Local view for "http://purl.org/linkedpolitics/eu/plenary/2006-05-16-Speech-2-266"

Predicate	Value (sorted: default)
rdf:type	lpv_eu:Speech⁶
dcterms:Date	"2006-05-16"^^xsd:date⁶
dcterms:Is Part Of	lp_eu:Infotund (küsimused Euroopa Komisjonile)⁶
dcterms:Language	"cs"^^xsd:language⁶
lpv:document identification number	"en.20060516.36.2-266"⁶
lpv:hasSubsequent	lp_eu:2006-05-16-Speech-2-267⁶
lpv:speaker	lp:Vladimír Špidla⁶
lpv:spoken text	"Vážený pane předsedo, vážené poslankyně, vážení páni poslanci Evropského parlamentu. Úmluva OSN o právech dítěte stanoví, že stát zabezpečí náhradní péči dítěti dočasně nebo trvale zbavenému svého rodinného prostředí nebo dítěti, které ve svém vlastním zájmu nemůže být ponecháno v tomto prostředí. Úmluva také podporuje využívání jiných možností než je umístění dětí do ústavu, kdykoliv se takové možnosti nabízejí. Existuje celá řada důvodů, proč děti pobývají v ústavech mimo svou rodinu. Může to být proto, že se o ně rodiče nemohou starat kvůli nemoci, smrti či trestu odnětí svobody nebo proto, že jsou děti v takovém zařízení chráněny před zneužíváním či zanedbáváním, popř. je v těchto zařízeních poskytována náležitá péče dětem postiženým či nemocným. Také zde mohou být umístěny děti z důvodů delikvence, protispolečenského chování nebo páchání trestné činnosti. Těmto skupinám je společné, že jim hrozí často velmi vysoké riziko sociálního vyloučení, a je nutné vynaložit velké úsilí, aby u nich nedošlo k trvalému vyloučení a chudobě. Je třeba také poskytnout nezbytnou podporu pro jejich řádný rozvoj a integraci do společnosti. V současné době si můžeme jen obtížně učinit přesný obrázek o využívání ústavní péče v Evropě, neboť nám chybí srovnatelné údaje. Komise však zaznamenala, že velkou část velkých tradičních ústavů začíná postupně nahrazovat krátkodobější péče, a obecně se upřednostňuje znovusjednocování rodin či zajišťování pěstounské péče v nové rodině. Životním podmínkám dětí a mladých lidí v Evropské unii je věnována stále větší pozornost. Evropská rada na svém zasedání v březnu 2006 vyzvala členské státy, aby přijaly opatření k rychlému a podstatnému snížení dětské chudoby a aby poskytly všem dětem rovné příležitosti bez ohledu na jejich sociální původ. V akčních plánech pro sociální začlenění, které členské státy předložily Komisi, byly děti, jimž hrozí chudoba a sociální vyloučení, označeny za prioritní skupiny. Některé členské státy stanovily pro snížení dětské chudoby konkrétní cíle na vnitrostátní úrovni. Komise si je vědoma skutečnosti, že v některých členských státech Evropské unie jsou v zařízeních pečujících o duševně či tělesně postižené děti i dospělé nadměrně používány omezující prostředky, ať již farmakologické nebo fyzické, což Komise považuje za nevhodné. Nedávno vydané sdělení Komise o postavení zdravotně postižených osob v rozšířené Evropské unii klade velký důraz na deinstitucionalizaci péče o osoby se zdravotním postižením. Společenství má ovšem v této oblasti jen omezenou působnost, a proto Komise podporuje využívání celé škály nástrojů, mezi něž patří program proti diskriminaci, národní akční plány pro sociální začlenění a Evropský sociální fond. Komise také připomíná, že zanedlouho zveřejní sdělení o činnosti Evropské unie na podporu a ochranu práv dítěte."@cs¹
lpv:translated text	"Hr. formand, mine damer og herrer, i FN's konvention om barnets rettigheder erklæres det, at et barn, der midlertidigt eller konstant er afskåret fra sine familiemæssige omgivelser eller som af hensyn til sit eget bedste ikke kan tillades at forblive i disse omgivelser, har ret til særlig beskyttelse og bistand fra statens side. Konventionen støtter også anvendelse af andre muligheder end at anbringe barnet i en institution, hvis dette er muligt. Der er mange grund til, at børn opholder sig i institutioner adskilt fra deres familier. Det kan være, fordi forældrene ikke er i stand til at tage sig af dem på grund af sygdom, dødsfald eller fængselsstraffe, fordi børnene skal beskyttes mod misbrug eller forsømmelse, eller fordi institutionerne kan give passende pleje til handicappede eller syge børn. Børn kan også være anbragt i institutioner på grund af lovovertrædelser eller antisocial opførsel, eller fordi har begået en forbrydelse. Disse grupper har det fælles træk, at de er stærkt truet af social udstødelse, og der kræves en stor indsats for at forhindre dem i at glide ind i permanent udstødelse og fattigdom. Det er også nødvendigt at yde vigtig støtte til deres egen udvikling og integration i samfundet. For tiden er det vanskeligt at få en præcist billede af institutionel pleje i Europa, da der mangler sammenlignelige data. Kommissionen har imidlertid bemærket, at man gradvis begynder at erstatte mange af de store traditionelle institutioner med mere kortsigtet pleje, og at man generelt foretrækker at genforene familier eller sørge for pleje i en ny familie. Der ofres stadig mere opmærksomhed på børns og unges levevilkår i EU. På mødet i Det Europæiske Råd i marts 2006 blev medlemsstaterne opfordret til at gennemføre foranstaltninger med henblik på en hurtig og betydelig nedgang i børnefattigdom og på at sikre lige muligheder for alle børn, uanset deres sociale baggrund. I de handlingsplaner vedrørende social integration, som medlemsstaterne fremsendte til Kommissionen, blev børn, som var truet af fattigdom og social udstødelse, identificeret som en prioriteret gruppe. Nogle medlemsstater har fastsat konkrete mål på nationalt niveau for nedbringelse af børnefattigdom. Kommissionen er bekendt med, at man i en række EU-medlemsstater i de institutioner, som tager sig af psykisk eller fysisk handicappede børn og voksne, i for høj grad anvender tvang, hvad enten det er farmakologisk eller fysisk, og Kommissionen betragter dette som uacceptabelt. I Kommissionens nylige meddelelse om fysisk handicappede personers stilling i det udvidede EU lægges der stor vægt på at afinstitutionalisere plejen af fysisk handicappede. Fællesskabet har selvfølgelig kun begrænsede beføjelser på dette område, og Kommissionen støtter derfor brug af en lang række instrumenter, herunder et program til bekæmpelse af forskelsbehandling, nationale handlingsplaner for social integration og Den Europæiske Socialfond. Kommissionen kan også meddele, at den snart offentliggør en meddelelse om EU-aktiviteter til forsvar for og beskyttelse af børns rettigheder."@da² ". Herr Präsident, sehr geehrte Damen und Herren! Gemäß der UN-Konvention über die Rechte des Kindes muss der Staat für ein Kind, das vorübergehend oder dauernd aus seiner familiären Umgebung herausgelöst wird oder dem der Verbleib in dieser Umgebung im eigenen Interesse nicht gestattet werden kann, eine alternative Betreuung sicherstellen. Der Erklärung zufolge kommen, wo immer eine solche Möglichkeit besteht, auch andere Formen der Betreuung als die Unterbringung des Kindes in einer Institution in Betracht. Es gibt viele Gründe dafür, warum Kinder entfernt von ihren Familien in Institutionen verbleiben. Möglicherweise können sich ihre Eltern wegen Krankheit, Tod oder Inhaftierung nicht um sie kümmern, müssen die Kinder vor Missbrauch oder Vernachlässigung geschützt werden oder sind die Institutionen in der Lage, eine geeignete Betreuung für behinderte oder kranke Kinder zu gewährleisten. Kinder können auch wegen Straffälligkeit oder antisozialem Verhalten in Institutionen untergebracht werden, oder weil sie ein Verbrechen begangen haben. Diesen Gruppen ist gemein, dass sie sehr stark von gesellschaftlicher Ausgrenzung bedroht sind, und es bedarf erheblicher Anstrengungen, ihr Abgleiten in dauerhafte Ausgrenzung und Armut zu verhindern. Außerdem muss man ihnen die erforderliche Unterstützung für ihre positive Entwicklung und vollständige Integration in die Gesellschaft zuteil werden lassen. Mangels