Local view for "http://purl.org/linkedpolitics/eu/plenary/2007-09-05-Speech-3-225"

Predicate	Value (sorted: default)
rdf:type	lpv_eu:Speech⁶
dcterms:Date	"2007-09-05"^^xsd:date⁶
dcterms:Is Part Of	lp_eu:Convenţia privind combaterea deşertificării (dezbatere)⁶
dcterms:Language	"ro"^^xsd:language⁶
lpv:document identification number	"en.20070905.22.3-225"⁶
lpv:hasSubsequent	lp_eu:2007-09-05-Speech-3-226⁶
lpv:speaker	lp:Roberta Alma Anastase⁶
lpv:spoken text	"Domnule Preşedinte, doamnelor şi domnilor, încălzirea globală este o ameninţare ale cărei efecte pe termen lung sunt devastatoare. Am văzut în această vară efectele caniculei în Grecia şi în alte state europene, inundaţiile din Marea Britanie, fenomenul de secetă extremă din România. Efectele încălzirii globale au devenit din ce în ce mai vizibile pentru România în Dobrogea, în Câmpia din sud sau nisipurile din vest. Ca urmare a încălzirii globale, România va fi, alături de Spania, Grecia şi Italia, printre ţările care vor resimţi cel mai puternic schimbările vremii în 2015. Aproape un sfert din teritoriul României va deveni arid în următorii 20 de ani şi multe culturi de plante de aici vor dispărea. Efectele deşertificării, aşadar, sunt deja vizibile. Situaţia României nu este una singulară în Uniunea Europeană şi, de aceea, avem nevoie să acţionăm împreună în baza principiului solidarităţii care stă la baza construcţiei europene. Evaluările Convenţiei Naţiunilor Unite pentru combaterea deşertificării, la 10 ani de la intrarea sa în vigoare, demonstrează că tendinţele de deşertificare sunt în continuă creştere, în timp ce răspunsul statelor lasă de dorit. În cazul în care nu se va interveni cu măsuri de eliminare a factorilor negativi, deşertificarea se va instala ireversibil sau cu costuri incomensurabile de reechilibrare ecologică. Doamnelor şi domnilor, este mai uşor să previi deşertificarea decât să o înlături. Un management eficient al culturilor, o atenţie sporită acordată irigaţiilor şi elaborarea de strategii pentru asigurarea locurilor de muncă în ramuri neagricole pentru locuitorii din zonele uscate ar putea reprezenta soluţii pentru prevenirea deşertificării. Pentru a asigura eficienţa eforturilor de combatere a deşertificării avem nevoie de strategii integrate de dezvoltare la nivel naţional, regional şi internaţional. În acelaşi timp, implementarea Convenţiei trebuie strâns corelată cu eforturile de limitare a schimbărilor climatice. Având în vedere cele spuse mai sus, aş adresa şi o întrebare Comisiei, şi anume, dacă are în vedere, odată cu Conferinţa de la Madrid, să anunţe şi o schimbare, o nuanţare a strategiei, şi să-şi asume noi obligaţii în numele Uniunii Europene în ceea ce priveşte implementarea Convenţiei, luând în considerare şi aderarea ultimelor state."@ro¹⁸
lpv:spokenAs	member; Delegation for relations with the Gulf States, including Yemen (2007-03-15--2007-12-09)²³ substitute; Delegation to the EU-Armenia, EU-Azerbaijan and EU-Georgia Parliamentary Cooperation Committees (2007-02-09--2007-12-09)²³ unknown; Partidul Democrat (2007-01-01--2007-12-09)²³ member; AFET (2007-01-31--2007-12-09)²³ substitute; DROI (2007-01-31--2007-12-09)²³ member; EPP-ED (2007-01-01--2007-12-09)²³ vice-chair; SEDE (2007-01-31--2007-12-09)²³
lpv:translated text	"Pane předsedající, dámy a pánové, globální oteplování je ohrožením, jehož dlouhodobé následky jsou zničující. Během tohoto léta jsme byli svědky účinků vlny veder v Řecku a jiných evropských zemích, povodní ve Velké Británii a extrémního sucha v Rumunsku. Vlivy globálního oteplování jsou čím dál citelnější v Rumunsku v Dobrudži, v jižní nížině nebo západní písčině. Pokud jde o globální oteplování, do roku 2015 bude Rumunsko spolu se Španělskem, Řeckem a Itálií mezi zeměmi nejvíce postiženými změnou klimatu. Téměř čtvrtina rumunského území se v následujících dvaceti letech stane vyprahlou zemí a množství rostlinných druhů vyhyne. Účinky dezertifikace jsou již dnes viditelné. Situace Rumunska není v Evropské unii ojedinělá, a proto musíme jednat společně na základě zásady solidarity, ze které vychází evropský projekt. Hodnocení po deseti letech od nabytí platnosti Úmluvy o boji proti dezertifikaci naznačuje vzrůstající trendy v oblasti dezertifikace, přičemž chybí reakce ostatních států. Jestliže nebudou přijata žádná opatření k odstranění negativních faktorů, dezertifikace nikdy neustane, případně vzniknou nezměrné náklady na environmentální sanaci. Vážení kolegové, prevence dezertifikace je jednodušší než její odstraňování. Efektivní pěstování plodin, zvýšená pozornost věnovaná zavlažovacím systémům a vypracování strategií k zabezpečení pracovních míst pro obyvatele v suchých nezemědělských oblastech by mohly představovat řešení prevence dezertifikace. S cílem zabezpečit efektivitu úsilí vynakládaného na boj proti dezertifikaci potřebujeme integrované systémy rozvoje na vnitrostátní, regionální a mezinárodní úrovni. Kromě toho musí být realizace Úmluvy úzce propojena s úsilím zaměřeným na omezování změny klimatu. Vzhledem k uvedenému bych chtěla Komisi položit otázku. Oznámí Komise na konferenci v Madridu změnu nebo úpravu strategie a přijme nové závazky jménem EU, pokud jde o Úmluvu, s ohledem na země, které k Unii přistoupili při jejím posledním rozšíření?"