Local view for "http://purl.org/linkedpolitics/eu/plenary/2007-09-26-Speech-3-277"

Predicate	Value (sorted: default)
rdf:type	lpv_eu:Speech6
dcterms:Date	"2007-09-26"^^xsd:date6
dcterms:Is Part Of	lp_eu:Timpul afectat întrebărilor (întrebări adresate Consiliului)6
dcterms:Language	"pt"^^xsd:language6
lpv:document identification number	"en.20070926.20.3-277"6
lpv:hasSubsequent	lp_eu:2007-09-26-Speech-3-2786
lpv:speaker	lp:Manuel Lobo Antunes6
lpv:spoken text	"Como a Senhora Deputada saberá, a União Europeia não tem presentemente acordada qualquer meta quantificada para o investimento na inovação. Tal meta seria quase impossível de definir e pôr em prática, uma vez que a inovação abrange uma vasta gama de actividades muito difíceis de definir e de medir. A Presidência portuguesa tem estado atenta à prossecução do objectivo de 3% em despesas de I&D, sendo de salientar a discussão promovida no âmbito do Conselho informal "Competitividade" de Julho, em Lisboa, onde se analisou o papel do investimento público e privado em I&D, bem como medidas de políticas públicas susceptíveis de contribuir igualmente para aquele objectivo. O Conselho informal a que me refiro abordou ainda a política de pequenas e médias empresas com particular incidência na inovação e no financiamento, internacionalização e eficiência energética. Por outro lado a Presidência portuguesa, ao valorizar o papel da necessidade de medidas específicas na área dos recursos humanos em ciência e tecnologia e o reforço de medidas na área da sociedade da informação, espera contribuir igualmente para o fortalecimento das condições favoráveis a um incremento do esforço de investigação e desenvolvimento e inovação a nível da União Europeia. A União Europeia optou assim, em 2002, por aprovar uma meta quantitativa indicativa para as despesas em investigação e desenvolvimento tecnológico, chamado I&DT, ou seja, a bem conhecida meta de Barcelona de 3%, já que são as acções de I&DT internacionalmente definidas pelo manual Frascati da OCDE que são de mais fácil medição e quantificação. Importa salientar que este objectivo tem sido tomado recentemente como indicador de referência desejável dadas as dificuldades encontradas nos últimos anos para o aumento do esforço de I&D privado em segmentos significativos do sector empresarial. Não obstante, a acção de promoção da inovação e da investigação constitui uma prioridade muito importante na política da União Europeia, sendo levada a cabo através de variados instrumentos como, designadamente, o programa quadro e o PCI, isto é o Programa-Quadro para a Competitividade e Inovação, bem como da intervenção através dos Fundos Estruturais. O Sétimo Programa-Quadro e o PCI foram concebidos tendo em atenção as necessidades das PME, principais beneficiárias do PCI, tendo no Sétimo Programa-Quadro sido introduzida uma quota mínima de 15% para a participação das pequenas e médias empresas em actividades de investigação abrangidas pelas prioridades temáticas previstas do programa específico "Cooperação". De salientar que os apoios do Sétimo Programa-Quadro às pequenas e médias empresas podem contribuir para o aumento da sua competitividade e do seu potencial de inovação. As regiões montanhosas, insulares e muito remotas recebem apoios dos Fundos Estruturais, sendo também apoiadas através das prioridades temáticas relevantes do programa específico "Cooperação" do 7º PQ, em particular no que se refere ao melhoramento da sua situação em matéria de transportes, de informação, de comunicações e abastecimento de energia. Ao abrigo do programa específico "Capacidades" deverá ser desbloqueado o potencial de investigação das regiões de convergência e ultraperiféricas da União. Além dos programas e incentivos vigentes, a inovação será ainda promovida por uma série de iniciativas actualmente em negociação dentro do Parlamento Europeu e o Conselho tais como a proposta de criação do Instituto Europeu de Inovação e Tecnologia, a iniciativa EUROSTARS, envolvendo activamente pequenas e médias empresas inovadoras e outras iniciativas ao abrigo do artigo 169º do Tratado e das iniciativas tecnológicas conjuntas previstas no seu artigo 171º. Acresce que a Comissão tem presentemente em elaboração a sua proposta de plano de acção estratégico para as tecnologias energéticas SET assente numa vasta consulta pública e que tenciona apresentar antes do final de 2007. Na mesma linha gostaria também de destacar a nova abordagem da política industrial na óptica do desenvolvimento sustentável com enfoque nas alterações climáticas em que a inovação e o papel das pequenas e médias empresas na economia europeia são aspectos fundamentais. Em todas estas iniciativas as pequenas e médias empresas desempenharão um papel muito importante, sendo algumas delas também dirigidas aos interesses particulares das regiões mencionadas pela Senhora Deputada, como a iniciativa "bónus" já planeada e através da qual deverá ser coordenada a investigação marinha na zona do Mar Báltico."@pt17
lpv:translated text	"− Jak víte, vážení členové, Evropská unie doposud neodsouhlasila žádný cíl v souvislosti s investováním do inovací. Takový cíl by bylo prakticky nemožné stanovit a zavést do praxe, protože inovace v sobě zahrnují velké množství činností, které lze těžko přesně vymezit a odměřit. Portugalské předsednictví má na paměti snahu o naplnění cíle 3 % v souvislosti s objemem výdajů na výzkum a vývoj, a zároveň musím upozornit na diskuse, které se vedly v rámci červencových neformálních setkání Rady pro konkurenceschopnost, která se konala v Lisabonu, kde byla analyzována úloha veřejných a soukromých investic do výzkumu a vývoje spolu s opatřeními veřejné politiky, které mohou přispět k naplnění tohoto cíle. Neformální setkání Rady, o kterém hovořím, se rovněž zabývalo politikou malých a středních podniků, které se podílejí na inovacích a financování, internalizaci a energetické výkonnosti. Zdůrazněním potřeby konkrétních opatření v oblasti lidských zdrojů ve vědě a technice a potřeby posílit opatření v oblasti informační společnosti, portugalské předsednictví doufá v příznivé podmínky pro vzestup výzkumu, vývoje a inovací v celé Evropské unii. Proto se Evropská unie v roce 2002 rozhodla přijmout směrodatný kvantitativní cíl určený pro investice do výzkumu a vývoje, známý jako V&V. Jde o známý barcelonský cíl 3 %. Bylo možno vymezit tyto cíle jako oblasti činností V&V, které jsou mezinárodně stanovené v manuálu Frascati vydaném OECD a které jsou jednoduše měřitelné a kvantifikovatelné. Tento referenční ukazovatel se upřednostňuje s ohledem na potíže, které vznikly v ostatních letech v souvislosti se zvyšováním úsilí soukromého sektoru v oblasti V&V účastnit se V&V ve vybraných oblastech podnikatelského sektoru. Činnosti zaměřené na šíření inovací a výzkumu jsou prioritou politiky Evropské unie. Prostřednictvím několika nástrojů, jako je například rámcový program a CIP, známý pod názvem Rámcový program pro konkurenceschopnost a inovace, a také využitím strukturálních fondů jsme se snažili uskutečnit tyto činnosti. Sedmý rámcový program (RP7) a CIP představují potřeby malých a středních podniků, jimž je CIP určen především. V sedmém rámcovém programu byla poprvé stanovena kvóta 15 %, kterou musí dodržet malé a střední podniky v případě spoluúčasti na výzkumných aktivitách, které jsou financovány ze zvláštního programu nazvaného Spolupráce. Podpora sedmého rámcového programu určená malým a středním podnikům zvýší jejich konkurenceschopnost a inovační potenciál. Horské regiony, ostrovní a velmi vzdálené regiony jsou podporovány ze strukturálních fondů. Podporu dostávají také prostřednictvím příslušných tematických priorit zvláštního programu Spolupráce v rámci sedmého rámcového programu a s ohledem na zlepšení jejich situace v oblastech dopravy, informací, komunikaeí a v oblasti dodávek energie. Cílem zvláštního programu s názvem Kapacity je v rámci sbližování EU umožnit rozvoj výzkumného potenciálu také v okrajových regionech. Kromě probíhajících programů a podnětů, se inovace budou šířit také prostřednictvím série iniciativ, o kterých se v současnosti jedná v rámci Evropského parlamentu a Rady. Tato jednání zahrnují vytvoření Evropského inovačního a technologického institutu, společného programu EUROSTARS, které umožňují aktivní účast inovativních malých a středních podniků, a ostatní iniciativy podle článku 169 Smlouvy o ES a společných technologických iniciativách poskytnutých v souladu s článkem 171 Smlouvy o ES. Kromě toho Komise v současnosti připravuje návrh strategického akčního plánu pro strategické energetické technologie, do jehož přípravy je zapojena také veřejnost. Tento návrh by měl být předložen do konce roku 2007. Zároveň bych chtěl upozornit na novou snahu průmyslové politiky, která je, v kontextu trvale udržitelného rozvoje, zaměřená na změny klimatu, kde jsou inovace a úloha malých a středních podniků v evropském hospodářství základními aspekty. Ve všech těchto iniciativách jsou malé a střední podniky nesmírně důležité. Některé z těchto iniciativ budou také zaměřené na konkrétní zájmy regionů, které připomněl vážený pan poslanec, jako je například mimořádná iniciativa, která je již naplánována, jejímž  prostřednictvím bude koordinován námořní výzkum v Baltském moři."@cs1 ". Hr. formand! Som fru Panayotopoulos-Cassiotou ved, har EU ikke for øjeblikket tilsluttet sig et kvantificeret mål for investering i innovation. Et sådant mål ville være næsten umuligt at fastlægge og føre ud i livet, da innovation dækker en lang række aktiviteter, som er meget svære at definere og måle. Det portugisiske formandskab har lagt vægt på gennemførelsen af målet på 3 % for udgifter til F&U og ønsker at fremhæve drøftelserne på det uformelle møde i Rådet (konkurrenceevne) i Lissabon i juli, hvor offentlig og privat investering i F&U blev behandlet sammen med offentlige politiske foranstaltninger, der kan bidrage til at nå dette mål. På det uformelle møde i Rådet, jeg nævnte, behandlede man også politikken for små og mellemstore virksomheder med særlig vægt på innovation og finansiering, internationalisering og energieffektivitet. Det portugisiske formandskab håber også ved at understrege behovet for særlige foranstaltninger på området menneskelige ressourcer inden for videnskab og teknologi og styrkelsen af foranstaltninger på informationssamfundsområdet at fremme gunstige betingelser for en øget indsats inden for forskning, udvikling og innovation i hele EU. EU valgte derfor i 2002 at vedtage et vejledende kvantitativt mål for udgifter til forskning og udvikling, der også går under betegnelsen F&U. Det er det velkendte Barcelona-mål på 3 %. Det var muligt at fastsætte dette mål, da F&U-aktioner, som er defineret internationalt i OECD's Frascati-manual, er lettere at måle og kvantificere. Det bør påpeges, at dette mål for nylig er blevet anvendt som den foretrukne referenceindikator på grund af problemerne i de seneste år med at øge den private F&U-indsats i væsentlige dele af erhvervssektoren. Indsatsen for at fremme innovation og forskning prioriteres imidlertid meget højt i EU's politik. Det sker gennem forskellige instrumenter, f.eks. rammeprogrammet og rammeprogrammet for konkurrenceevne og innovation (CIP), men også ved at anvende strukturfondene. Det syvende rammeprogram og CIP blev udarbejdet med tanke på små og mellemstore virksomheders behov, som er de primære modtagere af støtte fra CIP. Der er indført en minimumskvote på 15 % i det syvende rammeprogram for små og mellemstore virksomheders deltagelse i forskningsaktiviteter, som dækkes af temaprioriteterne i særprogrammet "Samarbejde". Det bør påpeges, at støtten i det syvende rammeprogram til små og mellemstore virksomheder kan bidrage til at øge deres konkurrenceevne og innovationspotentiale. Bjergregioner, øer og meget fjerntliggende regioner modtager støtte fra strukturfondene. De støttes også gennem de relevante temaprioriteter i særprogrammet "Samarbejde" i det syvende rammeprogram, særlig med henblik på at forbedre deres transport, information, kommunikation og energiforsyning. Under særprogrammet "Kapaciteter" skal forskningspotentialet i EU's konvergensregioner og regionerne i den yderste frigøres. Ud over de nuværende programmer og incitamenter vil innovation også blive fremmet gennem en række initiativer, som for tiden forhandles i Parlamentet og Rådet. De omfatter et forslag om at oprette et europæisk institut for innovation og teknologi, Eurostars-initiativet, som aktivt inddrager innovative små og mellemstore virksomheder, andre initiativer i henhold til EF-traktatens artikel 169 og fælles teknologiske initiativer, der er fastsat i EF-traktatens artikel 171. Det bør tilføjes, at Kommissionen er ved at forberede et forslag til en strategisk handlingsplan for strategiske energiteknologier baseret på en bred offentlig høring. Den agter at fremlægge forslaget inden udgangen af 2007. Jeg vil ligeledes fremhæve den nye strategi for industripolitik, som i forbindelse med bæredygtig udvikling fokuserer på klimaændringer, i hvilken de grundlæggende aspekter er innovation og små og mellemstore virksomheders rolle i den europæiske økonomi. Små og mellemstore virksomheder kommer til at spille en vigtig rolle i alle disse initiativer. Nogle af initiativerne bliver også målrettet mod særlige interesser i de regioner, det ærede medlem nævnte, f.eks. bonusinitiativet, som allerede er planlagt, og som sigter på at koordinere havforskning i Østersøen."