vergleichbarer Daten können wir uns gegenwärtig nur schwerlich ein genaues Bild von der Kinderfürsorge in Institutionen in Europa machen. Die Kommission hat allerdings festgestellt, dass viele der großen traditionellen Institutionen allmählich durch mehr Kurzzeitbetreuung ersetzt werden und allgemein der Wiederzusammenführung von Familien oder der Sicherstellung der Pflege in einer neuen Familie der Vorzug gegeben wird. Immer mehr Aufmerksamkeit wird den Lebensbedingungen von Kindern und Jugendlichen in der Europäischen Union gewidmet. Der Europäische Rat hat auf seiner Tagung im März 2006 die Mitgliedstaaten aufgefordert, Maßnahmen zu ergreifen, um Kinderarmut rasch in erheblichem Maße zu verringern und darauf hinzuwirken, allen Kindern, unabhängig von ihrer sozialen Herkunft, die gleichen Chancen zu ermöglichen. In den Aktionsplänen für soziale Eingliederung, die die Mitgliedstaaten der Kommission vorgelegt haben, wurden Kinder, die von Armut und sozialer Ausgrenzung bedroht sind, als prioritäre Gruppe genannt. Einige Mitgliedstaaten haben auf nationaler Ebene konkrete Ziele zur Verringerung von Kinderarmut abgesteckt. Die Kommission ist sich der Tatsache bewusst, dass in einigen Mitgliedstaaten die Einrichtungen für die Betreuung geistig oder körperlich behinderter Kinder und Erwachsener zu häufig Gebrauch von Zwangsverfahren, seien es nun pharmakologische oder physische, machen, was die Kommission für nicht akzeptabel erachtet. In der kürzlich veröffentlichten Mitteilung der Kommission über die Situation behinderter Menschen in der erweiterten Europäischen Union wurde die Deinstitutionalisierung der Betreuung körperlich behinderter Menschen besonders herausgestellt. Die Gemeinschaft besitzt auf diesem Gebiet natürlich nur begrenzte Zuständigkeiten, und deshalb befürwortet die Kommission die Anwendung einer breiten Palette von Instrumenten, einschließlich eines Antidiskriminierungsprogramms, nationaler Aktionspläne für die soziale Eingliederung und des Europäischen Sozialfonds. Die Kommission möchte ferner auf eine Mitteilung über die Maßnahmen der EU zur Verteidigung und Unterstützung der Rechte von Kindern hinweisen, die demnächst erscheinen wird."@de⁹ ". Κύριε Πρόεδρε, κυρίες και κύριοι βουλευτές, η Σύμβαση των Ηνωμένων Εθνών για τα Δικαιώματα του Παιδιού λέει ότι το κράτος πρέπει να παρέχει εναλλακτική μέριμνα σε παιδιά που προσωρινά ή μόνιμα έχουν αποστερηθεί το οικογενειακό τους περιβάλλον ή σε παιδιά στα οποία δεν επιτρέπεται, για το δικό τους καλό, να παραμείνουν σε αυτό το περιβάλλον. Η Δήλωση υποστηρίζει επίσης τη χρήση εναλλακτικών επιλογών, πέραν της εισαγωγής ενός παιδιού σε ίδρυμα, όπου υπάρχουν τέτοιες δυνατότητες. Υπάρχουν πολλοί λόγοι που εξηγούν γιατί τα παιδιά παραμένουν σε ιδρύματα μακριά από τις οικογένειές τους. Ενδεχομένως αυτό να οφείλεται στο ότι οι γονείς τους αδυνατούν να τα φροντίσουν λόγω ασθένειας, θανάτου ή φυλάκισης, επειδή τα παιδιά χρειάζονται προστασία από κακοποίηση ή παραμέληση, ή επειδή τα ιδρύματα μπορούν να παρέχουν κατάλληλη φροντίδα σε παιδιά με αναπηρίες ή ασθένειες. Τα παιδιά μπορεί επίσης να τοποθετούνται σε ιδρύματα λόγω παραβατικότητας ή αντικοινωνικής συμπεριφοράς ή επειδή διέπραξαν έγκλημα. Όλες αυτές οι ομάδες έχουν ως κοινό χαρακτηριστικό έναν πολύ υψηλό βαθμό απειλής κοινωνικού αποκλεισμού και απαιτείται μεγάλη προσπάθεια να αποτραπεί το ενδεχόμενο ότι δεν θα διολισθήσουν σε μόνιμο αποκλεισμό και φτώχεια. Είναι επίσης αναγκαίο να παρασχεθεί η στήριξη που είναι βασική για την προσωπική τους ανάπτυξη και ενσωμάτωση στην κοινωνία. Επί του παρόντος αντιμετωπίζουμε δυσκολίες στην εξασφάλιση μιας ακριβούς εικόνας για τη μέριμνα σε ιδρύματα στην Ευρώπη, δεδομένου ότι υπάρχει έλλειψη συγκριτικών στοιχείων. Η Επιτροπή σημείωσε, πάντως, ότι πολλά από τα μεγάλα παραδοσιακά ιδρύματα αρχίζουν να αντικαθίστανται βαθμιαία από πιο βραχυπρόθεσμη μέριμνα και ότι υπάρχει μια γενική προτίμηση για την επανένωση οικογενειών ή για τη διασφάλιση ανάδοχης φροντίδας στους κόλπους μιας νέας οικογένειας. Ολοένα και μεγαλύτερη προσοχή δίνεται στις συνθήκες διαβίωσης παιδιών και νέων στην Ευρωπαϊκή Ένωση. Το Ευρωπαϊκό Συμβούλιο, στη συνάντηση του Μαρτίου του 2006, παρώθησε τα κράτη μέλη να λάβουν μέτρα για την ταχεία και αισθητή μείωση της παιδικής φτώχειας και για την παροχή ίσων ευκαιριών σε όλα τα παιδιά, ανεξαρτήτως της κοινωνικής τους προέλευσης. Στα σχέδια δράσης για την κοινωνική ενσωμάτωση που υπέβαλαν τα κράτη μέλη στην Επιτροπή, παιδιά που αντιμετώπιζαν την απειλή της φτώχειας και του κοινωνικού αποκλεισμού χαρακτηρίστηκαν ως ομάδα προτεραιότητας. Ορισμένα κράτη μέλη έθεσαν συγκεκριμένους στόχους σε εγχώριο επίπεδο όσον αφορά τη μείωση της παιδικής φτώχειας. Η Επιτροπή έχει επίγνωση του γεγονότος ότι σε μερικά κράτη μέλη της ΕΕ στις εγκαταστάσεις μέριμνας για παιδιά με νοητικές ή σωματικές αναπηρίες και ενηλίκους γίνεται υπερβολική προσφυγή στη χρήση μεθόδων περιορισμού, είτε φαρμακευτικού είτε σωματικού χαρακτήρα, γεγονός που η Επιτροπή θεωρεί απαράδεκτο. Η ανακοίνωση που εξέδωσε πρόσφατα η Επιτροπή για τη θέση των ατόμων με σωματική αναπηρία στη διευρυμένη ΕΕ δίνει πολύ μεγάλη έμφαση στην απο-ασυλοποίηση της περίθαλψης των ατόμων με σωματική αναπηρία. Η Κοινότητα έχει περιορισμένες μόνο εξουσίες σε αυτόν τον τομέα, βεβαίως, και η Επιτροπή στηρίζει συνεπώς, τη χρήση ευρύτατου φάσματος μέσων, συμπεριλαμβανομένου ενός προγράμματος κατά των διακρίσεων, εθνικών σχεδίων δράσης για την κοινωνική ενσωμάτωση και του Ευρωπαϊκού Κοινωνικού Ταμείου. Η Επιτροπή θα ήθελε επίσης να δηλώσει ότι σύντομα θα εκδώσει ανακοίνωση αναφορικά με τις δραστηριότητες της ΕΕ σε σχέση με την προάσπιση και στήριξη των δικαιωμάτων των παιδιών."@el¹⁰ ". Mr President, ladies and gentlemen, the UN Convention on the Rights of the Child declares that the state should provide alternative care for children temporarily or permanently deprived of their family environment or for children who cannot, in their own interests, be allowed to remain in that environment. The Declaration also supports the use of options other than placing the child in an institution, wherever such options arise. There are many reasons why children remain in institutions away from their families. It may be because their parents are unable to look after them due to illness, death or imprisonment, because the children need protecting from abuse or neglect, or because the institutions are able to provide appropriate care for disabled or sick children. Children may also be placed in institutions due to delinquency or anti-social behaviour or because they have committed a crime. These groups share the common characteristic of a very high threat of social exclusion, and great effort is required to prevent them from slipping into persistent exclusion and poverty. It is also necessary to provide the support essential to their proper development and integration into society. At present we face difficulties in obtaining an accurate picture of institutional care in Europe, as there is a lack of comparable data. The Commission has noted, however, that many of the large traditional institutions are gradually beginning to be replaced by more short-term care, and that there is a general preference for reuniting families or securing foster care in a new family. Ever more attention is being paid to the living conditions of children and young people in the European Union. The European Council, meeting in March 2006, challenged the Member States to take measures towards a rapid and substantial reduction in child poverty and to provide all children with equal opportunities, regardless of their social background. In the action plans for social inclusion that the Member States submitted to the Commission, children who faced the threat of poverty and social exclusion were identified as a priority group. Some Member States have set out concrete goals at a domestic level for reducing child poverty. The Commission is aware of the fact that in some EU Member States the facilities that care for mentally or physically disabled children and adults make excessive use of methods of restraint, whether pharmacological or physical, and the Commission regards this as unacceptable. The communication recently issued by the Commission on the position of physically disabled persons in the enlarged EU places great emphasis on de-institutionalising the care for physically disabled persons. The Community has only limited powers in this area, of course, and the Commission therefore supports the use of a whole range of instruments, including an anti-discrimination programme, national action plans for social inclusion and the European Social Fund. The Commission would also like to state that it will soon be publishing a communication on EU activities in defence and support of children’s rights."