Local view for "http://purl.org/linkedpolitics/eu/plenary/2004-09-14-Speech-2-029"

Predicate	Value (sorted: default)
rdf:type	lpv_eu:Speech⁶
dcterms:Date	"2004-09-14"^^xsd:date⁶
dcterms:Is Part Of	lp_eu:3 - Olukord Valgevenes⁶
dcterms:Language	"cs"^^xsd:language⁶
lpv:document identification number	"en.20040914.3.2-029"⁶
lpv:hasSubsequent	lp_eu:2004-09-14-Speech-2-030⁶
lpv:speaker	lp:Jiří Maštálka⁶
lpv:spoken text	"Vážené kolegyně, vážení kolegové, chtěl bych poděkovat paní komisařce za zprávu, kterou nám přednesla, i když v mnohém s ní nesouhlasím. Absolvuji debatu o Bělorusku už opakovaně, dříve jako člen shromáždění Rady Evropy, a přiznám se, že jsem nikdy zoufalství nepropadal. Jistě patří k právům orgánů Evropské unie, že se vyjadřuje k zvláštním či dokonce mimořádným událostem a situacím, a je proto přirozené, že speciální pozornost věnuje i Bělorusku. Bělorusko je stát, který je ve zvláštní situaci. Je to jeden z nejmladších států Evropy s politickou elitou bez zkušeností s vlastní státností. Je to země, kde se administrativní hranice změnily na státní, a rozdělily tak rodiny, ekonomiku i kulturu. Takový stát si zaslouží nejen speciální pozornost, ale i mimořádnou pomoc. Jedním z nejhorších způsobů jak v této situaci pomáhat je, podle mého názoru, hyperkriticismus vůči vládě a bezvýhradná orientace na opozici. Nejde přece o to svrhnout vládu, ale pomoci lidu dané země. Co víme o opozici, kterou se snaží, při vší úctě, někteří z našich kolegů povýšit na vladaře? Nebude horším správcem země než je současná vláda? A co víme o tom, jaká jsou skutečná přání běloruského lidu? Chtějí snad vládu nacionalistů? Chtějí protiruskou politiku? Nebo chtějí jen více demokracie a prosperity ve vlastní zemi a co nejtěsnější spolupráci s velkým, rychle se rozvíjejícím sousedem? Myslím, že to nevíme. Jsme shromážděním, které si v současné sestavě teprve začíná zvykat na své povinnosti a na svoji odpovědnost. Nejhorším začátkem by bylo podlehnout ideologickým předsudkům a soudit podle toho, jak naše emoce řídí masové sdělovací prostředky. Nebyli jsme do poslaneckých lavic zvoleni proto, abychom soudili bez toho, aby druhá strana neměla právo na obhajobu. Nebyli jsme zvoleni proto, abychom skandalizovali jen proto, že se nám někdo nelíbí, neboť jej televizní zprávy či úvodník v novinách vykreslili v černých barvách. Nebyli jsme zvoleni proto, abychom rozeštvávali Evropu. Jsme zde, abychom vytvářeli podmínky pro vzájemné porozumění, tzn. neizolovat, ale vést dialog. V tom souhlasím se svým váženým přítelem a kolegou Bohdanem Klichem. Podporuji návrh, aby Evropský parlament vyslal do Běloruska delegaci složenou ze zástupců všech politických frakcí. Ta ať zjistí co si myslí politici, veřejnost a experti. Pak můžeme říci, jaká je situace v Bělorusku a nebudem ji měřit dvojím metrem."@cs¹
lpv:spokenAs	substitute; ENVI (2004-07-21--2007-01-14)²² unknown; Komunistická strana Čech a Moravy (2004-07-20--2009-07-13)²² deputy_treasurer; EUL/NGL (2004-07-20--2009-07-13)²² member; EMPL (2004-07-21--2007-01-14)²²
lpv:translated text	"Mine damer og herrer, jeg vil gerne takke kommissæren for hendes redegørelse, selv om der er mange punkter, hvor jeg er uenig med hende. Det er anden gang, at jeg deltager i en forhandling om Belarus, første gang som medlem af Europarådets Parlamentariske Forsamling, og jeg må tilstå, at jeg aldrig har mistet håbet. EU-institutionerne har ret til at give udtryk for deres holdninger om bemærkelsesværdige eller endog helt særlige begivenheder og situationer, og det er derfor naturligt for dem også at være særligt opmærksomme på forholdene i Belarus. Belarus er en stat, der står i en særlig situation. Belarus er en af Europas yngste stater med en politisk elite, der ikke har erfaring med at have status som stat. Det er et land, hvor de administrative grænser er ændret til statsgrænser med efterfølgende opdeling af familier, økonomi og kultur. En sådan stat kvalificerer sig ikke blot til ekstra opmærksomhed, men til særlig hjælp. En af de værst tænkelige måder, hvorpå man efter min opfattelse kan yde støtte i en sådan situation, er gennem overdreven kritik af regeringen og uforbeholden støtte af oppositionen. Formålet bør trods alt ikke være at vælte regeringen, men at hjælpe den belarussiske nation. Hvad ved vi om oppositionen, som nogle af vores kolleger med al respekt forsøger at hjælpe til magten? Vil den ikke være dårligere til at regere landet end den nuværende regering? Hvad ved vi egentlig om de belarussiske borgeres ønsker? Måske ønsker de en nationalistisk regering eller en antirussisk politik eller blot mere demokrati og fremgang i Belarus og det bedst mulige samarbejde med deres store nabo i rivende udvikling? Jeg mener ikke, at vi kender svarene på disse spørgsmål. Parlamentet er i sin nuværende sammensætning først nu ved at vænne sig til sine forpligtelser og ansvarsområder. Den værst tænkelige start vil være at bukke under for ideologiske fordomme og træffe beslutninger på grundlag af den måde, hvorpå vores følelser styres af massemedierne. Vi er ikke valgt til Parlamentet for at dømme uden at give den anden side mulighed for at forsvare sig. Vi er ikke valgt for at skabe røre, blot fordi vi ikke bryder os om nogen, eller fordi tv-rapporter og avisartikler har været negative. Vi er ikke valgt til at sætte landene i Europa op imod hinanden. Vi er valgt til Parlamentet for at fastsætte betingelserne for fælles forståelse eller med andre ord for ikke at isolere borgerne, men at skabe dialog. På dette punkt er jeg enig med min ven og kollega, Bogdan Klich. Jeg støtter forslaget om, at Parlamentet sender en delegation til Belarus med repræsentanter fra alle de politiske grupper, og jeg håber, at den vil kunne redegøre for politikernes, offentlighedens og eksperternes holdning. Så vil vi kunne vurdere situationen i Belarus uden at være dobbeltmoralske."@da² "Meine Damen und Herren, ich danke der Frau Kommissarin für ihren Bericht, auch wenn es darin viele Punkte gibt, in denen ich nicht mit ihr übereinstimme. Dies ist das zweite Mal, dass ich an einer Debatte über Belarus teilnehme, beim ersten Mal gehörte ich der Parlamentarischen Versammlung des Europarats als Mitglied an, und ich muss gestehen, dass ich niemals die Hoffnung verloren habe. Die EU-Institutionen haben das Recht, ihre Meinungen über bemerkenswerte oder gar außergewöhnliche Ereignisse und Situationen zu äußern, und so ist es nur natürlich, dass sie auch Belarus besondere Aufmerksamkeit widmen. Belarus ist ein Staat in einer außergewöhnlichen Situation. Er gehört zu den jüngsten Staaten in Europa, mit einer in der Frage der Eigenstaatlichkeit unerfahrenen politischen Elite. Es ist ein Land, dessen Verwaltungsgrenzen zu Staatsgrenzen wurden, wodurch Familien, eine Wirtschaft und eine Kultur getrennt wurden. Ein solcher Staat verdient nicht nur besondere Aufmerksamkeit, sondern auch außerordentliche Hilfe. Zu den denkbar schlechtesten Hilfen in einer