Local view for "http://purl.org/linkedpolitics/eu/plenary/2007-09-05-Speech-3-228"

Predicate	Value (sorted: default)
rdf:type	lpv_eu:Speech6
dcterms:Date	"2007-09-05"^^xsd:date6
dcterms:Is Part Of	lp_eu:Convenţia privind combaterea deşertificării (dezbatere)6
dcterms:Language	"pt"^^xsd:language6
lpv:document identification number	"en.20070905.22.3-228"6
lpv:hasSubsequent	lp_eu:2007-09-05-Speech-3-2296
lpv:speaker	lp:Manuel Lobo Antunes6
lpv:spoken text	"Julgo ter percebido neste debate, da parte de alguns dos senhores deputados, alguma tristeza, alguma consternação, eventualmente algum cepticismo sobre o que podemos fazer daqui para o futuro no combate à seca e à desertificação em face do que temos feito até agora nesse domínio. Foi aqui referida a criação de um Observatório Europeu da Seca. Este foi efectivamente um dos pontos que os Ministros do Ambiente reunidos informalmente em Portugal discutiram e debateram e pode concluir-se do seu debate que consideram a criação deste Observatório Europeu da Seca uma medida importante, quer para chamar a atenção para os problemas ligados à seca, quer para construir o modelo necessário às medidas que tenham que ser, ou possam ser, implementadas para o combate à seca. Esta é, portanto, como vos digo, uma medida que os Ministros do Ambiente vêem com interesse e com empenho. Esperemos, pois, pelos resultados da Conferência de Madrid, esperemos que esses resultados sejam à medida das nossas expectativas. Mas eu julgo que as condicionantes e o contexto mudaram significativamente desde 1994 para cá, e, em particular, nos tempos mais recentes. Julgo que a crescente consciência que os governos, os políticos em geral, as sociedades civis, a nossa opinião pública vão tendo das questões relativas às alterações climáticas, aos desafios ambientais que enfrentamos e, designadamente, nas questões ligadas ao combate à desertificação, às alterações climatéricas, aos problemas de falta de água, nos vai ajudar a dar um novo impulso e um novo ímpeto, com confiança, com optimismo, no combate aos graves problemas ambientais com que vamos crescentemente ser confrontados. Temos também razões para alguma confiança e algum optimismo quando vemos o Conselho da União assumir compromissos importantes, diria mesmo extremamente importantes, e de grande liderança internacional quando anuncia medidas de combate às alterações climáticas e as propõe como norma, como metas a atingir por toda a comunidade internacional. Também nessa medida Portugal, enquanto Presidência da União Europeia, terá naturalmente um papel importante a desempenhar, uma vez que lideraremos a União Europeia na Conferência de Bali que vai, como sabem, preparar as decisões que nesta área teremos que adoptar pós-Quioto 2012. Julgamos que esta Conferência de Madrid das Partes na Convenção sobre a Desertificação pode efectivamente ser um momento de renovação e de modernização dos compromissos assumidos em 1994. Esperamos que assim seja. Teremos três ou quatro prioridades que julgamos que seria útil que pudessem ser cumpridas. Em primeiro lugar, julgamos que os Estados Partes na Convenção têm que melhorar a sua coordenação interna no que diz respeito ao combate à desertificação, isto é, assumir uma abordagem que seja mais integrada de toda esta problemática. Foi aqui referido pelo Sr. Deputado que, internamente, muitas vezes os ministérios sectoriais tomam medidas sem que previamente se concertem nos objectivos a atingir e tomam-nas de uma forma ad hoc e casuística. É preciso por isso que, ao nível nacional, a coordenação entre os diversos departamentos que têm responsabilidades nesta área seja efectivamente uma cooperação mais eficaz e mais eficiente. Foi referido na assembleia, e também por mim na minha intervenção inicial, que é muito importante um maior empenhamento da sociedade civil na aplicação das medidas que são necessárias para combater a desertificação. Muitos dos problemas são problemas específicos, localizados, problemas que, eles próprios, afectam muito as populações localmente, e é importante que haja, também nesta luta, o sentido de "ownership", de pertença ou de apropriação das políticas necessárias ao combate à desertificação. Temos também que reforçar os mecanismos institucionais de aplicação da Convenção. Julgaríamos também importante que, ao nível regional e ao nível internacional, esta cooperação e a cooperação para o combate à desertificação fosse também reforçada. Muitas vezes os Estados Partes na Convenção têm tendência para olhar para os seus próprios problemas numa perspectiva exclusivamente nacional. Esta é uma área onde nos parece que, pela natureza dos problemas envolvidos, a cooperação regional e internacional se justificam particularmente. Finalmente, falou-se aqui de orçamento, falou-se aqui de dotação financeira. É um ponto importante. Naturalmente temos também que dotar estes mecanismos dos meios financeiros que estejam à altura de responder às necessidades."@pt17
lpv:translated text	"Zdá se mi, že jsem v této rozpravě cítil jistý smutek, trochu zděšení a možná také trochu skepse ze strany některých poslanců, když se vyjadřovali k otázce, co můžeme od nynějška dělat s cílem bojovat proti suchu a dezertifikaci s přihlédnutím k tomu, co jsme v této oblasti dodnes vykonali. Bylo zmíněno zřízení evropské observatoře pro sucho. Ve skutečnosti byla observatoř jedním z diskutovaných bodů na neformálním zasedání ministrů životního prostředí v Portugalsku a z jejich rozpravy je možné usoudit, že zřízení evropské observatoře pro sucho považují za důležité opatření k obrácení pozornosti k problémům souvisejícím se suchem, stejně jako k vybudování modelu, který vyžadují opatření, jež se musí nebo by se mohla realizovat s cílem bojovat proti suchu. Jde proto, jak jsem řekl, o opatření, které ministři životního prostředí přijali se zájmem a nadšením. Doufejme tedy, že výsledky madridské konference splní naše očekávání. Navzdory tomu se domnívám, že podmiňující faktory a kontext se ve výrazné míře od roku 1994 změnily, zvláště v nedávném období. Domnívám se, že zvyšující se povědomí vlád, politiků obecně, občanské společnosti a veřejnosti o záležitostech souvisejících se změnou klimatu, environmentálních výzvách, kterým čelíme, a zvláště o boji proti dezertifikaci, změně klimatu a nedostatku vody nám pomůže sebevědomě, optimisticky a s novým elánem vyrazit do boje proti vážným environmentálním problémům, kterým musíme stále více a více čelit. Máme také důvody pro jistou sebejistotu a optimismus, když vidíme, jak Rada Evropské unie přijímá významné závazky, dokonce bych řekl velmi významné závazky, a přebírá vedoucí úlohu na mezinárodní úrovni v ohlašování opatření zaměřených na boj proti změně klimatu a navrhování, aby se staly normami, cíli, které by se mělo snažit dosáhnout celé mezinárodní společenství. Portugalsko v rámci svého předsednictví Evropské unie bude přirozeně sehrávat důležitou úlohu v této oblasti, neboť povedeme Evropskou unii na konferenci na Bali, na které se budou, jak jistě víte, připravovat rozhodnutí, která bychom měli přijmout v této oblasti v rámci dohody nahrazující od roku 2012 Kjótský protokol. Domníváme se, že madridská konference stran Úmluvy o boji proti dezertifikaci by mohla ve skutečnosti poskytnout příležitost pro obnovení a aktualizaci závazků přijatých v roce 1994. Doufáme v to. Stanovili jsme tři nebo čtyři priority, o kterých se domníváme, že by jich bylo užitečné dosáhnout. V první řadě je naším názorem, že strany Úmluvy by měly zlepšit svou vnitřní koordinaci, pokud jde o boj proti dezertifikace, prostřednictvím přijetí integrovanějšího přístupu k této otázce obecně. Jak uvedla vážená paní poslankyně, ministři různých odvětví často přijímají domácí opatření, aniž by se předem dohodli na cílech, které se mají plnit, a tedy přijímání rozhodnutí je nesystematické a částečné. Proto by na vnitrostátní úrovni měla být koordinace mezi různými odděleními, která jsou zodpovědná za tuto oblast, efektivnější a účinnější. V tomto Parlamentu bylo řečeno, a řekl jsem to také já ve svém prvním příspěvku, že pro občanskou společnost je velmi důležité, aby se cítila ve větší míře začleněná do realizace opatření, která jsou potřebná pro boj proti dezertifikaci. Mnohé z problémů jsou specifické, vázané na konkrétní místo, přičemž mají výrazný vliv na místní obyvatelstvo, a v tomto boji je velmi důležité, aby existoval smysl pro zodpovědnost za realizaci či zohlednění politiky potřebné pro boj proti dezertifikaci. Podobně musíme posílit institucionální mechanismy pro realizaci Úmluvy. Dále se domníváme, že na regionální a mezinárodní úrovni je důležité zintenzivnit takovouto spolupráci, stejně jako spolupráci v boji proti dezertifikaci. Strany Úmluvy mají často tendenci vnímat vlastní problémy z výlučně vnitrostátního hlediska. Toto je jedna z oblastí, ve které se nám kvůli samotné povaze řešených problémů zdá, že regionální a mezinárodní spolupráce je obzvláště vhodná. Na závěr bych se chtěl vyjádřit k otázce rozpočtu, která tu byla zmíněna. Otázce vyčleněných rozpočtových prostředků. Jde o důležitou otázku. Přirozeně musíme také vyčlenit dostatečné finanční prostředky na to, abychom umožnili těmto mechanismům splnit své potřeby."@cs1 "Hr. formand! Jeg synes at kunne bemærke en vis tristesse, en vis oprømthed og måske en smule skepsis under forhandlingen hos nogle af medlemmerne med hensyn til vores muligheder for at bekæmpe tørke og ørkendannelse på baggrund af, hvad der hidtil er sket på dette område. Oprettelsen af et europæisk observationscenter for tørke blev nævnt. Det var rent faktisk et af de punkter, der blev drøftet og diskuteret på miljøministrenes uformelle møde i Portugal, og ud fra diskussionen kan man konkludere, at de betragter oprettelsen af et europæisk observationscenter for tørke som en vigtig foranstaltning, der kan henlede opmærksomheden på tørkerelaterede problemer og skabe en model, der er nødvendig for de foranstaltninger, der skal, eller kan, gennemføres for at bekæmpe tørke. Det er således, som jeg sagde, en foranstaltning, som miljøministrene ser på med interesse og entusiasme. Lad os håbe, at Madridkonferencen vil skabe resultater, der lever op til vores forventninger. Men jeg mener, at forudsætningerne og baggrunden har ændret sig betydeligt siden 1994, navnlig i den senere tid. Jeg mener, at den voksende bevidsthed blandt regeringer, politikere i almindelighed, det civile samfund og den offentlige opinion over for problemerne med klimaændringer, de miljøudfordringer, vi står over for, og navnlig bekæmpelsen af ørkendannelse, klimaændringer og vandmangel, vil hjælpe os med at komme videre med tiltro, optimisme og en fornyet dynamik i bekæmpelsen af de alvorlige miljøproblemer, vi stadig oftere står over for. Vi har også grund til en vis tiltro og optimisme, når vi ser Rådet for EU påtage sig betydelige forpligtelser, jeg vil endda kalde dem særdeles vigtige forpligtelser, og gå i spidsen på internationalt plan ved at annoncere foranstaltninger til bekæmpelse af klimaændringer og foreslå, at de gøres til standarder, mål, der skal nås af hele det internationale samfund. Portugal vil under sit formandskab for EU naturligvis også have en vigtig rolle at spille her, da vi skal lede EU ved Bali-konferencen, der, som De ved, skal forberede beslutninger, som vi vil skulle træffe på dette område efter Kyoto 2012. Vi mener, at Madridpartskonferencen for konventionen om bekæmpelse af ørkendannelse rent faktisk kan udgøre en mulighed for at forny og ajourføre de forpligtelser, vi indgik i 1994. Det håber vi. Vi har tre eller fire prioriteringer, som efter vores mening vil