@cs¹ "Hr. formand, mine damer og herrer! Den globale opvarmning er en trussel, hvis langsigtede virkninger er ødelæggende. I sommer var vi vidne til virkningerne af hedebølgen i Grækenland og andre europæiske lande, oversvømmelser i Storbritannien og ekstrem tørke i Rumænien. Virkningerne af den globale opvarmning blev mere og mere synlige for Rumænien i Dobrogea, de sydlige markområder og de vestlige sandområder. Som følge af den globale opvarmning vil Rumænien sammen med Spanien, Grækenland og Italien i første række komme til at stå over for klimaændringer i 2015. Næsten en fjerdedel af Rumæniens areal vil blive goldt inden for de kommende 20 år, og mange plantearter vil forsvinde. Ørkendannelsens følger er allerede synlige. Situationen i Rumænien er ikke enestående i EU, og derfor er vi nødt til at handle i fællesskab baseret på solidaritetsprincippet, der udgør grundlaget for det europæiske projekt. Vurderingerne 10 år efter, at FN-konventionen om bekæmpelse af ørkendannelse trådte i kraft, tyder på en stigende tendens til ørkendannelse, og landene reagerer stadig ikke. Hvis der ikke træffes foranstaltninger for at fjerne de negative faktorer, vil ørkendannelsen fortsætte i al evighed, eller udgifterne til miljøgenopretning vil blive uforholdsmæssigt høje. Det er lettere at forebygge ørkendannelse end at fjerne den. Effektiv afgrødeforvaltning, større opmærksomhed på kunstvandingssystemer og udarbejdelse af strategier for at sikre arbejdspladser uden for landbruget for beboerne i tørre områder er nogle af de løsninger, der kan forebygge ørkendannelse. For at sikre, at bestræbelserne på at bekæmpe ørkendannelse er effektive, har vi behov for integrerede udviklingssystemer på nationalt, regionalt og internationalt plan. I mellemtiden skal gennemførelsen af konventionen knyttes tæt sammen med bestræbelserne på at begrænse klimaændringerne. I forbindelse med ovenstående punkter vil jeg gerne stille et spørgsmål til Kommissionen: Vil Kommissionen på Madridkonferencen annoncere en ændring eller en justering af strategien og indføre nye forpligtelser for EU med hensyn til konventionen som følge af de nyeste landes indtræden?"@da² "Herr Präsident, meine Damen und Herren! Die globale Erwärmung ist eine Gefahr, die langfristig katastrophale Auswirkungen haben wird. In diesem Sommer haben wir erlebt, welche Folgen die Hitzewelle in Griechenland und anderen europäischen Ländern, die Überschwemmungen in Großbritannien und die extreme Trockenheit in Rumänien nach sich zogen. In Rumänien zeigen sich die Auswirkungen der globalen Erwärmung in der Dobrudscha, auf den südlich gelegen Anbauflächen ebenso wie in den Trockengebieten im Westen, immer deutlicher. Infolge der globalen Erwärmung wird Rumänien neben Spanien, Griechenland und Italien zu den Ländern gehören, die ab 2015 am stärksten vom Klimawandel betroffen sein werden. Fast ein Viertel des rumänischen Hoheitsgebiets wird in den nächsten zwanzig Jahren zu Trockengebieten werden, und zahlreiche Pflanzenarten werden aussterben. Die Auswirkungen der Wüstenbildung sind bereits sichtbar. Rumänien ist nicht das einzige Land in der Europäischen Union, das von diesem Problem betroffen ist, und deshalb müssen wir dem Grundsatz der Solidarität entsprechend, auf dem die Europäische Union aufgebaut ist, gemeinsam handeln. Die Bewertungen zehn Jahre nach dem Inkrafttreten des Übereinkommens der Vereinten Nationen zur Bekämpfung der Wüstenbildung zeigen, dass die Wüstenbildung weiter auf dem Vormarsch ist und von den Staaten nichts dagegen unternommen wird. Wenn keine Maßnahmen zur Beseitigung der negativen Faktoren getroffen werden, wird die Wüstenbildung weiter anhalten, oder die Kosten für die Sanierung der Umwelt werden ins Unermessliche steigen. Verehrte Kolleginnen und Kollegen, es ist leichter, die Wüstenbildung zu verhindern als sie wieder rückgängig zu machen. Wirksame Pflanzenschutzmaßnahmen, die Verbesserung der Bewässerungssysteme und die Entwicklung von Strategien, die Arbeitsplätze außerhalb der Landwirtschaft für die Bevölkerung in Trockengebieten sichern, können Lösungsansätze zur Verhütung der Wüstenbildung sein. Um die Effizienz der Anstrengungen zur Bekämpfung der Wüstenbildung zu gewährleisten, brauchen wir integrierte Entwicklungssysteme auf nationaler, regionaler und internationaler Ebene. In der Zwischenzeit muss die Umsetzung des Übereinkommens eng mit den Maßnahmen zur Eindämmung des Klimawandels abgestimmt werden. Vor dem Hintergrund der oben genannten Punkte möchte ich eine Frage an die Kommission richten: Wird die Kommission auf der Konferenz in Madrid eine Änderung oder Anpassung der Strategie ankündigen und angesichts des Beitritts der zuletzt aufgenommenen Länder im Namen der EU neue Verpflichtungen im Zusammenhang mit dem Übereinkommen eingehen?"@de⁹ "Κύριε Πρόεδρε, κυρίες και κύριοι, η υπερθέρμανση του πλανήτη αποτελεί απειλή, οι μακροπρόθεσμες συνέπειες της οποίας είναι καταστροφικές. Φέτος το καλοκαίρι ήμασταν μάρτυρες των συνεπειών του κύματος καύσωνα στην Ελλάδα και σε άλλες ευρωπαϊκές χώρες, πλημμύρων στη Μεγάλη Βρετανία και ακραίας ξηρασίας στη Ρουμανία. Οι συνέπειες της υπερθέρμανσης του πλανήτη καθίστανται ολοένα και πιο ορατές για τη Ρουμανία στη Dobrogea, στο νότιο πεδίο ή στις δυτικές αμμουδιές. Συνεπεία της υπερθέρμανσης του πλανήτη, η Ρουμανία θα συγκαταλέγεται, μαζί με την Ισπανία, την Ελλάδα και την Ιταλία, μεταξύ των χωρών που θα βιώσουν την αλλαγή του κλίματος το αργότερο μέχρι το 2015. Σχεδόν το ένα τέταρτο της ρουμανικής επικράτειας θα γίνει άγονο στα επόμενα 20 χρόνια και πολλά είδη φυτών θα εξαφανιστούν. Οι συνέπειες της απερήμωσης είναι ήδη ορατές. Η κατάσταση στη Ρουμανία δεν είναι μοναδική στην Ευρωπαϊκή Ένωση, και γι’ αυτό πρέπει να δράσουμε από κοινού, με βάση την αρχή της αλληλεγγύης στην οποία θεμελιώθηκε το ευρωπαϊκό σχέδιο. Εκτιμήσεις 10 χρόνια μετά την έναρξη ισχύος της σύμβασης των Ηνωμένων Εθνών για την καταπολέμηση της απερήμωσης δείχνουν ενισχυμένες τάσεις απερήμωσης, ενώ η αντίδραση των κρατών είναι απούσα. Αν δεν ληφθούν μέτρα για την εξάλειψη των αρνητικών παραγόντων, η απερήμωση θα είναι παρούσα εις το διηνεκές ή τα κόστη για την αποκατάσταση του περιβάλλοντος θα είναι δυσθεώρητα. Αγαπητοί συνάδελφοι, η πρόληψη της απερήμωσης είναι ευκολότερη από την εκ ων υστέρων εξάλειψή της. Η αποτελεσματική διαχείριση της σοδειάς, η επισταμένη προσοχή στα αρδευτικά συστήματα και η εκπόνηση στρατηγικών για τη διαφύλαξη των θέσεων εργασίας σε μη γεωργικές ασχολίες για τους κατοίκους των ξηρών περιοχών δύνανται να αποτελέσουν λύσεις για την πρόληψη της απερήμωσης. Για να διασφαλιστεί η αποτελεσματικότητα των προσπαθειών καταπολέμησης της απερήμωσης απαιτούνται ολοκληρωμένα συστήματα ανάπτυξης σε εθνικό, περιφερειακό και διεθνές επίπεδο. Στο μεταξύ, η