@en⁴ ". Señor Presidente, Señorías, la Convención de las Naciones Unidas sobre los Derechos del Niño afirma que «los niños temporal o permanentemente privados de su medio familiar, o cuyo superior interés exija que no permanezcan en ese medio, tendrán derecho a la protección y asistencia especiales del Estado». La Declaración también defiende otras opciones, cuando existan, distintas a la entrega del niño a una institución. Son múltiples los factores que pueden motivar la permanencia de los niños en instituciones lejos de sus familias. Quizá se deba a que sus padres no pueden cuidar de ellos debido a enfermedad, fallecimiento o encarcelamiento, porque los niños necesitan protección frente a abusos o negligencias, o porque las instituciones pueden proporcionar la atención necesaria a los niños con discapacidades o enfermos. Tal vez estén internados en instituciones por un comportamiento delictivo o antisocial o porque han cometido un delito. Estos grupos comparten la característica común de un elevado riesgo de sufrir exclusión social y se precisa un gran esfuerzo para impedir que caigan en la exclusión permanente y la pobreza. Además, es necesario prestar el apoyo esencial para su correcto desarrollo e integración en la sociedad. En la actualidad estamos teniendo dificultades para obtener una imagen precisa de la atención institucional en Europa, ya que existe una falta de datos comparables. Sin embargo, la Comisión ha advertido que muchas de las grandes instituciones tradicionales están empezando a ser sustituidas gradualmente por una atención a más corto plazo, y que existe una preferencia general por reunificar a las familias o garantizar la acogida en una nueva familia. Se está prestando más atención que nunca a las condiciones de vida de los niños y los jóvenes en la Unión Europea. El Consejo Europeo, en la reunión de marzo de 2006, desafió a los Estados miembros a adoptar medidas para reducir rápida y sustancialmente la pobreza infantil y brindar a todos los niños las mismas oportunidades, independientemente de su extracto social. En los planes de acción para la inclusión social que los Estados miembros presentaron a la Comisión, los niños sujetos al riesgo de la pobreza y de la exclusión social quedaron catalogados como grupo prioritario. Algunos Estados miembros han fijado objetivos concretos de ámbito nacional para reducir la pobreza infantil. La Comisión es consciente del hecho de que en algunos Estados miembros de la Unión Europea, las instalaciones que cuidan de los niños y adultos con discapacidades mentales o físicas hacen un uso excesivo de métodos restrictivos, ya sean farmacológicos o físicos, lo que la Comisión considera inaceptable. La comunicación recién emitida por la Comisión en torno a la posición de las personas con discapacidad física de la Unión Europea ampliada hace gran hincapié en desinstitucionalizar la atención a dichas personas. Por supuesto, la Comunidad solo tiene poderes limitados en este ámbito y, por tanto, apoya el uso de una amplia gama de instrumentos, incluso un programa de lucha contra la discriminación, planes de acción nacionales de inclusión social y el Fondo Social Europeo. La Comisión también desea informar que pronto publicará un comunicado sobre actividades de la Unión Europea en defensa y apoyo de los derechos de los niños."@es²⁰ "Vážený pane předsedo, vážené poslankyně, vážení páni poslanci Evropského parlamentu. Úmluva OSN o právech dítěte stanoví, že stát zabezpečí náhradní péči dítěti dočasně nebo trvale zbavenému svého rodinného prostředí nebo dítěti, které ve svém vlastním zájmu nemůže být ponecháno v tomto prostředí. Úmluva také podporuje využívání jiných možností než je umístění dětí do ústavu, kdykoliv se takové možnosti nabízejí. Existuje celá řada důvodů, proč děti pobývají v ústavech mimo svou rodinu. Může to být proto, že se o ně rodiče nemohou starat kvůli nemoci, smrti či trestu odnětí svobody nebo proto, že jsou děti v takovém zařízení chráněny před zneužíváním či zanedbáváním, popř. je v těchto zařízeních poskytována náležitá péče dětem postiženým či nemocným. Také zde mohou být umístěny děti z důvodů delikvence, protispolečenského chování nebo páchání trestné činnosti. Těmto skupinám je společné, že jim hrozí často velmi vysoké riziko sociálního vyloučení, a je nutné vynaložit velké úsilí, aby u nich nedošlo k trvalému vyloučení a chudobě. Je třeba také poskytnout nezbytnou podporu pro jejich řádný rozvoj a integraci do společnosti. V současné době si můžeme jen obtížně učinit přesný obrázek o využívání ústavní péče v Evropě, neboť nám chybí srovnatelné údaje. Komise však zaznamenala, že velkou část velkých tradičních ústavů začíná postupně nahrazovat krátkodobější péče, a obecně se upřednostňuje znovusjednocování rodin či zajišťování pěstounské péče v nové rodině. Životním podmínkám dětí a mladých lidí v Evropské unii je věnována stále větší pozornost. Evropská rada na svém zasedání v březnu 2006 vyzvala členské státy, aby přijaly opatření k rychlému a podstatnému snížení dětské chudoby a aby poskytly všem dětem rovné příležitosti bez ohledu na jejich sociální původ. V akčních plánech pro sociální začlenění, které členské státy předložily Komisi, byly děti, jimž hrozí chudoba a sociální vyloučení, označeny za prioritní skupiny. Některé členské státy stanovily pro snížení dětské chudoby konkrétní cíle na vnitrostátní úrovni. Komise si je vědoma skutečnosti, že v některých členských státech Evropské unie jsou v zařízeních pečujících o duševně či tělesně postižené děti i dospělé nadměrně používány omezující prostředky, ať již farmakologické nebo fyzické, což Komise považuje za nevhodné. Nedávno vydané sdělení Komise o postavení zdravotně postižených osob v rozšířené Evropské unii klade velký důraz na deinstitucionalizaci péče o osoby se zdravotním postižením. Společenství má ovšem v této oblasti jen omezenou působnost, a proto Komise podporuje využívání celé škály nástrojů, mezi něž patří program proti diskriminaci, národní akční plány pro sociální začlenění a Evropský sociální fond. Komise také připomíná, že zanedlouho zveřejní sdělení o činnosti Evropské unie na podporu a ochranu práv dítěte."