Local view for "http://purl.org/linkedpolitics/eu/plenary/2007-10-24-Speech-3-014"

Predicate	Value (sorted: default)
rdf:type	lpv_eu:Speech⁶
dcterms:Date	"2007-10-24"^^xsd:date⁶
dcterms:Is Part Of	lp_eu:Relaţiile dintre Uniunea Europeană şi Turcia (dezbatere)⁶
dcterms:Language	"it"^^xsd:language⁶
lpv:document identification number	"en.20071024.4.3-014"⁶
lpv:hasSubsequent	lp_eu:2007-10-24-Speech-3-015⁶
lpv:speaker	lp:Sebastiano (Nello) Musumeci⁶
lpv:spoken text	". – Signor Presidente, onorevoli colleghi, a distanza di un anno dall’ultima risoluzione approvata dalla nostra Aula sulle relazioni Unione europea – Turchia, duole rilevare come ancora alcune fondamentali questioni rimangano di drammatica attualità: la Turchia non riconosce Cipro, uno Stato membro a tutti gli effetti dell’Unione europea; la libertà di stampa è sempre sotto pressione, non essendo stato ancora modificato l’articolo 301 del codice penale; la Turchia si ostina a non riconoscere il genocidio del 1915 perpetrato a danno del popolo armeno. Il recente drammatico attentato terroristico del PKK, la conseguente muscolosa risposta data dall’esercito turco, la minaccia di intervenire sul territorio settentrionale dell’Iraq qualora il PKK non cessi definitivamente le sue attività terroristiche, aggravano di fatto la pericolosa e delicata posizione geopolitica nella quale si trova lo Stato turco. Certo, alcuni progressi sono stati compiuti, penso in particolare all’accresciuta rappresentanza femminile nel Parlamento turco appena eletto, nel mondo economico e nel mondo accademico, ma oggi più che nel passato occorre interrogarsi se l’Europa del domani vuole essere una grande entità politica o una forte identità culturale, perché di queste incertezze si alimenta la Turchia che non vuole rinunciare ad essere se stessa."@it¹²
lpv:spokenAs	member; Delegation to the Euro-Mediterranean Parliamentary Assembly (2004-09-15--2009-07-13)²³ member; Delegation for relations with the Mashreq countries (2007-03-14--2009-07-13)²³ unknown; Alleanza Siciliana (2005-09-20--2007-11-26)²³ member; UEN (2004-07-20--2009-07-13)²³ member; PECH (2007-01-31--2009-07-13)²³ substitute; AGRI (2007-01-31--2009-07-13)²³ substitute; Delegation to the EU-Turkey Joint Parliamentary Committee (2004-09-15--2009-07-13)²³ member; REGI (2007-01-31--2009-07-13)²³
lpv:translated text	". Vážený pane předsedající, dámy a pánové, rok po přijetí posledního usnesení založeného na vztazích EU a Turecka v tomto Parlamentu je smutné, že některé základní otázky zůstaly i nadále tragicky aktuální. Turecko prakticky nepovažuje Kypr za člena Evropské unie, svoboda tisku je stále omezená, neboť článek 301 trestního zákoníku nebyl stále upravený a Turecko stále vytrvale odmítá uznat genocidu arménské populace z roku 1915. Nedávný šokující teroristický útok ze strany PKK, následná mohutná reakce turecké armády a hrozba zásahu v severní části Iráku, pokud PKK neukončí svoje teroristické aktivity jednou provždy: tyto faktory znásobují nebezpečnou a choulostivou geopolitickou situaci, ve které se Turecko nachází. Samozřejmě, určitý pokrok nastal. Myslím zejména zvýšené zastoupení žen v nově zvoleném tureckém parlamentu, v hospodářských kruzích a na akademické půdě, ale musíme se sami sebe ptát, nyní víc než kdy jindy, zda si Evropa zítřku přeje velkou politickou entitu, nebo zda chce mít silnou kulturní identitu, protože tyto nejistoty hrají do karet Turecku, které si nepřeje přestat být samým sebou."