@da2 ". Wie der Frau Abgeordneten bekannt ist, hat die Europäische Union derzeit noch kein quantitatives Ziel für Innovationsinvestitionen festgelegt. Es wäre praktisch unmöglich, ein solches Ziel festzulegen und zu verwirklichen, da die Innovation ein breites Spektrum von Aktivitäten einschließt, die nur sehr schwer zu definieren und zu messen sind. Der portugiesische Ratsvorsitz hat das 3 %-Ziel für FuE-Ausgaben nicht aus den Augen verloren und verweist auf die Gespräche im informellen Rat „Wettbewerbsfähigkeit“ im Juli in Lissabon, bei denen die Rolle der öffentlichen und privaten FuE-Investitionen analysiert und politische Maßnahmen erörtert wurden, die zur Erreichung dieses Ziels beitragen können. Auf dieser informellen Tagung befasste sich der Rat ferner mit politischen Maßnahmen für kleine und mittlere Unternehmen, die besondere Auswirkungen auf die Bereiche Innovation und Finanzierung, Internationalisierung und Energieeffizienz haben. Darüber hinaus hofft der portugiesische Ratsvorsitz, dass er durch seinen beharrlichen Hinweis darauf, dass spezifische Maßnahmen im Bereich der Humanressourcen in Wissenschaft und Technologie notwendig sind und die Maßnahmen im Bereich der Informationsgesellschaft verstärkt werden müssen, die Schaffung günstiger Bedingungen für einen Forschungs-, Entwicklungs- und Innovationsschub in der ganzen Europäischen Union unterstützen kann. Die Europäische Union hat sich daher 2002 dafür ausgesprochen, einen quantitativen Richtwert für die Ausgaben in den Bereichen Forschung und Entwicklung, auch FuE genannt, vorzugeben. Dabei handelt es sich um das bekannte Barcelona-Ziel von 3 %. Dieser Richtwert konnte vorgegeben werden, da die im Frascati-Handbuch der OECD international definierten FuE-Aktivitäten leichter zu messen und zu quantifizieren sind. Angesichts der Schwierigkeiten, die es in den vergangenen Jahren bei der Steigerung der privaten FuE-Ausgaben in wichtigen Wirtschaftsbereichen gegeben hat, wird dieses Ziel in letzter Zeit als bevorzugter Referenzindikator herangezogen. Doch in der Politik der Europäischen Union haben Maßnahmen zur Förderung von Innovation und Forschung höchste Priorität. Diese Förderung erfolgt über verschiedene Instrumente, wie das Forschungsrahmenprogramm und das CIP, das Rahmenprogramm für Wettbewerbsfähigkeit und Innovation, aber auch durch den Einsatz von Strukturfondsmitteln. Bei der Gestaltung des Siebten Rahmenprogramms und des CIP wurde den Bedürfnissen der KMU besondere Aufmerksamkeit gewidmet, die die Hauptbegünstigten des CIP sind. Im Siebten Rahmenprogramm wurde eine Mindestquote von 15 % für die Beteiligung von kleinen und mittleren Unternehmen an den Forschungsaktivitäten festgelegt, die zu den im spezifischen Programm „Zusammenarbeit“ genannten vorrangigen Themenbereichen gehören. Die im Siebten Rahmenprogramm vorgesehene Mittelstandsförderung kann dazu beitragen, das Wettbewerbs- und Innovationspotenzial dieser Unternehmen zu verbessern. Berg- und Inselregionen sowie Gebiete in äußerster Randlage werden durch die Strukturfonds gefördert. Zudem erhalten sie Unterstützung über die maßgeblichen vorrangigen Themenbereiche des spezifischen Programms „Zusammenarbeit“ im 7. RP, insbesondere bei der Verbesserung ihrer Situation in den Bereichen Verkehr, Information, Kommunikation und Energieversorgung. Die Maßnahmen des spezifischen Programms „Kapazitäten” zielen darauf ab, das Forschungspotenzial in den Konvergenz- und äußersten Randregionen der EU freizusetzen. Neben den aktuellen Programmen und Anreizen wird die Innovation auch durch eine Reihe von Initiativen gefördert, die derzeit im europäischen Parlament und im Rat erörtert werden. Dazu gehören der Vorschlag zur Einrichtung des Europäischen Innovations- und Technologieinstituts, die Eurostars-Initiative, die innovative kleine und mittlere Unternehmen aktiv einbeziehen wird, sonstige Initiativen gemäß Artikel 169 EG-Vertrag sowie gemeinsame Technologieinitiativen auf der Grundlage von Artikel 171 EG-Vertrag. Außerdem bereitet die Kommission zurzeit ihren Vorschlag für einen Europäischen Strategieplan für Energietechnologie (SET-Plan) vor, der auf einer weitreichenden öffentlichen Konsultation basiert. Die Kommission will diesen Vorschlag bis Ende 2007 vorlegen. In diesem Zusammenhang möchte ich auch das neue industriepolitische Konzept erwähnen, bei dem angesichts der Notwendigkeit einer nachhaltigen Entwicklung der Klimawandel im Vordergrund steht und bei dem Innovationen und die Rolle kleiner und mittlerer Unternehmen in der europäischen Wirtschaft wesentliche Aspekte sind. Bei allen diesen Initiativen werden mittelständische Betriebe eine sehr wichtige Rolle spielen. Einige dieser Initiativen werden auch auf die speziellen Interessen in den von der Frau Abgeordneten erwähnten Regionen ausgerichtet sein, wie zum Beispiel das BONUS-Projekt, das bereits geplant ist und durch das die Meeresforschung in der Ostsee koordiniert wird."@de9 ". Όπως γνωρίζει η αξιότιμη βουλευτής, η Ευρωπαϊκή Ένωση δεν έχει επί του παρόντος συμφωνήσει επί οιουδήποτε ποσοτικοποιημένου στόχου για τις επενδύσεις στην καινοτομία. Ένας τέτοιος στόχος θα ήταν πρακτικά αδύνατον να καθοριστεί και να υλοποιηθεί πρακτικά, δεδομένου ότι η καινοτομία καλύπτει ευρύ φάσμα δραστηριοτήτων οι οποίες είναι πολύ δύσκολο να οριστούν και να μετρηθούν. Η πορτογαλική Προεδρία έχει λάβει υπόψη την επιδίωξη του στόχου του 3% για τις δαπάνες στον τομέα της Ε&Α και πρέπει να υπογραμμίσει τις συζητήσεις που διεξήχθησαν στο πλαίσιο του ατύπου Συμβουλίου Ανταγωνιστικότητας τον Ιούλιο στη Λισαβόνα, οπότε αναλύθηκε ο ρόλος των δημοσίων και ιδιωτικών επενδύσεων στην Ε&Α, σε συνδυασμό με τα μέτρα δημόσιας πολιτικής που είναι σε θέση να συμβάλουν στην επίτευξη αυτού του στόχου. Το άτυπο Συμβούλιο στο οποίο αναφέρομαι εξέτασε επίσης την πολιτική για τις μικρές και μεσαίες επιχειρήσεις με ιδιαίτερο αντίκτυπο στην καινοτομία και τη χρηματοδότηση, τη διεθνοποίηση και την ενεργειακή απόδοση. Επιπλέον, υπογραμμίζοντας την ανάγκη για ειδικά μέτρα στον τομέα των ανθρωπίνων πόρων στην επιστήμη και την τεχνολογία και την ενίσχυση των μέτρων στον τομέα της κοινωνίας της πληροφορίας, η πορτογαλική Προεδρία ευελπιστεί επίσης να προωθήσει ευνοϊκές συνθήκες για αύξηση των προσπαθειών όσον αφορά την έρευνα, την ανάπτυξη και την καινοτομία στο σύνολο της Ευρωπαϊκής Ένωσης. Η Ευρωπαϊκή Ένωση επέλεξε συνεπώς το 2002 να υιοθετήσει έναν ενδεικτικό ποσοτικοποιημένο στόχο για τις δαπάνες στην έρευνα και ανάπτυξη, γνωστή και ως Ε&Α. Αυτός είναι ο πασίγνωστος στόχος του 3%, που αποφασίστηκε στη Βαρκελώνη. Ο στόχος αυτός κατέστη εφικτό να τεθεί καθόσον οι δράσεις Ε&Α, οι οποίες ορίζονται διεθνώς στο εγχειρίδιο Frascati του ΟΟΣΑ, είναι πιο εύκολο να μετρηθούν και να ποσοτικοποιηθούν. Πρέπει να σημειωθεί ότι ο εν λόγω στόχος χρησιμοποιήθηκε προσφάτως ως προτιμώμενος δείκτης αναφοράς, ενόψει των δυσχερειών που αντιμετωπίζονται τα τελευταία χρόνια ως προς την αύξηση των ιδιωτικών προσπαθειών Ε&Α σε σημαντικούς τομείς του επιχειρηματικού κλάδου. Εντούτοις, η δράση για την προαγωγή της καινοτομίας και της έρευνας είναι πολύ υψηλή προτεραιότητα στην πολιτική της Ευρωπαϊκής Ένωσης. Αναπτύσσεται με τη χρήση διαφόρων μέσων όπως το πρόγραμμα πλαίσιο και το ΠΚΠ, γνωστό και ως πρόγραμμα πλαίσιο για την καινοτομία και την ανταγωνιστικότητα, καθώς και μέσω της χρήσης των διαρθρωτικών ταμείων. Το έβδομο πρόγραμμα πλαίσιο (ΠΠ7) και το ΠΚΠ σχεδιάστηκαν λαμβάνοντας υπόψη τις ανάγκες των ΜΜΕ, οι οποίες είναι οι κύριοι δικαιούχοι του ΠΚΠ. Στο έβδομο πρόγραμμα πλαίσιο καθιερώθηκε ελάχιστη ποσόστωση 15% για τη συμμετοχή των μικρών και μεσαίων επιχειρήσεων σε δραστηριότητες έρευνας οι οποίες καλύπτονται από τις θεματικές προτεραιότητες που ορίζονται στο ειδικό πρόγραμμα για τη «Συνεργασία». Πρέπει να επισημανθεί ότι η ενίσχυση που παρέχει το έβδομο πρόγραμμα πλαίσιο στις μικρές και μεσαίες επιχειρήσεις μπορεί να συμβάλει στην αύξηση των δυνατοτήτων τους στους τομείς της ανταγωνιστικότητας και της καινοτομίας. Οι ορεινές, νησιωτικές και πολύ απομακρυσμένες περιφέρειες λαμβάνουν στήριξη από τα διαρθρωτικά ταμεία. Υποστηρίζονται επίσης μέσω των συναφών θεματικών προτεραιοτήτων του ειδικού προγράμματος για τη «Συνεργασία» του ΠΠ7, ιδίως όσον αφορά τη βελτίωση των υποδομών τους στους τομείς των μεταφορών, των πληροφοριών, των επικοινωνιών και του ενεργειακού εφοδιασμού. Στο πλαίσιο του ειδικού προγράμματος για τις «Ικανότητες», πρέπει να απελευθερωθεί το ερευνητικό δυναμικό των περιφερειών σύγκλισης και των άκρως απομακρυσμένων περιφερειών της ΕΕ. Εκτός από τα τρέχοντα προγράμματα και κίνητρα, η καινοτομία θα προωθηθεί επίσης μέσω μιας σειράς πρωτοβουλιών τις οποίες διαπραγματεύονται αυτή την περίοδο το Ευρωπαϊκό Κοινοβούλιο και το Συμβούλιο. Μεταξύ αυτών περιλαμβάνονται η πρόταση ίδρυσης του Ευρωπαϊκού Ινστιτούτου Καινοτομίας και Τεχνολογίας, η πρωτοβουλία EUROSTARS, η οποία θα επιδιώξει την ενεργό συμμετοχή μικρών και μεσαίων επιχειρήσεων στην καινοτομία, άλλες πρωτοβουλίες δυνάμει του άρθρου 169 της Συνθήκης ΕΚ και κοινές τεχνολογικές πρωτοβουλίες οι οποίες προβλέπονται στο άρθρο 171 της Συνθήκης ΕΚ. Πρέπει να προστεθεί ότι η Επιτροπή προετοιμάζει αυτή την περίοδο την πρότασή της για ένα στρατηγικό σχέδιο δράσης για τις στρατηγικές ενεργειακές τεχνολογίες, βάσει ευρύτατης δημόσιας διαβούλευσης. Σχεδιάζει δε να παρουσιάσει αυτή την πρόταση πριν από τα τέλη του 2007. Προς την ίδια κατεύθυνση, θέλω επίσης να υπογραμμίσω τη νέα προσέγγιση της βιομηχανικής πολιτικής, η οποία, στο πλαίσιο της βιώσιμης ανάπτυξης, εστιάζεται στην αλλαγή του κλίματος για την οποία η καινοτομία και ο ρόλος των μικρών και μεσαίων επιχειρήσεων στην ευρωπαϊκή οικονομία είναι πτυχές θεμελιώδους σημασίας. Σε όλες αυτές τις πρωτοβουλίες, οι μικρές και μεσαίες επιχειρήσεις θα διαδραματίσουν πολύ σημαντικό ρόλο. Ορισμένες από τις πρωτοβουλίες θα εστιάζονται επίσης σε ειδικά ενδιαφέροντα στις περιφέρειες που ανέφερε η αξιότιμη βουλευτής, όπως η πρωτοβουλία «bonus» η οποία σχεδιάζεται ήδη και μέσω της οποίας θα συντονίζεται η θαλάσσια έρευνα στη Βαλτική Θάλασσα."