangen. En dat terwijl de signalen die Turkije afgaf na het einde van de constitutionele crisis eind augustus zo veelbelovend waren. Er werd gesproken over een nieuwe burgerlijke grondwet, verdere hervormingen en intensievere hervormingsinspanningen om de nog niet opgeloste problemen aan te pakken. Mevrouw Oomen-Ruijten en vele van mijn collega’s wilden rekening houden met deze positieve signalen en ontwikkelingen in Turkije nadat de hervormingsinspanningen daar vorig jaar stokten. De ontwerpresolutie bevat een evenwichtige en eerlijke beoordeling en evaluatie. Gezien de recente beslissing van Turkije en de onmiskenbare dreiging van een militaire inval die de territoriale integriteit van Irak zou schenden, vraag ik me echter wel af welke doelen Turkije eigenlijk voor ogen heeft. Gaat het echt om de PKK? Het is een feit dat het Turkse leger de laatste jaren 24 grensoverschrijdende operaties heeft uitgevoerd, waarvan geen enkele een blijvend effect heeft gehad. Waarom zou het ditmaal anders uitpakken? Of zou het te maken kunnen hebben met de oliereserves in de regio rond Kirkuk en de intentie van Turkije om de autonome status van de Koerden in Noord-Irak ongedaan te maken? Het is in ieder geval duidelijk dat de Koerdische kwestie niet kan worden opgelost door een inval in Noord-Irak. Naar mijn mening is het echter ook duidelijk dat het niet mag gebeuren dat Turkije voor de ogen van de Europese Unie en de internationale gemeenschap de internationale wetgeving met voeten treedt en de soevereiniteit van Irak schendt. Europa moet nu haar verantwoordelijkheid nemen en actief deelnemen aan de ontwikkeling van een strategie voor de oplossing van de Koerdische kwestie, want dit is de sleutel tot daadwerkelijke vrede en democratie in Turkije."@nl³ "Panie przewodniczący! Niestety dzisiejsze głosowanie nad rezolucją Parlamentu w sprawie Turcji przyćmiewają bardzo smutne i niepokojące wydarzenia. W zeszłą środę Wielkie Zgromadzenie Narodowe Turcji przeważającą większością głosów opowiedziało się za wtargnięciem tureckiego wojska do północnego Iraku. Odtąd dochodzą do nas smutne wieści o ofiarach na granicy turecko-irackiej, o krwawych bitwach i walkach. Słyszymy także, że tureckie wojsko ostrzeliwuje wsie w północnym Iraku. Słyszymy o atakach na kurdyjskie instytucje i biura DTP oraz o wściekłych nacjonalistach próbujących zlinczować kurdyjskich obywateli. Tymczasem informacje płynące z Turcji po zakończeniu kryzysu konstytucyjnego pod koniec sierpnia były tak obiecujące. Mówiło się o nowej obywatelskiej konstytucji, dalszych reformach i bardziej intensywnych staraniach na rzecz reform dotyczących wciąż nierozwiązanych kwestii. Pani poseł Oomen-Ruijten i wielu innych posłów chciało uwzględnić owe pozytywne wieści i wydarzenia zachodzące w Turcji po tym, jak w zeszłym roku wysiłki na rzecz reform w tym kraju utknęły w martwym punkcie. Projekt rezolucji jest wyważony i sprawiedliwy pod względem zawartych w nim ocen. Jednak w obliczu niedawnej decyzji Turcji i jawnej groźby interwencji wojskowej naruszającej integralność terytorialną Iraku naprawdę zastanawiam się, jakie cele w rzeczywistości Turcja stara się osiągnąć. Czy chodzi rzeczywiście o PKK? Faktem jest, że tureckie wojsko w ostatnich latach przeprowadziło 24 przygraniczne operacje, z których żadna tak naprawdę nie miała trwałych skutków. Dlaczego tym razem miałoby być inaczej? Czy może ma to związek z zasobami ropy naftowej w tym regionie w pobliżu miasta Kirkuk i dążeniem Turcji do zniesienia autonomicznego statusu Kurdów w północnym Iraku? Tak czy owak nie ma wątpliwości, że kwestii kurdyjskiej nie można rozwiązać poprzez wtargnięcie do północnego Iraku. Z mojego punktu widzenia jednak nie ma również wątpliwości, że w oczach Unii Europejskiej i wspólnoty międzynarodowej Turcja nie może być postrzegana jako kraj naruszający prawo międzynarodowe i suwerenność Iraku. Europa powinna teraz stanąć na wysokości zadania i aktywnie uczestniczyć w opracowaniu strategii na rzecz rozwiązania kwestii kurdyjskiej, a to dlatego, że dzięki temu można będzie osiągnąć prawdziwy pokój i demokrację w Turcji."