υλοποίηση της σύμβασης πρέπει να συνδεθεί στενά με τις προσπάθειες περιορισμού της αλλαγής του κλίματος. Σε ό,τι αφορά τα προαναφερθέντα σημεία, θέλω να υποβάλω μια ερώτηση στην Επιτροπή: στη διάσκεψη της Μαδρίτης, θα ανακοινώσει η Επιτροπή αλλαγή ή βελτίωση της στρατηγικής και θα αναλάβει νέες υποχρεώσεις εκ μέρους της ΕΕ σε σχέση με τη σύμβαση, λαμβάνοντας υπόψη την πλέον πρόσφατη ένταξη κρατών μελών;"@el¹⁰ "Mr President, ladies and gentlemen, global warming is a threat whose long-term effects are devastating. This summer we witnessed the effects of the heatwave in Greece and other European countries, floods in Great Britain and extreme droughts in Romania. Global warming effects became more and more visible for Romania in Dobrogea, Southern field or Western sands. Following global warming, Romania will be, together with Spain, Greece and Italy, among the countries facing climate change the most by 2015. Almost a quarter of Romanian territory will become arid in the next 20 years and many plant species will disappear. The effects of desertification are already visible. The situation in Romania is not unique in the European Union and that is why we have to act together based on the principle of solidarity which the European project is founded on. Assessments 10 years áfter the entry into effect of the United Nations Convention to Combat Desertification , indicate increasing desertification trends while the reaction of states is absent. If no measures to eliminate the negative factors are taken, desertification will be present forever or the costs for environmental remediation will be incomensurate. Dear colleagues, preventing desertification is easier than removing it. Efficient crop management, increased attention to irrigation systems and drawing up strategies for ensuring workplaces in non-agricultural fields for the inhabitants of dry areas could represent solutions for preventing desertification. In order to ensure the efficiency of the efforts in combating desertification we need integrated development systems at national, regional and international level. Meanwhile, Convention implementation has to be closely linked to the efforts of limiting climate change. Having regard to the abovementioned points, I would like to ask a question to the Commission: at the Conference in Madrid, will the Commission announce a change or a toning of the strategy and undertake new obligations on behalf of the EU as regards the Convention, having regard the accession of the most recent countries?"@en⁴ "Señor Presidente, Señorías, el calentamiento del planeta constituye una amenaza cuyos efectos a largo plazo son devastadores. Este verano pudimos observar los efectos de la ola de calor en Grecia y en otros países europeos, las inundaciones en el Reino Unido y las sequías extremas en Rumanía. Los efectos del calentamiento del planeta se hicieron cada vez más patentes para Rumanía en Dobrogea, en los campos meridionales o en las tierras arenosas occidentales. Como consecuencia del calentamiento, Rumanía estará, junto con España, Grecia e Italia, entre los países que afrontarán el cambio climático, a más tardar, para el año 2015. Casi un cuarto del territorio de Rumanía se tornará árido en los próximos veinte años, y muchas especies vegetales desaparecerán. Los efectos de la desertización ya son visibles. La situación de Rumanía no es única en la Unión Europea, y por esa razón tenemos que actuar conjuntamente basándonos en el principio de solidaridad sobre el que se fundamenta el proyecto europeo. Las evaluaciones realizadas diez años después de la entrada en vigor de la Convención de las Naciones Unidas para la Lucha contra la Desertificación indican un incremento en la tendencia del proceso de desertización, mientras que se echa en falta la reacción de los Estados. Si no se toman medidas para eliminar los factores negativos, la desertización persistirá siempre, o bien los costes de la recuperación medioambiental serán incalculables. Estimados colegas, prevenir la desertización es más sencillo que subsanarla. Una gestión eficaz de los cultivos, una mayor atención a los sistemas de regadío y el desarrollo de estrategias para velar por la creación de puestos de trabajo en sectores diferentes del agrario para los habitantes de las zonas áridas podrían representar algunas soluciones para impedir la desertización. Con el fin de asegurar la eficacia de los esfuerzos destinados a combatir la desertización, necesitamos sistemas de desarrollo integrado a escala nacional, regional e internacional. Mientras tanto, la puesta en práctica del Convenio debe estar estrechamente relacionada con los esfuerzos destinados a reducir la incidencia del cambio climático. Habida cuenta de los puntos mencionados, quisiera formular una pregunta a la Comisión: en la Conferencia de Madrid, ¿anunciará un cambio o un giro en la estrategia, y asumirá nuevas obligaciones en nombre de la UE respecto al Convenio, teniendo en cuenta la adhesión más reciente de nuevos países?"@es²¹ "Austatud juhataja, daamid ja härrad, üleilmne soojenemine on oht, mille pikaajalised mõjud on hävitavad. Käesoleval suvel olime tunnistajaks Kreekas ja teistes Euroopa riikides olnud kuumalainele, üleujutustele Suurbritannias ja erakorralisele põuale Rumeenias. Rumeenias avalduvad üleilmse soojenemise mõjud üha selgemalt Dobrogeas, lõunapoolsel kiltmaal ja läänepoolsetel liivaväljadel. Tulenevalt üleilmsest soojenemisest on Rumeenia koos Hispaania, Kreeka ja Itaaliaga nende riikide hulgas, mis 2015. aastaks on kliimamuutusest kõige rohkem mõjutatud. Peaaegu veerand Rumeenia territooriumist muutub järgmise 20 aasta vältel põuaseks ning paljud taimeliigid kaovad. Kõrbestumise mõjud on juba nähtavad. Rumeenia olukord ei ole Euroopa Liidus ainulaadne ja selleks peame me koos tegutsema, tuginedes solidaarsuse põhimõttele, millele Euroopa projekt on rajatud. 