@et⁵ "Arvoisa puhemies, hyvät parlamentin jäsenet, YK:n lapsen oikeuksien yleissopimuksessa julistetaan, että valtion on annettava erityistä suojelua ja tukea lapselle, joka on tilapäisesti tai pysyvästi vailla perheen turvaa tai jonka edun mukaista ei ole antaa hänen pysyä perhepiirissä. Siinä tuetaan myös muita vaihtoehtoja kuin lapsen sijoitusta laitoshoitoon, jos tällaisia vaihtoehtoja on tarjolla. On useita syitä, joiden vuoksi lapsi voidaan sijoittaa laitokseen pois perhepiiristä. Syynä voi olla se, etteivät lapsen vanhemmat pysty pitämään hänestä huolta sairauden, kuolemantapauksen tai vankilaan joutumisen vuoksi, että lapsi tarvitsee suojelua hyväksikäytöltä tai heitteillejätöltä tai että laitos on paras paikka vammaisen tai sairaan lapsen asianmukaiseen hoitoon. Lapsi voidaan sijoittaa laitokseen myös rikkomusten tai epäsosiaalisen käytöksen vuoksi tai siksi, että lapsi on syyllistynyt rikokseen. Tällaisille lapsille on yhteistä se, että heillä on erittäin suuri riski syrjäytyä, ja lasten pysyvän syrjäytymisen ja köyhtymisen estäminen edellyttää suurta vaivannäköä. Lisäksi on välttämätöntä tarjota tukea lasten asianmukaiseen kehitykseen ja integroitumiseen yhteiskuntaan. Tällä hetkellä on vaikeuksia saada täsmällistä käsitystä laitoshoidosta EU:ssa, sillä tarjolla ei ole vertailukelpoisia tietoja. Komissio on kuitenkin havainnut, että useita perinteisiä suuria laitoksia on vähitellen ryhdytty korvaamaan lyhytaikaisemmalla hoidolla ja että yleisesti pyritään perheiden yhdistämiseen tai sijaishoidon järjestämiseen uudessa perheessä. Lasten ja nuorten elinoloihin kiinnitetään EU:ssa yhä enemmän huomiota. Eurooppa-neuvosto haastoi maaliskuun 2006 kokouksessaan jäsenvaltiot toteuttamaan toimia, joilla vähennetään nopeasti ja merkittävästi lasten köyhyyttä, ja tarjoamaan kaikille lapsille yhtäläiset kehittymismahdollisuudet yhteiskunnallisesta taustasta riippumatta. Jäsenvaltioiden komissiolle toimittamissa sosiaalista osallisuutta edistävissä toimintasuunnitelmissa ensisijaiseksi kohderyhmäksi määriteltiin köyhyys- ja syrjäytymisvaarassa olevat lapset. Jotkin jäsenvaltiot ovat asettaneet itselleen käytännön tavoitteet lasten köyhyyden vähentämiseksi. Komissio on tietoinen siitä, että joidenkin EU:n jäsenvaltioiden laitoksissa, joissa hoidetaan henkisesti tai fyysisesti vammaisia lapsia ja aikuisia, käytetään liiallisia lääkinnällisiä tai fyysisiä pakkokeinoja. Komissio katsoo, ettei tällaista voida hyväksyä. Komission vastikään antamassa tiedonannossa, joka käsittelee liikuntaesteisten henkilöiden tilannetta laajentuneessa EU:ssa, korostetaan erityisesti liikuntaesteisten hoidon siirtämistä pois laitoksista. Yhteisön toimivaltuudet ovat luonnollisesti rajalliset tällä alalla, ja komissio tukeekin useiden erilaisten välineiden käyttöä, kuten syrjinnänvastaisia ohjelmia, sosiaalista osallisuutta edistäviä kansallisia toimintasuunnitelmia ja Euroopan sosiaalirahastoa. Komissio haluaa lisäksi todeta, että se julkaisee piakkoin tiedonannon EU:n toimista lasten oikeuksien puolustamiseksi ja edistämiseksi."@fi⁷ ". Monsieur le Président, Mesdames et Messieurs, la Convention des Nations unies relative aux droits de l’enfant dispose que l’État doit apporter une aide aux enfants temporairement ou définitivement privés de leur milieu familial, ou qui dans leur propre intérêt ne peuvent être laissés dans ce milieu. La déclaration prône également l’utilisation d’autres possibilités de soins que le placement de l’enfant dans une institution, chaque fois que de telles possibilités se présentent. Il existe de nombreuses raisons pour lesquelles des enfants restent en institution, éloignés de leur famille: soit leurs parents ne sont pas en mesure de s’occuper d’eux parce qu’ils sont malades, décédés ou emprisonnés, soit les enfants doivent être protégés d’abus ou de négligence, soit les institutions sont en mesure d’apporter les soins appropriés aux enfants handicapés ou malades. Il arrive également que des enfants soient placés en institution pour des faits de délinquance ou un comportement antisocial ou pour avoir commis un crime. Ces groupes ont comme caractéristique commune d’être grandement menacés d’exclusion sociale, et il faut déployer de gros efforts pour les empêcher de tomber pour de bon dans l’exclusion et la pauvreté. Il est également nécessaire de leur apporter l’aide indispensable à leur développement et à leur intégration dans la société. À l’heure actuelle, il est difficile d’avoir une vue d’ensemble précise des institutions en Europe au vu de l’absence de données comparables. La Commission a toutefois observé que nombre des grandes institutions traditionnelles commencent petit à petit à être remplacées par des institutions de soins à plus court terme et constate une préférence générale pour la réunification des familles ou l’adoption par une nouvelle famille. Les conditions de vie des enfants et des jeunes au sein de l’Union européenne font l’objet de toujours plus d’attention. Le Conseil européen, qui s’est réuni en mars 2006, a invité les États membres à prendre des mesures afin de réduire rapidement et considérablement la pauvreté des enfants et de leur garantir à tous l’égalité des chances, quel que soit leur milieu social. Dans les plans d’action dans le domaine de l’inclusion sociale que les États membres ont transmis à la Commission, les enfants menacés par la pauvreté et l’exclusion sociale sont identifiés comme groupe prioritaire. Certains États membres ont fixé des objectifs concrets au niveau national pour réduire la pauvreté des enfants. La Commission est consciente du fait que les centres de soins pour enfants et adultes handicapés mentaux ou physiques de certains pays membres de l’UE abusent de méthodes d’entrave, pharmacologiques ou physiques, et la Commission estime ces pratiques inacceptables. La communication récemment publiée par la Commission sur la situation des personnes physiquement handicapées dans l’UE élargie souligne avec force la nécessité de désinstitutionnaliser les soins dispensés à ces personnes. La Communauté ne dispose que de compétences restreintes dans ce domaine, bien entendu, et la Commission prône par conséquent le recours à toute une série d’instruments, dont un programme de lutte contre la discrimination, des plans d’action nationaux dans le domaine de l’inclusion sociale et le Fonds social européen. La Commission voudrait également faire savoir qu’elle publiera prochainement une communication sur les activités de l’UE dans la défense des droits des enfants."@fr⁸ "Vážený pane předsedo, vážené poslankyně, vážení páni poslanci Evropského parlamentu. Úmluva OSN o právech dítěte stanoví, že stát zabezpečí náhradní péči dítěti dočasně nebo trvale zbavenému svého rodinného prostředí nebo dítěti, které ve svém vlastním zájmu nemůže být ponecháno v tomto prostředí. Úmluva také podporuje využívání jiných možností než je umístění dětí do ústavu, kdykoliv se takové možnosti nabízejí. Existuje celá řada důvodů, proč děti pobývají v ústavech mimo svou rodinu. Může to být proto, že se o ně rodiče nemohou starat kvůli nemoci, smrti či trestu odnětí svobody nebo proto, že jsou děti v takovém zařízení chráněny před zneužíváním či zanedbáváním, popř. je v těchto zařízeních poskytována náležitá péče dětem postiženým či nemocným. Také zde mohou být umístěny děti z důvodů delikvence, protispolečenského chování nebo páchání trestné činnosti. Těmto skupinám je společné, že jim hrozí často velmi vysoké riziko sociálního vyloučení, a je nutné vynaložit velké úsilí, aby u nich nedošlo k trvalému vyloučení a chudobě. Je třeba také poskytnout nezbytnou podporu pro jejich řádný rozvoj a integraci do společnosti. V současné době si můžeme jen obtížně učinit přesný obrázek o využívání ústavní péče v Evropě, neboť nám chybí srovnatelné údaje. Komise však zaznamenala, že velkou část velkých tradičních ústavů začíná postupně nahrazovat krátkodobější péče, a obecně se upřednostňuje znovusjednocování rodin či zajišťování pěstounské péče v nové rodině. Životním podmínkám dětí a mladých lidí v Evropské unii je věnována stále větší pozornost. Evropská rada na svém zasedání v březnu 2006 vyzvala členské státy, aby přijaly opatření k rychlému a podstatnému snížení dětské chudoby a aby poskytly všem dětem rovné příležitosti bez ohledu na jejich sociální původ. V akčních plánech pro sociální začlenění, které členské státy předložily Komisi, byly děti, jimž hrozí chudoba a sociální vyloučení, označeny za prioritní skupiny. Některé členské státy stanovily pro snížení dětské chudoby konkrétní cíle na vnitrostátní úrovni. Komise si je vědoma skutečnosti, že v některých členských státech Evropské unie jsou v zařízeních pečujících o duševně či tělesně postižené děti i dospělé nadměrně používány omezující prostředky, ať již farmakologické nebo fyzické, což Komise považuje za nevhodné. Nedávno vydané sdělení Komise o postavení zdravotně postižených osob v rozšířené Evropské unii klade velký důraz na deinstitucionalizaci péče o osoby se zdravotním postižením. Společenství má ovšem v této oblasti jen omezenou působnost, a proto Komise podporuje využívání celé škály nástrojů, mezi něž patří program proti diskriminaci, národní akční plány pro sociální začlenění a Evropský sociální fond. Komise také připomíná, že zanedlouho zveřejní sdělení o činnosti Evropské unie na podporu a ochranu práv dítěte."