være nyttige at få gennemført. For det første mener vi, at konventionens parter bør forbedre deres interne koordinering med hensyn til ørkendannelse ved at benytte en mere integreret fremgangsmåde over for spørgsmålet som helhed. Som det ærede medlem var inde på, indfører ministre for de forskellige sektorer ofte indføre nationale foranstaltninger uden på forhånd at aftale de mål, der skal nås, således at beslutningstagningen bliver ad hoc og tilfældig. På det nationale plan skal koordineringen mellem de forskellige ministerier med ansvar for dette område derfor være mere effektiv. Det blev nævnt her i Parlamentet, og jeg sagde det også selv i min første tale, at det er meget vigtigt for det civile samfund at føle sig mere inddraget i de nødvendige foranstaltninger til bekæmpelse af ørkendannelse. Mange af problemerne er specifikke og lokale og har stor indvirkning på lokalbefolkningen, og det er vigtigt i denne kamp, at der opstår en følelse af "ejerskab", og at man deltager i gennemførelsen af de politikker, der er nødvendige for at bekæmpe ørkendannelse. Vi skal også styrke de institutionelle mekanismer for gennemførelse af konventionen. Vi finder det også vigtigt på det regionale og internationale plan at intensivere et sådant samarbejde samt samarbejdet om bekæmpelse af ørkendannelse. Konventionens parter har ofte tendens til udelukkende at anskue deres egne problemer ud fra et nationalt synspunkt. Dette er et område, hvor selve de pågældende problemers karakter betyder, at et regionalt og internationalt samarbejde er særligt velegnet. Afslutningsvis vil jeg sige, at man også var inde på budgetspørgsmålet - budgetbevillingerne. Det er et vigtigt punkt. Naturligvis skal vi afsætte tilstrækkelige økonomiske ressourcer til, at disse mekanismer kan opfylde behovene."@da2 ". Ich meine, in der heutigen Aussprache eine gewisse Traurigkeit, eine gewisse Bestürzung und vielleicht auch ein wenig Skepsis bei einigen Abgeordneten festgestellt zu haben, die sich fragen, was wir ab jetzt tun können, um ausgehend von unseren bisherigen Maßnahmen Dürre und Wüstenbildung zu bekämpfen. Ferner wurde die Errichtung einer europäischen Beobachtungsstelle für Dürre erwähnt. Das war sogar einer der Punkte, die auf der informellen Tagung der Umweltminister in Portugal erörtert und diskutiert worden waren, und während der Debatte wurde deutlich, dass die Errichtung einer europäischen Beobachtungsstelle für Dürre als wichtig erachtet wird, um sowohl auf Probleme in Verbindung mit Dürreperioden aufmerksam zu machen als auch ein für Maßnahmen, die zur Bekämpfung der Dürre umgesetzt werden müssen oder können, erforderliches Modell zu entwickeln. Wie ich bereits sagte, ist dies daher eine Maßnahme, der die Umweltminister Interesse und Enthusiasmus entgegenbringen. Bleibt zu hoffen, dass die Konferenz in Madrid zu Ergebnissen führen wird, die unseren Erwartungen entsprechen. Ich denke jedoch, dass sich die gestaltenden Faktoren und der Kontext seit 1994 und insbesondere in letzter Zeit grundlegend gewandelt haben. Meines Erachtens werden das wachsende Bewusstsein der Regierungen, von Politikern generell, der Zivilgesellschaft und der Öffentlichkeit in Bezug auf den Klimawandel, die ökologischen Herausforderungen, denen wir uns gegenübersehen, und vor allem die Bekämpfung der Wüstenbildung, des Klimawandels und der Verknappung der Wasserressourcen dazu beitragen, dass wir den Kampf gegen ernste Umweltprobleme, mit denen wir uns zunehmend auseinander setzen müssen, mit Zuversicht, Optimismus und neuem Elan führen können. Anlass zu Zuversicht und Optimismus haben wir auch angesichts der Tatsache, dass der Rat der Europäischen Union wichtige Verpflichtungen, ja, ich würde sagen sehr wichtige Verpflichtungen eingeht und mit der Ankündigung von Maßnahmen zur Bekämpfung des Klimawandels, die nach seinen Vorstellungen die Norm werden und sich zu Zielen entwickeln sollten, die von der gesamten internationalen Gemeinschaft erreicht werden sollten, international mit gutem Beispiel vorangeht. Portugal wird als Inhaber des Ratsvorsitzes der Europäischen Union dabei natürlich auch eine wichtige Rolle spielen, denn wir werden auf der Konferenz in Bali, die bekanntlich die Entscheidungen vorbereiten wird, die wir in diesem Bereich nach dem 2012 auslaufenden Kyoto-Protokoll treffen müssen, die Delegation der Europäischen Union leiten. Wir denken, dass die in Madrid stattfindende Konferenz der Vertragsparteien des Übereinkommens zur Bekämpfung der Wüstenbildung Gelegenheit bieten könnte, die 1994 eingegangenen Verpflichtungen zu erneuern und zu aktualisieren. Das würden wir uns erhoffen. Unseres Erachtens wäre es nützlich, wenn drei oder vier Schwerpunkte, die aus unserer Sicht sehr wichtig sind, erreicht werden könnten. Erstens sollten die Vertragsparteien ihre interne Koordinierung bei der Bekämpfung der Wüstenbildung verbessern, indem sie einen einheitlicheren Ansatz in dieser Frage insgesamt finden. Wie einer meiner Vorredner feststellte, beschließen Minister unterschiedlicher Ressorts oft einzelstaatliche Maßnahmen, ohne sich vorher über die zu erreichenden Ziele abzustimmen, so dass die Entscheidungsfindung recht willkürlich erfolgt. Deshalb muss die Abstimmung zwischen den verschiedenen Ressorts, die für diesen Bereich zuständig sind, effektiver und effizienter werden. Einer der Abgeordneten erwähnte – und auch ich habe das in meinem einführenden Beitrag festgestellt –, dass sich die Zivilgesellschaft unbedingt stärker in die Umsetzung der Maßnahmen zur Bekämpfung der Wüstenbildung einbezogen fühlen sollte. Viele der Probleme sind spezifisch, konzentrieren sich auf einen bestimmten Standort und haben gravierende Auswirkungen auf die ortsansässige Bevölkerung. Deshalb ist es wichtig, dass sich die Bevölkerung mit der Bekämpfung der Wüstenbildung identifiziert und Eigenverantwortung bei der Umsetzung der dafür erforderlichen Maßnahmen übernimmt. Wir müssen auch die institutionellen Mechanismen für die Umsetzung des Übereinkommens verbessern. Wir sind zudem der Meinung, dass eine solche Zusammenarbeit auf regionaler und internationaler Ebene ebenso angekurbelt werden muss wie die Zusammenarbeit bei der Bekämpfung der Wüstenbildung. Die Vertragsparteien neigen häufig dazu, ihre Probleme aus rein nationaler Sicht zu betrachten. Das ist ein Bereich, in dem in Anbetracht der Problematik die regionale und internationale Zusammenarbeit unseres Erachtens ganz besonders angezeigt ist. Bevor ich zum Schluss komme, ein Wort zu möglichen Haushaltsmitteln, die auch angesprochen wurden. Das ist ein wichtiger Punkt; natürlich müssen wir auch ausreichende finanzielle Ressourcen bereitstellen, damit diese Mechanismen ihre Aufgaben erfüllen können."@de9 "Φαίνεται ότι έχω ανιχνεύσει σε αυτήν τη συζήτηση μια κάποια θλίψη, μια κάποια ανησυχία και ενδεχομένως ολίγον σκεπτικισμό εκ μέρους ορισμένων βουλευτών αναφορικά με το τι μπορούμε να κάνουμε εφεξής για την καταπολέμηση της ξηρασίας και της απερήμωσης, σε σύγκριση με το τι πράξαμε σε αυτόν τον τομέα μέχρι σήμερα. Αναφέρθηκε η ίδρυση ευρωπαϊκού παρατηρητηρίου για την ξηρασία. Αυτό ήταν, μάλιστα, ένα από τα σημεία που συζητήθηκαν και εξετάστηκαν στην άτυπη συνάντηση των υπουργών Περιβάλλοντος στην Πορτογαλία, και μπορεί κανείς με βάση εκείνη τη συζήτηση να καταλήξει στο συμπέρασμα ότι θεωρούν την ίδρυση ενός ευρωπαϊκού παρατηρητηρίου για την ξηρασία σημαντικό μέτρο τόσο για να εστιαστεί η προσοχή στα προβλήματα που συνδέονται με την ξηρασία, όσο και για να κατασκευαστεί το μοντέλο που απαιτείται για τα μέτρα που μπορούν ή πρέπει να εφαρμοστούν προκειμένου να καταπολεμηθεί η ξηρασία. Επομένως, όπως είπα, αυτό είναι ένα μέτρο που οι υπουργοί Περιβάλλοντος αντιμετωπίζουν με ενδιαφέρον και ενθουσιασμό. Ας ελπίσουμε, λοιπόν, ότι η διάσκεψη της Μαδρίτης θα αποδώσει αποτελέσματα που θα αίρονται στο ύψος των προσδοκιών μας. Ωστόσο, νομίζω ότι οι καθοριστικοί παράγοντες και το πλαίσιο έχουν αλλάξει σε σημαντικό βαθμό μετά το 1994, και ιδίως τα τελευταία χρόνια. Νομίζω ότι η αυξανόμενη ευαισθητοποίηση κυβερνήσεων, πολιτικών εν γένει, της κοινωνίας των πολιτών και της κοινής γνώμης για τα θέματα που αφορούν την αλλαγή του κλίματος, τις περιβαλλοντικές προκλήσεις που αντιμετωπίζουμε και, ιδίως, την καταπολέμηση της απερήμωσης, την αλλαγή του κλίματος και την έλλειψη νερού, θα μας βοηθήσουν να κινηθούμε εμπρός με σιγουριά, αισιοδοξία και ανανεωμένη ορμή για την καταπολέμηση των σοβαρών περιβαλλοντικών προβλημάτων που θα κληθούμε να αντιμετωπίσουμε ολοένα και περισσότερο. Έχουμε, επίσης, λόγους να δείχνουμε εμπιστοσύνη και αισιοδοξία, όταν βλέπουμε ότι το Συμβούλιο της Ευρωπαϊκής Ένωσης αναλαμβάνει σημαντικές δεσμεύσεις, θα έλεγα μάλιστα άκρως σημαντικές δεσμεύσεις, και ότι τίθεται στην πρωτοπορία διεθνώς, ανακοινώνοντας μέτρα για την καταπολέμηση της αλλαγής του κλίματος και προτείνοντας να αποτελέσουν πρότυπα, στόχους που θα πρέπει να επιτύχει ολόκληρη η διεθνής κοινότητα. Η Πορτογαλία, κατά την Προεδρία της Ευρωπαϊκής Ένωσης, θα κληθεί φυσικά να διαδραματίσει σημαντικό ρόλο, επίσης, αφού θα ηγηθούμε της Ευρωπαϊκής Ένωσης στη διάσκεψη του Μπαλί που, όπως γνωρίζετε, θα προετοιμάσει τις αποφάσεις που θα πρέπει να λάβουμε σε αυτόν τον τομέα στη μετά το Κυότο εποχή, το 2012. Πιστεύουμε ότι η διάσκεψη, στη Μαδρίτη, των συμβαλλομένων μερών στη σύμβαση για την καταπολέμηση της απερήμωσης μπορεί μάλιστα να παράσχει μια ευκαιρία για την ανανέωση και τον εκσυγχρονισμό των δεσμεύσεων που αναλήφθηκαν το 1994. Το ελπίζουμε. Έχουμε τρεις ή τέσσερις προτεραιότητες που πιστεύουμε ότι θα είναι χρήσιμο να επιτύχουμε. Καταρχάς, κατά τη γνώμη μας, τα συμβαλλόμενα στη σύμβαση μέρη πρέπει να βελτιώσουν τον εσωτερικό συντονισμό τους όσον αφορά την καταπολέμηση της απερήμωσης, υιοθετώντας μια πιο ολοκληρωμένη προσέγγιση για το θέμα αυτό συνολικά. Όπως ανέφερε ο αξιότιμος βουλευτής του ΕΚ, οι υπουργοί που είναι αρμόδιοι για τους διαφόρους τομείς συχνά θεσπίζουν εγχώρια μέτρα χωρίς να έχει προηγηθεί συμφωνία σχετικά με τους στόχους που πρέπει να επιτευχθούν, με συνέπεια η λήψη των αποφάσεων να γίνεται και σποραδικά. Σε εθνικό επίπεδο, επομένως, ο συντονισμός μεταξύ των διαφόρων υπουργείων που έχουν αρμοδιότητες σε αυτόν τον τομέα απαιτείται στην πράξη να είναι πιο αποτελεσματικός και πιο αποδοτικός. Αναφέρθηκε εδώ στο Σώμα, και το είπα και εγώ ο ίδιος στην αρχική ομιλία μου, ότι είναι πολύ σημαντικό για την κοινωνία των πολιτών να νιώθει ότι εμπλέκεται περισσότερο στην εφαρμογή των μέτρων που απαιτούνται για την καταπολέμηση της απερήμωσης. Πολλά από τα προβλήματα είναι ειδικά και τοπικού χαρακτήρα, ενέχοντας βαθιές συνέπειες για τον ντόπιο πληθυσμό, και είναι σημαντικό σε αυτόν τον αγώνα να γίνονται «κτήμα» και να υιοθετούνται ενεργά οι πολιτικές που είναι αναγκαίες για την καταπολέμηση της απερήμωσης. Πρέπει, επίσης, να ενισχύσουμε τους θεσμικούς μηχανισμούς για την υλοποίηση της σύμβασης. Πιστεύουμε, επίσης, ότι είναι σημαντικό, σε περιφερειακό και διεθνές επίπεδο, να κλιμακωθεί αυτή η συνεργασία, καθώς και η συνεργασία για την καταπολέμηση της απερήμωσης. Τα συμβαλλόμενα μέρη στη σύμβαση συχνά έχουν την τάση να θεωρούν τα δικά τους προβλήματα από μια αποκλειστικώς εθνική σκοπιά. Αυτός είναι ένας τομέας όπου θεωρούμε ότι, λόγω της φύσης των προβλημάτων που συνδέονται με αυτόν, κατεξοχήν ενδείκνυται η περιφερειακή και διεθνής συνεργασία. Συνοψίζοντας, αναφέρθηκε εδώ το ζήτημα του προϋπολογισμού – των πιστώσεων του προϋπολογισμού. Είναι ένα σημαντικό σημείο• φυσικά, πρέπει επίσης να διαθέσουμε επαρκείς χρηματοδοτικούς πόρους, ώστε να δώσουμε σε αυτούς τους μηχανισμούς τη δυνατότητα να ανταποκριθούν στις ανάγκες."