@pl¹⁶ "Senhor Presidente, infelizmente, a votação de hoje da resolução do Parlamento sobre a Turquia está ensombrada por acontecimentos muito angustiantes e preocupantes. Na última quarta-feira, a Grande Assembleia Nacional da Turquia votou, por esmagadora maioria, a favor de uma invasão militar turca no norte do Iraque. Desde então, ouvimos as notícias terríveis sobre as mortes e vítimas na fronteira entre a Turquia e o Iraque, as batalhas e combates sangrentos, bem como que os militares turcos estão a efectuar disparos em aldeias no norte do Iraque. Tomámos conhecimento dos ataques às instituições curdas e aos escritórios do DTP e das tentativas de nacionalistas enraivecidos de linchar os seus concidadãos curdos. E no entanto, os sinais dados pela Turquia após o fim da crise constitucional, no final de Agosto, eram tão prometedores. Falava-se de uma nova constituição civil, de mais reformas e de esforços de reforma mais intensivos para fazer face a questões ainda não resolvidas. A senhora deputada Oomen-Ruijten e muitos dos meus colegas quiseram tomar em consideração estes sinais e desenvolvimentos positivos na Turquia, depois de os esforços de reforma na Turquia terem atingido um impasse no ano passado. A proposta de resolução é equilibrada e justa na sua análise e avaliação. No entanto, tendo em conta a recente decisão da Turquia e a flagrante ameaça de uma incursão militar que viola a integridade territorial do Iraque, pergunto-me que objectivos está a Turquia realmente a prosseguir. Terá realmente a ver com o PKK? O facto é que os militares turcos realizaram 24 operações transfronteiriças nos últimos anos e nenhuma delas teve efectivamente qualquer efeito duradouro. Porque motivo será diferente desta vez? Ou poderá estar relacionado com as reservas de petróleo na região de Kirkuk e com a intenção da Turquia de retirar o estatuto de autonomia aos curdos do Norte do Iraque? O que é evidente, em qualquer dos casos, é que a questão curda não pode ser resolvida com uma incursão no Norte do Iraque. Na minha perspectiva, no entanto, é igualmente evidente que não se pode aceitar que a Turquia viole a lei internacional e a soberania do Iraque perante os olhos da União Europeia e da comunidade internacional. A Europa deve assumir, neste momento, a sua responsabilidade e participar activamente no desenvolvimento de uma estratégia de resolução da questão curda, porque esta é a chave para se conseguir a paz e a democracia genuínas na Turquia."@pt¹⁷ "Herr Präsident! Leider wird die heutige Abstimmung über die Entschließung des Parlaments zur Türkei von traurigen und besorgniserregenden Entwicklungen überschattet. Letzten Mittwoch hat die türkische Nationalversammlung mit überwältigender Mehrheit einem türkischen Militäreinsatz im Nordirak grünes Licht erteilt. Seitdem erreichen uns traurige Nachrichten über Tote und Gefallene an der türkisch-irakischen Grenze, über blutige Kämpfe und Gefechte, über den türkischen Beschuss nordirakischer Dörfer, über Anschläge auf kurdische Einrichtungen und DTP-Parteibüros, über Lynchversuche aufgebrachter Nationalisten gegen ihre kurdischen Mitbürger. Dabei waren die Signale, die nach der Beilegung der Staatskrise Ende August von der Türkei ausgingen, so erfolgversprechend. Von einer neuen zivilen Verfassung war die Rede, von weiteren Reformen und verstärkten Reformbemühungen, die noch ungelösten Fragen in Angriff zu nehmen. Diesen positiven Signalen und Entwicklungen in der Türkei wollten Sie, Frau Oomen-Ruijten, und ein Großteil meiner Kolleginnen und Kollegen nach dem letztjährigen Stillstand in den Reformbemühungen der Türkei Rechnung tragen. Der Entschließungsantrag ist ausgewogen und