10 aastat pärast ÜRO kõrbestumise tõkestamise konventsiooni kehtima hakkamist antavad hinnangud viitavad suurenevale kõrbestumisele, samal ajal puudub riikide reaktsioon sellele. Kui negatiivsete tegurite kõrvaldamiseks meetmeid ei võeta, siis jätkub kõrbestumine igavesti või kulutused keskkonna taastamiseks kasvavad pidurdamatult. Kallid kolleegid, kõrbestumise ennetamine on jõukohasem kui selle kõrvaldamine. Asjatundlik maaviljelus, suurendatud tähelepanu niisutussüsteemidele ja strateegiate väljatöötamine kuivade alade elanikele töökohtade tagamiseks väljaspool põllumajandussektorit võiksid olla lahenduseks kõrbestumise ennetamisel. Pingutuste tulemuslikkuse tagamiseks võitluses kõrbestumisega peame välja arendama integreeritud arengukavad riigi, kohalikul ja rahvusvahelisel tasandil. Samal ajal peab konventsiooni elluviimine olema tihedalt seotud jõupingutustega kliimamuutuse piiramiseks. Ülalnimetatud seisukohti arvesse võttes soovin esitada komisjonile küsimuse: kas komisjon kavatseb Madridi konverentsil teatada strateegia muutmisest või ümbersõnastamisest ning võtta ELi nimel konventsiooni puudutavaid uusi kohustusi, võttes arvesse kõige hiljem ühinenud riike?"@et⁵ "Arvoisa puhemies, hyvät parlamentin jäsenet, maapallon ilmaston lämpeneminen on uhka, jonka pitkäaikaiset vaikutukset ovat tuhoisat. Tänä kesänä olemme olleet todistamassa lämpöaaltoja Kreikassa ja muissa Euroopan maissa, tulvia Yhdistyneessä kuningaskunnassa ja äärimmäistä kuivuutta Romaniassa. Ilmaston lämpenemisen vaikutukset näkyvät yhä enemmän Romanian Dobrogeassa, eteläisillä alueilla tai läntisillä hiekka-alueilla. Ilmaston lämpenemisen tuomat muutokset tuntuvat vuonna 2015 Romanian ohella eniten Espanjassa, Kreikassa ja Italiassa. Lähes neljännes Romanian pinta-alasta kuivuu 20 vuoden kuluessa, ja monet kasvilajit katoavat. Aavikoitumisen vaikutukset näkyvät jo. Romanian tilanne ei ole ainutlaatuinen Euroopan unionissa, minkä vuoksi meidän on toimittava yhdessä sen solidaarisuusperiaatteen pohjalta, johon EU:n hanke perustuu. Arviot, jotka on tehty, kun aavikoitumisen estämistä koskevan YK:n yleissopimuksen voimaantulosta oli kulunut 10 vuotta, osoittavat aavikoitumisen laajenneen, mutta valtiot eivät ole tehneet mitään asian hyväksi. Jos toimenpiteisiin ei ryhdytä aavikoitumisen kielteisten vaikutusten poistamiseksi, aavikoituminen jatkuu ikuisesti, tai ympäristövahinkojen korjauskustannukset ovat suhteettomat. Hyvät kollegat, aavikoitumisen ennalta estäminen on helpompaa kuin sen pysäyttäminen. Tehokas viljelysten hoito, keskittyminen kastelujärjestelmiin ja kuivien alueiden asukkaiden työpaikkojen säilymiseen sekä maanviljelysalueiden ulkopuolella pyrkivien strategioiden laatiminen voisivat olla ratkaisuja aavikoitumisen estämiseen. Aavikoitumisen torjumiseksi tehtävien ponnistelujen tehokkuuden varmistaminen edellyttää yhdennettyjä kansallisia, alueellisia ja kansainvälisiä kehittämisjärjestelmiä. Tällä välin YK:n yleissopimuksen täytäntöönpano on liitettävä tiiviisti osaksi ilmastonmuutoksen rajoittamiseen tähtääviä ponnisteluja. Haluaisin esittää komissiolle edellä mainittuja näkökohtia koskevan kysymyksen: aikooko komissio ilmoittaa Madridin konferenssissa strategian muuttamisesta tai lieventämisestä ja määrätä EU:lle uusia yleissopimusta koskevia velvoitteita, kun otetaan huomioon sopimukseen viimeksi liittyneet maat?"@fi⁷ "(RO) Monsieur le Président, Chers collègues, le réchauffement climatique mondial est une menace dont les effets sur le long terme sont dévastateurs pour notre environnement. Cet été, nous avons été témoins des effets de la vague de chaleur frappant la Grèce et d'autres pays européens, des inondations en Grande-Bretagne et des sécheresses extrêmes en Roumanie. Le réchauffement climatique mondial est devenu de plus en plus flagrant dans la province de Dobrogea en Roumanie, dans les régions du sud et sur les côtes occidentales. À la suite de ce réchauffement climatique mondial, la Roumanie mais également l'Espagne, la Grèce et l'Italie, compteront parmi les pays faisant face à un changement climatique accru d'ici 2015. D'ici 20 ans, près d'un quart du territoire roumain ne sera qu'une région aride et de nombreuses espèces végétales seront appelées à disparaître. Les effets de la désertification sont d'ores et déjà visibles. La Roumanie n'est pas un cas isolé dans l'Union européenne. C'est pourquoi nous devons agir ensemble en nous appuyant sur le principe de solidarité, véritable socle du projet européen. Dix ans après l’entrée en vigueur de la Convention sur la lutte contre la désertification des Nations Unies, des évaluations montrent que la désertification a tendance à s’accentuer sans qu’aucun pays ne réagisse pour autant. Si aucune mesure n'est prise pour enrayer ces facteurs négatifs, la désertification s'installera définitivement et les coûts pour endiguer cette catastrophe écologique seront incommensurables. Chers collègues, il est plus facile de prévenir la désertification que de la guérir. La gestion efficace des cultures, le renforcement de la surveillance des systèmes d'irrigation et la mise en place de stratégies de reclassement des habitants des régions asséchées dans des secteurs non agricoles sont autant de solutions pouvant prévenir la désertification. Afin de s'assurer de l'efficacité des efforts pour lutter contre la désertification, nous devons intégrer des systèmes de développement aux niveaux national, régional et international. Entre-temps, la mise en œuvre de cette convention doit être intimement liée aux efforts entrepris visant à réduire le changement climatique. En ce qui concerne les points mentionnés ci-dessus, je voudrais poser une question à la Commission: la Commission annoncera-t-elle, lors de la conférence de Madrid, un changement ou une réorientation stratégique et prendra-t-elle en charge de nouvelles obligations au titre de l'Union européenne en ce qui concerne cette convention, pour ce qui a trait aux derniers pays à avoir rejoint l’UE?"