@el10 ". − As the honourable Member knows, the European Union has not at present agreed any quantified target for investment in innovation. Such a target would be virtually impossible to define and put into practice as innovation covers a wide range of activities which are very difficult to define and measure. The Portuguese Presidency has borne in mind the pursuit of the 3% target for R&D spending and must highlight the discussions held within the informal Competitiveness Council in Lisbon in July, when the role of public and private investment in R&D was analysed, together with public policy measures capable of contributing to the achievement of that target. The informal Council to which I refer also considered the policy on small and medium-sized enterprises with particular impact on innovation and financing, internationalisation and energy efficiency. Furthermore, by highlighting the need for specific measures in the area of human resources in science and technology and the reinforcement of measures in the area of the information society, the Portuguese Presidency also hopes to bolster the favourable conditions for an increased research, development and innovation effort across the European Union. The European Union therefore opted in 2002 to adopt a guideline quantitative target for spending on research and development, otherwise known as R&D. This is the well-known Barcelona target of 3%. It was possible to set this target as R&D actions, which are internationally defined in the OECD’s Frascati Manual, are easier to measure and quantify. It should be noted that this objective has recently been used as the preferred reference indicator, given the difficulties encountered in recent years in increasing the private R&D effort in significant segments of the business sector. However, action to promote innovation and research is a very high priority in the European Union’s policy. It is being carried out through various instruments such as the Framework Programme and the CIP, otherwise known as the Competitiveness and Innovation Framework Programme, and also by using the Structural Funds. The Seventh Framework Programme (FP7) and the CIP were conceived bearing in mind the needs of SMEs, which are the main beneficiaries of the CIP. A minimum quota of 15% has been introduced in the Seventh Framework Programme for the participation of small and medium-sized enterprises in research activities covered by the thematic priorities set out in the Specific Programme on ‘Cooperation’. It should be noted that the support in the Seventh Framework Programme for small and medium-sized enterprises may help to increase their competitiveness and innovation potential. Mountainous, island and very remote regions receive support from the Structural Funds. They are also supported through the relevant thematic priorities of the Specific Programme on ‘Cooperation’ in FP7, particularly with regard to improving their transport, information, communications and energy supply situation. Under the Specific Programme on ‘Capacities’, the research potential of the EU’s convergence and outermost regions must be unlocked. In addition to the current programmes and incentives, innovation will also be promoted through a series of initiatives which are currently being negotiated within the European Parliament and the Council. These include the proposal to create the European Institute of Innovation and Technology, the EUROSTARS initiative, which will actively involve innovative small and medium-sized enterprises, other initiatives under Article 169 of the EC Treaty and joint technological initiatives provided for in Article 171 of the EC Treaty. It should be added that the Commission is currently preparing its proposal for a strategic action plan for the SETs or strategic energy technologies, based on a wide-ranging public consultation. It is aiming to present this proposal by the end of 2007. Along the same lines, I should also like to highlight the new industrial policy approach, which, in the context of sustainable development, is focusing on climate change in which innovation and the role of small and medium-sized enterprises in the European economy are fundamental aspects. In all these initiatives, small and medium-sized enterprises will play a very important role. Some of these initiatives will also be targeted at particular interests in the regions mentioned by the honourable Member, such as the ‘bonus’ initiative which is already planned and through which marine research in the Baltic Sea area will be coordinated."@en4 ". − Como sabe su Señoría, la Unión Europea no ha acordado por el momento ningún objetivo cuantificado para la inversión en innovación. Dicho objetivo sería virtualmente imposible de definir y de llevar a la práctica, ya que la innovación cubre un amplio espectro de actividades que resultan muy difíciles de definir y medir. La Presidencia portuguesa ha tenido presente la consecución del objetivo del 3 % para la inversión en I+D y quiere subrayar los debates celebrados con el Consejo informal «Competitividad» de julio en Lisboa, donde se analizó la función de la inversión pública y privada en I+D, junto con medidas en el ámbito de la política pública capaces de contribuir a la consecución de dicho objetivo. El Consejo informal al que me refiero también estudió la política sobre pequeñas y medianas empresas con especial incidencia en innovación y financiación, internacionalización y eficiencia energética. Además, al subrayar la necesidad de medidas específicas en el ámbito de los recursos humanos en la ciencia y la tecnología y reforzar las medidas en el campo de la sociedad de la información, la Presidencia portuguesa espera impulsar asimismo las condiciones favorables para una mayor esfuerzo en investigación, desarrollo e innovación en toda la Unión Europea. La Unión Europea, por tanto, optó en 2002 por aprobar un objetivo cuantitativo orientativo para la inversión en investigación y desarrollo, lo que se conoce por sus siglas I+D, que es el famoso objetivo de Barcelona del 3 %. Resultó posible fijar este objetivo ya que las acciones de I+D, que están definidas a nivel internacional en el Manual de Frascati de la OCDE, son más sencillas de medir y cuantificar. Es preciso apuntar que este objetivo ha sido utilizado como indicador de referencia preferido, dadas las dificultades encontradas en los últimos años para aumentar el esfuerzo privado en I+D en segmentos significativos del sector empresarial. Sin embargo, la acción para fomentar la innovación y la investigación constituye una prioridad muy alta en la política de la Unión Europea. Se está ejecutando a través de diversos instrumentos, como el Programa Marco y el PCI, el Programa Marco de Competitividad e Innovación, así como por medio del uso de los Fondos Estructurales. El Séptimo Programa marco y el PCI se concibieron teniendo presentes las necesidades de las PYME, que son las principales beneficiarias del PCI. Se ha introducido una cuota mínima del 15 % en el Séptimo Programa marco para la participación de las pequeñas y medianas empresas en las actividades de investigación contempladas por las prioridades fijadas en el programa específico sobre «Cooperación». Es preciso apuntar que el apoyo en el Séptimo Programa marco para pequeñas y medianas empresas puede contribuir a aumentar su potencial en materia de competitividad e innovación. Las regiones de montaña, insulares o periféricas reciben apoyo con cargo a los Fondos Estructurales. También reciben apoyo a través de las oportunas prioridades temáticas del programa específico sobre «Cooperación» en el Séptimo Programa marco, sobre todo con respecto a la mejora de su situación en materia de transporte, información, comunicaciones y suministro energético. Al amparo del programa específico sobre «Capacidades», debe liberarse el potencial de investigación de las regiones de convergencia y ultraperiféricas de la UE. Además de los actuales programas e incentivos, también será fomentada la innovación a través de una serie de iniciativas que se hallan actualmente en fase de negociación dentro del Parlamento Europeo y del Consejo. Dichas iniciativas incluyen la propuesta de creación del Instituto Europeo de Innovación y Tecnología, la iniciativa EUROSTARS, que implica de manera activa a las pequeñas y medianas empresas innovadoras, otras iniciativas conforme al artículo 169 del Tratado de la CE e iniciativas conjuntas previstas en el artículo 171 del Tratado de la CE. Conviene añadir que la Comisión está elaborando actualmente su propuesta de plan de acción estratégico para las tecnologías energéticas estratégicas, basada en una consulta pública de amplio alcance. Tiene intención de presentar esta propuesta a finales de 2007. En esta misma línea, quiero también resaltar el nuevo planteamiento para la política industrial que, dentro del contexto del desarrollo sostenible, se centra en el cambio climático, en el cual la innovación y el papel de las pequeñas y medianas empresas en la economía europea son aspectos fundamentales. En todas estas iniciativas, las pequeñas y medianas empresas van a desempeñar una función muy importante. Algunas de estas iniciativas también estarán destinadas a intereses concretos en las regiones citadas por su Señoría, como la iniciativa «bono» que ya está programada y por medio de la cual se va a coordinar la investigación marina en el Mar Báltico."@es21 ". − Nagu austatud parlamendiliige teab, ei ole Euroopa Liit innovatsiooni investeeringute sihtmäära osas kokkuleppele jõudnud. Sellist sihtmäära on praktiliselt võimatu määratleda ja kasutusele võtta, kuna innovatsioon hõlmab väga erinevaid tegevusvaldkondi ning neid on väga raske defineerida ja mõõta. Portugali eesistuja on pidanud meeles T&A kulutuste 3% sihtmäära ning peab tõstma esile juulis Lissabonis konkurentsivõime nõukogu mitteametliku kohtumise arutelu, kus analüüsiti T&A riiklike ja erasektori investeeringute rolli ning riikliku poliitika meetmeid, mis võiksid selle eesmärgi saavutamisele kaasa aidata. Nimetatud mitteametlik kohtumisel arutleti ka väikeste ning keskmise suurusega ettevõtete poliitikat, eriti selle mõju innovaatikale ja rahastamisele, internatsionaliseerimisele ja energiatõhususele. Peale selle loodab Portugali eesistuja teaduse ja tehnoloogia valdkonna inimressursside ning infoühiskonna erimeetmete vajaduse esile tõstmisega aidata kaasa ka kogu Euroopa Liidus teadus-, arendus- ja innovatsioonialaste jõupingutuste tõstmiseks soodsate tingimuste loomisele. Seetõttu otsustas Euroopa Liit 2002. aastal võtta teadus- ja arendustegevuse, ehk T&A jaoks vastu soovitusliku koguselise sihtmäära. See on hästituntud Barcelona 3% eesmärk. Selle eesmärgi seadmine oli võimalik, kuna OECD Frascati juhendis rahvusvaheliselt määratletud T&A tegevusi on lihtsam mõõta ja kvantifitseerida. Tuleks märkida, et seda eesmärki on hiljuti kasutatud eelistatud võrdlusindikaatorina, võttes arvesse viimastel aastatel esinenud raskusi erasektori T&A jõupingutustega ärisektori olulistes segmentides. Kuid innovatsiooni ja teadustegevuse edendamise meede on Euroopa Liidu poliitika üks peamisi prioriteete. Seda teostatakse mitmete erinevate vahendite kaudu, nagu raamprogrammid ja CIP ehk konkurentsivõime ja uuendustegevuse raamprogramm, samuti kasutatakse ka struktuurifonde. Seitsmenda raamprogrammi (FP7) ja CIPi loomisel peeti silmas VKEde vajadusi, kes on CIPi peamised kasusaajad. Seitsmendas raamprogrammis kehtestatakse 15% miinimumkvoot väikeste ja keskmise suurusega ettevõtete osalemiseks eriprogrammis „Koostöö“ sätestatud teemaprioriteetidega kaetud uurimistegevuses. Tuleks märkida, et seitsmenda raamprogrammi toetus väikestele ja keskmise suurusega ettevõtetele võib aidata tõsta nende konkurentsivõimet ja innovatsioonipotentsiaali. Mägipiirkonnad, saared ja äärepoolseimad alad saavad toetust struktuurifondidest. Neid toetatakse ka FP7 eriprogrammi „Koostöö“ vastavate teemaprioriteetide kaudu, eriti selles osas, mis puudutab nende transpordi, informatsiooni, side ja energiavaru olukorda. Eriprogrammi „Võimekus“ raames tuleb avada ELi lähenemise ja äärepoolseimate alade teaduspotentsiaal. Lisaks olemasolevatele programmidele ja ergutusmeetmetele edendatakse innovatsiooni ka mitmete algatuste kaudu, mille osas toimuvad Euroopa Parlamendi ja nõukogu läbirääkimised. Siia kuuluvad ka ettepanek luua Euroopa Innovatsiooni- ja Tehnoloogiainstituut, EUROSTARS algatus, mis kaasab aktiivselt innovaatilisi väikeseid ja keskmise suurusega ettevõtteid, muud EÜ asutamislepingu artikli 169 alusel loodud algatused ning EÜ asutamislepingu artikli 171 alusel loodud ühised tehnoloogilised algatused. Tuleb lisada, et komisjon valmistab hetkel ette ettepanekut võtta vastu strateegiline tegevuskava laiaulatuslikul avalikul konsultatsioonil põhinevate SETide ehk strateegiliste energiatehnoloogiate kohta. Ettepanek loodetakse esitada 2007. aasta lõpus. Sellega seoses tahaksin tõsta esile ka uut tööstuspoliitika lähenemist, mis keskendub säästva arengu kontekstis kliimamuutusele ning mille kohaselt innovatsioon ja väikeste ning keskmise suurusega ettevõtete roll kuuluvad Euroopa majanduse põhiaspektide hulka. Kõigis neis algatustes on väga tähtis roll väikestel ning keskmise suurusega ettevõtetel. Mõned neist algatustest on suunatud ka konkreetsele huvile austatud parlamendiliikme nimetatud piirkondades, nagu näiteks juba kavandatud „täiendav“ algatus, mille kaudu koordineeritakse Läänemere uuringuid."