Local view for "http://purl.org/linkedpolitics/eu/plenary/2006-12-13-Speech-3-028"
Predicate | Value (sorted: default) |
---|---|
rdf:type | |
dcterms:Date | |
dcterms:Is Part Of | |
dcterms:Language | |
lpv:document identification number |
"en.20061213.4.3-028"6
|
lpv:hasSubsequent | |
lpv:speaker | |
lpv:spoken text |
"Já bych pokračoval v otázkách pana Voggenhubera. Jak je možné, že v některých částech přístupové smlouvy jsou nyní při konfrontaci s realitou zjišťovány velmi nekalé praktiky, se kterými se v poslední době setkáváme? Ukazuje to např. požadavek Komise na členské země směřující k zhodnocení tzv. integrační kapacity, který je dnes velmi aktuální. Skandální je jednání kolem rozšíření schengenského prostoru, cukerných kvót, a to jsou pouze dvě malé špičky ledovce odhalující slabiny Evropské unie. Souhlasím s ním, že zároveň se zde ukazují i šance tyto slabiny překonat. Jde ovšem znovu o vůli vyjednávat řešení, které bude vyhovovat všem, namísto tvrdého a nesnášenlivého „Take it or leave it.“ jak je známe z vlastních přístupových jednání, a to nejen České republiky.
Pro další rozšiřování je nutné nejen sdílet společné hodnoty, ale i přiznat, že i ty státy, které tradičně byly menšími hráči v Evropě, musí být brány vážně se svými požadavky. Princip solidarity, který je vážně narušen, např. snížení společného rozpočtu Evropské unie z 1,24 % HDP na cca 1,05 % v tomto rozpočtovém období, musí být do budoucna opět posílen. Navíc je třeba zdůraznit, že ústavní smlouva nemůže být základem pro další rozvoj Evropské unie. To totiž není ani ústava ani smlouva. Je třeba si to říct otevřeně. Zároveň vyzývám k jednání o nalezení konsensuálního řešení otázek budoucnosti Evropské unie s termíny (poslanec byl přerušen).
Pane předsedající jenom jednu poznámku. V rámci rozšířených vztahů, o kterých se zmiňuje zpráva s Ruskem, se zvláště těším na řešení problematiky lidských práv a demokratizace, např. v pobaltských zemích Evropské unie."@cs1
|
lpv:spokenAs | |
lpv:translated text |
"Hr. formand! Jeg vil gerne gå et skridt videre med hr. Voggenhubers spørgsmål. Hvordan kan det lade sig gøre, at de meget uhæderlige fremgangsmåder, vi har set for nylig, er blevet opdaget i dele af tiltrædelsestraktaten, nu hvor den står over for realiteten ved situationen? Ét eksempel herpå er Kommissionens opfordring til, at medlemsstaterne vurderer det, der kaldes deres integrationskapacitet, et meget varmt emne i øjeblikket. Forhandlingerne om udvidelse af Schengen-området og om sukkerkvoter er en skandale, og de udgør blot to små toppe af isbjerget, der afslører svagheder i EU. Jeg er enig med ham i, at vi også her kan se en mulighed for at overvinde disse svagheder. Atter en gang er det naturligvis et spørgsmål om at være villig til at diskutere løsninger, der passer alle parter, i stedet for den stødende, krigeriske "tag det eller lade være"-holdning, som vi i lande som Tjekkiet kender fra vores egne optagelsesforhandlinger.
Ved fremtidige udvidelsesrunder er det vigtigt ikke blot at dele fælles værdier, men også at anerkende, at kravene fra lande, der traditionelt har været mindre aktører i Europa, skal tages alvorligt. F.eks. må solidaritetsprincippet, som er blevet alvorligt undermineret ved nedskæringer i EU's budget fra 1,24 % til omkring 1,05 % af BNP i det nuværende budgetår, forstærkes i fremtiden. Ydermere skal det understreges, at forfatningstraktaten ikke kan udgøre grundlaget for EU's fremtidige udvikling. Det er hverken en forfatning eller en traktat, og det er vi nødt til at sige højt. Jeg vil også gerne opfordre til forhandlinger med henblik på at finde en konsensus om spørgsmålene om EU's fremtid med deadline (medlemmet blev afbrudt).
Hr. formand! Jeg vil gerne sige en enkelt ting. Hvad angår relationer efter en udvidelse, hvilket der refereres til i erklæringen med Rusland, ser jeg især frem til en løsning på problemerne med menneskerettigheder og demokratisering, f.eks. i EU's baltiske stater."@da2
"Ich möchte Herrn Voggenhubers Fragen einen Schritt weiter führen. Wie ist es möglich, dass die ausgesprochen unfairen Praktiken, die wir vor kurzem gesehen haben, jetzt in einigen Teilen des Beitrittsvertrags entdeckt wurden, da er der Realität der Situation entgegentritt? Ein Beispiel hierfür ist die Aufforderung der Kommission an die Mitgliedstaaten, ihre so genannte Integrationsfähigkeit zu bewerten, ein derzeit sehr aktuelles Thema. Die Verhandlungen über die Erweiterung des Schengen-Gebiets und über Zuckerquoten sind skandalös, und sie sind nur zwei kleine Spitzen des Eisbergs, der die Schwächen der EU offen legt. Ich stimme ihm zu, dass wir auch hier eine Chance sehen können, diese Schwächen zu überwinden. Selbstverständlich ist es erneut eine Frage der Bereitschaft, anstelle der ruppigen und aggressiven Einstellung „Nimm es oder lass es“, die uns in Ländern wie der Tschechischen Republik von unseren eigenen Beitrittsverhandlungen her vertraut ist, Lösungen zu diskutieren, die allen Parteien gerecht werden.
