Local view for "http://purl.org/linkedpolitics/eu/plenary/2007-09-04-Speech-2-133"

Predicate	Value (sorted: default)
rdf:type	lpv_eu:Speech⁶
dcterms:Date	"2007-09-04"^^xsd:date⁶
dcterms:Is Part Of	lp_eu:Explicaţii privind votul⁶
dcterms:Language	"cs"^^xsd:language⁶
lpv:document identification number	"en.20070904.16.2-133"⁶
lpv:hasSubsequent	lp_eu:2007-09-04-Speech-2-134⁶
lpv:speaker	lp:Daniel Strož⁶
lpv:spoken text	"Projednávaná zpráva je v kontextu zdokonalování a zjednodušování právního prostředí Společenství velmi závažná. Chtěl bych zdůraznit její význam zejména s ohledem na nutnost posilování role Evropského parlamentu v legislativním procesu a při odstraňování demokratického deficitu. Stavím se plně za nutnost vytvoření způsobů konzultace s Evropským parlamentem i v oblasti přijímání tzv. nezávazných právních aktů, a to zejména proto, že jde o poměrně časté akty, s nimiž jsou také často spojovány přídomky jako „nejasné“ a „neúčinné“, dále pak, že jejich účelové nadužívání může být projevem překračování rámce pravomocí Komise a že s těmito akty může veřejnost identifikovat dojem evropské „superbyrokracie“. Jakkoli zpráva doporučuje, aby výraz „právně nevynutitelné nástroje“ nebyl v úředních dokumentech orgánů Společenství nikdy používán a neměl by být přijímán rozdíl mezi a domnívám se, že toto není relevantní problém. Rozdíl mezi závaznými a nezávaznými akty Společenství objektivně existuje, na jejich existenci a podstatě toto doporučení nic nezmění. Nadto skutečnost, že měkké normy komunitárního sekundárního práva nejsou závazné, neznamená, že jsou bez právního významu. Připomínám například jejich význam pro výklad právních aktů. Dále pak nevydání doporučení či stanoviska v případě, že je k tomu orgán Společenství povinen, může být důvodem k žalobě na jeho nečinnost. Tato moje poznámka je však spíše formální a není namířena proti zprávě jako celku."@cs¹
lpv:spokenAs	member; Delegation to the EU-Former Yugoslav Republic of Macedonia Joint Parliamentary Committee (2007-03-15--2009-07-13)²³ member; JURI (2007-01-31--2009-07-13)²³ unknown; Komunistická strana Čech a Moravy (2004-07-20--2009-07-13)²³ substitute; CULT (2007-01-31--2009-07-13)²³ member; EUL/NGL (2004-07-20--2009-07-13)²³
lpv:translated text	"Denne betænkning er meget vigtig med henblik på at forbedre og forenkle Fællesskabets retlige rammer. Jeg vil navnlig fremhæve dens betydning, hvad angår nødvendigheden af at styrke Europa-Parlamentets rolle i lovgivningsprocessen, og dens betydning for, at det demokratiske underskud kan bringes til ophør. Jeg støtter også fuldt ud ønsket om at fastlægge metoder til høring af Europa-Parlamentet om vedtagelsen af såkaldte ikkebindende retsakter, navnlig da disse retsakter er temmelig almindelige. De bliver ofte betegnet som uklare og ineffektive, og den overdrevne brug af dem kan være et udtryk for overskridelse af Kommissionens beføjelser. Desuden kan offentligheden opfatte disse retsakter som europæisk superbureaukrati. Selv om det i betænkningen anbefales, at soft law ikke anvendes i officielle dokumenter fra Fællesskabets institutioner, og at sondringen mellem lex dura og lex mollis ikke anerkendes, mener jeg ikke, at dette er en relevant problemstilling. Forskellen mellem bindende og ikkebindende fællesskabsretsakter er en kendsgerning, og denne anbefaling ændrer hverken på den kendsgerning, at de eksisterer, eller på deres karakter. Desuden er det faktum, at soft law-instrumenter i sekundær fællesskabsret ikke er juridisk bindende, ikke ensbetydende med, at de ikke har retlig værdi. Tænk f.eks. på deres betydning for fortolkningen af retsakter. Desuden kan et fællesskabsorgan blive beskyldt for at være passivt, hvis det ikke udsteder en henstilling eller udtrykker en holdning, når det er forpligtet til at gøre det. Denne sidste bemærkning er nu rent teknisk og forringer ikke betænkningen som helhed."