@el10 "I seem to have detected in this debate a certain sadness, a certain consternation and perhaps a little scepticism on the part of some Members as to what we can do from now on to combat drought and desertification, having regard to what we have done to date in this field. The establishment of a European observatory on drought was mentioned. That was in fact one of the points discussed and debated at the informal meeting of Environment Ministers in Portugal and one could conclude from that debate that they regard the establishment of a European observatory on drought as an important measure both to draw attention to drought-related problems as well as to build the model required for the measures which must be, or could be, implemented in order to combat drought. This is therefore, as I said, a measure that the Environment Ministers view with interest and enthusiasm. Let us hope, then, that the Madrid Conference will produce results that come up to our expectations. However, I think that the conditioning factors and the context have changed significantly since 1994, particularly in more recent times. I think that the growing awareness among governments, politicians in general, civil society and public opinion of issues concerning climate change, the environmental challenges facing us and, in particular, combating desertification, climate change and water shortages, will help us to press ahead, with confidence, optimism, and a renewed impetus in combating the serious environmental problems that we shall increasingly have to face. We also have reasons for some confidence and optimism when we see the Council of the European Union taking on important commitments, I would even say extremely important commitments, and taking the lead internationally in announcing measures for combating climate change and proposing that they become standards, goals to be achieved by the entire international community. Portugal, in its Presidency of the European Union, will naturally have an important role to play here too, since we shall be leading the European Union at the Bali Conference which, as you know, will be preparing the decisions that we shall need to take in that area post-Kyoto 2012. We think that the Madrid Conference of the Parties to the Convention to Combat Desertification could in fact provide an opportunity for renewing and updating the commitments made in 1994. We hope so. We have three or four priorities that we think it would be useful to achieve. First, it is our opinion that the Parties to the Convention should improve their internal coordination as regards combating desertification, by taking a more integrated approach to this issue as a whole. As the honourable Member mentioned, ministers for the various sectors often adopt domestic measures without previously agreeing on the objectives to be attained, so that decision-making is rather ad hoc and random. At national level, therefore, coordination between the various departments holding responsibilities in this area needs in fact to be more effective and more efficient. It was mentioned in this House, and I also said it myself in my first speech, that it is very important for civil society to feel more involved in implementing the measures needed to combat desertification. Many of the problems are specific and localised, having a profound effect on the local population, and it is important in this combat that there should be a sense of ‘ownership’ or taking on board of the policies necessary to combat desertification. We must also enhance the institutional mechanisms for implementing the Convention. We also think it is important, at regional and international level, to step up such cooperation as well as cooperation to combat desertification. The Parties to the Convention frequently tend to view their own problems from an exclusively national point of view. This is one area where it seems to us, by the very nature of the problems involved, that regional and international cooperation are particularly appropriate. To conclude, the question of the budget was mentioned here – budgetary appropriations. It is an important point; naturally we must also allocate sufficient financial resources to enable these mechanisms to meet needs."@en4 "Creo que he percibido en este debate cierta tristeza, cierta consternación y, quizá, algo de escepticismo por parte de algunas de sus Señorías en cuanto a lo que podemos hacer de ahora en adelante para combatir la sequía y la desertización, teniendo en cuenta lo que hemos hecho hasta la fecha en este ámbito. Se ha mencionado el establecimiento de un observatorio europeo de la sequía; de hecho, fue uno de los puntos tratados y debatidos en la reunión informal de los ministros de Medio Ambiente en Portugal, y de dicho debate podría extraerse que consideran el establecimiento de un observatorio europeo de la sequía como una medida importante tanto para atraer la atención sobre los problemas relacionados con la sequía, como para desarrollar el modelo necesario para las medidas que deben, o pueden ser, puestas en práctica para combatir la sequía. Por consiguiente, ésta es, como he dicho, una medida que los ministros de Medio Ambiente observan con interés y entusiasmo. Esperemos, entonces, que la Conferencia de Madrid produzca resultados acordes con nuestras expectativas. Sin embargo, creo que el contexto y los factores condicionantes han cambiado significativamente desde 1994, especialmente en los últimos años. Creo que la creciente concienciación entre los Gobiernos, los políticos en general, la sociedad civil y la opinión pública acerca de los problemas que afectan al cambio climático, los retos medioambientales a los que nos enfrentamos y, en concreto, la lucha contra la desertización, el cambio climático y la escasez de agua, nos ayudará a avanzar con confianza, optimismo e ímpetu renovado para combatir los graves problemas medioambientales que tendremos que afrontar cada vez con mayor frecuencia. Tenemos también razones para mantener cierta confianza y optimismo cuando vemos al Consejo de la Unión Europea adoptar compromisos importantes, incluso diría extremadamente importantes, así como asumir un liderazgo internacional al anunciar medidas para combatir el cambio climático y proponer que se conviertan en normas y objetivos que alcanzar por la totalidad de la comunidad internacional. Portugal, en su Presidencia de la Unión Europea, tendrá sin duda que desempeñar un importante papel también en este ámbito, pues lideraremos la Unión Europea en la Conferencia de Bali que, como saben, preparará las decisiones que deberemos tomar en dicha área con posterioridad a Kyoto 2012. Creemos que la Conferencia de las Partes del Convenio de Lucha contra la Desertización, en Madrid, podría, de hecho, brindar una oportunidad para renovar y adaptar los compromisos adquiridos en 1994, y así lo esperamos. Tenemos tres o cuatro prioridades que pensamos que convendría alcanzar. En primer lugar, pensamos que las Partes del Convenio deberían mejorar su coordinación interna por lo que respecta a la lucha contra la desertización, adoptando un enfoque más integrado hacia este problema en su conjunto. Como su Señoría ha mencionado, los ministros de los diferentes sectores adoptan a menudo medidas internas, sin haber acordado previamente los objetivos que deben alcanzarse, por lo que la toma de decisiones se realiza de una manera bastante y aleatoria. Por lo tanto, a escala nacional, la coordinación entre los diversos departamentos con responsabilidades en este ámbito ha de ser, realmente, más eficiente y eficaz. Se ha mencionado en esta Cámara, como también lo hice yo en mi primer discurso, que es muy importante para la sociedad civil sentir una mayor participación en la aplicación de las medidas necesarias para combatir la desertización. Muchos de los problemas tienen un carácter específico y localizado, surtiendo un profundo efecto sobre la población local, y sería importante que existiera en esta lucha cierto sentido de «pertenencia», o de tomar como propias las políticas necesarias para combatir la desertización. Debemos potenciar también los mecanismos institucionales para la puesta en práctica del Convenio. Asimismo, creemos que es importante, a escala regional e internacional, intensificar dicha cooperación, además de la existente para combatir la desertización. Con frecuencia, las Partes del Convenio tienden a considerar sus propios problemas desde un punto de vista exclusivamente nacional, mientras que se trata de un ámbito en el que nos parece, por la propia naturaleza de los problemas que incluye, que la cooperación regional e internacional resulta particularmente adecuada. Para concluir, se ha mencionado aquí la cuestión del presupuesto —las dotaciones presupuestarias—. Es un punto importante; naturalmente, debemos asignar también recursos financieros suficientes para posibilitar que estos mecanismos cubran las necesidades identificadas."@es21 "Tundub, et ma olen selle arutelu jooksul täheldanud teatavat kurbust, teatavat masendust ja võib-olla pisukest skepsist mõnede parlamendiliikmete poolt, sest nüüdsest on meil võimalik võidelda põua ja kõrbestumisega, võttes arvesse seda, mida oleme selles valdkonnas teinud tänase päevani. Euroopa Põuavaatluskeskuse loomist mainiti. See oli tegelikult üks punkt, mille üle arutleti ja vahetati mõtteid Portugalis toimunud keskkonnaministrite mitteametlikul kohtumisel ja sellest arutelust võib järeldada, et Euroopa Põuavaatluskeskuse loomist peetakse tähtsaks meetmeks nii põuaga seotud probleemide paremaks teadvustamiseks kui ka nõutavate abinõude mudeli koostamiseks, mida peab või peaks rakendama põuaga võitlemiseks. Seetõttu on see meede, nagu ma ütlesin, keskkonnaministrite poolt pälvinud huvi ja entusiastlikku lähenemist. Loodame siis, et Madridi konverentsi tulemused vastavad meie ootustele. Siiski arvan ma, et tingimuslikud tegurid ja kontekst on alates 1994. aastast märkimisväärselt muutunud, eriti viimasel ajal. Ma arvan, et valitsuste, poliitikute üldiselt, kodanikuühiskonna ja avaliku arvamuse kasvav teadlikkus kliimamuutuse probleemidest, meie eest seisvatest keskkonda puudutavatest väljakutsetest ja iseäranis kõrbestumise vastu võitlemisest, kliimamuutusest ja veepuudusest, aitab meil edasi püüelda, läheneda usalduse, optimismi ja uuenenud hooga tõsistele keskkonna valdkonda puudutavatele probleemidele, millega meil tuleb jätkuvalt silmitsi seista. Põhjust usalduseks ja optimismiks annab ka see, et näeme Euroopa Liidu Nõukogu võtmas endale tähtsaid kohustusi, ütleksin isegi, et erakordselt tähtsaid kohustusi, võttes rahvusvahelise juhtrolli kliimamuutusega võitlemise meetmete teatavaks tegemisel ja tehes ettepaneku nende normiks muutmiseks, need eesmärgid tuleb saavutada kogu rahvusvahelise üldsuse poolt. Portugalil Euroopa Liidu eesistujariigina on siin loomulikult tähtis roll, kuna meie juhime Euroopa Liitu ka Bali konverentsil, mis teatavasti valmistab ette otsused, mida me peaksime selles valdkonnas teostama Kyoto 2012 järgsel perioodil. Me arvame, et ÜRO kõrbestumise tõkestamise konventsiooni osaliste Madridi konverents annab meile tegelikult võimaluse uuendada ja kaasajastada 1994. aastal võetud kohustusi. Me loodame seda. Meil on kolm või neli prioriteeti, mille saavutamist me peame kasulikuks. Esiteks, meie arvates peavad konventsiooniosalised võitluses kõrbestumisega parendama sisemist koordinatsiooni, võttes omaks integreeritud lähenemise probleemile tervikuna. Nagu austatud parlamendiliige mainis, võtavad eri valdkondade ministrid sageli kohalikke meetmeid leppimata omavahel eelnevalt kokku püstitatud eesmärkides, nii on otsustusprotsess pigem juhuslik ning otstarbekas ainult teatavaks juhtumiks. Seetõttu tuleks selle valdkonna eest vastutavate eri ametkondade koordinatsioon riiklikul tasandil muuta tõhusamaks ja tulemuslikumaks. Täiskogul mainiti ja ka mina ütlesin seda oma esimeses kõnes, et väga suurt tähtsust omab kodanikuühiskonna suurem kaasamine kõrbestumise vastaseks võitluseks vajalike meetmete rakendamisel. Paljud probleemid esinevad kindlalt piiritletud aladel ja on neile eriomased, mõjutades sügavalt kohalikku elanikkonda ning selles võitluses on oluline peremehetunne või kõrbestumise vastaseks võitluseks vajalike poliitikate omaksvõtmine. Konventsiooni elluviimiseks peame samuti tõhustama institutsioonilisi mehhanisme. Me peame tähtsaks sellise piirkondlikul ja rahvusvahelisel tasandil tehtava koostöö, samuti nagu kõrbestumise vastast võitlust puudutava koostöö jõulisemaks muutmist. Konventsiooni osalised kalduvad sageli probleeme nägema kitsalt oma riigi vaatepunktist. See on valdkond, kus meie arvates, arvestades kõnealuste probleemide tegelikku olemust, on piirkondlik ja rahvusvaheline koostöö eriti asjakohane. Lõpetuseks, eelarveküsimus sai siin ära mainitud – eelarvelised eraldised. See on tähtis punkt; loomulikult peame me assigneerima piisavalt rahalisi vahendeid nende mehhanismide nõutavaks toimimiseks."