Für künftige Erweiterungsrunden ist es wichtig, nicht nur gemeinsame Werte zu teilen, sondern auch anzuerkennen, dass die Forderungen der Länder, die schon immer kleinere Akteure in Europa gewesen sind, ernst genommen werden müssen. Das Prinzip der Solidarität, dass durch Kürzungen im EU-Haushalt von 1,24 % auf rund 1,05 % des BIP in der laufenden Haushaltsperiode ernsthaft unterminiert wurde, muss künftig wieder verstärkt werden. Außerdem sollte betont werden, dass der Verfassungsvertrag nicht die Basis für die künftige Entwicklung der EU sein kann. Es handelt sich weder um eine Verfassung noch um einen Vertrag, und dies muss einmal laut ausgesprochen werden. Ich möchte auch zu Verhandlungen aufrufen, um einen Konsens herzustellen über Fragen im Zusammenhang mit der Zukunft der EU mit Fristen (der Redner wurde unterbrochen).
Herr Präsident, ich möchte nur noch eine Bemerkung anbringen. Im Rahmen der Beziehungen nach der Erweiterung, auf die in der Erklärung mit Russland Bezug genommen wird, erwarte ich insbesondere eine Lösung für die Probleme in den Bereichen Menschenrechte und Demokratisierung, beispielsweise in den baltischen Staaten der EU."@de9
"Θέλω να προχωρήσω τις ερωτήσεις του κ. Voggenhuber ένα βήμα πιο πέρα. Πώς γίνεται οι πολύ άδικες πρακτικές τις οποίες παρακολουθήσαμε προσφάτως να ανακαλύπτονται τώρα σε ορισμένα τμήματα της συνθήκης προσχώρησης, καθώς ερχόμαστε αντιμέτωποι με την πραγματικότητα; Ένα παράδειγμα είναι η έκκληση της Επιτροπής προς τα κράτη μέλη να αξιολογήσουν τη λεγόμενη ικανότητα ένταξής τους, ένα πολύ επίκαιρο θέμα αυτήν την περίοδο. Οι διαπραγματεύσεις για τη διεύρυνση της ζώνης Σένγκεν και τις ποσοστώσεις στον τομέα της ζάχαρης είναι σκανδαλώδεις, και δεν είναι παρά ένα μικρό τμήμα της κορυφής του παγόβουνου, το οποίο αποκαλύπτει αδυναμίες της ΕΕ. Συμφωνώ μαζί του ως προς το ότι μπορούμε να θεωρήσουμε πως αυτή είναι μία ακόμη ευκαιρία να ξεπεράσουμε αυτές τις αδυναμίες. Για μία ακόμη φορά, βεβαίως, το θέμα είναι να υπάρχει η βούληση να συζητηθούν λύσεις οι οποίες θα εξυπηρετούν όλες τις πλευρές, αντί της εχθρικής και επιθετικής προσέγγισης του «ή αυτό ή τίποτε» με την οποία χώρες όπως η Τσεχική Δημοκρατία είμαστε εξοικειωμένες από την περίοδο των δικών μας ενταξιακών διαπραγματεύσεων.
Σε μελλοντικούς γύρους διεύρυνσης, είναι σημαντικό όχι μόνο να μοιραζόμαστε κοινές αξίες, αλλά επίσης να αναγνωρίζουμε ότι τα αιτήματα χωρών οι οποίες ήταν παραδοσιακά μικρότεροι παράγοντες στην Ευρώπη πρέπει να λαμβάνονται σοβαρά υπόψη. Η αρχή της αλληλεγγύης, η οποία υπονομεύτηκε σοβαρά μετά τις περικοπές του προϋπολογισμού της ΕΕ από 1,24% σε 1,05% περίπου του ΑΕγχΠ κατά την τρέχουσα δημοσιονομική περίοδο, για παράδειγμα, πρέπει στο μέλλον να ενισχυθεί. Επιπλέον, πρέπει να τονιστεί ότι η Συνταγματική Συνθήκη δεν μπορεί να αποτελέσει τη βάση για τη μελλοντική εξέλιξη της ΕΕ. Δεν είναι ούτε Σύνταγμα ούτε Συνθήκη, και αυτό πρέπει να καταστεί απολύτως σαφές. Θέλω επίσης να ζητήσω τη διεξαγωγή διαπραγματεύσεων προκειμένου να επιτευχθεί συναίνεση σχετικά με τα ζητήματα που άπτονται του μέλλοντος της ΕΕ με χρονοδιαγράμματα (ο βουλευτής διακόπτεται).