@da² "Dieser Bericht ist ein wichtiger Beitrag zur Verbesserung und Vereinfachung des rechtlichen Rahmens der Gemeinschaft. Ich möchte insbesondere auf die Bedeutung des Berichts für die Stärkung der Rolle des Europäischen Parlaments im Rechtsetzungsverfahren und für die Beseitigung des Demokratiedefizits hinweisen. Außerdem teile ich voll und ganz den Wunsch, Verfahren zur Konsultation des Europäischen Parlaments vor der Annahme so genannter nicht zwingender Rechtsinstrumente einzurichten, insbesondere, da solche Rechtsakte weitverbreitet sind – sie werden häufig mit Attributen wie „unklar“ und „ineffizient“ versehen, und ihr übermäßiger Gebrauch könnte so verstanden werden, dass die Kommission ihre Befugnisse immer weiter ausdehnt. Zudem könnte die Öffentlichkeit mit diesen Rechtsakten das Image der europäischen „Superbürokratie“ verbinden. Obwohl in dem Bericht empfohlen wird, den Begriff „nicht zwingendes Recht“ (soft law) in den offiziellen Dokumenten der Gemeinschaft zu vermeiden und die Unterscheidung zwischen „dura lex“ und „mollis lex“ nicht anzuerkennen, ist das meines Erachtens irrelevant. Der Unterschied zwischen bindenden und nicht bindenden Rechtsakten der Gemeinschaft ist ein Fakt, und diese Empfehlung ändert weder etwas an ihrer Existenz noch an ihrem Inhalt. Außerdem bedeutet die Tatsache, dass das „soft law“ im sekundären Gemeinschaftsrecht nicht zwingend rechtswirksam ist, keineswegs, dass es juristisch ohne Belang ist. Denken Sie zum Beispiel an seine Bedeutung für die Auslegung von Rechtsakten. Und wenn ein Gemeinschaftsorgan keine Empfehlung abgibt oder wenn es in Fällen, in denen es zu einer Meinungsäußerung verpflichtet ist, keine Meinung äußert, so kann ihm Passivität vorgeworfen werden. Doch diese letzte Anmerkung ist technischer Art und stellt den Bericht in seiner Gesamtheit nicht in Frage."@de⁹ "Η έκθεση αυτή είναι πολύ σημαντική για τη βελτίωση και απλούστευση του νομικού περιβάλλοντος της Κοινότητας. Θέλω δε να υπογραμμίσω ιδιαίτερα τη σημασία της όσον αφορά την ανάγκη ενίσχυσης του ρόλου του Ευρωπαϊκού Κοινοβουλίου στη νομοθετική διαδικασία και τη σπουδαιότητά του στην προσπάθεια εξάλειψης του δημοκρατικού ελλείμματος. Στηρίζω επίσης πλήρως την επιθυμία καθιέρωσης μεθόδων διαβούλευσης με το Ευρωπαϊκό Κοινοβούλιο για την έγκριση των λεγόμενων μη δεσμευτικών νομοθετικών πράξεων, δεδομένου ιδίως ότι οι εν λόγω πράξεις είναι αρκετά συνηθισμένες: συχνά κερδίζουν χαρακτηρισμούς όπως «ασαφείς» και «αναποτελεσματικές», η δε υπερβολική χρήση τους ενδέχεται να αποτελεί ένδειξη υπέρβασης των αρμοδιοτήτων της Επιτροπής. Επιπλέον, το κοινό μπορεί να ταυτίσει την εικόνα της ευρωπαϊκής «υπεγραφειοκρατίας» με τις πράξεις αυτές. Αν και στην έκθεση προτείνεται να μην χρησιμοποιείται το ενδοτικό δίκαιο στα επίσημα κοινοτικά έγγραφα και να μην αναγνωριστεί η διάκριση μεταξύ και δεν θεωρώ σημαντική αυτήν την πτυχή. Η διαφορά μεταξύ δεσμευτικών και μη δεσμευτικών νομικών πράξεων της Κοινότητας είναι γεγονός και η σύσταση αυτή δεν μεταβάλλει ούτε αυτήν την πραγματικότητα ούτε την ύπαρξη ή την ουσία των εν λόγω πράξεων. Άλλωστε, το γεγονός ότι οι κανόνες ενδοτικού δικαίου του δευτερογενούς κοινοτικού δικαίου δεν είναι νομικώς δεσμευτικοί δεν σημαίνει ότι δεν έχουν και νομική αξία. Σκεφτείτε, για παράδειγμα, τη σημασία τους για την ερμηνεία νομικών πράξεων. Επιπλέον, αν ένα κοινοτικό όργανο δεν εκδώσει κάποια σύσταση ή γνωμοδότηση σε περιπτώσεις στις οποίες υποχρεούται να το πράξει, μπορεί να κατηγορηθεί για αδράνεια. Εντούτοις, το τελευταίο αυτό σχόλιο είναι τεχνικής φύσεως και δεν μεταβάλλει το συνολικό περιεχόμενο της έκθεσης."@el¹⁰ "This report is very important in the context of improving and simplifying the Community’s legal environment. I would particularly like to stress its importance with regard to the need to strengthen the European Parliament’s role in the legislative process and its importance in terms of eliminating the democratic deficit. I also fully support the desire to establish methods of consultation with the European Parliament on the adoption of so-called non-binding legal acts, especially since these acts are fairly common: they often earn attributes such as ‘unclear’ and ‘inefficient’, and their excessive use may be a manifestation of exceeding the scope of the Commission’s. In addition, the public may identify the image of European ‘superbureaucracy’ with these acts. Although the report recommends that soft law should not be used in official Community documents and that the distinction between and should not be recognised, I do not consider this to be a relevant issue. The difference between binding and non-binding acts of the Community is a matter of fact and this recommendation does not change either the reality of their existence or their essence. In addition, the fact that the soft rules of secondary Community law are not legally binding does not mean that they have no legal value. Think, for example, of their importance in the interpretation of legal acts. Furthermore, if a Community body does not issue a recommendation or does not express an opinion in cases where it is obliged to do so, it can be accused of being passive. However, this last comment is a technical one and does not detract from the report as a whole."