@et5 "− Kuten arvoisa parlamentin jäsen tietää, Euroopan unioni ei tällä hetkellä ole sopinut innovointiin investoimista koskevista määrällisistä tavoitteista. Tällainen tavoite olisi käytännöllisesti katsoen mahdoton määrittää ja panna täytäntöön, koska innovointi kattaa laajan joukon toimia, joita on erittäin vaikea määritellä ja mitata. Puheenjohtajavaltio Portugali on pitänyt mielessä T&K-investointien kolmen prosentin tavoitteen ja haluaa korostaa keskusteluja, jotka käytiin epävirallisessa kilpailukykyneuvostossa Lissabonissa heinäkuussa, jolloin analysoitiin julkisten ja yksityisten investointien roolia T&K:ssa yhdessä kyseisen tavoitteen saavuttamista edistävien julkispolitiikan toimenpiteiden kanssa. Epävirallisessa neuvostossa, johon viittaan, tarkasteltiin myös pieniä ja keskisuuria yrityksiä koskevaa politiikkaa, joka vaikuttaa erityisesti innovointiin ja rahoitukseen, kansainvälistymiseen ja energiatehokkuuteen. Lisäksi, korostamalla erityistoimenpiteiden tarvetta inhimillisten voimavarojen alueella tieteessä ja tutkimuksessa sekä toimenpiteiden vahvistamista tietoyhteiskunnan alueella, puheenjohtajavaltio Portugali toivoo myös edistävänsä suotuisia olosuhteita tutkimus-, kehittämis- ja innovointiponnistusten lisäämiselle kaikkialla Euroopan unionissa. Euroopan unioni päätti siksi vuonna 2002 asettaa tutkimukseen ja kehittämiseen käytettäviä varoja koskevan määrällisen ohjetavoitteen, joka tunnetaan muuten T&K:na. Tämä on kuuluisa Barcelonan kolmen prosentin tavoite. Tavoitteen asettaminen oli mahdollista, sillä T&K-toimet, jotka on määritelty kansainvälisesti OECD:n Frascati-käsikirjassa, ovat helpommin mitattavissa ja ilmaistavissa määrällisesti. On syytä panna merkille, että tätä tavoitetta on viime aikoina käytetty suosituimpana viiteindikaattorina, mikä johtuu viime vuosina kohdatuista ongelmista yksityisen T&K-panoksen lisäämisessä merkittävissä osissa yrityssektoria. Toimet innovoinnin ja tutkimuksen edistämiseksi ovat joka tapauksessa ehdottoman ensisijainen tavoite Euroopan unionin politiikassa. Niitä toteutetaan eri välineiden, kuten puiteohjelman ja CIP:n eli kilpailukyvyn ja innovoinnin puiteohjelman avulla ja myös käyttämällä rakennerahastoja. Seitsemäs puiteohjelma ja CIP suunniteltiin pitäen mielessä CIP:n pääedunsaajien eli pk-yritysten tarpeet. Seitsemännessä puiteohjelmassa on otettu käyttöön 15 prosentin minimikiintiö pienten ja keskisuurten yritysten osallistumiselle yhteistyön erityisohjelmassa asetettujen aihekohtaisten painopisteiden kattamaan tutkimustoimintaan. On syytä panna merkille, että seitsemännessä puiteohjelmassa pienille ja keskisuurille yrityksille annettava tuki voi auttaa lisäämään niiden kilpailukykyä ja innovointipotentiaalia. Vuoristoalueet, saaristoalueet sekä syrjäiset alueet saavat tukea rakennerahastoista. Niitä tuetaan myös seitsemännen puiteohjelman yhteistyön erityisohjelman olennaisten aihekohtaisten painopisteiden kautta, etenkin niiden liikenne-, tiedotus-, viestintä- ja energiahuoltotilanteen parantamiseksi. Valmiuksien erityisohjelmassa on päästävä käsiksi EU:n lähentymismahdollisuuksiin ja syrjäisimpien alueiden tutkimusvalmiuksiin. Nykyisten ohjelmien ja kannustimien lisäksi innovointia edistetään myös joukolla aloitteita, joista neuvotellaan parhaillaan Euroopan parlamentissa ja neuvostossa. Näihin kuuluvat ehdotus Euroopan innovointi- ja teknologiainstituutin perustamisesta, Eurostars-aloite, jossa otetaan aktiivisesti mukaan pienet ja keskisuuret yritykset, muut EY:n perustamissopimuksen 169 artiklan nojalla tehdyt aloitteet ja EY:n perustamissopimuksen 171 artiklan mukaiset yhteiset teknologiset aloitteet. On lisättävä, että komissio valmistelee parhaillaan ehdotustaan strategisia energiateknologioita koskevasta strategisesta toimintaohjelmasta, joka perustuu laajaan julkiseen kuulemiseen. Se aikoo esitellä ehdotuksen vuoden 2007 loppuun mennessä. Samansuuntaisesti haluan myös korostaa uutta teollisuuspolitiikan lähestymistapaa, jossa kestävän kehityksen puitteissa keskitytään ilmastonmuutokseen, jonka osalta innovointi sekä pienten ja keskisuurten yritysten rooli Euroopan taloudessa ovat olennaisia tekijöitä. Kaikissa näissä aloitteissa pienillä ja keskisuurilla yrityksillä on erittäin tärkeä rooli. Jotkin näistä aloitteista kohdennetaan lisäksi arvoisan parlamentin jäsenen mainitsemien alueiden erityisintresseihin, kuten ”bonusaloite”, joka on jo suunniteltu ja jonka kautta koordinoidaan meritutkimusta Itämeren alueella."@fi7 ". − Comme le sait l’honorable députée, pour l’heure, l’Union européenne n’a pas convenu d’objectif quantitatif en matière d’investissement dans l’innovation. Il serait quasiment impossible de définir et de mettre en œuvre un tel objectif, étant donné que l’innovation couvre un large éventail d’activités qui sont très difficiles à définir et à évaluer. La présidence portugaise a tenu compte de la réalisation de l’objectif de 3 % en matière de dépenses en R&D et doit souligner les discussions qui se sont tenues en juillet lors du Conseil informel de Lisbonne sur la compétitivité, où l’on a analysé le rôle des investissements publics et privés en R&D, ainsi que les mesures politiques des pouvoirs publics pouvant contribuer à la réalisation de cet objectif. Le Conseil informel que j’évoque a également examiné la politique en faveur des petites et moyennes entreprises ayant un impact particulier sur l’innovation et le financement, l’internationalisation et l’efficacité énergétique. Par ailleurs, en insistant sur la nécessité de mesures spécifiques dans le domaine des ressources humaines en sciences et technologie et le renforcement des mesures dans le domaine de la société de l’information, la présidence portugais espère aussi stimuler les conditions favorables dans le but renforcer les efforts en matière de recherche, de développement et d’innovation dans toute l’Union européenne. En 2002, l’Union européenne a donc opté pour l’adoption d’un objectif quantitatif indicatif pour les dépenses en matière de recherche & développement, aussi connue sous R&D. Il s’agit du fameux objectif de 3 % défini à Barcelone. Il a été possible de fixer cet objectif comme actions de R&D qui, définies au niveau international dans le manuel «Frascati» de l’OCDE, sont plus faciles à évaluer et à quantifier. Il convient de noter que cet objectif a récemment servi d’indicateur de référence préféré, vu les difficultés rencontrées ces dernières années à accroître les efforts privés de R&D dans des segments déterminants du secteur des entreprises. Il s’avère toutefois que les activités de promotion de l’innovation et de la recherche constituent une priorité majeure de la politique de l’Union européenne. Il est réalisé à travers divers instruments comme le programme-cadre et le PCI, aussi connu sous le nom de programme-cadre pour la compétitivité et l’innovation, ainsi que via les Fonds structurels. Le septième programme-cadre (FC7) et le PCI ont été conçus compte tenu des besoins des PME qui sont les principales bénéficiaires du PCI. Le septième programme-cadre a vu l’introduction d’un quota minimum de 15 % de participation des petites et moyennes entreprises dans les activités de recherche couvertes par les priorités thématiques définies dans le programme spécifique Coopération. Il convient de noter que le soutien aux petites et moyennes entreprises prévu dans le septième programme-cadre peut leur permettre de renforcer leur potentiel de compétitivité et d’innovation. Les régions montagneuses, insulaires et très reculées bénéficient d’un soutien via les Fonds structurels. Elles sont également soutenues par le biais des priorités thématiques du programme spécifique Coopération dans le cadre du PC7, notamment en ce qui concerne l’amélioration de leur situation en matière de transports, d’information, de communications et d’approvisionnement énergétique. Dans le cadre du programme spécifique Capacités, il convient de mobiliser le potentiel de recherche des régions de convergence et des régions ultrapériphériques de l'UE. Outre les programmes et les mesures incitatives actuels, l’innovation sera également promue via un ensemble d’initiatives qui sont actuellement en cours de négociation au sein de Parlement européen et du Conseil. Il s’agit, entre autres, de la proposition de création d’un institut pour l’innovation et la technologie, l’initiative EUROSTARS, prévoyant la participation active de petites et moyennes entreprises, ainsi que d’autres initiatives au titre de l’article 169 du traité CE et des initiatives technologiques conjointes au titre de l’article 171 du traité CE. Il convient d’ajouter que la Commission est en train de préparer sa proposition relative à un plan d’action stratégique pour les technologies énergétiques, ou plan SET, sur la base d’une consultation de grande envergure. Elle devrait présenter cette proposition d’ici la fin de l’année 2007. Dans la même optique, je souhaiterais également mettre l’accent sur la nouvelle approche de politique industrielle qui, dans le contexte du développement durable, se concentre sur le changement climatique pour lequel l’innovation et le rôle des petites et moyennes entreprises dans l’économie européenne constituent des aspects fondamentaux. Dans le cadre de toutes ces initiatives, les petites et moyennes entreprises seront amenées à jouer un rôle très important. Certaines de ces initiatives sont destinées à servir des intérêts particuliers dans les régions évoquées par l’honorable député, comme l’initiative «bonus» qui est déjà planifiée et doit assurer la coordination de la recherche scientifique marine dans la zone de la mer Baltique."