@et5 ". Olen havaitsevinani tässä keskustelussa tiettyä surumielisyyttä ja tiettyä tyrmistystä sekä kenties pientä skeptisyyttä joidenkin jäsenten taholta sen suhteen, mitä voimme tehdä tästä eteenpäin kuivuuden ja aavikoitumisen torjumiseksi, kun otetaan huomioon tähänastiset toimet. Myös EU:n kuivuuden seurantakeskuksesta on ollut puhetta. Tästä itse asiassa keskusteltiin Portugalissa järjestetyssä ympäristöministerien epävirallisessa kokouksessa. Keskustelusta voidaan päätellä, että ministerit pitävät seurantakeskuksen perustamista tärkeänä toimena, jotta voidaan kiinnittää huomiota kuivuuteen liittyviin ongelmiin ja luoda malli toimille, jotka on toteutettava tai jotka voidaan toteuttaa kuivuuden torjumiseksi. Siten tämä on toimi, johon ympäristöministerit suhtautuvat mielenkiinnolla ja innokkaasti, kuten jo totesin. Toivokaamme siten, että Madridin konferenssi tuottaa odotuksiemme mukaisia tuloksia. Minusta ehdollistavat tekijät ja konteksti ovat kuitenkin muuttuneet merkittävästi vuoden 1994 jälkeen ja erityisesti hiljattain. Minusta kasvava tietoisuus ilmastonmuutokseen liittyvistä kysymyksistä, ympäristöhaasteista sekä erityisesti aavikoitumisen, ilmastonmuutoksen ja vesipulan torjumisesta hallitusten, poliitikkojen yleisesti, kansalaisyhteiskunnan ja kansalaisten keskuudessa auttaa meitä jatkamaan sinnikkäästi, luottavaisesti, optimistisena ja uusin voimin taistelua näitä vakavia ja lisääntyviä ympäristöongelmia vastaan. Meillä on syytä myös jonkinasteiseen uskoon ja optimismiin, kun näemme, että Euroopan unionin neuvosto ottaa vastuulleen tärkeitä, sanoisin jopa äärimmäisen tärkeitä sitoumuksia, ja kun se ottaa kansainvälisen johtoaseman ilmoittaessaan ilmastonmuutoksen vastaisista toimista ja ehdottaessaan, että niistä tehdään vaatimuksia ja tavoitteita, joihin koko kansainvälisen yhteisön on pyrittävä. Portugalilla on Euroopan unionin puheenjohtajavaltion ominaisuudessa luonnollisesti tärkeä rooli myös tältä osin, sillä johdamme Euroopan unionia Balin kokouksessa, jossa, kuten tiedätte, valmistellaan päätökset, jotka meidän on tehtävä Kioton sopimuksen jälkeen vuonna 2012. Aavikoitumisen estämistä koskevan yleissopimuksen osapuolten konferenssi saattaisikin mielestämme tarjota tilaisuuden uudistaa ja päivittää vuonna 1994 tehtyjä sitoumuksia, ainakin toivomme niin. Meillä on kolme tai neljä ensisijaista tavoitetta, joiden saavuttaminen olisi hyödyllistä. Ensinnäkin katsomme, että yleissopimuksen osapuolten olisi parannettava kansainvälistä yhteistyötään aavikoitumisen estämisen parissa omaksumalla nykyistä yhtenäisempi näkemys tästä aiheesta kokonaisuutena. Kuten arvoisa jäsen mainitsi, eri alojen ministerit toteuttavat usein kansallisia toimia sopimatta etukäteen ajettavista tavoitteista, joten päätöksenteko on lähinnä tilapäistä ja sattumanvaraista. Näin ollen tästä alueesta vastuussa olevien eri ministeriöiden välistä kansallista yhteistyötä onkin tehostettava. Täällä parlamentissa on mainittu, ja myös minä mainitsin ensimmäisessä puheenvuorossani, että on hyvin tärkeää, että kansalaisyhteiskunta voi tuntea voivansa osallistua entistä aktiivisemmin aavikoitumisen vastaisten toimien toteutukseen. Monet ongelmat ovat erityisiä ja paikallisia, ja niillä on suuri vaikutus paikallisväestöihin, joten aavikoitumisen torjunnassa on tärkeää olla tunne ”omistajuudesta”, tai siihen on otettava mukaan aavikoitumisen torjumiseksi välttämätön politiikka. Meidän on vahvistettava myös yleissopimuksen täytäntöönpanon institutionaalisia mekanismeja. Mielestämme on myös tärkeää jouduttaa alueellista ja kansainvälistä yhteistyötä tältä osin sekä myös yhteistyötä aavikoitumisen torjumiseksi. Yleissopimuksen osapuolilla on usein taipumus tarkastella ongelmiaan yksistään kansallisesta näkökulmasta. Tämä on ala, jolla alueellinen ja kansainvälinen yhteistyö on mielestämme erityisen tärkeää ongelmien luonteen vuoksi. Lopuksi puhuisin budjettimäärärahoista, jotka on mainittu täällä. Tämä on tärkeä kysymys: meidän on luonnollisesti myös osoitettava tarpeeksi rahoitusta näiden mekanismien tarpeiden kattamiseksi."@fi7 "Je crois avoir décelé lors de ces débats une certaine tristesse et une certaine consternation, voire un certain scepticisme de la part de membres ici présents quant à l’écart entre ce que nous sommes à présent en mesure de déployer pour lutter contre la sécheresse et la désertification et ce que nous avons accompli à ce jour dans ce domaine. Il a également été fait mention d'un observatoire européen de la sécheresse. Il s'agit de l'un des points à l'ordre du jour dont ont débattu les ministres de l'environnement lors de la réunion informelle au Portugal. À l'issue des débats, ils ont jugé que la mise en place d'un observatoire européen de la sécheresse représenterait une mesure significative à la fois pour attirer l'attention du public sur les problèmes liés à la sécheresse et pour établir un point de référence nécessaire devant, ou pouvant, être mis en place afin de lutter contre la sécheresse. Comme je l'ai mentionné auparavant, les ministres de l'environnement font preuve d’intérêt et enthousiasme à l’égard de cette mesure. Espérons alors que la conférence de Madrid produira les effets escomptés. Cependant, je pense que les facteurs de conditionnement et le contexte ont considérablement évolué depuis 1994, notamment ces derniers temps. Selon moi, la sensibilisation accrue des gouvernements, du monde politique en général, de la société civile et de l'opinion publique à l’égard du changement climatique, des défis environnementaux auxquels nous faisons face, notamment la lutte contre la désertification, le changement climatique et la pénurie d'eau nous aident à persévérer avec confiance et optimisme et à redonner une impulsion à notre lutte contre les problèmes environnementaux auxquels nous devrons faire face de plus en plus souvent. Nous avons également toutes les raisons d'avoir confiance et de rester optimistes en voyant les engagements majeurs pris par le Conseil de l'Union européenne. J'ajouterai même qu'ils sont extrêmement importants car nous prenons le pas au niveau international en annonçant des mesures pour lutter contre le changement climatique qui se traduisent en normes, en objectifs à atteindre pour l'ensemble de la communauté internationale. Dans le cadre de sa présidence de l'Union européenne, il va de soi que le Portugal va également jouer un rôle important à cet égard, étant donné que nous représenterons l'Union européenne à la conférence de Bali qui, comme vous le savez, sera l'occasion de préparer les décisions que nous devrons prendre dans ce domaine après Kyoto 2012. Nous pensons que la Conférence des parties à la Convention sur la lutte contre la désertification, qui se tiendra à Madrid, sera en effet l'occasion de renouveler et de mettre à jour les engagements pris en 1994. Du moins, nous l'espérons. Nous pensons qu'il serait utile de réaliser trois ou quatre de ces priorités. Premièrement, les parties présentes à la convention devraient améliorer leur coordination interne en ce qui concerne la lutte contre la désertification en privilégiant une approche davantage intégrée face au problème en tant que tel. Comme nos très chers collègues en ont fait mention, les ministres des différents secteurs adoptent le plus souvent des mesures nationales sans se consulter au préalable sur les objectifs à atteindre afin que le processus décisionnel soit approprié à la situation et non décidé de manière aléatoire. Les divers services pertinents doivent ainsi coordonner leurs actions au niveau national afin de voir leurs efforts aboutir et d'être plus efficaces. Cela a été dit à cette Assemblée et je l'ai également mentionné lors de ma première intervention. Il est primordial que la société civile se sente davantage impliquée dans la mise en œuvre des mesures nécessaires à la lutte contre la désertification. Bon nombre de problèmes sont spécifiques à une région et sont isolés avec un effet marqué sur la population locale. Dès lors, il est important que chacun «s'empare» dans cette lutte des actions nécessaires contre la désertification. Nous devons également consolider les mécanismes institutionnels pour pouvoir mettre en place cette convention. Nous pensons qu'il est important de renforcer une telle coopération aux niveaux régional et international ainsi que la coopération visant à lutter contre la désertification. Les parties prenant part à la convention tendent à considérer leurs problèmes d'un point de vue uniquement national. Cela représente pour nous le cœur du problème, là où la coopération régionale et internationale prend tout son sens. En conclusion, il a été fait mention du budget – les crédits budgétaires. Naturellement, il est important que nous affections les fonds nécessaires pour permettre à ces mécanismes de fonctionner correctement."