solchen Situation würden meiner Meinung nach eine übertriebene Kritik an der Regierung und vorbehaltlose Unterstützung der Opposition zählen. Schließlich sollte das Ziel nicht darin bestehen, die Regierung zu stürzen, sondern dem Volk von Belarus zu helfen. Was wissen wir über die Opposition, die einige unserer Kollegen, bei allem Respekt, bemüht sind, an die Macht zu bringen? Wird sie das Landes nicht vielleicht schlechter führen als die gegenwärtige Regierung? Was wissen wir davon, was das belarussische Volk wirklich will? Vielleicht will es eine nationalistische Regierung oder eine anti-russische Politik oder einfach nur mehr Demokratie und Wohlstand im eigenen Land und eine möglichst enge Zusammenarbeit mit seinem großen, sich rasch entwickelnden Nachbarn? Ich glaube nicht, dass wir die Antworten auf diese Fragen kennen. In seiner gegenwärtigen Zusammensetzung steht dieses Hohe Haus erst am Anfang des Vertrautmachens mit seinen Pflichten und Verantwortlichkeiten. Es wäre der schlechteste Start, ideologischen Vorurteilen zu erliegen und ein Urteil auf der Grundlage der von Massenmedien gelenkten Emotionen zu treffen. Wir wurden in dieses Parlament nicht gewählt, um Urteile zu fällen, ohne der anderen Seite das Recht auf Verteidigung einzuräumen. Wir wurden nicht gewählt, damit wir uns echauffieren, nur weil uns irgend jemand nicht gefällt oder weil Fernsehberichte und Leitartikel in den Zeitungen ein negatives Bild von ihm gezeichnet haben. Wir wurden nicht gewählt, damit wir die Europäer gegeneinander aufbringen. Wir sind in diesem Hohen Haus, um die Bedingungen für gegenseitiges Verstehen zu schaffen oder mit anderen Worten, nicht um Menschen zu isolieren, sondern um den Dialog zu führen. In diesem Punkt stimme ich meinem Freund und Kollegen Bogdan Klich zu. Ich unterstütze den Vorschlag des Parlaments, eine Delegation aus Vertretern aller Fraktionen nach Belarus zu entsenden, und ich hoffe, sie wird in der Lage sein, die Meinungen der Politiker, der Öffentlichkeit und der Experten zu ergründen. Dann werden wir sagen können, wie die Lage in Belarus aussieht, ohne zweierlei Maß anzulegen."@de⁹ "Κυρίες και κύριοι, θα ήθελα να ευχαριστήσω την κ. Επίτροπο για την έκθεσή της, ακόμη και αν υπάρχουν πολλά σημεία στα οποία δεν συμφωνώ μαζί της. Είναι η δεύτερη φορά που συμμετέχω σε μια συζήτηση για τη Λευκορωσία –η πρώτη ήταν στο πλαίσιο της Κοινοβουλευτικής Συνέλευσης του Συμβουλίου της Ευρώπης– και πρέπει να ομολογήσω ότι ποτέ δεν έχασα την ελπίδα μου. Τα θεσμικά όργανα της ΕΕ έχουν το δικαίωμα να εκφράσουν τις απόψεις τους σχετικά με αξιοσημείωτα ή ακόμη και έκτακτα γεγονότα και καταστάσεις, και είναι φυσικό γι’ αυτά, επομένως, να δίνουν ιδιαίτερη προσοχή στη Λευκορωσία. Η Λευκορωσία είναι ένα κράτος που βρίσκεται σε έκτακτη κατάσταση. Είναι ένα από τα νεότερα κράτη της Ευρώπης, με μια πολιτική ελίτ που δεν έχει εμπειρία στα ζητήματα του κράτους. Είναι μια χώρα στην οποία τα διοικητικά σύνορα μετατράπηκαν σε κρατικά σύνορα, χωρίζοντας οικογένειες, μια οικονομία και έναν πολιτισμό. Ένα τέτοιο κράτος αξίζει όχι μόνο ιδιαίτερη προσοχή, αλλά και έκτακτη βοήθεια. Κατά την άποψή μου, ένας από τους χειρότερους πιθανούς τρόπους παροχής βοήθειας σε μια τέτοια κατάσταση θα ήταν οι υπερβολικές επικρίσεις εναντίον της κυβέρνησης και η ανεπιφύλακτη στήριξη της αντιπολίτευσης. Σε τελική ανάλυση, ο στόχος δεν πρέπει να είναι η ανατροπή της κυβέρνησης, αλλά το να βοηθήσουμε τον λαό της Λευκορωσίας. Τι γνωρίζουμε για την αντιπολίτευση, την οποία κάποιοι από τους συναδέλφους μας, με όλο τον σεβασμό, προσπαθούν να φέρουν στην εξουσία; Μήπως αποδειχθεί χειρότερη στη διακυβέρνηση της χώρας από τη σημερινή κυβέρνηση; Τι γνωρίζουμε για τις πραγματικές επιθυμίες του λαού της Λευκορωσίας; Ίσως θέλει μια εθνικιστική κυβέρνηση, ή αντιρωσικές πολιτικές, ή απλώς περισσότερη δημοκρατία και ευημερία στη δική του χώρα και τη στενότερη δυνατή συνεργασία με τη μεγάλη και ραγδαία αναπτυσσόμενη γειτονική του χώρα; Δεν πιστεύω ότι γνωρίζουμε τις απαντήσεις σε αυτά τα ερωτήματα. Το Σώμα αυτό, με τη σημερινή του σύνθεση, τώρα μόλις αρχίζει να εξοικειώνεται με τα καθήκοντα και τις υποχρεώσεις του. Το χειρότερο δυνατό ξεκίνημα θα ήταν να υποκύψουμε στις ιδεολογικές προκαταλήψεις και να κρίνουμε βάσει του τρόπου με τον οποίο τα συναισθήματά μας καθοδηγούνται από τα μέσα μαζικής ενημέρωσης. Δεν έχουμε εκλεγεί σε αυτό το Σώμα για να εκφέρουμε κρίσεις χωρίς να επιτρέπουμε στην άλλη πλευρά να υπερασπιστεί τον εαυτό της. Δεν έχουμε εκλεγεί για να δημιουργούμε θόρυβο απλώς επειδή δεν συμπαθούμε κάποιον ή επειδή τα τηλεοπτικά ρεπορτάζ ή τα κύρια άρθρα των εφημερίδων έχουν σκιαγραφήσει μια αρνητική εικόνα του. Δεν έχουμε εκλεγεί για να στρέψουμε την Ευρώπη ενάντια στον εαυτό της. Βρισκόμαστε σε αυτό το Σώμα προκειμένου να θέσουμε τους όρους για αμοιβαία κατανόηση ή, με άλλα λόγια, όχι για να απομονώνουμε τους ανθρώπους, αλλά για να κάνουμε διάλογο. Σε αυτό το σημείο συμφωνώ με τον φίλο και συνάδελφο Bogdan Klich. Υποστηρίζω την πρόταση να στείλει το Κοινοβούλιο μια αντιπροσωπεία στη Λευκορωσία, η οποία θα απαρτίζεται από εκπροσώπους από όλες τις πολιτικές ομάδες, και ελπίζω ότι θα μπορέσετε να καταγράψετε τις απόψεις των πολιτικών, του κοινού και των εμπειρογνωμόνων. Τότε θα μπορέσουμε να διαπιστώσουμε ποια είναι η κατάσταση στη Λευκορωσία χωρίς να χρησιμοποιούμε δύο μέτρα και σταθμά."@el¹⁰ "Ladies and gentlemen, I would like to thank the Commissioner for her report, even if there are many points upon which I do not agree with her. This is the second time I have taken part in a debate on Belarus, the first having been as a member of the Parliamentary Assembly of the Council of Europe, and I must confess that I have never lost hope. The EU institutions have the right to express their opinions on remarkable or even exceptional events and situations, and it is therefore natural for them to also pay particular attention to Belarus. Belarus is a state in an exceptional situation. It is one of Europe’s youngest states, with a political elite inexperienced in statehood. It is a country where administrative borders have changed into state borders, thus dividing families, an economy and a culture. Such a state merits not only particular attention, but also exceptional help. In my opinion, one of the worst possible ways of providing help in such a situation would be excessive criticism of the government and unreserved support for the opposition. After all, the aim should not be to topple the government, but to help the people of Belarus. What do we know about the opposition, which some of our colleagues, in all respect, are endeavouring to bring to power? Will it not be worse at governing the country than the current government? What do we know of the real wishes of the Belarussian people? Maybe they want a nationalist government, or anti-Russian policies, or merely more democracy and prosperity in their own country and the closest possible cooperation with their large and rapidly