@fr⁸ "Elnök úr, hölgyeim és uraim! A globális felmelegedés olyan fenyegetés, amelynek hosszú távú hatásai pusztítóak. Idén nyáron megtapasztalhattuk a hőhullám hatásait Görögországban és más európai országokban, láthattunk árvizeket Nagy-Britanniában és rendkívüli aszályokat Romániában. A globális felmelegedés hatásai egyre láthatóbbá válnak Romániában Dobrudzsában, a déli területen vagy a nyugati fövenyeken. A globális felmelegedés után Románia Spanyolországgal, Görögországgal és Olaszországgal együtt azon országok közé fog tartozni, amelyeket 2015-ig az éghajlatváltozás a leginkább érint. Románia területének csaknem egynegyede ki fog száradni a következő 20 évben és sok növényfaj tűnik majd el. Az elsivatagosodás hatásai már láthatók. A romániai helyzet nem egyedi az Európai Unióban és emiatt kell együtt fellépnünk, a szolidaritás azon elve alapján, amelyre az európai projekt épül. Az ENSZ elsivatagosodás elleni küzdelemről szóló egyezményének hatálybalépése után 10 évvel végzett értékelések azt jelzik, hogy az elsivatagosodással kapcsolatos tendenciák fokozódnak, az államok reakciója pedig hiányzik. Ha nem hoznak a negatív tényezők kiküszöbölésére irányuló intézkedéseket, az elsivatagosodás örökké jelen lesz, illetve a környezet helyreállításával kapcsolatos költségek aránytalanok lesznek. Tisztelt kollegák! Az elsivatagosodás megelőzése könnyebb, mint annak megszüntetése. Az elsivatagosodás megelőzésével kapcsolatos megoldás lehet a hatékony növénygazdálkodás, az öntözőrendszerekre fordított nagyobb figyelem és a száraz területek lakosai számára munkahelyeknek a nem mezőgazdasági területeken való biztosítására irányuló stratégiák kidolgozása. Az elsivatagosodás elleni küzdelemben tett erőfeszítések hatékonyságának biztosítása érdekében nemzeti, regionális és nemzetközi szintű, integrált fejlesztési rendszerekre van szükségünk. Mindeközben az Egyezmény végrehajtásának szorosan kapcsolódnia kell az éghajlatváltozás korlátozására irányuló erőfeszítésekhez. Tekintettel a fent említett témákra szeretnék kérdezni valamit a Bizottságtól: a madridi konferencián be fog-e jelenteni a Bizottság egyfajta változást vagy a stratégia hangsúlyozását és fog-e új kötelezettségeket vállalni az EU nevében az Egyezmény vonatkozásában, tekintettel a legújabb országok általi csatlakozásra?"@hu¹¹ "Signor Presidente, onorevoli colleghi, il riscaldamento globale rappresenta una minaccia le cui conseguenze a lungo termine sono devastanti. Quest’estate abbiamo assistito agli effetti dell’ondata di caldo verificatasi in Grecia e in altri paesi europei, alle alluvioni in Gran Bretagna e alle siccità estreme in Romania. Gli effetti del riscaldamento globale sono divenuti sempre più evidenti in Dobrugia, in Valacchia o nelle Sabbie occidentali. A causa del riscaldamento globale, la Romania, insieme alla Spagna, all’Italia e alla Grecia, sarà fra i paesi sui quali l’impatto del cambiamento climatico sarà massimo da qui al 2015. Quasi un quarto del territorio rumeno si inaridirà nei prossimi 20 anni e molte specie vegetali scompariranno. Gli effetti della desertificazione sono ben visibili. La situazione in Romania non è unica all’interno dell’Unione europea ed è per questo motivo che dobbiamo agire uniti, sulla base del principio di solidarietà, principio fondante del progetto europeo. Le valutazioni condotte a dieci anni dall’entrata in vigore della Convenzione delle Nazioni Unite sulla lotta contro la desertificazione indicano che la desertificazione è in crescita, mentre gli Stati latitano. Se non saranno prese misure per eliminare i fattori negativi, la desertificazione sarà sempre presente oppure i costi per le misure di tutela dell’ambiente saranno esorbitanti. Onorevoli colleghi, prevenire la desertificazione è più facile che eliminarla. Una gestione delle colture efficiente, una maggiore attenzione nei confronti dei sistemi di irrigazione e la messa a punto di strategie finalizzate a garantire i posti di lavoro nei terreni non agricoli per gli abitanti delle zone aride potrebbero rappresentare delle soluzioni nella lotta contro la desertificazione. Al fine di garantire l’efficienza degli sforzi profusi nella lotta alla desertificazione sono necessari dei sistemi di sviluppo integrati a livello nazionale, regionale e internazionale. Allo stesso tempo, l’attuazione della Convenzione deve essere strettamente associata all’impegno mirato a limitare il cambiamento climatico. Per quanto riguarda i punti di cui sopra, vorrei rivolgere una domanda alla Commissione: alla conferenza di Madrid, la Commissione annuncerà un cambiamento o un nuovo approccio nella strategia e si assumerà nuovi obblighi a nome dell’Unione europea per quanto riguarda la Convenzione, alla luce dell’adesione dei nuovi Stati membri?"@it¹² "Pone Pirmininke, ponai ir ponios, visuotinis atšilimas yra grėsmė, kurios ilgalaikės pasekmės pražūtingos. Šią vasarą tapome karščio bangos Graikijoje ir kitose Europos šalyse, potvynių Didžiojoje Britanijoje ir ypač didelių sausrų Rumunijoje liudininkais. Visuotinio atšilimo poveikis vis labiau matomas Dobrogea, pietų laukuose ir vakariniuose smėlynuose Rumunijoje. Drauge su Ispanija, Graikija ir Italija Rumunija bus viena šalių labiausiai kenčianti nuo visuotinio atšilimo iki 2015 m. Per artimiausius 20 m. beveik ketvirtadalis Rumunijos teritorijos taps sausa ir išnyks daugybė augalų rūšių. Dykumėjimo pasekmės jau matomos. Padėtis Rumunijoje nėra išskirtinė Europos Sąjungoje ir todėl turime veikti drauge pagal solidarumo principą, remiantis kuriuo yra sukurtas Europos projektas. Praėjus 10 m. po Jungtinių Tautų Konvencijos dėl kovos su dykumėjimu įsigaliojimo iš vertinimų matyti, kad valstybėms nereaguojant, dykumėjimo tendencijos kyla. Jei nebus imtasi jokių priemonių neigiamiems veiksniams pašalinti, dykumėjimas taps amžinu reiškiniu arba aplinkos atkūrimo sąnaudos bus neišmatuojamos. Mieli kolegos, vengti dykumėjimo yra lengviau nei jį pašalinti. Efektyvus pasėlių valdymas, didesnis dėmesys drėkinimo sistemoms ir sausų zonų gyventojams darbo vietas ne žemės ūkyje užtikrinsiančių strategijų kūrimas galėtų būti sprendimai kovai su dykumėjimu. Norint užtikrinti pastangų kovojant su dykumėjimu veiksmingumą, turime integruoti plėtros sistemas nacionaliniu, regioniniu ir tarptautiniu lygiu. Tuo tarpu Konvencijos įgyvendinimas turi būti glaudžiai susijęs su pastangomis apriboti klimato kaitą. Atsižvelgdama į pirmiau paminėtus dalykus norėčiau pateikti klausimą Komisijai: ar atsižvelgdama į naujausias valstybes nares Komisija konferencijoje Madride paskelbs apie strategijos pakeitimus ir ES vardu prisiims naujus įsipareigojimus dėl Konvencijos?"