@fr8 ". − Amint azt a tisztelt képviselő asszony is tudja, az Európai Unió jelenleg még semmilyen számszerűsített összegben nem egyezett meg azzal kapcsolatban, mennyit kell fordítani az innovációra. Egy ilyen célösszeget egyébként is szinte lehetetlen volna meghatározni, és a gyakorlatban kivitelezni, mivel az innováció széles körű tevékenységet jelent, amelyet nagyon nehéz körülhatárolni és mérni. A portugál elnökség nem tévesztett szem elől a K+F költségvetésére vonatkozó 3%-os célkitűzésre való törekvést, és ezzel kapcsolatban meg kell említeni a júliusi Lisszabonban tartott informális versenyképességi tanács megbeszélését, amikor az állami és magánbefektetések K+F-ben betöltött szerepét elemezték, az adott célkitűzések elérését segíteni tudó közpolitikai intézkedésekkel együtt. Az említett informális tanács az innovációra és a finanszírozásra, a nemzetközivé válásra és az energiahatékonyságra különös hatással lévő kis- és középvállalkozásokra vonatkozó politikát is mérlegelte. Továbbá, rámutatva arra, hogy a tudomány és technológia emberi erőforrásának területén különleges intézkedésekre van szükség, és hogy az információs társadalom területén is újabb intézkedések szükségesek, a portugál elnökség reméli, hogy kedvező körülményeket teremt az egyre több kutatási, fejlesztési és innovációs törekvés számára az Európai Unió egész területén. Ezért az Európai Unió 2002-ben úgy döntött, iránymutatást fogad el a kutatásra és fejlesztésre, más szóval K+F-re fordítandó kiadások mennyiségileg meghatározott céljához. Ez a közismert 3%-os barcelonai cél. Ezt a célt lehetett rögzíteni, mivel az OECD Frascati kézikönyve nemzetközileg elismerten definiálja a K+F tevékenységeket, amelyeket ezért könnyebb mérni és mennyiségileg meghatározni. Meg kell jegyezni, hogy az utóbbi időben ezt a célkitűzést előnyben részesített referenciamutatóként használták, minthogy az utóbbi években az üzleti ágazat jelentős szegmenseiben merültek fel nehézségek a magán K+F erőfeszítések növelése terén. Mindazonáltal az innováció és kutatás előmozdítása elsőrendű fontosságú az Európai Unió politikájában. Ennek kivitelezése olyan különböző eszközök által történik, mint például a keretprogram és a versenyképességi és innovációs keretprogram (CIP) vagy a strukturális alapok. A hetedik keretprogramot (FP7) és a CIP-et ez utóbbi fő kedvezményezettjei, a KKV-k szükségleteit szem előtt tartva fogalmazták meg. A kis- és középvállalkozások kutatási tevékenységekben való részvételére 15%-os minimális kvótát vezettek be a hetedik keretprogramban, amelyet az „együttműködés”-ről szóló egyedi programban kifejtett tematikus prioritások foglalnak magukban. Meg kell említeni, hogy a kis- és középvállalkozások hetedik keretprogramon belüli támogatása segíthet versenyképességük és innovációs potenciáljuk növelésében. A hegyes vidéken lévő, szigetet alkotó vagy nagyon távoli régiók a strukturális alapok támogatását élvezik. További támogatást kapnak az FP7-ben szereplő, az „együttműködés”-ről szóló egyedi program rájuk vonatkozó tematikus prioritásai alapján, amely támogatás különösen e vidékek közlekedési, információs, kommunikációs helyzetének és energiaellátásának fejlesztésére irányul. A „kapacitás”-ról szóló egyedi program értelmében az EU konvergencia- és legkülső régióiban meglévő kutatási potenciált kell felszabadítani. Az aktuális programokon és kezdeményezéseken felül az innovációt egy sor kezdeményezésen keresztül is fejleszteni fogják, amelyekről jelenleg is egyeztet az Európai Parlament és a Tanács. E javaslatok közé tartozik az Európai Innovációs és Technológiai Intézet létrehozására, vagyis az EUROSTARS kezdeményezés, amely aktívan magában foglalja az innovatív kis- és középvállalkozásokat, az EK-Szerződés 169. cikke által meghatározott kezdeményezéseket és az EK-Szerződés 171. cikke által előírt együttes technológiai kezdeményezéseket. Hozzá kell tenni, hogy a Bizottság jelenleg is dolgozik a stratégiai energiatechnológiákra vonatkozó stratégiai cselekvési terv javaslatán, amely széles körű nyilvános konzultáción alapul. A Bizottság 2007 végén szándékozik bemutatni a javaslatot. Ugyanezen vonalak mentén, szeretném felhívni a figyelmet az új iparpolitikai megközelítésre, amely a fenntartható fejlődéssel összefüggésben az éghajlatváltozásra összpontosít, amelyben az innováció és a kis- és középvállalkozások európai gazdaságban betöltött szerepe alapvető fontossággal bírnak. A kis- és középvállalkozások az említett kezdeményezések mindegyikében rendkívül fontos szerepet töltenek majd be. E kezdeményezések közül néhány a tisztelt képviselő asszony által említett régiók egyedi érdekeire irányul majd, mint például a „bónusz” kezdeményezés, amelyet már tervbe vettek, és amelynek a balti-tengeri térség tengerkutatásának irányításában lesz szerepe."@hu11 ". − Come saprà l’onorevole deputata, l’Unione europea non ha attualmente deciso un obiettivo quantificato per gli investimenti nell’innovazione. Un tale obiettivo sarebbe virtualmente impossibile da definire e da mettere in pratica, visto che l’innovazione copre una vasta gamma di attività che sono molto difficili da definire e da misurare. La Presidenza portoghese è attenta al perseguimento dell’obiettivo del 3% nella spesa per la R&S ed evidenzia la discussione che si è svolta nell’ambito del Consiglio informale “Competitività”, tenutosi a Lisbona in luglio, durante la quale sono stati analizzati il ruolo degli investimenti pubblici e privati nell’ambito della R&S e le misure politiche pubbliche in grado di contribuire al conseguimento di tale obiettivo. Il Consiglio informale al quale mi riferisco ha anche affrontato la politica delle piccole e medie imprese, con particolare impatto sull’innovazione e il finanziamento e sull’internazionalizzazione e l’efficienza energetica. Inoltre, sottolineando la necessità di misure specifiche per quanto riguarda le risorse umane nel campo della scienza e della tecnologia e la necessità di un rafforzamento delle misure nell’ambito della società dell’informazione, la Presidenza portoghese spera anche di contribuire all’instaurarsi di condizioni favorevoli a un aumento degli sforzi di ricerca, di sviluppo e di innovazione in tutta l’Unione europea. L’Unione europea ha così optato nel 2002 per l’adozione di un obiettivo quantitativo indicativo per la spesa per la ricerca e lo sviluppo, altrimenti noto come R&S. Questo è il ben noto obiettivo di Barcellona del 3%. E’ stato possibile fissare questo obiettivo perché le azioni di R&S, che internazionalmente sono definite nel manuale di Frascati dell’OCSE, sono più facilmente misurabili e quantificabili. E’ da notare che questo obiettivo è stato recentemente usato come indicatore di riferimento preferenziale in ragione delle difficoltà incontrate negli ultimi anni ad aumentare gli sforzi privati di R&S nei segmenti significativi del settore imprenditoriale. Ciononostante, l’azione di promozione dell’innovazione e della ricerca è una priorità molto importante della politica dell’Unione europea. E’ stata portata avanti con l’ausilio di diversi strumenti, come segnatamente il programma quadro e il PCI, ossia il programma quadro per la competitività e l’innovazione, e facendo ricorso anche a fondi strutturali. Il settimo programma quadro e il PCI sono stati concepiti tenendo conto delle esigenze delle PMI, che sono le principali beneficiarie del PCI. Nel settimo programma quadro è stata introdotta una quota minima del 15% per la partecipazione delle piccole e medie imprese nelle attività di ricerca incluse nelle priorità tematiche previste dal programma specifico sulla “cooperazione”. E’ da notare che l’appoggio del settimo programma quadro alle piccole e medie imprese può contribuire ad aumentare la loro competitività e il loro potenziale di innovazione. Le regioni di montagna, insulari e lontane ricevono appoggio dai Fondi strutturali e sono inoltre sostenute mediante le priorità tematiche pertinenti del programma specifico sulla “cooperazione” del settimo programma quadro, in particolare per quanto riguarda il miglioramento della loro situazione in materia di trasporto, informazione, comunicazione e approvvigionamento di energia. Ai sensi del programma specifico “capacità”, si dovrà sbloccare il potenziale di ricerca delle regioni di convergenza e ultraperiferiche dell’Unione. Oltre ai programmi e agli incentivi in vigore, l’innovazione sarà anche promossa attraverso una serie di iniziative che sono in corso di negoziazione preso il Parlamento europeo e il Consiglio, come la proposta di creare un Istituto europeo per l’innovazione e la tecnologia, l’iniziativa EUROSTARS, che vedrà attivamente implicate le piccole e medie imprese innovative, altre iniziative ai sensi dell’articolo 169 del Trattato CE e iniziative tecnologiche comuni previste dall’articolo 171 del Trattato CE. E’ da aggiungere che la Commissione sta elaborando una proposta, che intende presentare entro la fine del 2007, relativa a un piano strategico europeo per le tecnologie energetiche (piano SET), basandosi su una vasta consultazione pubblica. Sulla stessa linea, vorrei anche sottolineare il nuovo approccio della politica industriale che, nell’ottica dello sviluppo sostenibile, si concentra sui cambiamenti climatici nei quali l’innovazione e il ruolo delle piccole e medie imprese nell’economia europea sono aspetti fondamentali. In tutte queste iniziative le piccole e medie imprese svolgeranno un ruolo molto importante, poiché alcune di queste iniziative sono dirette anche ad interessi particolari delle regioni menzionate dall’onorevole deputata, come l’iniziativa “bonus” che è già programmata e che servirà a coordinare la ricerca marina nella zona del Mar Baltico."@it12 ". − Kaip gerbiamoji narė žino, Europos Sąjunga šiuo metu nėra sutarusi dėl kokio nors išreikšto skaičiais investicijų naujovių srityje tikslo. Tokio tikslo neįmanoma nustatyti ir įgyvendinti, nes naujovės apima labai daug veiklos sričių, kurias yra labai sunku nustatyti ir išmatuoti. Pirmininkaujančioji Portugalija turėjo omenyje 3 proc. MTTP išlaidų tikslo siekimą ir turi akcentuoti diskusijas, liepos mėn. Lisabonoje pravestas neoficialioje Konkurencingumo taryboje, kuriose buvo išanalizuotas viešųjų ir privačiųjų investicijų į MTTP vaidmuo bei viešosios politikos priemonės, galinčios padėti pasiekti šį tikslą. Neformali taryba, kuria remiuosi, apsvarstė mažųjų ir vidutinių įmonių politiką, darančią tam tikrą poveikį naujovėms ir finansavimui, internacionalizacijai ir energijos vartojimo efektyvumui. Be to, pabrėždama būtinybę imtis ypatingų priemonių mokslo ir technologijų žmogiškųjų išteklių srityje ir stiprinti priemones informacinių technologijų srityje, pirmininkaujančioji Portugalija taip pat tikisi palaikyti palankias sąlygas didesnėms mokslinių tyrimų, plėtros ir naujovių pastangoms visoje Europos Sąjungoje. Todėl 2002 m. Europos Sąjunga apsisprendė priimti orientacinį kiekybinį tikslą dėl išlaidų moksliniams tyrimams ir technologijų plėtrai, žinomai kaip MTTP. Tai gerai žinomas 3 proc. Barselonos tikslas. Buvo įmanoma nustatyti šį tikslą, nes MTTP veiklą, apibrėžtą EBPO Frascati vadove, yra lengviau išmatuoti ir išreikšti skaičiais. Reikėtų paminėti, kad šis tikslas neseniai buvo naudojamas kaip prioritetinis kontrolinis rodiklis, atsižvelgiant į sunkumus, su kuriais buvo susiduriama paskutiniaisiais metais didinant privataus MTTP pastangas reikšminguose verslo sektoriaus segmentuose. Tačiau naujovių ir mokslinių tyrimų skatinimas yra labai svarbus Europos Sąjungos politikos prioritetas. Skatinama įvairiomis priemonėmis, pvz., per pagrindų programą ir CIP, dar žinomą kaip konkurencingumo ir naujovių pagrindų programą, bei naudojantis struktūriniais fondais. Septintoji pagrindų programa (FP7) ir CIP buvo sugalvotos atsižvelgiant į MVĮ, kurios yra pagrindinės naudos iš CIP gavėjos, poreikius. Septintojoje pagrindų programoje buvo įvesta 15 proc. minimali kvota už mažųjų ir vidutinių įmonių dalyvavimą mokslinių tyrimų veikloje, kurią apima teminiai prioritetai, nustatyti specifinėje programoje dėl Specialiosios programos „Bendradarbiavimas“. Reikėtų pažymėti, kad Septintojoje pagrindų programoje numatyta parama mažosioms ir vidutinėms įmonėms gali padidinti jų konkurencingumą ir naujovių diegimo potencialą. Kalnuoti, salų ir labai atokūs regionai gauna parama iš struktūrinių fondų. Jie taip pat remiami per atitinkamus FP7 Specialiosios programos „Bendradarbiavimas“ teminius prioritetus, konkrečiai atsižvelgiant į jų transporto, informacijos, ryšių ir energijos tiekimo situaciją. Pagal specialiąją programą „Pajėgumai“ turi būti išlaisvintas ES konvergencijos ir atokiausių regionų mokslinių tyrimų potencialas. Be dabartinių programų ir paskatų, naujovės taip pat bus skatinamos naudojant daug iniciatyvų, dėl kurių dabar deramasi Europos Parlamente ir Taryboje. Jos apima pasiūlymą įsteigti Europos naujovių ir technologijų institutą, EUROSTARS iniciatyvą, kurioje aktyviai dalyvaus novatoriškos mažosios ir vidutinės įmonės, kitos iniciatyvos pagal EB sutarties 169 straipsnį ir bendrosios technologinės iniciatyvos, pateiktos EB sutarties 171 straipsnyje. Reikėtų pridurti, kad Komisija šiuo metu rengia pasiūlymą dėl SET arba strateginių energetikos technologijų strateginio veiklos plano, remdamasi plataus masto viešomis konsultacijomis. Ji siekia pateikti šį pasiūlymą iki 2007 m. pabaigos. Nenukrypdamas taip pat norėčiau pabrėžti naują požiūrį į pramonės politiką, kuris tvariosios plėtros sąlygomis koncentruojamas į klimato kaitą, o keičiantis klimatui naujovės ir mažųjų bei vidutinių įmonių vaidmuo Europos Sąjungos ekonomikoje yra pagrindiniai aspektai. Visose šiose iniciatyvose mažosios ir vidutinės įmonės atliks labai svarbią funkciją. Kai kurios iš šių iniciatyvų taip pat bus orientuotos į konkrečius interesus regionuose, kuriuos minėjo gerbiamasis narys, pvz., „premijinė“ iniciatyva, kuri jau suplanuota ir per kurią bus koordinuojami jūrų moksliniai tyrimai Baltijos jūroje."