developing neighbour? I do not believe that we know the answers to these questions. In its present composition, this House is only just starting to grow accustomed to its duties and responsibilities. The worst possible start would be to succumb to ideological prejudice and to pass judgment on the basis of the way in which our emotions are guided by the mass media. We were not elected to this House in order to pass judgments without allowing the other side the right to defend itself. We were not elected to make a fuss merely because we do not like someone or because television reports and newspaper editorials have painted a negative picture of them. We were not elected to set Europe against itself. We are in this House in order to put in place the conditions for mutual understanding, or in other words not to isolate people, but to conduct dialogue. On this point I agree with my friend and colleague Bogdan Klich. I support the proposal for Parliament to send a delegation to Belarus made up of representatives from all political groups, and I hope it will be able to establish the opinions of politicians, the public and experts. Then we will be able to say what the situation in Belarus is like without using double standards."@en⁴ "Señorías, quiero dar las gracias a la Comisaria por su informe, aunque hay muchos puntos en los no estoy de acuerdo con ella. Esta es la segunda vez que intervengo en un debate sobre Belarús; la primera fue como miembro de la Asamblea parlamentaria del Consejo de Europa, y he de confesar que nunca he perdido la esperanza. Las instituciones de la UE tienen el derecho de expresar sus opiniones sobre sucesos y situaciones notables o incluso excepcionales, y por ello es natural que también presten una atención especial a Belarús. Belarús es un Estado que se halla en una situación excepcional. Es uno de los Estados más jóvenes de Europa, con una elite política sin experiencia en cuestiones de Estado. Es un país en el que las fronteras administrativas se han convertido en fronteras estatales, dividiendo a familias, una economía y una cultura. Un Estado como este no solo se merece una atención especial, sino también una ayuda excepcional. En mi opinión, una de las peores formas de prestar ayuda en una situación de este tipo sería formular una crítica excesiva al Gobierno y apoyar sin reservas a la oposición. A fin de cuentas, el objetivo no ha de ser derrocar al Gobierno, sino ayudar al pueblo de Belarús. ¿Qué sabemos acerca de la oposición que algunos de nuestros colegas, en todos los sentidos, quieren llevar al poder? ¿No gobernará peor el país que el actual Gobierno? ¿Qué sabemos de los deseos reales del pueblo bielorruso? ¿Quizás deseen un Gobierno nacionalista o políticas antirrusas, o simplemente más democracia y prosperidad en su propio país y la cooperación más estrecha posible con su gran vecino que se desarrolla rápidamente? No creo que conozcamos las respuestas a estas preguntas. En su actual composición, este Parlamento solo acaba de empezar a acostumbrarse a sus deberes y responsabilidades. El peor inicio posible sería sucumbir al prejuicio ideológico y juzgar sobre la base del modo en que nuestras emociones se ven guiadas por los medios de comunicación de masas. No fuimos elegidos a esta Cámara para juzgar sin dar al otro bando el derecho a defenderse. No fuimos elegidos para escandalizarnos porque no nos gusta alguien o porque los reportajes de televisión y los editoriales en los periódicos han esbozado una imagen negativo de ella. No fuimos elegidos para enfrentar a Europa consigo misma. Estamos en esta Cámara para sentar las condiciones de una comprensión mutua, o dicho de otro modo, no para aislar a las personas, sino para dialogar. En este sentido estoy de acuerdo con mi amigo y colega Bogdan Klich. Apoyo la propuesta de que el Parlamento envíe una delegación a Belarús compuesta por representantes de todos los Grupos políticos, y espero que pueda conocer las opiniones de los políticos, el público y los expertos. Entonces podremos decir cómo es la situación en Belarús sin utilizar dobles raseros."@es²⁰ "Vážené kolegyně, vážení kolegové, chtěl bych poděkovat paní komisařce za zprávu, kterou nám přednesla, i když v mnohém s ní nesouhlasím. Absolvuji debatu o Bělorusku už opakovaně, dříve jako člen shromáždění Rady Evropy, a přiznám se, že jsem nikdy zoufalství nepropadal. Jistě patří k právům orgánů Evropské unie, že se vyjadřuje k zvláštním či dokonce mimořádným událostem a situacím, a je proto přirozené, že speciální pozornost věnuje i Bělorusku. Bělorusko je stát, který je ve zvláštní situaci. Je to jeden z nejmladších států Evropy s politickou elitou bez zkušeností s vlastní státností. Je to země, kde se administrativní hranice změnily na státní, a rozdělily tak rodiny, ekonomiku i kulturu. Takový stát si zaslouží nejen speciální pozornost, ale i mimořádnou pomoc. Jedním z nejhorších způsobů jak v této situaci pomáhat je, podle mého názoru, hyperkriticismus vůči vládě a bezvýhradná orientace na opozici. Nejde přece o to svrhnout vládu, ale pomoci lidu dané země. Co víme o opozici, kterou se snaží, při vší úctě, někteří z našich kolegů povýšit na vladaře? Nebude horším správcem země než je současná vláda? A co víme o tom, jaká jsou skutečná přání běloruského lidu? Chtějí snad vládu nacionalistů? Chtějí protiruskou politiku? Nebo chtějí jen více demokracie a prosperity ve vlastní zemi a co nejtěsnější spolupráci s velkým, rychle se rozvíjejícím sousedem? Myslím, že to nevíme. Jsme shromážděním, které si v současné sestavě teprve začíná zvykat na své povinnosti a na svoji odpovědnost. Nejhorším začátkem by bylo podlehnout ideologickým předsudkům a soudit podle toho, jak naše emoce řídí masové sdělovací prostředky. Nebyli jsme do poslaneckých lavic zvoleni proto, abychom soudili bez toho, aby druhá strana neměla právo na obhajobu. Nebyli jsme zvoleni proto, abychom skandalizovali jen proto, že se nám někdo nelíbí, neboť jej televizní zprávy či úvodník v novinách vykreslili v černých barvách. Nebyli jsme zvoleni proto, abychom rozeštvávali Evropu. Jsme zde, abychom vytvářeli podmínky pro vzájemné porozumění, tzn. neizolovat, ale vést dialog. V tom souhlasím se svým váženým přítelem a kolegou Bohdanem Klichem. Podporuji návrh, aby Evropský parlament vyslal do Běloruska delegaci složenou ze zástupců všech politických frakcí. Ta ať zjistí co si myslí politici, veřejnost a experti. Pak můžeme říci, jaká je situace v Bělorusku a nebudem ji měřit dvojím metrem."