@en⁴ "El presente informe es muy importante en el contexto de la mejora y la simplificación del entorno jurídico de la Comunidad. En particular, me gustaría destacar la importancia del fortalecimiento del papel del Parlamento Europeo en el proceso legislativo y su importancia a la hora de eliminar el déficit democrático. También apoyo plenamente el deseo de establecer métodos de consulta con el Parlamento Europeo sobre la adopción de los llamados actos jurídicos no vinculantes, especialmente dado que se trata de actos bastante comunes: a menudo se ganan el calificativo de «poco claros» e «ineficaces» y su uso excesivo podría ser testimonio de la superación del margen de actuación de la Comisión. Asimismo, los ciudadanos pueden identificar la imagen de la «superburocracia» europea con estos actos. Aunque el informe recomienda no usar el Derecho indicativo en documentos comunitarios y que no se reconozca la distinción entre y no considero que esto sea una cuestión relevante. La diferencia entre actos comunitarios vinculantes y no vinculantes es una cuestión de hecho y esta recomendación no cambia ni la realidad de su existencia ni su esencia. Asimismo, el hecho de que las normas indicativas de la legislación comunitaria secundaria no sean jurídicamente vinculantes no significa que no tengan valor jurídico. Piensen, por ejemplo, en su importancia en la interpretación de actos jurídicos. Asimismo, si un órgano comunitario no emite una recomendación o no se pronuncia en casos en los que está obligado a hacerlo, se le puede acusar de pasividad. Sin embargo, este último comentario es de carácter técnico y no resta mérito al informe en su conjunto."@es²¹ "Kõnealune raport on väga oluline ühenduse õiguskeskkonna täiustamise ja lihtsustamise jaoks. Ma tahaksin eriti rõhutada selle tähtsust seoses vajadusega tugevdada Euroopa Parlamendi osa õigusloomeprotsessis ja selle tähtsust demokraatia puuduste kõrvaldamisele. Ma toetan ka täielikult soovi võtta Euroopa Parlamendis kasutusele konsultatsioonimeetodid niinimetatud mittesiduvate õigusaktide vastuvõtmiseks, eriti seetõttu, et need aktid on üsna üldised: sageli iseloomustatakse neid kui ebaselgeid ja ebatõhusaid, nende ülemäärane kasutamine võib osutuda komisjoni pädevusala ületamise avalduseks. Lisaks võib üldsus samastada nende aktidega Euroopa superbürokraatia pildi. Kuigi raport soovitab ühenduse ametlikes dokumentides mittesiduvat õigust mitte kasutada ja mitte tunnustada ’i ja ’i erinevust, ei pea ma seda asjassepuutuvaks küsimuseks. Erinevus ühenduse siduvate ja mittesiduvate aktide vahel on tõsiasi ja see soovitus ei muuda nende olemasolu ega nende olemust. Lisaks ei tähenda asjaolu, et ühenduse teisese õiguse soovituslikud eeskirjad ei ole õiguslikult siduvad, seda, et neil pole õiguslikku väärtust. Mõelge näiteks nende tähtsusele õigusaktide tõlgendamisel. Veel enam, kui ühenduse institutsioon ei anna soovitust või ei väljenda arvamust juhtudel, kui ta on kohustatud seda tegema, võib teda süüdistada passiivsuses. Siiski, see viimane märkus on tehnilist laadi ja seda ei saa lahutada raportist kui tervikust."@et⁵ "Tämä mietintö on yhteisön säädösympäristön parantamisen ja yksinkertaistamisen kannalta hyvin tärkeä. Haluan korostaa sen merkitystä erityisesti siksi, että Euroopan parlamentin roolia lainsäädäntöprosessissa on vahvistettava, ja mietinnöllä on merkitystä myös demokratiavajeen poistamisen kannalta. Annan myös täyden tukeni toiveelle luoda menetelmiä, joiden avulla niin kutsuttujen ei-sitovien oikeudellisten säädösten hyväksymisestä voidaan neuvotella Euroopan parlamentin kanssa varsinkin, koska tällaisia säädöksiä esiintyy jokseenkin yleisesti: niitä kuvataan usein muun muassa sanoilla ”epäselvä” ja ”tehoton”, ja niiden liiallinen käyttö saattaa olla osoitusta komission toimivallan ylittämisestä. Lisäksi kansalaiset saattavat pitää tällaisia säädöksiä juuri ilmentyminä EU:n superbyrokratiasta. Mietinnössä suositellaan, että oikeudellisesti sitomattomia säädöksiä ei käytettäisi yhteisön virallisissa asiakirjoissa ja että sitovan ja ei-sitovan lainsäädännön välistä eroa ei