@lt14 ". − Kā godājamai deputātei zināms, Eiropas Savienība šobrīd nav vienojusies par kādu kvantitatīvu mērķi attiecībā uz ieguldījumiem inovācijās. Šādu mērķi būtu praktiski neiespējami definēt un īstenot praksē, jo inovācijas aptver plašu darbību spektru, ko ir ļoti grūti raksturot un izmērīt. Portugāles prezidentūra nav aizmirsusi 3 % mērķi attiecībā uz P&A izdevumiem, un ir jāuzsver, ka jūlijā Lisabonā notika neformāla Konkurētspējas Padomes tikšanās, kurā analizēja gan valsts un privāto ieguldījumu lomu pētniecībā un attīstībā, gan sabiedriskās politikas pasākumus, ar kuriem varētu veicināt šī mērķa sasniegšanu. Minētajā neformālajā Padomē apsvēra arī politiku attiecībā uz mazajiem un vidējiem uzņēmumiem, īpaši saistībā ar inovācijām un finansējumu, internacionalizāciju un energoefektivitāti. Turklāt, uzsverot vajadzību pēc īpašiem pasākumiem zinātnes un tehnoloģijas nozares cilvēkresursu jomā un pēc aktīvākiem pasākumiem informācijas sabiedrības sfērā, Portugāles prezidentūra cer arī sekmēt labvēlīgus apstākļus pētniecības veicināšanai, attīstībai un inovatīviem centieniem visā Eiropas Savienībā. Tāpēc 2002. gadā Eiropas Savienība izvēlējās pieņemt kvantitatīva mērķa vadlīnijas attiecībā uz izdevumiem pētniecībai un attīstībai, ko pazīst arī kā P&A. Tas ir labi zināmais Barselonas 3 % mērķis. Šo mērķi bija iespējams izvirzīt tāpēc, ka P&A darbības, kas ir starptautiski noteiktas ESAO „ rokasgrāmatā”, ir vieglāk izmērāmas un izsakāmas skaitliskā izteiksmē. Jāpiezīmē, ka pēdējā laikā šo mērķi izmanto kā piemērotāko atsauces rādītāju, ņemot vērā pēdējos gados piedzīvotās grūtības privātā P&A devuma palielināšanā nozīmīgos uzņēmējdarbības nozares segmentos. Tomēr inovāciju un pētniecības veicināšanas darbībām Eiropas Savienības politikā ir ļoti augsta prioritāte. To veikšanai ir paredzēti dažādi instrumenti, piemēram, pamatprogramma un KIP jeb Konkurētspējas un inovāciju pamatprogramma, kā arī struktūrfondu izmantojums. Septītā pamatprogramma ( ) un KIP tika plānotas, ņemot vērā MVU — galveno KIP labuma guvēju — vajadzības. Septītajā pamatprogrammā ir paredzēta 15 % minimuma kvota mazo un vidējo uzņēmumu dalībai pētniecības darbībās, kuras iekļautas īpašās programmas „Sadarbība” tematiskajās prioritātēs. Jāatzīmē, ka Septītās pamatprogrammas atbalsts mazajiem un vidējiem uzņēmumiem var stimulēt to konkurētspēju un inovāciju potenciālu. Kalnu, salu un ļoti attālie reģioni saņem atbalstu no struktūrfondiem. Tos atbalsta arī ar īpašās programmas „Sadarbība” attiecīgo tematisko prioritāšu palīdzību, it īpaši lai uzlabotu to situāciju transporta, informācijas, sakaru un energoapgādes jomā. Saskaņā ar īpašo programmu „Iespējas” ir jāstimulē ES konverģences un attālāko reģionu pētniecības potenciāls. Papildus pašreizējām programmām un iniciatīvām inovācijas tiks veicinātas arī ar vairākām iniciatīvām, ko patlaban apspriež Eiropas Parlamentā un Padomē. Tostarp jāmin priekšlikums izveidot Eiropas Inovāciju un tehnoloģiju institūtu iniciatīva, kurā aktīvi piedalīsies inovatīvi mazie un vidējie uzņēmumi, citas iniciatīvas saskaņā ar EK līguma 169. pantu un kopīgo tehnoloģiju iniciatīvas, kā norādīts EK līguma 171. pantā. Jāpiebilst, ka Komisija, pamatojoties uz plašu sabiedrisko apspriešanu, patlaban izstrādā priekšlikumu stratēģiskam rīcības plānam ETS jeb energotehnoloģiju stratēģijas ieviešanai. Iepazīstināšana ar šo priekšlikumu plānota 2007. gada beigās. Šajā pašā saistībā es gribētu arī uzsvērt jauno pieeju rūpniecības politikai, kas ilgtspējīgas attīstības kontekstā nozīmē lielāku uzmanības pievēršanu klimata pārmaiņām; šajā sfērā ļoti svarīgs aspekts ir inovācijas un mazo un vidējo uzņēmumu loma Eiropas ekonomikā. Visās šajās iniciatīvās ļoti svarīga loma būs mazajiem un vidējiem uzņēmumiem. Dažas no šīm iniciatīvām kalpos arī konkrētām to reģionu interesēm, kurus pieminēja godājamā deputāte, piemēram, jau ieplānotā „papildatlīdzības iniciatīva”, ar kuras palīdzību tiks koordinēta jūras pētniecība Baltijas jūras reģionā."@lv13 "Como a Senhora Deputada saberá, a União Europeia não tem presentemente acordada qualquer meta quantificada para o investimento na inovação. Tal meta seria quase impossível de definir e pôr em prática, uma vez que a inovação abrange uma vasta gama de actividades muito difíceis de definir e de medir. A Presidência portuguesa tem estado atenta à prossecução do objectivo de 3% em despesas de I[amp]D, sendo de salientar a discussão promovida no âmbito do Conselho informal "Competitividade" de Julho, em Lisboa, onde se analisou o papel do investimento público e privado em I[amp]D, bem como medidas de políticas públicas susceptíveis de contribuir igualmente para aquele objectivo. O Conselho informal a que me refiro abordou ainda a política de pequenas e médias empresas com particular incidência na inovação e no financiamento, internacionalização e eficiência energética. Por outro lado a Presidência portuguesa, ao valorizar o papel da necessidade de medidas específicas na área dos recursos humanos em ciência e tecnologia e o reforço de medidas na área da sociedade da informação, espera contribuir igualmente para o fortalecimento das condições favoráveis a um incremento do esforço de investigação e desenvolvimento e inovação a nível da União Europeia. A União Europeia optou assim, em 2002, por aprovar uma meta quantitativa indicativa para as despesas em investigação e desenvolvimento tecnológico, chamado I[amp]DT, ou seja, a bem conhecida meta de Barcelona de 3%, já que são as acções de I[amp]DT internacionalmente definidas pelo manual Frascati da OCDE que são de mais fácil medição e quantificação. Importa salientar que este objectivo tem sido tomado recentemente como indicador de referência desejável dadas as dificuldades encontradas nos últimos anos para o aumento do esforço de I[amp]D privado em segmentos significativos do sector empresarial. Não obstante, a acção de promoção da inovação e da investigação constitui uma prioridade muito importante na política da União Europeia, sendo levada a cabo através de variados instrumentos como, designadamente, o programa quadro e o PCI, isto é o Programa-Quadro para a Competitividade e Inovação, bem como da intervenção através dos Fundos Estruturais. O Sétimo Programa-Quadro e o PCI foram concebidos tendo em atenção as necessidades das PME, principais beneficiárias do PCI, tendo no Sétimo Programa-Quadro sido introduzida uma quota mínima de 15% para a participação das pequenas e médias empresas em actividades de investigação abrangidas pelas prioridades temáticas previstas do programa específico "Cooperação". De salientar que os apoios do Sétimo Programa-Quadro às pequenas e médias empresas podem contribuir para o aumento da sua competitividade e do seu potencial de inovação. As regiões montanhosas, insulares e muito remotas recebem apoios dos Fundos Estruturais, sendo também apoiadas através das prioridades temáticas relevantes do programa específico "Cooperação" do 7º PQ, em particular no que se refere ao melhoramento da sua situação em matéria de transportes, de informação, de comunicações e abastecimento de energia. Ao abrigo do programa específico "Capacidades" deverá ser desbloqueado o potencial de investigação das regiões de convergência e ultraperiféricas da União. Além dos programas e incentivos vigentes, a inovação será ainda promovida por uma série de iniciativas actualmente em negociação dentro do Parlamento Europeu e o Conselho tais como a proposta de criação do Instituto Europeu de Inovação e Tecnologia, a iniciativa EUROSTARS, envolvendo activamente pequenas e médias empresas inovadoras e outras iniciativas ao abrigo do artigo 169º do Tratado e das iniciativas tecnológicas conjuntas previstas no seu artigo 171º. Acresce que a Comissão tem presentemente em elaboração a sua proposta de plano de acção estratégico para as tecnologias energéticas SET assente numa vasta consulta pública e que tenciona apresentar antes do final de 2007. Na mesma linha gostaria também de destacar a nova abordagem da política industrial na óptica do desenvolvimento sustentável com enfoque nas alterações climáticas em que a inovação e o papel das pequenas e médias empresas na economia europeia são aspectos fundamentais. Em todas estas iniciativas as pequenas e médias empresas desempenharão um papel muito importante, sendo algumas delas também dirigidas aos interesses particulares das regiões mencionadas pela Senhora Deputada, como a iniciativa "bónus" já planeada e através da qual deverá ser coordenada a investigação marinha na zona do Mar Báltico."@mt15 ". − Zoals het geachte Parlementslid weet, heeft de Europese Unie op dit moment nog geen kwantitatieve doelstelling afgesproken voor de investering in innovatie. Een dergelijke doelstelling zou vrijwel onmogelijk te definiëren en in praktijk te brengen zijn, aangezien innovatie een groot aantal verschillende activiteiten omvat die erg moeilijk te definiëren en meten zijn. Het Portugese voorzitterschap heeft het streven naar de doelstelling van drie procent voor R&D-uitgaven in gedachten gehouden en wijst in dat verband op de besprekingen die in juli zijn gevoerd binnen de informele Raad Concurrentievermogen in Lissabon, toen de rol van openbare en particuliere investeringen in R&D werd geanalyseerd, evenals openbare beleidsmaatregelen die een bijdrage kunnen leveren aan het halen van de doelstelling. De informele raad die ik noemde, heeft zich ook gebogen over het beleid inzake kleine en middelgrote ondernemingen die een bijzondere invloed hebben op innovatie en financiering, internationalisering en energie-efficiëntie. Verder hoopt het Portugese voorzitterschap, door de noodzaak van specifieke maatregelen op het gebied van personeel in de wetenschap en technologie en de versterking van maatregelen op het gebied van de informatiemaatschappij te onderstrepen, de gunstige omstandigheden voor meer onderzoek, ontwikkeling en innovatie in de hele Europese Unie te ondersteunen. De Europese Unie heeft er daarom in 2002 voor gekozen een kwantitatief richtsnoer aan te nemen voor de uitgaven aan onderzoek en ontwikkeling, ook wel R&D genoemd. Dit is de bekende Barcelona-doelstelling van drie procent. Deze doelstelling kon worden ingesteld omdat R&D-activiteiten, die internationaal zijn gedefinieerd in het Frascati-handboek van de OESO, eenvoudiger te meten en kwantificeren zijn. Ik moet hierbij opmerken dat deze doelstelling onlangs is gebruikt als de voorkeursreferentie-indicator, gezien de moeilijkheden die men de afgelopen jaren heeft ondervonden bij het vergroten van de particulier R&D-inzet in significante segmenten van de bedrijvensector. Het bevorderen van innovatie en onderzoek heeft echter veel prioriteit in het beleid van de Europese Unie. Dit gebeurt met behulp van diverse instrumenten, zoals het kaderprogramma en het CIP, ook wel het kaderprogramma concurrentievermogen en innovatie genoemd, en ook met behulp van de structuurfondsen. Het zevende kaderprogramma (FP7) en het CIP zijn ontwikkeld met de behoeften van het MKB in gedachten, dat het meest profiteert van het CIP. Er is een minimumquotum van vijftien procent geïntroduceerd in het zevende kaderprogramma voor deelname van kleine en middelgrote ondernemingen aan onderzoeksactiviteiten binnen de thematische prioriteiten die zijn geformuleerd in het specifieke programma voor “Samenwerking”. Hierbij moet worden opgemerkt dat de steun voor kleine en middelgrote bedrijven in het zevende kaderprogramma kan helpen hun concurrentievermogen en innovatiemogelijkheden te