@hu¹¹ "Signor Presidente, onorevoli deputati, la Convenzione delle Nazioni Unite sui diritti dell’infanzia dichiara che lo Stato deve fornire una protezione sostitutiva ai bambini temporaneamente o definitivamente privati del loro ambiente familiare o che non possono essere lasciati in tale ambiente nel loro stesso interesse. La Dichiarazione sostiene inoltre il ricorso, laddove possibile, a soluzioni alternative all’assistenza istituzionale. Ci sono molte ragioni per cui i bambini rimangono negli istituti, lontano dalle loro famiglie. Ciò può avvenire perché i loro genitori non sono in grado di prendersi cura di loro per infermità, morte o reclusione, perché i bambini vanno tutelati da ogni forma di maltrattamento o negligenza, o perché gli istituti possono fornire l’assistenza appropriata ai bambini disabili o malati. I bambini possono anche essere collocati in un istituto perché delinquono o hanno un comportamento antisociale, o per aver commesso un delitto. La caratteristica comune a questi gruppi è un rischio molto elevato di emarginazione sociale, e occorre compiere un grande sforzo per evitare che scivolino in una situazione di emarginazione e miseria permanenti. E’ inoltre necessario fornire il sostegno essenziale per il loro adeguato sviluppo e la loro opportuna integrazione nella società. Al momento abbiamo difficoltà a ottenere un quadro accurato dell’assistenza istituzionale in Europa perché mancano dati confrontabili. La Commissione, tuttavia, ha osservato che molti dei grandi istituti tradizionali cominciano a essere gradualmente sostituiti da un’assistenza più a breve termine, e che si preferisce in genere riunificare le famiglie o assicurare l’affidamento a una nuova famiglia. Nella Comunità europea si presta sempre maggiore attenzione alle condizioni di vita dei bambini e dei giovani. Il Consiglio europeo, riunitosi nel marzo 2006, ha esortato gli Stati membri a adottare misure per ridurre in modo rapido e significativo la povertà infantile, offrendo a tutti i bambini pari opportunità a prescindere dal loro ambiente sociale. Nei piani d’azione per l’inclusione sociale presentati dagli Stati membri alla Commissione, i bambini che hanno avuto a che fare con la minaccia della povertà e dell’emarginazione sociale sono stati classificati come un gruppo prioritario. Alcuni Stati membri hanno fissato obiettivi concreti a livello nazionale per ridurre la povertà infantile. La Commissione è consapevole del fatto che, in alcuni Stati membri dell’Unione, le strutture per bambini e per adulti mentalmente o fisicamente disabili fanno un uso eccessivo di metodi di costrizione, sia farmacologici che fisici, e la Commissione ritiene che questo sia inaccettabile. La comunicazione pubblicata recentemente dalla Commissione sulla situazione dei disabili fisici nell’Unione allargata dà grande risalto alla deistituzionalizzazione dell’assistenza ai disabili fisici. Ovviamente la Comunità dispone solo di poteri limitati in questo campo, e la Commissione appoggia pertanto l’uso di una vasta gamma di strumenti, tra cui un programma antidiscriminazione, piani d’azione nazionali per l’inclusione sociale e il Fondo sociale europeo. La Commissione terrebbe inoltre a dichiarare che pubblicherà a breve una comunicazione sulle attività comunitarie a difesa e sostegno dei diritti dell’infanzia."@it¹² "Vážený pane předsedo, vážené poslankyně, vážení páni poslanci Evropského parlamentu. Úmluva OSN o právech dítěte stanoví, že stát zabezpečí náhradní péči dítěti dočasně nebo trvale zbavenému svého rodinného prostředí nebo dítěti, které ve svém vlastním zájmu nemůže být ponecháno v tomto prostředí. Úmluva také podporuje využívání jiných možností než je umístění dětí do ústavu, kdykoliv se takové možnosti nabízejí. Existuje celá řada důvodů, proč děti pobývají v ústavech mimo svou rodinu. Může to být proto, že se o ně rodiče nemohou starat kvůli nemoci, smrti či trestu odnětí svobody nebo proto, že jsou děti v takovém zařízení chráněny před zneužíváním či zanedbáváním, popř. je v těchto zařízeních poskytována náležitá péče dětem postiženým či nemocným. Také zde mohou být umístěny děti z důvodů delikvence, protispolečenského chování nebo páchání trestné činnosti. Těmto skupinám je společné, že jim hrozí často velmi vysoké riziko sociálního vyloučení, a je nutné vynaložit velké úsilí, aby u nich nedošlo k trvalému vyloučení a chudobě. Je třeba také poskytnout nezbytnou podporu pro jejich řádný rozvoj a integraci do společnosti. V současné době si můžeme jen obtížně učinit přesný obrázek o využívání ústavní péče v Evropě, neboť nám chybí srovnatelné údaje. Komise však zaznamenala, že velkou část velkých tradičních ústavů začíná postupně nahrazovat krátkodobější péče, a obecně se upřednostňuje znovusjednocování rodin či zajišťování pěstounské péče v nové rodině. Životním podmínkám dětí a mladých lidí v Evropské unii je věnována stále větší pozornost. Evropská rada na svém zasedání v březnu 2006 vyzvala členské státy, aby přijaly opatření k rychlému a podstatnému snížení dětské chudoby a aby poskytly všem dětem rovné příležitosti bez ohledu na jejich sociální původ. V akčních plánech pro sociální začlenění, které členské státy předložily Komisi, byly děti, jimž hrozí chudoba a sociální vyloučení, označeny za prioritní skupiny. Některé členské státy stanovily pro snížení dětské chudoby konkrétní cíle na vnitrostátní úrovni. Komise si je vědoma skutečnosti, že v některých členských státech Evropské unie jsou v zařízeních pečujících o duševně či tělesně postižené děti i dospělé nadměrně používány omezující prostředky, ať již farmakologické nebo fyzické, což Komise považuje za nevhodné. Nedávno vydané sdělení Komise o postavení zdravotně postižených osob v rozšířené Evropské unii klade velký důraz na deinstitucionalizaci péče o osoby se zdravotním postižením. Společenství má ovšem v této oblasti jen omezenou působnost, a proto Komise podporuje využívání celé škály nástrojů, mezi něž patří program proti diskriminaci, národní akční plány pro sociální začlenění a Evropský sociální fond. Komise také připomíná, že zanedlouho zveřejní sdělení o činnosti Evropské unie na podporu a ochranu práv dítěte."