Κύριε Πρόεδρε, θέλω απλώς να προβώ σε μια επισήμανση. Στο πλαίσιο των σχέσεων μετά τη διεύρυνση, για τις οποίες γίνεται λόγος στη δήλωση με τη Ρωσία, προσδοκώ κυρίως την επίλυση των προβλημάτων που αφορούν τη διαδικασία εκδημοκρατισμού και τα ανθρώπινα δικαιώματα, για παράδειγμα στα κράτη της Βαλτικής που ανήκουν στην ΕΕ."@el10
"I should like to take Mr Voggenhuber’s questions a step further. How is it possible that the very unfair practices we have recently seen have now been discovered in some parts of the accession treaty, as it confronts the reality of the situation? One example of this is the Commission’s call for the Member States to assess what is referred to as their integration capacity, a very topical issue at the moment. The negotiations on the enlargement of the Schengen area and on sugar quotas are scandalous, and they are just two small tips of the iceberg, revealing weaknesses of the EU. I agree with him that here too we can see a chance to overcome these weaknesses. Once again, of course, it is a question of having the willingness to discuss solutions that will suit all parties, rather than the abrasive, belligerent, ‘take it or leave it’ approach with which we, in countries such as the Czech Republic, are familiar from our own accession negotiations.
For future rounds of enlargement, it is important not only to share common values, but also to acknowledge that the demands of countries that have traditionally been smaller players in Europe must be taken seriously. The principle of solidarity, which has been severely undermined by cutbacks in the EU budget from 1.24% to around 1.05% of GDP over the current budgetary period, for example, must in future be reinforced. Furthermore, it should be emphasised that the Constitutional Treaty cannot be the basis for the EU’s future development. It is neither a Constitution nor a Treaty, and this needs to be said out loud. I also wish to call for negotiations to establish a consensus on questions relating to the future of the EU with deadlines (the Member was interrupted).
Mr President, I should just like to make one remark. In the context of post-enlargement relations, which are referred to in the statement with Russia, I particularly look forward to seeing a solution to human rights and democratisation problems, for example in the Baltic States of the EU."@en4
"Me gustaría llevar las preguntas del señor Voggenhuber un paso más lejos. ¿Cómo es posible que las prácticas muy injustas que hemos visto recientemente se hayan descubierto ahora en partes del Tratado de adhesión, cuando se enfrenta a la realidad de la situación? Un ejemplo de ello es la petición de la Comisión de que los Estados miembros evalúen lo que se denomina su capacidad de integración, una cuestión muy actual en estos momentos. Las negociaciones sobre la ampliación del espacio de Schengen y sobre las cuotas del azúcar son escandalosas, y son solo dos puntas del iceberg, que revelan la debilidad de la UE. Estoy de acuerdo con él en que aquí también podemos ver una oportunidad para superar estas debilidades. Una vez más, por supuesto, es una cuestión de estar dispuestos a buscar soluciones que se ajusten a todas las partes, en lugar de adoptar un enfoque mordaz, beligerante, de «lo tomas o lo dejas», con el que estamos familiarizados en muchos países como la República Checa desde nuestras negociaciones de adhesión.
Para las futuras rondas de ampliación es importante no solo compartir valores comunes, sino también reconocer que hay que tomarse en serio las exigencias de países que desde siempre han sido actores menores en Europa. En el futuro habrá que reforzar el principio de solidaridad, que se ha visto gravemente socavado por los recortes en el presupuesto comunitario del 1,24 % a cerca del 1,05 % del PIB a lo largo del actual periodo presupuestario. Además, hay que recalcar que el Tratado Constitucional no puede ser la base del futuro desarrollo de la UE. No es ni una Constitución ni un Tratado, y hay que decirlo en voz alta. Asimismo, quiero pedir que las negociaciones establezcan un consenso sobre cuestiones relacionadas con el futuro de la UE con fechas límite (el diputado es interrumpido).
Señor Presidente, quiero hacer un comentario. En el contexto de las relaciones tras la ampliación, a las que se hace referencia en la declaración con Rusia, espero en especial ver una solución a los problemas de derechos humanos y democratización, por ejemplo en los Estados Bálticos de la UE."@es20
"Já bych pokračoval v otázkách pana Voggenhubera. Jak je možné, že v některých částech přístupové smlouvy jsou nyní při konfrontaci s realitou zjišťovány velmi nekalé praktiky, se kterými se v poslední době setkáváme? Ukazuje to např. požadavek Komise na členské země směřující k zhodnocení tzv. integrační kapacity, který je dnes velmi aktuální. Skandální je jednání kolem rozšíření schengenského prostoru, cukerných kvót, a to jsou pouze dvě malé špičky ledovce odhalující slabiny Evropské unie. Souhlasím s ním, že zároveň se zde ukazují i šance tyto slabiny překonat. Jde ovšem znovu o vůli vyjednávat řešení, které bude vyhovovat všem, namísto tvrdého a nesnášenlivého „Take it or leave it.“ jak je známe z vlastních přístupových jednání, a to nejen České republiky.