verbeteren. Berggebieden, eilanden en zeer afgelegen gebieden ontvangen steun van de structuurfondsen. Ze worden ook gesteund via de relevante thematische prioriteiten in het specifieke programma voor “Samenwerking” in FP7, in het bijzonder als het gaat om het verbeteren van hun situatie op het gebied van transport, informatie, communicatie en energievoorziening. Op grond van het specifieke programma voor “Capaciteiten” moet het onderzoekspotentieel van de convergentieregio’s en de buitenste regio’s van de EU worden ontsloten. Naast de huidige programma’s en stimulansen, zal innovatie ook worden bevorderd door middel van een reeks initiatieven waarover op dit moment wordt onderhandeld binnen het Europees Parlement en de Raad. Hiertoe behoren het voorstel voor de oprichting van een Europees Instituut voor Innovatie en Technologie, het EUROSTARS-initiatief, waarbij innovatieve kleine en middelgrote ondernemingen actief betrokken zullen worden, andere initiatieven op grond van artikel 169 van het EG-Verdrag en gemeenschappelijke technologische initiatieven zoals bedoeld in artikel 171 van het EG-Verdrag. Hieraan moet worden toegevoegd dat de Commissie op dit moment een voorstel voorbereid voor een strategisch actieplan voor de SET’s oftewel strategische energietechnologieën, gebaseerd op een brede openbare raadpleging. Zij streeft ernaar dit vorstel eind 2007 te presenteren. In dit kader wil ik ook graag wijzen op de nieuwe industriële beleidsbenadering, die zich in de context van duurzame ontwikkeling richt op klimaatverandering en waarbij innovatie en de rol van kleine en middelgrote ondernemingen in de Europese economie fundamentele aspecten zijn. In al deze initiatieven spelen kleine en middelgrote ondernemingen een zeer belangrijke rol. Sommige van deze initiatieven zijn ook gericht op bepaalde belangen in de regio’s die het geachte Parlementslid noemt, zoals het “bonus”-initiatief dat al wordt gepland en zal worden gebruik voor de coördinatie van zeeonderzoek in de Oostzee."@nl3 "− Jak wie szanowny pan poseł, Unia Europejska nie uzgodniła jeszcze żadnego konkretnego celu ilościowego na inwestycje w innowacje. Taki cel byłby niemożliwy do zdefiniowania i wcielenia w życie, ponieważ innowacyjność dotyczy szerokiego zakresu działań, które są bardzo trudne do zdefiniowania i zmierzenia. Prezydencja portugalska ma cały czas w pamięci cel, którym jest wydawanie 3% na R&D i musi podkreślić rolę dyskusji prowadzonych w ramach nieformalnej Rady Konkurencyjności w Lizbonie w lipcu, kiedy to analizowana była rola inwestycji publicznych i prywatnych w R&D, jak również środki polityki publicznej mogące przyczynić się do osiągnięcia tego celu. Ta nieformalna Rada, o której mówię, odniosła się również do polityki dotyczącej małych i średnich przedsiębiorstw ze szczególnym naciskiem na innowacyjność i finansowanie, internacjonalizację i efektywność energetyczną. Ponadto, podkreślając potrzebę specjalnych środków w dziedzinie zasobów ludzkich w obszarach nauki i technologii, jak również wzmocnienia środków w obszarze społeczeństwa informacyjnego, prezydencja portugalska ma również nadzieję umocnić warunki do zwiększonych badań, rozwoju i wysiłku innowacyjnego w całej Unii Europejskiej. W związku z tym w 2002 roku Unia Europejska wybrała opcję targetu ilościowego z zakwalifikowaniem wydatków na badania i rozwój, znane jako B&R (R&D). Jest to dobrze znany cel z Barcelony w wysokości 3%. Możliwe było ustalenie tego celu jako działania R&D, które zostało zdefiniowane w podręczniku Frascati OECD, które jest prostsze do zmierzenia. Należy zauważyć, iż cel ten jest ostatnio używany jako preferowany odnośnik referencyjny, biorąc pod uwagę trudności, na które natrafia się w ostatnich latach, w zwiększaniu prywatnego wysiłku R&D w ważnych segmentach sektora biznesu. Niemniej jednak, działanie dotyczące promowania innowacyjności i badań jest jednym z priorytetów polityki Unii Europejskiej. Realizowane jest poprzez liczne narzędzia, takie jak Program Ramowy i Program ramowy na rzecz konkurencyjności i innowacji, jak również dzięki wykorzystywaniu Funduszy Strukturalnych. Siódmy Program Ramowy (FP7) i Program ramowy na rzecz konkurencyjności i innowacji były definiowane, mając na uwadze potrzeby MSP, które są głównym beneficjentem Programu ramowego na rzecz konkurencyjności i innowacji. W Siódmym Programie Ramowym została wprowadzona minimalna kwota w wysokości 15% dla udziału małych i średnich przedsiębiorstw w działaniach dotyczących badań i podzielonych na priorytety tematyczne wytyczone w dziale „Współpraca”. Należy zauważyć, iż wsparcie w Siódmym Programie Ramowym dla małych i średnich przedsiębiorstw może przyczynić się do wzrostu ich konkurencyjności i potencjału innowacyjności. Rejony górskie, wyspiarskie oraz odizolowane otrzymują wsparcie z Funduszy Strukturalnych. Wspierane są również przez odpowiednie priorytety tematyczne programu „Współpraca” w ramach 7. PR, a zwłaszcza w odniesieniu do transportu, komunikacji oraz dostaw energii. W ramach programu „Umiejętności”, potencjał badań konwergencji UE i regionów zewnętrznych, musi zostać odblokowany. Obok obecnych programów i zachęt innowacyjność będzie również promowana poprzez serię inicjatyw, które obecnie są negocjowane w ramach Parlamentu Europejskiego i Rady. Chodzi tu między innymi o propozycję utworzenia Europejskiego Instytutu Innowacji i Technologii, inicjatywę EUROSTARS, w którą zostaną włączone małe i średnie przedsiębiorstwa, inne inicjatywy podlegające Art. 169 traktatu WE oraz wspólne inicjatywy technologiczne, o których mowa w Art. 171 traktatu WE. Należy dodać, iż Komisja przygotowuje aktualnie swoją propozycję strategicznego planu działań w dziedzinie technologii energetycznych bazującego na szerokich konsultacjach publicznych. Propozycja ta powinna zostać przedstawiona przed końcem 2007 roku. W tym samym kontekście chciałbym również podkreślić nowe podejście do polityki przemysłowej, które w kontekście zrównoważonego rozwoju koncentruje się na zmianach klimatycznych, w odniesieniu do których innowacyjność i rola małych i średnich przedsiębiorstw w gospodarce europejskiej stanowią fundamentalne aspekty. We wszystkich tych inicjatywach małe i średnie przedsiębiorstwa będą odgrywać bardzo ważną rolę. Celem niektórych z tych inicjatyw będą również konkretne interesy w regionach wspomnianych przez szanownego pana posła, takie jak inicjatywa „Bonus”, która jest już planowana i dzięki której będą koordynowane badania morskie na Bałtyku."@pl16 "Como a Senhora Deputada saberá, a União Europeia não tem presentemente acordada qualquer meta quantificada para o investimento na inovação. Tal meta seria quase impossível de definir e pôr em prática, uma vez que a inovação abrange uma vasta gama de actividades muito difíceis de definir e de medir. A Presidência portuguesa tem estado atenta à prossecução do objectivo de 3% em despesas de I[amp]D, sendo de salientar a discussão promovida no âmbito do Conselho informal "Competitividade" de Julho, em Lisboa, onde se analisou o papel do investimento público e privado em I[amp]D, bem como medidas de políticas públicas susceptíveis de contribuir igualmente para aquele objectivo. O Conselho informal a que me refiro abordou ainda a política de pequenas e médias empresas com particular incidência na inovação e no financiamento, internacionalização e eficiência energética. Por outro lado a Presidência portuguesa, ao valorizar o papel da necessidade de medidas específicas na área dos recursos humanos em ciência e tecnologia e o reforço de medidas na área da sociedade da informação, espera contribuir igualmente para o fortalecimento das condições favoráveis a um incremento do esforço de investigação e desenvolvimento e inovação a nível da União Europeia. A União Europeia optou assim, em 2002, por aprovar uma meta quantitativa indicativa para as despesas em investigação e desenvolvimento tecnológico, chamado I[amp]DT, ou seja, a bem conhecida meta de Barcelona de 3%, já que são as acções de I[amp]DT internacionalmente definidas pelo manual Frascati da OCDE que são de mais fácil medição e quantificação. Importa salientar que este objectivo tem sido tomado recentemente como indicador de referência desejável dadas as dificuldades encontradas nos últimos anos para o aumento do esforço de I[amp]D privado em segmentos significativos do sector empresarial. Não obstante, a acção de promoção da inovação e da investigação constitui uma prioridade muito importante na política da União Europeia, sendo levada a cabo através de variados instrumentos como, designadamente, o programa quadro e o PCI, isto é o Programa-Quadro para a Competitividade e Inovação, bem como da intervenção através dos Fundos Estruturais. O Sétimo Programa-Quadro e o PCI foram concebidos tendo em atenção as necessidades das PME, principais beneficiárias do PCI, tendo no Sétimo Programa-Quadro sido introduzida uma quota mínima de 15% para a participação das pequenas e médias empresas em actividades de investigação abrangidas pelas prioridades temáticas previstas do programa específico "Cooperação". De salientar que os apoios do Sétimo Programa-Quadro às pequenas e médias empresas podem contribuir para o aumento da sua competitividade e do seu potencial de inovação. As regiões montanhosas, insulares e muito remotas recebem apoios dos Fundos Estruturais, sendo também apoiadas através das prioridades temáticas relevantes do programa específico "Cooperação" do 7º PQ, em particular no que se refere ao melhoramento da sua situação em matéria de transportes, de informação, de comunicações e abastecimento de energia. Ao abrigo do programa específico "Capacidades" deverá ser desbloqueado o potencial de investigação das regiões de convergência e ultraperiféricas da União. Além dos programas e incentivos vigentes, a inovação será ainda promovida por uma série de iniciativas actualmente em negociação dentro do Parlamento Europeu e o Conselho tais como a proposta de criação do Instituto Europeu de Inovação e Tecnologia, a iniciativa EUROSTARS, envolvendo activamente pequenas e médias empresas inovadoras e outras iniciativas ao abrigo do artigo 169º do Tratado e das iniciativas tecnológicas conjuntas previstas no seu artigo 171º. Acresce que a Comissão tem presentemente em elaboração a sua proposta de plano de acção estratégico para as tecnologias energéticas SET assente numa vasta consulta pública e que tenciona apresentar antes do final de 2007. Na mesma linha gostaria também de destacar a nova abordagem da política industrial na óptica do desenvolvimento sustentável com enfoque nas alterações climáticas em que a inovação e o papel das pequenas e médias empresas na economia europeia são aspectos fundamentais. Em todas estas iniciativas as pequenas e médias empresas desempenharão um papel muito importante, sendo algumas delas também dirigidas aos interesses particulares das regiões mencionadas pela Senhora Deputada, como a iniciativa "bónus" já planeada e através da qual deverá ser coordenada a investigação marinha na zona do Mar Báltico."