fair in seiner Bewertung und Beurteilung. Doch angesichts der jüngsten Entscheidung der Türkei, der unverhohlenen Drohung mit einem militärischen Einmarsch, um damit die territoriale Integrität des Iraks zu verletzen, frage ich mich schon, welche Ziele die Türkei hiermit wirklich verfolgt. Geht es wirklich um die PKK? Denn in den vergangenen Jahren hat das türkische Militär bereits 24 grenzüberschreitende Operationen durchgeführt und keine hat dauerhaften Erfolg gebracht. Warum sollte es gerade dieses Mal anders sein? Oder geht es vielleicht um die Ölvorkommen in der Region um Kirkuk und die Absicht der Türkei, den autonomen Status der Kurden im Nordirak zu beseitigen? Fest steht auf jeden Fall, dass die Lösung der Kurdenfrage mit einem Einmarsch in den Nordirak nicht gelöst werden kann. Fest steht für mich aber auch, dass die Türkei vor den Augen der Europäischen Union und der internationalen Gemeinschaft nicht gegen internationales Recht verstoßen und die Souveränität des Iraks verletzen kann. Europa muss jetzt Verantwortung übernehmen und sich aktiv an der Entwicklung einer Strategie zur Lösung der Kurdenfrage beteiligen. Denn in dieser Frage liegt der Schlüssel für die eigentliche Befriedung und Demokratisierung der Türkei."@ro¹⁸ "Vážený pán predseda, dnešné hlasovanie za uznesenie Parlamentu o Turecku je zatienené veľmi obávanými a znepokojujúcimi udalosťami. Minulú stredu Veľké národné zhromaždenie Turecka hlasovalo zdrvujúcou väčšinou za vpád tureckých vojsk do severného Iraku. Odvtedy sme počuli znepokojujúce správy o mŕtvych a zranených na turecko-irackých hraniciach, o krvavých bitkách a bojoch, a počuli sme, že turecké vojská strieľajú na dediny v severnom Iraku. Počuli sme o útokoch na kurdské inštitúcie a orgány DTP, a o rozhnevaných nacionalistoch, ktorí sa pokúšajú lynčovať svojich kurdských spoluobčanov. A predsa, signály, ktoré boli vyslané v mene ukončenia ústavnej krízy koncom augusta boli nanajvýš sľubné. Hovorilo sa o novej civilnej ústave, ďalších reformách a intenzívnejších reformných snahách, ktoré by odpovedali na stále nevyriešené otázky. Pani Oomen-Ruijtenová a mnohí moji kolegovia chceli prihliadnuť na tieto pozitívne signály a pokrok v Turecku, potom ako reformné snahy narazili v Turecku minulý rok na mŕtvy bod. Návrh uznesenia je vo svojom hodnotení vyvážený a spravodlivý. Vzhľadom na nedávne rozhodnutie Turecka a do očí bijúcej hrozby vojenského vpádu, ktorý porušuje územnú celistvosť Iraku, však rozmýšľam nad tým, aké ciele momentálne Turecko sleduje. Je to naozaj celé o strane PKK? Faktom je, že turecké vojská v posledných rokoch vykonávali 24-hodinové cezhraničné operácie a ani jedna z nich vlastne nemala nejaký trvajúci účinok. Prečo by to tentoraz malo byť iné? Alebo to má niečo dočinenia s rezervami ropy, ktoré sa nachádzajú v oblasti okolo Kirkuku a so zámerom Turecka odstrániť autonómny status Kurdov v severnom Iraku? Za každých okolností je však jasné, že kurdský problém sa nebude dať vyriešiť vpádom do severného Iraku. Z môjho pohľadu je tiež jasné, že Turecko nemôže porušovať medzinárodné zákony a porušovať suverenitu Iraku pred očami Európskej únie a medzinárodného spoločenstva. Európa musí teraz prevziať zodpovednosť a aktívne sa zúčastňovať na rozvíjaní stratégie na nájdenie riešenia kurdskej otázky, keďže to je kľúčom k dosiahnutiu pravého mieru a demokracie v Turecku."