@fr8 "Egyfajta szomorúság tűnt fel számomra ebben a vitában, egyfajta megrökönyödés és talán egy kevés szkepticizmus is néhány képviselő részéről a tekintetben, hogy mostantól kezdve mit tehetünk az aszály és az elsivatagosodás elleni küzdelemben, tekintettel mindarra, amit mostanáig e területen tettünk. Szóba került egy, az aszállyal foglalkozó európai megfigyelőközpont létrehozása. Valójában ez volt az egyik megvitatott és megtárgyalt kérdés a környezetvédelmi miniszterek portugáliai informális ülésén, és a vitából az a következtetés vonható le, hogy a miniszterek az aszállyal foglalkozó európai megfigyelőközpont létrehozását fontos intézkedésnek tartják mind a tekintetben, hogy felhívják a figyelmet az aszállyal kapcsolatos problémákra, mind pedig a tekintetben, hogy kiépítsenek egy, az azon intézkedésekhez szükséges modellt, amelyeket az aszály elleni küzdelem érdekében végre kell vagy végre lehetne hajtani. Ez tehát – mint mondtam – egy olyan intézkedés, amelyet a környezetvédelmi miniszterek érdeklődéssel és lelkesedéssel szemlélnek. Csak remélhetjük, hogy a madridi konferencia elvárásainknak megfelelő eredményeket fog hozni. Úgy gondolom azonban, hogy a szabályozási tényezők és az összefüggés 1994 óta – és különösen a legutóbbi időkben – jelentősen megváltoztak. Szerintem az éghajlatváltozással, az előttünk álló környezeti kihívásokkal és – különösen – az elsivatagosodás, az éghajlatváltozás és a vízhiány elleni küzdelemmel kapcsolatos kérdéseket tekintve általánosságban a kormányok, politikusok, a civil társadalom és a közvélemény körében megnövekedett tudatosság segíteni fog bennünket abban, hogy bizakodva, optimistán és megújult lendülettel haladjunk előre azon súlyos környezeti problémákkal szembeni küzdelemben, amelyekkel egyre inkább szembesülnünk kell. Azért is van okunk a bizakodásra és az optimizmusra, mert látjuk, hogy az Európai Unió Tanácsa fontos – sőt, mondhatnám, rendkívül fontos – kötelezettségvállalásokat tesz, és nemzetközi szinten vezető szerepet vállal az éghajlatváltozás elleni küzdelemre irányuló intézkedések bejelentésével és annak javasolásával kapcsolatban, hogy ezek a teljes nemzetközi közösség által elérendő normákká, célokká váljanak. Portugáliának – az Európai Unió elnökségeként –természetesen lényeges szerepet kell itt is játszania, mivel mi vezetjük az Európai Uniót a bali konferencián, amely – mint tudják – előkészíti azokat a döntéseket, amelyeket e területen a Kyoto utáni, 2012-t követő időszakban meg kell majd tennünk. Úgy gondoljuk, hogy az elsivatagosodás elleni küzdelemről szóló egyezmény részes feleinek madridi konferenciája tényleges lehetőséget jelenthetne az 1994-ben tett kötelezettségvállalások megújítására és frissítésére. Reméljük. Három-négy olyan prioritásunk van, amelyeket szerintünk hasznos lenne elérni. Először is, véleményünk szerint az Egyezmény részes feleinek javítaniuk kell belső koordinációjukat az elsivatagosodás elleni küzdelem tekintetében azzal, hogy e kérdés egészét tekintve integráltabb megközelítést alkalmaznak. Amint azt a tisztelt képviselő is említette, a különböző ágazatok miniszterei gyakran anélkül fogadnak el hazai intézkedéseket, hogy elérendő célkitűzésekben állapodtak volna meg korábban, így pedig a döntéshozatal felettébb ad hoc jellegű és véletlenszerű. Ezért nemzeti szinten az e területen feladatokkal rendelkező különfélem minisztériumok közötti koordinációnak hatékonyabbnak és eredményesebbnek kell lennie. Itt a Parlamentben már említették és magam is mondtam első beszédemben, hogy igen fontos az, hogy a civil társadalom azt érezze, hogy még jobban részt vesz az elsivatagosodás elleni küzdelemhez szükséges intézkedések végrehajtásában. Sok probléma egyedi és helyhez kötött és mélyen hat a helyi lakosságra, e küzdelemben pedig fontos, hogy az elsivatagosodás elleni küzdelemhez szükséges politikákkal kapcsolatban legyen egyfajta „tulajdonlás” érzet vagy felvállalás. Fokoznunk kell az Egyezményt végrehajtó intézményi mechanizmusokat is. Szerintünk az is fontos, hogy regionális és nemzetközi szinten fokozzuk az ilyenfajta együttműködést, valamint az elsivatagosodás elleni küzdelemre irányuló együttműködést. Az Egyezmény részes felei gyakran hajlanak arra, hogy saját problémáikat kizárólag nemzeti szempontból vizsgálják. Számunkra úgy tűnik, hogy ez egy olyan terület, ahol – az érintett problémák jellegéből fakadóan – különösen helyénvaló a regionális és a nemzetközi együttműködés. Végül a költségvetés – a költségvetési előirányzatok – kérdése is szóba került. Ez fontos téma; természetesen elegendő pénzügyi forrást kell szétosztanunk, hogy lehetővé váljon e mechanizmusok számára az igények kielégítése."@hu11 "Mi sembra di aver percepito in questa discussione da parte di alcuni deputati una certa qual mestizia, una certa costernazione e una punta di scetticismo su quello che possiamo fare a partire da ora per combattere la siccità e la desertificazione, alla luce di quanto abbiamo fatto fino ad ora in questo campo. E’ stata inoltre menzionata la creazione di un osservatorio europeo sulla siccità, punto che è stato discusso alla riunione informale dei ministri dell’Ambiente tenutasi in Portogallo, discussione dalla quale si può concludere che la creazione di un osservatorio europeo sulla siccità è visto come una misura importante per richiamare l’attenzione sui problemi legati alla siccità e per costruire il modello indispensabile per le misure che devono o potrebbero essere attuate per combattere la siccità. Si tratta quindi di un provvedimento, come ho già detto, per il quale i ministri dell’Ambiente hanno dimostrato interesse e entusiasmo. Speriamo dunque che la conferenza di Madrid dia i risultati sperati. Tuttavia, credo che i fattori determinanti e il contesto siano cambiati in modo significativo dal 1994, soprattutto in tempi recenti. Sono del parere che la crescente consapevolezza fra i governi, i politici in generale, la società civile e l’opinione pubblica su questioni relative al cambiamento climatico, alle sfide ambientali e, in particolare, alla lotta contro la desertificazione, al cambiamento climatico e alla scarsità di acqua, ci consentirà di fare passi in avanti, con fiducia, ottimismo, e con rinnovato slancio nella lotta contro i sempre più gravi problemi ambientali che dovremo affrontare. Un’altra fonte di fiducia e ottimismo è rappresentata dal fatto che il Consiglio dell’Unione europea si assuma impegni importanti, oserei dire molto importanti, e assuma un ruolo guida a livello internazionale nell’annunciare misure nel campo della lotta contro il cambiamento climatico, proponendo di farne dei punti di riferimento, obiettivi per l’intera comunità internazionale. Il Portogallo e la sua Presidenza dell’Unione europea dovranno naturalmente svolgere anch’essi un ruolo importante, dal momento che dovremo rappresentare l’Unione europea alla conferenza di Bali che, come sapete, avrà il compito di preparare le decisioni che dovranno essere prese in questo campo una volta scaduto il protocollo di Kyoto, nel 2012. A nostro parere la Conferenza di Madrid delle parti alla Convenzione sulla lotta alla desertificazione potrebbe rappresentare un’opportunità per rivedere e aggiornare gli impegni assunti nel 1994. Speriamo che ciò si avveri. Vi sono tre o quattro priorità che, a nostro avviso, sarebbe bene realizzare. In primo luogo, siamo dell’opinione che le Parti alla Convenzione debbano migliorare il loro coordinamento interno per quanto riguarda la lotta contro la desertificazione, optando per un approccio più integrato alla tematica nel suo complesso. Come ha affermato l’onorevole deputato, i ministri responsabili dei vari settori spesso adottano misure senza consultazione preliminare sugli obiettivi da raggiungere, così che il processo decisionale si orienta in base ai casi individuali e manca di una strategia complessiva. A livello nazionale pertanto il coordinamento fra i vari ministeri competenti in questo campo deve essere più efficace ed efficiente. E’ stato detto nell’Assemblea, e io stesso l’ho sottolineato durante il mio primo intervento, che è molto importante che la società civile si senta più coinvolta nell’attuazione delle misure necessarie per combattere la desertificazione. Molti dei problemi sono specifici e localizzati, con effetti importanti per la popolazione locale, ed è importante che vi sia in questa lotta un senso di ovvero di partecipazione alle politiche necessarie per la lotta contro la desertificazione. Dobbiamo inoltre consolidare i meccanismi istituzionali a disposizione per l’attuazione della Convenzione. Siamo inoltre dell’avviso che sia importante, a livello regionale e internazionale, migliorare la cooperazione in questo campo, così come è necessario migliorare la cooperazione nel campo della lotta contro la desertificazione. Le parti alla Convenzione spesso tendono a vedere i loro problemi da un punto di vista esclusivamente nazionale. Si tratta di un ambito dove a nostro avviso, per la natura stessa dei problemi in questione, la cooperazione regionale e internazionale sono particolarmente opportune. In conclusione, è stata menzionata la questione del bilancio, ovvero gli stanziamenti di bilancio. Si tratta di un punto importante, e va da sé che dobbiamo stanziare delle risorse finanziarie che siano sufficienti per far sì che questi meccanismi soddisfino le esigenze esistenti."@it12 "Man atrodo šioje diskusijoje iš kai kurių narių pajutau tam tikrą liūdesį, siaubą ir tikriausiai šiek tiek skepticizmo dėl to, ką galėtume nuo dabar padaryti kovojant su sausromis ir dykumėjimu, atsižvelgiant į tai, kas iki šiol padaryta šioje srityje. Buvo minėtas Europos sausros stebėjimo tarnybos kūrimas. Tai, beje, buvo vienas dalykų, kurie buvo aptariami neformaliame aplinkos ministrų susitikime Portugalijoje ir būtų galima daryti išvadą, kad jie yra susiję su Europos sausros stebėjimo tarnybos kūrimu, kaip svarbios priemonės siekiant atkreipti dėmesį į su sausromis susijusias problemas ir sukurti modelį, reikalingą priemonėms, kurias privalu, arba galima, įgyvendinti kovojant su sausromis. Todėl kaip jau sakiau, tai yra priemonė, į kurią aplinkos ministrai žvelgia susidomėję ir entuziastingai. Tikėkimės, kad Madrido konferencijoje bus pasiekti mūsų lūkesčius pateisinsiantys rezultatai. Tačiau aš manau, kad lemiantys veiksniai ir pats kontekstas nuo 1994 m. smarkiai pasikeitė, ypač pastaruoju metu. Manau, kad didėjantis valdžios, politikų apskritai, pilietinės visuomenės sąmoningumas ir viešoji nuomonė dėl klimato kaitos, aplinkosaugos iššūkių, su kuriais susiduriame, ypač kovodami su dykumėjimu, klimato kaita ir vandens trūkumu, padės mums pasitikinčiai, optimistiškai pasistūmėti pirmyn ir suteiks naują impulsą kovai su rimtomis aplinkos problemomis, su kuriomis tenka vis dažniau susidurti. Mes taip turime priežasčių pasitikėti savimi ir būti optimistais, kuomet matome, kad Europos Sąjungos Taryba prisiima svarbius įsipareigojimus, aš net sakyčiau ypač svarbius įsipareigojimus, ir imasi vadovauti tarptautiniu mastu skelbiant priemones kovai su klimato kaita ir siūlant, kad jos taptų standartu, tikslais, kurių siektų visa tarptautinė bendruomenė. Portugalija savo pirmininkavimo Europos Sąjungai metu taip pat turės svarbų vaidmenį, kadangi ji atstovaus Europos Sąjungai Balio konferencijoje, kur, kaip žinote, bus rengiami sprendimai, kurių reikės imtis toje srityje po Kioto protokolo 2012 m. Manome, kad Konvencijai dėl kovos su dykumėjimu Madrido šalių konferencija iš tiesų galėtų suteikti galimybę atnaujinti 1994 m. prisiimtus įsipareigojimus. Tikimės to. Esame nusistatę tris prioritetus iš keturių, kuriuos manome būtų naudinga pasiekti. Pirma, mūsų nuomone Konvencijos šalys turėtų pagerinti koordinavimą susijusį su kova su dykumėjimu šalies viduje, imdamiesi labiau integruoto požiūrio į šią problemą. Kaip minėjo gerbiamas narys, įvairių sričių ministrai dažnai patvirtina vietos priemones iš anksto nesusitarę dėl siekiamų tikslų, taigi toks sprendimų priėmimas yra gan specialus ir atsitiktinis. Todėl įvairių departamentų atsakingų už šią sritį koordinavimas valstybės lygiu turi būti veiksmingesnis ir produktyvesnis. Šiame posėdyje jau buvo minėta ir aš tai jau sakiau savo pirmajame pasisakyme, kad pilietinei visuomenei labai svarbu jaustis dalyvaujančia įgyvendinant kovai su dykumėjimu reikalingas priemones. Dauguma problemų yra specifinės ir būdingos tam tikroms vietoms, turinčios gilų poveikį vietos gyventojams ir šioje kovoje svarbus „nuosavybės“ pojūtis arba imtis politikos, būtinos kovai su dykumėjimu. Konvencijai įgyvendinti taip pat privalome sustiprinti institucijų mechanizmus. Manome, kad svarbu paspartinti tokį bendradarbiavimą bei bendradarbiavimą kovai su dykumėjimu regioniniu ir tarptautiniu lygiu. Konvencijos šalys dažnai į savo problemas žvelgia išimtinai iš nacionalinių pozicijų. Tai atrodo yra viena sričių, kur pagal patį problemų pobūdį bendradarbiavimas regioniniu ir tarptautiniu lygiu ypač tiktų. Pabaigai norėčiau priburti, kad buvo minėtas biudžeto klausimas - biudžeto asignavimų. Tai svarbus aspektas, žinoma siekiant užtikrinti, kad šie mechanizmai atitiktų poreikius, turime skirti pakankamai finansinių išteklių."