@cs¹ "Hr. formand, mine damer og herrer! Et år efter den sidste beslutning, som Europa-Parlamentet vedtog om forbindelserne mellem EU og Tyrkiet, må man med beklagelse konstatere, at der stadig er nogle grundlæggende spørgsmål, som er uhyggeligt aktuelle. Tyrkiet anerkender ikke Cypern, som er et fuldgyldigt medlem af EU, pressefriheden er stadig truet, eftersom artikel 301 i straffeloven endnu ikke er blevet ændret, og Tyrkiet nægter stadig at anerkende det folkedrab, som i 1915 gik ud over det armenske folk. Det dramatiske terrorattentat fra PKK's side for nylig, den tyrkiske hærs jernhårde reaktion på dette og truslen om en intervention på nordirakisk område, såfremt PKK ikke definitivt standser sine terroraktiviteter, forværrer reelt den farlige og delikate geopolitiske situation, som den tyrkiske stat befinder sig i. Der er ganske vist sket nogle fremskridt, og her tænker jeg navnlig på den øgede andel af kvinder i det nyvalgte tyrkiske parlament, i den økonomiske sektor og i det akademiske miljø, men i dag er vi mere end nogensinde nødt til at spørge os selv, om fremtidens Europa skal være en stor politisk enhed eller en stærk kulturel identitet, for Tyrkiet lever højt på denne usikkerhed og vil ikke give afkald på at være sig selv."@da² ". Herr Präsident, meine Damen und Herren! Ein Jahr nachdem dieses Haus die letzte Entschließung über die Beziehungen zwischen der Europäischen Union und der Türkei verabschiedet hat, ist es traurig feststellen zu müssen, dass einige grundlegende Fragen noch immer auf tragische Weise aktuell sind. Die Türkei erkennt Zypern, das in jeder Hinsicht ein Mitgliedstaat der Europäischen Union ist, nicht an. Die Pressfreiheit ist nach wie vor eingeschränkt, weil Paragraf 301 des Strafgesetzbuches noch nicht geändert wurde, und die Türkei besteht weiter darauf, den Völkermord an der armenischen Bevölkerung von 1915 nicht anzuerkennen. Die jüngsten fürchterlichen Terroranschläge der PKK, die darauf folgende harte Reaktion der türkischen Armee und die Drohung, im nördlichen Teil des Irak einzugreifen, wenn die PKK ihre terroristischen Aktivitäten nicht ein für allemal unterlässt: Diese Faktoren verschlimmern die gefährliche und empfindliche geopolitische Lage, in der sich die Türkei befindet. Natürlich konnten einige Fortschritte erzielt werden. Ich denke da insbesondere an die gestiegene Anzahl der Frauen im neu gewählten türkischen Parlament, in Wirtschaftskreisen und in der akademischen Welt. Aber wir müssen uns jetzt mehr denn je fragen, ob das Europa von morgen eine große politische Einheit sein oder eine starke kulturelle Identität haben soll, denn diese Unsicherheiten spielen der Türkei, die nicht aufhören möchte, sie selbst zu sein, zu."@de⁹ ". Κύριε Πρόεδρε, κυρίες και κύριοι, έναν χρόνο μετά το τελευταίο ψήφισμα που ενέκρινε το παρόν Κοινοβούλιο σχετικά με τις σχέσεις ΕΕ-Τουρκίας, είναι λυπηρό να διαπιστώνει κανείς ότι ορισμένα θεμελιώδη θέματα παραμένουν τραγικά επίκαιρα. Η Τουρκία δεν αναγνωρίζει την Κύπρο, πλήρες κράτος μέλος της Ευρωπαϊκής Ένωσης· η ελευθερία του τύπου εξακολουθεί να περιστέλλεται, δεδομένου ότι το άρθρο 301 του ποινικού κώδικα δεν έχει ακόμη τροποποιηθεί και η Τουρκία επιμένει να μην αναγνωρίζει τη γενοκτονία του αρμενικού πληθυσμού του 1915. Η πρόσφατη τρομοκρατική επίθεση από το PKK, η επακόλουθη ισχυρή απάντηση από τον τουρκικό στρατό και η απειλή παρέμβασης στο βόρειο τμήμα του Ιράκ εάν το PKK δεν θέσει τέρμα στις τρομοκρατικές δραστηριότητες άπαξ διά παντός: αυτοί οι παράγοντες