Pro další rozšiřování je nutné nejen sdílet společné hodnoty, ale i přiznat, že i ty státy, které tradičně byly menšími hráči v Evropě, musí být brány vážně se svými požadavky. Princip solidarity, který je vážně narušen, např. snížení společného rozpočtu Evropské unie z 1,24 % HDP na cca 1,05 % v tomto rozpočtovém období, musí být do budoucna opět posílen. Navíc je třeba zdůraznit, že ústavní smlouva nemůže být základem pro další rozvoj Evropské unie. To totiž není ani ústava ani smlouva. Je třeba si to říct otevřeně. Zároveň vyzývám k jednání o nalezení konsensuálního řešení otázek budoucnosti Evropské unie s termíny (poslanec byl přerušen).
Pane předsedající jenom jednu poznámku. V rámci rozšířených vztahů, o kterých se zmiňuje zpráva s Ruskem, se zvláště těším na řešení problematiky lidských práv a demokratizace, např. v pobaltských zemích Evropské unie."@et5
"Haluan viedä jäsen Voggenhuberin kysymykset astetta pidemmälle. Miten on mahdollista, että äskettäin havaitsemamme hyvin epäoikeudenmukaiset käytännöt löytyvät nyt liittymissopimuksen joistakin osista, mikä on vastoin todellista tilannetta? Yksi esimerkki tästä on komission jäsenvaltioille osoittama kehotus arvioida niiden omaa niin sanottua integraatiovalmiutta, joka on hyvin ajankohtainen aihe. Schengen-alueen laajentumisesta ja sokerikiintiöistä käytävät neuvottelut ovat pöyristyttäviä, ja ne ovat vain jäävuoren huippuja, jotka paljastavat EU:n heikkoudet. Olen samaa mieltä jäsen Voggenhuberin kanssa siitä, että myös tämä tarjoaa meille tilaisuuden päästä eroon näistä heikkouksista. Kyse on luonnollisesti jälleen kerran halukkuudesta neuvotella ratkaisuja, jotka sopivat kaikille osapuolille, sen sijaan, että sovelletaan tasapäistävää ja sotaisaa "ota tai jätä" -lähestymistapaa, joka on Tšekin tasavallan kaltaisille maille tuttu niiden omista liittymisneuvotteluista.
Tulevilla laajentumiskierroksilla on tärkeää paitsi varmistaa, että maiden arvot ovat yhteiset, myös tunnustaa, että niidenkin maiden vaatimuksiin, joiden merkitys on ollut Euroopassa historiallisesti muita vähäisempi, on suhtauduttava vakavasti. Tulevaisuudessa on lujitettava solidaarisuusperiaatetta, jota on heikennetty vakavasti leikkaamalla EU:n talousarviota nykyisellä talousarviokaudella 1,24 prosentin tasosta 1,05 prosenttiin BKT:sta. Lisäksi on korostettava, ettei perustuslakisopimus voi olla EU:n tulevan kehityksen perusta. On tehtävä selväksi, ettei kehityksen perustana ole perustuslaki eikä perustamissopimus. Pyydän myös aloittamaan neuvottelut, jotta saavutettaisiin yhteisymmärrys EU:n tulevaisuuteen liittyvistä määräajoista. (Puhuja keskeytettiin.)
Arvoisa puhemies, haluan esittää vain yhden huomion. Venäjää koskevassa lausunnossa mainittujen laajentumisen jälkeisten suhteiden osalta odotan erityisesti sitä, että ihmisoikeus- ja demokratiaongelmat ratkaistaan esimerkiksi EU:hun kuuluvissa Baltian maissa."@fi7
"Je souhaite pousser un cran plus loin le questionnement de M. Voggenhuber. Comment se fait-il que les pratiques très déloyales que nous avons constatées tout récemment s’observent aujourd’hui dans certaines parties du traité d’adhésion, dès lors que celui-ci est confronté à la réalité des situations? Prenons par exemple la demande de la Commission aux États membre d’évaluer ce que l’on nomme leur capacité d’intégration, un sujet très en vogue. Les négociations sur l’élargissement de l’espace Schengen et sur les quotas de sucre sont scandaleuses et ne représentent que deux petites parties émergées de l’iceberg, qui révèlent les faiblesses de l’UE. Je reconnais avec lui qu’il existe ici aussi une chance de surmonter ces faiblesses. Une fois de plus, bien entendu, cela dépendra de notre volonté d’élaborer des solutions qui conviendront à toutes les parties, plutôt que d’adopter l’approche d’un «à prendre ou à laisser» acerbe et belliqueux auquel des pays comme la République tchèque ont dû s’habituer lors de leurs propres négociations d’adhésion.