@lt14 ". – (PT) Man šķiet, ka šajās debatēs es esmu saklausījis skumjas, zināmā mērā izbailes un, iespējams, arī skepticismu no dažu deputātu puses attiecībā uz to, ko mēs varam darīt, sākot no šā brīža, lai cīnītos pret sausumu un pārtuksnešošanos, ņemot vērā to, ko mēs jau esam paveikuši šajā jomā. Tika pieminēta Eiropas sausuma novērošanas centra izveide. Patiesībā tas bija viens no jautājumiem, par ko diskutēja un runāja vides ministru neformālajā sanāksmē Portugālē, un no šīm debatēm varēja secināt, ka sanāksmes dalībnieki uzskata Eiropas sausuma novērošanas centra izveidi par svarīgu pasākumu gan tādēļ, lai pievērstu uzmanību ar sausumu saistītām problēmām, kā arī, lai izstrādātu pasākumu plānu, kuri jāīsteno vai kurus varētu īstenot, lai cīnītos pret sausumu. Tādēļ, kā jau es minēju, tas ir pasākumus, kuru vides ministri uzņēma ar interesi un entuziasmu. Cerēsim, ka Madrides konferencē tiks sasniegti rezultāti, kas attaisnos mūsu cerības. Tomēr es domāju, ka kopš 1994. gada, jo īpaši pēdējā laikā, ievērojami ir mainījušies noteicošie faktori un apstākļi. Es uzskatu, ka valdību, politiķu un pilsoniskās sabiedrības pieaugošā informētība un sabiedrības uzskati par klimata pārmaiņu jautājumiem, vides problēmām, kuras mums jārisina, jo īpaši cīņu pret pārtuksnešošanos, klimata pārmaiņām un ūdens trūkumu palīdzēs mums pārliecināti, optimistiski un ar jaunu sparu virzīties uz priekšu, risinot nopietnas vides problēmas, ar kurām mums arvien biežāk būs jāsastopas. Mums ir iemesls būt pārliecinātiem un optimistiskiem, kad mēs redzam, kādas nopietnas saistības uzņemas Eiropas Savienības Padome, es pat teiktu ārkārtīgi nozīmīgas saistības, kā arī kad mēs redzam, kā tā uzņemas vadību starptautiskā līmenī, pieņemot pasākumus cīņai pret klimata pārmaiņām un ierosinot tos noteikt par standartiem, mērķiem, uz kuriem jātiecas visai starptautiskajai sabiedrībai. Portugālei kā Eiropas Savienības prezidējošai valstij pilnīgi noteikti būs ļoti būtiska loma šajā saistībā, jo mēs virzīsim Eiropas Savienību uz Bali konferenci, kurā, kā jau jūs zināt, tiks gatavoti lēmumi, kuri būs jāpieņem attiecībā uz šiem jautājumiem līdz Kioto saistību perioda beigām, t. i., līdz 2012. gadam. Mēs domājam, ka Konvencijas par cīņu pret pārtuksnešošanos dalībvalstu konference Madridē patiesībā varētu sniegt iespēju pārskatīt un aktualizēt 1994. gadā uzņemtās saistības. Mēs tā ceram. Mēs esam noteikuši trīs vai četras prioritātes, kuras, pēc mūsu domām, vajadzētu sasniegt. Pirmkārt, mēs uzskatām, ka Konvencijas dalībvalstīm vajadzētu uzlabot savstarpējo koordinēšanu attiecībā uz cīņu pret pārtuksnešošanos, piemērojot integrētāku pieeju šim jautājumam kopumā. Kā jau cienījamais Parlamenta deputāts minēja, dažādu nozaru ministri bieži vien pieņem pasākumus valsts līmenī, nesaskaņojot sasniedzamos mērķus, tādējādi pieņemtie lēmumi drīzāk ir un nejauši. Tādēļ valstu līmenī koordinācijas pasākumiem starp dažādām iestādēm, kuras ir kompetentas šajā jomā, ir jābūt efektīvākiem. Šajā Parlamentā tika pieminēts, un arī es savā pirmajā runā teicu, ka ir ļoti būtiski, lai pilsoniskā sabiedrība justos vairāk iesaistīta pārtuksnešošanās novēršanas pasākumu īstenošanā. Daudzas no problēmām ir specifiskas un lokalizētas, un lielā mērā ietekmē vietējos iedzīvotājus, un tādēļ ir svarīgi, piedaloties šajā cīņā vai izstrādājot politiku cīņai pret pārtuksnešošanos, sajust „piederības” sajūtu. Mums ir arī jāatbalsta institucionālie mehānismi Konvencijas piemērošanas nodrošināšanai. Mēs arī uzskatām, ka ir svarīgi reģionālā un starptautiskā līmenī uzlabot šāda veida sadarbību, kā arī sadarbību attiecībā uz cīņu pret pārtuksnešošanos. Konvencijas dalībvalstis bieži redz savas problēmas, ņemot vērā tikai sev būtiskos aspektus. Tieši tādēļ mēs uzskatām, ka, ņemot vērā iesaistīto problēmu raksturu, reģionāla un starptautiska sadarbība ir īpaši vēlama. Noslēgumā vēlos piebilst, ka tika pieminēts budžeta jautājums – budžeta apropriācijas. Tas ir ļoti būtisks jautājums; protams, ka mums ir jāpiešķir pietiekami finanšu resursi, lai nodrošinātu šo procesu atbilstību vajadzībām."@lv13 "Julgo ter percebido neste debate, da parte de alguns dos senhores deputados, alguma tristeza, alguma consternação, eventualmente algum cepticismo sobre o que podemos fazer daqui para o futuro no combate à seca e à desertificação em face do que temos feito até agora nesse domínio. Foi aqui referida a criação de um Observatório Europeu da Seca. Este foi efectivamente um dos pontos que os Ministros do Ambiente reunidos informalmente em Portugal discutiram e debateram e pode concluir-se do seu debate que consideram a criação deste Observatório Europeu da Seca uma medida importante, quer para chamar a atenção para os problemas ligados à seca, quer para construir o modelo necessário às medidas que tenham que ser, ou possam ser, implementadas para o combate à seca. Esta é, portanto, como vos digo, uma medida que os Ministros do Ambiente vêem com interesse e com empenho. Esperemos, pois, pelos resultados da Conferência de Madrid, esperemos que esses resultados sejam à medida das nossas expectativas. Mas eu julgo que as condicionantes e o contexto mudaram significativamente desde 1994 para cá, e, em particular, nos tempos mais recentes. Julgo que a crescente consciência que os governos, os políticos em geral, as sociedades civis, a nossa opinião pública vão tendo das questões relativas às alterações climáticas, aos desafios ambientais que enfrentamos e, designadamente, nas questões ligadas ao combate à desertificação, às alterações climatéricas, aos problemas de falta de água, nos vai ajudar a dar um novo impulso e um novo ímpeto, com confiança, com optimismo, no combate aos graves problemas ambientais com que vamos crescentemente ser confrontados. Temos também razões para alguma confiança e algum optimismo quando vemos o Conselho da União assumir compromissos importantes, diria mesmo extremamente importantes, e de grande liderança internacional quando anuncia medidas de combate às alterações climáticas e as propõe como norma, como metas a atingir por toda a comunidade internacional. Também nessa medida Portugal, enquanto Presidência da União Europeia, terá naturalmente um papel importante a desempenhar, uma vez que lideraremos a União Europeia na Conferência de Bali que vai, como sabem, preparar as decisões que nesta área teremos que adoptar pós-Quioto 2012. Julgamos que esta Conferência de Madrid das Partes na Convenção sobre a Desertificação pode efectivamente ser um momento de renovação e de modernização dos compromissos assumidos em 1994. Esperamos que assim seja. Teremos três ou quatro prioridades que julgamos que seria útil que pudessem ser cumpridas. Em primeiro lugar, julgamos que os Estados Partes na Convenção têm que melhorar a sua coordenação interna no que diz respeito ao combate à desertificação, isto é, assumir uma abordagem que seja mais integrada de toda esta problemática. Foi aqui referido pelo Sr. Deputado que, internamente, muitas vezes os ministérios sectoriais tomam medidas sem que previamente se concertem nos objectivos a atingir e tomam-nas de uma forma ad hoc e casuística. É preciso por isso que, ao nível nacional, a coordenação entre os diversos departamentos que têm responsabilidades nesta área seja efectivamente uma cooperação mais eficaz e mais eficiente. Foi referido na assembleia, e também por mim na minha intervenção inicial, que é muito importante um maior empenhamento da sociedade civil na aplicação das medidas que são necessárias para combater a desertificação. Muitos dos problemas são problemas específicos, localizados, problemas que, eles próprios, afectam muito as populações localmente, e é importante que haja, também nesta luta, o sentido de "ownership", de pertença ou de apropriação das políticas necessárias ao combate à desertificação. Temos também que reforçar os mecanismos institucionais de aplicação da Convenção. Julgaríamos também importante que, ao nível regional e ao nível internacional, esta cooperação e a cooperação para o combate à desertificação fosse também reforçada. Muitas vezes os Estados Partes na Convenção têm tendência para olhar para os seus próprios problemas numa perspectiva exclusivamente nacional. Esta é uma área onde nos parece que, pela natureza dos problemas envolvidos, a cooperação regional e internacional se justificam particularmente. Finalmente, falou-se aqui de orçamento, falou-se aqui de dotação financeira. É um ponto importante. Naturalmente temos também que dotar estes mecanismos dos meios financeiros que estejam à altura de responder às necessidades."@mt15 "Het is net alsof ik in dit debat een zekere bedroefdheid bespeur, een zekere ontsteltenis en misschien een wat kritische houding van de zijde van sommige Leden over wat we vanaf nu kunnen doen ter bestrijding van droogte en woestijnvorming, gelet op datgene wat we tot nu toe op dit gebied hebben gedaan. De vestiging van een Europese observatiepost voor droogte werd genoemd. Dat was feitelijk een van de punten die besproken werden op de informele bijeenkomst van de milieuministers in Portugal. Men zou uit dat debat kunnen concluderen dat zij de vestiging van een Europese observatiepost voor droogte als een belangrijke maatregel beschouwen om de aandacht te vestigen op aan droogte gerelateerde problemen, maar ook om het model te bouwen dat vereist is voor de maatregelen die moeten of kunnen worden ten uitvoer gelegd om droogte te bestrijden. Daarom is dit, zoals ik heb gezegd een maatregel die de milieuministers met belangstelling en enthousiasme begroeten. Laten we voorts hopen dat de conferentie van Madrid resultaten zal opleveren die aan onze verwachtingen voldoen. Ik denk echter dat de bepalende factoren en de context sinds 1994 significant zijn veranderd, vooral in de laatste jaren. Ik denk dat het groeiend bewustzijn bij regeringen, politici in het algemeen, maatschappelijke organisaties en publieke opinie over vraagstukken betreffende klimaatverandering, de milieukwesties waarmee we worden geconfronteerd en vooral de strijd tegen woestijnvorming, klimaatverandering en watertekorten ons helpen door te gaan met vertrouwen, optimisme en een vernieuwd elan bij de bestrijding van de ernstige milieuproblemen waarmee we steeds meer worden geconfronteerd. We hebben ook reden tot enig vertrouwen en optimisme als we zien dat de Raad van de Europese Unie belangrijke verplichtingen aangaat, ik zou zelfs zeggen uiterst belangrijke verplichtingen, en dat de Raad internationaal het voortouw neemt bij de aankondiging van maatregelen ter bestrijding van klimaatverandering en voorstelt dat deze normen worden, doelen die door de hele internationale gemeenschap moeten worden bereikt. Portugal, dat nu het voorzitterschap van de Europese Unie bekleedt, zal natuurlijk hier ook een belangrijk rol spelen, aangezien we de Europese Unie voorzitten op de conferentie op Bali die zoals u weet de besluitvorming voorbereidt die we op dat gebied nodig zullen hebben post-Kyoto 2012. Wij geloven dat de Madrileense Conferentie van partijen inzake het Verdrag ter bestrijding van woestijnvorming feitelijk een gelegenheid kan zijn voor het herzien en actualiseren van de verplichtingen die in 1994 zijn aangegaan. Dat hopen wij. We hebben drie of vier prioriteiten waarvan we menen dat het zinvol is die te realiseren. Ten eerste is het onze mening dat partijen bij het Verdrag hun interne coördinatie met betrekking tot bestrijding van woestijnvorming moeten verbeteren door een meer geïntegreerde aanpak van dit vraagstuk in zijn geheel. Zoals de geachte afgevaardigde al aangaf, nemen ministers voor de verschillende sectoren binnenlandse maatregelen zonder het tevoren eens te zijn over de bereiken doelstellingen, zodat de besluitvorming nogal ad hoc en willekeurig is. Daarom moet op nationaal niveau de coördinatie tussen de verschillende departementen die op dit gebied verantwoordelijkheden hebben, effectiever en efficiënter worden. Het werd genoemd in dit Huis, en ik heb het ook in mijn eerste toespraak gezegd, dat het zeer belangrijk is voor maatschappelijke organisaties om zich meer betrokken te voelen bij de tenuitvoerlegging van de maatregelen die nodig zijn voor de bestrijding van woestijnvorming. Veel problemen zijn specifiek en lokaal van aard, en hebben een groot effect op de lokale bevolking. Het is belangrijk in deze strijd dat er een besef van eigen verantwoordelijkheid zou zijn of de acceptatie van beleidslijnen die noodzakelijk zijn ter bestrijding van woestijnvorming. We moeten ook de institutionele methoden voor de tenuitvoerlegging van het Verdrag versterken. We vinden het eveneens belangrijk op regionaal en internationaal niveau de samenwerking te vergroten, evenals de samenwerking bij de bestrijding van woestijnvorming. De partijen bij het Verdrag hebben vaak de neiging hun eigen problemen vanuit een exclusief nationaal standpunt te bekijken. Vanwege de aard van de betrokken problemen lijkt dit gebied ons bijzonder geschikt voor regionale en internationale samenwerking. Ter afronding, de kwestie van de begroting is hier genoemd: budgettaire toewijzingen. Dit is een belangrijk punt; natuurlijk moeten we voldoende financiële middelen toewijzen om deze methoden naar behoefte aan te passen."