συνθέτουν την επικίνδυνη και λεπτή γεωπολιτική θέση στην οποία βρίσκεται η Τουρκία. Έχει σημειωθεί κάποια πρόοδος. Εννοώ ιδιαίτερα την αυξημένη εκπροσώπηση των γυναικών στο νεοεκλεγέν τουρκικό κοινοβούλιο, σε οικονομικούς κύκλους και στον ακαδημαϊκό κόσμο, αλλά πρέπει να αναρωτηθούμε τώρα περισσότερο από ποτέ εάν η Ευρώπη του αύριο επιθυμεί να είναι μία μεγάλη πολιτική οντότητα ή να έχει μία ισχυρή πολιτιστική ταυτότητα, επειδή αυτές οι αβεβαιότητες εξυπηρετούν το παιχνίδι της Τουρκίας η οποία δεν επιθυμεί να σταματήσει να είναι ο εαυτός της."@el¹⁰ ". Mr President, ladies and gentlemen, one year on from the last resolution adopted by this House on EU-Turkey relations, it is sad to see that certain fundamental issues remain tragically topical. Turkey does not recognise Cyprus, to all intents and purposes a Member State of the European Union; freedom of the press is still curtailed, since Article 301 of the Penal Code has not yet been amended and Turkey persists in not acknowledging the genocide of the Armenian population in 1915. The recent appalling terrorist attack by the PKK, the ensuing robust response from the Turkish army and the threat to intervene in the northern part of Iraq unless the PKK ends its terrorist activities once and for all: these factors compound the dangerous and delicate geopolitical position in which Turkey finds itself. Some progress has of course been made. I am thinking in particular of the increased representation of women in the newly elected Turkish Parliament, in economic circles and in the academic world, but we need to ask ourselves now more than ever whether the Europe of tomorrow wishes to be a large political entity or to have a strong cultural identity, because these uncertainties play into the hands of Turkey which does not wish to stop being itself."@en⁴ ". Señor Presidente, Señorías, transcurrido un año desde que esta Cámara aprobó la última resolución sobre las relaciones entre la Unión Europea y Turquía, es triste ver que algunas cuestiones fundamentales siguen siendo de trágica actualidad. Turquía no reconoce a Chipre, un Estado miembro a todos los efectos de la Unión Europea; la libertad de prensa sigue estando recortada, puesto que todavía no se ha modificado el artículo 301 del Código Penal y Turquía se obstina en no reconocer el genocidio perpetrado en 1915 contra el pueblo armenio. El reciente y dramático atentado terrorista del PKK, la enérgica respuesta del ejército turco y la amenaza de intervención en la región septentrional de Irak si el PKK no pone fin a sus actividades terroristas de una vez por todas, son factores que agravan la ya de por sí peligrosa y delicada situación geopolítica en la que se encuentra Turquía. Se han hecho, por supuesto, algunos avances. Me viene a la mente, en particular, la creciente representación de la mujer en el nuevo Parlamento turco, en el mundo económico y en el mundo académico, pero tenemos que preguntarnos a nosotros mismos, ahora más que nunca, si la Europa del mañana desea ser una gran entidad política o tener una fuerte identidad cultural, porque de esas incertidumbres se alimenta la Turquía que no quiere renunciar a dejar de ser ella misma."