Pour les prochains élargissements, il est non seulement important de partager des valeurs communes mais également de reconnaître que les demandes des pays qui ont été traditionnellement des acteurs plus petits en Europe doivent être prises au sérieux. Le principe de solidarité, par exemple, qui a été sérieusement ébranlé par les réductions du budget communautaire de 1,24 % du PIB à environ 1,05 % du PIB pour la période budgétaire actuelle, doit être renforcé. Par ailleurs, il convient de souligner que le traité constitutionnel ne peut pas servir de base aux développements futurs de l’UE. Il n’est ni une constitution, ni un traité; cela doit être dit clairement. J’aimerais également demander des négociations visant à établir un consensus sur les questions relatives à l’avenir de l’UE, avec comme délais … (le député a été interrompu).
Monsieur le Président, je souhaiterais simplement faire une remarque. Dans le contexte des relations de «l’après-élargissement», mentionnées dans la déclaration avec la Russie, j’attends avec grande impatience qu’une solution soit apportée aux problèmes des droits de l’homme et de la démocratisation, notamment dans les États baltes de l’UE."@fr8
"Já bych pokračoval v otázkách pana Voggenhubera. Jak je možné, že v některých částech přístupové smlouvy jsou nyní při konfrontaci s realitou zjišťovány velmi nekalé praktiky, se kterými se v poslední době setkáváme? Ukazuje to např. požadavek Komise na členské země směřující k zhodnocení tzv. integrační kapacity, který je dnes velmi aktuální. Skandální je jednání kolem rozšíření schengenského prostoru, cukerných kvót, a to jsou pouze dvě malé špičky ledovce odhalující slabiny Evropské unie. Souhlasím s ním, že zároveň se zde ukazují i šance tyto slabiny překonat. Jde ovšem znovu o vůli vyjednávat řešení, které bude vyhovovat všem, namísto tvrdého a nesnášenlivého „Take it or leave it.“ jak je známe z vlastních přístupových jednání, a to nejen České republiky.
Pro další rozšiřování je nutné nejen sdílet společné hodnoty, ale i přiznat, že i ty státy, které tradičně byly menšími hráči v Evropě, musí být brány vážně se svými požadavky. Princip solidarity, který je vážně narušen, např. snížení společného rozpočtu Evropské unie z 1,24 % HDP na cca 1,05 % v tomto rozpočtovém období, musí být do budoucna opět posílen. Navíc je třeba zdůraznit, že ústavní smlouva nemůže být základem pro další rozvoj Evropské unie. To totiž není ani ústava ani smlouva. Je třeba si to říct otevřeně. Zároveň vyzývám k jednání o nalezení konsensuálního řešení otázek budoucnosti Evropské unie s termíny (poslanec byl přerušen).
Pane předsedající jenom jednu poznámku. V rámci rozšířených vztahů, o kterých se zmiňuje zpráva s Ruskem, se zvláště těším na řešení problematiky lidských práv a demokratizace, např. v pobaltských zemích Evropské unie."@hu11
"Vorrei innanzi tutto espandere gli interrogativi formulati dall’onorevole Voggenhuber. Com’è possibile che le pratiche molto inique osservate di recente siano state individuate in alcune parti del Trattato di adesione, messo a confronto con la realtà della situazione? Un esempio è la richiesta rivolta dalla Commissione agli Stati membri di valutare la cosiddetta capacità di integrazione, un tema di grande attualità al momento. I negoziati sull’allargamento dell’area di Schengen e sulle quote per lo zucchero sono scandalosi, e sono solo due piccole punte dell’
che rivelano le debolezze dell’Unione. Concordo con lui che anche in questo caso si può individuare una possibilità di superare simili debolezze. Ancora una volta, si tratta di avere la volontà di discutere soluzioni che possano essere accettate da tutte le parti, anziché adottare un atteggiamento irritante, bellicoso, stile “prendere o lasciare”, con il quale noi, in paesi come la Repubblica ceca, abbiamo acquisito familiarità nei nostri negoziati di adesione.
Per i futuri cicli di allargamento, è importante non solo condividere valori comuni ma anche riconoscere la necessità di prendere sul serio le esigenze dei paesi storicamente meno influenti in Europa. Per esempio, il principio di solidarietà, gravemente compromesso dalla riduzione del bilancio dell’Unione dall’1,24 a circa l’1,05 per cento del PIL per il prossimo periodo di programmazione, in futuro dovrà essere rafforzato. Va altresì sottolineato che il Trattato costituzionale non può essere la base per il futuro sviluppo dell’Unione. Non è né una costituzione né un trattato, e questo va detto in modo forte e chiaro. Chiedo anche l’avvio di negoziati per definire un consenso sulle questioni legate al futuro dell’Unione con scadenze precise…
Signor Presidente, vorrei solo fare un’osservazione. Nel contesto delle relazioni postallargamento, menzionate nella dichiarazione con la Russia, attendo con particolare impazienza una soluzione per i problemi legati ai diritti umani e alla democratizzazione, per esempio negli Stati del Baltico membri dell’Unione."@it12
"Já bych pokračoval v otázkách pana Voggenhubera. Jak je možné, že v některých částech přístupové smlouvy jsou nyní při konfrontaci s realitou zjišťovány velmi nekalé praktiky, se kterými se v poslední době setkáváme? Ukazuje to např. požadavek Komise na členské země směřující k zhodnocení tzv. integrační kapacity, který je dnes velmi aktuální. Skandální je jednání kolem rozšíření schengenského prostoru, cukerných kvót, a to jsou pouze dvě malé špičky ledovce odhalující slabiny Evropské unie. Souhlasím s ním, že zároveň se zde ukazují i šance tyto slabiny překonat. Jde ovšem znovu o vůli vyjednávat řešení, které bude vyhovovat všem, namísto tvrdého a nesnášenlivého „Take it or leave it.“ jak je známe z vlastních přístupových jednání, a to nejen České republiky.