@lt¹⁴ "Vážený pane předsedo, vážené poslankyně, vážení páni poslanci Evropského parlamentu. Úmluva OSN o právech dítěte stanoví, že stát zabezpečí náhradní péči dítěti dočasně nebo trvale zbavenému svého rodinného prostředí nebo dítěti, které ve svém vlastním zájmu nemůže být ponecháno v tomto prostředí. Úmluva také podporuje využívání jiných možností než je umístění dětí do ústavu, kdykoliv se takové možnosti nabízejí. Existuje celá řada důvodů, proč děti pobývají v ústavech mimo svou rodinu. Může to být proto, že se o ně rodiče nemohou starat kvůli nemoci, smrti či trestu odnětí svobody nebo proto, že jsou děti v takovém zařízení chráněny před zneužíváním či zanedbáváním, popř. je v těchto zařízeních poskytována náležitá péče dětem postiženým či nemocným. Také zde mohou být umístěny děti z důvodů delikvence, protispolečenského chování nebo páchání trestné činnosti. Těmto skupinám je společné, že jim hrozí často velmi vysoké riziko sociálního vyloučení, a je nutné vynaložit velké úsilí, aby u nich nedošlo k trvalému vyloučení a chudobě. Je třeba také poskytnout nezbytnou podporu pro jejich řádný rozvoj a integraci do společnosti. V současné době si můžeme jen obtížně učinit přesný obrázek o využívání ústavní péče v Evropě, neboť nám chybí srovnatelné údaje. Komise však zaznamenala, že velkou část velkých tradičních ústavů začíná postupně nahrazovat krátkodobější péče, a obecně se upřednostňuje znovusjednocování rodin či zajišťování pěstounské péče v nové rodině. Životním podmínkám dětí a mladých lidí v Evropské unii je věnována stále větší pozornost. Evropská rada na svém zasedání v březnu 2006 vyzvala členské státy, aby přijaly opatření k rychlému a podstatnému snížení dětské chudoby a aby poskytly všem dětem rovné příležitosti bez ohledu na jejich sociální původ. V akčních plánech pro sociální začlenění, které členské státy předložily Komisi, byly děti, jimž hrozí chudoba a sociální vyloučení, označeny za prioritní skupiny. Některé členské státy stanovily pro snížení dětské chudoby konkrétní cíle na vnitrostátní úrovni. Komise si je vědoma skutečnosti, že v některých členských státech Evropské unie jsou v zařízeních pečujících o duševně či tělesně postižené děti i dospělé nadměrně používány omezující prostředky, ať již farmakologické nebo fyzické, což Komise považuje za nevhodné. Nedávno vydané sdělení Komise o postavení zdravotně postižených osob v rozšířené Evropské unii klade velký důraz na deinstitucionalizaci péče o osoby se zdravotním postižením. Společenství má ovšem v této oblasti jen omezenou působnost, a proto Komise podporuje využívání celé škály nástrojů, mezi něž patří program proti diskriminaci, národní akční plány pro sociální začlenění a Evropský sociální fond. Komise také připomíná, že zanedlouho zveřejní sdělení o činnosti Evropské unie na podporu a ochranu práv dítěte."@lv¹³ "Vážený pane předsedo, vážené poslankyně, vážení páni poslanci Evropského parlamentu. Úmluva OSN o právech dítěte stanoví, že stát zabezpečí náhradní péči dítěti dočasně nebo trvale zbavenému svého rodinného prostředí nebo dítěti, které ve svém vlastním zájmu nemůže být ponecháno v tomto prostředí. Úmluva také podporuje využívání jiných možností než je umístění dětí do ústavu, kdykoliv se takové možnosti nabízejí. Existuje celá řada důvodů, proč děti pobývají v ústavech mimo svou rodinu. Může to být proto, že se o ně rodiče nemohou starat kvůli nemoci, smrti či trestu odnětí svobody nebo proto, že jsou děti v takovém zařízení chráněny před zneužíváním či zanedbáváním, popř. je v těchto zařízeních poskytována náležitá péče dětem postiženým či nemocným. Také zde mohou být umístěny děti z důvodů delikvence, protispolečenského chování nebo páchání trestné činnosti. Těmto skupinám je společné, že jim hrozí často velmi vysoké riziko sociálního vyloučení, a je nutné vynaložit velké úsilí, aby u nich nedošlo k trvalému vyloučení a chudobě. Je třeba také poskytnout nezbytnou podporu pro jejich řádný rozvoj a integraci do společnosti. V současné době si můžeme jen obtížně učinit přesný obrázek o využívání ústavní péče v Evropě, neboť nám chybí srovnatelné údaje. Komise však zaznamenala, že velkou část velkých tradičních ústavů začíná postupně nahrazovat krátkodobější péče, a obecně se upřednostňuje znovusjednocování rodin či zajišťování pěstounské péče v nové rodině. Životním podmínkám dětí a mladých lidí v Evropské unii je věnována stále větší pozornost. Evropská rada na svém zasedání v březnu 2006 vyzvala členské státy, aby přijaly opatření k rychlému a podstatnému snížení dětské chudoby a aby poskytly všem dětem rovné příležitosti bez ohledu na jejich sociální původ. V akčních plánech pro sociální začlenění, které členské státy předložily Komisi, byly děti, jimž hrozí chudoba a sociální vyloučení, označeny za prioritní skupiny. Některé členské státy stanovily pro snížení dětské chudoby konkrétní cíle na vnitrostátní úrovni. Komise si je vědoma skutečnosti, že v některých členských státech Evropské unie jsou v zařízeních pečujících o duševně či tělesně postižené děti i dospělé nadměrně používány omezující prostředky, ať již farmakologické nebo fyzické, což Komise považuje za nevhodné. Nedávno vydané sdělení Komise o postavení zdravotně postižených osob v rozšířené Evropské unii klade velký důraz na deinstitucionalizaci péče o osoby se zdravotním postižením. Společenství má ovšem v této oblasti jen omezenou působnost, a proto Komise podporuje využívání celé škály nástrojů, mezi něž patří program proti diskriminaci, národní akční plány pro sociální začlenění a Evropský sociální fond. Komise také připomíná, že zanedlouho zveřejní sdělení o činnosti Evropské unie na podporu a ochranu práv dítěte."@mt¹⁵ ". Mijnheer de Voorzitter, dames en heren, volgens het VN-Verdrag over de rechten van het kind heeft een kind dat tijdelijk of blijvend het verblijf in het gezin waartoe het behoort, moet missen, of dat men in zijn of haar eigen belang niet kan toestaan in het gezin te blijven, recht op alternatieve zorg van staatswege. In deze Verklaring wordt ook steun uitgesproken voor andere opties dan het in een instelling plaatsen van het kind, wanneer deze opties beschikbaar zijn. Er bestaan vele redenen waarom kinderen in instellingen verblijven en niet in hun families. Een reden kan zijn dat hun ouders wegens ziekte, overlijden of gevangenschap niet in staat zijn voor hen te zorgen, dat de kinderen beschermd moeten worden tegen mishandeling of verwaarlozing, of dat de betreffende instellingen passende zorg kunnen bieden aan gehandicapte of zieke kinderen. Kinderen kunnen ook in een instelling geplaatst worden wegens jeugdcriminaliteit of antisociaal gedrag of omdat ze een misdrijf hebben begaan. Deze groepen hebben met elkaar gemeen dat ze een zeer hoog risico van sociale uitsluiting lopen en er moet veel worden gedaan om te voorkomen dat zij tot permanente uitsluiting en armoede vervallen. Ook moet hun de ondersteuning worden geboden die noodzakelijk is om hun ontwikkeling en hun integratie in de samenleving goed te laten verlopen. Het is op dit moment moeilijk ons een accuraat beeld te vormen van de institutionele zorg in Europa, omdat er te weinig vergelijkbare gegevens beschikbaar zijn. Het is de Commissie evenwel opgevallen dat veel van de grote, traditionele instellingen geleidelijk worden vervangen door vormen van korterdurende opvang en dat door de bank genomen de voorkeur wordt gegeven aan het herenigen van families of aan pleegzorg in een nieuw gezin. Er wordt steeds meer aandacht geschonken aan de leefomstandigheden van kinderen en jongeren in de Europese Unie. De Europese Raad van maart 2006 riep de lidstaten op maatregelen te nemen om armoede onder kinderen snel en krachtig terug te dringen en alle kinderen gelijke kansen te bieden, ongeacht hun sociale achtergrond. In de actieplannen voor sociale integratie die de lidstaten bij de Commissie hebben ingediend, worden kinderen die bedreigd worden door armoede en sociale uitsluiting, aangemerkt als prioriteitsgroep. Een aantal lidstaten heeft op binnenlands niveau concrete doelen gesteld voor het verlagen van armoede onder kinderen. De Commissie is zich ervan bewust dat de instellingen voor verstandelijk of lichamelijk gehandicapte kinderen en volwassenen in een aantal EU-lidstaten buitensporig gebruik maken van farmacologische dan wel fysieke methoden om personen in bedwang te houden, en de Commissie vindt dit onaanvaardbaar. In haar recente mededeling over de situatie van personen met een handicap in de uitgebreide Europese Unie legt de Commissie grote nadruk op het deïnstitutionaliseren van de zorg voor personen met een lichamelijke handicap. De Gemeenschap heeft op dit terrein natuurlijk maar beperkte bevoegdheden, en de Commissie is dan ook voorstander van het gebruik van een heel scala aan instrumenten, zoals een antidiscriminatieprogramma, nationale actieplannen voor sociale integratie en het Europees Sociaal Fonds. De Commissie wijst er ook op dat zij binnenkort een mededeling zal publiceren over activiteiten die de EU ontplooit om de rechten van kinderen te beschermen en te ondersteunen."