@sk¹⁹ "Gospod predsednik, na žalost je današnje glasovanje o resoluciji Parlamenta o Turčiji zasenčeno z zelo žalostnimi in zaskrbljujočimi dogodki. Prejšnjo sredo je Velika turška nacionalna skupščina z veliko večino izglasovala turški vojaški vpad v severni Irak. Od takrat poslušamo žalostne novice o smrtih in žrtvah na turško-iraški meji, novice o krvavih bojih in spopadih, slišali smo tudi, da turška vojska strelja na vasi v severnem Iraku. Slišali smo za napade na kurdske ustanove in pisarne stranke demokratične Turčije ter o besnih nacionalistih, ki poskušajo linčati svoje kurdske sodržavljane. Vendar so bila sporočila, ki jih je Turčija pošiljala po koncu ustavne krize konec avgusta, tako obetajoča. Govorilo se je o novi državljanski ustavi, dodatnih reformah in bolj intenzivnih prizadevanjih za reforme, ki bi se ukvarjale z še nerešenimi vprašanji. Gospa Oomen-Ruijten in številni moji kolegi so želeli ta pozitivna sporočila in razvoj v Turčiji upoštevati, potem pa so prizadevanja za reforme v Turčiji obstala. Predlog resolucije je uravnotežen in pravičen v svoji oceni in vrednotenju. Vendar se v okviru nedavne turške odločitve in očitne grožnje vojaškega vpada, ki krši ozemeljsko integriteto Iraka, sprašujem, kakšne cilje želi Turčija dejansko doseči. Gre res za kurdsko delavsko stranko? Dejstvo je, da je turška vojska izpeljala 24 čezmejnih operacij v preteklih letih in nobena ni imela trajnega učinka. Zakaj bi bilo tokrat drugače? Ali ima to povezavo z zalogami nafte na območju okrog Kirkuka in z namenom Turčije, da odpravi avtonomni status Kurdov v severnem Iraku? V vsakem primeru je jasno, da kurdskega vprašanja ne bo mogoče rešiti z vpadom v severni Irak. Iz mojega stališča je vendar prav tako jasno, da Turčija ne more kršiti mednarodnega prava in iraške suverenosti pred očmi Evropske unije in mednarodne skupnosti. Evropa mora zdaj prevzeti odgovornost in dejavno sodelovati pri razvoju strategije za resolucijo o kurdskem vprašanju, saj je to ključno za doseganje resničnega miru in demokracije v Turčiji."@sl²⁰ "Herr talman! Tyvärr överskuggades dagens omröstning om parlamentets resolution om Turkiet av mycket uppskakande och oroande händelser. I onsdags röstade den turkiska nationalförsamlingen med en överväldigande majoritet för ett turkiskt militärt intrång i norra Irak. Sedan dess har vi fått sorgliga nyheter om döda och skadade på gränsen mellan Turkiet och Irak och om blodiga slag och sammandrabbningar. Vi har också hört att den turkiska militären skjuter mot byar i norra Irak. Vi har hört om attacker mot kurdiska institutioner och DTP-kontor och om uppretade nationalister som försöker lyncha sina kurdiska landsmän. Detta händer trots att de signaler som sändes ut av Turkiet i slutet av den konstitutionella krisen sent i augusti verkade mycket lovade. Man talade om nya civila konstitutioner, fler reformer och mer intensiva reformförsök för att ta itu med frågor som ännu inte är lösta. Ria Oomen-Ruijten och flera av mina kollegor ville ta hänsyn till de positiva signalerna och utvecklingen i Turkiet efter att Turkiets reformförsök stagnerade förra året. Resolutionsförslaget är balanserat och rättvist i sin bedömning och utvärdering. Men med tanke på Turkiets senaste beslut och det påfallande hotet om militärt intrång som kränker Iraks territoriella integritet undrar jag vilken målsättning Turkiet egentligen har. Handlar det verkligen om PKK? Sanningen är att den turkiska militären har genomfört 24 gränsöverskridande krigshandlingar under de senaste åren och ingen av dem har egentligen haft någon varaktig effekt. Varför skulle det vara annorlunda den här gången? Eller kan det ha att göra med de oljereserver som finns i området kring Kirkuk och Turkiets avsikter att undanröja kurdernas självständighetsstatus i norra Irak? I vilket fall som helst är det klart att kurdfrågan inte kan lösas genom intrång i norra Irak. Ur min synvinkel är det dock uppenbart att Turkiet inte ska få bryta mot internationell lag och kränka Iraks suveränitet framför ögonen på Europeiska unionen och världssamfundet. Europa måste nu ta sitt ansvar och delta aktivt i att utveckla en strategi för att lösa kurdfrågan, eftersom detta är avgörande för att skapa genuin fred och demokrati i Turkiet."@sv²²
lpv:unclassifiedMetadata	"DTP"¹³ "Feleknas Uca (GUE/NGL ). -"⁹ "Feleknas Uca (GUE/NGL ). –"^18,15 "PKK"¹³ "R. Oomen-Ruijten"¹³ "assemblée nationale"⁸