Pro další rozšiřování je nutné nejen sdílet společné hodnoty, ale i přiznat, že i ty státy, které tradičně byly menšími hráči v Evropě, musí být brány vážně se svými požadavky. Princip solidarity, který je vážně narušen, např. snížení společného rozpočtu Evropské unie z 1,24 % HDP na cca 1,05 % v tomto rozpočtovém období, musí být do budoucna opět posílen. Navíc je třeba zdůraznit, že ústavní smlouva nemůže být základem pro další rozvoj Evropské unie. To totiž není ani ústava ani smlouva. Je třeba si to říct otevřeně. Zároveň vyzývám k jednání o nalezení konsensuálního řešení otázek budoucnosti Evropské unie s termíny (poslanec byl přerušen).
Pane předsedající jenom jednu poznámku. V rámci rozšířených vztahů, o kterých se zmiňuje zpráva s Ruskem, se zvláště těším na řešení problematiky lidských práv a demokratizace, např. v pobaltských zemích Evropské unie."@lt14
"Já bych pokračoval v otázkách pana Voggenhubera. Jak je možné, že v některých částech přístupové smlouvy jsou nyní při konfrontaci s realitou zjišťovány velmi nekalé praktiky, se kterými se v poslední době setkáváme? Ukazuje to např. požadavek Komise na členské země směřující k zhodnocení tzv. integrační kapacity, který je dnes velmi aktuální. Skandální je jednání kolem rozšíření schengenského prostoru, cukerných kvót, a to jsou pouze dvě malé špičky ledovce odhalující slabiny Evropské unie. Souhlasím s ním, že zároveň se zde ukazují i šance tyto slabiny překonat. Jde ovšem znovu o vůli vyjednávat řešení, které bude vyhovovat všem, namísto tvrdého a nesnášenlivého „Take it or leave it.“ jak je známe z vlastních přístupových jednání, a to nejen České republiky.
Pro další rozšiřování je nutné nejen sdílet společné hodnoty, ale i přiznat, že i ty státy, které tradičně byly menšími hráči v Evropě, musí být brány vážně se svými požadavky. Princip solidarity, který je vážně narušen, např. snížení společného rozpočtu Evropské unie z 1,24 % HDP na cca 1,05 % v tomto rozpočtovém období, musí být do budoucna opět posílen. Navíc je třeba zdůraznit, že ústavní smlouva nemůže být základem pro další rozvoj Evropské unie. To totiž není ani ústava ani smlouva. Je třeba si to říct otevřeně. Zároveň vyzývám k jednání o nalezení konsensuálního řešení otázek budoucnosti Evropské unie s termíny (poslanec byl přerušen).
Pane předsedající jenom jednu poznámku. V rámci rozšířených vztahů, o kterých se zmiňuje zpráva s Ruskem, se zvláště těším na řešení problematiky lidských práv a demokratizace, např. v pobaltských zemích Evropské unie."@lv13
"Já bych pokračoval v otázkách pana Voggenhubera. Jak je možné, že v některých částech přístupové smlouvy jsou nyní při konfrontaci s realitou zjišťovány velmi nekalé praktiky, se kterými se v poslední době setkáváme? Ukazuje to např. požadavek Komise na členské země směřující k zhodnocení tzv. integrační kapacity, který je dnes velmi aktuální. Skandální je jednání kolem rozšíření schengenského prostoru, cukerných kvót, a to jsou pouze dvě malé špičky ledovce odhalující slabiny Evropské unie. Souhlasím s ním, že zároveň se zde ukazují i šance tyto slabiny překonat. Jde ovšem znovu o vůli vyjednávat řešení, které bude vyhovovat všem, namísto tvrdého a nesnášenlivého „Take it or leave it.“ jak je známe z vlastních přístupových jednání, a to nejen České republiky.
Pro další rozšiřování je nutné nejen sdílet společné hodnoty, ale i přiznat, že i ty státy, které tradičně byly menšími hráči v Evropě, musí být brány vážně se svými požadavky. Princip solidarity, který je vážně narušen, např. snížení společného rozpočtu Evropské unie z 1,24 % HDP na cca 1,05 % v tomto rozpočtovém období, musí být do budoucna opět posílen. Navíc je třeba zdůraznit, že ústavní smlouva nemůže být základem pro další rozvoj Evropské unie. To totiž není ani ústava ani smlouva. Je třeba si to říct otevřeně. Zároveň vyzývám k jednání o nalezení konsensuálního řešení otázek budoucnosti Evropské unie s termíny (poslanec byl přerušen).