@es²¹ ". Härra president, daamid ja härrad, aasta pärast seda, kui see täiskogu viimase ELi-Türgi suhteid käsitleva resolutsiooni vastu võttis, on kurb näha, et teatud sõlmküsimused on endiselt traagiliselt päevakorras. Türgi ei tunnusta Küprost, mis on Euroopa Liidu täievoliline liikmesriik. Ajakirjandusvabadust piiratakse endiselt, kuna karistusseadustiku artiklit 301 ei ole senini muudetud, samuti ei tunnista Türgi jätkuvalt armeenia kogukonna suhtes toime pandud genotsiidi 1915. aastal. Hiljutine õõvastav PKK terrorirünnak, sellele järgnenud robustne vastus Türgi armee poolt ning ähvardus tungida Iraagi põhjaossa, juhul kui PKK oma terroriakte igaveseks ei lõpeta: kõik need tegurid aitavad kaasa ohtlikule ja õrnale geopoliitiliselt positsioonile, milles Türgi end leiab. Muidugi on teatud edasiminek saavutatud. Eriti pean ma silmas naiste suuremat esindatust vast-valitud Türgi parlamendis, majandusringkondades ja akadeemilises maailmas, kuid me peame endilt nüüd enam kui kunagi varem küsima, kas tuleviku Euroopa soovib olla suur poliitiline üksus või omada tugevat kultuurilist identiteeti, sest need ebamäärasused mängivad trumbid Türgi, mis ei soovi end muuta, kätte."@et⁵ ". Arvoisa puhemies, hyvät parlamentin jäsenet, vuosi viimeisimmän parlamentin EU:n ja Turkin suhteista antaman päätöslauselman jälkeen on surullista todeta, että eräät peruskysymykset ovat edelleen traagisen ajankohtaisia. Turkki ei käytännössä ole tunnustanut Kyprosta Euroopan unionin jäsenvaltioksi, lehdistönvapautta rajoitetaan edelleen, koska rikoslain 301 pykälää ei ole vieläkään muutettu, ja Turkki kieltäytyy järkähtämättömästi tunnustamasta armenialaisväestön vuoden 1915 kansanmurhaa. PKK:n hiljattain tekemä hirvittävä terrori-isku, sitä seuranneet Turkin armeijan jyrkät vastatoimet ja uhkaus toimista Irakin pohjoisosassa ellei PKK lopeta pysyvästi terroritoimintaa: nämä tekijät muodostavat vaarallisen ja herkän geopoliittisen tilanteen, johon Turkki on nyt ajautunut. Edistystä on tietenkin myös tapahtunut. Ajattelen etenkin naisten suurempaa edustusta vastavalitussa Turkin parlamentissa sekä talouselämässä ja yliopistomaailmassa. Kuitenkin nyt enemmän kuin koskaan ennen meidän on kysyttävä itseltämme, haluammeko huomisen Euroopan olevan laaja poliittinen kokonaisuus, vai haluammeko sen säilyttävän vahvan kulttuuri-identiteetin. Epätietoisuus pelaa Turkin pussiin, koska se ei tietenkään halua luopua omasta identiteetistään."@fi⁷ ". Monsieur le Président, Mesdames et Messieurs, un an après la dernière résolution adoptée par cette Assemblée sur les relations entre l’Union européenne et la Turquie, il est triste de constater que certaines questions fondamentales restent tragiquement d’actualité. La Turquie ne reconnaît pas Chypre qui est, dans la pratique, un État membre de l’Union européenne; la liberté de la presse est encore restreinte, puisque l’article 301 du code pénal n’a pas encore été modifié et la Turquie persiste à ne pas reconnaître le génocide de la population arménienne en 1915. L’effroyable attentat terroriste perpétré récemment par le PKK, la réaction énergique de l’armée turque qui s’en est suivie et la menace d’intervention dans le nord de l’Iraq à moins que le PKK ne mette un terme à ses activités terroristes une fois pour toutes: ces facteurs constituent la dangereuse et délicate position géopolitique dans laquelle la Turquie se trouve. Certains progrès ont, bien sûr, été accomplis. Je pense, en particulier, à la représentation accrue des femmes au sein du Parlement turc nouvellement élu, des cercles économiques et du monde universitaire, mais nous devons à présent plus que jamais nous demander si l’Europe de demain veut être une grande entité politique ou avoir une forte identité culturelle, parce que ces incertitudes font le jeu de la Turquie qui souhaite rester elle-même."