@et⁵ "Hyvät parlamentin jäsenet, haluaisin kiittää komission jäsentä hänen esityksestään, vaikka olenkin eri mieltä hänen kanssaan monista kohdista. Tämä on toinen kerta, kun osallistun Valko-Venäjästä käytävään keskusteluun. Ensimmäisen kerran osallistuin keskusteluun Euroopan neuvoston parlamentaarisen yleiskokouksen jäsenenä, ja minun on sanottava, etten ole koskaan menettänyt toivoani. EU:n toimielimillä on oikeus ilmaista mielipiteensä merkittävistä tai poikkeuksellista tapahtumista ja tilanteista, ja siksi on luonnollista, että ne kiinnittävät erityistä huomiota myös Valko-Venäjään. Valko-Venäjällä vallitsee poikkeuksellinen tilanne. Se on yksi Euroopan nuorimmista valtioista, eikä sen poliittisella eliitillä ole kokemusta itsenäisen valtion johtamisesta. Maan hallinnolliset rajat ovat muuttuneet valtiorajoiksi, jotka jakavat perheitä, talouden ja kulttuurin. Tällainen maa tarvitsee erityishuomion lisäksi myös erityistä apua. Mielestäni yksi surkeimmista tavoista antaa apua tällaisessa tilanteessa on kritisoida ylenmääräisesti hallitusta ja tukea varauksetta oppositiota. Tavoitteena ei nimittäin pitäisi olla hallituksen syrjäyttäminen vaan Valko-Venäjän kansan auttaminen. Kysyn kaikella kunnioituksella, mitä me tiedämme oppositiosta, jonka muutamat kollegoistamme haluavat saattaa valtaan? Pystyykö se hallinnoimaan maata yhtään sen paremmin kuin nykyinen hallituskaan? Mitä me tiedämme Valko-Venäjän kansalaisten todellisista toiveista? Haluavatko he maahan nationalistisen hallituksen, kannattavatko he Venäjän vastaista politiikkaa vai haluavatko he yksistään lisätä maansa demokratiaa ja vaurautta ja mahdollisimman tiivistä yhteistyötä suuren ja nopeasti kasvavan naapurinsa kanssa? En usko, että tiedämme vastauksia näihin kysymyksiin. Parlamentin nykyinen kokoonpano alkaa vasta totutella tehtäviinsä ja velvollisuuksiinsa. Pahin mahdollinen virhe olisi heti alussa sortua ideologisiin ennakkoluuloihin ja antaa tuomio sillä perusteella, miten joukkoviestimet ohjaavat tunteitamme. Meitä ei ole valittu parlamenttiin, jotta tuomitsisimme vastapuolen sallimatta sen puolustaa itseään. Meitä ei ole valittu parlamenttiin, jotta nostaisimme hälyn yksistään siitä syystä, ettemme pidä jostakusta, tai koska televisiouutisissa ja sanomalehtien pääkirjoituksissa annetaan jostakusta kielteinen kuva. Meitä ei ole valittu parlamenttiin usuttaaksemme Euroopan itseään vastaan. Meidät ovat valittu parlamenttiin yhteisymmärryksen luomiseksi, toisin sanoen ihmisten eristämisen sijaan meidän on käytävä vuoropuhelua. Yhdyn tältä osin siihen, mitä ystäväni ja kollegani Bogdan Klich totesi. Kannatan ehdotusta, jonka mukaan parlamentin olisi lähettävä Valko-Venäjälle valtuuskunta, jossa olisi mukana kaikkien poliittisten puolueiden edustajia, ja toivon, että se pystyy selvittämään poliitikkojen, kansalaisten ja asiantuntijoiden mielipiteet. Silloin voimme todeta, minkälainen Valko-Venäjän tilanne on sortumatta kaksinaismoraaliin."@fi⁷ "Mesdames et Messieurs, je remercie la commissaire pour son rapport, bien qu’il y ait plusieurs points sur lesquels je sois en désaccord avec elle. C’est la deuxième fois que je participe à un débat sur le Belarus, la première ayant été en tant que membre de l’Assemblée parlementaire du Conseil de l’Europe, et je dois avouer que je n’ai jamais perdu espoir. Les institutions communautaires ont le droit d’exprimer leurs opinions sur des situations et événements remarquables ou même exceptionnels et il est dès lors tout à fait naturel qu’elles accordent une attention particulière au Belarus. Le Belarus est un État qui se trouve dans une situation exceptionnelle. C’est l’un des plus jeunes États d’Europe, avec une élite politique qui n’a aucune expérience de l’indépendance. C’est un pays où les frontières administratives sont devenues des frontières nationales, séparant des familles, une économie et une culture. Cet État mérite non seulement une attention particulière, mais aussi une aide exceptionnelle. Selon moi, l’une des pires façons d’apporter une aide dans une telle situation serait de critiquer excessivement le gouvernement et de soutenir sans réserve l’opposition. Après tout, l’objectif ne doit pas être de renverser le gouvernement, mais d’aider la population du Belarus. Que savons-nous de l’opposition que certains de nos collègues, sauf votre respect, veulent à tout prix voir arriver au pouvoir? Ne gouvernera-t-elle pas le pays d’une manière pire encore que l’actuel gouvernement? Que savons-nous des réels désirs du peuple bélarussien? Peut-être veut-il un gouvernement nationaliste ou une politique anti-russe ou simplement davantage de démocratie et de prospérité dans le pays et une coopération la plus étroite possible avec son grand voisin qui connaît un développement rapide? Je ne crois pas que nous ayons les réponses à ces questions. Dans sa composition actuelle, ce Parlement commence seulement à s’habituer à ses devoirs et responsabilités. Le pire démarrage serait de succomber au préjugé idéologique et d’émettre un jugement en se basant sur la manière dont nos émotions sont orientées par les médias. Nous n’avons pas été élus pour émettre un jugement sans avoir permis à l’autre partie de se défendre. Nous n’avons pas été élus pour faire des histoires simplement parce que nous n’aimons pas quelqu’un ou parce que la télévision ou les journaux en ont dressé un portrait négatif. Nous n’avons pas été élus pour monter l’Europe contre elle-même. Nous sommes ici au Parlement pour mettre en place les conditions d’une compréhension mutuelle, en d’autres termes, pas pour isoler des individus, mais pour mener un dialogue. Sur ce point, je me rallie à l’avis de mon ami et collègue, M. Klich. Je soutiens la proposition visant à ce que le Parlement envoie au Belarus une délégation composée de représentants de tous les groupes politiques et j’espère qu’elle pourra identifier les opinions des politiques, de la population et des experts. Ensuite, nous serons en mesure de parler de la situation au Belarus sans avoir deux poids, deux mesures."@fr⁸ "Vážené kolegyně, vážení kolegové, chtěl bych poděkovat paní komisařce za zprávu, kterou nám přednesla, i když v mnohém s ní nesouhlasím. Absolvuji debatu o Bělorusku už opakovaně, dříve jako člen shromáždění Rady Evropy, a přiznám se, že jsem nikdy zoufalství nepropadal. Jistě patří k právům orgánů Evropské unie, že se vyjadřuje k zvláštním či dokonce mimořádným událostem a situacím, a je proto přirozené, že speciální pozornost věnuje i Bělorusku. Bělorusko je stát, který je ve zvláštní situaci. Je to jeden z nejmladších států Evropy s politickou elitou bez zkušeností s vlastní státností. Je to země, kde se administrativní hranice změnily na státní, a rozdělily tak rodiny, ekonomiku i kulturu. Takový stát si zaslouží nejen speciální pozornost, ale i mimořádnou pomoc. Jedním z nejhorších způsobů jak v této situaci pomáhat je, podle mého názoru, hyperkriticismus vůči vládě a bezvýhradná orientace na opozici. Nejde přece o to svrhnout vládu, ale pomoci lidu dané země. Co víme o opozici, kterou se snaží, při vší úctě, někteří z našich kolegů povýšit na vladaře? Nebude horším správcem země než je současná vláda? A co víme o tom, jaká jsou skutečná přání běloruského lidu? Chtějí snad vládu nacionalistů? Chtějí protiruskou politiku? Nebo chtějí jen více demokracie a prosperity ve vlastní zemi a co nejtěsnější spolupráci s