@nl3 "Wydaje mi się, że dojrzałem w tej debacie pewien smutek, pewną konsternację i być może szczyptę sceptycyzmu ze strony niektórych posłów, jeśli chodzi o to, co możemy od teraz zrobić, aby zwalczać suszę i pustynnienie, uwzględniając dotychczasowe działania w tym obszarze. Wspomniano o utworzeniu Europejskiego Obserwatorium ds. Susz. Był to jeden z punków poddanych dyskusji podczas nieformalnego spotkania ministrów ochrony środowiska w Portugalii i w oparciu o tę debatę można wyciągnąć wnioski, iż ministrowie postrzegają utworzenie Europejskiego Obserwatorium ds. Susz jako ważny element zwracający uwagę na problemy związane z suszą oraz element tworzący model wymagany dla działań, które muszą być lub mogłyby być podjęte, aby zwalczać susze. Jak powiedziałem, jest to zatem inicjatywa, którą ministrowie ochrony środowiska postrzegają z zainteresowaniem i entuzjazmem. Jak powiedziałem, jest to zatem inicjatywa, którą ministrowie ochrony środowiska postrzegają z zainteresowaniem i entuzjazmem. Miejmy nadzieję, że owocem konferencji w Madrycie będą wyniki zgodne z naszymi oczekiwaniami. Niemniej uważam, że czynniki warunkujące i kontekst znacznie się zmieniły od 1994 r., zwłaszcza w ostatnim czasie. Myślę, że rosnąca świadomość rządów, ogólnie polityków, społeczeństwa obywatelskiego i opinii publicznej zagadnień związanych ze zmianami klimatycznymi, wyzwaniami ekologicznymi, przed którymi stoimy, a zwłaszcza walka z pustynnieniem, zmianami klimatycznymi i niedoborem wody pomoże nam przystąpić z pewnością, optymizmem i odnowionym impetem do walki z poważnymi problemami ekologicznymi, z którymi coraz częściej będziemy się stykać. Mamy też powody do poczucia pewności i optymizmu gdy widzimy, że Rada Unii Europejskiej podejmuje ważne zobowiązania i obejmuje prowadzenie na arenie międzynarodowej, ogłaszając środki do walki ze zmianami klimatycznymi i proponując, aby stały się one standardami, celami, które powinny zostać osiągnięte przez całą międzynarodowa społeczność. Portugalia w roli prezydencji Unii Europejskiej również będzie naturalnie miała ważną rolę do odegrania w tym zakresie, gdyż będziemy kierować Unią Europejską podczas konferencji w Bali, która, jak Państwo wiedzą, przygotuje decyzje, które musimy podjąć w tym obszarze w ramach kontynuacji porozumienia z Kioto. Uważamy, że madrycka konferencja stron konwencji w sprawie walki z pustynnieniem mogłaby w rzeczywistości doprowadzić do odnowienia i zaktualizowania zobowiązań podjętych w 1994 r. Mamy taką nadzieję. Mamy trzy lub cztery priorytetowe cele, które naszym zdaniem warto osiągnąć. Po pierwsze, to nasze zdanie, że strony konwencji powinny usprawnić swoją wewnętrzną koordynację w odniesieniu do walki z pustynnieniem, poprzez przyjęcie bardziej zintegrowanego podejścia do tej kwestii jako całości. Jak wskazał szanowny pan poseł w wielu sektorach ministrowie podejmują działania krajowe, nie uzgadniając celów, które należy osiągnąć, dlatego proces decyzyjny jest realizowany ad hoc i w sposób przypadkowy. Tym samym koordynacja na szczeblu krajowym pomiędzy różnymi departamentami, które są w tym zakresie odpowiedzialne musi być bardziej efektywna i wydajna. Wspomniano w tej Izbie i ja sam to stwierdziłem w moim pierwszym przemówieniu, że ważne jest dla społeczeństwa obywatelskiego poczucie większego zaangażowania w realizację działań na rzecz zwalczania pustynnienia. Wiele problemów jest specyficznych i skupionych w jednym miejscu, głęboko oddziałując na lokalną ludność. Ważne jest, aby w tej walce istniało pewne poczucie „własności” lub zajęcia się politykami, które są niezbędne w zwalczaniu pustynnienia. Musimy również usprawnić mechanizmy instytucjonalne wdrażania konwencji. Uważamy ponadto, iż ważne jest na szczeblu regionalnym i międzynarodowym wzmocnienie takiej współpracy, jak również współpracy mającej na celu zwalczanie pustynnienia. Strony konwencji zazwyczaj postrzegają swoje własne problemy wyłącznie z krajowego punktu widzenia. Wydaje się nam, że w tym obszarze, ze względu na charakter problemów, współpraca regionalna i międzynarodowa jest w szczególności na miejscu. Podsumowując, pytanie dotyczące budżetu już tutaj padło – zarezerwowane środki. To bardzo ważna kwestia; naturalnie musimy przyznać wystarczające środki finansowe, aby umożliwić zaspokojenie potrzeb przez te mechanizmy."@pl16 "Julgo ter percebido neste debate, da parte de alguns dos senhores deputados, alguma tristeza, alguma consternação, eventualmente algum cepticismo sobre o que podemos fazer daqui para o futuro no combate à seca e à desertificação em face do que temos feito até agora nesse domínio. Foi aqui referida a criação de um Observatório Europeu da Seca. Este foi efectivamente um dos pontos que os Ministros do Ambiente reunidos informalmente em Portugal discutiram e debateram e pode concluir-se do seu debate que consideram a criação deste Observatório Europeu da Seca uma medida importante, quer para chamar a atenção para os problemas ligados à seca, quer para construir o modelo necessário às medidas que tenham que ser, ou possam ser, implementadas para o combate à seca. Esta é, portanto, como vos digo, uma medida que os Ministros do Ambiente vêem com interesse e com empenho. Esperemos, pois, pelos resultados da Conferência de Madrid, esperemos que esses resultados sejam à medida das nossas expectativas. Mas eu julgo que as condicionantes e o contexto mudaram significativamente desde 1994 para cá, e, em particular, nos tempos mais recentes. Julgo que a crescente consciência que os governos, os políticos em geral, as sociedades civis, a nossa opinião pública vão tendo das questões relativas às alterações climáticas, aos desafios ambientais que enfrentamos e, designadamente, nas questões ligadas ao combate à desertificação, às alterações climatéricas, aos problemas de falta de água, nos vai ajudar a dar um novo impulso e um novo ímpeto, com confiança, com optimismo, no combate aos graves problemas ambientais com que vamos crescentemente ser confrontados. Temos também razões para alguma confiança e algum optimismo quando vemos o Conselho da União assumir compromissos importantes, diria mesmo extremamente importantes, e de grande liderança internacional quando anuncia medidas de combate às alterações climáticas e as propõe como norma, como metas a atingir por toda a comunidade internacional. Também nessa medida Portugal, enquanto Presidência da União Europeia, terá naturalmente um papel importante a desempenhar, uma vez que lideraremos a União Europeia na Conferência de Bali que vai, como sabem, preparar as decisões que nesta área teremos que adoptar pós-Quioto 2012. Julgamos que esta Conferência de Madrid das Partes na Convenção sobre a Desertificação pode efectivamente ser um momento de renovação e de modernização dos compromissos assumidos em 1994. Esperamos que assim seja. Teremos três ou quatro prioridades que julgamos que seria útil que pudessem ser cumpridas. Em primeiro lugar, julgamos que os Estados Partes na Convenção têm que melhorar a sua coordenação interna no que diz respeito ao combate à desertificação, isto é, assumir uma abordagem que seja mais integrada de toda esta problemática. Foi aqui referido pelo Sr. Deputado que, internamente, muitas vezes os ministérios sectoriais tomam medidas sem que previamente se concertem nos objectivos a atingir e tomam-nas de uma forma ad hoc e casuística. É preciso por isso que, ao nível nacional, a coordenação entre os diversos departamentos que têm responsabilidades nesta área seja efectivamente uma cooperação mais eficaz e mais eficiente. Foi referido na assembleia, e também por mim na minha intervenção inicial, que é muito importante um maior empenhamento da sociedade civil na aplicação das medidas que são necessárias para combater a desertificação. Muitos dos problemas são problemas específicos, localizados, problemas que, eles próprios, afectam muito as populações localmente, e é importante que haja, também nesta luta, o sentido de "ownership", de pertença ou de apropriação das políticas necessárias ao combate à desertificação. Temos também que reforçar os mecanismos institucionais de aplicação da Convenção. Julgaríamos também importante que, ao nível regional e ao nível internacional, esta cooperação e a cooperação para o combate à desertificação fosse também reforçada. Muitas vezes os Estados Partes na Convenção têm tendência para olhar para os seus próprios problemas numa perspectiva exclusivamente nacional. Esta é uma área onde nos parece que, pela natureza dos problemas envolvidos, a cooperação regional e internacional se justificam particularmente. Finalmente, falou-se aqui de orçamento, falou-se aqui de dotação financeira. É um ponto importante. Naturalmente temos também que dotar estes mecanismos dos meios financeiros que estejam à altura de responder às necessidades."