tunnustettaisi, mutta tämä ei ole mielestäni merkityksellistä. Ero sitovien ja ei-sitovien yhteisön säädösten välillä on tosiseikka eikä tällä suosituksella muuteta sen enempää niiden konkreettista olemassaoloa kuin niiden perusolemusta. Lisäksi se, etteivät yhteisön sekundaarilainsäädännön pehmeät säännökset ole oikeudellisesti sitovia, ei tarkoita, että niillä ei olisi oikeudellista arvoa. Ajatellaanpa esimerkiksi niiden merkitystä oikeudellisten säädösten tulkinnassa. Jos yhteisön elin ei anna suositusta tai ei tuo esiin näkemystään tapauksissa, joissa sen pitäisi näin tehdä, sitä voidaan syyttää passiivisuudesta. Tämä viimeinen kommentti on kuitenkin luonteeltaan tekninen eikä heikennä sitä merkitystä, joka mietinnöllä on kokonaisuudessaan."@fi⁷ "Ce rapport s'avère très important dans le cadre de l'amélioration et de la simplification de l'environnement juridique communautaire. J'aimerais notamment souligner son importance s'agissant de la nécessité de renforcer le rôle du Parlement européen dans le processus législatif et son importance par rapport à l'élimination du déficit démocratique. Je soutiens également totalement le désir d'établir des méthodes de consultation avec le Parlement européen concernant l'adoption des prétendus actes législatifs non contraignants, notamment si ces actes s'avèrent assez courants: on les qualifie souvent de «flous» et «inefficaces», et leur utilisation abusive peut illustrer le fait d'outrepasser la portée de ceux de la Commission. En outre, ces actes peuvent permettre au grand public de déceler l'image d'une superbureaucratie européenne. Même si le rapport recommande que les instruments juridiques non contraignants ne soient pas utilisés dans les documents communautaires officiels et que la distinction entre et ne soit pas reconnue, je ne pense pas qu'il s'agisse d'une question pertinente. La différence entre les actes communautaires contraignants et non contraignants est un fait et cette recommandation ne change ni la réalité de leur existence, ni leur essence. En outre, le fait que les du droit communautaire secondaire ne soient pas juridiquement contraignantes ne signifie pas qu'elles n'ont aucune valeur juridique. Par exemple, réfléchissez à leur importance dans l'interprétation des actes juridiques. En outre, si un organe communautaire ne produit pas de recommandation ou n'exprime aucun avis dans les cas où il est obligé de le faire, celui-ci peut être accusé de passivité. Toutefois, ce dernier commentaire est de nature technique et ne porte pas atteinte au rapport en général."@fr⁸ "Ez a jelentés nagyon fontos a közösségi jogi környezet javítása és egyszerűsítése összefüggésében. Én különösen szeretném hangsúlyozni a jelentés fontosságát annak szükségességét illetően, hogy meg kell erősíteni az Európai Parlament szerepét a jogalkotási folyamatban, és aláhúznám fontosságát a demokratikus deficit megszüntetése érdekében is. Én is teljes mértékben támogatom azt a kívánságot, hogy jöjjenek létre konzultációs módszerek az Európai Parlamenttel az úgynevezett nem kötelező érvényű jogi aktusok elfogadásához, különösen mert ezek az aktusok meglehetősen gyakoriak: gyakran kapnak olyan jelzőket, mint „nem világos” és „nem hatékony”, és túlzott alkalmazásuk a Bizottság hatásköre meghaladásának kinyilvánítása lehet. Ezen kívül a közvélemény ezekkel az aktusokkal azonosíthatja az európai „szuperbürokrácia” képét. Bár a jelentés azt ajánlja, hogy a nem kötelező érvényű jogi instrumentumokat a hivatalos közösségi dokumentumok ne használják, és a és a közötti megkülönböztetést ne ismerjék el, én ezt nem tartom releváns kérdésnek. A Közösség kötelező érvényű és nem kötelező érvényű aktusai közötti különbség tény, és ez az ajánlás nem változtatja meg sem létezésük valóságát, sem lényegüket. Ezen kívül az a tény, hogy a másodlagos közösségi jog úgynevezett puha szabályai jogilag nem kötelező érvényűek, nem jelenti azt, hogy ne lenne jogi értékük. Gondoljanak például a fontos szerepükre a jogi aktusok értelmezésében. Továbbá, ha valamelyik közösségi testület nem bocsát ki ajánlást, vagy nem fejti ki véleményét azokban az esetekben, amikor kötelessége, passzivitással vádolhatják. Ez az utóbbi megjegyzés azonban technikai jellegű, és nem von le az egész jelentés értékéből."