velkým, rychle se rozvíjejícím sousedem? Myslím, že to nevíme. Jsme shromážděním, které si v současné sestavě teprve začíná zvykat na své povinnosti a na svoji odpovědnost. Nejhorším začátkem by bylo podlehnout ideologickým předsudkům a soudit podle toho, jak naše emoce řídí masové sdělovací prostředky. Nebyli jsme do poslaneckých lavic zvoleni proto, abychom soudili bez toho, aby druhá strana neměla právo na obhajobu. Nebyli jsme zvoleni proto, abychom skandalizovali jen proto, že se nám někdo nelíbí, neboť jej televizní zprávy či úvodník v novinách vykreslili v černých barvách. Nebyli jsme zvoleni proto, abychom rozeštvávali Evropu. Jsme zde, abychom vytvářeli podmínky pro vzájemné porozumění, tzn. neizolovat, ale vést dialog. V tom souhlasím se svým váženým přítelem a kolegou Bohdanem Klichem. Podporuji návrh, aby Evropský parlament vyslal do Běloruska delegaci složenou ze zástupců všech politických frakcí. Ta ať zjistí co si myslí politici, veřejnost a experti. Pak můžeme říci, jaká je situace v Bělorusku a nebudem ji měřit dvojím metrem."@hu¹¹ "Onorevoli colleghi, desidero ringraziare la signora Commissario per il suo resoconto, anche se sono molti i punti su cui non sono d’accordo. Questa è la seconda volta che prendo parte a una discussione sulla Bielorussia, la prima vi avevo assistito come membro dell’Assemblea parlamentare del Consiglio d’Europa, e devo ammettere che non ho mai perso le speranze. Le Istituzioni dell’Unione europea hanno il diritto di esprimere il loro parere su fatti e situazioni importanti o addirittura eccezionali, e quindi è naturale che essi dedichino anche una particolare attenzione alla Bielorussia. La Bielorussia è uno Stato che si trova in una situazione eccezionale. E’ uno degli Stati europei più giovani, con un’ politica priva di esperienza nella gestione di uno Stato indipendente. E’ un paese in cui i confini amministrativi sono diventati confini di Stato, dividendo così famiglie, un’economia e una cultura. Uno Stato simile non merita solo particolare attenzione, ma anche un aiuto eccezionale. A mio parere, uno dei peggiori modi possibili di fornire aiuto in una situazione del genere è quello di essere eccessivamente critici nei confronti del governo e di accordare un sostegno incondizionato all’opposizione. Dopo tutto, l’obiettivo non dev’essere quello di rovesciare il governo della Bielorussia, ma di aiutare la sua popolazione. Che cosa sappiamo dell’opposizione, che alcuni nostri colleghi, di ogni schieramento politico, stanno cercando di portare al potere? Non governerà il paese in maniera peggiore di quanto stia facendo il regime attuale? Che cosa sappiamo di ciò che effettivamente desidera la popolazione bielorussa? Forse vuole un governo nazionalista, o politiche antirusse, o semplicemente vuole più democrazia e prosperità nel suo paese e la più stretta collaborazione possibile con il suo grande vicino, che è in rapido sviluppo? Non credo che conosciamo la risposta a queste domande. Nella sua attuale composizione, il Parlamento europeo sta solo iniziando a prendere confidenza con i propri doveri e le proprie responsabilità. Il peggiore inizio possibile consisterebbe nel soccombere ai pregiudizi ideologici e nell’esprimere giudizi in base al modo in cui le nostre emozioni vengono guidate dai . Non siamo stati eletti al Parlamento europeo per esprimere giudizi senza concedere all’altra parte il diritto di difendersi. Non siamo stati eletti per creare scompiglio solo perché non ci piace qualcuno, o perché i servizi televisivi e gli editoriali dei giornali ne hanno dipinto un quadro negativo. Non siamo stati eletti per mettere l’Europa contro se stessa. Siamo in quest’Aula per realizzare le condizioni necessarie alla comprensione reciproca, o in altre parole per non isolare le persone, ma per condurre un dialogo. A tale proposito sono d’accordo con il collega e amico Bogdan Klich. Sostengo la proposta volta a far sì che il Parlamento mandi in Bielorussia una delegazione composta da rappresentanti di tutti i gruppi politici, e spero che essa sia in grado di stabilire quali sono le opinioni dei politici, del pubblico e degli esperti. Allora potremo dire come stanno effettivamente le cose in Bielorussia senza usare due pesi e due misure."@it¹² "Vážené kolegyně, vážení kolegové, chtěl bych poděkovat paní komisařce za zprávu, kterou nám přednesla, i když v mnohém s ní nesouhlasím. Absolvuji debatu o Bělorusku už opakovaně, dříve jako člen shromáždění Rady Evropy, a přiznám se, že jsem nikdy zoufalství nepropadal. Jistě patří k právům orgánů Evropské unie, že se vyjadřuje k zvláštním či dokonce mimořádným událostem a situacím, a je proto přirozené, že speciální pozornost věnuje i Bělorusku. Bělorusko je stát, který je ve zvláštní situaci. Je to jeden z nejmladších států Evropy s politickou elitou bez zkušeností s vlastní státností. Je to země, kde se administrativní hranice změnily na státní, a rozdělily tak rodiny, ekonomiku i kulturu. Takový stát si zaslouží nejen speciální pozornost, ale i mimořádnou pomoc. Jedním z nejhorších způsobů jak v této situaci pomáhat je, podle mého názoru, hyperkriticismus vůči vládě a bezvýhradná orientace na opozici. Nejde přece o to svrhnout vládu, ale pomoci lidu dané země. Co víme o opozici, kterou se snaží, při vší úctě, někteří z našich kolegů povýšit na vladaře? Nebude horším správcem země než je současná vláda? A co víme o tom, jaká jsou skutečná přání běloruského lidu? Chtějí snad vládu nacionalistů? Chtějí protiruskou politiku? Nebo chtějí jen více demokracie a prosperity ve vlastní zemi a co nejtěsnější spolupráci s velkým, rychle se rozvíjejícím sousedem? Myslím, že to nevíme. Jsme shromážděním, které si v současné sestavě teprve začíná zvykat na své povinnosti a na svoji odpovědnost. Nejhorším začátkem by bylo podlehnout ideologickým předsudkům a soudit podle toho, jak naše emoce řídí masové sdělovací prostředky. Nebyli jsme do poslaneckých lavic zvoleni proto, abychom soudili bez toho, aby druhá strana neměla právo na obhajobu. Nebyli jsme zvoleni proto, abychom skandalizovali jen proto, že se nám někdo nelíbí, neboť jej televizní zprávy či úvodník v novinách vykreslili v černých barvách. Nebyli jsme zvoleni proto, abychom rozeštvávali Evropu. Jsme zde, abychom vytvářeli podmínky pro vzájemné porozumění, tzn. neizolovat, ale vést dialog. V tom souhlasím se svým váženým přítelem a kolegou Bohdanem Klichem. Podporuji návrh, aby Evropský parlament vyslal do Běloruska delegaci složenou ze zástupců všech politických frakcí. Ta ať zjistí co si myslí politici, veřejnost a experti. Pak můžeme říci, jaká je situace v Bělorusku a nebudem ji měřit dvojím metrem."