@fr⁸ ". Elnök úr, hölgyeim és uraim! Egy évvel a legutóbbi állásfoglalás után, melyet a Ház elfogadott az Európai Unió és Törökország közötti kapcsolatokról, sajnálatos módon bizonyos alapvető kérdések továbbra is tragikusan aktuálisak. Törökország nem ismeri el Ciprust, amely minden tekintetben az Európai Unió tagja; a sajtószabadság még mindig korlátozott, mivel a büntetőtörvénykönyv 301. cikke még nem került módosításra és Törökország továbbra sem ismeri el az 1915-ös örmény népirtás tényét. A közelmúltban a PKK által elkövetett megdöbbentő terrortámadás, a török hadsereg erőteljes válasza és fenyegetése, hogy beavatkozik Irak északi területein amennyiben a PKK nem vet véget egyszer s mindenkorra terrorcselekményeinek, e tényezők együttesen alkotják Törökország veszélyes és kényes geopolitikai helyzetét. Némi előrelépés természetesen történt. Főként a nők nagyobb szerepvállalására gondolok az újonnan megválasztott török parlamentben, a gazdasági körökben és a tudományos életben; azonban most még inkább fel kell tennünk magunknak a kérdést, mint valaha, hogy mit várunk a holnap Európájától: azt, hogy egy nagy politikai egység legyen vagy erős kulturális identitással rendelkezzen, mivel e bizonytalansági tényezők az önmagát meghazudtolni nem akaró Törökország kezére játszanak."@hu¹¹ ". Gerb. pirmininke, ponios ir ponai, praėjus metams nuo rezoliucijos, kuri buvo priimta šiuose Rūmuose, liūdna matyti, kad kai kurie esminiai klausimai vis dar išlieka labai aktualūs. Turkija nepripažįsta Kipro, faktiškai Europos Sąjungos narės; spaudos laisvė vis dar apribota, nes baudžiamojo kodekso 301 straipsnis dar nėra pakeistas, ir Turkija toliau atkakliai nepripažįsta armėnų genocido 1915 m. Baisus pastarojo meto PKK teroro išpuolis, griežtas Turkijos kariuomenės atsakas ir grasinimas įsiveržti į Šiaurės Iraką, jeigu PKK kartą ir visiems laikams nenutrauks teroro išpuolių: šie veiksniai lėmė pavojingą ir keblią geopolitinę padėtį, kurioje atsidūrė Turkija. Žinoma, buvo pasiekta tam tikros pažangos. Visų pirma kalbu apie didesnį atstovavimą moterims naujai išrinktame Turkijos Parlamente, ekonomikos srityje ir akademiniame pasaulyje, tačiau būtent dabar turime savęs paklausti, ar rytojaus Europa nori būti dideliu politiniu dariniu, ar turėti stiprų kultūrinį identitetą, nes toks neapibrėžtumas naudingas Turkijai, kuri nenori liautis buvusi savimi."@lt¹⁴ ". Priekšsēdētāja kungs, dāmas un kungi! Ir skumji, ka gadu pēc iepriekšējās Parlamenta rezolūcijas par Eiropas Savienības un Turcijas attiecībām atsevišķi pamatjautājumi joprojām traģiskā kārtā ir darba kārtībā. Turcija neatzīst Kipru, kas jebkurā aspektā ir pilnvērtīga Eiropas Savienības dalībvalsts; preses brīvība joprojām ir ierobežota, jo Kriminālkodeksa 301. pants joprojām nav atcelts, un Turcija joprojām neatzīst 1915. gadā veikto genocīdu pret armēņu tautu. Nesenais briesmīgais teroristu uzbrukums, tam sekojošā niknā Turcijas armijas reakcija un draudi iebrukt Irākas ziemeļu daļā, ja reizi par visām reizēm nebeigs savu teroristisko darbību ─ šie faktori sarežģī bīstamo un trauslo ģeopolitisko stāvokli, kādā atrodas Turcija. Protams, ir panākts zināms progress. Ar to es domāju lielāku sieviešu pārstāvību jaunievēlētajā Turcijas parlamentā, ekonomiskajās aprindās un akadēmiskajā pasaulē, taču šobrīd vairāk nekā jebkad agrāk mums sev jāuzdod jautājums ─ vai rītdienas Eiropa vēlas būt liels politisks veidojums, vai arī saglabāt spēcīgu kultūras identitāti, jo šī nenoteiktība nāk par labu Turcijai, kura nevēlas mainīt savu būtību."