@hu¹¹ ". − La presente relazione è molto importante ai fini del miglioramento e della semplificazione del contesto normativo comunitario. Vorrei sottolineare in particolare la sua rilevanza riguardo alla necessità di consolidare il ruolo del Parlamento europeo nel processo legislativo, nonché riguardo all’eliminazione del democratico. Inoltre, sostengo appieno l’aspirazione di istituire metodi per la consultazione con il Parlamento europeo sull’adozione dei cosiddetti atti normativi non vincolanti, visto soprattutto che tali atti sono abbastanza diffusi. Questi vengono spesso definiti come poco trasparenti e inefficienti, e il loro eccessivo impiego potrebbe essere un sintomo del fatto che si va oltre le competenze della Commissione. Al di là di questo, l’opinione pubblica potrebbe vedere in tali atti una manifestazione della “superburocrazia” europea. Nonostante la relazione raccomandi di non impiegare la nei documenti ufficiali della Comunità e di non riconoscere la distinzione fra e non sono dell’avviso che si tratti di una questione rilevante. La differenza fra atti comunitari vincolanti e non vincolanti è un dato di fatto, e tale raccomandazione non modifica la realtà della loro esistenza né della loro essenza. Inoltre, il fatto che le norme di incluse nel diritto comunitario secondario non siano vincolanti dal punto di vista giuridico non significa che non abbiano valore giuridico. Pensate ad esempio alla loro importanza nell’interpretazione degli atti giuridici. Se poi un organo comunitario non rilascia una raccomandazione o non esprime un’opinione in casi in cui è tenuto a farlo, può essere accusato di passività. Comunque, quest’ultima è un’osservazione di carattere tecnico e non toglie niente alla relazione nel suo complesso."@it¹² "Šis pranešimas labai svarbus, siekiant patobulinti ir supaprastinti Bendrijos teisinę aplinką. Norėčiau atskirai pabrėžti jos svarbą poreikio stiprinti Europos Parlamento vaidmenį teisės aktų leidybos procese atžvilgiu ir jos reikšmę, siekiant pašalinti demokratijos trūkumą. Taip pat visapusiškai palaikau siekį tvirtinant vadinamuosius neprivalomus teisės aktus Europos Parlamente taikyti konsultacinius metodus, ypač, dėl to, kad tokie aktai priimami gana dažnai: jie dažnai įvardijami kaip „neaiškūs“ ir „neveiksmingi“, o pernelyg didelis jų taikymas gali pasireikšti Komisijos kompetencijos viršijimu. Be to, dėl šių aktų visuomenei gali atrodyti, kad egzistuoja Europos „superbiurokratija“. Nors pranešime rekomenduojama netaikyti rekomendacinio pobūdžio teisės oficialiuosiuose Bendrijos dokumentuose ir neskirti nuo nemanau, kad tai galima laikyti susijusiu klausimu. Skirtumas tarp privalomų ir neprivalomų Bendrijos teisės aktų egzistuoja, o ši rekomendacija nepanaikina nei jų egzistavimo, nei esmės. Be to, tai, jog antrinių Bendrijos teisės aktų rekomendacinio pobūdžio taisyklės nėra teisiškai privalomos dar nereiškia, kad jos neturi teisinės vertės. Pagalvokite, pavyzdžiui, apie jų svarbą aiškinant teisės aktus. Be to, jei Bendrijos institucija nepaskelbia rekomendacijos ar neišreiškia nuomonės tais atvejais, kai ji privalo tai padaryti, ją galima apkaltinti neveikimu. Tačiau paskutinis mano komentaras techninio pobūdžio ir nemenkina viso pranešimo svarbos."@lt¹⁴ "Šis ziņojums ir ļoti svarīgs saistībā ar Kopienas tiesiskās vides uzlabošanu un vienkāršošanu. Es vēlētos īpaši uzsvērt tā nozīmi attiecībā uz nepieciešamību nostiprināt Eiropas Parlamenta nozīmi likumdošanas procesā un tā svarīgumu demokrātijas deficīta novēršanā. Es pilnīgi atbalstu arī vēlēšanos izveidot apspriešanās metodes ar Eiropas Parlamentu par tā dēvēto nesaistošo tiesību aktu pieņemšanu, it īpaši tādēļ, ka šie akti ir diezgan bieži sastopami: tiem bieži pievieno tādus apzīmētājus kā „neskaidrs” un „neefektīvs”, un to pārmērīga lietošana var būt Komisijas darbības jomas paplašināšanas zīme. Turklāt sabiedrība šos aktus var uzskatīt par Eiropas „superbirokrātijas” attēlu. Kaut gan ziņojumā ieteikts neizmantot nesaistošās tiesību normas Kopienas dokumentos un neatzīt atšķirību staarp un es neuzskatu to par svarīgu jautājumu. Atšķirība starp Kopienas saistošajām un nesaistošajām normām pastāv, un šis ieteikums nemaina ne to pastāvēšanas realitāti, ne to būtību. Turklāt tas, ka Kopienas sekundāro tiesību aktu noteikumi nav tiesiski saistoši, nenozīmē, ka tiem nav tiesiskas vērtības. Padomājiet, piemēram, par to nozīmi tiesību aktu interpretācijā. Turklāt ja kāda Kopienas organizācija neizdod ieteikumu vai nepauž viedokli gadījumos, kad tās pienākums ir to darīt, to var apsūdzēt par pasivitāti. Tomēr šis pēdējais komentārs ir tehnisks un nemazina visa ziņojuma vērtību."