Pane předsedající jenom jednu poznámku. V rámci rozšířených vztahů, o kterých se zmiňuje zpráva s Ruskem, se zvláště těším na řešení problematiky lidských práv a demokratizace, např. v pobaltských zemích Evropské unie."@mt15
"Já bych pokračoval v otázkách pana Voggenhubera. Jak je možné, že v některých částech přístupové smlouvy jsou nyní při konfrontaci s realitou zjišťovány velmi nekalé praktiky, se kterými se v poslední době setkáváme? Ukazuje to např. požadavek Komise na členské země směřující k zhodnocení tzv. integrační kapacity, který je dnes velmi aktuální. Skandální je jednání kolem rozšíření schengenského prostoru, cukerných kvót, a to jsou pouze dvě malé špičky ledovce odhalující slabiny Evropské unie. Souhlasím s ním, že zároveň se zde ukazují i šance tyto slabiny překonat. Jde ovšem znovu o vůli vyjednávat řešení, které bude vyhovovat všem, namísto tvrdého a nesnášenlivého „Take it or leave it.“ jak je známe z vlastních přístupových jednání, a to nejen České republiky.
Pro další rozšiřování je nutné nejen sdílet společné hodnoty, ale i přiznat, že i ty státy, které tradičně byly menšími hráči v Evropě, musí být brány vážně se svými požadavky. Princip solidarity, který je vážně narušen, např. snížení společného rozpočtu Evropské unie z 1,24 % HDP na cca 1,05 % v tomto rozpočtovém období, musí být do budoucna opět posílen. Navíc je třeba zdůraznit, že ústavní smlouva nemůže být základem pro další rozvoj Evropské unie. To totiž není ani ústava ani smlouva. Je třeba si to říct otevřeně. Zároveň vyzývám k jednání o nalezení konsensuálního řešení otázek budoucnosti Evropské unie s termíny (poslanec byl přerušen).
Pane předsedající jenom jednu poznámku. V rámci rozšířených vztahů, o kterých se zmiňuje zpráva s Ruskem, se zvláště těším na řešení problematiky lidských práv a demokratizace, např. v pobaltských zemích Evropské unie."@pl16
"Gostaria de retomar as questões do senhor deputado Voggenhuber. Como é possível que as práticas verdadeiramente injustas a que assistimos recentemente se encontrem em algumas partes do tratado de adesão, quando este foi confrontado com a situação real? Um exemplo disto mesmo está na exigência da Comissão aos Estados-Membros para que estes avaliem aquilo que é designado como a sua capacidade de integração, uma questão muito premente neste momento. As negociações sobre o alargamento do espaço Schengen e sobre as quotas do açúcar são escandalosas, embora não passem de duas pequenas pontas do icebergue, reveladoras das fraquezas da UE. Concordo com o senhor deputado que também podemos ver nisto uma oportunidade para superar estas fraquezas. Trata-se, mais uma vez, de ter vontade de debater soluções que satisfarão todas as partes, como é óbvio, em vez de adoptar a abordagem corrosiva, beligerante, tipo "pegar ou largar" que nós, em países como a República Checa, conhecemos bem das nossas próprias negociações de adesão.
Para as futuras rondas de alargamento não é só importante partilhar valores comuns, mas também reconhecer que as reivindicações dos países que têm desempenhado, tradicionalmente, um papel menor na Europa têm de ser levadas a sério. O princípio da solidariedade, seriamente enfraquecido, por exemplo, pela redução no orçamento da UE de 1,24% para cerca de 1,05% do PIB durante o período orçamental actual, tem de ser reforçado no futuro. Além disso, é necessário sublinhar que o Tratado Constitucional não pode constituir a base para o futuro desenvolvimento da UE. Não se trata nem de uma Constituição, nem de um Tratado, e isto tem de ser dito claramente. Também quero pedir negociações para estabelecer um consenso nas questões relacionadas com o futuro da UE, com prazos (o deputado foi interrompido).
Senhor Presidente, gostaria apenas de fazer uma observação. Aguardo ansiosamente por uma solução dos problemas relacionados com os direitos humanos e a democratização, por exemplo, nos Estados Bálticos da UE, no contexto das relações pós-alargamento, referidas na declaração em relação à Rússia."@pt17
"Já bych pokračoval v otázkách pana Voggenhubera. Jak je možné, že v některých částech přístupové smlouvy jsou nyní při konfrontaci s realitou zjišťovány velmi nekalé praktiky, se kterými se v poslední době setkáváme? Ukazuje to např. požadavek Komise na členské země směřující k zhodnocení tzv. integrační kapacity, který je dnes velmi aktuální. Skandální je jednání kolem rozšíření schengenského prostoru, cukerných kvót, a to jsou pouze dvě malé špičky ledovce odhalující slabiny Evropské unie. Souhlasím s ním, že zároveň se zde ukazují i šance tyto slabiny překonat. Jde ovšem znovu o vůli vyjednávat řešení, které bude vyhovovat všem, namísto tvrdého a nesnášenlivého „Take it or leave it.“ jak je známe z vlastních přístupových jednání, a to nejen České republiky.