@lv¹³ "Signor Presidente, onorevoli colleghi, a distanza di un anno dall'ultima risoluzione approvata dalla nostra Aula sulle relazioni Unione europea - Turchia, duole rilevare come ancora alcune fondamentali questioni rimangano di drammatica attualità: la Turchia non riconosce Cipro, uno Stato membro a tutti gli effetti dell'Unione europea; la libertà di stampa è sempre sotto pressione, non essendo stato ancora modificato l'articolo 301 del codice penale; la Turchia si ostina a non riconoscere il genocidio del 1915 perpetrato a danno del popolo armeno. Il recente drammatico attentato terroristico del PKK, la conseguente muscolosa risposta data dall'esercito turco, la minaccia di intervenire sul territorio settentrionale dell'Iraq qualora il PKK non cessi definitivamente le sue attività terroristiche, aggravano di fatto la pericolosa e delicata posizione geopolitica nella quale si trova lo Stato turco. Certo, alcuni progressi sono stati compiuti, penso in particolare all'accresciuta rappresentanza femminile nel Parlamento turco appena eletto, nel mondo economico e nel mondo accademico, ma oggi più che nel passato occorre interrogarsi se l'Europa del domani vuole essere una grande entità politica o una forte identità culturale, perché di queste incertezze si alimenta la Turchia che non vuole rinunciare ad essere sé stessa."@mt¹⁵ "Mijnheer de Voorzitter, dames en heren, een jaar na de laatste resolutie inzake de betrekkingen tussen de EU en Turkije die dit Huis heeft aangenomen, moet ik jammer genoeg constateren dat enkele fundamentele problemen nog steeds aan de orde zijn. Turkije erkent Cyprus niet, een land dat in elke zin van het woord een lidstaat van de Europese Unie is, persvrijheid wordt nog steeds onderdrukt, aangezien artikel 301 van het wetboek van strafrecht nog niet gewijzigd is, en Turkije blijft weigeren de genocide op de Armeense bevolking in 1915 te erkennen. De recente afschuwelijke terroristische aanval door de PKK, de daaropvolgende onstuimige reactie van het Turkse leger en de dreiging om in het noorden van Irak in te grijpen als de PKK zijn terroristische acties niet voor eens en altijd staakt; deze factoren liggen ten grondslag aan de gevaarlijke en gevoelige geopolitieke positie waarin Turkije zich bevindt. Er is natuurlijk wel enige vooruitgang geboekt. Hierbij denk ik met name aan de grotere vertegenwoordiging van vrouwen in het pas verkozen Turkse parlement, in economische kringen en in de academische wereld, maar meer dan ooit moeten we ons afvragen of het Europa van morgen een groot politiek orgaan wil zijn of een sterke culturele identiteit wil hebben, want onzekerheden hieromtrent spelen Turkije, dat niet van zins is te veranderen, in de kaart."@nl³ ". Panie przewodniczący, szanowni państwo! Minął rok od przyjęcia przez Parlament ostatniej rezolucji w sprawie stosunków pomiędzy Unią Europejską a Turcją. Niestety pewne zasadnicze kwestie wciąż mają - zresztą tragiczne - przełożenie na rzeczywistość. Turcja nie uznaje Cypru, który - jakby nie było - jest państwem członkowskim Unii Europejskiej. Wolność prasy jest wciąż ograniczona, zważywszy że artykuł 301 kodeksu karnego nie uległ jeszcze zmianie, a Turcja nadal nie uznaje ludobójstwa dokonanego na ludności ormiańskiej w 1915 r. Niedawny przerażający zamach terrorystyczny PKK, ostra reakcja tureckiego wojska, groźba wtargnięcia