@lt¹⁴ "Priekšsēdētāja kungs, dāmas un kungi, globālā sasilšana ir apdraudējums, kura ilgtermiņa sekas ir ārkārtīgi postošas. Šovasar mēs vērojām karstuma viļņa sekas Grieķijā un citās Eiropas valstīs, plūdus Apvienotajā Karalistē un stipro sausumu Rumānijā. Globālās sasilšanas sekas kļuva arvien pamanāmākas Rumānijā reģionā, vietā, kas pazīstamas ar nosaukumu Dienvidu lauks vai Rietumu tuksnesis. Turpinoties globālajai sasilšanai Rumānija tāpat kā Spānija, Grieķija un Itālija būs starp tām valstīm, kuras izjutīs klimata pārmaiņas vēl pirms 2015. gada. Gandrīz vienā ceturtdaļā Rumānijas teritorijas nākamo divdesmit gadu laikā augsne kļūs arīda, un izzudīs daudzu augu sugas. Pārtuksnešošanās sekas jau ir redzamas. Rumānija nav vienīgā valsts Eiropas Savienībā, kurai ir šādas problēmas, un tieši tādēļ mums ir jārīkojas kopā, pamatojoties uz solidaritātes principu, uz kura ir balstīts arī Eiropas projekts. Izvērtējot rezultātus 10 gadus pēc Apvienoto Nāciju Organizācijas Konvencijas par cīņu pret pārtuksnešošanos stāšanās spēkā, ir redzams, ka pārtuksnešošanās tendences pastiprinās, bet valstis savā rīcībā ir pasīvas. Ja netiks veikti pasākumi, lai novērstu negatīvos faktorus, pārtuksnešošanās būs neizbēgama vai vides atveseļošanas izmaksas būs nesamērīgi augstas. Cienījamie kolēģi, pārtuksnešošanās novēršana ir vieglāk paveicama, nekā tās seku likvidēšana. Efektīva kultūru apsaimniekošana, pastiprinātas uzmanības pievēršana apūdeņošanas sistēmām un stratēģiju izstrāde darba vietu radīšanai sauso reģionu iedzīvotājiem citās jomās, nevis lauksaimniecībā varētu būt pārtuksnešošanās novēršanas risinājumi. Lai nodrošinātu cīņas pret pārtuksnešošanos efektivitāti, mums ir nepieciešamas integrētas attīstības sistēmas valstu, reģionālā un starptautiskā līmenī. Tajā pašā laikā Konvencijas īstenošanai ir jābūt cieši saistītai ar centieniem ierobežot klimata pārmaiņas. Ņemot vērā iepriekš minēto, es vēlos uzdot jautājumu Komisijai: vai Madridē notiekošajā konferencē Komisija paziņos par stratēģijas maiņu vai uzlabošanu un uzņemsies jaunas saistības Eiropas Savienības vārdā attiecībā uz Konvenciju, ņemot vērā jauno dalībvalstu intereses?"@lv¹³ "Domnule Preşedinte, doamnelor şi domnilor, încălzirea globală este o ameninţare ale cărei efecte pe termen lung sunt devastatoare. Am văzut în această vară efectele caniculei în Grecia şi în alte state europene, inundaţiile din Marea Britanie, fenomenul de secetă extremă din România. Efectele încălzirii globale au devenit din ce în ce mai vizibile pentru România în Dobrogea, în Câmpia din sud sau nisipurile din vest. Ca urmare a încălzirii globale, România va fi, alături de Spania, Grecia şi Italia, printre ţările care vor resimţi cel mai puternic schimbările vremii în 2015. Aproape un sfert din teritoriul României va deveni arid în următorii 20 de ani şi multe culturi de plante de aici vor dispărea. Efectele deşertificării, aşadar, sunt deja vizibile. Situaţia României nu este una singulară în Uniunea Europeană şi, de aceea, avem nevoie să acţionăm împreună în baza principiului solidarităţii care stă la baza construcţiei europene. Evaluările Convenţiei Naţiunilor Unite pentru combaterea deşertificării, la 10 ani de la intrarea sa în vigoare, demonstrează că tendinţele de deşertificare sunt în continuă creştere, în timp ce răspunsul statelor lasă de dorit. În cazul în care nu se va interveni cu măsuri de eliminare a factorilor negativi, deşertificarea se va instala ireversibil sau cu costuri incomensurabile de reechilibrare ecologică. Doamnelor şi domnilor, este mai uşor să previi deşertificarea decât să o înlături. Un management eficient al culturilor, o atenţie sporită acordată irigaţiilor şi elaborarea de strategii pentru asigurarea locurilor de muncă în ramuri neagricole pentru locuitorii din zonele uscate ar putea reprezenta soluţii pentru prevenirea deşertificării. Pentru a asigura eficienţa eforturilor de combatere a deşertificării avem nevoie de strategii integrate de dezvoltare la nivel naţional, regional şi internaţional. În acelaşi timp, implementarea Convenţiei trebuie strâns corelată cu eforturile de limitare a schimbărilor climatice. Având în vedere cele spuse mai sus, aş adresa şi o întrebare Comisiei, şi anume, dacă are în vedere, odată cu Conferinţa de la Madrid, să anunţe şi o schimbare, o nuanţare a strategiei, şi să-şi asume noi obligaţii în numele Uniunii Europene în ceea ce priveşte implementarea Convenţiei, luând în considerare şi aderarea ultimelor state."@mt¹⁵ "Mijnheer de Voorzitter, dames en heren, opwarming van de aarde is een dreiging met lange termijneffecten die verwoestend zijn. Deze zomer waren we getuigen van de gevolgen van de hittegolf in Griekenland en andere Europese landen, overstromingen in Groot-Brittannië en extreme droogte in Roemenië. Effecten van de opwarming van de aarde worden in Roemenië steeds meer zichtbaar in Dobrogea, het zuidelijk gebied of de westelijke zandvlakte. Als gevolg van de opwarming van de aarde zal Roemenië samen met Spanje, Griekenland en Italië tot de landen behoren die omstreeks 2015 het meest met klimaatverandering worden geconfronteerd. Bijna een kwart van het Roemeens grondgebied wordt aride in de komende twintig jaar en veel plantensoorten zullen verdwijnen. De gevolgen van woestijnvorming zijn al zichtbaar. De situatie in Roemenië is niet uniek in de Europese Unie en daarom moeten we gezamenlijk handelen op basis van het solidariteitsbeginsel waarop het Europese project is gestoeld. Analyses van tien jaar na de inwerkingtreding van het VN-Verdrag