@lt¹⁴ "Vážené kolegyně, vážení kolegové, chtěl bych poděkovat paní komisařce za zprávu, kterou nám přednesla, i když v mnohém s ní nesouhlasím. Absolvuji debatu o Bělorusku už opakovaně, dříve jako člen shromáždění Rady Evropy, a přiznám se, že jsem nikdy zoufalství nepropadal. Jistě patří k právům orgánů Evropské unie, že se vyjadřuje k zvláštním či dokonce mimořádným událostem a situacím, a je proto přirozené, že speciální pozornost věnuje i Bělorusku. Bělorusko je stát, který je ve zvláštní situaci. Je to jeden z nejmladších států Evropy s politickou elitou bez zkušeností s vlastní státností. Je to země, kde se administrativní hranice změnily na státní, a rozdělily tak rodiny, ekonomiku i kulturu. Takový stát si zaslouží nejen speciální pozornost, ale i mimořádnou pomoc. Jedním z nejhorších způsobů jak v této situaci pomáhat je, podle mého názoru, hyperkriticismus vůči vládě a bezvýhradná orientace na opozici. Nejde přece o to svrhnout vládu, ale pomoci lidu dané země. Co víme o opozici, kterou se snaží, při vší úctě, někteří z našich kolegů povýšit na vladaře? Nebude horším správcem země než je současná vláda? A co víme o tom, jaká jsou skutečná přání běloruského lidu? Chtějí snad vládu nacionalistů? Chtějí protiruskou politiku? Nebo chtějí jen více demokracie a prosperity ve vlastní zemi a co nejtěsnější spolupráci s velkým, rychle se rozvíjejícím sousedem? Myslím, že to nevíme. Jsme shromážděním, které si v současné sestavě teprve začíná zvykat na své povinnosti a na svoji odpovědnost. Nejhorším začátkem by bylo podlehnout ideologickým předsudkům a soudit podle toho, jak naše emoce řídí masové sdělovací prostředky. Nebyli jsme do poslaneckých lavic zvoleni proto, abychom soudili bez toho, aby druhá strana neměla právo na obhajobu. Nebyli jsme zvoleni proto, abychom skandalizovali jen proto, že se nám někdo nelíbí, neboť jej televizní zprávy či úvodník v novinách vykreslili v černých barvách. Nebyli jsme zvoleni proto, abychom rozeštvávali Evropu. Jsme zde, abychom vytvářeli podmínky pro vzájemné porozumění, tzn. neizolovat, ale vést dialog. V tom souhlasím se svým váženým přítelem a kolegou Bohdanem Klichem. Podporuji návrh, aby Evropský parlament vyslal do Běloruska delegaci složenou ze zástupců všech politických frakcí. Ta ať zjistí co si myslí politici, veřejnost a experti. Pak můžeme říci, jaká je situace v Bělorusku a nebudem ji měřit dvojím metrem."@lv¹³ "Vážené kolegyně, vážení kolegové, chtěl bych poděkovat paní komisařce za zprávu, kterou nám přednesla, i když v mnohém s ní nesouhlasím. Absolvuji debatu o Bělorusku už opakovaně, dříve jako člen shromáždění Rady Evropy, a přiznám se, že jsem nikdy zoufalství nepropadal. Jistě patří k právům orgánů Evropské unie, že se vyjadřuje k zvláštním či dokonce mimořádným událostem a situacím, a je proto přirozené, že speciální pozornost věnuje i Bělorusku. Bělorusko je stát, který je ve zvláštní situaci. Je to jeden z nejmladších států Evropy s politickou elitou bez zkušeností s vlastní státností. Je to země, kde se administrativní hranice změnily na státní, a rozdělily tak rodiny, ekonomiku i kulturu. Takový stát si zaslouží nejen speciální pozornost, ale i mimořádnou pomoc. Jedním z nejhorších způsobů jak v této situaci pomáhat je, podle mého názoru, hyperkriticismus vůči vládě a bezvýhradná orientace na opozici. Nejde přece o to svrhnout vládu, ale pomoci lidu dané země. Co víme o opozici, kterou se snaží, při vší úctě, někteří z našich kolegů povýšit na vladaře? Nebude horším správcem země než je současná vláda? A co víme o tom, jaká jsou skutečná přání běloruského lidu? Chtějí snad vládu nacionalistů? Chtějí protiruskou politiku? Nebo chtějí jen více demokracie a prosperity ve vlastní zemi a co nejtěsnější spolupráci s velkým, rychle se rozvíjejícím sousedem? Myslím, že to nevíme. Jsme shromážděním, které si v současné sestavě teprve začíná zvykat na své povinnosti a na svoji odpovědnost. Nejhorším začátkem by bylo podlehnout ideologickým předsudkům a soudit podle toho, jak naše emoce řídí masové sdělovací prostředky. Nebyli jsme do poslaneckých lavic zvoleni proto, abychom soudili bez toho, aby druhá strana neměla právo na obhajobu. Nebyli jsme zvoleni proto, abychom skandalizovali jen proto, že se nám někdo nelíbí, neboť jej televizní zprávy či úvodník v novinách vykreslili v černých barvách. Nebyli jsme zvoleni proto, abychom rozeštvávali Evropu. Jsme zde, abychom vytvářeli podmínky pro vzájemné porozumění, tzn. neizolovat, ale vést dialog. V tom souhlasím se svým váženým přítelem a kolegou Bohdanem Klichem. Podporuji návrh, aby Evropský parlament vyslal do Běloruska delegaci složenou ze zástupců všech politických frakcí. Ta ať zjistí co si myslí politici, veřejnost a experti. Pak můžeme říci, jaká je situace v Bělorusku a nebudem ji měřit dvojím metrem."@mt¹⁵ "Dames en heren, ik wil de Commissaris graag bedanken voor haar verslag, ook al ben ik het op vele punten niet met haar eens. Dit is de tweede maal dat ik deelgenomen heb aan een debat over Wit-Rusland - de eerste keer was als lid van de Parlementaire Vergadering van de Raad van Europa - en ik moet toegeven dat ik de hoop nooit heb opgegeven. De EU-instellingen hebben het recht hun mening te geven over opmerkelijke of zelfs uitzonderlijke gebeurtenissen en situaties, en het ligt dan ook voor de hand dat zij specifieke aandacht besteden aan Wit-Rusland. Wit-Rusland is een staat die zich in een uitzonderlijke situatie bevindt. Het is een van de jongste staten van Europa, met een politieke elite die geen ervaring heeft met het besturen van een soevereine staat. Het is immers een land waar administratieve grenzen veranderd zijn in staatsgrenzen, waardoor families, een economie en een cultuur verdeeld zijn geraakt. Een dergelijke staat verdient niet alleen specifieke aandacht, maar ook bijzondere hulp. Ik ben van mening dat het leveren van buitensporige kritiek op de regering en het onvoorwaardelijk steunen van de oppositie een van de slechts mogelijk manieren is om in een dergelijke situatie hulp te verlenen. Het doel van de kritiek dient immers niet het omverwerpen van de regering te zijn, maar het helpen van de bevolking van Wit-Rusland. Wat weten we over de oppositie, die een aantal van onze collega’s, met alle respect, aan de macht probeert te helpen? Zou het niet mogelijk zijn dat deze het land slechter gaat besturen dan de huidige regering? Wat weten we over de echte wensen van het Witrussische volk? Misschien willen zij wel een nationalistische regering, of een anti-Russisch beleid, of alleen maar meer democratie en welvaart in hun eigen land en een zo nauw mogelijke samenwerking met hun grote en zich snel ontwikkelende buur. Ik denk niet dat we de antwoorden op die vragen kennen. Dit Parlement begint in zijn huidige samenstelling net bekend te raken met zijn taken en verantwoordelijkheden. De slechtst mogelijke start zou zijn om nu te zwichten voor ideologische vooringenomenheid en een oordeel te vellen op basis van de wijze waarop onze emoties bespeeld worden door de massamedia. We zijn immers niet in dit Parlement gekozen om oordelen te vellen zonder de andere partij het recht te gunnen zichzelf te verdedigen. We zijn niet gekozen om opschudding te veroorzaken, alleen omdat iemand ons niet aanstaat of omdat er in televisiereportages en krantencommentaren een negatief beeld van iemand wordt geschetst. We zijn niet gekozen om verdeeldheid te zaaien binnen Europa. We zitten in dit Parlement om de voorwaarden voor wederzijds begrip te scheppen, of in ander woorden, niet om mensen te isoleren, maar juist om een dialoog op gang te houden. Op dit punt ben ik het eens met mijn vriend en collega Bogdan Klich. Ik steun het voorstel om een delegatie van het Parlement, bestaande uit vertegenwoordigers van alle fracties, naar Wit-Rusland te zenden, en ik hoop dat deze delegatie in staat zal zijn de standpunten van de politici, de bevolking en de deskundigen in kaart te brengen. Pas dan kunnen we zeggen hoe de situatie in Wit-Rusland is zonder met twee maten te meten."