do północnego Iraku, chyba że PKK raz na zawsze zakończy swoje działania terrorystyczne: oto czynniki, które składają się na niebezpieczną i trudną sytuację geopolityczną, w jakiej znajduje się Turcja. Oczywiście poczyniono pewne postępy. Mam na myśli w szczególności większą liczbę kobiet zasiadających w nowo wybranym tureckim parlamencie, obecnych w świecie ekonomii i nauki. Teraz jednak bardziej niż kiedykolwiek wcześniej powinniśmy zastanowić się, czy Europa przyszłości chce być dużą instytucją polityczną, czy mieć silną tożsamość kulturową, a to dlatego, że niepewność ta jest na rękę Turcji, która nie chce przestać być sobą."@pl¹⁶ "Senhor Presidente, Senhoras e Senhores Deputados, passado um ano após a última resolução aprovada por este Parlamento sobre as relações UE-Turquia, é triste verificar que alguns aspectos fundamentais se mantêm tragicamente actuais. A Turquia não reconhece Chipre, para todos os efeitos Estado-Membro da União Europeia; a liberdade de imprensa continua muito limitada, pois o Artigo 301.º do Código Penal ainda não foi alterado, e esse país insiste em não reconhecer o genocídio arménio de 1915. Os terríveis ataques terroristas perpetrados recentemente pelo PKK, a consequente resposta, assaz robusta, do exército turco e a ameaça de intervenção na parte norte do Iraque se o PKK não puser definitivamente cobro às suas actividades terroristas, todos estes factores compõem a perigosa e delicada posição geopolítica em que se encontra a Turquia. É evidente que se verificaram alguns progressos. Estou a pensar, em especial, no aumento da representação feminina no novo Parlamento turco recentemente eleito, assim como nos círculos económicos e no mundo académico, mas devemos perguntar-nos, hoje mais do que nunca, se a Europa de amanhã pretende ser uma grande entidade política ou ter uma identidade cultural forte, pois estas questões são fundamentais para a Turquia, que não quer deixar de ser o país que é."@pt¹⁷ "Signor Presidente, onorevoli colleghi, a distanza di un anno dall'ultima risoluzione approvata dalla nostra Aula sulle relazioni Unione europea - Turchia, duole rilevare come ancora alcune fondamentali questioni rimangano di drammatica attualità: la Turchia non riconosce Cipro, uno Stato membro a tutti gli effetti dell'Unione europea; la libertà di stampa è sempre sotto pressione, non essendo stato ancora modificato l'articolo 301 del codice penale; la Turchia si ostina a non riconoscere il genocidio del 1915 perpetrato a danno del popolo armeno. Il recente drammatico attentato terroristico del PKK, la conseguente muscolosa risposta data dall'esercito turco, la minaccia di intervenire sul territorio settentrionale dell'Iraq qualora il PKK non cessi definitivamente le sue attività terroristiche, aggravano di fatto la pericolosa e delicata posizione geopolitica nella quale si trova lo Stato turco. Certo, alcuni progressi sono stati compiuti, penso in particolare all'accresciuta rappresentanza femminile nel Parlamento turco appena eletto, nel mondo economico e nel mondo accademico, ma oggi più che nel passato occorre interrogarsi se l'Europa del domani vuole essere una grande entità politica o una forte identità culturale, perché di queste incertezze si alimenta la Turchia che non vuole rinunciare ad essere sé stessa."