Pro další rozšiřování je nutné nejen sdílet společné hodnoty, ale i přiznat, že i ty státy, které tradičně byly menšími hráči v Evropě, musí být brány vážně se svými požadavky. Princip solidarity, který je vážně narušen, např. snížení společného rozpočtu Evropské unie z 1,24 % HDP na cca 1,05 % v tomto rozpočtovém období, musí být do budoucna opět posílen. Navíc je třeba zdůraznit, že ústavní smlouva nemůže být základem pro další rozvoj Evropské unie. To totiž není ani ústava ani smlouva. Je třeba si to říct otevřeně. Zároveň vyzývám k jednání o nalezení konsensuálního řešení otázek budoucnosti Evropské unie s termíny (poslanec byl přerušen).
Pane předsedající jenom jednu poznámku. V rámci rozšířených vztahů, o kterých se zmiňuje zpráva s Ruskem, se zvláště těším na řešení problematiky lidských práv a demokratizace, např. v pobaltských zemích Evropské unie."@sk18
"Já bych pokračoval v otázkách pana Voggenhubera. Jak je možné, že v některých částech přístupové smlouvy jsou nyní při konfrontaci s realitou zjišťovány velmi nekalé praktiky, se kterými se v poslední době setkáváme? Ukazuje to např. požadavek Komise na členské země směřující k zhodnocení tzv. integrační kapacity, který je dnes velmi aktuální. Skandální je jednání kolem rozšíření schengenského prostoru, cukerných kvót, a to jsou pouze dvě malé špičky ledovce odhalující slabiny Evropské unie. Souhlasím s ním, že zároveň se zde ukazují i šance tyto slabiny překonat. Jde ovšem znovu o vůli vyjednávat řešení, které bude vyhovovat všem, namísto tvrdého a nesnášenlivého „Take it or leave it.“ jak je známe z vlastních přístupových jednání, a to nejen České republiky.
Pro další rozšiřování je nutné nejen sdílet společné hodnoty, ale i přiznat, že i ty státy, které tradičně byly menšími hráči v Evropě, musí být brány vážně se svými požadavky. Princip solidarity, který je vážně narušen, např. snížení společného rozpočtu Evropské unie z 1,24 % HDP na cca 1,05 % v tomto rozpočtovém období, musí být do budoucna opět posílen. Navíc je třeba zdůraznit, že ústavní smlouva nemůže být základem pro další rozvoj Evropské unie. To totiž není ani ústava ani smlouva. Je třeba si to říct otevřeně. Zároveň vyzývám k jednání o nalezení konsensuálního řešení otázek budoucnosti Evropské unie s termíny (poslanec byl přerušen).
Pane předsedající jenom jednu poznámku. V rámci rozšířených vztahů, o kterých se zmiňuje zpráva s Ruskem, se zvláště těším na řešení problematiky lidských práv a demokratizace, např. v pobaltských zemích Evropské unie."@sl19
"Jag skulle vilja vidareutveckla Johannes Voggenhubers frågor lite. Hur är det möjligt att de mycket orättvisa förfaranden som vi sett den senaste tiden nu har upptäckts i vissa delar av anslutningsfördraget, när den faktiska situationen hanteras? Ett exempel på detta är kommissionens uppmaning till medlemsstaterna att utvärdera sin så kallade integrationsförmåga, som är en högaktuell fråga just nu. Förhandlingarna om en utvidgning av Schengenområdet och sockerkvoterna är en skandal och bara två små toppar på ett stort isberg, som visar EU:s brister. Jag håller med honom om att vi även här kan se en chans att åtgärda dessa brister. Återigen är detta givetvis en fråga om att ha viljan att diskutera lösningar som passar alla parter, snarare än den oresonliga och konfliktskapande ”take it or leave it”-attityd som vi i exempelvis Tjeckien känner igen från våra egna anslutningsförhandlingar.
Inför framtida utvidgningsrundor är det viktigt att inte bara ha gemensamma värderingar utan även erkänna att kraven från länder som traditionellt sett varit små aktörer i EU måste tas på allvar. Solidaritetsprincipen till exempel, vilken allvarligt har undergrävts av nedskärningarna i EU:s budget från 1,24 procent till cirka 1,05 procent av BNP under den senaste budgetperioden, måste förstärkas i framtiden. Det bör dessutom understrykas att konstitutionsfördraget inte kan ligga till grund för EU:s framtida utveckling. Det är vare sig en konstitution eller ett fördrag och detta måste understrykas med kraft. Jag vill även uppmana till förhandlingar för att nå samförstånd i frågor som rör framtiden för ett EU med tidsfrister.
Jag vill bara betona en sak. När det gäller förbindelserna efter utvidgningen, vilka tas upp i uttalandet med Ryssland, ser jag särskilt fram emot en lösning på problemen med mänskliga rättigheter och demokratisering, bland annat i EU:s baltiska medlemsstater."@sv21
|
lpv:unclassifiedMetadata |
"(L’oratore viene interrotto)"12
"Jaromír Kohlíček (GUE/NGL ). –"5,19,15,1,18,14,16,11,13
|
Named graphs describing this resource:
The resource appears as object in 2 triples