ter bestrijding van woestijnvorming tonen een toename van trends tot woestijnvorming aan, terwijl de reactie van staten achterwege blijft. Als er geen maatregelen worden genomen om de negatieve factoren te elimineren, zal woestijnvorming voorgoed aanwezig blijven of zullen de kosten voor herstel van het milieu onevenredig zijn. Beste collega’s, het voorkomen van woestijnvorming is gemakkelijker dan het terugdringen ervan. Efficiënt oogstbeheer, meer aandacht voor irrigatiesystemen en het opstellen van strategieën voor het behoud van werkgelegenheid op niet-landbouwgebieden voor de inwoners van droge gebieden kunnen oplossingen ter voorkoming van woestijnvorming inhouden. Om voor meer efficiency te zorgen bij de inspanningen ter bestrijding van woestijnvorming hebben we geïntegreerde ontwikkelingssystemen nodig op nationaal, regionaal en internationaal niveau. Intussen moet de tenuitvoerlegging van de Conventie nauw worden gekoppeld aan de inspanningen ter beperking van klimaatverandering. Gelet op de bovengenoemde punten wil ik een vraag aan de Commissie stellen: gaat de Commissie op de conferentie in Madrid een verandering of een bijstelling van de strategie aankondigen en nieuwe verplichtingen namens de EU met betrekking tot het Verdrag op zich nemen, gezien de jongste toelating van landen?"@nl³ "Panie przewodniczący, panie i panowie! Globalne ocieplenie to zagrożenie, którego długoterminowe efekty są niszczące. Tego lata byliśmy świadkami skutków gorącej fali, która nawiedziła Grecję i inne europejskie kraje, powodzi w Wielkiej Brytanii oraz ekstremalnych susz w Rumunii. Efekty globalnego ocieplenia stały się coraz bardziej widoczne dla Rumunii w mieście Dobrogea, na obszarach południowych lub zachodnich piaskach. Rumunia wraz z Hiszpanią, Grecją i Włochami będzie wśród krajów najbardziej dotkniętych zmianami klimatycznymi do roku 2015. Blisko jedna czwarta rumuńskiego terytorium stanie się jałowa w ciągu następnych 20 lat, a wiele gatunków roślin wymrze. Efekty pustynnienia już są widoczne. Sytuacja Rumuni nie jest w Europie odosobniona, dlatego też musimy działać razem na podstawie zasady solidarności, na której opiera się europejski projekt. Badania przeprowadzone po dziesięciu latach od wejścia w życie Konwencji Narodów Zjednoczonych w sprawie walki z pustynnieniem wskazują na rosnące tendencje w kierunku pustynnienia, przy braku reakcji ze strony państw. Jeśli nie zostaną podjęte żadne działania, aby wyeliminować negatywne czynniki, pustynnienie będzie zawsze obecne lub koszty odbudowy środowiska będą nieproporcjonalne. Drodzy koledzy! Zapobieganie pustynnieniu jest łatwiejsze niż jego usuwanie. Efektywne zarządzanie plonami, większa uwaga poświęcona systemom nawadniania oraz opracowanie strategii, aby zapewniać miejsca pracy w innym sektorze niż rolny, aby mieszkańcy suchych obszarów mogli zgłaszać rozwiązania zapobiegające pustynnieniu. Aby zapewnić skuteczność wysiłków na rzecz walki z pustynnieniem, potrzebujemy zintegrowanych systemów na rzecz rozwoju na szczeblu krajowym, regionalnym i międzynarodowym. W międzyczasie realizacja konwencji musi być ściśle powiązana z wysiłkami na rzecz ograniczenia zmian klimatycznych. Mając na uwadze powyżej wymienione kwestie, chciałabym zwrócić się do Komisji z następującym pytaniem: czy na konferencji w Madrycie Komisja ogłosi zmianę lub modyfikację strategii oraz podejmie nowe zobowiązania w imieniu UE w odniesieniu do konwencji, uwzględniając przystąpienie ostatnich państw?"@pl¹⁶ "Senhor Presidente, Senhoras e Senhores Deputados, o aquecimento global constitui uma ameaça cujos efeitos a longo prazo são devastadores. Este Verão assistimos aos efeitos da onda de calor na Grécia e noutros países europeus, inundações na Grã-Bretanha e secas extremas na Roménia. Os efeitos do aquecimento global tornaram-se cada vez mais visíveis para a Roménia, em Dobrogea, na região do Sul ou nas dunas ocidentais. Na sequência do aquecimento global, a Roménia estará, em conjunto com a Espanha, Grécia e Itália, entre os países que mais alterações climáticas vão enfrentar até 2015. Quase um quarto do território da Roménia tornar-se-á árido nos próximos vinte anos e muitas espécies vegetais irão desaparecer. Os efeitos da desertificação já são visíveis. A situação na Roménia não é única na União Europeia, razão por que devemos agir em conjunto com base no princípio da solidariedade que constitui a base do projecto europeu. As avaliações 10 anos após a entrada em vigor da Convenção das Nações Unidas de Combate à Desertificação indicam a tendência crescente para a desertificação, e a verdade é que a reacção dos Estados é inexistente. Se não forem tomadas medidas para eliminar os factores negativos, a desertificação será uma realidade para sempre, ou então os custos da recuperação ambiental serão incomensuráveis. Caros colegas, evitar a desertificação é mais fácil do que eliminá-la. Uma gestão eficaz das culturas, uma maior atenção aos sistemas de irrigação e a elaboração de estratégias para assegurar locais de trabalho nos campos não agrícolas para os habitantes das regiões secas poderão representar soluções para impedir a desertificação. A fim de assegurar a eficácia dos esforços no combate à desertificação precisamos de sistemas integrados de desenvolvimento a nível nacional, regional e internacional. Entretanto, a implementação da Convenção tem de estar mais intimamente ligada aos esforços para limitar as alterações climáticas. Tendo em conta os pontos acima mencionados, gostaria de fazer uma pergunta à Comissão: na Conferência em Madrid, a Comissão pretende anunciar uma mudança ou um reforço da estratégia e assumir novas obrigações em nome da UE no que respeita à Convenção, tendo em conta a adesão dos países mais recentes?"