@lv¹³ "Projednávaná zpráva je v kontextu zdokonalování a zjednodušování právního prostředí Společenství velmi závažná. Chtěl bych zdůraznit její význam zejména s ohledem na nutnost posilování role Evropského parlamentu v legislativním procesu a při odstraňování demokratického deficitu. Stavím se plně za nutnost vytvoření způsobů konzultace s Evropským parlamentem i v oblasti přijímání tzv. nezávazných právních aktů, a to zejména proto, že jde o poměrně časté akty, s nimiž jsou také často spojovány přídomky jako „nejasné“ a „neúčinné“, dále pak, že jejich účelové nadužívání může být projevem překračování rámce pravomocí Komise a že s těmito akty může veřejnost identifikovat dojem evropské „superbyrokracie“. Jakkoli zpráva doporučuje, aby výraz „právně nevynutitelné nástroje“ nebyl v úředních dokumentech orgánů Společenství nikdy používán a neměl by být přijímán rozdíl mezi dura lex a mollis lex, domnívám se, že toto není relevantní problém. Rozdíl mezi závaznými a nezávaznými akty Společenství objektivně existuje, na jejich existenci a podstatě toto doporučení nic nezmění. Nadto skutečnost, že měkké normy komunitárního sekundárního práva nejsou závazné, neznamená, že jsou bez právního významu. Připomínám například jejich význam pro výklad právních aktů. Dále pak nevydání doporučení či stanoviska v případě, že je k tomu orgán Společenství povinen, může být důvodem k žalobě na jeho nečinnost. Tato moje poznámka je však spíše formální a není namířena proti zprávě jako celku."@mt¹⁵ "Voor de verbetering en vereenvoudiging van de Europese regelgeving is dit een uiterst belangwekkend verslag. Het is vooral wat betreft de noodzaak om te komen tot versterking van de rol van het Europees Parlement bij het wetgevingsproces en de noodzaak tot het opheffen van het democratisch deficit een erg belangrijk document. Tevens is het noodzakelijk om het Europees Parlement te raadplegen op het gebied van de zogeheten niet-bindende instrumenten. Deze komen namelijk vrij frequent voor, en krijgen vaak het predicaat “onduidelijk” en “ondoeltreffend” opgeplakt. Bovendien zou het feit dat willens en wetens misbruik van deze instrumenten wordt gemaakt wel eens een vorm kunnen zijn van overschrijding van bevoegdheden door de Commissie, en zou het om die reden het algemene publiek makkelijk een rechtvaardiging kunnen geven voor het vermoeden van het bestaan van een soort Europese “superbureaucratie”. In het verslag wordt de aanbeveling gedaan om in officiële documenten van de Europese instellingen nooit en te nimmer gebruik te maken van het begrip “soft law”, alsook om het aanbrengen van een onderscheid tussen dura lex en mollis lex te beschouwen als een dwaalopvatting. Dat is allemaal wel een aardig, maar ik denk dat hier het probleem niet ligt. Het verschil tussen bindende en niet-bindende EU-instrumenten is objectief gezien nu eenmaal een feit, en daar verandert deze aanbeveling helemaal niets aan. Het feit dat de “zachte” normen van het secundaire Gemeenschapsrecht niet bindend zijn, betekent niet dat deze juridisch gezien betekenisloos zijn. Denk bijvoorbeeld aan de betekenis van deze normen bij de interpretatie van regelgeving. Bovendien kan een EU-instelling indien deze geen aanbeveling of advies uitbrengt wanneer zij daar wel toe verplicht is, worden aangeklaagd voor nalatigheid. Deze laatste opmerking is echter eerder van formele aard en niet gericht tegen het verslag als geheel."@nl³ "Jest to sprawozdanie bardzo ważne w kontekście ulepszenia i uproszczenia środowiska prawnego Wspólnoty. Chciałbym podkreślić zwłaszcza jego przydatność w odniesieniu do potrzeby wzmocnienia udziału Parlamentu Europejskiego w procesie legislacyjnym oraz pod względem eliminacji deficytu demokracji. Również w pełni popieram dążenie do wypracowania metod prowadzenia z Parlamentem Europejskim konsultacji w sprawie przyjęcia tak zwanych niewiążących aktów prawnych, zwłaszcza, że akty te są dość powszechne. Często mówi się o nich, jako o „niejasnych” i „nieskutecznych”, a ich nadmiernie częste stosowanie może stanowić symptom przekraczania zakresu uprawnień Komisji. Dodatkowo, opinia publiczna może utożsamiać z tymi aktami obraz europejskiej „superbiurokracji”. Pomimo iż sprawozdanie zaleca, aby prawo miękkie nie było stosowane w urzędowych dokumentach Wspólnoty oraz by nie