@nl³ "Vážené kolegyně, vážení kolegové, chtěl bych poděkovat paní komisařce za zprávu, kterou nám přednesla, i když v mnohém s ní nesouhlasím. Absolvuji debatu o Bělorusku už opakovaně, dříve jako člen shromáždění Rady Evropy, a přiznám se, že jsem nikdy zoufalství nepropadal. Jistě patří k právům orgánů Evropské unie, že se vyjadřuje k zvláštním či dokonce mimořádným událostem a situacím, a je proto přirozené, že speciální pozornost věnuje i Bělorusku. Bělorusko je stát, který je ve zvláštní situaci. Je to jeden z nejmladších států Evropy s politickou elitou bez zkušeností s vlastní státností. Je to země, kde se administrativní hranice změnily na státní, a rozdělily tak rodiny, ekonomiku i kulturu. Takový stát si zaslouží nejen speciální pozornost, ale i mimořádnou pomoc. Jedním z nejhorších způsobů jak v této situaci pomáhat je, podle mého názoru, hyperkriticismus vůči vládě a bezvýhradná orientace na opozici. Nejde přece o to svrhnout vládu, ale pomoci lidu dané země. Co víme o opozici, kterou se snaží, při vší úctě, někteří z našich kolegů povýšit na vladaře? Nebude horším správcem země než je současná vláda? A co víme o tom, jaká jsou skutečná přání běloruského lidu? Chtějí snad vládu nacionalistů? Chtějí protiruskou politiku? Nebo chtějí jen více demokracie a prosperity ve vlastní zemi a co nejtěsnější spolupráci s velkým, rychle se rozvíjejícím sousedem? Myslím, že to nevíme. Jsme shromážděním, které si v současné sestavě teprve začíná zvykat na své povinnosti a na svoji odpovědnost. Nejhorším začátkem by bylo podlehnout ideologickým předsudkům a soudit podle toho, jak naše emoce řídí masové sdělovací prostředky. Nebyli jsme do poslaneckých lavic zvoleni proto, abychom soudili bez toho, aby druhá strana neměla právo na obhajobu. Nebyli jsme zvoleni proto, abychom skandalizovali jen proto, že se nám někdo nelíbí, neboť jej televizní zprávy či úvodník v novinách vykreslili v černých barvách. Nebyli jsme zvoleni proto, abychom rozeštvávali Evropu. Jsme zde, abychom vytvářeli podmínky pro vzájemné porozumění, tzn. neizolovat, ale vést dialog. V tom souhlasím se svým váženým přítelem a kolegou Bohdanem Klichem. Podporuji návrh, aby Evropský parlament vyslal do Běloruska delegaci složenou ze zástupců všech politických frakcí. Ta ať zjistí co si myslí politici, veřejnost a experti. Pak můžeme říci, jaká je situace v Bělorusku a nebudem ji měřit dvojím metrem."@pl¹⁶ "Senhoras e Senhores Deputados, gostaria de agradecer à Senhora Comissária o seu relatório, ainda que este contenha uma série de aspectos com os quais não concordo. É a segunda vez que participo num debate sobre a Bielorrússia. Da primeira vez, fi-lo na qualidade de membro da Assembleia parlamentar do Conselho da Europa e, devo confessar, nunca perdi a esperança. As Instituições da UE têm o direito de manifestar as suas opiniões sobre acontecimentos e situações extraordinárias ou excepcionais, sendo, por isso, natural que nutram um especial interesse pela Bielorrússia. A Bielorrússia é um Estado que vive uma situação excepcional. É um dos mais jovens Estados da Europa, com uma elite política inexperiente em assuntos de Estado. Trata-se de um país onde as fronteiras administrativas foram transformadas em fronteiras estatais, dividindo, desta forma, famílias, a economia e a cultura. Este Estado não só merece uma atenção especial, como também uma ajuda excepcional. A meu ver, uma das piores formas de proporcionar ajuda numa situação como esta será através de uma crítica excessiva ao governo e de um apoio incondicional à oposição. Bem vistas as coisas, o objectivo não deverá ser derrubar o governo, mas sim ajudar a população da Bielorrússia. Que sabemos nós da oposição, que alguns dos nossos colegas, com todo o respeito, tentam conduzir ao poder? Não será ela pior na condução do país do que o actual governo? Que sabemos nós dos desejos reais do povo da Bielorrússia? Talvez deseje um governo nacionalista, ou políticas anti-russas, ou simplesmente mais democracia e prosperidade no seu próprio país e a mais estreita cooperação possível com o seu vizinho de maior dimensão e capaz de um desenvolvimento rápido? Não creio que saibamos responder a estas perguntas. Na sua actual composição, esta Assembleia ainda está a habituar-se aos seus deveres e responsabilidades. O pior início possível seria sucumbir ao preconceito ideológico e fazer juízos assentes nas nossas emoções, moldadas pelos meios de comunicação social. Não somos eleitos para esta Assembleia para julgarmos sem dar à outra parte a oportunidade de se defender. Não fomos eleitos para levantar celeumas só porque não gostamos de alguém, ou porque as notícias na televisão ou nos editoriais dos jornais transmitem uma imagem negativa a seu respeito. Não somos eleitos para voltar a Europa contra si própria. Não estamos nesta Assembleia para impor as condições para a compreensão mútua ou, por outras palavras, para isolar os povos, mas sim para dialogar. A este respeito, concordo com o meu amigo e colega Bogdan Klich. Apoio a proposta de envio de uma delegação do Parlamento, com representantes de todos os grupos políticos, à Bielorrússia. Espero que possa permitir-nos formar opiniões sobre os políticos, o público e os especialistas. Poderemos, então, dizer qual será a situação na Bielorrússia, sem usarmos de dois pesos e duas medidas."