@ro¹⁸ ". Vážený pán predseda, dámy a páni, rok po prijatí posledného uznesenia založeného na vzťahoch EÚ a Turecka v tomto Parlamente je smutné vidieť, že niektoré základné otázky ostali aj naďalej tragicky aktuálne. Turecko prakticky nepovažuje Cyprus za člena Európskej únie, sloboda tlače je stále obmedzená, keďže článok 301 trestného zákonníka nebol stále upravený a Turecko stále vytrvalo odmieta uznať genocídu arménskej populácie z roku 1915. Nedávny šokujúci teroristický útok zo strany PKK, následná mohutná reakcia tureckej armády a hrozba zásahu v severnej časti Iraku, pokiaľ PKK neukončí svoje teroristické aktivity raz a navždy: tieto faktory znásobujú nebezpečnú a chúlostivú geopolitickú situáciu, v ktorej sa Turecko nachádza. Samozrejme, určitý pokrok nastal. Myslím najmä zvýšené zastúpenie žien v novozvolenom tureckom parlamente, v hospodárskych kruhoch a na akademickej pôde, ale potrebujeme sa samých seba spýtať, teraz viac ako inokedy, či si Európa zajtrajška žiada veľkú politickú entitu alebo či chce mať silnú kultúrnu identitu, ale tieto neistoty hrajú do kariet Turecku, ktoré si neželá prestať byť samým sebou."@sk¹⁹ "Gospod predsednik, gospe in gospodje, eno leto po zadnji sprejeti resoluciji v tem parlamentu o odnosih EU–Turčija je žalostno dejstvo, da nekatera temeljna vprašanja ostajajo tragično pereča. Turčija ne priznava Cipra, ki je v vseh pogledih država članica Evropske unije; svoboda tiska je še vedno nadzorovana, saj člen 301 kazenskega zakonika še ni bil spremenjen, in Turčija vztraja pri nepriznavanju genocida nad Armenci leta 1915. Nedavni grozoviti teroristični napad kurdske delavske stranke, sledeči surovi protinapad turške vojske in grožnja z intervencijo v severnem delu Iraka, če kurdska delavska stranka ne preneha s terorističnimi dejanji enkrat za vselej, so sestavni del nevarnega in občutljivega geopolitičnega položaja, v katerem se je znašla Turčija. Nekaj napredka je dejansko bilo doseženega. Razmišljam predvsem o povečani zastopanosti žensk v novo izvoljenem turškem parlamentu, gospodarskih krogih in akademskem svetu, vendar se moramo zdaj bolj kot kadar koli prej vprašati, ali želi biti Evropa prihodnosti ogromna politična enota ali želi imeti močno kulturno identiteto, saj te negotovosti igrajo ključno vlogo v primeru Turčije, ki ne želi prenehati biti Turčija."@sl²⁰ "Herr talman, mina damer och herrar! Ett år efter att den senaste resolutionen om förbindelserna mellan Europeiska unionen och Turkiet antogs här i parlamentet är det beklagligt att vissa grundläggande frågor fortfarande är aktuella. Turkiet erkänner inte Cypern, som i alla avseenden är en medlemsstat i Europeiska unionen, pressfriheten är fortfarande inskränkt eftersom artikel 301 i brottsbalken ännu inte har blivit ändrad och Turkiet står fast vid att inte erkänna folkmordet på den armeniska befolkningen år 1915. PKK:s senaste brutala terroristattack, den påföljande responsen från den turkiska armén och hotet att ingripa i den norra delen om inte PKK:s terroristverksamhet upphör en gång för alla: dessa faktorer skapar en farlig och känslig geopolitisk situation som Turkiet står mitt i. Vissa framsteg har självfallet gjorts. Jag tänker särskilt på den ökade andelen kvinnor som är representerade i det nyvalda turkiska parlamentet, i ekonomiska kretsar och i den akademiska världen, men vi måste nu fråga oss mer än någonsin om morgondagens Europa vill vara en stor politisk enhet eller ha en stark kulturell identitet, eftersom dessa osäkerheter gagnar Turkiet som inte har viljan att förändras."@sv²²
lpv:unclassifiedMetadata	"PKK"¹³ "Sebastiano (Nello) Musumeci,"^18,15,12 "a nome del gruppo UEN"^18,15,12