@nl³ "Vážený pane předsedo, vážené poslankyně, vážení páni poslanci Evropského parlamentu. Úmluva OSN o právech dítěte stanoví, že stát zabezpečí náhradní péči dítěti dočasně nebo trvale zbavenému svého rodinného prostředí nebo dítěti, které ve svém vlastním zájmu nemůže být ponecháno v tomto prostředí. Úmluva také podporuje využívání jiných možností než je umístění dětí do ústavu, kdykoliv se takové možnosti nabízejí. Existuje celá řada důvodů, proč děti pobývají v ústavech mimo svou rodinu. Může to být proto, že se o ně rodiče nemohou starat kvůli nemoci, smrti či trestu odnětí svobody nebo proto, že jsou děti v takovém zařízení chráněny před zneužíváním či zanedbáváním, popř. je v těchto zařízeních poskytována náležitá péče dětem postiženým či nemocným. Také zde mohou být umístěny děti z důvodů delikvence, protispolečenského chování nebo páchání trestné činnosti. Těmto skupinám je společné, že jim hrozí často velmi vysoké riziko sociálního vyloučení, a je nutné vynaložit velké úsilí, aby u nich nedošlo k trvalému vyloučení a chudobě. Je třeba také poskytnout nezbytnou podporu pro jejich řádný rozvoj a integraci do společnosti. V současné době si můžeme jen obtížně učinit přesný obrázek o využívání ústavní péče v Evropě, neboť nám chybí srovnatelné údaje. Komise však zaznamenala, že velkou část velkých tradičních ústavů začíná postupně nahrazovat krátkodobější péče, a obecně se upřednostňuje znovusjednocování rodin či zajišťování pěstounské péče v nové rodině. Životním podmínkám dětí a mladých lidí v Evropské unii je věnována stále větší pozornost. Evropská rada na svém zasedání v březnu 2006 vyzvala členské státy, aby přijaly opatření k rychlému a podstatnému snížení dětské chudoby a aby poskytly všem dětem rovné příležitosti bez ohledu na jejich sociální původ. V akčních plánech pro sociální začlenění, které členské státy předložily Komisi, byly děti, jimž hrozí chudoba a sociální vyloučení, označeny za prioritní skupiny. Některé členské státy stanovily pro snížení dětské chudoby konkrétní cíle na vnitrostátní úrovni. Komise si je vědoma skutečnosti, že v některých členských státech Evropské unie jsou v zařízeních pečujících o duševně či tělesně postižené děti i dospělé nadměrně používány omezující prostředky, ať již farmakologické nebo fyzické, což Komise považuje za nevhodné. Nedávno vydané sdělení Komise o postavení zdravotně postižených osob v rozšířené Evropské unii klade velký důraz na deinstitucionalizaci péče o osoby se zdravotním postižením. Společenství má ovšem v této oblasti jen omezenou působnost, a proto Komise podporuje využívání celé škály nástrojů, mezi něž patří program proti diskriminaci, národní akční plány pro sociální začlenění a Evropský sociální fond. Komise také připomíná, že zanedlouho zveřejní sdělení o činnosti Evropské unie na podporu a ochranu práv dítěte."@pl¹⁶ "Senhor Presidente, Senhoras e Senhores Deputados, a Convenção das Nações Unidas sobre os Direitos da Criança declara que o Estado deve providenciar cuidados alternativos às crianças que estão temporária ou definitivamente privadas do seu ambiente familiar ou que, no seu interesse, não podem ser deixadas em tal ambiente. A Convenção também apoia o recurso a outras opções que não a colocação da criança numa instituição, sempre que possível. Existem muitas razões para as crianças permanecerem em instituições, separadas das suas famílias. Pode ser porque os seus pais não conseguem cuidar delas por motivo de doença, morte ou porque cumprem pena de prisão, porque as crianças necessitam de ser protegidas de maus-tratos ou negligência, ou ainda porque as instituições estão em posição de providenciar cuidados adequados a crianças deficientes ou doentes. As crianças também podem ser colocadas em instituições devido à delinquência, a comportamento anti-social ou por terem cometido um crime. Estes grupos partilham entre si a característica de estarem expostos a um risco elevado de exclusão social, sendo necessário um grande esforço para evitar que resvalem para a exclusão e a pobreza permanente. É igualmente necessário oferecer o apoio essencial para o seu desenvolvimento adequado, bem como para a sua integração na sociedade. Presentemente, deparamo-nos com dificuldades em obter uma imagem exacta dos cuidados institucionais existentes na Europa, visto que faltam dados comparáveis. No entanto, a Comissão registou que muitas das grandes instituições tradicionais começam a ser substituídas gradualmente por cuidados de curto prazo e que existe uma preferência generalizada pela reunião das famílias ou por assegurar o acolhimento numa nova família. Está a dedicar-se uma atenção crescente às condições de vida das crianças e dos jovens na União Europeia. O Conselho Europeu, reunido em Março de 2006, exortou os Estados-Membros a adoptar medidas para reduzir rápida e substancialmente a pobreza infantil e oferecer a todas as crianças oportunidades iguais, independentemente do seu contexto social. Nos planos de acção para a inclusão social que os Estados-Membros apresentaram à Comissão, as crianças ameaçadas pela pobreza e pela exclusão social foram identificadas como um grupo prioritário. Alguns Estados-Membros estabeleceram objectivos concretos a nível nacional para reduzir a pobreza infantil. A Comissão tem consciência de que, em alguns Estados-Membros da UE, as instituições que cuidam de crianças e adultos com deficiência mental ou física recorrem excessivamente a métodos de restrição, quer farmacológicos, quer físicos, algo que a Comissão considera inaceitável. A comunicação publicada recentemente pela Comissão sobre a situação das pessoas com deficiência física na UE coloca uma grande ênfase na desinstitucionalização dos cuidados das pessoas com deficiência física. A Comunidade possui poderes limitados neste domínio, como é óbvio, e, por isso, a Comissão apoia a utilização de todo um leque de instrumentos, incluindo um programa contra a discriminação, planos de acção nacionais para a inclusão social e o Fundo Social Europeu. Além disso, a Comissão gostaria de declarar que publicará, em breve, uma comunicação sobre as actividades da UE no domínio da defesa e do apoio aos direitos da criança."