@pt¹⁷ "Vážené kolegyně, vážení kolegové, chtěl bych poděkovat paní komisařce za zprávu, kterou nám přednesla, i když v mnohém s ní nesouhlasím. Absolvuji debatu o Bělorusku už opakovaně, dříve jako člen shromáždění Rady Evropy, a přiznám se, že jsem nikdy zoufalství nepropadal. Jistě patří k právům orgánů Evropské unie, že se vyjadřuje k zvláštním či dokonce mimořádným událostem a situacím, a je proto přirozené, že speciální pozornost věnuje i Bělorusku. Bělorusko je stát, který je ve zvláštní situaci. Je to jeden z nejmladších států Evropy s politickou elitou bez zkušeností s vlastní státností. Je to země, kde se administrativní hranice změnily na státní, a rozdělily tak rodiny, ekonomiku i kulturu. Takový stát si zaslouží nejen speciální pozornost, ale i mimořádnou pomoc. Jedním z nejhorších způsobů jak v této situaci pomáhat je, podle mého názoru, hyperkriticismus vůči vládě a bezvýhradná orientace na opozici. Nejde přece o to svrhnout vládu, ale pomoci lidu dané země. Co víme o opozici, kterou se snaží, při vší úctě, někteří z našich kolegů povýšit na vladaře? Nebude horším správcem země než je současná vláda? A co víme o tom, jaká jsou skutečná přání běloruského lidu? Chtějí snad vládu nacionalistů? Chtějí protiruskou politiku? Nebo chtějí jen více demokracie a prosperity ve vlastní zemi a co nejtěsnější spolupráci s velkým, rychle se rozvíjejícím sousedem? Myslím, že to nevíme. Jsme shromážděním, které si v současné sestavě teprve začíná zvykat na své povinnosti a na svoji odpovědnost. Nejhorším začátkem by bylo podlehnout ideologickým předsudkům a soudit podle toho, jak naše emoce řídí masové sdělovací prostředky. Nebyli jsme do poslaneckých lavic zvoleni proto, abychom soudili bez toho, aby druhá strana neměla právo na obhajobu. Nebyli jsme zvoleni proto, abychom skandalizovali jen proto, že se nám někdo nelíbí, neboť jej televizní zprávy či úvodník v novinách vykreslili v černých barvách. Nebyli jsme zvoleni proto, abychom rozeštvávali Evropu. Jsme zde, abychom vytvářeli podmínky pro vzájemné porozumění, tzn. neizolovat, ale vést dialog. V tom souhlasím se svým váženým přítelem a kolegou Bohdanem Klichem. Podporuji návrh, aby Evropský parlament vyslal do Běloruska delegaci složenou ze zástupců všech politických frakcí. Ta ať zjistí co si myslí politici, veřejnost a experti. Pak můžeme říci, jaká je situace v Bělorusku a nebudem ji měřit dvojím metrem."@sk¹⁸ "Vážené kolegyně, vážení kolegové, chtěl bych poděkovat paní komisařce za zprávu, kterou nám přednesla, i když v mnohém s ní nesouhlasím. Absolvuji debatu o Bělorusku už opakovaně, dříve jako člen shromáždění Rady Evropy, a přiznám se, že jsem nikdy zoufalství nepropadal. Jistě patří k právům orgánů Evropské unie, že se vyjadřuje k zvláštním či dokonce mimořádným událostem a situacím, a je proto přirozené, že speciální pozornost věnuje i Bělorusku. Bělorusko je stát, který je ve zvláštní situaci. Je to jeden z nejmladších států Evropy s politickou elitou bez zkušeností s vlastní státností. Je to země, kde se administrativní hranice změnily na státní, a rozdělily tak rodiny, ekonomiku i kulturu. Takový stát si zaslouží nejen speciální pozornost, ale i mimořádnou pomoc. Jedním z nejhorších způsobů jak v této situaci pomáhat je, podle mého názoru, hyperkriticismus vůči vládě a bezvýhradná orientace na opozici. Nejde přece o to svrhnout vládu, ale pomoci lidu dané země. Co víme o opozici, kterou se snaží, při vší úctě, někteří z našich kolegů povýšit na vladaře? Nebude horším správcem země než je současná vláda? A co víme o tom, jaká jsou skutečná přání běloruského lidu? Chtějí snad vládu nacionalistů? Chtějí protiruskou politiku? Nebo chtějí jen více demokracie a prosperity ve vlastní zemi a co nejtěsnější spolupráci s velkým, rychle se rozvíjejícím sousedem? Myslím, že to nevíme. Jsme shromážděním, které si v současné sestavě teprve začíná zvykat na své povinnosti a na svoji odpovědnost. Nejhorším začátkem by bylo podlehnout ideologickým předsudkům a soudit podle toho, jak naše emoce řídí masové sdělovací prostředky. Nebyli jsme do poslaneckých lavic zvoleni proto, abychom soudili bez toho, aby druhá strana neměla právo na obhajobu. Nebyli jsme zvoleni proto, abychom skandalizovali jen proto, že se nám někdo nelíbí, neboť jej televizní zprávy či úvodník v novinách vykreslili v černých barvách. Nebyli jsme zvoleni proto, abychom rozeštvávali Evropu. Jsme zde, abychom vytvářeli podmínky pro vzájemné porozumění, tzn. neizolovat, ale vést dialog. V tom souhlasím se svým váženým přítelem a kolegou Bohdanem Klichem. Podporuji návrh, aby Evropský parlament vyslal do Běloruska delegaci složenou ze zástupců všech politických frakcí. Ta ať zjistí co si myslí politici, veřejnost a experti. Pak můžeme říci, jaká je situace v Bělorusku a nebudem ji měřit dvojím metrem."@sl¹⁹ "Mina damer och herrar! Jag vill tacka kommissionsledamoten för hennes redogörelse, även om det finns många punkter som jag inte håller med henne om. Detta är andra gången jag deltar i en debatt om Vitryssland, den första gången var som ledamot av Europarådets parlamentariska församling, och jag måste bekänna att jag aldrig har förlorat hoppet. EU-institutionerna har rätt att uttrycka sina åsikter om anmärkningsvärda eller till och med exceptionella händelser och situationer, och det är följaktligen självklart för dem att även ägna särskild uppmärksamhet åt Vitryssland. Vitryssland är en stat som befinner sig i en exceptionell situation. Landet är en av Europas yngsta stater, med en politisk elit som är orutinerad som självständig stat. Det är ett land där administrativa gränser har ändrats till statsgränser, vilket har lett till att familjer, ekonomin och kulturen har splittrats. En sådan stat förtjänar inte bara särskild uppmärksamhet, utan också exceptionell hjälp. Överdriven kritik av regeringen och oreserverat stöd till oppositionen är enligt min mening ett av de värsta möjliga sätten att tillhandahålla hjälp i en sådan situation. Syftet bör när allt kommer omkring inte vara att störta regeringen, utan att hjälpa Vitrysslands folk. Vad vet vi om oppositionen, som några av våra kolleger, med all respekt, försöker föra till makten? Den kanske blir sämre på att styra landet än den nuvarande regeringen? Vad vet vi om det vitryska folkets verkliga önskemål? De kanske vill ha en nationalistisk regering, eller en antirysk politik, eller bara ökad demokrati och välstånd i sitt eget land och närmaste möjliga samarbete med sin stora och snabbt utvecklande granne? Jag tror inte att vi vet svaren på dessa frågor. I sin nuvarande sammansättning håller parlamentet ännu så länge bara på att vänja sig vid sina skyldigheter och sitt ansvar. Den värsta möjliga början skulle vara att falla till föga för ideologiska fördomar och döma på grundval av massmedias sätt att styra våra känslor. Vi valdes inte som parlamentsledamöter för att döma utan att låta den andra sidan försvara sig. Vi valdes inte för att ställa till bråk bara för att vi inte tycker om någon eller för att TV-rapporter och tidningsledare har målat upp en negativ bild av dem. Vi valdes inte för att ställa Europa mot sig självt. Vi sitter i parlamentet för att skapa förutsättningar för ömsesidig förståelse, eller med andra ord inte för att isolera människor, utan för att föra dialog. När det gäller detta instämmer jag med min vän och kollega Bogdan Klich. Jag stöder förslaget att parlamentet skall sända en delegation till Vitryssland som består av företrädare för alla de politiska grupperna, och jag hoppas att den kommer att kunna fastslå politikernas, allmänhetens och experternas åsikter. Då kommer vi att kunna säga hur läget i Vitryssland är, utan dubbelmoral."@sv²¹
lpv:unclassifiedMetadata	"(CZ)"⁷ "Maštálka (GUE/NGL )."^{5,19,15,1,18,14,16,11,7,13} "mass media"¹² "élite"¹²