@ro18 "− Ako viete vážení členovia, Európska únia ešte neodsúhlasila žiaden cieľ v súvislosti s investovaním do inovácií. Takýto cieľ by bolo prakticky nemožné stanoviť a zaviesť do praxe, keďže inovácie v sebe zahŕňajú veľké množstvo činností, ktoré je ťažké presne vymedziť a odmerať. Portugalské predsedníctvo má na pamäti snahu o naplnenie cieľa 3 % v súvislosti s objemom výdavkov na výskum a vývoj a zároveň musí upozorniť na diskusie, ktoré sa viedli v rámci júlových neformálnych stretnutí Rady pre konkurencieschopnosť, ktoré sa konali v Lisabone, kde bola analyzovaná úloha verejných a súkromných investícií do výskumu a vývoja spolu s opatreniami verejnej politiky, ktoré môžu prispieť k naplneniu tohto cieľa. Neformálna Rada, o ktorej hovorím, sa taktiež zaoberala politikou malých a stredných podnikov, ktoré sa podieľajú na inováciách a financovaní, internalizácii a energetickej výkonnosti. Zdôraznením potreby konkrétnych opatrení v oblasti ľudských zdrojov vo vede a technike a potreby posilniť opatrenia v oblasti informačnej spoločnosti, portugalské predsedníctvo dúfa v priaznivé podmienky pre vzostup výskumu, vývoja a inovácií v celej Európskej únii. Preto sa Európska únia v roku 2002 rozhodla prijať smerodajný kvantitatívny cieľ určený pre investície do výskumu a vývoja, známy ako výskumu a vývoja. Ide o známy barcelonský cieľ 3 %. Bolo možné vymedziť tieto ciele ako oblasti činností výskumu a vývoja, ktoré sú medzinárodne stanovené vo Frascati manuáli OECD, a ktoré sú jednoducho merateľné a kvantifikovateľné. Tento referenčný ukazovateľ je uprednostňovaný s ohľadom na ťažkosti, ktoré vznikli v ostatných rokoch v súvislosti so zvyšovaním úsilia súkromného sektora v oblasti výskumu a vývoja zúčastňovať sa na výskume a vývoji vo vybraných oblastiach podnikateľského sektora. Činnosti zamerané na šírenie inovácií a výskumu sú prioritou politiky Európskej únie. Prostredníctvom niekoľkých nástrojov, akými sú napríklad Rámcový program a PKI, známy pod názvom Rámcový program pre konkurencieschopnosť a inováciu, a taktiež využitím štrukturálnych fondov sme sa snažili uskutočniť tieto činnosti. Siedmy rámcový program (RP7) a PKI predstavujú potreby MSP, ktoré sú zároveň hlavnými príjemcami PKI. V siedmom rámcovom programe bola po prvýkrát stanovená kvóta 15 %, ktorú musia dodržať malé a stredné podniky v prípade spoluúčasti na výskumných aktivitách, ktoré sú financované z osobitného programu ‘Spolupráca’. Podpora siedmeho rámcového programu smerovaná k malým a stredným podnikom zvýši ich konkurencieschopnosť a inovačný potenciál. Regióny v horách, ostrovné a veľmi vzdialené regióny sú podporované zo štrukturálnych fondov. Podporu dostávajú aj prostredníctvom príslušných tematických priorít osobitného programu Spolupráca v rámci siedmeho rámcového programu s ohľadom na zlepšenie ich dopravnej, informačnej, komunikačnej situácie a energetických dodávok. Cieľom osobitného programu Kapacita je v rámci zbližovania EÚ umožniť rozvoj výskumného potenciálu aj v okrajových regiónoch. Okrem prebiehajúcich programov a podnetov, inovácie budú šírené aj prostredníctvom série iniciatív, o ktorých sa v súčasnosti rokuje v rámci Európskeho parlamentu a Rady. Tieto rokovania zahŕňajú vytvorenie Európskeho inovačného a technologického inštitútu, spoločného programu EUROSTARS, ktoré umožňujú aktívnu účasť inovatívnych malých a stredných podnikov, a ostatné iniciatívy podľa článku 169 Zmluvy o ES a spoločných technologických iniciatívach poskytnutých v súlade s článkom 171 Zmluvy o ES. Okrem toho, Komisia v súčasnosti pripravuje návrh strategického akčného plánu pre strategické energetické technológie, do ktorého prípravy je zapojená i verejnosť. Tento návrh by mal byť predložený do konca roka 2007. Zároveň by som chcel upozorniť na novú snahu priemyselnej politiky, ktorá je, v kontexte trvalo udržateľného rozvoja, zameraná na klimatické zmeny, v ktorých sú inovácie a úloha malých a stredných podnikov v európskom hospodárstve základnými aspektmi. Vo všetkých týchto iniciatívach sú malé a stredné podniky nesmierne dôležité. Niektoré z týchto iniciatív budú tiež zamerané na konkrétne záujmy regiónov, ktoré spomenul vážený pán poslanec, ako napríklad mimoriadna iniciatíva, ktorá je už naplánovaná a prostredníctvom ktorej bude koordinovaný námorný výskum v Baltskom mori."@sk19 ". − Nagu austatud parlamendiliige teab, ei ole Euroopa Liit innovatsiooni investeeringute sihtmäära osas kokkuleppele jõudnud. Sellist sihtmäära on praktiliselt võimatu määratleda ja kasutusele võtta, kuna innovatsioon hõlmab väga erinevaid tegevusvaldkondi ning neid on väga raske defineerida ja mõõta. Portugali eesistuja on pidanud meeles T&A kulutuste 3% sihtmäära ning peab tõstma esile juulis Lissabonis konkurentsivõime nõukogu mitteametliku kohtumise arutelu, kus analüüsiti T&A riiklike ja erasektori investeeringute rolli ning riikliku poliitika meetmeid, mis võiksid selle eesmärgi saavutamisele kaasa aidata. Nimetatud mitteametlik kohtumisel arutleti ka väikeste ning keskmise suurusega ettevõtete poliitikat, eriti selle mõju innovaatikale ja rahastamisele, internatsionaliseerimisele ja energiatõhususele. Peale selle loodab Portugali eesistuja teaduse ja tehnoloogia valdkonna inimressursside ning infoühiskonna erimeetmete vajaduse esile tõstmisega aidata kaasa ka kogu Euroopa Liidus teadus-, arendus- ja innovatsioonialaste jõupingutuste tõstmiseks soodsate tingimuste loomisele. Seetõttu otsustas Euroopa Liit 2002. aastal võtta teadus- ja arendustegevuse, ehk T&A jaoks vastu soovitusliku koguselise sihtmäära. See on hästituntud Barcelona 3% eesmärk. Selle eesmärgi seadmine oli võimalik, kuna OECD Frascati juhendis rahvusvaheliselt määratletud T&A tegevusi on lihtsam mõõta ja kvantifitseerida. Tuleks märkida, et seda eesmärki on hiljuti kasutatud eelistatud võrdlusindikaatorina, võttes arvesse viimastel aastatel esinenud raskusi erasektori T&A jõupingutustega ärisektori olulistes segmentides. Kuid innovatsiooni ja teadustegevuse edendamise meede on Euroopa Liidu poliitika üks peamisi prioriteete. Seda teostatakse mitmete erinevate vahendite kaudu, nagu raamprogrammid ja CIP ehk konkurentsivõime ja uuendustegevuse raamprogramm, samuti kasutatakse ka struktuurifonde. Seitsmenda raamprogrammi (FP7) ja CIPi loomisel peeti silmas VKEde vajadusi, kes on CIPi peamised kasusaajad. Seitsmendas raamprogrammis kehtestatakse 15% miinimumkvoot väikeste ja keskmise suurusega ettevõtete osalemiseks eriprogrammis „Koostöö“ sätestatud teemaprioriteetidega kaetud uurimistegevuses. Tuleks märkida, et seitsmenda raamprogrammi toetus väikestele ja keskmise suurusega ettevõtetele võib aidata tõsta nende konkurentsivõimet ja innovatsioonipotentsiaali. Mägipiirkonnad, saared ja äärepoolseimad alad saavad toetust struktuurifondidest. Neid toetatakse ka FP7 eriprogrammi „Koostöö“ vastavate teemaprioriteetide kaudu, eriti selles osas, mis puudutab nende transpordi, informatsiooni, side ja energiavaru olukorda. Eriprogrammi „Võimekus“ raames tuleb avada ELi lähenemise ja äärepoolseimate alade teaduspotentsiaal. Lisaks olemasolevatele programmidele ja ergutusmeetmetele edendatakse innovatsiooni ka mitmete algatuste kaudu, mille osas toimuvad Euroopa Parlamendi ja nõukogu läbirääkimised. Siia kuuluvad ka ettepanek luua Euroopa Innovatsiooni- ja Tehnoloogiainstituut, EUROSTARS algatus, mis kaasab aktiivselt innovaatilisi väikeseid ja keskmise suurusega ettevõtteid, muud EÜ asutamislepingu artikli 169 alusel loodud algatused ning EÜ asutamislepingu artikli 171 alusel loodud ühised tehnoloogilised algatused. Tuleb lisada, et komisjon valmistab hetkel ette ettepanekut võtta vastu strateegiline tegevuskava laiaulatuslikul avalikul konsultatsioonil põhinevate SETide ehk strateegiliste energiatehnoloogiate kohta. Ettepanek loodetakse esitada 2007. aasta lõpus. Sellega seoses tahaksin tõsta esile ka uut tööstuspoliitika lähenemist, mis keskendub säästva arengu kontekstis kliimamuutusele ning mille kohaselt innovatsioon ja väikeste ning keskmise suurusega ettevõtete roll kuuluvad Euroopa majanduse põhiaspektide hulka. Kõigis neis algatustes on väga tähtis roll väikestel ning keskmise suurusega ettevõtetel. Mõned neist algatustest on suunatud ka konkreetsele huvile austatud parlamendiliikme nimetatud piirkondades, nagu näiteks juba kavandatud „täiendav“ algatus, mille kaudu koordineeritakse Läänemere uuringuid."@sl20 ". − Som ledamoten vet har EU för närvarande inte enats om några kvantifierade mål för investeringar i innovation. Ett sådant mål skulle vara praktiskt taget omöjligt att fastställa och genomföra i praktiken eftersom innovation täcker en lång rad verksamheter som är mycket svåra att definiera och mäta. Det portugisiska ordförandeskapet beaktar även vikten av att nå målet på tre procent för FoU-utgifter och vill lyfta fram de diskussioner som hölls under rådets (konkurrens) informella möte i Lissabon i juli, där rollen för offentlig och privat finansiering i FoU analyserades, tillsammans med offentliga politiska åtgärder som kan bidra till att nå det målet. Vid detta informella rådsmöte behandlades även politiken för små och medelstora företag, med särskild betoning på innovation och finansiering, internationalisering och energieffektivitet. Genom att betona behovet av särskilda åtgärder på området för mänskliga resurser i vetenskapen och tekniken och förstärkningen av åtgärder på området informationssamhället, hoppas det portugisiska ordförandeskapet att även kunna skapa gynnsamma villkor för ökade forsknings-, utvecklings- och innovationsinsatser i hela EU. EU valde därför 2002 att anta ett vägledande kvantitativt mål för utgifter för forskning och utveckling, som brukar benämnas FoU. Detta är det välkända Barcelonamålet på tre procent. Det var möjligt att sätta detta mål eftersom FoU-åtgärder, som internationellt definieras i OECD:s (Organisationen för ekonomiskt samarbete och utveckling) Frascatimanual, är lättare att mäta och beräkna. Det är viktigt att veta att detta mål nyligen har använts som den föredragna referensindikatorn, med tanke på de senaste årens svårigheter med att öka de privata FoU-insatserna i viktiga segment av affärssektorn. Åtgärder för att främja innovation och forskning prioriteras emellertid mycket högt i EU:s politik. Åtgärderna genomförs via flera instrument, som ramprogrammet och CIP, det vill säga ramprogrammet för konkurrenskraft och innovation, och även genom strukturfonderna. Sjunde ramprogrammet (FP7) och CIP utformades med de små och medelstora företagen i åtanke, som är de främsta stödmottagarna av medel från ramprogrammet för konkurrenskraft och innovation. En minimikvot på 15 procent har införts i sjunde ramprogrammet för små och medelstora företags deltagande i forskningsverksamhet som omfattas av de tematiska prioriteringar som fastställs i det särskilda programmet ”Samarbete”. Det är viktigt att tänka på att stödet i sjunde ramprogrammet för små och medelstora företag kan bidra till att öka deras konkurrenskraft och innovationspotential. Bergsregioner, öregioner och yttersta randområden mottar stöd från strukturfonderna. De stöds även genom de berörda tematiska prioriteringarna i det särskilda programmet ”Samarbete” i FP7, särskilt när det gäller förbättringar av deras transport-, informations-, kommunikations- och energiförsörjningsstrukturer. Ett av målen för det särskilda programmet ”Kapacitet” är att frigöra forskningspotentialen hos EU:s konvergensregioner och yttersta randregioner. Förutom de befintliga programmen och incitamenten kommer innovation även att främjas genom en rad initiativ som för närvarande förhandlas inom Europaparlamentet och rådet. De omfattar ett förslag att inrätta Europeiska institutet för innovation och teknik (EIT), Eurostars-initiativet, som aktivt kommer att involvera små och medelstora företag, andra initiativ enligt artikel 169 i EG-fördraget och gemensamma tekniska initiativ enligt artikel 171 i EG-fördraget. Det bör tilläggas att kommissionen för närvarande utarbetar ett förslag om SET-planen, dvs. en strategisk plan för energiteknik, som bygger på ett omfattande offentligt samråd. Kommissionen siktar på att lägga fram detta förslag vid årsslutet 2007. I detta sammanhang vill jag även lyfta fram den nya industripolitiska strategin, som inom ramen för insatserna för att nå hållbar utveckling inriktas på klimatförändringen, där innovation och små och medelstora företags roll i EU-ekonomin är centrala aspekter. Små och medelstora företag kommer att spela en mycket viktig roll i alla dessa initiativ. En del av initiativen kommer även att inriktas på särskilda intressen i de regioner som ledamoten nämner, t.ex. ”bonus”-initiativet, som redan planeras och genom vilket marin forskning i Östersjöområdet kommer att samordnas."@sv22
lpv:unclassifiedMetadata	"EUROSTARS"13 "FP7"13 "Frascati"13 "Manuel Lobo Antunes,"18,15,17 "Presidente em exercício do Conselho"18,15,17

Named graphs describing this resource:

The resource appears as object in 2 triples

Context graph