@ro18 "Zdá sa mi, že som v tejto diskusii cítil istý smútok, trochu zdesenia a možno aj trochu skepsy zo strany niektorých poslancov, keď sa vyjadrovali k otázke, čo môžeme odteraz robiť, s cieľom bojovať proti suchu a rozširovaniu púšte s ohľadom na to, čo sme v tejto oblasti dodnes vykonali. Bolo spomenuté zriadenie európskeho observatória pre suchá. V skutočnosti bolo observatórium jedným z diskutovaných bodov na neformálnom zasadnutí ministrov životného prostredia v Portugalsku a z ich diskusie je možné usúdiť, že zriadenie európskeho observatória pre suchá považujú za dôležité opatrenie na pritiahnutie pozornosti k problémom súvisiacim so suchom, ako aj na vybudovanie modelu, ktorý si vyžadujú opatrenia, ktoré sa musia alebo by sa mohli realizovať, s cieľom bojovať proti suchu. Ide preto, ako som povedal, o opatrenie, ktoré ministri životného prostredia prijali so záujmom a entuziazmom. Dúfajme teda, že výsledky madridskej konferencie splnia naše očakávania. Napriek tomu sa domnievam, že podmieňujúce faktory a kontext sa vo výraznej miere od roku 1994 zmenili, najmä v nedávnom období. Domnievam sa, že zvyšujúce sa povedomie vlád, politikov vo všeobecnosti, občianskej spoločnosti a verejnosti o záležitostiach súvisiacich so zmenou klímy, environmentálnych výzvach, ktorým čelíme, a najmä boji proti rozširovaniu púšte, zmene klímy a nedostatku vody nám pomôže sebavedomo, optimisticky a s novým elánom napredovať v boji proti vážnym environmentálnym problémom, ktorým musíme stále viac a viac čeliť. Máme tiež dôvody na istú sebaistotu a optimizmus, keď vidíme ako Rada Európskej únie prijíma významné záväzky, dokonca by som povedal veľmi významné záväzky, a preberá vedúcu úlohu na medzinárodnej úrovni v ohlasovaní opatrení zameraných na boj proti zmene klímy a navrhovaní, aby sa stali normami, cieľmi, ktoré by sa malo snažiť dosiahnuť celé medzinárodné spoločenstvo. Portugalsko v rámci svojho predsedníctva Európskej únie bude prirodzene zohrávať dôležitú úlohu v tejto oblasti, keďže povedieme Európsku úniu na konferenciu na Bali, na ktorej sa budú, ako iste viete, pripravovať rozhodnutia, ktoré by sme mali prijať v tejto oblasti v rámci dohody nahrádzajúcej Kjótsky protokol od roku 2012. Domnievame sa, že madridská konferencia strán dohovoru o boji proti rozširovaniu púšte by mohla v skutočnosti poskytnúť príležitosť na obnovenie a aktualizáciu záväzkov prijatých v roku 1994. Dúfame v to. Stanovili sme tri či štyri priority, o ktorých sa domnievame, že by bolo užitočné ich dosiahnuť. V prvom rade je naším názorom, že strany dohovoru by mali zlepšiť svoju vnútornú koordináciu, pokiaľ ide o boj proti rozširovaniu púšte, prostredníctvom prijatia integrovanejšieho prístupu k tejto otázke vo všeobecnosti. Ako uviedla vážená pani poslankyňa, ministri rôznych sektorov často prijímajú domáce opatrenia bez toho, aby sa vopred dohodli na cieľoch, ktoré sa majú plniť, a teda prijímanie rozhodnutí je nesystematické a čiastkové. Preto by na vnútroštátnej úrovni mala byť koordinácia medzi rôznymi oddeleniami, ktoré sú zodpovedné za túto oblasť, efektívnejšia a účinnejšia. V tomto Parlamente bolo povedané a povedal som to aj ja vo svojom prvom príspevku, že pre občiansku spoločnosť je veľmi dôležité, aby sa cítila vo väčšej miere začlenená do vykonávania opatrení, ktoré sú potrebné na boj proti rozširovaniu púšte. Mnohé z problémov sú špecifické, viazané na konkrétne miesto, pričom majú výrazný vplyv na miestne obyvateľstvo a v tomto boji je veľmi dôležité, aby existoval zmysel zodpovednosti za vykonávanie či zohľadnenia politík potrebných na boj proti rozširovaniu púšte. Rovnako musíme posilniť inštitucionálne mechanizmy na vykonávanie dohovoru. Rovnako sa domnievame, že na regionálnej a medzinárodnej úrovni je dôležité zintenzívniť takúto spoluprácu, ako aj spoluprácu v boji proti rozširovaniu púšte. Strany dohovoru majú často tendenciu vnímať vlastné problémy z výlučne vnútroštátneho hľadiska. Toto je jedna z oblastí, v ktorej sa nám kvôli samotnej povahe riešených problémov zdá, že regionálna a medzinárodná spolupráca je osobitne príhodná. Na záver by som sa chcel vyjadriť k otázke rozpočtu, ktorá tu bola spomínaná. Otázke vyčlenených rozpočtových prostriedkov. Ide o dôležitú otázku. Prirodzene, musíme tiež vyčleniť postačujúce finančné prostriedky na to, aby sme umožnili týmto mechanizmom splniť svoje potreby."@sk19 ". Zdi se mi, da sem v tej razpravi pri nekaterih poslancih začutil nekakšno žalost, prizadetost in morda nekaj dvoma glede tega, kaj lahko od zdaj naprej naredimo za boj proti suši in dezertifikaciji, ob upoštevanju tega, kar smo na tem področju naredili do zdaj. Omenjena je bila ustanovitev evropske opazovalne službe za sušo. To je bila pravzaprav ena od točk, o kateri so ministri za okolje razpravljali na neuradnem srečanju na Portugalskem, in iz razprave je mogoče sklepati, da se ustanovitev evropske opazovalne službe za sušo obravnava kot pomemben ukrep, s katerim se bo opozorilo na probleme v zvezi s sušo in oblikovalo model, potreben za ukrepe, ki se morajo ali se lahko izvajajo za boj proti suši. Zato je to, kot sem rekel, ukrep, ki ga ministri za okolje obravnavajo z zanimanjem in navdušenjem. Upajmo, da bo konferenca v Madridu prinesla rezultate, ki bodo zadovoljili naša pričakovanja. Vendar menim, da so se pogoji in okoliščine bistveno spremenili od leta 1994, zlasti v zadnjem času. Menim, da nam bo vedno večja ozaveščenost vlad, politikov na splošno, civilne družbe in javnega mnenja glede vprašanj v zvezi s podnebnimi spremembami, okoljskimi izzivi, s katerimi se srečujemo, in zlasti bojem proti dezertifikaciji, podnebnim spremembam in pomanjkanju vode, pomagala, da z odločenostjo, optimizmom in novimi spodbudami nadaljujemo boj proti resnim okoljskim problemom, s katerimi se bomo vedno več srečevali. Razlog za zaupanje in optimizem je tudi, da Svet Evropske unije sprejema pomembne zaveze, rekel bi celo izredno pomembne zaveze, ter prevzema vodilno vlogo v mednarodnem merilu z napovedjo ukrepov za boj proti podnebnim spremembam in predlogom, da ti ukrepi postanejo standardi, tj. cilji, ki jih mora dosegati celotna mednarodna skupnost. Portugalska bo imela kot predsedujoča Evropski uniji v zvezi s tem seveda prav tako pomembno vlogo, saj bomo Evropsko unijo vodili na konferenci na Baliju, ki bo, kot veste, pripravila sklepe, ki jih bomo morali sprejeti na tem področju po izteku kjotskega sporazuma leta 2012. Menimo, da lahko madridska konferenca pogodbenic konvencije o boju proti dezertifikaciji dejansko ponudi priložnost za spremembo in posodobitev zavez iz leta 1994. Upamo, da je res tako. Imamo tri ali štiri prednostne naloge, za katere menimo, da bi jih bilo dobro uresničiti. Prvič, po našem mnenju morajo pogodbenice konvencije izboljšati svoje notranje usklajevanje v zvezi z bojem proti dezertifikaciji, tako da bolj celovito pristopijo k vprašanju kot celoti. Kot je navedel eden od poslancev, ministri za različne sektorje pogosto sprejmejo domače ukrepe, ne da bi se prej dogovorili o ciljih, ki jih je treba doseči, zato je odločanje bolj priložnostno in naključno. Zato mora biti usklajevanje različnih služb, ki so odgovorne za to področje, na nacionalni ravni dejansko učinkovitejša in uspešnejša. V Parlamentu je že bilo omenjeno in tudi sam sem v svojem prvem govoru rekel, da je zelo pomembno, da se civilna družba počuti bolj vključena v izvajanje ukrepov, potrebnih za boj proti dezertifikaciji. Veliko problemov je posebnih in lokalnih ter zelo vplivajo na lokalno prebivalstvo. Pri tem boju je pomembno, da obstaja občutek „lastništva“ ali upoštevanja politik, potrebnih za boj proti dezertifikaciji. Okrepiti moramo tudi institucionalne mehanizme za izvajanje konvencije. Prav tako menimo, da je pomembno, da se pospešita takšno sodelovanje na regionalni in mednarodni ravni ter sodelovanje pri boju proti dezertifikaciji. Pogodbenice konvencije pogosto obravnavajo svoje probleme izključno z nacionalnega vidika. Vendar je po našem mnenju zaradi same narave problemov regionalno in mednarodno sodelovanje na tem področju posebno ustrezno. Za konec, omenjeno je bilo vprašanje proračuna – odobrena proračunska sredstva. To je pomembna točka; seveda moramo dodeliti zadostna finančna sredstva, da bodo ti mehanizmi lahko izpolnjevali potrebe."@sl20 "Jag tycker mig märka en viss nedstämdhet, en viss bestörtning och kanske lite skepsis hos vissa ledamöter i den här debatten när det gäller vad vi kan göra från och med nu för att bekämpa torka och ökenspridning, mot bakgrund av vad vi hittills har presterat inom detta område. Inrättandet av ett europeiskt observationsorgan för torka har nämnts. Det var en av de frågor som diskuterades och debatterades vid miljöministrarnas informella möte i Portugal, och av diskussionen framgick att man anser att inrättandet av ett sådant observationsorgan skulle vara en viktig åtgärd både för att uppmärksamma problem relaterade till torka och för att bygga upp den modell som krävs för de åtgärder som måste eller kan genomföras för att bekämpa torka. Som jag sa är det här därför en åtgärd som miljöministrarna betraktar med intresse och entusiasm. Låt oss därför hoppas att Madridkonferensen ger resultat som lever upp till våra förväntningar. Jag anser dock att villkoren och ramarna har förändrats väsentligt sedan 1994, särskilt den senaste tiden. Jag anser att den ökande medvetenheten hos regeringar, politiker i allmänhet, det civila samhället och allmänheten om frågor som rör klimatförändringar, de miljöproblem vi står inför och framför allt bekämpning av ökenspridning, klimatförändring och vattenbrist, kommer att hjälpa oss att med tillförsikt, optimism och ny energi verka för att bekämpa de allvarliga miljöproblem som vi i allt högre grad måste brottas med. Det finns också anledning för oss att känna viss tillförsikt och optimism när vi ser rådet göra viktiga åtaganden – jag skulle till och med vilja säga ytterst viktiga åtaganden. Rådet tar även täten internationellt genom att tillkännage åtgärder för att bekämpa klimatförändringen och föreslå att dessa ska bli standarder och mål som hela det internationella samfundet ska sträva mot. Portugal kommer givetvis, inom ramen för sitt EU-ordförandeskap, att spela en viktig roll också här eftersom vi kommer att leda EU under konferensen på Bali, där vi som ni vet ska förbereda de beslut vi måste fatta inom detta område efter det att Kyotoprotokollet löper ut 2012. Vi menar att konferensen i Madrid mellan parterna i konventionen för bekämpning av ökenspridning faktiskt kan vara ett tillfälle att förnya och uppdatera de åtaganden som gjordes 1994. Vi hoppas det. Vi har tre eller fyra prioriterade mål som vi anser vore bra att uppnå. Vi anser för det första att konventionens parter måste förbättra sin interna samordning i kampen mot ökenspridningen, genom att anta ett mer integrerat synsätt på hela denna fråga. Som ledamoten nämnde händer det ofta att ministrar med olika ansvarsområden antar nationella åtgärder utan att först enas om de mål som ska nås, så att beslutsfattandet snarare sker isolerat och slumpmässigt. På nationell nivå måste samordningen mellan olika avdelningar med olika ansvar inom detta område faktiskt bli mer effektiv och verkningsfull. Det har påpekats här i parlamentet, och jag nämnde det också i mitt första anförande, att det är mycket viktigt att det civila samhället känner sig mer delaktigt i genomförandet av de åtgärder som behövs för att bekämpa ökenspridningen. Många av problemen är specifika och lokala och påverkar lokalbefolkningen på ett genomgripande sätt. I denna kamp är det viktigt att det finns en känsla av egenansvar eller integrering av de politiska åtgärder som krävs för att bekämpa ökenspridningen. Vi måste också stärka de institutionella mekanismerna för konventionens genomförande. Vi anser likaså att det är viktigt att man på regional och internationell nivå intensifierar samverkan men också samarbetet för att bekämpa ökenspridning. Parterna i konventionen tenderar ofta att se på sina problem ur en ensidigt nationell synvinkel. Det är ett område där vi med tanke på de aktuella problemens natur anser att regionalt och internationellt samarbete vore särskilt lämpligt. Avslutningsvis har frågan om budget tagits upp – budgetanslag. Det är en viktig fråga. Givetvis måste vi anslå tillräckliga ekonomiska resurser för att se till att behoven kan tillgodoses genom dessa mekanismer."@sv22
lpv:unclassifiedMetadata	"Manuel Lobo Antunes,"18,15,13,17 "Padomes priekšsēdētājs"13 "Presidente em exercício do Conselho"18,15,17 "ad hoc"10,13,21 "ownership"12

Named graphs describing this resource:

The resource appears as object in 2 triples

Context graph