@pt¹⁷ "Vážený pane předsedo, vážené poslankyně, vážení páni poslanci Evropského parlamentu. Úmluva OSN o právech dítěte stanoví, že stát zabezpečí náhradní péči dítěti dočasně nebo trvale zbavenému svého rodinného prostředí nebo dítěti, které ve svém vlastním zájmu nemůže být ponecháno v tomto prostředí. Úmluva také podporuje využívání jiných možností než je umístění dětí do ústavu, kdykoliv se takové možnosti nabízejí. Existuje celá řada důvodů, proč děti pobývají v ústavech mimo svou rodinu. Může to být proto, že se o ně rodiče nemohou starat kvůli nemoci, smrti či trestu odnětí svobody nebo proto, že jsou děti v takovém zařízení chráněny před zneužíváním či zanedbáváním, popř. je v těchto zařízeních poskytována náležitá péče dětem postiženým či nemocným. Také zde mohou být umístěny děti z důvodů delikvence, protispolečenského chování nebo páchání trestné činnosti. Těmto skupinám je společné, že jim hrozí často velmi vysoké riziko sociálního vyloučení, a je nutné vynaložit velké úsilí, aby u nich nedošlo k trvalému vyloučení a chudobě. Je třeba také poskytnout nezbytnou podporu pro jejich řádný rozvoj a integraci do společnosti. V současné době si můžeme jen obtížně učinit přesný obrázek o využívání ústavní péče v Evropě, neboť nám chybí srovnatelné údaje. Komise však zaznamenala, že velkou část velkých tradičních ústavů začíná postupně nahrazovat krátkodobější péče, a obecně se upřednostňuje znovusjednocování rodin či zajišťování pěstounské péče v nové rodině. Životním podmínkám dětí a mladých lidí v Evropské unii je věnována stále větší pozornost. Evropská rada na svém zasedání v březnu 2006 vyzvala členské státy, aby přijaly opatření k rychlému a podstatnému snížení dětské chudoby a aby poskytly všem dětem rovné příležitosti bez ohledu na jejich sociální původ. V akčních plánech pro sociální začlenění, které členské státy předložily Komisi, byly děti, jimž hrozí chudoba a sociální vyloučení, označeny za prioritní skupiny. Některé členské státy stanovily pro snížení dětské chudoby konkrétní cíle na vnitrostátní úrovni. Komise si je vědoma skutečnosti, že v některých členských státech Evropské unie jsou v zařízeních pečujících o duševně či tělesně postižené děti i dospělé nadměrně používány omezující prostředky, ať již farmakologické nebo fyzické, což Komise považuje za nevhodné. Nedávno vydané sdělení Komise o postavení zdravotně postižených osob v rozšířené Evropské unii klade velký důraz na deinstitucionalizaci péče o osoby se zdravotním postižením. Společenství má ovšem v této oblasti jen omezenou působnost, a proto Komise podporuje využívání celé škály nástrojů, mezi něž patří program proti diskriminaci, národní akční plány pro sociální začlenění a Evropský sociální fond. Komise také připomíná, že zanedlouho zveřejní sdělení o činnosti Evropské unie na podporu a ochranu práv dítěte."@sk¹⁸ "Vážený pane předsedo, vážené poslankyně, vážení páni poslanci Evropského parlamentu. Úmluva OSN o právech dítěte stanoví, že stát zabezpečí náhradní péči dítěti dočasně nebo trvale zbavenému svého rodinného prostředí nebo dítěti, které ve svém vlastním zájmu nemůže být ponecháno v tomto prostředí. Úmluva také podporuje využívání jiných možností než je umístění dětí do ústavu, kdykoliv se takové možnosti nabízejí. Existuje celá řada důvodů, proč děti pobývají v ústavech mimo svou rodinu. Může to být proto, že se o ně rodiče nemohou starat kvůli nemoci, smrti či trestu odnětí svobody nebo proto, že jsou děti v takovém zařízení chráněny před zneužíváním či zanedbáváním, popř. je v těchto zařízeních poskytována náležitá péče dětem postiženým či nemocným. Také zde mohou být umístěny děti z důvodů delikvence, protispolečenského chování nebo páchání trestné činnosti. Těmto skupinám je společné, že jim hrozí často velmi vysoké riziko sociálního vyloučení, a je nutné vynaložit velké úsilí, aby u nich nedošlo k trvalému vyloučení a chudobě. Je třeba také poskytnout nezbytnou podporu pro jejich řádný rozvoj a integraci do společnosti. V současné době si můžeme jen obtížně učinit přesný obrázek o využívání ústavní péče v Evropě, neboť nám chybí srovnatelné údaje. Komise však zaznamenala, že velkou část velkých tradičních ústavů začíná postupně nahrazovat krátkodobější péče, a obecně se upřednostňuje znovusjednocování rodin či zajišťování pěstounské péče v nové rodině. Životním podmínkám dětí a mladých lidí v Evropské unii je věnována stále větší pozornost. Evropská rada na svém zasedání v březnu 2006 vyzvala členské státy, aby přijaly opatření k rychlému a podstatnému snížení dětské chudoby a aby poskytly všem dětem rovné příležitosti bez ohledu na jejich sociální původ. V akčních plánech pro sociální začlenění, které členské státy předložily Komisi, byly děti, jimž hrozí chudoba a sociální vyloučení, označeny za prioritní skupiny. Některé členské státy stanovily pro snížení dětské chudoby konkrétní cíle na vnitrostátní úrovni. Komise si je vědoma skutečnosti, že v některých členských státech Evropské unie jsou v zařízeních pečujících o duševně či tělesně postižené děti i dospělé nadměrně používány omezující prostředky, ať již farmakologické nebo fyzické, což Komise považuje za nevhodné. Nedávno vydané sdělení Komise o postavení zdravotně postižených osob v rozšířené Evropské unii klade velký důraz na deinstitucionalizaci péče o osoby se zdravotním postižením. Společenství má ovšem v této oblasti jen omezenou působnost, a proto Komise podporuje využívání celé škály nástrojů, mezi něž patří program proti diskriminaci, národní akční plány pro sociální začlenění a Evropský sociální fond. Komise také připomíná, že zanedlouho zveřejní sdělení o činnosti Evropské unie na podporu a ochranu práv dítěte."@sl¹⁹ ". Herr talman, mina damer och herrar! I FN:s konvention om barnets rättigheter fastställs att staten ska erbjuda alternativ omsorg för barn som tillfälligt eller varaktigt berövats sin familjemiljö eller som för sitt eget bästa inte kan tillåtas stanna kvar i denna miljö. I deklarationen förordas även tillämpning av alternativ där barnet inte placeras på institution, om det finns sådana alternativ. Det finns många skäl till varför barn placeras på institution och är ifrån sina familjer. Det kan bero på att deras föräldrar inte kan ta hand om dem p.g.a. sjukdom, bortgång eller fängelsestraff, på att barnen behöver skydd mot misshandel eller vanvård, eller på att institutionerna kan ge lämplig vård åt funktionshindrade eller sjuka barn. Barn kan även placeras på institution p.g.a. brottslighet eller asocialt beteende eller för att de har begått ett brott. Dessa grupper har gemensamt att de riskerar social utslagning, och det krävs stora insatser för att hindra dem från att hamna i bestående utslagning och fattigdom. Det är även nödvändigt att ge dem det stöd som är väsentligt för att de ska få en riktig utveckling och integreras i samhället. För närvarande har vi svårigheter att få en korrekt bild av vårdinrättningarna i Europa eftersom det inte finns uppgifter att jämföra med. Kommissionen har dock noterat att många av de större traditionella institutionerna gradvis börjar ersättas av mer korttidsvård och att det finns en allmän preferens att återförena familjer eller att säkerställa en plats i ett fosterhem. Alltmer uppmärksamhet riktas mot levnadsvillkoren för barn och unga i EU. Europeiska rådet, som sammanträdde i mars 2006, utmanade medlemsstaterna att vidta åtgärder för en snabb och betydande minskning av fattigdomen bland barn och att ge alla barn lika möjligheter oavsett deras sociala bakgrund. I handlingsplanerna för social integrering som medlemsstaterna lämnat över till kommissionen utpekades barn som hotas av fattigdom och social utslagning som en prioriteringsgrupp. Vissa medlemsstater har satt upp konkreta mål på nationell nivå för att minska barnfattigdomen. Kommissionen är medveten om att vårdinrättningarna för barn och vuxna med mentala eller fysiska funktionshinder i vissa medlemsländer har en överdriven användning av inspärrningsmetoder, både med medicinering och fysiska metoder, och detta är oacceptabelt för kommissionen. I det meddelande som kommissionen nyligen tog fram om situationen för människor med fysiska funktionshinder i det utvidgade EU läggs stor tonvikt vid att avinstitutionalisera omsorgen för människor med fysiska funktionshinder. Gemenskapen har naturligtvis enbart en begränsad makt på detta område, och kommissionen stöder därför tillämpningen av en hel rad instrument, bl.a. ett antidiskrimineringsprogram, nationella handlingsplaner för social integrering och Europeiska socialfonden. Kommissionen vill också ge till känna att det snart kommer att offentliggöras ett meddelande om EU-åtgärder för att försvara och stödja barnens rättigheter."@sv²¹
lpv:unclassifiedMetadata	"Vladimír Špidla,"^{5,19,15,1,18,14,16,11,13} "člen Komise"^{5,19,15,1,18,14,16,11,13}