wprowadzano rozróżnienia pomiędzy a ja nie uważam tego za sprawę istotną. Różnica pomiędzy aktami prawnymi wiążącymi a niewiążącymi jest faktem i niniejsze zalecenie nie ma wpływu ani na fakt ich istnienia, ani na ich treść. Dodatkowo, fakt, że przepisy „miękkie” wtórnego prawa Wspólnoty nie mają wiążącego charakteru prawnego, nie oznacza, że nie posiadają one wartości prawnej. Pomyślmy na przykład o ich znaczeniu przy interpretacji aktów prawnych. Dodatkowo, jeśli jakaś instytucja Wspólnoty nie wyda zalecenia lub opinii w przypadkach, w których jest do tego zobowiązana, może ona zostać oskarżona o bierną postawę. Ostatnia uwaga ma jednak znaczenie techniczne i nie pomniejsza wartości całego sprawozdania."@pl¹⁶ "Este relatório é muito importante no contexto da melhoria e simplificação do ambiente jurídico da Comunidade. Gostaria de sublinhar particularmente a sua importância no que diz respeito à necessidade de reforçar o papel do Parlamento Europeu no processo legislativo, bem como a sua importância para a eliminação do défice democrático. Também apoio plenamente o desejo de estabelecer métodos de consulta do Parlamento Europeu sobre a adopção dos chamados actos jurídicos não vinculativos, especialmente, porque estes actos são bastante comuns: eles recebem frequentemente atributos de “falta de clareza” ou “ineficácia”, e o seu uso excessivo pode ser uma manifestação de extravasamento das competências da Comissão. Além disso, a opinião pública pode identificar estes actos com a imagem da “superburocracia” europeia. Embora o relatório recomende que os instrumentos jurídicos não vinculativos não sejam utilizados em documentos oficiais da Comunidade e que não seja adoptada a distinção entre “ ” e ”, não me parece que isto constitua uma questão relevante. A diferença entre actos comunitários vinculativos e não vinculativos é um facto, e esta recomendação não altera em nada, nem a realidade da existência dos mesmos, nem a sua essência. Além disso, o facto de as normas não vinculativas da legislação comunitária secundária não serem vinculativas não significa que não possuam qualquer valor jurídico. Pensem, por exemplo, na sua importância na interpretação dos actos jurídicos. Além disso, se um organismo comunitário não emitir uma recomendação ou não expressar uma opinião em casos em que é obrigado a fazê-lo, pode ser acusado de passividade. Mas este último comentário é técnico e não diminui o valor do relatório como tal."@pt¹⁷ "Projednávaná zpráva je v kontextu zdokonalování a zjednodušování právního prostředí Společenství velmi závažná. Chtěl bych zdůraznit její význam zejména s ohledem na nutnost posilování role Evropského parlamentu v legislativním procesu a při odstraňování demokratického deficitu. Stavím se plně za nutnost vytvoření způsobů konzultace s Evropským parlamentem i v oblasti přijímání tzv. nezávazných právních aktů, a to zejména proto, že jde o poměrně časté akty, s nimiž jsou také často spojovány přídomky jako „nejasné“ a „neúčinné“, dále pak, že jejich účelové nadužívání může být projevem překračování rámce pravomocí Komise a že s těmito akty může veřejnost identifikovat dojem evropské „superbyrokracie“. Jakkoli zpráva doporučuje, aby výraz „právně nevynutitelné nástroje“ nebyl v úředních dokumentech orgánů Společenství nikdy používán a neměl by být přijímán rozdíl mezi dura lex a mollis lex, domnívám se, že toto není relevantní problém. Rozdíl mezi závaznými a nezávaznými akty Společenství objektivně existuje, na jejich existenci a podstatě toto doporučení nic nezmění. Nadto skutečnost, že měkké normy komunitárního sekundárního práva nejsou závazné, neznamená, že jsou bez právního významu. Připomínám například jejich význam pro výklad právních aktů. Dále pak nevydání doporučení či stanoviska v případě, že je k tomu orgán Společenství povinen, může být důvodem k žalobě na jeho nečinnost. Tato moje poznámka je však spíše formální a není namířena proti zprávě jako celku."