@pt¹⁷ "Pán predsedajúci, dámy a páni, globálne otepľovanie je ohrozením, ktorého dlhodobé následky sú zničujúce. Toto leto sme boli svedkami účinkov vlny horúčav v Grécku a iných európskych krajinách, povodní vo Veľkej Británii a extrémneho sucha v Rumunsku. Vplyvy globálneho otepľovania sú čoraz viac citeľné v Rumunsku v Dobrudži, na južnej nížine alebo západnej piesčine. Pokiaľ ide o globálne otepľovanie bude do roku 2015 Rumunsko spolu so Španielskom, Gréckom a Talianskom medzi krajinami najviac postihnutými zmenou klímy. Takmer štvrtina rumunského územia v nasledujúcich 20 rokoch vyprahne a množstvo rastlinných druhov vyhynie. Účinky rozširovania púšte sú už dnes viditeľné. Situácia Rumunska nie je v Európskej únii jedinečná, a preto musíme konať spoločne na základe zásady solidarity, z ktorej vychádza európsky projekt. Hodnotenie po 10 rokoch od nadobudnutia platnosti Dohovoru Organizácie spojených národov o boji proti rozširovaniu púšte naznačuje vzrastajúce trendy v oblasti dezertifikácie, pričom chýba reakcia štátov. Ak nebudú prijaté žiadne opatrenia na odstránenie negatívnych faktorov, rozširovanie púšte nikdy nevymizne, prípadne vzniknú neprimerané náklady na environmentálnu sanáciu. Vážení kolegovia, prevencia rozširovania púšte je jednoduchšia než jej odstraňovanie. Efektívne pestovanie plodín, zvýšená pozornosť venovaná zavlažovacím systémom a vypracúvanie stratégií na zabezpečenie pracovných miest v nepoľnohospodárskych oblastiach pre obyvateľov suchých oblastí by mohli predstavovať riešenia na prevenciu rozširovania púšte. S cieľom zabezpečiť efektivitu úsilia vynakladaného na boj proti rozširovaniu púšte, potrebujeme integrované systémy rozvoja na vnútroštátnej, regionálnej a medzinárodnej úrovni. Okrem toho musí byť vykonávanie dohovoru byť úzko prepojené s úsilím zameraným na obmedzovanie zmeny klímy. Vzhľadom na uvedené by som chcela Komisii položiť otázku. Oznámi Komisia na konferencii v Madride zmenu alebo smerovanie stratégie a príjme nové záväzky v mene EÚ, pokiaľ ide o dohovor, s ohľadom na krajiny, ktoré k Únii pristúpili pri poslednom rozšírení?"@sk¹⁹ ". Gospod predsednik, gospe in gospodje, globalno segrevanje je grožnja, katere dolgoročni vplivi so uničujoči. Letos poleti smo bili priča vplivom vročinskega vala v Grčiji in drugih evropskih državah, poplavam v Veliki Britaniji ter hudim sušam v Romuniji. Učinki globalnega segrevanja so v Romuniji vedno bolj vidni na področju Dobrudže, južnih ravnin ali zahodne puščave. Zaradi globalnega segrevanja bo Romunija poleg Španije, Grčije in Italije država, ki jo bodo do leta 2015 podnebne spremembe najbolj prizadele. Skoraj četrtina romunskega ozemlja bo v naslednjih 20 letih postala sušno območje in veliko rastlinskih vrst bo izginilo. Učinki dezertifikacije so že vidni. Romunija ni edina članica Evropske unije v takem položaju in zato moramo skupaj ukrepati na podlagi načela solidarnosti, na katerem temelji evropski projekt. Deset let po začetku veljavnosti konvencije Združenih narodov o boju proti dezertifikaciji ocena kaže povečanje tega pojava, vendar se države ne odzivajo. Če ne bodo sprejeti ukrepi za odpravo negativnih dejavnikov, bo dezertifikacija vedno obstajala ali pa bodo stroški sanacije okolja nesorazmerni. Dragi kolegi, preprečevanje dezertifikacije je lažje kot njena odprava. Učinkovito upravljanje pridelkov, namenjanje večje pozornosti namakalnim sistemom in oblikovanje strategij za zagotavljanje delovnih mest na nekmetijskih področjih za prebivalce suhih območij so lahko rešitve za preprečevanje dezertifikacije. Za večjo učinkovitost prizadevanja pri boju proti dezertifikaciji potrebujemo celovite razvojne sisteme na nacionalni, regionalni in mednarodni ravni. Medtem mora biti izvajanje konvencije tesno povezano s prizadevanjem za omejevanje podnebnih sprememb. Ob upoštevanju navedenega sprašujem Komisijo: ali bo Komisija na konferenci v Madridu napovedala spremembo ali preoblikovanje strategije ter prevzela nove obveznosti v imenu EU v zvezi s konvencijo ob upoštevanju pristopa najnovejših držav?"@sl²⁰ "Herr talman, mina damer och herrar! Den globala uppvärmningen är ett hot med förödande långsiktiga effekter. I somras såg vi följderna av värmeböljan i Grekland och andra europeiska länder, översvämningarna i Storbritannien och den extrema torkan i Rumänien. Den globala uppvärmningens effekter blev allt mer uppenbara för Rumänien i Dobrogea, Southern field och Western sands. Till följd av den globala uppvärmningen kommer Rumänien tillsammans med Spanien, Grekland och Italien att höra till de länder som märker av klimatförändringen mest år 2015. Nästan en fjärdedel av Rumänien kommer att utgöras av arida områden inom de närmaste tjugo åren, och många växtarter kommer att försvinna. Ökenspridningens effekter är redan påtagliga. Situationen i Rumänien är inte unik i EU och därför måste vi agera tillsammans enligt den solidaritetsprincip som den europeiska integrationen bygger på. Utvärderingar som gjorts tio år efter det att FN:s konvention om bekämpning av ökenspridning trädde i kraft visar att ökenspridningen ökar samtidigt som länderna inte agerar över huvud taget. Om inga åtgärder vidtas för att undanröja de negativa faktorerna kommer ökenspridningen att permanentas och kostnaderna för miljöåtgärder att växa bortom alla proportioner. Det är lättare att förebygga ökenspridning än att vända den. Effektiv odling, ökad vikt vid bevattningssystem och utformning av strategier för att säkra arbetstillfällen inom andra områden än jordbruk för invånarna i torra områden kan vara lösningar för att förebygga ökenspridning. För att se till att åtgärderna för att bekämpa ökenspridningen blir verkningsfulla behöver vi integrerade utvecklingssystem på nationell, regional och internationell nivå. Samtidigt måste konventionens genomförande vara nära kopplat till insatserna för att begränsa klimatförändringen. Mot bakgrund av dessa faktorer vill jag fråga kommissionen följande: Kommer kommissionen under konferensen i Madrid att avisera en ändring eller förstärkning av strategin och göra nya åtaganden på EU:s vägnar när det gäller konventionen, mot bakgrund av de allra nyaste ländernas anslutning?"@sv²²
lpv:unclassifiedMetadata	"Dobrogea"¹³ "Roberta Alma Anastase (PPE-DE ). –"^18,15,8