@ro¹⁸ "Prerokúvaná správa je v kontexte zdokonaľovania a zjednodušovania právneho prostredia Spoločenstva veľmi závažná. Chcel by som zdôrazniť jej význam najmä v súvislosti s potrebou posilňovania úlohy Európskeho parlamentu v legislatívnom procese a pri odstraňovaní demokratického deficitu. Staviam sa celkom za potrebu vytvorenia spôsobov konzultácií s Európskym parlamentom aj v oblasti prijímania tzv. nezáväzných právnych aktov a to najmä preto, že pomerne často ide o akty, s ktorými sa tiež často spájajú prívlastky ako „nejasné“ a „neúčinné“, ďalej potom, že ich účelové nadmerné používanie môže byť prejavom prekračovania rámca právomocí Komisie a že tieto akty môžu vo verejnosti vyvolávať dojem európskej „superbyrokracie“. Napriek tomu, že správa odporúča, aby sa výraz „právne nevynútiteľné nástroje“ nikdy v úradných dokumentoch orgánov Spoločenstva nepoužíval a nemal by sa prijímať rozdiel medzi dura lex a mollis lex, domnievam sa, že to nie je relevantný problém. Rozdiel medzi záväznými a nezáväznými aktmi Spoločenstva objektívne existuje, na ich existencii a podstate toto odporúčanie nič nezmení. Okrem toho skutočnosť, že mäkké normy komunitárneho sekundárneho práva nie sú záväzné, neznamená, že sú bez právneho významu. Pripomínam napríklad ich význam pri výklade právnych aktov. Okrem toho nevydanie odporúčania alebo stanoviska v prípade, ak je ich orgán Spoločenstva povinný vydať, môže byť dôvodom žaloby na jeho nečinnosť. Táto moja poznámka je však skôr formálna a nie je namierená proti správe ako celku."@sk¹⁹ "To poročilo je zelo pomembno z vidika izboljšanja in poenostavitve pravnega okolja Skupnosti. Poudariti želim, da je pomembno zlasti v smislu krepitve vloge Evropskega parlamenta v zakonodajnem procesu ter odprave pomanjkanja demokracije. Poleg tega v celoti podpiram predlog o vzpostavitvi metod posvetovanja z Evropskim parlamentom o sprejetju tako imenovanih nezavezujočih pravnih aktov, zlasti zaradi njihove pogoste uporabe. Pogosto so obravnavani kot nejasni in neučinkoviti, medtem ko z njihovo prekomerno uporabo Komisija morda presega svoje pristojnosti. Poleg tega lahko ti akti v javnosti ustvarjajo občutek evropske „nadbirokracije“. Poročilo priporoča tudi, naj se mehko pravo ne uporablja v uradnih dokumentih Skupnosti in naj se razlika med in ne prizna, ampak menim, da to nista pomembni vprašanji. Razlika med zavezujočimi in nezavezujočimi akti Skupnosti je dejstvo in to priporočilo njihovega obstoja ali vsebine ne spreminja. Poleg tega, ker mehka pravila sekundarne zakonodaje Skupnosti niso pravno zavezujoča, to še ne pomeni, da so brez pravne vrednosti. Pomislite na primer na njihovo pomembnost pri razlaganju pravnih aktov. Poleg tega je lahko organ Skupnosti, ki v skladu s svojo obveznostjo ne izda priporočila ali ne izrazi mnenja, obtožen neukrepanja. Vendar zadnja tehnična pripomba ne zmanjšuje pomembnosti poročila kot celote."@sl²⁰ ". Detta betänkande är mycket viktigt i fråga om att förbättra och förenkla gemenskapens rättsliga miljö. Jag vill särskilt betona dess betydelse när det gäller behovet av att stärka Europaparlamentets roll i lagstiftningsprocessen och dess betydelse i fråga om att eliminera det demokratiska underskottet. Jag stöder också helt och fullt önskan att upprätta metoder för samråd med Europaparlamentet om antagande av s.k. icke-bindande rättsakter, i synnerhet som sådana akter är ganska vanligt förekommande: de tilldelas ofta attribut som t.ex. ”otydliga” och ”ineffektiva”, och den överdrivna tillämpningen av dem kan vara ett uttryck för att kommissionens räckvidd överskrids. Dessutom skulle allmänheten kunna koppla samman bilden av den europeiska ”superbyråkratin” med dessa akter. Även om det i betänkandet rekommenderas att begreppet icke-bindande instrument bör undvikas i offentliga gemenskapsdokument och att distinktionen mellan ”dura lex” och ”mollis lex” inte bör erkännas anser jag inte att detta är en relevant fråga. Skillnaden mellan bindande och icke-bindande gemenskapsakter är ett faktum, och denna rekommendation förändrar varken det faktum att de existerar eller deras innehåll. Inte heller innebär det faktum att de icke-bindande bestämmelserna i gemenskapens sekundärrätt inte är rättsligt bindande att de inte har något rättsligt värde. Tänk exempelvis på deras betydelse för tolkningen av rättsakter. Om ett gemenskapsorgan inte utfärdar en rekommendation eller inte uttrycker en ståndpunkt i fall där man är skyldig att göra det kan organet dessutom anklagas för att förhålla sig passivt. Den sista kommentaren är emellertid av teknisk art och förminskar inte betänkandet som helhet."@sv²²
lpv:unclassifiedMetadata	"Daniel Strož (GUE/NGL ),"^18,15,19 "dura lex"^{5,20,1,14,16,11,10,13,4,21,17,12,8} "mollis lex"^{5,20,1,14,11,10,13,4,12,8} "mollis lex,"^16,21 "písomne"¹⁹ "soft law"¹² "soft rules"⁸ "v písemné formě"^18,15 "“mollis lex"¹⁷